Využívání oceánů k plavbě a otázky související

Transkript

1 Mořské a vodní právo Využívání oceánů k plavbě a otázky související Karolina Žákovská Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 4 Úvod plavba (tj. přeprava osob a/či věcí po moři za různým účelem) jeden z nejstarších způsobů využívání moří a oceánů účely: tradiční - rozšiřování mocenského vlivu, obchod, rybolov, přeprava osob + moderní - plnění speciálních úkolů, rekreace základní typy plavidel: - obchodní (merchant vessels) - rybářská (fishing vessels) - válečná / vojenská (warships) - rekreační (recreational vessels) - specializovaná (specialized vessels) + z hlediska vlastnictví: - státní - soukromá 1

2 Obchodní plavidla kontejnerové lodě (container ships) tankery (tankers) lodě pro přepravu pasažérů (ferries and cruise ships) lodě pro přepravu surovin (bulk carriers) Relativní hustota obchodní lodní dopravy Zdroj: 2

3 Rybářská plavidla velké množství plavidel dle typu rybolovu Specializovaná plavidla záchranná plavidla, zásobovací plavidla, remorkéry, ledoborce, výzkumná plavidla atd. 3

4 Historie námořní plavby starověk: Egypťané, Féničané, Kartáginci, Řekové, Římané především Středozemní a Rudé moře středověk: Vikingové, hanza ( st.), počátek období zámořských objevů ( st. Portugalsko, Španělsko; 1492 objevení nového kontinentu Kryštofem Kolumbem) 16. st. (počátek novověku): vrcholné období zámořských objevů kolonizace nových území (Portugalsko, Španělsko, Anglie, Francie, Holandsko) Historie námořní plavby konec 18. st.: počátek období páry (pro zaoceánské plavby od r. 1815) 1827: lodní šroub (Josef Ressel) 1869: otevření Suezského průplavu konec 19. st.: Dieselův motor (první patent 1892) 4

5 Historie námořní plavby 20. století 1914: otevření Panamského průplavu (rozšíření ve 30. letech) konstrukce velkých obchodních plavidel po 2. světové válce (zejména ropných tankerů) 50. léta: nukleární pohon (zejm. válečné lodě) obecně nárůst frekvence lodní dopravy Historie námořní plavby větší počet havárií se závažnějšími důsledky 1912: RMS Titanic 1967: Torrey Canyon potřeba právní regulace -dva hlavní cíle: bezpečnost osob na palubě a ochrana životního prostředí 5

6 Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - Státy stát vlajky (flag State) = stát, v němž je plavidlo registrováno, jehož má národnost (musí existovat tzv. skutečné pouto, genuine link, mezi státem a plavidlem, viz čl. 91 UNCLOS) fenomén tzv. výhodných vlajek (flags of convenience, FOC) tatistics/data_and_statistics.htm Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - Státy pobřežní stát možnost regulace lodní dopravy ve vlastních vnitřních, pobřežních, příp. souostrovních vodách stát přístavu možnost omezit za splnění stanovených podmínek vstup do přístavu (mezinárodní spolupráce na základě tzv. memorand porozumění o kontrole pobřežním státem (MOUs on Port State Control) 6

7 Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - IMO Mezinárodní námořní organizace (International Maritime Organization, IMO) Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - IMO přidružená organizace OSN založena v r (Ženeva), první setkání 1959 do r. 1982: Mezivládní konzultativní námořní organizace (Inter-Governmental Maritime Consultative Organization, IMCO) 170 členských států (vč. ČR) sídlo v Londýně základní cíle: bezpečnost námořní plavby a ochrana životního prostředí Safe, secure and efficient shipping on clean oceans. 7

8 Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - IMO orgány: - shromáždění (Assembly) - rada (Council) - výbory (committees) a podvýbory (sub-committees) nejvýznamnější: Výbor pro námořní bezpečnost (Maritime Safety Committee, MSC) Výbor pro ochranu mořského prostředí (Marine Environment Protection Committee, MEPC) Právní výbor (Legal Committee) - sekretariát (Secretariat) Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - IMO na její půdě přijato cca 50 právně závazných mezinárodních textů (úmluv a protokolů) a více než 1000 právně nezávazných doporučení a kodexů pro otázky spojené s námořní plavbou je tzv. příslušnou mezinárodní organizací (competent international organization) ve smyslu UNCLOS 8

9 UNCLOS a námořní plavba Plavba = tradiční způsob využívání moří, historicky první příčina konfliktů x v UNCLOS v tomto směru vítězství myšlenky v co nejširší míře svobodného užívání oceánů k plavbě (freedom of navigation): Preambule vysloven cíl zavést právní řád moří a oceánů, který by usnadnil spojení mezi národy rozdílné podmínky pro námořní plavbu dle právního režimu daného prostoru, obecně je však plavba nejméně omezovaným způsobem využívání oceánů UNCLOS a námořní plavba možno připodobnit k obecnému užívání povrchových vod k plavbě dle českého práva (není podmíněno povolením státu, pod jehož jurisdikci dané vody spadají x povinnost plavidla být vybaveno dokumenty od státu vlajky a respektovat stanovená pravidla) 9

10 UNCLOS a námořní plavba vnitřní vody (internal waters) režim pevninského území (suverenita) možnost pobřežního státu omezit či zakázat námořní plavbu teritoriální vody (territorial sea) kvazi-suverenita, resp. suverenita omezená právem pokojného průjezdu (right of innocent passage), možnost pobřežního státu předepsat plavební trasy a systémy oddělení dopravy (sea lanes and traffic separation schemes) UNCLOS a námořní plavba 10

11 UNCLOS a námořní plavba souostrovní vody (archipelagic waters) = vody mezi ostrovy souostrovního státu vymezené tzv. souostrovními základními liniemi (archipelagic baselines) kvazi-suverenita souostrovního státu, resp. suverenita omezená právem pokojného průjezdu (viz teritoriální vody), vč. možnosti souostrovního státu předepsat souostrovní plavební trasy (archipelagic sea lanes) a systémy oddělení dopravy UNCLOS a námořní plavba 11

12 UNCLOS a námořní plavba výlučná ekonomická zóna (exclusive economic zone) svoboda plavby x možnost pobřežního státu přijmout pro určité vymezené oblasti zvláštní opatření s cílem předejít znečištění mořského prostředí (čl. 211 odst. 6 UNCLOS), podmínkou je schválení příslušnou mezinárodní organizací, tedy IMO + čl. 234 UNCLOS zvláštní opatření v oblastech pokrytých ledem UNCLOS a námořní plavba volné moře (high seas) = vodní sloupec za hranicemi národní jurisdikce oblast svobody, stejná práva všech států světa - v oblasti plavby téměř absolutní svoboda a takřka bezvýjimečná jurisdikce státu vlajky (x např. pirátství) x povinnosti státu vlajky ve vztahu k plavidlům plujícím pod jeho vlajkou účinně vykonávat jurisdikci a kontrolu ve správních, technických a sociálních záležitostech (čl. 94 UNCLOS) 12

13 UNCLOS a námořní plavba Obecné omezení svobody plavby ve prospěch ochrany mořského prostředí (Část XII UNCLOS) obecná povinnost států přijmout všechna opatření pro předcházení, omezování a kontrolu znečišťování mořského prostředí (čl. 194) ve vztahu ke znečišťování z plavidel zejména opatření umožňující předcházet haváriím a reagovat na ně, zajišťující bezpečnost plavby, umožňující předcházet úmyslnému i neúmyslnému vypouštění znečišťujících látek a upravující design, konstrukci, vybavení, provoz a ovládání plavidel UNCLOS a námořní plavba zvláštní povinnosti ve vztahu ke znečišťování z plavidel (čl. 211) prostřednictvím spolupráce (zejm. s IMO) zavést příslušná mezinárodní pravidla a minimální standardy 13

14 Nejvýznamnější úmluvy přijaté na půdě IMO Bezpečnost plavby Mezinárodní úmluva o bezpečnosti života na moři (International Convention on Safety of Life at Sea, SOLAS) - první verze 1914, druhá 1929, třetí 1948, čtvrtá 1960, pátá 1974 (vstup v platnost 1980) - cílem je stanovit minimální požadavky na konstrukci, vybavení a provozování plavidel z hlediska jejich bezpečnosti - splnění stanovených požadavků prokazují plavidla speciálními certifikáty - možnost kontroly státem přístavu smluvních stran (98,91% světové lodní tonáže) Nejvýznamnější úmluvy přijaté na půdě IMO Pravidla pro předcházení kolizím Úmluva o mezinárodních pravidlech pro předcházení kolizím na moři (Convention on the International Regulations for Preventing Collisions at Sea, COLREG) - první verze 1960, druhá 1972 (vstup v platnost 1977) - cílem je stanovit pravidla pro bezpečnou plavbu (námořní dopravní předpisy ) - upravuje pravidla provozu plavidel, jejich značení, používání zvukových a světelných signálů, předepisování námořních cest smluvních stran (98,35% světové lodní tonáže) 14

15 Nejvýznamnější úmluvy přijaté na půdě IMO Pravidla pro předcházení znečišťování moře z plavidel Mezinárodní úmluva o předcházení znečišťování z plavidel, ve znění protokolu z roku 1978 (International Convention for the Prevention of Pollution from Ships, MARPOL 73/78) - přijata v roce 1973, vstup v platnost 1983, nahradila tzv. Úmluvu OILPOL z roku cílem je stanovit pravidla pro předcházení znečišťování moří z plavidel - obsahuje šest příloh zaměřených na vybrané dílčí otázky (I ropné látky, II škodlivé kapalné látky, III balené škodlivé látky, IV odpadní vody, V pevné odpady, VI atmosférické znečištění) smluvních stran (98,91% světové lodní tonáže) x pouze přílohy I a II (povinné) Děkuji za pozornost. 15