PRACOVNÍ POMĚR VZNIK, ZMĚNA, ZÁNIK

Transkript

1 Vznik pracvníh pměru PRACOVNÍ POMĚR VZNIK, ZMĚNA, ZÁNIK Pracvní pměr je vedle právních vztahů zalžených dhdami pracích knaných mim pracvní pměr základním pracvněprávním vztahem. Základní pracvněprávní vztahy mhu vzniknut puze na základě právníh úknu, nemhu tedy vzniknut na základě jiných právních skutečnstí (např. právní událsti, prtiprávníh úknu, knstitutivníh sudníh neb správníh rzhdnutí). Základním znakem pracvníh pměru je sbní a nezastupitelný výkn práce zaměstnance, kteru kná v rámci dhdnutéh druhu a místa výknu práce v pracvní neb jinak dhdnuté dbě pdle pkynů zaměstnavatele za mzdu či plat. subjekty pracvníh pměru jsu zaměstnanec a zaměstnavatel bsahem pracvníh pměru jsu vzájemná práva a pvinnsti bjektem pracvníh pměru je výkn závislé práce zaměstnance pr zaměstnavatele předmětem pracvníh pměru je dpvídající chvání jeh subjektů Předpklady pr mžnst vzniku pracvníh pměru čl. 2 dst. 4 Ústavy: Každý bčan může činit, c není záknem zakázán, a nikd nesmí být nucen činit, c zákn neukládá. čl. 2 dst. 3 Listiny: Každý může činit, c není záknem zakázán, a nikd nesmí být nucen činit, c zákn neukládá. čl. 26 Listiny: (1) Každý má práv na svbdnu vlbu pvlání a přípravu k němu, jakž i práv pdnikat a prvzvat jinu hspdářsku činnst. (2) Zákn může stanvit pdmínky a mezení pr výkn určitých pvlání neb činnstí. (3) Každý má práv získávat prstředky pr své živtní ptřeby prací. Občany, kteří tt práv nemhu bez své viny vyknávat, stát v přiměřeném rzsahu hmtně zajišťuje; pdmínky stanví zákn. (4) Zákn může stanvit dchylnu úpravu pr cizince. čl. 28 Listiny: Zaměstnanci mají práv na spravedlivu dměnu za práci a na uspkjivé pracvní pdmínky. Pdrbnsti stanví zákn. čl. 29 Listiny: (1) Ženy, mladiství a sby zdravtně pstižené mají práv na zvýšenu chranu zdraví při práci a na zvláštní pracvní pdmínky. (2) Mladiství a sby zdravtně pstižené mají práv na zvláštní chranu v pracvních vztazích a na pmc při přípravě k pvlání. (3) Pdrbnsti stanví zákn. Způsby vzniku pracvníh pměru dle ZP Pracvní smluvu - bvyklý způsb Jmenváním - pkud ZP neb jiné pr. předpisy stanví, že se pracvní pměr na veducí pracvní míst zakládá jmenváním

2 Pracvní pměr vzniká dnem, který byl sjednán jak den nástupu d práce neb dnem jmenvání na pracvní míst veducíh zaměstnance. Není vylučen vázat vznik pracvníh pměru na splnění dkládací pdmínky, např. den nástupu d práce se sjednává na první den měsíce následujícíh p měsíci, v němž zaměstnanec abslvval vyskšklské vzdělání v magisterském studijním prgramu na. Nesplnění dkládací pdmínky znamená, že dsud neúčinný právní úkn již účinnsti nenabude. Základní pvinnsti Od vzniku pracvníh pměru jsu zaměstnanec i zaměstnavatel pvinni plnit práva a pvinnsti vyplývajících z pracvněprávních předpisů. 1. Zaměstnavatel je pvinen: přidělvat zaměstnanci práci pdle pracvní smluvy platit zaměstnanci za vyknanu práci mzdu neb plat vytvářet pdmínky pr plněné jeh pracvních úklů ddržvat statní pracvní pdmínky stanvené právními předpisy, smluvu neb stanvené vnitřním předpisem 2. Zaměstnanec je pvinen: pdle pkynů zaměstnavatele knat sbně práce pdle pracvní smluvy v rzvržené týdenní pracvní dbě ddržvat pvinnsti, které mu vyplývají z pracvníh pměru Změna pracvníh pměru samtný pracvněprávní vztah existuje nadále, ale mění se některý jeh prvek (tzn. mění se subjekt, bjekt neb bsah) změna subjektu - je mžná jen na straně zam-tele (při převdu zam-tele neb jeh části dchází ex lege k přechdu práv a pvinnstí) změna bjektu - bjektem je výkn závislé práce a ten musí jít vždy, jeh změna tedy není mžná změna bsahu - nejčastěji, zákn tu klade nejmenší překážky (prjev flexibility v prac. právu) Převedení na jinu práci změna druhu práce činěná z iniciativy zam-tele institut zajišťující zam-nci pkračvání prac. pměru i v případě, kdy dčasně neb trvale není schpen knat práci, která dpvídá jeh pracvní smluvě zam-tel má v těcht případech pvinnst/mžnst ulžit zam-nci jinu práci mhu nastat 3 situace: 1. zam-tel musí zam-nce převést (ukládá mu t zákn) - 41/1 ZPr (bez suhlasu zam-nce) 2. zam-tel může zam-nce převést (na základě vlastníh rzhdnutí) - 41/2,4,5 ZPr (bez suhlasu zam-nce) 3. zam-tel zam-nce převádí s jeh suhlasem - 41/5 ZPr

3 Pvinnst převést zaměstnance na jinu práci v případech, kdy není mžné připustit další výkn práce ze strany zam-nce důvdy spčívají ve zdravtním stavu zam-nce neb v pravmcném rzhdnutí sudu zákazu činnsti pzbyl-li zam-nec vzhledem ke svému zdravtnímu stavu pdle lékařskéh psudku vydanéh pskytvatelem pracvnělékařských služeb neb rzhdnutí příslušnéh správníh rgánu, který lékařský psudek přezkumává, dluhdbě způsbilsti knat dále dsavadní práci ( 41/1a)) nesmí-li pdle lékařskéh psudku vydanéh pskytvatelem pracvnělékařských služeb neb rzhdnutí příslušnéh správníh rgánu, který lékařský psudek přezkumává, dále knat dsavadní práci pr pracvní úraz, nemcnění nemcí z pvlání neb pr hržení tut nemcí, aneb dsáhl-li na pracvišti určeném rzhdnutím příslušnéh rgánu chrany veřejnéh zdraví nejvyšší přípustné expzice ( 41/1b)) kná-li těhtná zam-nkyně, zam-nkyně, která kjí, neb zam-nkyně-matka d knce devátéh měsíce p prdu práci, kteru nesmějí být tyt zam-nkyně zaměstnávány neb která pdle lékařskéh psudku hržuje její těhtenství neb mateřství ( 41/1c)) jestliže je t nutné pdle lékařskéh psudku vydanéh pskytvatelem pracvnělékařských služeb neb rzhdnutí příslušnéh rgánu chrany veřejnéh zdraví v zájmu chrany zdraví jiných fyzických sb před infekčním nemcněním ( 41/1d)) jestliže je th třeba pdle pravmcnéh rzhdnutí sudu neb správníh úřadu, jinéh státníh rgánu neb rgánu územníh samsprávnéh celku ( 41/1e)) je-li zam-nec pracující v nci na základě lékařskéh psudku vydanéh pskytvatelem pracvnělékařských služeb uznán nezpůsbilým pr nční práci ( 41/1f)) pžádá-li t těhtná zam-nkyně, zam-nkyně, která kjí, neb zam-nkyně-matka d knce devátéh měsíce p prdu, která pracuje v nci ( 41/1g)) Mžnst převést zaměstnance na jinu práci zam-tel může převést zam-nce na jinu práci v záknem stanvených případech, a t bez suhlasu zam-nce a p stanvenu dbu nelze-li účelu převedení dsáhnut převedením v rámci pracvní smluvy, může zam-tel převést zam-nce i na práci jinéh druhu dal-li zam-tel zam-nci výpvěď z důvdů uvedených v 52 písm. f) a g) ( 41/2a)) byl-li prti zam-nci zahájen trestní řízení pr pdezření z úmyslné trestné činnsti spáchané při plnění pracvních úklů neb v přímé suvislsti s ním ke škdě na majetku zam-tele, a t na dbu d pravmcnéh sknčení trestníh řízení ( 41/2b)) pzbyl-li zam-nec dčasně předpklady stanvené zvláštními právními předpisy pr výkn sjednané práce, avšak v tmt případě nejdéle celkem na 30 pracvních dnů v kalendářním rce ( 41/2c))

4 na dbu nezbytné ptřeby, jestliže je t třeba k dvrácení mimřádné událsti, živelní událsti neb jiné hrzící nehdy neb k zmírnění jejich bezprstředních následků, a t na nezbytně nutnu dbu ( 41/4 ZPr) nemůže-li zam-nec knat práci pr prstj neb pr přerušení práce způsbené nepříznivými pvětrnstními vlivy; ale jen v případě, že zam-nec s převedením suhlasí ( 41/5 ZPr) suhlas zam-nce může být i knkludentní (x z faktickéh výknu jiné práce ale nelze autmaticky vyvzvat suhlas zam-nce s převedením) zam-tel musí přihlížet k tmu, aby práce, na kteru zam-nce převedl, byla pr něj vhdná vzhledem k jeh zdravtnímu stavu a schpnstem, a pkud mžn i kvalifikaci zam-tel musí se zam-ncem předem prjednat důvd převedení na jinu práci a dbu, p kteru má převedení trvat dchází-li převedením zam-nce ke změně prac. smluvy, je zam-tel pvinen vydat zam-nci písemné ptvrzení důvdu převedení na jinu práci a dbě jeh trvání dpadnu-li důvdy, pr které byl zam-nec převeden na jinu práci neb převeden d jinéh místa, neb uplynula-li dba, na kteru byla tat změna sjednána, je zam-tel pvinen zařadit zam-nce zpět pdle prac. smluvy, nedhdne-li se s ním na změně prac. smluvy Změna místa výknu práce Přelžení d jinéh místa výknu práce zam-nec je zásadně pvinen knat práci puze v místě, které byl sjednán v prac. smluvě zam-tel může zam-nce přelžit d jinéh místa puze s jeh suhlasem, a t jen tehdy, vyžaduje-li t prvzní ptřeba zam-tele dbu, p kteru má přelžení trvat, je třeba se zam-ncem předem prjednat práv zam-tele přelžit zam-nce je mezen vůči ( 240 ZPr): těhtným zam-nkyním a zam-nkyním a zam-ncům pečujícím dítě d 8 let věku samělé zam-nkyni a samělému zam-nci, kteří pečují dítě d 15 let zam-nci, která prkáže, že převážně sám dluhdbě sustavně pečuje převážně neb úplně bezmcnu fyzicku sbu tyt zam-nce může zam-tel přelžit puze na jejich žádst Pracvní cesta dčasný výkn práce p dbu nezbytné ptřeby v jiném místě než je sjednané míst výknu práce zam-nci náleží náhrada cestvních výdajů vždy se jedná časvě mezené vyslání, dba prac. cesty však není záknem mezena zam-tel může zam-nce vyslat na prac. cestu jen na základě dhdy s ním tat dhda může být bsahem prac. smluvy, může být uzavřena pzději

5 Rzvázání pracvníh pměru výpvědí 48 ZP - jedna z cest, jak rzvázat pracvní pměr dalšími mžnstmi jsu: Právní úkny účastníků: dhda (dvustranný akt), kamžité zrušení pracvníh pměru, zrušení ve zkušební dbě Právní událst: uplynutí sjednané dby, smrt ( 48 dst ) Úřední rzhdnutí: rzhdnutí rgánem veřejné mci 48 dst. 3 Výpvěď ( 50 ZP) jednstranný právní úkn, kterým dchází k uknčení pracvníh pměru, aniž by byl třeba suhlasu druhé strany bligatrně má písemnu frmu, jinak je neplatná, tut vadu nelze ani ddatečně dstranit (tj. nelze pužít 20 ZP) výpvěď musí být dručena druhému účastníkvi zaměstnanec bvykle dručuje výpvěď sbním předáním v místě sídla zaměstnavatele ( 337 ZP) zaměstnavatel bvykle dručuje výpvěď přím na pracvišti, musí být dručena d vlastních ruku lze i prstřednictvím sítě, služby elektrnických kmunikací neb pskytvatele pštvních služeb ( ) právní dmněnka pkud zaměstnanec dmítne výpvěď při sbním dručení, pvažuje se i přes t za dručenu (platí puze u sbníh dručení) zaměstnavatel může dát výpvěď zaměstnanci jen z taxativně určených důvdů v 52 rganizační důvdy - př. rušení neb přemístění zaměstnavatele neb jeh části, nadbytečnst zaměstnance ( 52 písm. a)-c) ZP) dluhdbé zdravtní důvdy na straně zaměstnance ( 52 písm. d), e) ZP) nesplňvání stanvených předpkladů neb pžadavků pr výkn práce ze strany zaměstnance ( 52 písm. f) ZP) důvdy pr kamžité zrušení pracvníh pměru neb závažné či sustavné méně závažné prušvání pvinnstí vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vyknávané práci ( 52 písm. g) ZP) prušení zvlášť hrubým způsbem pvinnstí ddržvat stanvený režim dčasně práce neschpnéh pjištěnce ( 52 písm. h) ZP) zaměstnanec může dát výpvěď z jakéhkli důvdu neb bez uvedení důvdu výpvěď zaměstnanci musí bsahvat skutkvé vymezení důvdu výpvědi, a t takvým způsbem, aby byl zřejmé, c zaměstnavatele k výpvědi vedl (puhý dkaz na příslušné písmen 52 nestačí); tent důvd nelze již ddatečně měnit existence výpvědníh důvdu v dbě dání výpvědi je rzhdná pr platnst výpvědi výpvěď se nestane neplatnu, jestliže p jejím dručení výpvědní důvd dpadl právní účinky výpvědi nastávají dnem dručení druhému účastníkvi

6 dvlat výpvěď lze jen se suhlasem druhé strany dvlání i suhlas musí mít písemnu frmu k dvlání může djít i pté, c již začala běžet výpvědní dba pracvní pměr uknčený na základě výpvědi sknčí až p uplynutí výpvědní dby dle 51 (nejméně dvuměsíční může být prdlužena písemnu smluvu zaměstnance a zaměstnavatele puze prdlužena, nikdy jí nelze zkrátit) výpvědní dba začíná prvním dnem kalendářníh měsíce následujícíh p dručení výpvědi a knčí uplynutím psledníh dne příštíh měsíce výjimky: 51a - výpvěď v suvislsti s přechdem práv a pvinnstí 53 dst. 2 - výpvěď daná před pčátkem chranné dby 54 písm. b) - přemísťuje-li se zaměstnavatel neb jeh část 63 - hrmadné prpuštění zaměstnanců pr prušení pvinnstí vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vyknané práci neb z důvdu, pr který lze kamžitě zrušit pracvní pměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpvěď ve lhůtě dvu měsíců de dne, kdy se důvdu výpvědi dzvěděl = subjektivní lhůta (dšl-li k prušení pvinnstí z pracvníh pměru v cizině, pak d dvu měsíců p návratu z ciziny); nejpzději však rk p tm, c důvd pr výpvěď vznikl = bjektivní lhůta ( 58 ZP) 61 stanví, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpvěď puze p předchzím prjednání s příslušnu dbrvu rganizací, která u zaměstnavatele půsbí pkud jde člena dbrvé rganizace, který půsbí u zaměstnavatele v dbě jeh funkčníh bdbí a rk p jeh sknčení, je zaměstnavatel pvinen pžádat dbrvu rganizaci předchzí suhlas bez tht suhlasu by byl rzvázání pracvníh pměru neplatné pkud dbrvá rganizace nedmítne d 15 dnů suhlas udělit, je t pvažván za suhlas i bez předchzíh suhlasu je mžné, aby tat výpvěď byla platná, ale musí být splněny všechny pdmínky výpvědi, a pkud nastane spr, musí sud shledat, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě pžadvat, aby zaměstnance nadále zaměstnával pak je výpvěď platná i bez předchzíh suhlasu Je zakázán dát výpvěď zaměstnanci v tzv. chranné dbě, tedy: Pkud je dčasně neschpný z důvdu nemci či úrazu Při pvlání k výknu vjenskéh cvičení V dbě kdy je zaměstnanec uvlněn pr výkn veřejné funkce Dba, kdy je zaměstnankyně těhtná neb kdy čerpá mateřsku dvlenu, neb kdy zaměstnankyně neb zaměstnanec čerpá rdičvsku dvlenu Dba, kdy je zaměstnanec pracující v nci uznán dčasně nezpůsbilým pr nční práci Výpvěď daná zaměstnanci v chranné dbě je neplatná

7 Pkud byla dána výpvěď před chrannu dbu, výpvěď platná je, ale d výpvědní dby se chranná dba nezapčítává tj. sknčí chranná dba a ptm dběhne výpvědní dba (tét situaci se lze vyhnut pkud, zaměstnanec prhlásí, že na prdlužení výpvědní dby netrvá) Zákaz výpvědi zaměstnanci v chranné dbě má výjimky: Pkud se ruší neb přemisťuje-li se zaměstnavatel neb jeh část Pkud jsu dány důvdy k kamžitému zrušení pracvníh pměru (výjimka - ženy na mateřské dvlené + muži na rdičvské dvlené p dbu, kdy je žena právněna čerpat mateřsku dvlenu) Pr jiné prušení pr. předpisů, které se vztahují k vyknané práci (výjimky: těhtná žena + žena na mateřské dvlené + žena či muž na rdičvské dvlené) Pr zvlášť hrubé prušení léčebnéh režimu (výjimky: těhtná žena + žena na mateřské dvlené + žena či muž na rdičvské dvlené) Sknčení pracvníh pměru vychází ze zásad respektujících právněné zájmy ZC a ZL ptřeba zajistit ZCE, který svědmitě plní pvinnsti stabilitu zaměstnání umžnit, aby ZC, pkud nechce v pp setrvávat, pp sknčil umžnit ZLI rzvázat pp s těmi ZCI, které neptřebuje pr nadbytečnst (a nemáli pr ně uplatnění) neb s těmi, kteří prušují pvinnsti PP tvří předpklad pr mbilitu pracvních sil (umžní prvádět strukturální změny v nárdním hspdářství) sknčení pp může mít pr ZCE různé negativní následky hlavně eknmické, ale i psychlgické a splečenské právní záruky před nedůvdněným jednstranným rzvázáním pp ze strany ZLE: 1. ZL může prti vůli ZCE rzvázat pp jen z důvdů v ZP taxativně uvedených (jinak neplatné) 2. ZL nemůže (s výjimkami) rzvázat pp v tzv. chranné dbě (= dba, ve které se nachází ZC a kdy má slžitější pdmínky např. dčasná pracvní neschpnst, těhtenství ) sknčení pp znamená zánik pp, cž však neznamená, že zanikají všechna PaP přetrvávající PaP dměňvání a náhrada škdy, chrana sbních údajů, ddržvání tajemství (např. dškdňvání nemcí z pvlání - silikóza = zaprášení plic těch, kd pracují v pdzemí, nemc se může bjevit p něklika letech i tak pvinnst ZLE dškdnit) Způsby sknčení PP dle 48 ZP mají shdný cíl, tj. sknčení pp, ale i tak jsu mezi nimi rzdíly: 1. právní úkny účastníků - v praxi nejčastější způsby, na jejichž základě dchází k rzvázání pp; tat úprava platí i pr pp vzniklý na základě jmenvání 1. dhda rzvázání pp - 49, dvustranný pr. úkn 2. výpvěď - 50 až 54, jednstranný pr. úkn

8 hrmadné prpuštění - 62 (vlžen v rámci harmnizace našeh pr. řádu s právem EU) 3. kamžité zrušení - 55 až 56, jednstranný pr.úkn 4. zrušení ve zkušební dbě - 66, jednstranný pr. úkn 2. právní událsti = bjektivní skutečnsti nastávající zcela či zčásti nezávisle na lidské vůli 1. smrt ZCE ZC pvinen knat práci sbně peněžité nárky ZCE dle 328 vůči ZL smrtí nezanikají přechází d výše 3x průměrnéh měsíčníh výdělku na nástupce (manžel/ka, děti a rdiče, pkud žili v dbě smrti se ZCEM ve splečné dmácnsti; není-li těcht sb, stávají se tat mzdvá/platvá práva předmětem dědictví) pěněžitá práva ZL vůči ZCI zanikají s výjimku práv, kterých byl pravmcně rzhdnut, práv, která byla uznána ZCI před smrtí c d důvdu a výše, či práv na náhradu škdy způsbené úmyslně 2. smrt ZLE 342 pp zásadně zaniká, je-li ZL FO (výjimka případy pkračvání živnsti např. dědici, nehdlá-li však právnění sba v živnsti pkračvat, zaniká pp uplynutím lhůty 3 měsíců d dne smrti ZLE) 3. uplynutí dby jen v případě, že šl pp na dbu určitu dle 48(2) pkud byl sjednán na dbu knání určitých prácí, knčí sknčením výknu těcht prací (ZL musí upzrnit včas, tj. min. 3 dny předem, jde jen přádkvu lhůtu) 4. (dsažení věkvé hranice) zásadně není právní událstí, která by měla za následek sknčení pp, není ani výpvědním důvdem pr ZL dsažení důchdvéh věku ZCE či vznik nárku na invalidní důchd nemají samy sbě vliv na další trvání pp! 3. úřední rzhdnutí příslušnéh rgánu dle 48(3) sud,.. týká se cizinců neb sb bez státní příslušnsti pp knčí např. dnem, kdy má djít ke zrušení pbytu pdle vyknatelnéh rzhdnutí zrušení pvlení k pbytu, neb dnem, kterým nabyl právní mci rzsudek ukládající těmt sbám trest vyhštění z území ČR či uplynutím dby, na kteru byl pvlení k zaměstnání vydán) např. ZL sjedná se ZCEM-Ukrajincem pp na dbu neurčitu, ZC má ale pvlení k zaměstnání vydán jen na 2 rky pkud nedjde k prdlužení pvlení, k němuž by ZL musel vyjádřit suhlas s dalším zaměstnáváním, knčí pp uplynutím dby 2 let sknčení pp zalženéh jmenváním - dvláním ani vzdáním se funkce pp zalžený jmenváním dle 73 ZP neknčí! jen změna druhu vyknávané práce Práva ZCE a pvinnsti ZLE při sknčení pp při sknčení pp je ZL pvinen vydat ZCI ptvrzení zaměstnání a uvést v něm krmě údajů zaměstnání, druhu knaných pracích a dsažené kvalifikaci další skutečnsti dle 313 ZP

9 Vysvětlivky: pžádá-li ZC vydání psudku pracvní činnsti, je ZL pvinen jej d 15 dnů vydat, jsu jím veškeré písemnsti týkající se hdncení práce ZCE, jeh kvalifikace, schpnstí a dalších, ZL není pvinen pracvní psudek vydat dříve než v dbě dvu měsíců před sknčením pp nesuhlasí-li ZC s bsahem pracvníh psudku či ptvrzení zaměstnání, může se v prekluzivní lhůtě 3 měsíců (de dne, kdy se jejich bsahu dzvěděl) dmáhat u sudu, aby byl ZLI ulžen je přiměřeně upravit pp = pracvní pměr PP = pracvní práv ZC = zaměstnanec ZL = zaměstnavatel ZP = zákník práce PaP = práva a pvinnsti Dhda rzvázání pracvníh pměru 49 ZP dvustranný právní úkn, jehž důsledkem je sknčení pracvníh pměru jedná se shdný prjev vůle zaměstnavatele a zaměstnance tm, že pracvní pměr knčí pdstatnu náležitstí dhdy rzvázání pracvníh pměru je den sknčení pracvníh pměru - tent den musí být přesně určen, aby nemhla vzniknut žádná pchybnst (např. datum, neb i knkrétní událst - např: den návratu zaměstnankyně z mateřské dvlené, uknčení určitých knkrétních prací, ), musí t být den pdpisu neb pzdější návrh na sknčení pracvníh pměru dhdu může dát zaměstnanec i zaměstnavatel dhda se pvažuje za uzavřenu, pkud druhý účastník prjevil suhlas v návrhem určené lhůtě (pkud není lhůta v návrhu určena, musí být přijat v přiměřené dbě) + návrh musí bsahvat pdstatné náležitsti přijetí návrhu pžděně neb s výhradami = nvý návrh pracvní pměr knčí dnem, který byl v dhdě sjednán důvdy rzvázání pracvníh pměru nemusí být uvedeny. (POZOR, před kncepční nvelu 2011 platil, že důvd rzvázání pracvníh pměru musí být návrh zaměstnance uváděn vždy!) bligatrnst písemné frmy dhdy rzvázání pracvníh pměru je dána ZPr - je t v zájmu právní jistty účastníků; každá smluvní strana musí bdržet jedn vyhtvení dhdy rzvázání prac. pměru pdpisy účastníků nemusí být na téže listině je mžné, aby zaměstnavatel pté, c dal zaměstnanci výpvěď, s ním uzavřel v průběhu výpvědní dby dhdu rzvázání pracvníh pměru k datu předcházejícímu sknčení výpvědní dby (př: na žádst zaměstnance, který si během výp. dby našel nvé míst). Výpvěď se pak už neuplatní, prtže pracvní pměr již předtím sknčil dhdu

10 Výpvěď ( 50 ZP) jednstranný právní úkn, kterým dchází k uknčení pracvníh pměru, aniž by byl třeba suhlasu druhé strany bligatrně má písemnu frmu, jinak je neplatná, tut vadu nelze ani ddatečně dstranit (tj. nelze pužít 20 ZP) výpvěď musí být dručena druhému účastníkvi zaměstnanec bvykle dručuje výpvěď sbním předáním v místě sídla zaměstnavatele ( 337 ZP) zaměstnavatel bvykle dručuje výpvěď přím na pracvišti, musí být dručena d vlastních ruku lze i prstřednictvím sítě, služby elektrnických kmunikací neb pskytvatele pštvních služeb ( ) právní dmněnka pkud zaměstnanec dmítne výpvěď při sbním dručení, pvažuje se i přes t za dručenu (platí puze u sbníh dručení) zaměstnavatel může dát výpvěď zaměstnanci jen z taxativně určených důvdů v 52 rganizační důvdy - př. rušení neb přemístění zaměstnavatele neb jeh části, nadbytečnst zaměstnance ( 52 písm. a)-c) ZP) dluhdbé zdravtní důvdy na straně zaměstnance ( 52 písm. d), e) ZP) nesplňvání stanvených předpkladů neb pžadavků pr výkn práce ze strany zaměstnance ( 52 písm. f) ZP) důvdy pr kamžité zrušení pracvníh pměru neb závažné či sustavné méně závažné prušvání pvinnstí vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vyknávané práci ( 52 písm. g) ZP) prušení zvlášť hrubým způsbem pvinnstí ddržvat stanvený režim dčasně práce neschpnéh pjištěnce ( 52 písm. h) ZP) zaměstnanec může dát výpvěď z jakéhkli důvdu neb bez uvedení důvdu výpvěď zaměstnanci musí bsahvat skutkvé vymezení důvdu výpvědi, a t takvým způsbem, aby byl zřejmé, c zaměstnavatele k výpvědi vedl (puhý dkaz na příslušné písmen 52 nestačí); tent důvd nelze již ddatečně měnit existence výpvědníh důvdu v dbě dání výpvědi je rzhdná pr platnst výpvědi výpvěď se nestane neplatnu, jestliže p jejím dručení výpvědní důvd dpadl právní účinky výpvědi nastávají dnem dručení druhému účastníkvi dvlat výpvěď lze jen se suhlasem druhé strany dvlání i suhlas musí mít písemnu frmu k dvlání může djít i pté, c již začala běžet výpvědní dba pracvní pměr uknčený na základě výpvědi sknčí až p uplynutí výpvědní dby dle 51 (nejméně dvuměsíční může být prdlužena písemnu smluvu zaměstnance a zaměstnavatele puze prdlužena, nikdy jí nelze zkrátit)

11 výpvědní dba začíná prvním dnem kalendářníh měsíce následujícíh p dručení výpvědi a knčí uplynutím psledníh dne příštíh měsíce výjimky: 51a - výpvěď v suvislsti s přechdem práv a pvinnstí 53 dst. 2 - výpvěď daná před pčátkem chranné dby 54 písm. b) - přemísťuje-li se zaměstnavatel neb jeh část 63 - hrmadné prpuštění zaměstnanců pr prušení pvinnstí vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vyknané práci neb z důvdu, pr který lze kamžitě zrušit pracvní pměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpvěď ve lhůtě dvu měsíců de dne, kdy se důvdu výpvědi dzvěděl = subjektivní lhůta (dšl-li k prušení pvinnstí z pracvníh pměru v cizině, pak d dvu měsíců p návratu z ciziny); nejpzději však rk p tm, c důvd pr výpvěď vznikl = bjektivní lhůta ( 58 ZP) 61 stanví, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpvěď puze p předchzím prjednání s příslušnu dbrvu rganizací, která u zaměstnavatele půsbí pkud jde člena dbrvé rganizace, který půsbí u zaměstnavatele v dbě jeh funkčníh bdbí a rk p jeh sknčení, je zaměstnavatel pvinen pžádat dbrvu rganizaci předchzí suhlas bez tht suhlasu by byl rzvázání pracvníh pměru neplatné pkud dbrvá rganizace nedmítne d 15 dnů suhlas udělit, je t pvažván za suhlas i bez předchzíh suhlasu je mžné, aby tat výpvěď byla platná, ale musí být splněny všechny pdmínky výpvědi, a pkud nastane spr, musí sud shledat, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě pžadvat, aby zaměstnance nadále zaměstnával pak je výpvěď platná i bez předchzíh suhlasu Je zakázán dát výpvěď zaměstnanci v tzv. chranné dbě, tedy: Pkud je dčasně neschpný z důvdu nemci či úrazu Při pvlání k výknu vjenskéh cvičení V dbě kdy je zaměstnanec uvlněn pr výkn veřejné funkce Dba, kdy je zaměstnankyně těhtná neb kdy čerpá mateřsku dvlenu, neb kdy zaměstnankyně neb zaměstnanec čerpá rdičvsku dvlenu Dba, kdy je zaměstnanec pracující v nci uznán dčasně nezpůsbilým pr nční práci Výpvěď daná zaměstnanci v chranné dbě je neplatná Pkud byla dána výpvěď před chrannu dbu, výpvěď platná je, ale d výpvědní dby se chranná dba nezapčítává tj. sknčí chranná dba a ptm dběhne výpvědní dba (tét situaci se lze vyhnut pkud, zaměstnanec prhlásí, že na prdlužení výpvědní dby netrvá) Zákaz výpvědi zaměstnanci v chranné dbě má výjimky: Pkud se ruší neb přemisťuje-li se zaměstnavatel neb jeh část

12 Pkud jsu dány důvdy k kamžitému zrušení pracvníh pměru (výjimka - ženy na mateřské dvlené + muži na rdičvské dvlené p dbu, kdy je žena právněna čerpat mateřsku dvlenu) Pr jiné prušení pr. předpisů, které se vztahují k vyknané práci (výjimky: těhtná žena + žena na mateřské dvlené + žena či muž na rdičvské dvlené) Pr zvlášť hrubé prušení léčebnéh režimu (výjimky: těhtná žena + žena na mateřské dvlené + žena či muž na rdičvské dvlené) Okamžité zrušení pracvníh pměru jednstranný právní úkn má za následek uknčení pracvníh pměru kamžikem dručení druhému účastníkvi Výjimečný způsb uknčení, téměř nepužívaný Není zde žádná výpvědní dba Náležitsti: písemná frma + skutkvé vymezení důvdu, aby nešel zaměnit + dručen ve stanvené lhůtě Pkud nejsu náležitsti splněny, je neplatné Okamžité zrušení ze strany zaměstnance Důvdy: 1. Pkud pdle lékařskéh psudku nemůže dále knat práci bez závažnéh hržení svéh živta a zaměstnavatel h nepřevedl d 15 dnů de dne předlžení psudku na jinu práci (Ode dne předlžení psudku nemusí danu práci vyknávat, a t d kamžiku přelžení neb zrušení pracvníh pměru. Za tut dbu má práv na náhradu mzdy a t ve výši průměrnéh výdělku chápeme t jak překážku na straně zaměstnavatele) 2. Pkud mu nebyla vyplacena mzda/plat/náhrada mzdy neb jakákli jejich část d 15 dnů p uplynutí bdbí splatnsti. Zaměstnanec může kamžitě zrušit pracvní pměr puze ve lhůtě 2 měsíců de dne, kdy se důvdu k zrušení pracvníh pměru dzvěděl (subjektivní lhůta), nejpzději však d jednh rku de dne, kdy důvd vznikl (bjektivní lhůta) Zaměstnanec, který zrušil kamžitě pracvní pměr, má nárk na dstupné ve výši průměrnéh výdělku za dbu, která dpvídá délce výpvědní dby SPLATNOST: Plat/mzda jsu ze zákna splatné v měsíci, který následuje p měsíci, za nějž mzda či plat náleží ( 141 dst. 1) ZP) = nejpzději pslední den v následujícím měsíci Účastnici se mhu dmluvit na jiné dbě splatnsti. Výplatní termín však na dbu splatnsti vliv nemá, leda by si smluvili, že výplatní termín je zárveň i termínem splatnsti. Okamžité zrušení ze strany zaměstnavatele Důvdy:

13 1. Byl li zaměstnanec pravmcně dsuzen pr úmyslný trestný čin k nepdmíněnému trestu dnětí svbdy na dbu delší než 1 rk neb byl- li pravmcně dsuzen pr úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracvních úklů neb v přímé suvislsti s ním k nepdmíněnému trestu dnětí svbdy na dbu nejméně 6 měsíců Kumulace pdmínek: pravmcně dsuzen + trest dnětí svbdy (nemůže tedy chdit d práce) + delší než rk + úmyslný trestný čin 2. Prušil-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsbem pvinnst vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vyknávané práci Z těcht důvdů lze pracvní pměr se zaměstnancem kamžitě uknčit jen ve lhůtě 2 měsíců de dne, kdy se takvémt důvdu zaměstnavatel dzvěděl, nejpzději však d jednh rku de dne vzniku. Účast dbrvé rganizace v tét situaci je stejná jak u výpvědi. Nelze kamžitě zrušit pracvní pměr s těhtnu zaměstnankyní, ženu na mateřské a mužem či ženu na rdičvské dvlené. Těmt sbám (krmě ženy na mateřské dvlené) však lze dát VÝPOVĚĎ z důvdů, pr které lze kamžitě zrušit pracvní pměr. V praxi t znamená, že zde bude výpvědní lhůta a dstanu dstupné. Plnění pskytvaná zaměstnavatelem zaměstnancům při sknčení pracvníh pměru Odstupné - 67 a 68 dstupné náleží zaměstnancům, u kterých dchází k rzvázání pracvníh pměru výpvědí neb dhdu z důvdů uvedených v 52 písm. a-d ZPr dstupné = jednrázvé peněžité plnění, které je příspěvkem d uvlňujícíh zaměstnavatele má charakter určité frmy dškdnění zaměstnance za ztrátu zaměstnání bez vlastníh zavinění (nejedná se frmu hmtnéh zabezpečení pr určité bdbí p sknčení pracvníh pměru, pr výplatu dstupnéh není nijak rzhdující zda a kdy zaměstnanec nastupí d nvéh zaměstnání či začne pžívat důchd) výše dstupnéh je stanvena pdle pčtu dpracvaných let u zaměstnavatele > zaměstnanci pdle 67 (1) náleží záknné dstupné ve výši nejméně: a) jednnásbku jeh průměrnéh výdělku, jestliže jeh pracvní pměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rk, b) dvjnásbku jeh průměrnéh výdělku, jestliže jeh pracvní pměr u zaměstnavatele trval alespň 1 rk a méně než 2 rky, c) trjnásbku jeh průměrnéh výdělku, jestliže jeh pracvní pměr u zaměstnavatele trval alespň 2 rky, d) sučtu trjnásbku jeh průměrnéh výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dchází k rzvázání pracvníh pměru v dbě, kdy se na zaměstnance vztahuje v kntu pracvní dby pstup pdle 86 dst. 4. pzn. ve výpčtu dstupnéh významná změna d ledna 2012 půvdní úprava přiznávala záknné dstupné ve výši nejméně trjnásbku průměrnéh výdělku d nvely je jeh výše dstupňvána pdle délky pracvníh pměru

14 za dbu trvání pracvníh pměru se pvažuje i dba trvání předchzíh pracvníh pměru u téhž zaměstnavatele, pkud dba d jeh sknčení d vzniku následujícíh pracvníh pměru nepřesáhla dbu 6 měsíců smluvní dstupné - v klektivní smluvě, ve vnitřním předpisu, v pracvní smluvě neb jinu dhdu se zaměstnavatelem lze dstupné zvýšit další násbky průměrnéh výdělku a lze jej pskytnut i z jiných důvdů než stanví zákn zaměstnanci, u kteréh dchází k rzvázání pracvníh pměru výpvědí danu zaměstnavatelem neb dhdu z důvdů v 52 písm. d) přísluší dstupné ve výši nejméně dvanáctinásbku průměrnéh výdělku pkud se ale zaměstnavatel zcela zprstí své dpvědnsti za škdu vzniklu pracvním úrazem neb nemcí z pvlání pdle 367 dst. 1, dstupné zaměstnanci vůbec nenáleží pr účely dstupnéh průměrný výdělek = průměrný měsíční výdělek dstupné je zaměstnavatel pvinen zaměstnanci vyplatit p sknčení pracvníh pměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pr výplatu mzdy neb platu, pkud se písemně nedhdne se zaměstnancem na výplatě dstupnéh v den sknčení pracvníh pměru neb na pzdějším termínu výplaty pkud by zaměstnanec, kterému byl pskytnut dstupné, nastupil pět d zaměstnání u zaměstnavatele (na základě pracvní smluvy neb dhdy pracvní činnsti), který mu dstupné pskytl, a t před uplynutím dby určené pdle pčtu násbků průměrných výdělků, z nichž byla dvzena výše dstupnéh, je pvinen tmut zaměstnavateli dstupné neb jeh pměrnu část vrátit (pměrná část dstupnéh se stanví pdle pčtu kalendářních dnů d nvéh nástupu d zaměstnání d uplynutí dby určené pdle pčtu násbků průměrných výdělků) Náhrada mzdy neb platu při kamžitém zrušení PP zaměstnancem - 56 (2) zaměstnanci, který kamžitě zrušil pracvní pměr pdle 56 (1), přísluší d zaměstnavatele náhrada mzdy neb platu ve výši průměrnéh výdělku za dbu, která dpvídá délce výpvědní dby pr účely náhrady mzdy neb platu průměrný výdělek = průměrný měsíční výdělek pzn. d ledna 2012 náležel v tmt případě zaměstnanci dstupné pdle půvdníh 67 = trjnásbek průměrnéh výdělku Ptvrzení zaměstnání při sknčení pracvníh pměru, dhdy prvedení práce neb dhdy pracvní činnsti je zaměstnavatel pvinen vydat zaměstnanci ptvrzení zaměstnání v ptvrzení se uvádí údaje zaměstnání (pracvní pměr/ dhdy, dba trvání, ) druh knaných prací dsažená kvalifikace dpracvaná dba a další skutečnsti rzhdné pr dsažení nejvýše přípustné expziční dby

15 zda jsu ze zaměstnancvy mzdy prváděny srážky a bližší údaje těcht srážkách údaje zapčitatelné dbě zaměstnání pr účely důchdvéh pjištění pdle 313 (2) ZPR je zaměstnavatel na žádst zaměstnance pvinen uvést v dděleném ptvrzení údaje výši průměrnéh výdělku zda byly pracvní pměr, dhda prvedení práce neb dhda pracvní činnsti rzvázány zaměstnavatelem z důvdu prušení pvinnsti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vyknávané práci zvlášť hrubým způsbem neb z důvdu prušení jiné pvinnsti zaměstnance pdle 301a zvlášť hrubým způsbem údaje dalších skutečnstech rzhdných pr psuzení nárku na pdpru v nezaměstnansti Pracvní psudek (Psudek pracvní činnsti) pžádá-li zaměstnanec zaměstnavatele vydání psudku pracvní činnsti, je zaměstnavatel pvinen d 15 dnů zaměstnanci tent psudek vydat zaměstnavatel není pvinen psudek zaměstnanci vydat dříve, než v dbě 2 měsíců před sknčením jeh zaměstnání pracvním psudkem jsu veškeré písemnsti týkající se hdncení práce zaměstnance, jeh kvalifikace, schpnstí a dalších skutečnstí, které mají vztah k výknu práce jiné infrmace zaměstnanci než ty, které mhu být bsahem pracvníh psudku je zaměstnavatel právněn zaměstnanci pdávat puze s jeh suhlasem, nestanví-li zvláštní právní předpis jinak nesuhlasí-li zaměstnanec s bsahem ptvrzení zaměstnání neb pracvníh psudku, může se dmáhat v prekluzivní lhůtě 3 měsíců de dne, kdy se jejich bsahu dvěděl, u sudu, aby zaměstnavateli byl ulžen přiměřeně je upravit ( 315 ZPr)