Souhrnná teritoriální informace Slovensko

Transkript

1 Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bratislavě () ke dni Seznam kapitol souhrnné teritoriální informace: 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled (s.2) 2. Zahraniční obchod a investice (s.8) 3. Vztahy země s EU (s.13) 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR (s.15) 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu (s.20) 6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu (s.25) 7. Kontakty (s.33) 1/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

2 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled Podkapitoly: 1.1. Oficiální název státu, složení vlády 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) 1.7. Daňový systém Slovenská republika vznikla po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Slovenská republika je v pořadí druhým největším obchodním partnerem České republiky. Je zaměřena na průmyslovou a zejména strojírenskou výrobu. Jejím charakteristickým rysem je však téměř 100procentní závislost na dovozu energetických surovin. Slovenská ekonomika je postavena na sociálně tržních principech, avšak její výkonnost je vzhledem ke své značné otevřenosti vysoce závislá na vývoji ekonomiky okolních zemí, především na ekonomice Německa, největšího obchodního partnera Slovenské republiky. Po propadu slovenské ekonomiky v roce 2009, kdy se především do jejího vnějšího vývoje promítla světová hospodářská krize, vývoj v dalších letech potvrdil, že oživení slovenské ekonomiky bude vzhledem k slabší zahraniční poptávce probíhat pomaleji, než se původně očekávalo Oficiální název státu, složení vlády Slovenská republika Dne se na Slovensku uskutečnily parlamentní volby. Prezident Andrej Kiska pověřil dne předsedu vítězné strany SMER - SD Roberta Fica sestavením vlády. Dne jmenoval prezident novou vládu v následujícím složení: Předseda vlády: Robert Fico Místopředseda vlády SR pro investice: Peter Pellegrini Místopředseda vlády a ministr vnitra SR: Robert Kaliňák Místopředsedkyně vlády a ministryně spravedlnosti : Lucia Žitňanská Mministr financí SR: Peter Kažimír Ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR: Miroslav Lajčák Ministr hospodářství SR: Peter Žiga Ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje SR: Roman Brecely Ministryně zemědělství a rozvoje venkova SR: Gabriela Matečná Ministr obrany SR: Peter Gajdoš Ministr práce, sociálních věcí a rodiny SR: Ján Richter Ministr životního prostředí SR: László Solymos Ministr školství, vědy, výzkumu a sportu SR: Peter Plavčan Ministr kultury SR: Marek Maďarič Ministr zdravotnictví SR: Tomáš Drucker 2/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

3 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) K měla SR obyvatel. Celkový přírůstek obyvatelstva Slovenska byl 2 196, meziročně se zvýšil o osob. Přirozený přírůstek obyvatelstva byl 273 osob, zahraniční migrací získala SR osob. Ke slovenské národnosti se hlásí 85,8 % obyvatelstva, k maďarské 9,7 %, k romské 1,7 %, k české 0,8 % (celkem osob), k rusínské 0,4 % a k ukrajinské 0,2 %. V SR je celkově věřících (tj. 84,1 % obyvatel), z nichž 82 % se hlásí k římskokatolické církvi, 8,2 % k evangelické církvi augšpurského vyznání (6,9 % obyvatel), 4,8 % k řeckokatolické církvi (4,1 % obyvatel), 2,4 % k reformované křesťanské církvi (2,0 % obyvatelstva) a k pravoslavné církvi (0,9 % obyvatel). Bez vyznání je 13 % obyvatel. Celkově je na Slovensku registrováno 15 církví a náboženských společností Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru. Měřeno růstem objemu vyprodukovaného HDP vykázala slovenská ekonomika v roce 2015 meziroční růst 3,6 % (ve stálých cenách). V porovnání s rokem 2014 slovenská ekonomika zrychlila svojí dynamiku o 1,1 procentuální bod (p.b.) Za celý rok 2015 byl vyprodukován HDP v objemu 78,070 mld. EUR. V porovnání s rokem 2014 to v běžných cenách znamenalo nárůst o 3,3 %. Podobně jak v předcházejícím roce, tak i v roce 2015 přispěla k posílení ekonomického růstu SR zahraniční poptávka spolu s domácí poptávkou. Tempo růstu domácí poptávky se v průběhu roku 2015 postupně zrychlovalo a v posledním čtvrtletí 2015, kdy domácí poptávka vzrostla o 6,5 %, byl vykázán její nejvyšší růst od roku Rozhodujícím faktorem růstu domácí poptávky byla vyšší tvorba hrubého kapitálu o 19,7 % ( z toho tvorba hrubého fixního kapitálu o 19,4 %). Zahraniční poptávka, která až do roku 2014 byla hlavním motorem růstu slovenské ekonomiky byla v roce 2015 výrazněji doprovázena rostoucí domácí poptávkou. Pozitivní vývoj, který byl v oblasti investičních aktivit již zaznamenán v roce 2014, pokračoval i v roce Dynamiku jejich růstu i v roce 2015 pozitivně ovlivnil jednak bazický efekt a jednak uzavření jednoho z období Eurofondů. Na investiční aktivitě a v konečném důsledku i na slovenském HDP se v roce 2015 nejvíce podílela výstavba infrastruktury, zejména silničních komunikací. Výstavba, rekonstrukce a modernizace inženýřských staveb vzrostla v roce 2015 meziročně o 446 mil. EUR. Lze konstatovat, že bez zrychlení výstavby silniční infrastruktury by podle propočtů analytiků byl růst slovenské ekonomiky přibližně o čtvrtinu pomalejší, tedy v podstatě shodný s růstem v roce I přes růst spotřebitelské poptávky se trend zpomalování růstu spotřebitelských cen ani v roce 2015 nezastavil. V průměru za rok 2015 spotřebitelské ceny na Slovensku klesly o 0,3 %. Celková zaměstnanost na Slovensku za rok 2015 vzrostla o 2,6 % na tis. osob. Na Slovensku v průběhu roku 2015 se zvýšila zaměstnanost. Její pozitivní vývoj byl ovlivněn růstem počtu zaměstnanců i růstem počtu podnikatelů. V roce 2015 nezaměstnanost na Slovensku meziročně klesla o 12,4 % na 314,3 tis. osob. Míra nezaměstnanosti se v roce 2015 meziročně snížila o 1,7 p.b. na 11,5 %. 3/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

4 Očekávaný vývoj Výkonnost slovenské ekonomiky by se na základě růstu agregátní poptávky měla zvyšovat i v rámci krátkodobé predikce. Zároveň je však pravděpodobné, že dynamika růstu agregátní poptávky se zpomalí, a to především slabším růstem vnější poptávky. Lze taktéž předpokládat, že v souvislosti s úsilím udržet deficit veřejných financí na plánované úrovni se zpomalí i růst poptávky veřejného sektoru. Růst výkonnosti ekonomiky by měl být podobně jako v roce 2015 v převážné míře založen především na domácí poptávce, zatímco příspěvek čistého exportu by měl být neutrální. Očekává se, že nízké ceny energií budou i v roce 2016 hlavním faktorem, který bude působit proti růstu spotřebitelských cen. Relativně vysoký růst výkonnosti slovenské ekonomiky by měl mít pozitivní vliv na trh práce, tedy růst celkové zaměstnanosti ve slovenské ekonomice by měl pokračovat. Souborové přílohy: Vývoj základných ekonomických ukazatelů od roku (46.0kB) 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet SR dosáhl ke konci roku 2015 schodku ve výši 1,933 mld. EUR. V porovnání se schváleným státním rozpočtem to představuje zlepšení hospodaření o více než 1 mld. EUR a oproti skutečnosti za rok 2014 šlo o snížení hotovostního schodku státního rozpočtu o více než 990 mil. EUR. Příjmy státního rozpočtu v roce 2015 dosáhly 16,233 mld. EUR a výdaje činily 18,166 mld. EUR. Nárůst daňových příjmů proti schválenému rozpočtu představoval 1,738 mld. EUR a byl ovlivněn zvýšením daňových příjmů ve výši 575,2 mil. EUR. Výdaje státního rozpočtu byly oproti plánovanému rozpočtu vyšší o cca 570 mil. EUR. Výdaje na obsluhu státního dluhu byly oproti schválenému rozpočtu nižší o 132,9 mil. EUR. Veřejný dluh SR v roce 2015 klesl a měl dosáhnout úrovně 52,2 % HDP, oproti 53,5 % v roce Souborové přílohy: Vývoj státního rozpočtu SR od roku (31.5kB) 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba V roce 2015 dosáhl běžný účet platební bilance SR deficit 1 mld. EUR, což v porovnání s mírným přebytkem v roce 2014 (0,1 mld. EUR), představovalo zhoršení. Hlavním faktorem negativního vývoje běžného účtu platební bilance byl pokles přebytku obchodní bilance, v důsledku rostoucího dovozu investičního a spotřebního zboží. Podíl salda běžného účtu na HDP v běžných cenách se tím meziročně snížil o 1,4 p.b., když dosažený deficit v roce 2015 představoval 1,3 % HDP. Vývoj ostaních položek běžného účtu platební bilance se meziročně změnil pouze minimálně. Téměř nezměněný přebytek bilance služeb byl důsledkem skutečnosti, že nárůst příjmů bilance služeb cestovního ruchu a dopravních služeb byl kompenzován zhoršením ostatních služeb. 4/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

5 Na rozdíl od běžného účtu byl na kapitálovém učtu vykázán meziroční přebytek 2,8 mld. EUR, což byl důsledek finalizace velkých infrastrukturních projektů koncem roku Ve 4. čtvrtletí 2015 příliv zdrojů z fondů EU představoval 50 % celoročního čerpání. Finanční účet platební bilance dosáhl v roce 2015 příliv ve výši 0,6 mld. EUR, což oproti roku 2014 představovalo pokles o 1,0 mld. EUR. V bilanci přímých investic byl příliv zdrojů důsledkem investování zahraničních subjektů ve formě majetkové účasti. Nárůst byl kompenzován mírným odlivem dluhového kapitálu vyplývajícího z ekonomické činnosti podnikatelských subjektů. Odliv v rámci portfoliových investic byl nejvýrazněji ovlivněn aktivitami NBS souvisejícími s kvantitativním uvolňováním, tedy nákupem slovenských cenných papírů od zahraničních subjektů, což se projevilo poklesem pasiv. Z vývoje platební bilance vyplývá meziroční pokles zahraničního dluhu o 0,5 mld. EUR, resp. meziroční pokles o 9,1 mld. USD na 67,2 mld. EUR, resp. na 73,2 mld. USD. Podíl celkové hrubé zahraniční zadluženosti SR k vytvořenému HDP v běžných cenmách dosáhl k podle zatím předběžných údajů 87,8 %, což oproti roku 2014 (88,1 %) představuje pokles o 0,3 p.b.. Podíl celkového krátkodobého zahraničního dluhu SR byl ke konci roku ,2 %, což představovalo meziroční nárůst o 2,1 p.b.. Zadluženost na obyvatele dosáhla ke konci roku 2015 výše EUR, což v porovnání s rokem 2014 představuje nárůst o 136 EUR. Souborové přílohy: Přehled finančních ukazatelů (37.0kB) Deficit a dluh za (1,839.0kB) 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní systém: Centrální bankou Slovenské republiky je Národní banka Slovenska (NBS). Od 1. ledna 2009 je NBS součástí Eurosystému. Ve spolupráci s ECB a ostatními centrálními bankami zemí eurozóny je jejím prvotním cílem udržování cenové stability v eurozóně. V rámci Eurosystému je úlohou NBS přispívat k zabezpečení měnové politiky, devizových operací a devizových rezerv, platebního styku, vydávání bankovek a mincí, mezinárodní spolupráci, vzájemné spolupráci a podpoře centrálních bank, finanční stabilitě v eurozóně. Důležitým úkolem NBS je výkon dohledu nad finančním trhem. Banky se sídlem na území SR: Československá obchodná banka, a. s. ČSOB stavebná sporiteľňa, a. s. OTP Banka, a. s. Poštová banka, a. s. Prima banka, a. s. Privatbanka, a. s. Prvá stavebná sporiteľňa, a. s. Sberbank, a. s. Slovenská sporiteľňa, a. s. Slovenská záručná a rozvojová banka, a. s. Tatra banka, a. s. Všeobecná úverová banka, a. s. 5/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

6 Wüstenrot stavebná sporiteľňa, a. s. Banka je právnická osoba se sídlem na území SR založená jako akciová společnost, která přijímá vklady a poskytuje úvěry a která má na výkon těchto činností udělené bankovní povolení. Základní podmínkou pro udělení bankovního povolení je peněžní vklad do základního jmění banky nejméně EUR a peněžní vklad do základního jmění banky, která vykonává hypoteční obchody, nejméně EUR. Pojišťovny v SR Komerční pojišťovny: AEGON Životná poisťovňa, a.s. ASTRA poisťovňa, a.s., pobočka poisťovne z iného členského štátu ČSOB Poisťovňa, a.s. ERGO Poisťovňa, a.s. Generali Poisťovňa, a. s. Groupama Garancia poisťovňa a.s., pobočka poisťovne z iného členského štátu Allianz - Slovenská poisťovňa, a.s. AXA životní pojišťovna a.s., pobočka poisťovne z iného členského štátu D.A.S. Rechtsschutz AG, pobočka poisťovne z iného členského štátu Európska cestovná poisťovňa Genertel poisťovňa a.s., pobočka poisťovne z iného členského štátu KOMUNÁLNA poisťovňa, a.s. VIG MetLife Europe Limited, pobočka poisťovne z iného členského štátu a MetLife Europe Insurance Limited, pobočka poisťovne z iného členského štátu KOOPERATIVA poisťovňa, a.s. VIG NN Životná poisťovňa, a.s. NOVIS Poisťovňa a.s. Poisťovňa Poštovej banky, a.s. Poisťovňa Cardif Slovakia, a.s. Poisťovňa Slovenskej sporiteľne, a.s. - VIG Rapid life životná poisťovňa, a.s. UNIQA poisťovňa, a.s. Wüstenrot poisťovňa, a.s. UNION poisťovňa, a.s. Zdravotní pojišťovny: DÔVERA zdravotná poisťovňa, a.s. Union zdravotná poisťovňa, a.s. Všeobecná zdravotná poisťovňa, a.s. Ostatní instituce: Sociálna poisťovňa 1.7. Daňový systém Daňový systém SR získal současnou podobu reformou uskutečněnou v roce Zásady této reformy byly: přesun daňového břemena z přímých daní na nepřímé daně, t.j. přesun od zdaňování výroby ke zdaňování spotřeby; zavedení nízkých daňových sazeb a eliminace všech výjimek; 6/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

7 zrušení progresivního zdaňování příjmů zavedením rovné daně; odstranění deformujících prvků daňové politiky; odstranění dvojího zdanění v maximálně možné míře. Základní sazba daně do roku 2011 na zboží a služby na Slovensku byla 19 % ze základu daně. Od došlo k dočasnému zvýšení základní sazby DPH z 19 % na 20 %. Snížená sazba daně na vybrané druhy zboží byla v roce 2015 ve výši 10 %. Pro fyzické osoby závisí sazba daně na výši příjmu plátce daně, přičemž pro základ daně do výše 176,8 násobku platného životního minima (tj ,31 EUR) se použije 19% sazba a převyšující část základu se zdaní 25% sazbou. Pro právnické osoby platí 22% sazba daně. 7/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

8 2. Zahraniční obchod a investice Podkapitoly: 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let vývoz, dovoz, saldo 2.2. Teritoriální struktura postavení v (k) EU 2.3. Komoditní struktura 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny) 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) V roce 2015 sice pokračoval růst slovenského vývozu, ale rostoucí investiční aktivity a zvyšující se životní úroveň obyvatelstva přispěla k tomu, že tempo růstu dovozu předstihlo tempo růstu vývozu. Slovenský vývoz se v roce 2015 meziročně zvýšil o 4,9 % a dovoz se zvýšil o 7,5 %. Stav PZI za rok 2015 zatím není k dispozici. Ke konci roku 2014 celkový stav PZI na Slovensku představoval objem tis. EUR. Největší objem PZI z celkového stavu je evidován z České republiky. Stav PZI z ČR ke konci roku 2014 je evidován v objemu tis. EUR, tedy představuje 12 % celkového objemu PZI ve Slovenské republice Obchodní bilance za posledních 5 let vývoz, dovoz, saldo V roce 2015 vyvezla SK zboží v hodnotě ,2 mil. EUR. V porovnání s rokem 2014 se slovenský vývoz zvýšil o 4,9 %. Z hlediska zbožové klasifikace vzrostl vývoz automobilů na přepravu osob o 1474,6 mil. EUR, částí a součástí příslušenství motorových vozidel o 582,6 mil. EUR, nových pneumatik z kaučuku o 360,7 mil. EUR, karoserií motorových vozidel o 304 mil. EUR. Klesl vývoz ropných olejů a olejů získaných z bitumenových nerostů, jiných než surových o 433,8 mil. EUR, plochých válcovaných výrobků ze železa nebo legované ocele o 175,3 mil. EUR, přípravků pro dentální hygienu o 120,6 mil. EUR. SK v roce 2015 dovezla zboží za ,3 mil. EUR. V meziročním porovnání se dovoz zvýšil o 7,6 %. V rámci zbožové struktury vzrostl dovoz částí, součástí a příslušenstva motorových vozidel o 1 084,2 mil. EUR, telefonních souprav o 621,9 mil. EUR, osobvních aut a jiných motorových vozidel na přepravu osob o 309,8 mil. EUR, železničních anebo tramvajových vagónů s vlastním pohonem o 161,2 mil. EUR. Klesl dovoz ropných olejů a olejů získaných z bitumenových nerostů o 905,1mil. EUR, ropných plynů a jiných plynných uhlovodíků o 174,7 mil. EUR, železných rud o 123,1 mil. EUR. Vývoj obchodní bilance SR (v mil. EUR) Dovoz Index Vývoz Index Saldo ,5 125, ,0 122,8 137, ,1 113, ,9 116, ,9 8/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

9 ,8 106, ,0 110, , ,9 101, ,2 102, , ,2 100, ,9 101, ,7 Souborové přílohy: Obchodní bilance SK od 2011 do (30.0kB) 2.2. Teritoriální struktura postavení v (k) EU V roce 2015 vykázala SR největší aktivní saldo s Německem ve výši 5 591,7 mil. EUR, Spojeným královstvím 2 738,1 mil. EUR, Polskem 2 447,9 mil. EUR, Rakouskem 2 243,1 mil. EUR, Českou republikou 1 431,7 mil. EUR. Největší pasivní saldo vykázala v obchodě s ČLR mil. EUR, Korejskou republikou 4 143,5mil. EUR, Ruskem mil. EUR a Japonskem 566,6 mil. EUR. Ve skupině nejvýznamnějších obchodních partnerů vykázala SR zvýšení vývozu do Německa o 7,9 %, ČR o 2,3 %, Polska o 6,3 %, Francie o 20,2 %, Itálie o 2,8 %, Nizozemska o 1,7 %, Španělska o 34,2 % a Rumunska o 8,2 %. Snížení vývozu vykázala SR do Rakouska o 1,9 %, Maďarska o 3,8 % a do Ruska o 29,6 %. Vývoz SK do zemí EZ se zvýšil o 6,3 % (tvořil 85,2 % celkového vývozu SK) a do zemí OECD o 6,7 %. V rámci dovozu se dovoz z Německa zvýšil o 5,5 %, z ČR o 8,3 %, z ČLR o 10,9 %, Maďarska o 9,1 %, Polska o 5,8 %. Snížil se dovoz z Korejské republiky o 3,1 % a z Ruska o 29,1 %. Dovoz ze zemí EU se v roce 2015 zvýšil o 12,9 % (představoval 66,1 % celkového slovenského dovozu). Dovoz ze zemí OECD se zvýšil o 6,7 %. Souborové přílohy: Zahraniční obchod SR v roce (627.0kB) 2.3. Komoditní struktura V roce 2015 vzrostl sice nejvýrazněji slovenský vývoz uměleckých děl, indexem 688,5 ( důsledek chybného postupu při aukci uměleckého díla) a vývoz zbraní a střeliva (index 159,1), avšak vzhledem k vyvezenému objemu cca 60 mil. EUR se nejedná o významné exportní komodity. Nadále hlavními vývozními komoditami zůstávají dopravní zařízení a motorová vozidla s objemem 20,9 mld. EUR, dále zařízení pro záznam a reprodukci obrazu a zvuku, základní kovy, plasty. Nejvíce klesl vývoz živočišných a rostlinných tuků, nerostných výrobků, perel, drahokamů, mincí. V rámci dovozu jsou hlavními komoditami stroje, přístroje a zařízení pro záznam a reprodukci obrazu a zvuku, dopravná zařízení, nerostné výrobky, výrobky chemického průmyslu, kovy. Meziročně nejvíce klesl dovoz živočišných a rostlinných tuků a nerostných výrobků. 9/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

10 Komoditní struktura dovozu (v mil. EUR) Třídy HS Index/2014/2013 I.-XXI. Celkem , ,9 100,4 I. Živá zvířata 853,8 929,3 91,9 II. Rostlinné výrobky 947,1 907,7 104,3 III. Živočišné a rostlinné tuky 238,3 306,2 77,8 IV. Výrobky potravinářského průmyslu 1 748, ,8 99,6 V. Nerostné výrobky 6 919, ,2 81,0 VI. Výrobky chemického průmyslu 3 924, ,5 104,6 VII. Plasty 3 501, ,4 100,6 VIII. Surové usně 358,3 327,2 109,5 IX. Dřevo a výrobky ze dřeva 428,6 487,8 87,9 X. Buničina 937,6 896,7 104,6 XI. Textilie 1 895, ,0 108,7 XII. Obuv, klobouky 813,0 710,5 114,4 XIII. Výrobky z kamene 743,3 677,3 109,7 XIV. Perly 191,1 281,0 68,0 XV. Základní kovy 5 837, ,5 103,5 XVI. Stroje, přístroje, el. zařízení , ,1 102,4 XVII. Vozidla, letadla 8 105, ,8 109,3 10/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

11 XVIII. Přístroje optické 2 532, ,0 98,9 XIX. Zbraně, střelivo 29,8 26,1 114,3 XX. Různé průmyslové výrobky 1 560, ,0 114,0 XXI. Umělecká díla 4,2 0,7 583,8 Souborové přílohy: Komoditní struktura zahraničního obchodu SR v roce 2015, Statistický úřad SR (491.3kB) 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny) Na Slovensku zatím existují pouze technologické parky. První průmyslovou zónou tohoto charakteru byl Technologický park Kechnec v okresu Košice-okolie Košického kraje. V současnosti však v této průmyslové zóně nejsou etablováni žádní investoři. Z východoslovenského regionu lze zmínit průmyslový park Lipany v okrese Sabinov s rozlohou 9 ha, který je doporučován pro investory ze strojírenského, elektrotechnického nebo dřevařského průmyslu, dále průmyslový park Vranov nad Topľou s rozlohou 17,98 ha, určený pro investory z oblasti potravinářství, textilního a automobilového průmyslu. Ve Spišské Nové Vsi je průmyslový park s rozlohou 6,29 ha určen pro investory z oblasti lehkého průmyslu. Dalšími technologickými parky jsou hnědá průmyslová zóna Levoča s rozlohou 12 ha, průmyslový park Poprad-Matejovce s celkovou rozlohou 9,1 ha a s napojením na dálnici D1 do 1 km. V okrese Prešov je průmyslový park Záborské s celkovou rozlohou 30,80 ha, který je určen pro podnikání v oblasti výroby strojů pro zemědělství a lesnictví. Ve středoslovenském regionu je připraven průmyslový park Dolný Kubín s rozlohou 7,8 ha a průmyslový park Banská Bystrica-Šalková s celkovou rozlohou 36,40 ha. V západoslovenském regionu v okrese Nitra je průmyslová zóna Čab s rozlohou cca 80 ha, průmyslový park Dobrá Voda v okrese Trnava s rozlohou 2,16 ha, dále průmyslový park Skalica s rozlohou 12 ha a průmyslový park Senica s celkovou rozlohou 175 ha. Ministr hospodářství v roce 2012 pověřil kontrolou vybudovaných průmyslových parků a zón společnost MH Invest, s.r.o. Společnost kontroluje již vybudované parky a zóny, kterých je v současnosti na Slovensku cca 40. Kontroluje velikost parků, jejich dostupnost, připravenost sítí apod. Vědecké parky mají na Slovensku vzniknout u vysokých škol. Předběžně se počítá se vznikem osmi vědeckých parků. Jedním z prvních má být Univerzitní park Campus MTF STU vybudovaný v prostorách technologické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě se sídlem v Trnavě. Další projekty připravují univerzity v Žilině a v Nitře. V Košicích se připravuje Univerzitní vědecký park TECHNICOM Technické univerzity Košice a medicínský univerzitní park na univerzitě v Šafárikově Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Národní banka Slovenska, která jako jediná vydává oficiální statistiky o tocích a stavu PZI na Slovensku, zatím nedisponuje údaji za celý rok 2015 ani v členění podle teritorií a ani podle původu PZI. K dipozici jsou pouze předběžné údaje o stavu PZI v SR ke konci roku Podle těchto údajů objem PZI za rok 2014 dosáhl tis. EUR. Největším investorem v SR je Rakousko s celkovým objemem tis. EUR, dále následuje Česká republika s objemem tis. EUR a Německo s objemem tis. EUR. 11/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

12 V porovnání s rokem 2013 se objem PZI ke konci roku 2014 zvýšil o tis. EUR. Největší objem PZI v roce 2014 je evidován z ČR a to v objemu tis. EUR. Na druhé straně je v roce 2014 evidován největší záporný příspěvek ke stavu PZI a to v objemu tis. ERUR. Největším podílem na celkovém záporném výsledku se nejvíce podílelo Nizozemí, dále Německo a Kypr. Souborové přílohy: PZI (23.3kB) 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Investiční pobídky upravuje zákon č. 70/2013 Z.z., kterým se novelizoval zákon č. 561/2007 Z.z. o investiční pomoci. Cílem novely je poskytování investiční pomoci šiřšímu okruhu subjektů, a to zejména snížením výše povinných investic; podporou nvestic s vyšší přidanou hodnotou a podporou vytváření nových pracovních míst. Novela zavádí přísnější podmínky při nabývání hnutelného majetku a zvyšuje nároky na vzdělanostní strukturu nových zaměstnanců. Zároveň rozšiřuje okruh činností a změny které přijímatel pomoci nesmí během realizace investičního záměru, čerpání investiční pomoci a ve lhůtě pěti po sobě následujících let po roku, v kterém ukončil investiční záměr vykonat. Jedná se především o změny týkající vynakládání finančníách prostředků, vytvoření nižšího počtu pracovních míst apod. Souborové přílohy: Zákon o investiční pomoci - novela zákona č.561/2007 Z.z. (94.6kB) 12/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

13 3. Vztahy země s EU Podkapitoly: 3.1. Zastoupení EU v zemi 3.2. Obchodní vztahy země s EU 3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU V roce 1993 podepsala SR v Lucemburku Evropskou dohodu o přidružení, která vstoupila v platnost V březnu 1995 zahájila v Bratislavě svou činnost Delegace EK. V roce 1996 odevzdala SR dotazník k začlenění SR do integračního procesu. Až v roce 1999 Evropská komise po konstatování významného pokroku SR v mnoha oblastech zařadila SR do první skupiny zemí ucházejících se o členství v EU. V roce 2002 byla oficiálně ukončena přístupová jednání s EU. V dubnu 2003 Evropský parlament schválil přijetí SR za člena EU. Dne se SR stala členem EU. Ve druhém pololetí 2016 bude Slovenská republika poprvé předsedající zemí v Radě EU Zastoupení EU v zemi Informační středisko pro EU Ústav vědecko-technických informací pro zemědělství Dobrovičova Bratislava web: Delegace Evropské komise v SR Panská Bratislava web: Informační kancelář Rady Evropy Klariská Bratislava web: Zastoupení EK v SR Palisády Bratislava web: Instituce EU v SR Informační kancelář Evropského parlamentu na Slovensku Palisády Bratislava web: Obchodní vztahy země s EU V roce 2015 se slovenský vývoz zboží do zemí EU meziročně zvýšil o 6,3 % a tvořil 85,2 % celkového vývozu SR. Meziročně nejvíce vzrostl vývoz do Španělska o 34,2 %, představuje však pouze 2,8 % slovenského vývozu. V rámci hlavních obchodních partnerů vzrostl slovenský vývoz do Německa o 7,9 %; do ČR o 2,3 %; do Francie o 20,2 %. Meziročně byl nižší vývoz do Rakouska, Maďarska a Belgie. Dovoz SR ze zemí EU se v roce 2015 meziročně zvýšil o 12,9 % a představoval tak 66,1 % z celkového slovenského dovozu. 13/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

14 Z hlediska dovozu ze zemí EU vzrostl v roce 2015 dovoz z Portugalska o 73,4 % (představoval však pouze necelého půl procenta slovenského dovozu). Z hlavních obchodních partnerů SK vzrostl dovoz z ČR o 8,3 %; Německa o 5,5 %; dále z Polska o 5,8 %; Maďarska o 9,1 %; Francie o 13,6 % Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU Prioritou vlády SR při využití eurofondů v programovém období 2014 až 2020 je směřovat prostředky do odvětví růstu, jakými jsou oblasti vývoje, inovací, digitální agendy a energetické efektivnosti. V červnu 2014 uzavřela EK se SR Partnerskou dohodu o využívání evropských strukturálních a investičních fondů v objemu 15,3 mld. EUR na následujících deset let. Strukturální fondy a Kohezní fond v tomto objemu představují 13,7 mld. EUR, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 1,55 mld. EUR a Evropský námořní a rybářský fond 15,8 mil. EUR. Z definitivního návrhu Partnerské dohody, který slovenská vláda schválila začátkem roku 2014, vyplývá, že ze strukturálních fondů a Kohezního fondu budou financovány projekty v šesti hlavních operačních programech. Nejvíce prostředků má ze zdrojů EU využít Operační program Integrovaná infrastruktura, a to 4,037 mld. EUR, Kvalita životního prostředí 3,157 mld. EUR, Výzkum a inovace 2,227 mld. EUR, Lidské zdroje 2,038 mld. EUR, Integrovaný regionální operační program 1,862 mld. EUR a Efektivní veřejná správa 278,45 mil. EUR. Návrhy operačních programů slovenská vláda schválila v květnu SR může z rozpočtu EU v letech 2014 až 2020 získat celkem cca 20 mld. EUR a do rozpočtu EU odvede 6,78 mld. EUR. Z celkového závazku v rámci všech 14 operačních programů programového období SK vyčerpala k prostředků ve výši 10944,81 mil. EUR, což představuje čerpání na úrovni 94,21 %. K se skončilo oprávněné období pro realizaci výdajů programového období a v roce 2016 pokračuje proces zpracovávaní těchto výdajů na národní úrovni a také vůči EU. Pro vyčerpání zbývající alokace programového období je potřebné předložit na MF SR oprávněné výdaje v minimální sumě 672,86 mil. EUR. Finální úroveň čerpání bude známa po uzavření programového období na základě záverečné dokumentace, která bude předložena EK v březnu V současnosti se v SR připravuje iniciativa Slovenského investičního holdingu pro programové období , která bude zastřešovat implementaci více finančních nástrojů v SR. Podle předběžných analýz potenciálem pro rozvoj finančních nástrojů jsou zejména oblasti infrastruktury, energetiky, odpadového hospodářství, malého a středního podnikání, vědy a vývoje a městského rozvoje. Se zapojením českých firem lze počítat zejména u Kohezních fondů zaměřených na dobudování úseků dálnic a rychlostních silnic, modernizaci a rekonstrukci železničních tratí evropského významu s propojením na sousední země. Souborové přílohy: Zoznam programov (46.5kB) 14/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

15 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Podkapitoly: 4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu 4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb 4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce 4.5. Smluvní základna mezi oběma státy 4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce Česká republika je pro u republiku dlouhodobě druhým největším obchodním partnerem. Trvale růstová tendence, která existuje od roku 2000, byla v roce 2009 narušena hospodářskou krizí. Od roku 2010 až do roku 2012 se vzájemná obchodní výměna zvyšovala. K poklesu vzájemné obchodní výměny došlo v roce 2014, kdy jak slovenský vývoz do ČR, tak i český vývoz do SR nedosáhl hodnoty předcházejícího roku. V roce 2015 se oproti roku 2014 zvýšil vzájemný obchod a to jak zvýšením slovenského exportu do ČR, tak zvýšením českého exportu do SR Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let Podle slovenských statistik dosáhl v roce 2015 vzájemný obrat obchodu mezi SR a ČR hodnotu ,2 mil. EUR, což představuje meziroční nárůst indexem 105,9. Podíl vzájemného obchodu SR-ČR na celkovém slovenském zahraničním obchodě zůstal nezměněn a stejně jako v roce 2014 představoval i v roce ,66 % celkového zahraničních obratu SR. Na zvýšení vzájemného obratu se podílel jak slovenský vývoz do ČR, který meziročně vzrostl indexem 102,3, tak i český vývoz do SR, který meziročně vzrostl indexem 108,3. Přehled vzájemné bilance podle slovenských statistik Dovoz Struktura % Index Vývoz Struktura % Index Obrat Saldo ,6 10,2 117, ,2 13,6 129, , , ,4 10,2 116, ,2 14,4 123, , , ,8 9,8 101, ,9 14,0 106, , , ,6 10,9 114, ,5 13,5 99, , , ,7 10,4 96, ,3 12,8 95, , , ,8 10,8 108, ,4 12,4 102, , ,7 v mil. EUR 15/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

16 Souborové přílohy: Bilance vzájemného obchodu od roku 2010 do (29.5kB) nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu Podle oficiálních slovenských statistik lze k nejvýznamnějším vzájemně obchodovaným položkám zařadit následující: Dovoz z ČR do SR: části, součásti a příslušenství motorových vozidel (kapitola celního sazebníku 8708), osobní auta (8703), motorová vozidla (8702), kohoutky a ventily na potrubí (8481), části a součásti na stroje a zařízení (8466), tyče a pruty, válcované za tepla (7213), léky (3004), černé a hnědé uhlí (2701, 2702), ropné oleje a ropné plyny (2710, 2711), ploché válcované výrobky (7208), prací přípravky (3402), stroje na automatické zpracování údajů (8471) Vývoz SR do ČR: ropné oleje a ropné plyny (2710, 2711), léky (3004), polymery, polyacetáty (3901, 3907), odpady z plastů, fólie, výrobky z kaučuku (3915, 3920, 4016), neopracované dřevo (4403), feroslitiny (7202), ploché válcované výrobky ze železa (7209, 7210, 7217), stroje na automatické zpracování dat (8471), elektrické přístroje na telefonii (8517), monitory (8528), osobní auta (8703), části, součásti a příslušenství motorových vozidel (8708), sedadla (9401) Vzájemná výměna v oblasti služeb Z předběžných údajů Národní banky Slovenska o bilanci služeb v roce 2015 lze vysledovat, že vzájemná výměna skončila v neprospěch SR, a to zejména v oblasti ostatních podnikatelských služeb, především u profesionálních konzultačních služeb. Aktivum vykázala SR pouze u služeb v rámci cestovního ruchu a v dopravě. 16/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

17 Souborové přílohy: Vzájemná výměna v oblasti služeb rok 2013 a (29.0kB) Předběžné výsledky vzájemnej výměny služeb v roce (29.0kB) 4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Slovenská republika jako druhý největší obchodně-ekonomický partner je cílem mnoha investorů z ČR. Uvádíme některé nejvýznamnější a mediálně nejznámější aktivity českých subjektů: ČEZ prostřednictvím své pobočky ČEZ zvyšuje své aktivity na Slovensku. Pro rok 2015 nakontraktovala dodávky 1,9 TWh elektřiny a 2,5 TWh plynu. Česká společnost EPH předložila nabídku na převzetí podílu ve společnosti SE od italského Enelu. Společnost RegioJet rozšířila své aktivity i do autobusové dopravy. vedle autobusového spojení mezi Bratislavou - Nitrou a Banskou Bystricí, rozšířila své aktivity i na pravidelné propojení Bratislavy, letiště Schwechat a Vídně. Slovenská vláda v červnu 2014 schválila převzetí 49% podílu ve Slovenském plynárenském průmyslu (SPP) od české společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH). Ukončením transakce získal stát prostřednictvím FNM 100% podíl v mateřské společnosti SPP, a.s. (hlavní dodavatel zemního plynu na Slovensku). EPH nadále zůstává minoritním vlastníkem s manažerskou kontrolou ve dvou dceřiných společnostech: v SPP distribuce, a.s. a Eustream, a.s. EPH i po této transakci zůstává největším českým investorem v SR. Škoda Transportation, a.s. odevzdala v listopadu 2014 v Bratislavě do zkušebního provozu novou obousměrnou tramvaj ForCityPlus. Dopravní podnik Bratislava a Škoda Transportation podepsaly smlouvu na dodání 15 tramvají tohoto typu v roce 2013 a součástí byla i opce na dodávku dalších 15 tramvají. Kopřivnická Tatra dodá na v průběhu dvou let 166 hasičských vozů. Jedná se o první dodávku z kopřivnické Tatry Trucks na po více než 25 letech. Do konce srpna 2015 by měla být vyrobena celá dodávka hasičských vozů. V září 2014 bylo výrobcem slavnostně předáno prvních 22 kusů slovenskému ministerstvu vnitra. Společnost SOR Libchavy dodá městskému dopravnímu podniku Bratislava 25 klimatizovaných autobusů. V roce 2015 má Dopravní podnik Bratislava nakoupit 100 kusů. Jedná se o 10 kratších verzí Solaris, 40 delších Iveco a 50 kloubových autobusů. Se značkou SOR jezdí v Bratislavě i nové trolejbusy. Od března 2012 provozuje osobní železniční dopravu mezi Bratislavou a Komárnem česká firma RegioJet, dceřiná společnost autobusového dopravce Student Agency. Rozšířila nabídku služeb v již provozované osobní dopravě na trase Bratislava - Dunajská Streda - Komárno. Nabídla vládě SR výhodnější provozování všech rychlíků na hlavní trase Bratislava - Žilina - Košice. Zachovala by přitom současný nezměněný rozsah rychlíků a regulované cestovné při nižší dotační náročnosti pro stát. Dopravce také dodrží vládou schválené bezplatné cestovné pro studenty a důchodce. Aktuálně má však RegioJet problémy na nádražích v Košicích a Prešově, kde mu zatím nebyl poskytnut adekvátní prostor pro prodej jízdenek. RegioJet se zajímá také o trasu Bratislava - Trnava. Od provozuje RegioJet autobusy na lince Bratislava - Banská Bystrica. Český soukromý vlakový dopravce Leo Express, a.s. potvrdil, že od zahájí provoz na trase Praha - Košice. Má se jednat o jeden pár spojů denně. Leo Express tak nabídne těm cestujícím, kteří v současnosti využívají noční autobusy, atraktivní alternativu, která bude pohodlnější, rychlejší a z také cenově výhodná. V červenci 2014 premiéři ČR a SR B. Sobotka a R. Fico slavnostně otevřeli nový společný podnik CZ -, s.r.o. ve slovenských Novákách. Česká zbrojovka bude v nově otevřeném společném podniku vyrábět části zbraní (nyní zásobníky pro pistole) a později celé zbraně (krátké zbraně a útočné pušky). Česká zbrojovka a.s. má v závodě prostřednictvím své dceřiné společnosti UNION CS, spol. s r.o. 51% 17/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

18 podíl a 49 % patří slovenské společnosti MSM Martin. V podniku získá práci nejprve 60 kvalifikovaných zaměstnanců. V plánu je rozšiřování výroby i samostatný vývoj zbraní s tím, že by společnost mohla koncem letošního roku zaměstnávat okolo 200 lidí. Jedná se o investici v rozsahu 3-4 mil. EUR Smluvní základna mezi oběma státy Vysoce nadstandardní vztahy v oblasti hospodářství a obchodu podtrhuje Dohoda o spolupráci MPO ČR a MH SR z roku Na jejím základě byla ustavena Meziresortní konzultační komise MPO ČR a MH SR (MKK). Dohoda o spolupráci mezi Eximbankou a ČEB ze dne si klade za cíl další rozvoj exportních příležitostí českých a slovenských firem včetně jejich uplatnění na zahraničních trzích. Má napomoci i rozšíření možností spolupráce v rámci získávání informací o vhodných vývozcích a dovozcích, případně spolupráce při identifikaci vhodných společných projektů nebo transakcí. Obě strany budou také spolupracovat na vytváření mechanismu podpory exportu, a to především formou spolufinancování vývozních projektů exportérů z ČR a SR na trzích třetích zemí (viz např. podpis Memoranda dne na MSVB Brno). V rámci slavnostního otevření podniku CZ podepsali ministři obrany ČR a SR M. Stropnický a M. Glváč Deklaraci mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci při vytváření podmínek pro pořizování ručních zbraní. Deklarace vychází z předchozího setkání ministrů obrany ČR a SR, kde byl vyjádřen společný zájem na užší spolupráci armád a snaha o sjednocení výzbroje pro zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností. V říjnu 2015 bylo v Praze podepsáno memorandum V4 o podpoře inovací a startupů. ČR, Maďarsko, Polsko a podepsaly memorandum o porozumění, kterého cílem je posílt vzájemnou spolupráci v oblasti podpory inovací a inovativních firem (startupů). V roce 2015 byly podepsány : 1) Změna č. 2 Protokolu mezi MZV SR a MZV ČR o vykonávaní Dohody mezi MZV SR a MZV ČR o vzájemném zastupování ve vízovém řízení (uzavřeno formpou výměny nót). 2) Smlouva mezi u republikou, Českou republikou a Rakouskem o tří státním hraničním bodě Dyje-Morava (Vídeň, 29. září 2015). V roce 2014 byly dále podepsány: Protokol o pyrotechnickém vzdělávání mezi MV SR a MVČR k realizaci Smlouvy mezi SR a ČR o spolupráci v boji proti trestné činnosti, Dohoda mezi vládou SR a vládou ČR o darování vojenského materiálu, Dodatek č. 3 k Dohodě mezi MO SR a MO ČR o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem ČSFR, Prováděcí protokol mezi MO SR a MO ČR k Dohodě mezi vládou ČR a vládou SR o spolupráci v oblasti zabezpečení vojenského letového provozu, kterým se upravuje zabezpečení přeprav do a z mise OSN UNFICYP na Kypru, Dohoda MV SR a MD ČR o spolupráci a vzájemné pomoci v oblasti evidence motorových vozidel, Smlouva mezi SR a ČR o spolupráci na úseku evidence obyvatelů a rodných čísel, Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí a evropských záležitostí SR a Ministerstvem zahraničních věcí ČR Zahraniční rozvojová spolupráce SR poskytla v roce 2015 oficiální rozvojovou pomoc (ODA) v celkové sumě 78 mil. EUR (v roce 2014 to bylo ,97 EUR) s podílem na hrubém národním důchodu 0,103 %. Z této sumy poskytla 17 mil. EUR na bilaterální pomoc a 61 mil. EUR na multilaterální pomoc formou povinných a dobrovolných příspěvků do mezinárodních finančních institucí. 18/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

19 V porovnání s rokem 2014 sice došlo k mírnému márůstu ODA, ale dosažení podílu ODA na HND nebylo splněno. Dle cílů měl podíl ODA na HND do roku 2015 dosáhnout 0,33 %. Ke zvýšení financí na ODA v porovnání s rokem 2014 došlo zejména důsledkem zvýšení objemu příspěvků SR na humanitární pomoc a příspěvků do mezinárodních organizací.. Nejvyšší objem bilaterální pomoci v roce 2015 směřoval do Evropy, dále Afriky, Asie a Ameriky. Ze zemí Evropy byly na prvním místě Ukrajina, z Asie Palestina, z Afriky Keňa a z Ameriky Haiti. 19/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

20 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu Podkapitoly: 5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty 5.2. Kalendář akcí Sektorové priority - zdůvodnění Potravinářský průmysl Živá prasata - SR již není soběstačná v dodávkách vepřového masa. Slovenská výroba pokrývá cca 40 % celkové spotřeby vepřového masa v zemi. Potenciál na dovoz z ČR tedy nadále existuje, avšak je do určité míry limitován dovozem levnějšího masa z Polska. Mléko, smetana SR je tradičním odběratelem mlékárenských produktů z ČR. Z celkového dovozu mléka a smetany za tři čtvrtletí 2014 v hodnotě 52 mil. EUR, činil dovoz z ČR 45 mil. EUR a udržuje si svůj vysoký podíl dovozu před Maďarskem. Obdobná byla situace i v minulých letech. K dalším vývozním potravinářským komoditám patří např. uzenky, čokoláda, pivo, víno z čerstvých hroznů. Právě u vína (kód HS4 2204) lze sledovat rostoucí trend dovozu z ČR a taktéž potenciál pro další zvýšení jeho dovozu. Zdravotnictví Oblast zdravotnictví je v SR spojována především s finanční skupinou PENTA, která působí i v ČR. V SR vlastní jednu ze zdejších soukromých pojišťoven - pojišťovnu Dôvera a několik nemocnic. Obnova zastaralého a nevyhovujícího nemocničního zařízení a plánovaná výstavba nové nemocnice v Bratislavě poskytuje značný potenciál na zvýšení českého dovozu do tohoto sektoru. ČR patří již dlouhodobě k významným dodavatelům v oblasti pharmacie. Dovozu antibiotik však v roce 2014 konkurovaly narůstající dodávky antibiotik z Číny. Z celkového objemu dovozů 1,2 mil. EUR v roce 2014 činil dovoz z ČR pouze necelých sto tisic. EUR. Tradice, znalost prostředí a napojenost klíčového partnera ve zdravotnictví - skupiny PENTA na ČR - je jedinečnou příležitostí pro opětovné navýšení dovozu léků, i zařízení pro vybavení nemocnic. Je to příležitost i pro další české dodavatele, např. spol. Linet, atd. Hutnictví V největších slovenských železárnách U.S. Steel Košice hrozí z titulu vysokých cen energií a nesplnění požadavku na jejich snížení propouštění zaměstnanců, přičemž není vyloučen ani odchod US společnosti ze Slovenska. Vysoké ceny energií a připravované propouštění zaměstnanců se promítne do objemu výroby železárny a její výpadek bude nezbytné nahradit. Podobný osud hrozí i malé ocelárně Slovakia Steel Mills ve Strážském. Lze předpokládat, že se bude nadále zvyšovat poptávka po výrobcích ze železa - válcovaných tyčí, prutů a drátů. Z dovozu kovů a předmětů ze základních kovů (skupiny HS4 7017, 7214, 7215, 7227, 7229) v objemu cca 170 mil. EUR v roce 2014, činil dovoz z ČR cca 35 mil. EUR. Konkurencí zejména ve skupině HS je dovoz z RF. Strojírenství Vývoj slovenské ekonomiky je dlouhodobě svázán s rozvojem automobilového průmyslu. Auta osobní a vozidla motorová pro přepravu osob budou i nadále představovat významné dovozní komodity SR. Poptávka po této skupině vozidel souvisí také s již zahájenou obnovou městského vozového parku Bratislavy, Košic, Banské Bystrici apod. Hlavní město Bratislava má již běžící projekty za téměř 230 mil. EUR. V letošním roce 2015 by mělo být na dodáno 120 nových trolejbusů, tramvají i autobusů, a to především z ČR na základě podepsaných kontraktů. Nevyhovující stav vozového parku městských 20/35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()

21 i příměstských linek dává obrovský prostor pro export jak částí, součástí vozidel, tak i kompletních vozidel na přepravu osob. V případě osobních vozidel patří dlouhodobě automobilům Škoda největší podíl na slovenském automobilovém trhu. V rámci skupiny podle HS z objemu dovozu v hodnotě cca 5,5 mld. EUR představoval dovoz z ČR přes 1 mld. EUR. Významný podíl českého zboží je i v oblasti slovenské železniční dopravy, která podobně jako silniční nutně prochází obnovou, a to jak osobní, tak i nákladní. I zde jsou potenciální možnosti dalšího zvyšování českého exportu, a to i přesto, že i v současnosti téměř veškerý dovoz do SR, např. v rámci skupiny HS a 8607 je zabezpečen dodávkami z ČR. Jistou konkurencí v rámci motorové dopravy je dovoz z Německa. Obranný průmysl Spolupráce mezi ČR a SR ve vojenské oblasti deklarovaná např. otevřením společného česko-slovenského podniku na výrobu ručních zbraní CZ v loňském roce, dává prostor pro výrazné zvyšování českého exportu v těchto komoditách. Společný podnik byl slavnostně otevřen za účasti premiérů obou zemí v červenci 2014 ve slovenských Novákách. V rámci otevření podniku CZ podepsali ministři obrany Stropnický a Glváč Deklaraci mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci při vytváření podmínek pro pořizování ručních zbraní. Deklarace vychází z nedávného setkání ministrů obrany ČR a SR, kde byl vyjádřen společný zájem na užší spolupráci armád a snaha o sjednocení výzbroje pro zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností. Konkurencí v dovozu zboží v rámci HS4 skupiny , kde z objemu dovozu za cca 4 mld. EUR činil v roce 2014 dovoz z ČR, cca 700 tis. EUR, představují dovozy z Rakouska a Německa Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Vývoj PZI v SR ani v roce 2015 nesignalizoval pozitivnější změnu v porovnání s předcházejícími roky. Naopak, příliv PZI za rok 2015 vykázal zápornou hodnotu tis. EUR. Z hlavních investorů se na záporném výsledku nejvíce podílelo Nizozemí se záporným příspěvkem v objemu tis. EUR. Dalším významným záporným příspěvkem se na vývoji PZI v roce 2014 podílelo Německo se záporným příspěvkem tis. EUR a Nizozemí se tis. EUR. S jediným výrazným kladným příspěvkem na PZI v SR v roce 2014 přispěla ČR a to s objemem tis. EUR. Vedle položek uvedených v sektorových prioritách lze k českým perspektivním položkám zařadit např. čerpadlá na kapaliny, vzduchová čerpadla, svítidla, uzamykací zařízení, klimatizační jednotky, monitory. Z hlediska jednotlivých odvětví slovenské ekonomiky má i nadále prioritu oblast energetiky. Dokončení 3. a 4. bloku elektrárny Mochovce je podmínkou bez jejíž splnění, resp. příslibu nedá vláda SR jako minoritní vlastník SE souhlas k odprodeji 66 % akcií, která vlastní italský Enel.Enel exklizivně jednal s českým EPH o odprodeji části svého podílu v SE. Zároveň vláda SR prezentovala zájem o část podílu Enelu v SE. Projekt další výstavby JE Jaslovské Bohunice je podmíněn vstupem soukromého investora. Studie proveditelnosti zatím nebyla ukončena. Zatím je známo, že provoz nové JE v Jaslovských Bohunicích o výkonu 2400 MW by měl být zahájen v roce V rámci této oblasti nelze opomenout investiční možnosti v rámci avizovaného projektu Eastring, který by měl přispět k diverzifikaci tras a zdrojů v rámci evropských plynárenských koridorů. Vedle energetiky má v rámci investičních možností nadále prioritní postavení silniční infrastruktura. V roce 2014 plánuje SR výstavbu na úsecích D1 Prešov západ-prešov Jih, dále D1 Budimír Bidovice, D3 Čadca- Svrčinovce, D1 Senec - Blatné, R3 Tvrdošín - Nižná a přípravu R7 Bratislava Dunajská Streda. Národní dálniční společnost již připravuje tendr na výstavbu 8 km úseku dálnice D1 (Prešov západ - Prešov jih). Možnost spolupráce v rámci podpory inovací a inovativních firem poskytuje Memorandum o porozumění, které podepsal za CZ ministr J. Mládek a za SK ministr V. Hudák v říjnu /35 Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě ()