PŘESHRANIČNÍ MOBILITA PRACOVNÍCH SIL

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘESHRANIČNÍ MOBILITA PRACOVNÍCH SIL"

Transkript

1 PŘESHRANIČNÍ MOBILITA PRACOVNÍCH SIL RNDr. Oldřich Hájek, Ph.D. Mgr. Jiří Novosák, Ph.D.

2 Obsah Úvod Cizinci na území zájmových krajů základní statistika Zlínský kraj Trenčianský a Ţilinský kraj Pull a push faktory přeshraniční pracovní mobility zájmových krajů Ekonomické faktory přeshraniční pracovní mobility Administrativně-právní faktory přeshraniční pracovní mobility Pull-push faktory v příbězích přeshraničních pracovníků Postoje zaměstnanců gumárenských firem k přeshraniční pracovní mobilitě Pohled zaměstnanců gumárenských firem v České republice Pohled zaměstnanců gumárenských firem na Slovensku Nástroje ovlivňující pull-push faktory přeshraniční mobility Návrh akčního plánu přeshraniční mobility pracovních sil

3 Úvod Pracovní mobilita představuje významný prvek rozvojových teorií. Vysoký stupeň pracovní mobility je vnímán jako ţádoucí pro to, aby se trh práce byl schopen přizpůsobit měnícím se podmínkám. Neefektivní alokace pracovní síly je spojována s negativním vlivem na dlouhodobý hospodářský růst 1 či s horšími předpoklady adaptovat se na podmínky hospodářské krize 2. Je poznamenání hodné, ţe právě tyto úvahy stojí v pozadí uvolňování překáţek volného pohybu osob na území Evropské unie. Pracovní mobilitu však nelze vnímat jednostranně, neboť je spojena s potenciálními výhodami a nevýhodami. Mezi výhody pracovní migrace jsou tradičně řazena následující tvrzení 3 : - Odstraňování překáţek pracovní mobilitě zvyšuje efektivitu trhů. - Pracovní mobilita umoţňuje řešit problém chybějících pracovníků v přijímajícím území a současně problém nezaměstnanosti ve zdrojovém území. - Pracovní mobilita napomáhá k redukci vlivu demografického stárnutí včetně implikací pro systémy sociálního zabezpečení. Naopak za nevýhody plynoucí z pracovní migrace jsou povaţována následující tvrzení 4 : - Pracovní mobilita vede k tlakům na pokles mezd, nově příchozí berou práci místním občanům a současně kladou zvýšené nároky na sociální systém. - Příchod nových osob na trh práce zvyšuje nároky na proces jejich integrace do společnosti. - Pracovní mobilita má selektivní charakter, kdyţ na ni participuje zejména mladá a kvalifikovaná pracovní síla, coţ můţe vést v konečném důsledku k negativním dopadům na rozvoj zdrojových území v důsledku odlivu mozků (brain drain). Pracovní mobilita je svou povahou prostorově determinovaný proces, který tak má nutně i svou přeshraniční dimenzi. Přes pozitiva, která jsou volnému pohybu osob přisuzována v rámci ambiciózního projektu evropské integrace, je intenzita mobility na pracovním trhu Evropské unie 1 HEINZ, F. F., WARD-WARMEDINGER, M. Cross-border labour mobility within an enlarged EU. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2006, 36 s. 2 PUHANI. P. A. Labour mobility: an adjustment mechanism in Euroland? Empirical evidence for Western Germany, France and Italy. German Economic Review, 2001, 2(2), s HEINZ, F. F., WARD-WARMEDINGER, M. Cross-border labour mobility within an enlarged EU. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2006, 36 s. HOUTOM, van H., VELDE, van der M. The power of cross-border labour market immobility. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 2004, 95(1), s HEINZ, F. F., WARD-WARMEDINGER, M. Cross-border labour mobility within an enlarged EU. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2006, 36 s. 3

4 relativně nízká. 5 Otevření evropského trhu vedlo k výraznému zvýšení přeshraniční mobility zboţí a financí, nikoliv však pracovních sil. 6 Kde hledat příčiny tohoto stavu? Tato otázka nás zavádí do sféry pull a push faktorů přeshraniční pracovní mobility. První typ faktorů přitahuje potenciálního účastníka pracovní mobility k území, druhý typ faktorů naopak potenciálního účastníka pracovní mobility z území vytlačuje. Mezi klíčové pull a push faktory, které ovlivňují existenci přeshraniční mobility, pak můţeme zejména zařadit následující 7 : - Za primární pull faktor je povaţován rozdíl v příjmech zdrojového území a cílového území přeshraniční pracovní mobility. Výpočet takového rozdílu přitom musí zohlednit rovněţ odlišnosti v ţivotních nákladech, mimo jiné náklady vynakládané na bydlení či směnný kurz. - Za primární push faktor zdrojového území pracovní mobility je označována nezaměstnanost. Pracovní mobilita tak představuje jednu z moţných strategií, jak problém nezaměstnanosti řešit. Je přirozené, ţe dva uvedené pull a push faktory jsou ovlivněny působením dalších charakteristik zdrojové a cílové země pracovní migrace. Mezi tyto faktory patří 8 : - vzdálenost mezi cílovou a zdrojovou zemí pracovní mobility daná nejen fyzickou vzdáleností, ale rovněţ vzdáleností percepční spojenou s pasivitou jako typickou vlastností člověka 9, - náklady nemonetární povahy (např. kulturní, jazykové odlišnosti přeshraničních území) působící proti rozhodnutí o účasti na přeshraniční pracovní mobilitě, - existence sítí příbuzných a známých sniţující náklady ţivota v cílovém území a tím i působící pozitivně na pracovní mobilitu, - administrativně-právní faktory spojené mimo jiné s uznáváním zahraničního vzdělání či moţností přesunu sociálních výhod (např. penzijní systém) mezi zeměmi. Tato studie reaguje na výše uvedené poznatky, kdyţ se zaměřuje na hodnocení přeshraniční pracovní mobility v zájmovém regionu tří česko-slovenských krajů, Zlínského kraje, Trenčianského kraje a Ţilinského kraje. Důraz je kladen na hodnocení postavení zaměstnance, nikoliv osoby samostatně výdělečně činné. 5 ZIMMERMANN, K. F. Labor Mobility and the Integration of European Labor Markets. Berlin:: German Institute for Economic Research, 2009, 23 s. 6 HOUTOM, van H., VELDE, van der M. The power of cross-border labour market immobility. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 2004, 95(1), s ZIMMERMANN, K. F. Labor Mobility and the Integration of European Labor Markets. Berlin:: German Institute for Economic Research, 2009, 23 s. HEINZ, F. F., WARD-WARMEDINGER, M. Cross-border labour mobility within an enlarged EU. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2006, 36 s. 8 ZIMMERMANN, K. F. Labor Mobility and the Integration of European Labor Markets. Berlin:: German Institute for Economic Research, 2009, 23 s. HEINZ, F. F., WARD-WARMEDINGER, M. Cross-border labour mobility within an enlarged EU. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2006, 36 s. 9 HOUTOM, van H., VELDE, van der M. The power of cross-border labour market immobility. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 2004, 95(1), s

5 1. Cizinci na území zájmových krajů základní statistika Historie České a Slovenské republiky jako jednoho státu vytváří významné předpoklady pro existenci silných vazeb mezi oběma zeměmi. Projevuje se tato skutečnost rovněţ na území zájmových krajů? První kapitola se zabývá některými statistickými údaji vztahujícími se k pobytu a pracovní činnosti na území sousedního státu. 1.1 Zlínský kraj Na konci roku 2010 bylo Ředitelstvím sluţeb cizinecké policie Ministerstva vnitra evidováno na území České republiky celkem cizinců, z čehoţ na občany Slovenské republiky připadalo necelých 17 %. Počet evidovaných cizinců ve Zlínském kraji dosahoval ke stejnému datu hodnoty osob, z čehoţ na občany Slovenské republiky připadalo necelých 40 %. Výše uvedené hodnoty ukazují na dvě základní skutečnosti ve vztahu k počtu cizinců na území Zlínského kraje: - Počet cizinců na území Zlínského kraje je ve srovnání s celou Českou republikou relativně nízký, přičemţ toto tvrzení zůstává v platnosti i v případě vynechání hlavního města Prahy jako přirozeného cíle migrace cizinců na území České republiky z hodnocení (viz tabulka 1-1). Tabulka 1-1: Počet cizinců a podíl cizinců v populaci (v %) vybraných území České republiky na konci roku 2010 Cizinci Území Počet Podíl v populaci Česká republika ,0 % Česká republika bez Prahy ,0 % Zlínský kraj ,4 % Zdroj: Český statistický úřad, Ředitelství sluţeb cizinecké policie Ministerstva vnitra - Počet cizinců slovenské národnosti je na území Zlínského kraje vyšší, neţ je tomu v případě celé České republiky (viz tabulka 1-2). 5

6 Tabulka 1-2: Počet cizinců slovenské národnosti a podíl cizinců slovenské národnosti v populaci cizinců (v %) vybraných území České republiky na konci roku 2010 Cizinci slovenské národnosti Území Počet Podíl v populaci cizinců Česká republika ,9 % Česká republika bez Prahy ,7 % Zlínský kraj ,9 % Zdroj: Český statistický úřad, Ředitelství sluţeb cizinecké policie Ministerstva vnitra Výše uvedené poznatky týkající se statistik cizinců na území Zlínského kraje jsou v souladu rovněţ s hodnocením předběţných výsledků českého Sčítání lidu, domů a bytů z roku Tabulka 1-3 poukazuje na velmi vysoký stupeň homogenity Zlínského kraje vzhledem k českému státnímu občanství. Tento stupeň homogenity je v České republice niţší, s nejvyšší intenzitou narušení v případě hlavního města Prahy. Tabulka 1-3 rovněţ naznačuje, ţe ačkoliv je zastoupení občanů se slovenským státním občanstvím ve struktuře cizinců na území Zlínského kraje relativně vysoké (viz tabulka 1-2), absolutní počet v celé populaci nevykazuje výrazně jiné hodnoty, neţ je tomu v případě celé České republiky. Tabulka 1-3: Podíl bydlících občanů s českým a slovenským státním občanstvími na celkové populaci (v %) vybraných území České republiky k rozhodnému dni Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 Podíl obyvatel národnosti na celkové populaci Území Česká národnost Slovenská národnost Česká republika 94,9 % 0,8 % Česká republika bez Prahy 96,4 % 0,7 % Zlínský kraj 98,3 % 0,6 % Zdroj: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Vývojové tendence srovnávající podíly cizinců na celkovém počtu obyvatel respektive podíl cizinců slovenské národnosti na celkovém počtu cizinců zachycují obrázky 1-1 a 1-2. Hlavní tendence v tomto směru naznačují mírné zvýšení počtu cizinců jak na území České republiky, tak na území Zlínského kraje. Za pozornost přitom stojí ta skutečnost, ţe relativní hodnota růstu počtu cizinců na území Zlínského kraje byla niţší neţ korespondující hodnota celé České republiky, a to i přesto, ţe zvyšování počtu cizinců na území Zlínského kraje vychází z niţšího základu. Zlínský kraj tak nelze povaţovat za hlavní cílovou destinaci migrace cizinců na území České republiky. Podíl zastoupení cizinců 6

7 Podíl v % Podíl v % slovenské národnosti v celkové populaci cizinců na území České republiky i Zlínského kraje byl v letech 2005 a 2010 více méně stabilní. Obrázek 1-1: Podíl cizinců v populaci (v %) vybraných území České republiky; srovnání let 2005 a ,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Česká republika Česká republika bez hlavního města Prahy Zlínský kraj Zdroj: Český statistický úřad, Ředitelství sluţeb cizinecké policie Ministerstva vnitra Obrázek 1-2: Podíl cizinců slovenské národnosti v populaci cizinců (v %) vybraných území České republiky; srovnání let 2005 a ,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Česká republika Česká republika bez hlavního města Prahy Zlínský kraj Zdroj: Český statistický úřad, Ředitelství sluţeb cizinecké policie Ministerstva vnitra 7

8 Tabulky 1-3 a 1-4 a obrázek 1-3 doplňují dosavadní hodnocení týkající se počtu cizinců na území Zlínského kraje o statistiky zaměstnanosti cizinců. Poznatky těchto dvou tabulek naznačují následující skutečnosti: - Počet pracujících cizinců na území Zlínského kraje je opětovně niţší ve srovnání s počtem pracujících cizinců celé České republiky respektive České republiky bez hlavního města Prahy. Zlínský kraj tedy není hlavní destinací pracovní migrace České republiky. Poznamenejme, ţe podle údajů Českého statistického úřadu připadal v roce procentní podíl pracujících cizinců na osoby samostatně výdělečně činné. - Podíl pracujících cizinců slovenské národnosti je vyšší neţ podíl cizinců evidovaných na území České republiky. Toto tvrzení je pravdivé rovněţ pro případ Zlínského kraje. Hodnoty naznačují existenci přeshraniční migrace ze Slovenské republiky do Zlínského kraje bez změny trvalého bydliště, nicméně intenzita této migrace je poměrně nízká. - Změny počtu pracujících cizinců slovenské národnosti na území Zlínského kraje v období vykazují stabilnější vývoj, neţ je tomu v případě všech cizinců. Změny počtu pracujících cizinců přitom korespondují s vývojem hospodářské výkonnosti České republiky, respektive Zlínského kraje. Tabulka 1-3: Počet zaměstnaných cizinců a podíl zaměstnaných cizinců k celkovému počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva vybraných území České republiky v roce 2011 Území Počet cizinců Podíl cizinců k EAO Česká republika ,9 % Česká republika bez Prahy ,4 % Zlínský kraj ,6 % Zdroj: Český statistický úřad, počet zaměstnaných cizinců Ministerstvo práce a sociálních věcí Tabulka 1-4: Počet zaměstnaných cizinců slovenské národnosti a podíl zaměstnaných cizinců slovenské národnosti v populaci zaměstnaných cizinců (v %) vybraných území České republiky; na přelomu let 2010 a 2011 Cizinci slovenské národnosti Území Počet Podíl na počtu cizinců Česká republika ,2 % Česká republika bez Prahy ,5 % Zlínský kraj ,0 % Zdroj: Český statistický úřad, počet zaměstnaných cizinců Ministerstvo práce a sociálních věcí 8

9 Index změny Obrázek 1-3: Meziroční index změny počtu pracujících cizinců a počtu pracujících cizinců slovenské národnosti na území Zlínského kraje za období let 2005 aţ 2011; podíl aktuálního roku k roku předchozímu 1,2 1,1 1,0 0,9 0, Pracující cizinci celkem Pracující cizinci slovenské národnosti Zdroj: Český statistický úřad na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí 1.2 Trenčianský a Ţilinský kraj Na konci roku 2011 bylo Úradem hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru evidováno na území Slovenské republiky celkem cizinců s trvalým, přechodným či tolerovaným pobytem. Na občany Evropského hospodářského prostoru přitom připadalo 63 % cizinců. 10 Dekompozice těchto dat na úrovni krajů Slovenské republiky je v daném zdroji uváděna pouze pro občany třetích zemí, tj. občany mimo Evropský hospodářský prostor. Tabulka 1-5 uvádí počty občanů třetích zemí na území Trenčianského a Ţilinského kraje a současně podíl těchto osob v celé populaci. Hlavním poznatkem v tomto směru je: - nízký absolutní počet cizinců ze třetích zemí bydlících trvale či přechodně na území Trenčianského a Ţilinského kraje, - relativně nízký podíl cizinců ze třetích zemí bydlících trvale či přechodně na území Trenčianského a Ţilinského kraje. Primárně lze předpokládat, ţe Trenčianský a Ţilinský kraj nejsou hlavními cílovými regiony zahraniční migrace na území Slovenské republiky. V hodnocení ovšem schází občané ze zemí Evropského hospodářského prostoru. Proto jsme naše hodnocení doplnili o další dostupné zdroje informací, primárně o hodnocení výsledků posledního slovenského sčítání obyvatelstva. 10 ÚRAD HRANIČNEJ A CUDZINECKEJ POLÍCIE PREZÍDIA POLICAJNÉHO ZBORU. Štatistický prehľad legálnej a nelegálnej migrácie v Slovenskej republike. Bratislava: Úrad hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru, 2011, 71 s. 9

10 Tabulka 1-5: Počet osob z třetích zemí a podíl těchto osob (v %) v populaci vybraných území Slovenské republiky v roce 2011 Příslušníci třetích zemí Území Počet Podíl v populaci Slovenská republika ,5 % Slovenská republika bez Bratislavského kraje ,3 % Trenčiansky kraj ,2 % Ţilinský kraj ,3 % Zdroj: Úrad hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru 11 Podle výsledků slovenského Sčítanie obyvateľov, domov a bytov z roku 2011 bylo na území Slovenské republiky evidováno celkem osob jiného státního občanství neţ slovenského, z čehoţ na občany České republiky připadalo více neţ 25 %. Počet občanů jiného neţ slovenského státního občanství na území Trenčianského kraje byl osob, z čehoţ 39 procentní podíl připadal na občany České republiky. V případě Ţilinského kraje byly korespondující hodnoty rovny osobám jiného neţ slovenského státního občanství s 41 procentním podílem občanů České republiky. Výše uvedené hodnoty ukazují na následující skutečnosti: - Počet osob jiného neţ slovenského státního občanství trvale bydlících na území Trenčianského i Ţilinského kraje je mírně niţší neţ korespondující hodnota celé Slovenské republiky. Za pozornost stojí, ţe význam Bratislavského kraje z hlediska cizinců nedosahuje významu hlavního města Prahy v případě České republiky (viz tabulka 1-6; srovnej rovněţ s tabulkou 1-5). - Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů vykazují Trenčiansky i Ţilinský kraj vyšší podíly trvale bydlících osob s českým státním občanstvím ve struktuře osob s jiným neţ slovenským státním občanstvím, neţ je tomu v případě populace všech těchto osob ve Slovenské republice (viz tabulka 1-7). Toto postavení Trenčianského kraje není potvrzeno pro hodnocení na bázi dat Úradu hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru Slovenské republiky (viz tabulka 1-8). 11 ÚRAD HRANIČNEJ A CUDZINECKEJ POLÍCIE PREZÍDIA POLICAJNÉHO ZBORU. Štatistický prehľad legálnej a nelegálnej migrácie v Slovenskej republike. Bratislava: Úrad hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru, 2011, 71 s. 10

11 Tabulka 1-6: Počet trvale bydlících osob s jiným neţ slovenským občanstvím a podíl těchto osob na celé populaci se známým státním občanstvím* Slovenské republiky (v %) pro vybraná území k rozhodnému dni Sčítania obyvateľov, domov a bytov 2011 Osoby s jiným než slovenským občanstvím Území Počet Podíl v populaci* Slovenská republika ,5 % Slovenská republika bez Bratislavského kraje ,5 % Trenčiansky kraj ,3 % Ţilinský kraj ,4 % * Populace nezahrnuje osoby, které jsou podle Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 řazeny do kategorií bez státního občanství respektive nezjištěné státní občanství Zdroj: Štatistický úrad Slovenskej republiky Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 Tabulka 1-7: Podíl trvale bydlících osob s českým státním občanstvím na celkovém počtu trvale bydlících osob s jiným neţ slovenským občanstvím (v %) pro vybraná území Slovenské republiky k rozhodnému dni Sčítania obyvateľov, domov a bytov 2011 Osoby s českým státním občanstvím Území Počet Podíl v populaci * Slovenská republika ,9 % Slovenská republika bez Bratislavského kraje ,1 % Trenčiansky kraj ,8 % Ţilinský kraj ,2 % * Populace nezahrnuje osoby, které jsou podle Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 řazeny do kategorií bez státního občanství respektive nezjištěné státní občanství Zdroj: Štatistický úrad Slovenskej republiky Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 Tabulka 1-8: Podíl osob českého státního občanství na celkovém počtu osob s pobytem na území Slovenské republiky (v %); pro vybraná území Slovenské republiky v roce 2011 Osoby s českým státním občanstvím Území Počet Podíl v populaci kraje Slovenská republika ,17 % Slovenská republika bez Bratislavského kraje ,16 % Trenčiansky kraj 847 0,14 % Ţilinský kraj ,21 % Zdroj: Úrad hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru 11

12 Dosud uvedené poznatky naznačují existenci problémů se statistickými daty týkajícími se počtu cizinců, tj. počtu osob s jiným neţ slovenským státním občanství, na území Slovenské republiky. Na základě těchto poznatků se však jeví opodstatněné tvrzení, ţe: - počty cizinců na území Trenčianského i Ţilinského kraje jsou velmi nízké v absolutním i relativním vyjádření, - relativně vysoký podíl cizinců na území Ţilinského kraje připadá na občany České republiky, v případě Trenčianského kraje je tento vztah méně jasný. Za pozornost přitom stojí, ţe počet cizinců pobývajících s trvalým, přechodným a tolerovaným pobytem na území Slovenské republiky se ve srovnání let 2005 a 2011 zvýšil z osob na osob, tedy více neţ dvakrát. V případě občanů České republiky jde podle údajů Úradu hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru Slovenské republiky o zvýšení ze osob na osob. Přibliţně dvojnásobný nárůst počtu občanů České republiky mezi roky 2005 a 2011 je pak moţné pozorovat i v případě Trenčianského kraje a Ţilinského kraje. Jsou výše uvedená tvrzení relevantní rovněţ pro statistiky zaměstnanosti cizinců na území Slovenské republiky? Tabulka 1-9 naznačuje kladnou odpověď, kdyţ počet zaměstnaných cizinců na území Trenčianského i Ţilinského kraje je absolutně i relativně nízký. Současně však obrázek 1-4 ukazuje na spíše rostoucí trend počtu zaměstnaných cizinců obou krajů. Tabulka 1-9: Počet zaměstnaných cizinců a podíl zaměstnaných cizinců k celkovému počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva vybraných území Slovenské republiky v roce 2011 Území Počet cizinců Podíl cizinců k EAO Slovenská republika ,8 % Trenčiansky kraj ,5 % Ţilinský kraj ,4 % Zdroj: Štatistický úrad Slovenskej republiky, Ústredie práce, soicálnych vecí a rodiny 12

13 Index změny Obrázek 1-4: Meziroční index změny počtu zaměstnaných cizinců na území Trenčianského a Ţilinského kraje za období let 2008 aţ 2011; podíl aktuálního roku k roku předchozímu 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 0,9 0, Trenčiansky kraj Žilinský kraj Zdroj: Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny 13

14 Podíl odpovědí v % 2. Pull a push faktory přeshraniční pracovní mobility zájmových krajů Pull a push faktory představují významný teoretický koncept utvářející prostředí pro explanaci procesů mobility. Pull faktory působí jako motivy příchodu osoby do cílového území, push faktory naopak osobu vytlačují z území zdrojového. Tato kapitola se zabývá hodnocením pull a push faktorů přeshraniční pracovní mobility v rámci zájmových krajů této studie. Důraz je kladen na dva okruhy pull a push faktorů, a to: - ekonomické faktory pracovní mobility, - administrativně-právní faktory pracovní mobility. V oblasti pull-push faktorů pracovní mobility mezi Českou a Slovenskou republikou je přitom potřeba zdůraznit jeden významný aspekt. Historie obou zemí utváří jejich specifické postavení ve vztahu k pull-push faktorům pracovní mobility, které charakterizují percepční vzdálenost území. Typickým znakem je v tomto ohledu kulturní příbuznost Čechů a Slováků, a to včetně schopnosti rozumět českému a slovenskému jazyku. Vzájemnou blízkost Čechů a Slováků potvrzují i výzkumy veřejného mínění zaměřené na preferovanou národnost/etnikum obyvatel bydlících v sousedství. Obrázky 2-1 a 2-2 potvrzují tuto úvahu, kdyţ dotazování Češi vybrali Slováky jako nejvíce oblíbenou cizí národnost/etnikum pro ţivot v sousedství a obdobně Slováci vybrali Čechy. Obrázek 2-1: Podíl respondentů České republiky, kteří uvedli, ţe by jim nevadil příslušník některého z uvedených etnik/národností ţijících v sousedství; výzkum z roku 2004, N = respondentů Slováci Rakušané Maďaři Židé Černoši Vietnamci Ukrajinci Rómové Zdroj: STEM Praha Informace ze společného výzkumu STEM a IVO 11-12/

15 Podíl odpovědí v % Obrázek 2-2: Podíl respondentů Slovenské republiky, kteří uvedli, ţe by jim nevadil příslušník některého z uvedených etnik/národností ţijících v sousedství; výzkum z roku 2004, N = respondentů Češi Rakušané Maďaři Židé Černoši Vietnamci Ukrajinci Rómové Zdroj: IVO Bratislava Informace ze společného výzkumu STEM a IVO 11-12/2004 Na základě obrázku 2-1 a 2-2 lze tedy důvodně předpokládat, ţe kulturní faktory hrají v případě České a Slovenské republiky jen omezenou roli bariéry pracovní mobility. Naopak s ohledem na společnou historii je moţné očekávat značný význam sociálních sítí mezi obyvateli České a Slovenské republiky jako pull faktoru pracovní mobility. V případě zájmových krajů této studie jsou uvedené relace posíleny rovněţ fyzickou (prostorovou) blízkostí přeshraničních regionů. 2.1 Ekonomické faktory přeshraniční pracovní mobility S ohledem na relativně niţší význam kulturních push-pull faktorů pracovní mobility lze v případě příhraničních česko-slovenských regionů povaţovat za klíčové ekonomické faktory pracovní mobility. Ty jsou tradičně spojovány s ukazateli příjmů a nezaměstnanosti. Příjem je v tomto ohledu povaţován za klíčový pull faktor, který sleduje gradient území s niţším příjmem jako zdrojovou prostorovou jednotkou pracovní mobility a území s vyšším příjmem jako cílovou prostorovou jednotkou pracovní mobility. Naopak nezaměstnanost lze vnímat jako klíčový push faktor, který pracovníka vytlačuje z území s vyšší nezaměstnaností. Obrázek 2-3 znázorňuje postavení zájmových krajů této studie vzhledem k výši průměrné hrubé měsíční mzdy na osobu respektive čistého měsíčního peněţního příjmu na člena domácnosti. V případě obou hodnot vykazuje Zlínský kraj lepší postavení, neţ je tomu u Trenčianského a Ţilinského kraje. Zdůrazněme, ţe čistý měsíční peněţní příjem na člena domácnosti je počítán 15

16 Hodnota v tis. Kč s odečtením částek na zdravotní a sociální pojištění respektive na daň z příjmu. Celkově tak teorie push-pull faktorů předpokládá, vzhledem k ukazatelům týkajícím se charakteristik příjmů, směřování pracovní mobility z obou slovenských krajů do Zlínského kraje. Rozdíly v příjmech mezi oběma kraji se však zdají být poměrně malé, přičemţ postavení obou slovenských krajů je rovněţ spojeno s relativně niţšími náklady na bydlení (viz tabulka 2-1). Obrázek 2-3: Průměrná hrubá měsíční mzda na osobu a čistý měsíční peněţní příjem na člena domácnosti zájmových krajů, údaje k roku Zlínský kraj Trenčianský kraj Žilinský kraj Průměrná hrubá měsíční mzda na osobu Čistý měsíční peněžní příjem na člena domácnosti Zdroj: Český statistický úřad, Štatistický úrad Slovenskej republiky Tabulka 2-1: Průměrné náklady na bydlení ve Zlínském kraji, Trenčianském kraji, Ţilinském kraji přepočtené na 1 osobu v domácnosti; rok 2010 Území Průměrné náklady na bydlení Zlínský kraj Trenčiansky kraj Ţilinský kraj Zdroj: Český statistický úřad, Štatistický úrad Slovenskej republiky Celou problematiku pracovní mobility v přeshraničním území Zlínského, Trenčianského a Ţilinského kraje je zároveň potřeba vnímat v širších prostorových relacích. Obrázek 2-4 ukazuje prostorovou diferenciaci krajů České a Slovenské republiky ve vztahu k ukazateli průměrné hrubé měsíční mzdy na osobu v roce Zájmový přeshraniční region Zlínského, Trenčianského a Ţilinského kraje v tomto směru patří k podprůměrným krajům celého území České a Slovenské republiky. Teorie pull- 16

17 push faktorů pracovní mobility tak nepředpokládá, ţe by právě toto území bylo hlavní cílovou destinací pracovní mobility. Obrázek 2-4: Průměrná hrubá měsíční mzda na osobu v krajích České a Slovenské republiky, údaje k roku 2011 Průměrná hrubá měsíční mzda na osobu: méně než -1,5 násobek směrodatné odchylky -1,5 - -1,0 násobek směrodatné odchylky -0,9 - -0,5 násobek směrodatné odchylky -0,4-0,0 násobek směrodatné odchylky Průměr = Kč 0,1-0,5 násobek směrodatné odchylky 0,6-1,0 násobek směrodatné odchylky 1,1-1,5 násobek směrodatné odchylky 1,5-2,0 násobek směrodatné odchylky 2,1-2,5 násobek směrodatné odchylky 2,6-3,0 násobek směrodatné odchylky více než 3 násobek směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu, Štatistického úradu Slovenskej republiky Významnou otázkou vztahující se k výši průměrné hrubé měsíční mzdy na osobu v kontextu pull-push faktorů pracovní mobility jsou rovněţ rozdíly vzhledem k typu zaměstnání. Obrázek 2-5 ukazuje poměr ve výši průměrné hrubé měsíční mzdy na osobu Zlínského kraje na jedné straně a dvou slovenských krajů na straně druhé podle vybraných kategorií zaměstnání. Klíčový poznatek obrázku 2-5 hovoří o nejvyšších rozdílech mezi kraji v případě kategorie specialistů. Právě tuto kategorii zaměstnanců přitom můţeme vnímat jako zcela zásadní pro hodnocení kvality lidského kapitálu v území, kdy jejich odchod vykazuje charakter brain-drain. Obrázek 2-6 přitom doplňuje poznatek, ţe prostorová diferenciace hrubého příjmu specialistů má zjevný charakter jádro-periferie, kdy výrazně vyšší ohodnocení dosahují specialisté v krajích nejvýznamnějších sídelních aglomerací České i Slovenské republiky. Tato skutečnost vytváří významnou hrozbu pro udrţení pracovníků v periferních regionech, a to včetně přeshraničního regionu Zlínského, Trenčianského a Ţilinského kraje. 17

18 Poměr Obrázek 2-5: Podíl hodnoty průměrné hrubé měsíční mzdy na osobu Zlínského kraje k hodnotám průměrné hrubé měsíční mzdy na osobu Trenčianského a Ţilinského kraje vzhledem k vybraným kategoriím zaměstnání 1,35 1,30 1,25 1,20 1,15 1,10 1,05 1,00 Řídící pracovníci Specialisté Techničtí a odborní pracovníci Úředníci Pracovníci Pracovníci ve službách v primérním sektoru Řemeslníci a opraváři Obsluha strojů a zařízení Trenčianský kraj Žilinský kraj Zdroj: Český statistický úřad, Štatistický úrad Slovenskej republiky Obrázek 2-6: Průměrná hrubá měsíční mzda na osobu v krajích České a Slovenské republiky pro kategorii zaměstnanosti specialisté, údaje k roku 2011 Průměrná hrubá měsíční mzda na osobu: méně než -1,5 násobek směrodatné odchylky -1,5 - -1,0 násobek směrodatné odchylky -0,9 - -0,5 násobek směrodatné odchylky -0,4-0,0 násobek směrodatné odchylky Průměr = Kč 0,1-0,5 násobek směrodatné odchylky 0,6-1,0 násobek směrodatné odchylky 1,1-1,5 násobek směrodatné odchylky 1,5-2,0 násobek směrodatné odchylky 2,1-2,5 násobek směrodatné odchylky 2,6-3,0 násobek směrodatné odchylky více než 3 násobek směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu, Štatistického úradu Slovenskej republiky Obraťme nyní pozornost k hodnocení nezaměstnanosti v zájmovém území. Obrázek 2-7 poskytuje vstupní informace o míře evidované nezaměstnanosti ve Zlínském, Trenčianském a Ţilinském kraji 18

19 Míra evidované nezaměstnanosti v % včetně srovnání s referenčními územími České a Slovenské republiky za období Obrázek 2-7 umoţňuje v tomto ohledu formulovat následující poznatky: - Na počátku sledovaného období, tj. v letech 2007 a 2008 byla míra evidované nezaměstnanosti ve všech třech zájmových krajích velmi nízká. Nezaměstnanost tak nelze vnímat jako klíčový faktor přeshraniční pracovní mobility v tomto období. - V roce 2009 se míra evidované nezaměstnanosti ve všech třech zájmových krajích výrazně zvýšila, přičemţ rozdíly mezi nimi jsou relativně malé. Za pozornost přitom stojí ta skutečnost, ţe postavení Zlínského kraje je horší ve srovnání s hodnotou České republiky, zatímco postavení Trenčianského a Ţilinského kraje lepší ve srovnání s hodnotou Slovenské republiky. Celkově tak míra evidované nezaměstnanosti nevytváří významnější prostorový gradient mezi Zlínským krajem, Trenčianským krajem a Ţilinským krajem. V kombinaci s relativně nízkými rozdíly v průměrné hrubé měsíční mzdě jsou tak ekonomické motivy přeshraniční migrace mezi zájmovými kraji poměrně nejasné. Obrázek 2-7: Míra evidované nezaměstnanosti (v %) ve Zlínském, Trenčianském a Ţilinském kraji vzhledem k referenčnímu území České a Slovenské republiky; období ZLK TRK ŽIK ČR SR * ZLK Zlínský kraj; TRK Trenčianský kraj; ŢIK Ţilinský kraj; ČR Česká republika; SR Slovenská republika Zdroj: Český statistický úřad, Štatistický úrad Slovenskej republiky Dostupná datová základna nezaměstnanosti umoţňuje oproti charakteristikám příjmu hodnocení i na niţších prostorových úrovních, neţ je kraj. Klíčovou otázkou v tomto ohledu můţe být zejména 19

20 postavení příhraničních oblastí Zlínského, Trenčianského a Ţilinského kraje. Obrázek 2-8 naznačuje prostorovou dekompozici nezaměstnanosti na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zlínského kraje respektive okresů Trenčianského a Ţilinského kraje. V tomto ohledu se ukazuje, ţe příhraniční oblasti Trenčianského kraje bezprostředně sousedící se Zlínským krajem vykazují nejniţší míru nezaměstnanosti ze všech hodnocených území. Za horší tak lze spíše povaţovat postavení příhraničních oblastí Zlínského kraje správní obvod obcí s rozšířenou působností Valašské Klobouky a Vsetín. Obrázek 2-8: Míra evidované nezaměstnanosti (v %) podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zlínského kraje a podle okresů Trenčianského a Ţilinského kraje; rok km Míra evidované nezaměstnanosti: méně než -1,5 násobek směrodatné odchylky -1,5 - -1,0 násobek směrodatné odchylky -0,9 - -0,5 násobek směrodatné odchylky -0,4-0,0 násobek směrodatné odchylky Průměr = 10,9 % 0,1-0,5 násobek směrodatné odchylky 0,6-1,0 násobek směrodatné odchylky 1,1-1,5 násobek směrodatné odchylky více než 1,5 násobek směrodatné odchylky Zdroj: Český statistický úřad, Štatistický úrad Slovenskej republiky 2.2 Administrativně-právní faktory přeshraniční pracovní mobility Vedle ekonomických faktorů mohou být významným aspektem přeshraniční pracovní mobility rovněţ administrativně-právní relace přeshraniční pracovní mobility. Ty jsou obvykle spojeny se dvěma cíli: - První cíl souvisí s tou skupinou účastníků přeshraniční pracovní mobility, která je na území cílové destinace vítaná, neboť pomáhá zaplnit místními občany neobsazené niky trhu práce. Tradičně mezi tuto skupinu účastníků přeshraniční pracovní mobility patří více kvalifikovaní pracovníci. 20

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE

Více

Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK. Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014

Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK. Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014 Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014 Osnova Úvod Legislativa Statistiky Zaměstnavatel Zaměstnanec Osnova Rady, tipy, doporučení

Více

Úřad práce v Pardubicích

Úřad práce v Pardubicích Úřad práce v Pardubicích Seminář v rámci mikroprojektu Europraca Sudety Pardubice, 17.12.2009 Koordinace sociálního zabezpečení migrujících osob v EU/EHP E formuláře Radka Vojtíšková Eures poradce Vnitřní

Více

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Zdravotní pojištění a poskytování zdravotní péče při cestách po EU Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad od 1.1. 2002 styčnou institucí (tzv. liaison body) pro oblast dávek

Více

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 EURAXESS Česká republika www.euraxess.cz Poskytujeme informace, poradenství a asistenci ohledně následujících témat: vstupní

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE učební text

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE učební text ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE učební text 1 Důvody migrace a vymezení státní správy v oblasti migrace Hlavním důvodem migrace je snaha o získání lepších ţivotních podmínek. Další příčiny zahraničních

Více

PRÁCE V EU/EHP A ŠVÝCARSKU. EVROPSKÉ SLUŽBY ZAMĚSTNANOSTI Jana Jeništová, EURES poradce Úřad práce hl. m. Prahy

PRÁCE V EU/EHP A ŠVÝCARSKU. EVROPSKÉ SLUŽBY ZAMĚSTNANOSTI Jana Jeništová, EURES poradce Úřad práce hl. m. Prahy PRÁCE V EU/EHP A ŠVÝCARSKU EVROPSKÉ SLUŽBY ZAMĚSTNANOSTI Jana Jeništová, EURES poradce Úřad práce hl. m. Prahy Cíl prezentace EURES, práce v EU/EHP, Švýcarsku Zdravotní a sociální pojištění při práci v

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Jak za prací do Evropy. Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Jak za prací do Evropy. Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková EURES Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services Jak za prací do Evropy Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné

Více

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,

Více

Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy

Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

24. září 2015. Lucie Rytířová

24. září 2015. Lucie Rytířová 24. září 2015 Lucie Rytířová Zaměstnání Vyslání Imigrační povinnosti Daňové povinnosti Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 2 3 EU / EHP / Švýcarsko Smluvní státy (např. USA, Kanada, Korea, Japonsko,

Více

Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků

Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků ČESKÁ ČESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků Milan Novotný metodik ČSSZ HK Pardubice, 27.2.2013 Lidéna prvním místě ČSSZ ČSSZ je největšía v rámci

Více

Podnikání českých firem ve Francii

Podnikání českých firem ve Francii Podnikání českých firem ve Francii Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní podmínky Stálá provozovna

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky PhDr. Kateřina Štěpánková Sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek Oddělení zahraniční zaměstnanosti 1 Obsah prezentace 1. MPSV a Úřad práce

Více

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Příleţitosti pro mladé Evropany. Pardubice, 12.3.2013

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Příleţitosti pro mladé Evropany. Pardubice, 12.3.2013 EURES Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services Příleţitosti pro mladé Evropany Pardubice, 12.3.2013 1 www. www. Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států

Více

Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU

Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad CMU - styčný orgán ČR pro oblast zdravotní péče na

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009

E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009 E U R E S EURopean Employment Services 19.2.2009 Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov EURES Evropské služby zaměstnanosti Systém propojující veřejné služby zaměstnanostičlenských států

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům

Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům Mgr. Vít Holubec Oddělení koordinace sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Obsah Co je

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období. Návrh poslanců Martina Vacka, Jitky Chalánkové, Miroslava Jeníka a dalších

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období. Návrh poslanců Martina Vacka, Jitky Chalánkové, Miroslava Jeníka a dalších PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období 131 Návrh poslanců Martina Vacka, Jitky Chalánkové, Miroslava Jeníka a dalších na vydání zákona, o Úřadu práce České republiky a o

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ (se zaměřením na veřejnou vysokou školu)

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ (se zaměřením na veřejnou vysokou školu) Centrum vzdělávacích aktivit zahraniční spolupráce CZ.1.07/2.2.00/15.0270 ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ (se zaměřením na veřejnou vysokou školu) Základní právní předpisy Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE

11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE 11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE Cílem této kapitoly je vysvětlení, případně zopakování, základních principů z oblasti vztahů mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a úřady práce. Po prostudování

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v srpnu 2013. Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně. Čiperova 5182 760 42 Zlín

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v srpnu 2013. Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně. Čiperova 5182 760 42 Zlín TISKOVÁ ZPRÁVA Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně Čiperova 5182 760 42 Zlín Tel.: 950 175 415 724 034 416 Zlín, 9.9.2013 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v srpnu 2013 Vývoj nezaměstnanosti v

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE Zaměstnávání cizinců na území ČR, vývoj právní úpravy od 1. 1. 2007 Soňa Vildová Plzeň 2012 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická

Více

1993 se vztahuje volný pohyb na osoby (nejde

1993 se vztahuje volný pohyb na osoby (nejde Jednotný vnitřní trh- osoby Evropské soutěžní právo Michal Částek Volný pohyb osob Upraveno v čl. 39-42 SES+sekundární legislativa a rozsudky ESD Původně pohyb za účelem pracovní činnosti a za účelem podnikání

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Sociální zabezpečení v Evropské unii a úloha ČSSZ

Sociální zabezpečení v Evropské unii a úloha ČSSZ M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í CH V Ě C Í Č ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČ ENÍ Sociální zabezpečení v Evropské unii a úloha ČSSZ Tisková konference dne 7. dubna 2004 Česká republika

Více

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY O VÝMĚNĚ ÚDAJŮ A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI PŘI POTÍRÁNÍ

Více

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost.

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost. Dotazník pro určení státu bydliště pro účely dávek státní sociální podpory dávek pomoci v hmotné nouzi dávek pro osoby se zdravotním postižením Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození..

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

CZ DLOUHODOBÉ POBYTY

CZ DLOUHODOBÉ POBYTY DLOUHODOBÉ POBYTY DLOUHODOBÉ POBYTY POVINNÉ PODMÍNKY ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÉ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PRACOVNÍ POVOLENÍ ŽIVNOSTENSKÝ LIST S JAKÝMI ÚŘADY SE CIZINEC S DLOUHODOBÝM POBYTEM

Více

Na co byste neměli zapomenout. Dokumenty s sebou:

Na co byste neměli zapomenout. Dokumenty s sebou: Práce v zahraničí. Na co byste neměli zapomenout Stručný přehled p : Volný pohyb, registrace pobytu, zdravotní a sociáln lní pojištěni, kvalifikace a vzdělání, daně, řidičsky průkaz, bydlení, vaše e rodina.

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP I. Požadavek, aby žadatelé o dlouhodobý a trvalý pobyt podávali žádosti výlučně cestou Visapointu, nemá oporu v zákoně. Ustanovení 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců se vztahuje pouze na žádosti o dlouhodobá

Více

Co všechno musí zařídit hostitelská organizace v souvislosti s přijetím zahraničního výzkumníka

Co všechno musí zařídit hostitelská organizace v souvislosti s přijetím zahraničního výzkumníka www.vscht.cz Co všechno musí zařídit hostitelská organizace v souvislosti s přijetím zahraničního výzkumníka Zkušenosti z VŠCHT Praha Seminář JCMM Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu,

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Evidenční štítek ROZHODNUTÍ O DOČSNÉ PRCOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Toto hlášení je ošetřující lékař povinen odeslat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 95 973 9 991 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,3,,

Více

STRATEGIE ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA DO ROKU 2020 - ZLÍN 2020

STRATEGIE ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA DO ROKU 2020 - ZLÍN 2020 STRATEGIE ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA DO ROKU 2020 - ZLÍN 2020 MAPOVÝ ATLAS Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva Finální

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Obecné pokyny k podmodulu katastrofického rizika zdravotního

Obecné pokyny k podmodulu katastrofického rizika zdravotního EIOPA-BoS-14/176 CS Obecné pokyny k podmodulu katastrofického rizika zdravotního EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20; Fax. + 49 69-951119-19; email:

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Odhad Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 933 9 9 95 9 růst v % 1, 1, 1,,,,9,1,1,,

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

12. května 2015. Lucie Rytířová

12. května 2015. Lucie Rytířová 12. května 2015 Lucie Rytířová Sociální zabezpečení Daň z příjmů Zaměstnávání zahraničních pracovníků Vysílání pracovníků do zahraničí 2 3 EU / EHP / Švýcarsko Smluvní státy (např. USA, Kanada, Korea,

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Petr Križan Praha, 9. září 2010 Pojem a vymezení veřejné podpory Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU 4 znaky veřejné podpory - podpora

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974 SMĚRNICE RADY ze dne 17. prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (75/34/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

Více

Seminář EURAXESS ČR. Zaměstnávání zahraničních vědecko-výzkumných pracovníků - určování příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Seminář EURAXESS ČR. Zaměstnávání zahraničních vědecko-výzkumných pracovníků - určování příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Seminář EURAXESS ČR Zaměstnávání zahraničních vědecko-výzkumných Mgr. Dalibor Fadrný vedoucí oddělení mezinárodních pojistných vztahů odbor nemocenského pojištění zaměstnanců ČSSZ Brno, 18/4/2012 Obsah

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.7.2012

Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.7.2012 Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.7.2012 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Uchazeči celkem 5 813 6 276 7 213 8 136 27 438 - z toho ženy 2 995 3 409 3 613 4 476 14 493 Uchazeči dosažitelní 5 502 6 168

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v říjnu 2012

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v říjnu 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v říjnu 2012 Nárůst nezaměstnanosti, ke kterému v letošním roce dochází od července, pokračoval i v říjnu. Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v říjnu

Více

Úvod 10. Seznam použitých zkratek 11. Související předpisy 13. 1 Odborná literatura pojednávající o agenturním zaměstnávání 15

Úvod 10. Seznam použitých zkratek 11. Související předpisy 13. 1 Odborná literatura pojednávající o agenturním zaměstnávání 15 OBSAH Úvod 10 Seznam použitých zkratek 11 Související předpisy 13 1 Odborná literatura pojednávající o agenturním zaměstnávání 15 2 Exkurz do historie agenturního zaměstnávání 16 3 Právní prameny agenturního

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 11 2.1.23 Mzdy ve zdravotnictví ve Zlínském kraji v roce 22 Informace o mzdách jsou rozděleny

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

ES není jen oblastí společného hospodářství (ekonomiky). Vzhledem k principům

ES není jen oblastí společného hospodářství (ekonomiky). Vzhledem k principům SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PRACOVNÍ PRÁVO ES ES není jen oblastí společného hospodářství (ekonomiky). Vzhledem k principům základních svobod, zejména svobody volného pohybu osob, byla již od začátku jasná

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ JEDNOTNÉHO REGISTRAČNÍHO FORMULÁŘE FYZICKÁ OSOBA

POKYNY K VYPLNĚNÍ JEDNOTNÉHO REGISTRAČNÍHO FORMULÁŘE FYZICKÁ OSOBA 10JedRegFormFO2info.pdf ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel POKYNY K VYPLNĚNÍ JEDNOTNÉHO REGISTRAČNÍHO FORMULÁŘE FYZICKÁ OSOBA o) Vyplní osoba, které již bylo identifikační číslo přiděleno. p) Vyplní pouze

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

1. Úvod Přehled akreditovaných DSP/DSO: Hospodářská politika a správa

1. Úvod Přehled akreditovaných DSP/DSO: Hospodářská politika a správa Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava září 2012 O hodnocení doktorských studijních programů

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více