FINANČNÍ MAJETEK SE ZAMĚŘENÍM NA BANKOVNICTVÍ V ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FINANČNÍ MAJETEK SE ZAMĚŘENÍM NA BANKOVNICTVÍ V ČR"

Transkript

1 OUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku FINANČNÍ MAJETEK SE ZAMĚŘENÍM NA BANKOVNICTVÍ V ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Patrik Svoboda Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Iva Živělová, CSc. Znojmo, duben 2009

2 Abstrakt Bakalářská práce Finanční majetek se zaměřením na bankovnictví v ČR pojednává o finančním majetku se zaměřením na bankovnictví především v České republice. Teoretická část se zabývá obecným pojetím, členěním, historií a současným pojetím finančního majetku v bankovnictví. Poté je práce zaměřena na měnovou politiku České národní banky v období Abstract Bachelor thesis The financial possession with a wiew to banking in Czech republic deals with the financial possession with a wiew to banking above all in Czwch republic. The theoretical part deals with their generally conception, division, history and curently conception of the financial possession in banking. Then is this bachelor thesis oriented on the monetary policy in Czech republic dubing

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Daň Finanční majetek se zaměřením na bankovnictví v ČR vypracoval samostatně, pod vedením Prof. ing. Ivě Živělové, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje. Ve Znojmě dne 28. dubna 2009 Patrik Svoboda

4 Na tomto místě chci poděkovat Prof. ing. Ivě Živělové, CSc. za cenné a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

5 Obsah 1. Úvod FINANČNÍ MAJETEK Krátkodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek BANKOVNÍ ÚČETNICTVÍ INVESTIČNÍ BANKOVNICTVÍ Modely investičního bankovnictví Emisní obchody Vlastní a zprostředkovatelské obchody Majetková správa Finanční trh a jeho členění CENTRÁLNÍ BANKA A JEJÍ FUNKCE Regulace a dohled bankovního systému Banka bank Banka státu Reprezentace státu v měnové oblasti VÝVOJ CENTRÁLNÍHO BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ HISTORII Bankovní úřad Ministerstva financí ( ) Národní banka československá ( ) Státní banka československá ( ) Státní banka československá ( ) MĚNOVÁ POLITIKA ČNB Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Závěr.57 POUŽITÉ ZDROJE 58 Přílohy 59

6 1. Úvod Tématem bakalářské práce je finanční majetek, jeho obecné vysvětlení a následné zaměření na bankovnictví. S finančním majetkem se potkáváme každý den a proto záležitosti související s touto problematikou zajímají drtivou většinu společnosti. V úvodní kapitole jsem se věnoval obecnému vysvětlení finančního majetku, jeho kde jsem se nesnažil o podrobnou analýzu, poněvadž jsem se v práci nesoustředil na finanční majetek jako celek, ale na jeho využití v bankovnictví. Což jsem se snažil přiblížit v následující kapitole, kde jsem se zaměřil na členění bank a jejich základní činnosti, které upravuje zákon o bankách 21/1992 Sb. V případě ČNB 6/1993 Sb. V další kapitole jsem se zabýval investičním bankovnictvím, tedy obchodování s cennými papíry. Zaměřil jsem se zde na modely a podruhy investičního bankovnictví a jeho využití v České republice a ostatních vyspělých zemích. V následujících dvou kapitolách popisuji centrální banku a její funkce. Zaměřil jsem se na historii centrální banky, která sahá do dvacátých let dvacátého století až po její podobu do roku Praktická část je věnována měnové politice České národní banky, kde jsem se zaměřil na období Snažím se zde vysvětlit směr jakým se ubírá ČNB v daných obdobích a následné vývoje a dopady na ekonomiku v České republice. V závěru se budu zamýšlet nad vývojem České národní banky a její význam. A následně také vývoj hospodářství a měnové politiky České národní banky. 8

7 Cíle a metodika K vypracování bakalářské práce je třeba prostudovat odbornou literaturu a získat odborné zkušenosti. Hlavním cílem je provést analýzu finančního majetku a následné specifikace v bankovnictví c České republice. Dalším cílem je analyzovat působení České národní banky v sektoru měnové politiky. S využitím výsledků provést jejich komparaci. Ke splnění výše uvedených cílů je nutné si vymezit základní pojmy spojené s finančním majetkem a následnou strukturalizaci k využití bankovnictví a jeho investičním aktivitám. Dále je pak potřebné provést analýzu historického vývoje, konstrukčních prvků, základního rozdělení a aktuálních legislativních úprav. V teoretické části bylo čerpáno především z odborné literatury, která souvisí s tématem finančního majetku v České republice. Při podrobném popisu a vysvětlení finančního majetku nebyl zkoumán celek, ale zaměřeni bylo na bankovní sektor a následně na měnovou politiku ČNB. V práci byly aplikovány matematické a statistické metody. Dále pak také i základní kvantitativní metody. Pro srovnávací tabulky bylo nutno použít stejné jednotky. 9

8 2. Finanční majetek Pod pojmem finanční majetek rozumíme: - Peníze a peněžní vklady - Cenné papíry úvěrové (dluhopisy, pokladniční poukázky) - Cenné papíry majetkové (akcie) - Odvozené cenné papíry (opční poukazy) - Finanční účast na podnikání jiných účetních jednotek (podílové cenné papíry a vklady) - Uzavřené pojistky - Umělecká díla - Předměty z drahých kovů Podle toho, zda splatnost úvěrových cenných papírů je kratší či delší než jeden rok nebo u majetkových cenných papírů je firma hodlá držet po dobu kratší než jeden rok či déle, jedná se o finanční majetek dlouhodobý nebo krátkodobý. U dlouhodobého finančního majetku se používá také pojmenování finanční investice. 2.1 Krátkodobý finanční majetek Do krátkodobého finančního majetku patří především cenné papíry, které se dále člení na majetkové a úvěrové. Majetkové CP znamenají zakládající podíl na vlastněné společnosti (akcie, podílové listy). Dlužné CP představují úvěrový vztah mezi emitentem a věřitelem. Emitent si ve skutečnosti půjčuje od věřitele určitou částku, zároveň platí majiteli dlužného CP úroky nebo jinou odměnu. V dohodnutý okamžik splatnosti musí emitent majiteli dlužného CP opět proplatit CP. Patří sem dluhopisy, obligace, směnky, zástavní listy, atd.). Pro zaúčtování krátkodobých cenných papírů se používá účtová skupina 25. Existují dva způsoby oceňování a to buď oceňování finančních účtů nominální hodnotou. Patří sem peněžní prostředky, ceniny a závazky v 2. účtové třídě. Při druhé variantě se nakoupené CP oceňují pořizovací cenou. Spadají sem jak majetkové, tak dlužné CP. Do pořizovací ceny se 10

9 zahrnují přímé náklady související s jejich pořízením. Nejčastější jsou poplatky a provize makléřům a burzám. Při vyřazování CP lze použít ocenění pomocí váženého aritmetického průměru z pořizovacích cen nebo metodu FIFO. Tento způsob lze použít jen v případě, že jsou CP stejného druhu, stejných emitentů a stejných měn. V souvislosti s krátkodobým finančním majetkem se účtuje o: - pořizování cenných papírů - jejich prodeji a vyřazování - jejich proplacení (dlužné CP) - inventarizačních rozdílech CP - kurzovních rozdílech Při pořizování CP nezáleží na tom, zda se jedná o majetkový nebo dlužný CP (to ošetří analytická evidence), je nutno využít kalkulační účet 25x Pořizování KFM. Na tomto účtu se vypočítá celková pořizovací cena a teprve potom se CP převede na majetkový účet. Při prodeji CP musíme účtovat dvě operace a to prodej v prodejní ceně a úbytek CP buď v ceně pořízení nebo v přeceněné hodnotě. CP účtované v účtové skupině 25 je nutno s výjimkou CP držených do splatnosti přecenit ke dni účetní závěrky tzv. reálnou hodnotou. Reálnou hodnotou se rozumí: - Tržní hodnota - Soudní odhad Při přeceňování je nutno důsledně brát ohled na to, zda se jedná o majetkový CP nebo dlužný CP. Změna reálné hodnoty se téměř vždy účtuje do nákladů a výnosů, ale rozdílné účty se použijí při přeceňování majetkových a dlužných CP. Souvztažným účtem je vždy příslušný majetkový účet. 11

10 1 Peníze na cestě Účtová skupina 26, která slouží k překlenutí časového nesouladu mezi vklady a výběry peněz a jiných hotovostí a doručením příslušných účetních dokladů. Využívá se při převodech mezi pokladnou a běžným účtem, mezi bankovními a úvěrovými účty a také vzájemně mezi bankovními účty. Inventarizace krátkodobého finančního majetku Inventarizační rozdíly, tedy úbytky a přebytky, se účtují podle druhu majetku. U pokladní hotovosti a cenin se úbytky účtují na účet manka a škody na finančním majetku. V případě, že existuje hmotná odpovědnost, předepíše se úhrada manka zaměstnanci přes účet Pohledávky za zaměstnanci a jako ostatní finanční výnos. Přebytky se vždy účtují jako zvýšení majetku a Ostatní finanční výnosy. Chybějící CP se účtují v rámci převodů v analytické evidenci na účet CP umořovacím řízení. Manko nebo škoda u ostatního majetku se účtuje jako úbytek majetku a náklad na účty manka a škody na finančním majetku. 1 Kurzové rozdíly u finančního majetku Kurzový rozdíl vzniká u majetku znějícího na zahraniční měnu, který je nutný přepočítat na měnu tuzemskou, z důvodu pohybu devízových kurzů na devízových trzích. Kurzový rozdíl může mít dvě podoby a to buď ztrátovou nebo ziskovou. O kurzových rozdílech se účtuje ke dni uskutečnění účetního případu a ke dni účetní uzávěrky. Kurzové rozdíly u CP a podílů, s výjimkou CP držených do splatnosti, se při ocenění k okamžiku účetní závěrky považují za součást ocenění reálnou hodnotou. Účtuje se o nich stejně jako u jiného majetku. Při přeceňování na reálnou hodnotu musíme dávat pozor, aby nebyly tyto částky účtovány ještě jednou jako snížení hodnoty CP. 1 KOVANICOVÁ, D., Finanční účetnictví. 5. vydání Praha: s. ISBN

11 2.2 Dlouhodobý finanční majetek Jedná se o cenné papíry a vklady majetkového charakteru, které představují určitý podíl na základním kapitálu podniku. Patří sem cenné papíry úvěrového charakteru (dluh podniku, který je vydal). Dále to jsou nemovitosti, zlato, šperky, umělecké předměty apod., Tyto finanční investice podnik nakoupil za účelem obchodování nebo pronájmu. 2 Pro některé podniky jsou finanční investice hlavní náplní jejich činnosti, tudíž jsou tyto výnosy hlavní složkou hospodářského výsledku. Jedná se zejména o banky, pojišťovny a investiční společnosti. Ostatní podniky investice pořizují za účelem ovládání jiné účetní jednotky nebo za účelem výhodného uložení volných peněžních prostředků. Finanční investice účtujeme v účtové skupině 06, jedná se o Dlouhodobý finanční majetek, který máme v držení déle než 1 rok. Patří sem zejména: - akcie, vklady a účasti v jiných podnicích 061 Podílové cenné papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem (nad 50%), 062 Podílové cenné papíry a vklady v podnicích s podstatným vlivem (20 50%), 063 Realizovatelné cenné papíry a podíly (do 20% podílu ZK), 065 Dlužné cenné papíry držené do splatnosti. - dlouhodobé půjčky 066 Půjčky podnikům ve skupině, 067 Ostatní půjčky. - ostatní dlouhodobý finanční majetek, to znamená ostatní dlouhodobé cenné papíry (obligace, vkladové listy, termínované vklady), dále také nemovitosti, umělecká díla apod. 069 Ostatní dlouhodobý finanční majetek KOVANICOVÁ, D., Finanční účetnictví. 5. vydání Praha: s. ISBN

12 Finanční investice pořizujeme nákupem akcií, vkladů, účastí, vkladů účastí, nákupem dalších cenných papírů, převodem z hmotného majetku na finanční investice, nákupem nemovitostí a uměleckých předmětů, poskytnutím dlouhodobého úvěru. Při prodeji finančního majetku účtujeme prodejní cenu jako finanční výnos ve prospěch účtu 661 Tržby z prodeje CP a vkladů na vrub účtu 315 Ostatní pohledávky. Zároveň zaúčtujeme úbytek finančního majetku v pořizovací ceně na vrub účtu 561 Prodané cenné papíry a podíly a ve prospěch účtu 061 (062, 063, 065). Musí se vést analytická evidence podle jednotlivých druhů majetku. Mezi výnosy z finančního majetku patří akcie přenášející podíl na zisku ve formě dividend, vklady a účasti přinášející podíl na zisku podílové listy přinášející podíl na zisku zhodnocení, dluhopisy, termínované vklady přinášející úroky. 3. Bankovní účetnictví činností bank. je trochu odlišné od účetnictví pro podniky a podnikatele. Je to dáno předmětem V účetnictví se odrážejí funkce, které banky vykonávají v ekonomice země. Proto je možné se zmínit o jednotlivých druzích bank. Podle základního třídění se banky dělí na tři druhy : - Emisní emise a stahování peněz, řízení peněžního oběhu, správa, ochrana a řízení domácí měny, prosazování zájmů státu v bankovním systému,usměrňování činnosti obchodních bank. - Obchodní - Poskytují základní druhy komerčních aktivit a operují na celém trhu. - Specializované Operují na vymezeném segmentu trhu, např. nabízejí jen vybrané bankovní produkty ( kupř. stavební spořitelny ), jsou to banky pro určité odvětví, banky regionální. 14

13 Základní činností bank tvoří přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Kromě toho však banky mohou vykonávat a vykonávají i jinou činnost jako např.: - platební a zúčtovací styk - investování do cenných papírů na vlastní účet - vydávání platebních prostředků ( např. platebních karet,cestovních šeků ) - poskytování záruk - obstarávání akreditivů - obstarávání inkasa platebních dokumentů - obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (ptions) včetně kursových a úrokových obchodů a s převoditelnými cennými papíry - účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb - finanční pronájem - finanční makléřství - poskytování porad ve věcech podnikání - uložení a správa cenných papírů a jiných hodnot - výkon funkce depozitáře investičního fondu - směnárenská činnost ( nabídkou a poptávkou devizových prostředků) - poskytování bankovních informací - pronájem bezpečnostních schránek - poskytování služeb v telefonickém bankovnictví Za vedlejší činnost banky považujeme např. tyto činnosti : - pronájem bytových a nebytových prostor - stravovaní nebo ubytovací služby - poskytování softwarových služeb 15

14 - vydavatelství, publikační činnost Povolení k těmto činnostem uděluje ČNB na základě žádosti banky. Současná právní úprava činností bank je obsažena v zákonu 21/1992 Sb. Zákon o bankách. Pokud jde o činnost ČNB je upravena zákonem 6/1993 SB. O české národní bance. 4. Investiční bankovnictví Jsou to operace prováděny s CP, s finančními deriváty a ostatními nástroji privátních finančních trhů. Do Investičního bankovnictví patří: - Emisní obchody - Vlastní a zprostředkovatelské obchody - Depozitní obchody - Majetková správa - Fúze a akvizice Obsahuje především zprostředkovatelské obchody na účet zákazníků, dále potom také obchody na vlastní riziko (účet banky). Za posledních pár let jsme zaznamenali navýšení významu obchodu s CP i jiných nástrojů užívaných na finančních trzích. Zpravidla na tyto trhy však nemají drobní investoři přímý přístup, a proto roste úloha zprostředkovatelů těchto obchodů, což především plní banky, ale i jiní obchodníci. 3 Zdrojem zisku i investičním bankovnictví je zprostředkovatelská provize, nebo také rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem, marže s rozdílem aktivních a pasivních úrokových obchodů. Do investičního bankovnictví také zahrnujeme vlastní obchody bank prováděné s CP, ale rozsahem zpravidla nepřevyšují obchody zprostředkované klienty. 3 3 MUSÍLEK, p., Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, s. ISBN

15 Banky jsou zákonem omezovány, především v nákupu CP na vlastní účet, z důvodu vysokého rizika na finančních trzích, podobné je to i u finančních derivátů. Centrální banka i právní předpisy nutí banky k vytváření rezerv na tyto obchody. Právní úprava investičního bankovnictví vychází ze zákona č. 591/92 Sb. o cenných papírech. Tento zákon definuje podmínky, které musí splnit žadatel o licenci, žádost se podává ministerstvu financí, povolení se uděluje po splnění věcných personálních předpokladů pro výkon činností Modely investičního bankovnictví Model univerzálního bankovnictví Tento model se nejvíce využívá u nás a ve střední Evropě. Je charakteristický pro německy mluvící země, tedy Německo, Švýcarsko a Rakousko. Banky mají povoleno provádět komerční i investiční obchody (přijímají vklady, poskytují úvěry, zabezpečují platby, obchodují s CP a uskutečňují i další služby zákaznické služby). Mezi investičními a komerčními odděleními banky probíhá volný tok informací. Nespornou výhodou je široká nabídka služeb z pohledu klienta. Z pohledu banky je kladem možnost rozložení rizka a snižování nákladů. Nevýhodou je konflikt zájmů mezi investičními a komerčními obchody ve využívání informací o klientech. Dále pak nedostatečná kontrola nákladů, snížení konkurence a vytvoření oligopolu na bankovním trhu, tudíž se snižuje celková efektivnost bankovnictví. Model segmentovaného bankovnictví Tento model vznikl v roce 1933 v USA po vlně bankrotů a funguje tam i v současnosti. Komerční bankovnictví zde bylo odděleno od investičního, tedy banky jsou buď klasickou komerční bankou nebo obchodují s CP. 17

16 Tento zákon se však vztahuje pouze pro území USA, v případě, že americké banky působí mimo území USA, mohou obchodovat s CP z důvodů konkurenceschopnosti. Po 2. světové válce začalo využívat tento systém i Japonsko. Smíšený model bankovnictví Model používaný v Maďarsku a Itálii. Banka má pravomoc vykonávat pouze komerční obchody, ale může mít i 100%ní podíl ve firmě s CP, tyto systémy jsou však od sebe odděleny. Hlavním úkolem je zabránit konfliktu zájmu, to znamená omezení pohybu informací mezi podnikem, bankou, obchody s CP Emisní obchody Pod pojmem emise rozumíme vydání a první umístění CP na trh. Účelem je získat na trhu volné finanční prostředky. Jelikož jsou přípravné práce a vlastní umístění velice náročná činnost vyžadující znalost práva a znalost trhu, využívají emitenti služeb zprostředkovatelů, což je v našich podmínkách a ve světě využívání služek bank. Členění emisních procesů Poradenství Emitent kontaktuje banku nebo obchodníka s CP a zjistí si, jak získat finanční prostředky trhu. Banka poté provede analýzu emitenta a analýzu situace na finančním trhu. Na základě této analýzy klientovi doporučí druh CP a formu umístění. Rato fáze zpravidla končí uzavřením smlouvy Zprostředkování umístění emise CP. Příprava prospektu a registrace emise Pří schvalování, které uskutečňuje ministerstvo financí, musí být dodrženy veškeré legislativní předpisy. Jedná se hlavně o vypracování prospektu emitenta a registraci emise. 4 18

17 Vytvoření emisního konsorcia Tato váze není vždy nutná, v případě menších emisí stačí 1 obchodník. U větších emisí se vytváří konsorcium, které zpravidla obsahuji 3 skupiny členů. A to manažer emise, který celou emisi řídí. Dále pak ručitelská skupina, obsahuje více subjektů (skupina firem), které jsou na vlastní riziko a na vlastní účet zavázány odkoupit emisi nebo její část. V poslední řadě je to prodejní skupina, sestavuje se v případě velkých emisí, kdy skupina odkoupí CP a následně je prodává dalším investorům. Umístění CP představuje prodej jednotlivým investorům. Používají se tři způsoby prodeje: - veřejný úpis je založen na zveřejnění základních podmínek emise a následný úpis investora, který se upíše, že odebere určitý počet CP za stanovenou cenu. Trvá předem určenou dobu. - volný prodej - tržní prodej CP, každý den se mění kurz na základě nákupu a prodeje. Emisní doba není předem stanovena a končí rozprodáním emise. - tender, je to určitý způsob aukce, kdy jsou investoři uspokojování dle požadavků co se týče ceny a množství. Podpora emitovaných CP je poslední fází s cílem udržet stabilní tržní cenu nově emitovaného papíru, jde o investiční nákupy na sekundárním trhu, popřípadě další obchodování s CP Vlastní a zprostředkovatelské obchody Existují dva způsoby, jak mohou být realizovány obchody s CP, a to nuď na vlastní nebo cizí účet. 4 Obchody na vlastní účet banky nebo jiného obchodníka s CP pod svým jménem, většinou mívají označení dealer. Tito dealeři spojují kupující a prodávající investičních nástrojů. Zisk se pohybuje v rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou. Jejich nevýhodou je,že musí vždy držet určitou zásobu CP. Dealer je vystaven poměrně vysokému riziku díky kurzovému poklesu, naopak však může získat z kurzového vzestupu. Obchodují jak s úvěrovými tak i s majetkovými CP. Akcie ve srovnání s obligací je CP, jejíž kurz může výrazně kolísat v závislosti na hospodaření a.s. JE to využíváno na spekulativní obchodování s CP. Banky si takovým nákupem CP na vlastní účet vytváří portfolio a z něho pak prodává jiným kupujícím. 4 MUSÍLEK, p., Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, s. ISBN

18 Zprostředkovatelské obchody nebo-li na cizí účet jsou prováděné na příkaz klienta. Tyto obchody provádí banky pod svým jménem na účet klienta. Těmto zprostředkovatelům se říká broker, provádí obchody za provizi. Není vystaven příliš velkému riziku, protože nemusí držet portfolio CP. Broker je vlastně brokerská firma, v níž pracují jednotliví makléři a ti jednají se zákazníkem. Právní úprava těchto obchodů v ČR je zákon o PC č. 591/92 Sb. Tento zákon upravuje smlouvy, které jsou nutné pro obchodování s CP Majetková správa Jedná se o činnost bank a jiných obchodníků s CP, kteří řídí portfolio CP svých zákazníků. Tento typ je rozšířen hlavně v USA a Švýcarsku. V bankách je uskutečňují tzv. svěřenecká oddělení, ta pracují buď pro individuálního klienta a nebo pro celou instituci. Oddělení zajišťují 4 základní služby: - správa individuálního majetku - majetkové vyrovnání to je okamžik, kdy svěřenecké oddělení funguje jako zástupce při rozdělování dědictví z rozhodnutí soudu nebo ze závěti. - Ochrana majetku to je situace, kdy svěřenecké oddělení spravuje majetek nezletilých čí nesvéprávných - Řízení osobních účtů spravování majetku klienta na jeho účet a na jeho riziko. Je nejvyužívanější službou, která zajišťuje pro klienty, kteří jsou časově zaneprázdnění nebo dávají přednost odborné správě, řízení finančních záležitostí. Jedná se buď o správu, kdy má oddělení úplnou pravomoc a nebo klient každý obchod podepisuje sám Finanční trh a jeho členění Pod pojmem finanční trh rozumíme nakupování a prodávání peněz na kratší či delší dobu. Jedná se o systém nástrojů, institucí a vztahů, jejichž prostřednictvím dochází k soustřeďování, rozdělování a přerozdělování peněžních prostředků mezi subjekty trhu na základě nabídky a poptávky. Na finančním trhu vystupují zprostředkovatelé, kteří vytváří rovnováhu trhu a vytvářejí pro obě strany výhodnější podmínky. Zprostředkovateli jsou finanční a úvěrové instituce, tedy banky, burzy, pojišťovny, penzijní fondy a investiční společnosti. Subjekty finančního trhu jsou firmy a domácnosti. Majitelé finančních prostředků 20

19 se snaží o minimalizaci rizika, maximalizaci likvidity a výnosu ze zapůjčených peněz. Naproti tomu ti, kteří si peníze zapůjčí usilují o minimalizaci nákladů a maximalizaci období, na které je jim půjčka poskytnuta. Nástroje finančního trhu jsou konkrétní prostředky k obchodování (peníze, termínované vklady, vkladní knížky, CP, směnky, uncie, pojistné smlouvy apod.). Finanční trh plní tyto funkce: - Soustřeďování a rozdělování dočasně volných peněžních prostředků - Přerozdělování - přeměna úspor v investice, vytváření dalších nástrojů - Uskutečnění transformací peněz Peněžní trh Jedná se o trh krátkodobých peněz do 1 roku splatnosti. Slouží k zajištění likvidity (směnky, státní pokladniční poukázky, bankovní akcepty, depozitní certifikáty bank, termínovaný vklad, úvěr). Účastní se především velcí investoři, tj. stát, banky, pojišťovny, CB, velké společnosti. CB má regulující postavení, která operuje na volném trhu. Kapitálový trh Je to trh dlouhodobých peněz nad 1 rok splatnosti, například dlouhodobé cenné papíry, obligace, akcie, hypotéky atd. Obchoduje se na burze cenných papírů, účastníky jsou jednotlivci, společnosti, banky, vlády jednotlivých zemí, mezinárodní a nadnárodní organizace. Dělí se na: - Primární trh, který zahrnuje nástroje vstupující na finanční trh poprvé. - Sekundární trh zahrnuje další obchody s nástroji - Osobní trh obchod je uskutečněn při osobním setkání prodávajícího a kupujícího - Volný trh neosobní trh, na kterém se kupující a prodávající nesetkávají Devízový trh Obchoduje se zde se zahraničními měnami ve formě valut a deviz, rezervy jsou drženy v Eurech a Dolarech. Na devízovém trhu se střetává nabídka zahraničních měn s poptávkou po nich a vzniká tak devízový kurz, což udává poměr mezi 2 měnami, je ovlivňován CB, která provádí tzv. intervenci devizového kurzu. 21

20 Trh drahých kovů Obchoduje se zde se zlatem, stříbrem, platinou a palladiem. Nejvýznamnější je trh se zlatem, cena je tvořena tržně, což znamená střetem nabídky a poptávky a je ovlivňována změnami devízového kurzu některých měn. 5. Centrální banka a její funkce Centrální banka plní několik funkcí, které má na starosti výhradně jen ona, což jí zásadně odlišuje od ostatních subjektů v ekonomice. Podle druhu cílů těchto funkcí je dělíme na mikroekonomické a makroekonomické. Úkolem mikroekonomické funkce je vytvořit bezpečný, efektivní, důvěryhodný a spolehlivý bankovní systém. Centrální banka zde vystupuje jako regulátor a dohlížeč bankovního systému, banka bank, banka státu a jako reprezentant státu v měnové oblasti. Mezi makroekonomické funkce řadíme emisi hotovostních peněz (bankovek a mincí), devizovou činnost a provádění měnové politiky. Cílem této funkce je stabilní měnový vývoj v dané ekonomice Regulace a dohled bankovního systému Hlavním úkolem regulace je stanovení základních pravidel hry v bankovním sektoru. Základní normy stanovuje zákonodárný orgán a dále je pak upravuje centrální banka. V případě porušení těchto pravidel dochází k udělení sankce. Nespornou výhodou regulace je usnadnění provádění měnové politiky. Nezanedbatelnou úlohou je také podpora bezpečnosti a efektivnosti bankovního systému. Banky jsou specifické subjekty, které mají netypickou strukturu pasiv emitují bezhotovostní peníze, zabezpečují platební styk, morálně hazardují a v případě úpadku jsou škody extrémně vysoké. Bankovní systém je příčinou vzniku mnoha složitých vztahů právě mezi bankami a ostatními subjekty v ekonomice. Tyto vztahy musí být regulovány a kontrolovány vzhledem k důvodům výše zmíněným. Všechno zlé je pro něco dobré a naopak. To platí i v tomto případě. Existuje také dost argumentů proti regulaci a dohledu bank. Můžeme sem zařadit například problém nedodržování pravidel samotnými institucemi dohledu, vysoké náklady na jeho zajištění nebo vyšší stupeň nejistoty bank, z důvodu neustále se měnících pravidel. 22

21 5.2. Banka bank Centrální banka a ostatní banky mají mezi sebou podobný vztah jako banka a klient. Banky si u ní ukládají své prostředky, centrální banka jim zase poskytuje úvěry v případě potřeby může také fungovat jako clearingové centrum, které má za úkol zabezpečit mezibankovní platební styk. Banky ukládají prostředky na účty v centrální bance v podobě povinných a dobrovolných úložek v domácí měně. Povinné úložky jsou známy jako povinné minimální rezervy, jsou jedním z nástrojů měnové politiky a slouží k regulaci množství vkladů, se kterými mohou banky disponovat. Dobrovolné úložky jsou důležité pro mezibankovní platební styk. Pokud je banka nelikvidní nebo dokonce nesolventní, může se obrátit na centrální banku a požádat o úvěr. Pro banku jsou tyto úvěry výhodné, neboť je tyto zdroje vyjdou levněji než na mezibankovním trhu. Jde o speciální úvěry, které se odlišují dobou splatnosti, krytím a jejich cenou, jedná se například o intra-day facilitu, marginální zápůjční facilitu, diskontní nebo lombardní úvěr. Názvy a podmínky těchto úvěrů se liší, ale pokud je již tento úvěr poskytnut, mluvíme o centrální bance jako o věřiteli poslední instance, viz například Revenda Banka státu Mezi další jedinečné funkce centrální banky patří funkce banky státu, nebo někdy též vlády. Vede účty a provádí některé operace pro různé stupně státní moci, čili na úrovni jak nejvyšší, tak na krajské či municipální. Do centrální banky jsou čerpány výnosy z daní a naopak odváděny prostředky k úhradě veřejných výdajů. Při výkonu této funkce spravuje státní dluh, poskytuje úvěry státnímu rozpočtu a plní funkci pokladní. Správa státního dluhu je činnost související s emisí státních cenných papírů ve formě dluhopisů, státních pokladničních poukázek jak na domácích, tak na zahraničních trzích, jejich splácením a úhradou úroků. V některých zemích se o státní dluh starají jiné instituce. 5 5 REVENDA, Z,.Centrální bankovnictví. 2. rozšířené vydání. Praha: Management Press s 421. ISBN

22 Poskytování úvěrů státnímu rozpočtu byl jeden z prvních důvodů zakládání centrálních bank. V dnešních vyspělých tržních ekonomikách je toto také možné, ale pouze zprostředkovaně. Přímý úvěr vládě je většinou zákonem zakázaný nebo značně omezený, jelikož, jak se o tom mohli přesvědčit generace pár století nazpět, to má velice nepříznivé účinky na cenovou stabilitu. Státní dluh je tedy úvěrován cennými papíry umístěných na peněžním a kapitálovém trhu, které emituje centrální banka. Stát si tímto půjčuje od soukromého sektoru, přičemž nedochází k emisi peněz jako u přímého úvěrování centrální bankou. V průběhu běžného hospodaření státního rozpočtu dochází k různým operacím jako jsou inkasa a úhrady. Jde o příjmy a výdaje, načež dochází, a to i u přebytkových rozpočtů, k jejich krátkodobému nesouladu. Pokud tedy není dostatek inkasovaných prostředků dostatečný na úhradu výdajů, musí být schodek kryt emisí státních cenných papírů. Tomu říkáme pokladní plnění. V některých zemích však tuto funkci centrální banky neplní. Pokud je centrální banka správcem státního dluhu a zároveň plní funkci pokladní hovoříme o fiskálním agentovi vlády Reprezentace státu v měnové oblasti Centrální banka vystupuje vůči domácí veřejnosti a zahraniční jako reprezentant státu v otázkách, které se týkají měnové politiky. Uvnitř ekonomiky spočívá činnost centrální banky v této funkci především v pravidelném informování veřejnosti o měnovém vývoji, jeho hlavních problémech a způsobech řešení. Centrální banka je rovněž mluvčím státu v měnových otázkách vůči zahraničí a reprezentuje zemi na zasedáních Banky pro mezinárodní platby, Mezinárodního měnového fondu, skupiny Světové banky a dalších mezinárodních institucí. Viz Revenda REVENDA, Z,.Centrální bankovnictví. 2. rozšířené vydání. Praha: Management Press s 421. ISBN

23 6. Vývoj centrálního bankovnictví v české historii 6.1. Bankovní úřad Ministerstva financí ( ) V roce 1919 byl založen Bankovní úřad při Ministerstvu financí, který byl výkonným orgánem měnové politiky a bankovní výbor Bankovního úřadu Ministerstva financí, který působil jako orgán dohlížecí. Bankovní výbor se skládal z deseti členů jmenovaných ministrem financí. Jeho předsedou byl vždy ministr nebo jeho zástupce, členství v tomto orgánu bylo čestné a bezplatné. Spravoval státní dluh a měl na starosti oběh platidel. Také stanovoval úrokové míry u úvěrů pro peněžní ústavy,od ní se pak odvozovaly úrokové podmínky pro další zájemce o úvěr. Velký význam byl přikládán složení bankovního výboru. Osobnosti vybíral především Alois Rašín a to s důrazem na zastoupení jednotlivých sfér podnikání i politického spektra. Národní demokracii zde reprezentovali takové osobnosti jako X. Hodáč nebo E. Roos. BÚMF nevykonával nějaký čas devizovou činnost, kterou měla na starosti Československá hospodářská ústředna. BÚMF převzal její činnost až 24. dubna 1920, kdy ČHÚ přestala existovat. Bankovní úřad Ministerstva financí měl na starosti měnovou politiku. Expanzi či restrikci měnových peněz v oběhu ovlivňoval úřad prostřednictvím určování kvót emisního úvěru skupině větších československých obchodních bank, v závislosti na jejich vlastním kapitálu. BÚMF se také stal clearingovým centrem. Československé obchodní banky museli mít povinně u clearingového centra své účty a držet na nich minimální zůstatek. BÚMF vykonával také pokladní službu a vedl účty pro státní pokladnu. Přímý úvěr vládě byl zákonem zakázaný, přesto ji několikrát prostředky poskytl, ale pouze výjimečně. BÚMF sehrál důležitou roli při udržování nízké míry inflace, hlavně v době kdy okolní státy podléhaly inflačním tlakům. Podle hodnocení Karla Engliše na posledním zasedání bankovního výboru BÚMF 26. března 1926 Klíč byl v železné a neústupné politice ministrů financí, kteří počítali takřka s každým haléřem, jejž by mohli ušetřit, aby udržovali rovnováhu v rozpočtu Protokol ze zasedání bankovního výboru BÚMF z A ČNB, NBČ (BÚMF) I. 25

24 6.2. Národní banka československá ( ) Byla založena jako akciová společnost, která však měla mít i povahu veřejnoprávního ústavu.jejím prvořadým úkolem bylo spravovat měnu a v souvislosti s tím provozovat určité činnosti stanovené zákonem. NBČ se řídila normou již z roku 1920, ale nemohla být založena dříve, protože pro ni nebyla k dispozici potřebná aktiva v podobě zlata a devizových rezerv. Československou republiku v té době také zužoval dluh, který vznikl z nekrytého oběživa na počátku existence republiky. Československá republika vlastnila třetinu akcií a zbytek byl rozprodán fyzickým i právnickým osobám. Nejvyšším statutárním orgánem Národní banky byla valná hromada. Svolávala ji bankovní rada, která také připravovala program a náplň jednání. Valnou hromadu tvořili čeští občané, kteří vlastnili alespoň deset akcií zapsaných na jméno. Valná hromada volila členy bankovní rady i revidujícího výboru. Co se týče měnové politiky, tak do ní neměla prakticky možnost zasáhnout. Vedoucím orgánem cedulového ústavu byla bankovní rada. Guvernéra jmenoval prezident republiky, šest členů volila valná hromada akcionářů a tři byli jmenováni hlavou státu na návrh vlády. Bankovní rada měla možnost dosadit ještě desátého člena. Bankovní rada také řídila emisní ústav. Spravovala jeho jmění, prováděla měnovou politiku státu a určovala základní úvěrové podmínky. V její kompetenci bylo také možnosti povolit či zakázat poskytování lombardní a reeskontní úvěry peněžním institucím. Dozorčím orgánem Národní banky Československé byl revidující výbor. Skládal se z pěti členů volených valnou hromadou akcionářů. Dohlížel na hospodaření banky a podílel se na přípravě výročních finančních výkazů. Na činnost NBČ dohlížela také státní správa, prostřednictvím vládního komisaře, vybraného z úředníků Ministerstva financí. Výkonným orgánem banky byla obchodní správa, složená z vrchního ředitele a jeho náměstků, přičemž realizovala usnesení bankovní rady. NBČ si po celou dobu působnosti udržovala jistou míru nezávislosti na parlamentu a vládních orgánech. Vývoj měny proto nepodléhal okamžitým politickým změnám. Centrální banka v té době také občas poskytovala úvěry podnikatelské sféře, hlavně exportujícím podnikům. Národní banka také působila jako poradní orgán při vzniku vládních organizací, které mohli ovlivnit československou ekonomiku i stav na peněžních trzích. Banka si ve své působnosti vedla dobře, potíže nastali až v roce 1929 během hospodářské krize a pak v letech 1936 a 1937 kdy se Národní banka Československá účastnila prostřednictvím emisních úvěrů financování nastupující zbrojní konjunktury. Po Mnichovské 26

25 dohodě došlo ke značnému odlivu deviz z NBČ. Československo mělo značný nedostatek prostředků pro mezinárodní obchod a stále více se dostávalo do područí Německa. Po zřízení protektorátu Čechy a Morava byla podlomena autonomie Národní banky a do jejího vedení byl dosazen německý státní zmocněnec B. Müller. Banka se od 31. března 1939 přejmenovala na Národní banku pro Čechy a Moravu. V říjnu roku 1940 vznikla mezi protektorátem a Německem celní unie, což znemožnilo domácím subjektům provádět clearingové operace a obchodněpolitické smlouvy se subjekty zahraničními. Celní unie také ještě více omezila možnost Národní banky pro Čechy a Moravu rozhodovat o měnově politických otázkách a dalším vývoji československého bankovnictví. Viz Vencovský Státní banka československá ( ) Po roce 1948 se dokončovala centralizace českého bankovnictví. V 1950 vzniká podle sovětského vzoru Státní banka československá, která svou činnost zahájila 1. července Do její kompetencí spadá úvěrování a kontrola hospodářství, řízení peněžního oběhu, žirové vyrovnávání platů, akumulace finančních prostředků i řízení platebního styku s cizinou, pokladní plnění státního rozpočtu a správa státního dluhu, vše ztotožněno s nástroji plánovitého řízení. Ústředí měla v Praze, oblastní ústav pro Slovensko se sídlem v Bratislavě. Banka se dělila na jednotlivé útvary.hospodářsko-plánovací skupina měla sledovat a vyhodnocovat činnost státní banky a hospodářský vývoj jak doma tak zahraničí, především v Sovětském svazu. Národohospodářský odbor se zabýval otázkami měnové politiky, hlavně kursem koruny, skladbou národního produktu, národního důchodu, zahraničního obchodu, státního rozpočtu i veřejných financí. Její plánovací odbor se zabýval počty a kontrolními sestavami podniků. Takzvaná vnitřní skupina měla na starosti 8 8 VENCOVSKÝ, F., JINDRA, Z, NOVOTNÝ, J. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut s. ISBN

26 poskytování úvěrů zestátněnému i kontrolovanému podnikatelskému sektoru a peněžním institucím. Všeobecná skupina se pak zabývala agendou státní banky, distribucí platidel, platebním stykem a agendou cenných papírů. V té době hrála důležitou roli skupina kádrová, která se zabývala personálními záležitostmi. V čele banky stál generální ředitel jmenovaný vládou a odpovědný ministrovi financí. Centrální banka byla formálně podřízena Ministerstvu financí, které získalo na úkor SBČS více kompetencí. V roce 1952 vzniká státní peněžní ústav. Znamenalo to, že investiční banka přestala být národním podnikem a spolu s dalšími peněžními ústavy zákon vytvořil jednotný typ státní spořitelny. Druhá měnová reforma z června 1953 zrušila vedle vázaných vkladů i pohledávky a závazky z tuzemských cenných papírů závazky plynoucí ze státních a komunálních půjček i zástavních listů s výjimkou závazků vůči zahraničí. Základními nástroji, kterými banka plnila svou funkci, byl plán pokladní a plán úvěrový. Pokladní plán určoval směrnici pro vývoj oběživa. Jejím cílem bylo zajištění rovnováhy mezi příjmy a výdaji obyvatelstva a stability kupní síly koruny. Úvěrový plán se řídil centrálním plánem a centrální banka jím měla ovlivňovat chování národních podniků a kontrolovat je. Úvěrová reforma z roku 1952 dále silně zasáhla do autonomie ekonomických subjektů. Podnikatelské subjekty musely všechny finanční operace vázat na jedinou banku, podniky si navzájem nemohly poskytovat obchodní úvěr. Podnikům byly poskytovány prostředky pouze od centrální banky, a to podle plánu. Úvěrové plány byly sestavovány čtvrtletně. Při realizaci plánovitého úvěrování bylo vyžadováno mnoho podkladů, a tak se celý úvěrový mechanismus stal administrativně neuvěřitelně náročným. Velkým problémem bylo, což se ukázalo až později, úvěrování nehospodárného chování. Centrální banka poskytovala prostředky na různé nežádoucí hospodářské operace. Další potíží bylo to, že platilo povinné pořadí plateb vůči dodavateli, ten byl uspokojován až jako poslední v pořadí. Vznikaly tedy nezákonné obchodní úvěry, způsobené promeškanými platbami vůči dodavatelům. Tato platební neschopnost spolu s dalšími faktory vedly k bankrotu v roce V dalších letech bylo jasné, že se musí bankovní systém reformovat. V roce 1958 byla činnost SBČS rozšířena i na oblast financování a úvěrování investic. Státní banka tak získala komplexní pohled na hospodaření podniků nejen z krátkodobého hlediska, ale i z dlouhodobého. Dále v roce 1965 se Státní banka československá osamostatnila a přestala být podřízeným orgánem Ministerstva financí. Reformy v centrálním bankovnictví byly 28

27 zablokovány vniknutím vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československé republiky. K dalším reformám docházelo až po roce V 70. Letech nedocházelo k žádným institucionálním změnám, pokusy o reformu byly velmi vlažné co se týče jejího prohlubování a zdokonalování, největšími změnami byly asi změna měnových kriterií a nový systém automatizovaných bankovních operací ABO. V posledních 10 letech totalitního Československa centrální banka využívala několika nástrojů a prostředků k plnění své základní funkce banky státu. Zaprvé, pravidla plánovací činnosti. Ústřední banka jako součást centrálního hospodářství se podílela na tvorbě komplexního státního plánu. Jako hlavní nástroj ji k tomu sloužil měnový plán ČSSR, který zahrnoval plán úvěrový, pokladní a devizový. Zadruhé, zásady měnové politiky. Byla to pravidla, která konkrétně vymezovala kroky v rámci depozitní, úrokové, úvěrové a kursové politiky, včetně pravidel týkajících se měnového vývoje a usměrňování úvěrové emise. Posledním nástrojem byla pravidla zajišťování plánovaných úkolů. Šlo především o pravidla týkajících se poskytování úvěrů podnikatelským subjektům. V 80. letech byla přiměřenost úvěrové emise odvozována od vývoje zejména od národního důchodu. Cílem bylo snížit dynamiku. 9 úvěrů pod úroveň dynamiky vytvořeného národního důchodu, a tím přispět k řešení ekonomické nerovnováhy. 6.4 Státní banka československá ( ) Zákon o Státní bance československé byl jako federální zákon schválen 15. listopadu 1989 s účinností k 1. lednu prvním předsedou se stal Josef Tošovský. SBČS byla podle zákona samostatná právnická osoba. V měnové oblastí zaujímala postavení ústředního orgánu státní správy, v jehož čele nesměl stát člen vlády. Cílem centrální banky bylo zajištění peněžní rovnováhy a stability československé měny. Řízení ústřední banky stále zůstávalo v rukou jedné osoby v podobě předsedy Státní banky československé. Předseda byl jmenován hlavou státu na návrh československé vlády na dobu neurčitou. 9 9 VENCOVSKÝ, F., JINDRA, Z, NOVOTNÝ, J. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut s. ISBN

28 Banka dále prováděla klasickou emisní činnost, zůstalo jí oprávnění v devizové oblasti (určovala a vyhlašovala kurs československé měny k měnám cizím, prováděla operace se zlatem a devizovými prostředky atd.), vedla účty ostatním bankám a státu (zprostředkovávala platební styk, vytvořila informační systém SBČS). Změnou prošlo oprávnění centrální banky usměrňování činnosti obchodních bank a spořitelen. Usměrňování spočívalo v stanovení výše úvěrů, který poskytovala bankám jako zdroj pro poskytování úvěrů právnickým a fyzickým osobám, stanovení úrokových sazeb, stanovení pravidel likvidity bank a spořitelen a stanovení výše povinných rezerv bank a spořitelen u SBČS. Co se týče kontroly bankovního sektoru, v roce 1991 vzniká Bankovní dohled jako samostatné oddělení SBČS. Nad bankami vykonával dohled ještě také stát v podobě státního dozoru prostřednictvím federálního Ministerstva financí. V polovině roku 1992 byl přijat zákon č. 22/1992 Sb., který dále upravoval postavení a organizační strukturu centrální banky. Změnou v orgánech banky byl návrat ke kolektivnímu nejvyššímu orgánu, k bankovní radě. V čele byl guvernér, jenž měl své zástupce viceguvernéry. Guvernéra jmenoval prezident ČSFR na návrh federální vlády. Jeden viceguvernér musel být občanem České republiky a druhý Slovenské republiky. Nově vznikl také poradní orgán SBČS Rada ředitelů federálního ústředí, jejíž členy jmenoval a odvolával guvernér. Banka získala nezávislost na vládě v rámci zabezpečování jejího hlavního cíle. Měla však informační povinnost vůči Federálnímu shromáždění v podobě nejméně dvou ročních zpráv o měnovém vývoji. Jednou za tři měsíce musela také informovat veřejnost. Ze svých výnosů hradila běžné náklady a případný zisk byl odváděn do státního rozpočtu. Od roku 1990 centrální banka prováděla restriktivní měnovou politiku, především za pomoci přímých nástrojů v podobě úvěrových stropů a úrokových limitů. Proběhly tři devalvace koruny a byl vyhlášen režim pevného kurzu koruny. Na rok 1991 byla opět zvolena restriktivní měnová politika především z důvodů obavy liberalizace cen v maloobchodě. Až od roku 1992 přistoupila centrální banka k neutrální měnové police s mixem jak přímých tak nepřímých nástrojů. Rychle se rozvíjející bankovní sektor pomohl nastartování soukromého podnikání, ovšem za cenu tzv. bankovního socialismu a udržování nestabilních podniků. Výkon funkcí centrální banky byl dále zpomalen rozdělením státu a dělením samotné banky, vytvářením nové struktury centrální banky a oddělením měny během druhé poloviny roku nebo Bažantová (). Kuponová privatizace dala do pohybu investiční fondy a kapitálový trh i když velmi nešťastně, což se ukázalo o pár let později. Státní majetek byl rozdán prakticky zadarmo. Ceny, za které byl majetek odstátněn neodrážely jeho budoucí hodnotu. Celkový koncept privatizace nebyl dobře promyšlen. Hlavním nedostatkem privatizace bylo její přílišná uspěchanost, za kterou mohla tehdejší vládnoucí 30

29 garnitura v rámci prosazované koncepce šokové terapie. Dalším problémem bylo to, že ekonomická reforma nešla ruku v ruce s reformou právní. Není se ani čemu divit, v té době byla legislativa pod velkým tlakem. Bylo třeba přijmout zcela nové zákony (například obchodní zákoník, zákon o soukromém podnikání FO, zákon o konkurzech, zákon o ochraně hospodářské soutěže atd.). V této době však skupina ekonomů kolem tehdejšího místopředsedy vlády ČR Františka Vlasáka navrhovala odlišný způsob privatizace státních podniků. Státní podniky měly být převedeny na obchodní společnosti, převážně na akciové, a pak postupně privatizovány formou kapitálových investic do základního kapitálu. Smyslem bylo to aby prostředky neplynuly do státní pokladny ale do podniku samých, přičemž by tyto prostředky sloužily k jejich modernizaci a rekonstrukci výrobního zařízení. Stát by držel v těchto podnicích majoritní či minoritní podíl a až by se podniky dostali do konkurenceschopné pozice a tržní ceny jejich akcií by se přiměřeně zvýšily, byly by odprodány. Tato metoda byla nazvána zakladatelskou metodou privatizace, podrobněji viz Klusoň Měnová politika ČNB 7.1. Rok 1998 Tento rok byl pro měnovou politiku významným mezníkem. Česká národní banka se dosud zaměřovala na řízení peněžní zásoby jakožto zprostředkujícího kriteria. Nyní přechází nově na cílování inflace jako jedna z prvních transformujících se zemí. Podstatou cílování inflace je posuzování všech faktorů, které mají vliv na její vývoj. Měnově-politická opatření se pak upravují podle inflačních prognóz. Měnová politika se proto v tomto roce orientovala na vytýčené cíle. Pro konec roku 1998 byl stanoven krátkodobý cíl pro čistou inflaci v intervalu 6% ± 0,5 procentního bodu. Čistou inflací rozumíme přírůstek cen v neregulované části spotřebního koše očištěný o vliv nepřímých daní, případně rušení dotací. 10 KLUSOŇ, V. Transformace a problém odpovědnosti. Britské listy, 1992, č. 2. Dostupné na internetu: 31

30 Vývoj měnově-politických nástrojů můžeme v tomto roce rozdělit do dvou období. V prvním období (leden až červenec) se základní úrokové sazby stabilně pohybovaly poměrně na vysoké úrovni. Důvodem bylo čelit inflačním tlakům a docílit pokud možno dezinflace, která by vedla k ekonomické stabilizaci po měnovém otřesu z roku 1997 a po celkovém přehřívání ekonomiky v letech minulých. Inflace byla tažena především nabídkovým šokem po loňské prudké depreciaci domácí měny. Dalším důvodem bylo také přesunutí položek z nižší sazby DPH do vyšší. Inflace byla z počátku vyšší než si ČNB představovala, stále ale nepochybovala, že inflační cíl bude dosažen. Přesto radši zvýšila dvoutýdenní repo sazbu z 14,75% na 15%. V polovině roku klesla čistá inflace 7,9% na 6,5% a index CPI z 13,4% na 12%. Přesto však ČNB zatím základní úrokové sazby nesnížila. Později (od července) již bylo jasné, že dezinflace začíná akcelerovat a centrální banka nakonec přistoupila ke změnám měnové-politických opatření. Rozhodla se pro snížení PMR z 9,5% na 7,5%. ČNB se v tomto roce již neorientovala přímo na měnový agregát M2, proto se zmíním jak o M1, M2 tak L. Jen pro upřesnění, peněžní agregát M1 je oběživo a vklady na viděnou, M2 navíc zahrnuje quasi peníze a L dále doplňuje předešlé dva agregáty o SPP a poukázky ČNB v portfoliu domácích nebankovních subjektů. Peněžní agregát M1 dosáhl v tomto roce negativního přírůstku. To bylo způsobeno zejména nižší poptávkou po penězích v důsledku hospodářské recese a nižším růstem cenové hladiny. Přírůstek agregátu M2 činil v tomto roce 6,6%, což je méně než v roce předchozím. Menší přírůstky agregátů M2 a L a negativní přírůstek M1 byly především důsledkem úvěrové emise bank vůči podnikům a domácnostem. Zajímavým jevem bylo hlavně to, že výrazně narostly termínové vklady na úkor netermínových. Motivem byly poměrně vysoké jak nominální, tak reálné úrokové sazby na termínových vkladech oproti vkladům na viděnou. Úvěrová emise bank v tomto roce výrazně poklesla oproti letům předchozím. Důvodem byly vysoké úrokové sazby. Ty však v druhé polovině roku klesly, ČNB však vyvíjela na banky tlak, které je nutil k zvýšené opatrnosti v souvislosti s úvěrovými riziky, což vedlo k menší úvěrové emisi. Úvěrová emise podniků a domácnostem za rok 1997 činila 9,7%, v tomto období klesla na 2,7%. Přírůstek korunové úvěrové emise v absolutním vyjádření činil za tento rok 9 mld. Kč. Daleko více se půjčovalo v cizích měnách, přičemž přírůstek těchto úvěrů činil v tomto roce 30 mld. Kč. Celkový přírůstek úvěrové emise tak dosáhl 39 mld. Kč. V minulém roce byl téměř dvojnásobný. Jak již bylo řečeno, v druhé polovině roku začala centrální banka snižovat základní úrokové sazby. Výše repo sazby činila na konci roku 9,5%. Lombardní sazba byla snížena na 12,5% a diskontní na 7,5%. To se samozřejmě promítlo i do mezibankovních úrokových 32

31 sazeb. PRIBOR postupně klesal až v prosinci se zastavil na 10,6%. Na peněžním trhu se nejvíce obchodovalo se státními pokladničními poukázkami. V průběhu roku se uskutečnilo 37 aukcí, při kterých se prodávaly dluhopisy se splatností do jednoho roku. Protože došlo v druhé polovině roku ke snížení základních úrokových sazeb, tak i výnos z SPP klesl. Na počátku roku se pohyboval okolo 16%, na konci roku spadl po 9%. Česká národní banka také emitovala vlastní poukázky, ale použila je jen jako kolaterál při repo operacích s obchodními bankami. Co se týče státních dluhopisů na kapitálovém trhu tak v roce 1998 proběhly 4 emise dluhopisů se splatnostmi 3 a 5 let v celkovém objemu 20 mld. Kč. Velká poptávka po dluhopisech a celkový klesající trend úrokových sazeb měl za následek nižší výnosy z jejich držby. Tento rok nebyl pro českou ekonomiku nejpříznivější. HDP kleslo oproti minulému roku o 2,7% a nezaměstnanost na konci roku činila 7,5% což bylo o 2,3 procenta více, než v prosinci roku předchozího. K pozitivními vývoji však došlo ve vnější nerovnováze. Schodek běžného účtu platební bilance se snížil o 68 mld. Kč. Podíl tohoto schodku na HDP tak klesl z 6,2% v roce 1997 na 1,9% na konci roku Důsledkem restriktivní monetární politiky byl stav čisté inflace na konci roku ve výši 1,7%, index CPI činil 6,8% a průměrná inflace dosáhla 10,7%. Cíl měnové politiky tak nebyl dosažen a pohyboval se výrazně pod prognózovanou hodnotou. Na tento výsledek však působila řada exogenních faktorů. Nejdůležitější byla mírná apreciace domácí měny a hlavně celosvětový pokles cen základních surovin, například cena ropy klesla až o 40%. Centrální banka měla možná uspíšit zmírnění měnově-politických opatření v podobě základních úrokových sazeb. Pravděpodobně by se tak vyhnula takové dezinflaci a přiblížila by se cílované hodnotě inflace. Příliš tvrdou restriktivní politiku řada ekonomů považovala za hlavní příčinu ekonomické recese. Viz například. 11 Tab Česká národní banka: Výroční zprávy Dostupné z internetu: 33

32 1998 Stálé ceny v relativním vyjádření Stálé ceny v absolutním vyjádření Běžné ceny v relativním vyjádření Běžné ceny v absolutním vyjádření HDP v kupních cenách Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vlády Neziskové instituce Tvorba hrubého kapitálu Vývoz celkem Dovoz celkem 98,9 98,6 98, ,1 97,6 110,5 108, ,9 106, ,7 114,8 106, Zdroj: Práce autora na základě ČNB 12 Graf 6.1. Vývoj inflace v roce vývoj v % Spotřebitelské ceny Regulované ceny Čistá inflace Míra inflace měsíce Zdroj: Práce autora na základě ČNB Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 34

33 7.2. rok 1999 Měnová politika již druhým rokem probíhala v režimu cílování inflace. Základní charakteristikou měnové politiky v tomto roce bylo postupné snižování klíčových úrokových sazeb jako důsledek podstřelení inflačního cíle v předchozím roce. Jednak z důvodu příznivé očekávané inflace a také proto, že se česká ekonomika začala dostávat z recese. Krátkodobý inflační cíl pro rok 1999 byl stanoven ve výši 4 až 5%. Dvoutýdenní repo sazba byla během roku snížena v několika krocích z 9,5% na 5,25%. Nejprve byla 2T repo sazba snížena v 1. čtvrtletí o 2 procentní body na 7,5%. Ve druhém čtvrtletí pak o další procento a ve třetím o dalšího půl procenta na 6%. Diskontní a lombardní sazba se za tento rok také změnila. V druhém čtvrtletí byla diskontní sazba snížena o 1,5% na 6% a lombardní o 2,5 procentního bodu na 10%. V dalších měsících dezinflace zpomalovala, hlavně z důvodu zvyšování cen základních surovin na světových trzích. Centrální banka se rozhodla pro další snížení diskontní a lombardní sazby a to o 0,5% na 5,5%, resp. o 2% na 8%. K posledním změnám došlo v listopadu tak, že 2T repo sazba klesla o 0,25% na 5,25%, lombardní a diskontní o 0,5% na 7,5%, resp. 5%. Ani sazby povinných minimálních rezerv se nevyhnuly změnám. Nejprve byly sazby PMR sníženy v lednu z 7,5% na 5% a v říjnu pak na 2%. Cílem snižování sazeb PMR bylo učinit další krok k harmonizaci sazeb v Evropské měnové unii. Co se týče měnových agregátů, tak ty v tomto roce rostly rychleji než v tom předchozím. Největší přírůstky měl agregát M1. Jeho roční přírůstek dosáhl 9,1%, v roce 1998 to bylo 2,5%. Za růst měnových agregátů mohl především nový přiliv kapitálu ze zahraničí a také úvěry poskytnuté nerezidentům, které byly využity v české ekonomice. Zrychlení růstu agregátu M1 bylo způsobeno hlavně poklesem úrokových sazeb u termínových vkladů, což bylo výsledkem změny Měnově-politických opatření. Toto snížení způsobilo to, že termínové vklady byly méně atraktivní a lidé více poptávaly oběživo. Na peněžním trhu se v průběhu roku úrokové sazby snižovaly. Bylo to opět hlavně Měnově-politickým opatřením centrální banky. Nejvíce se snížily krátkodobé sazby PRIBOR, ty dlouhodobé klesly méně výrazně. Úrokové sazby z nově poskytovaných úvěrů se během roku 1999 snížily o 3,7% na 8,1%. Podobný vývoj nastal i u úrokových sazeb z termínových vkladů, které klesly z 8,7% na 4,7%. Trh krátkodobých dluhopisů se odvíjel od poklesu sazeb PRIBOR. Ve všech vyhlášených aukcích převyšovala poptávka nabídku, takže výsledné hrubé výnosy se pohybovaly pod vyhlašovanými limitními sazbami. 35

34 ČNB se opět zaměřila na cílování inflace, čili měnová opatření měnila podle prognóz inflace. Prováděla komplexní vyhodnocení makroekonomického a měnového vývoje. Přijatá opatření měla kladný vliv na vývoj inflace a na podporu ekonomického oživení. Vnitřní nerovnováha za tento rok polevila, inflace opět klesla průměrný růst cen spadl z 10,7% na 2,1% a index CPI činil 2,5%. Za takový propad mohl hlavně prudký pokles cen základních surovin na světových trzích v minulém roce. Důležité je to, že se takováto inflace promítla do očekávání ekonomických subjektů a toto očekávání se tak sblížilo s měnovými záměry centrální banky. Vnější nerovnováha opět zmírnila, schodek běžného účtu platební bilance klesl o 15% a jeho podíl na HDP se snížil o 0,4 procentního bodu na 2%. Hrubý domácí produkt v tomto roce poklesl o 0,2% oproti roku minulému. Za tento pokles mohl převážně počátek roku, protože v jeho druhé polovině se vývoj HDP změnil. K jeho růstu přispěly hlavně rostoucí výdaje na domácí spotřebu a také to, že se zvyšovaly vývozy. Ekonomický vývoj v tomto roce lze hodnotit celkem pozitivně. Alespoň z toho hlediska, že se podařilo dosáhnout tak nízké inflace a připravit v domácí ekonomice takové podmínky, které by měli nasměrovat vývoj českého hospodářství opačným směrem než tomu bylo v předchozích dvou letech. 13 Tab HDP v kupních cenách Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vlády Neziskové instituce Tvorba hrubého kapitálu Vývoz celkem Dovoz celkem Stálé ceny v relativním vyjádření 101, ,2 105, ,8 105,5 105 Stálé ceny v absolutním vyjádření Běžné ceny v relativním vyjádření ,4 104,8 110,6 97,5 98,2 106,6 106,7 Běžné ceny v absolutním vyjádření Zdroj: Práce autora na základě ČNB Česká národní banka: Výroční zprávy Dostupné z internetu: 14 Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 36

35 Graf 6.2. Vývoj inflace v roce vývoj v % Spotřebitelské ceny Regulované ceny Čistá inflace Míra inflace měsíce Zdroj: Práce autora na základě ČNB Rok 2000 Měnová politika se již třetím rokem realizovala v režimu cílování inflace. Jejím cílem byl stabilní cenový a makroekonomický vývoj, proto aby bylo dosaženo dalšího ekonomického růstu. Při měnově-politickém rozhodování ČNB brala v potaz možná rizika spojená s vývojem inflace, na kterou měl vliv zrychlení hospodářského růstu. Tato rizika vnímaly i ekonomické subjekty, a to se odráželo na všech trzích. Krátkodobý inflační cíl byl pro tento rok stanoven ve výši 4,5% ± jeden procentní bod Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 37

36 Cíl v čisté inflaci pro konec roku 2000 byl stanoven na počátku roku 1998 při přechodu k cílování inflace. Představoval střednědobý cíl a odrážel střednědobé záměry měnové politiky. V tomto roce začalo do České republiky proudit velké množství zahraničních investic. V prvním čtvrtletí tedy ČNB přistoupila k intervencím na devizovém trhu s cílem zabránit silným výkyvům kurzu koruny v důsledku silného přílivu zahraničního kapitálu. Hlavním inflačním impulsem byl v tomto roce nabídkový šok v podobě rostoucích cen základních surovin na světových trzích, hlavně ropy. Podle analýz ČNB se však tento růst nijak výrazně nepromítl do spotřebitelských cen, což signalizovalo, že vnější nákladový šok je ekonomickými subjekty vnímán jako dočasný. Česká národní banka tedy své základní úrokové sazby a sazby povinných minimálních rezerv v průběhu roku 2000 nezměnila. Pouze v prvním čtvrtletí 2000 ČNB reagovala intervencemi na devizovém trhu na silný apreciační trend kurzu koruny v souvislosti s přílivem zahraničního kapitálu. Příliv peněz do ekonomiky se v roce 2000 zpomalil. Meziroční růst peněžního agregátu M2 se oproti roku 1999 snížil o 1,6 procentního bodu na 6,5 % a rovněž růst peněžního agregátu L byl v roce 2000 menší (o 1,7 procentního bodu na 6,8 %). Zpomalení růstu peněžní zásoby v ekonomice bylo spojeno především s úbytkem úvěrové emise. Dalším důvodem byl prohlubující se schodek obchodní bilance. Struktura peněžního agregátu M2 se také změnila. Ekonomické subjekty více poptávaly oběživo na úkor termínových vkladů, což bylo především důsledkem nízké úrovně úrokových sazeb z termínovaných vkladů. Vývoj krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu byl poměrně stabilní. Nepatrně se měnily pouze úrokové sazby s delší splatností. Tento vývoj souvisel především s měnově-politickými opatřeními centrální banky, která základní úrokové sazby v tomto roce neměnila. V průběhu roku se uskutečnilo 46 primárních aukcí SPP se splatností do 1 roku. Ke konci roku 2000 činil nesplacený objem SPP 163 mld. Kč. Hrubé výnosy státních pokladničních poukázek se pohybovaly v rozmezí 5,3 až 5,9 %. Téměř ve všech aukcích docházelo k převisům poptávky, takže výsledné hrubé výnosy. 38

37 se pohybovaly pod vyhlašovanými limitními výnosy. ČNB také vydávala své poukázky, které využívala v rámci repo operací s komerčními bankami. Na vývoj sazeb na peněžním trhu také částečně reagovaly úrokové sazby z nově poskytovaných úvěrů, které se během roku snížily o 1,3 procentního bodu na 6,8 %. Podobně se vyvíjely sazby z termínovaných depozit, jejichž pokles činil 0,8 procentního bodu na 3,9 %. Dlouhodobé sazby se na kapitálovém trhu také vyvíjely poměrně stabilně. Měnily se ale více než na peněžním trhu. K hlavním důvodům patřily negativní prognózy ekonomických subjektů ohledně budoucího vývoje ekonomiky a inflace. Sazby reagovaly také na rostoucí zadlužení státu, situaci na trzích ropy a dolaru a situaci kolem IPB. Na primárním trhu státních dluhopisů bylo emitováno 12 emisí se splatností 7 a 10 let v celkovém objemu 51 mld. Kč, přičemž na všech aukcích byl patrný značný zájem o jejich nákup ze strany investorů. Nesplacený objem státních dluhopisů činil ke konci roku mld. Kč (v roce 1999 to bylo 77 mld. Kč). Makroekonomický vývoj v roce 2000 navázal na obrat ekonomiky k růstu ve druhé polovině roku 1999 a potvrdil, a ukázalo se že české hospodářství je na správné cestě, což dále rozebírá Jonáš 16. Začátkem roku vytvářelo několik faktorů tlak na růst cen v domácí ekonomice, především růst cen energetických surovin. Reálný růst hrubého domácího produktu v roce 2000 činil 3,1 %, což dokládá příznivý vývoj české ekonomiky. Negativní vliv na ekonomiku, ale hlavně na státní rozpočet měla kauza okolo Investiční a poštovní banky, která by si zasloužila více rozvést, ale to není předmětem této práce. Co se týče cíle měnové politiky, tak lze říci, že byla centrální banka poměrně úspěšná. V případě spotřebitelských cen byla inflace na úrovni kolem 4 %, u čisté inflace kolem 3 %. Dosažení těchto hodnot znamenalo, že se čistá inflace přiblížila k cíli. 15 Tab HDP v kupních cenách Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vlády Neziskové instituce Tvorba hrubého kapitálu Vývoz celkem Dovoz celkem Stálé ceny v relativním vyjádření Stálé ceny v absolutním vyjádření Běžné ceny v relativním vyjádření Běžné ceny v absolutním vyjádření 103,9 102,2 102,9 100,2 99,8 109,2 116,5 116, ,3 105, ,1 105,5 112,5 120,2 123, Zdroj: Práce autora na základě ČNB JONÁŠ, J. Vybrané otázky měnové politiky v ČR. VP č. 21. Praha Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 39

38 Graf 6.3. Vývoj inflace v roce ,0 8,0 7,0 vývoj v % 6,0 5,0 4,0 3,0 Spotřebitelské ceny Regulované ceny Čistá inflace Míra inflace 2,0 1,0 0, měsíce Zdroj: Práce autora na základě ČNB rok 2001 V roce 2001 česká ekonomika rostla již druhým rokem po sobě. Měnová politika působila v roce 2001 již čtvrtým rokem v režimu inflačního cílování. Poté, co se jí v předchozím období podařilo snížit míru inflace i úrokové sazby na relativně nízkou úroveň blízkou úrovni v EU, bylo cílem v roce 2001 udržet dosaženou makroekonomickou stabilitu a vytvořit tak podmínky pro pokračující ekonomické oživení. Směr centrální banky byl v tomto roce legislativně upraven tak, že za hlavní cíl centrální banky se považuje cenová stabilita. Dosud byla v ústavě zakotvena stabilita měnová. Inflační cíl byl stanoven v rozmezí 2 až 4%. Měnová politika v tomto roce odpovídala očekávání ČNB o pokračujícím růstu české 18 Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 40

39 ekonomiky. V březnu byly zveřejněny údaje o vývoji ekonomické aktivity ve čtvrtém čtvrtletí 2000, které ukazovaly posilování růstu české ekonomiky. Růst byl tažen hlavně investiční aktivitou firem, spotřeba domácnosti nebyla tak významná. Pomalé tempo růstu spotřebitelské poptávky nevytvářelo nadměrné tlaky na růst spotřebitelských cen. Přestože inflační cíl nebyl nijak ohrožen, centrální banka se rozhodla během prvního pololetí 2001 pouze k jednomu snížení měnově-politických sazeb. Bankovní rada ČNB rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na 5 %. Nově se také zavedlo pravidlo, že diskontní sazba bude vždy stanovena o 1% níže a lombardní sazba o 1% výše než repo sazba. V druhém pololetí se vývoj české ekonomiky začal měnit. Byly zveřejněny údaje o růstu HDP za první čtvrtletí a centrální banka zjistila, že spotřeba domácností roste, čímž vzniklo riziko inflačních tlaků v podobě růstu inflačních očekávání. ČNB tak změnila pohled na budoucí vývoj faktorů inflace a nové vyhodnocení inflačních rizik, a rozhodla se na ke zvýšení limitní úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na 5,25 %. Protože bylo přijato výše zmíněné pravidlo, byla také zvýšena diskontní sazba na 4,25 % a lombardní sazba na 6,25 %. To se okamžitě projevilo na finančních trzích. Krátkodobé úrokové sazby výrazně vzrostly, příčinou bylo, kromě Měnově-politických opatření ČNB, také červencové zveřejnění meziroční inflace ve výši 5,9 %. Na konci roku provedla ČNB analýzu vývoje české ekonomiky a zjistila, že růst HDP se zpomaluje. Proto se rozhodla ke snížení limitní úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace o 0,5 procentního bodu na 4,75 % a k odpovídajícímu snížení diskontní a lombardní sazby. V důsledku pokračujícího přílivu zahraničního kapitálu a postupného oživování domácí úvěrové emise došlo v roce 2001 ke zvýšení tempa růstu peněžní zásoby. Zatímco v roce 2000 tempo růstu peněžního agregátu M2 činilo 7,2 %, v roce 2001 dosáhl růst 11,1 %. Přírůstek úvěrů v roce 2001 činil 4,3 %. Centrální banka v tomto roce přikročila k poměrně velkému stahování likvidity. Objem volné likvidity stahované prostřednictvím měnových operací se v roce 2001 pohyboval v rozmezí mld. Kč. I v roce 2001 ČNB vydávala svoje poukázky, které používala jako zajištění pro operace na volném trhu. Obchodní banky zas tyto cenné papíry používaly k zajištění úvěru, který čerpaly od ČNB v průběhu dne tzv. intra-day facilita. Rok 2001 byl také prvním rokem, kdy se začaly úročit povinné minimální rezervy. Prostředky uložené bankami v ČNB byly úročeny limitní sazbou pro dvoutýdenní repo operace. Úročeny byly pouze ty prostředky, jejichž objem nepřevyšuje stanovenou výši PMR za každý den udržovacího období. Došlo také ke změně základny pro výpočet PMR. Ty se nově vypočítávaly z primárních závazků bank vůči nebankovním subjektům se splatností do 2 let, 41

40 zatímco v předchozím období byly PMR stanovovány z primárních závazků se splatností do 5 let. Po celý rok 2001 činila sazba PMR 2 %. V roce 2001 bylo vyhlášeno 36 aukcí státních pokladničních poukázek s dobou splatnosti od 3 měsíců do 1 roku v celkovém objemu 452 mld. Kč. Poukázky v nominální hodnotě 295,2 mld. odkoupily komerční banky a zbytek zakoupila centrální banka. Největší zájem byl o poukázky s kratší dobou splatnosti. V roce 2001 se uskutečnilo celkem 15 aukcí střednědobých a dlouhodobých státních Dluhopisů. ČNB emitovala dluhopisy se splatností od 3 do 15 let v celkové nominální hodnotě přesahující 67 mld. Kč. Rok 2001 byl pro českou ekonomiku poměrně úspěšný i když ne ve všech směrech. Růst HDP dosáhl 3,6%, avšak nepodařilo se snížit nezaměstnanost, které mírně stoupla. Měnově politická opatření centrální banky měla svůj účinek. Inflační cíl pro prosinec 2001 byl stanoven v dubnu 2000 na úrovni 2 4 % meziročního růstu čisté inflace. Skutečná čistá inflace v prosinci 2001 činila 2,4 %, takže inflační cíl byl splněn. Tab HDP v kupních cenách Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vlády Neziskové instituce Tvorba hrubého kapitálu Vývoz celkem Dovoz celkem Stálé ceny v relativním vyjádření Stálé ceny v absolutním vyjádření Běžné ceny v relativním vyjádření Běžné ceny v absolutním vyjádření 102, ,8 103,8 87,7 106,3 111, ,7 106,7 106, ,4 108,1 111, Zdroj: Práce autora na základě ČNB Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 42

41 Graf 6.4. Vývoj inflace v roce ,0 12,0 10,0 podíl v % 8,0 6,0 Spotřebitelské ceny Regulované ceny Čistá inflace Míra inflace 4,0 2,0 0, měsíce Zdroj: Práce autora na základě ČNB Rok 2002 V roce 2002 pokračoval hospodářský růst české ekonomiky, avšak pomalejším tempem, než tomu bylo v předchozích dvou letech. Ekonomický růst v ČR bržděn poměrně silnou apretací domácí měny, čímž se zboží vyrobené v České republice stávalo méně konkurenceschopné na zahraničních trzích. Ke zpomalení růstu také přispělo zpomalení přílivu zahraničních investic. Cíl měnové politiky byl od tohoto roku upraven. Cílem mělo být inflační pásmo stanovené v celkovém meziročním růstu spotřebitelských cen v období leden 2002 až prosinec Hned od počátku roku čelila centrální banka několika problémům. Už v lednu došlo k prudkému posílení kurzu koruny, který se výrazně vzdaloval od své rovnovážné úrovně. ČNB tedy přistoupila k intervencím na devizovém trhu. Zároveň se bankovní rada rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,5 procentního bodu na 4,25 %. 20 Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 43

42 Protože koruna dále posilovala a inflační prognózy byly příznivé, došlo k dalšímu snížení úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace o 0,50 procentních bodů na 3,75 %. S pohybem 2T repo sazby se samozřejmě snižovaly i diskontní a lombardní sazba. Koruna však dále posilovala a ČNB byla nucena zahájit skryté intervence na devizovém trhu. Analýzy ČNB ukázaly, že by mělo docházet k dezinflaci, což ohrožovalo inflační cíl, tak na základě aktuálních rizik ekonomického vývoje bankovní rada rozhodla o snížení 2T repo sazby o 0,75 p. b. na 3,00 %, o čemž se rozepisuje Marek 21. Toto rozhodnutí a pokračující intervence na devizovém trhu přispěly ke stabilizaci kurzu koruny. Ke konci roku došlo ještě k dalšímu snížení úrokových sazeb, sazba pro dvoutýdenní repo operace klesla o 0,25 procentního bodu na 2,75 %. Ve zbytku roku již k dalším měnově-politickými opatřením nedošlo. V roce 2002 centrální banka opět často obchodovala na finančních trzích za účelem stahování přebytečné likvidity z bankovního sektoru. Využila k tomu nástroj měnové politiky v podobně dvoutýdenních repo operací. Objem zdrojů stažený prostřednictvím měnových operací se v roce 2002 pohyboval v rozmezí mld. Kč. To znamenalo navýšení průměrné stahované likvidity o cca 130 mld. Kč oproti minulému roku. Na konci roku také došlo ke změnám u automatických facilit. Byl sjednocen minimální objem u obou typů operací na 10 mil. Kč a byly zrušeny požadavky celých násobků 10 mil. Kč. Tím došlo ke zvýšení flexibility automatických facilit. V roce 2002 bylo vyhlášeno 35 aukcí státních pokladničních poukázek (SPP) v celkovém objemu 441 mld. Kč s dobou splatnosti od 3 měsíců do 1 roku. Komerční banky nakoupily dluhové cenné papíry přibližně za 325 mld. Kč. SPP za zbývajících 116 mld. Kč nakoupila ČNB. Ke konci roku 2002 činil nesplacený objem SPP v držení investorů 164 mld. Kč. Největší poptávka byla po dluhopisech s kratší dobou splatnosti, jako tomu bylo v minulém roce. Na kapitálovém trhu bylo vyhlášeno celkem 12 aukcí na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v nominální hodnotě 88 mld. Kč. V tomto roce byly také splaceny 4 emise státních dluhopisů ve výši 18 mld. Kč. 19 Růst domácí ekonomiky byl v tomto roce mírný. HDP vzrostlo méně než v loňském roce, pouze o 2%, podrobněji Marek 22. Vnější nerovnováha mírně vzrostla navýšením schodku běžného účtu platební bilance o 12 mld. Kč. Inflační cíl byl stanoven v dubnu 2001 v podobě klesajícího pásma, které začíná v lednu 2002 na úrovni 3-5 % a končí v prosinci 2005 na úrovni 2-4 %. Inflační cíl se podařilo splnit jen v počátku roku Po zbytek roku MAREK, D. Česká ekonomika v sestupné fázi hospodářského cyklu: růst HDP ve 3. čtvrtletí 1,5%. Patria online, prosinec Dostupné z internetu: 44

43 se inflace pohybovala pod cílovanou hodnotou. Průměrný růst spotřebitelských cen dosáhl 1,8%, a index CPI v prosinci činil 0,6%. Cíl měnové politiky tak nebyl splněn. Jako důvod nenaplnění tohoto cíle udává centrální banka ve své výroční zprávě nenaplnění prognóz o vývoji exogenních faktorů (cen potravin a regulovaných cen). Centrální banka snižovala v průběhu roku základní úrokové sazby, ale expansivní měnová politika nebyla dost účinná. Jedna z možností, které by vedly k bližšímu dosažení inflačního cíle, by například bylo razantnější snížení základních úrokových sazeb, které by se promítlo do sazeb PRIBOR a následně do cen nově poskytovaných úvěrů. To by pravděpodobně vedlo k větší úvěrové emisi a k růstu peněžní zásoby, která by působila protiinflačně. ČNB také například mohla omezit objem stahované likvidity v rámci operací na volném trhu. Tab HDP v kupních cenách Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vlády Neziskové instituce Tvorba hrubého kapitálu Vývoz celkem Dovoz celkem Stálé ceny v relativním vyjádření Stálé ceny v absolutním vyjádření Běžné ceny v relativním vyjádření Běžné ceny v absolutním vyjádření 101,5 103,3 102,7 104,5 108,1 103,5 102,1 104, , ,5 108,2 109,1 100,8 96,5 96, Zdroj: Práce autora na základě ČNB Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 45

44 Graf 6.5. Vývoj inflace v roce 2002 vývoj v % 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 Spotřebitelské ceny Regulované ceny Čistá inflace Míra inflace 0,0-1,0-2, měsíce Zdroj: Práce autora na základě ČNB Rok 2003 ČNB v tomto roce dále pokračovala v cílování inflace. Inflační cíl pro období byl stanoven již v roce 2001 v podobě rovnoměrného klesajícího pásma z 5 3% v lednu 2002 na 4 2% v prosinci Do roku 2003 vstupovala česká ekonomika s nízkou inflací, která byla nižší než bylo plánováno. V tomto roce se předpokládal ekonomický růst a návrat inflace do cílového pásma. Viz 25. Jak se ukázalo tak nízká inflace z minulého roku podporovala ekonomický růst, proto se centrální banka snažila analyzovat, jestli nehrozí větší protiinflační tlaky. Vyhodnotila všechna možná rizika, a dopěla k názoru, že inflační tlaky jsou pod kontrolou. Bankovní rada České národní banky se rozhodla pro snížení základních sazeb již na začátku roku, postupně 24 Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 25 Česká národní banka: Výroční zprávy Dostupné z internetu: 46

45 tak došlo k jejich poklesu ve třech krocích z 2,75% na 2%. Současně se také snížila lombardní a diskontní sazba z 3,75 na 3%, resp. z 1,75 na 1 procentní bod. Centrální banka po těchto krocích prognózovala, že by se inflace mělo pohybovat v cílovaném pásmu, a protože již k zásadním změnám prognózy inflace nedošlo, změn měnově-politických opatření již do konce roku nebylo třeba. ČNB v tomto roce také dále pokračovala ve zlepšování modelu prognostických technik a koncepčních úvah o měnové politice. Důraz byl a je kladen především na spolehlivost makroekonomické prognózy a v jejím rámci prognózy inflace, od které se odvíjí rozhodování o měnově-politických opatření v podobě změn základních úrokových sazeb. Velmi důležité je kvalitní objasnění měnové politiky veřejnosti, která je klíčovou pro účinné ovlivňování inflačních očekávání. Česká národní banka jako v letech minulých využívala k řízení krátkodobých úrokových sazeb dvoutýdenní repo sazbu a také sazby automatických facilit lombardní a diskontní. Sazby PMR se snížili na 2%, navíc došlo k dalším změnám: - jednoměsíční délka udržovacího období zůstala zachována, ale počátek se posunul na první čtvrtek v měsíci a konec na středu před prvním čtvrtkem v měsíci následujícím, - nově byly do zůstatků bank pro výpočet PMR zahrnuty i zůstatky bank na účtech pro skládání a převody hotovosti, které jsou vedeny u ČNB. Centrální banka se opět věnovala stahování likvidity z bankovního sektoru na peněžním i kapitálovém trhu. Objem volné likvidity stažené prostřednictvím měnových operací dosáhl v tomto roce v průměru 490 mld. Kč. Oproti roku minulému je to o 22% více, což v absolutním vyjádření 38 Česká národní banka. činí nárůst o cca 68 mld. Kč. V průběhu roku docházelo k postupnému úbytku volné likvidity. Úroky, které centrální banka musela vyplatit z emitovaných dluhových cenných papírů činily v tomto roce 11,3 mld. Kč. Hospodářský vývoj byl pro českou ekonomiku v tomto roce o něco lepší, než v roce minulém. HDP vzrostlo o 3,2%, hlavně díky zvýšené poptávce domácností po spotřebním zboží a oživené investiční aktivitě firem, podrobněji například Marek () a (). Vývoz v tomto roce stoupl o 6,7%. Dovoz však vrostl o něco více a to o 7,6%. Schodek běžného účtu platební bilance tak vrostl téměř o 24 mld. Kč, což o dále prohloubilo vnější nerovnováhu. Ani tento rok se nevyhnul dalšímu růstu nezaměstnanosti, registrovaná nezaměstnanost dosáhla výše 9,9 procentního bodu. Ačkoliv centrální banka přistoupila ke snížení základních úrokových sazeb ve třech krocích, cíl měnové politiky nebyl dosažen a index CPI dosáhl v prosinci úrovně 1%. Podle podrobných analýz, které provedla centrální banka, nešlo ani tak o selhání měnové politiky. Mimořádně nízká inflace byla důsledkem souběžného působení 47

46 několika těžko předvídatelných faktorů. Jedním z hlavních důvodů bylo posílení domácí měny vůči euru, což bylo v průběhu roku ještě vystřídáno prudkým znehodnocením dolaru. Centrální banka prognózovala vývoj vnějších faktorů jinak, než tomu skutečně bylo, proto nebyla měnová politika nastavena tak expansivně, jak by měla být, aby bylo dosaženo cílované hodnoty inflace. Tab Stálé ceny v relativním vyjádření Stálé ceny v absolutním vyjádření Běžné ceny v relativním vyjádření Běžné ceny v absolutním vyjádření HDP v kupních cenách Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vlády Neziskové instituce Tvorba hrubého kapitálu Vývoz celkem Dovoz celkem 103,2 104,4 104,6 103,8 103,2 101,3 107,5 107, ,8 107,2 106,5 108,9 103,2 102, , Zdroj: Práce autora na základě ČNB Graf 6.6. Vývoj inflace v roce ,0 1,5 1,0 vývoj v % 0,5 Spotřebitelské ceny Regulované ceny Čistá inflace Míra inflace 0, ,5-1,0 měsíce Zdroj: Práce autora na základě ČNB Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 48

47 7.7. Rok 2004 V tomto roce pokračovala centrální banka v dosahování cílované inflace v pásmu stanoveném v dubnu V březnu 2004 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 3%, který bude platit od roku 2006 až do přistoupení České republiky k eurozóně. 28 Centrální banka prognózovala, že udržení inflace v cílovaném pásmu si bude muset vyžádat růst úrokových sazeb, ke kterým nakonec v druhé polovině roku došlo. Po té vyhlídky se změnily a ČNB tak k dalším změnám měnově-politických opatření nepřistoupila. Bankovní rada rozhodla v průběhu roku 2004 o zvýšení limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace z 2,00 % na 2,50 %. Spolu s dvoutýdenní repo sazbou byly souběžně zvýšeny i diskontní sazba z 1,00 % na 1,50 % a lombardní sazba ze 3,00 % na 3,50 %. V roce 2004 byly opět hlavním nástrojem pro řízení likvidity a krátkodobých úrokových sazeb dvoutýdenní repo operace. Vzhledem k dlouhotrvajícímu přebytku likvidity v bankovním sektoru, využívala centrální banka tyto nástroje k jejímu stažení. Objem volné likvidity stahované prostřednictvím měnových operací se v roce 2004 pohyboval v rozmezí 402 až 494 mld. Kč, při průměrné výši 467,9 mld. Kč. Proti průměru roku 2003 došlo k poklesu průměrné výše stahované likvidity o cca 22,1 mld. Kč. Centrální banka snížila na konci roku objem stažené likvidity zejména z důvodu nárůstu vládních vkladů u ČNB ve výši 19 mld. Kč. Úrokové náklady z prováděných měnových operací vyplácené bankám v roce 2004 činily 10,45 mld..kč. I v roce 2004 ČNB vydávala vlastní poukázky, které používala jako zajištění pro operace na volném trhu. Z celkového objemu závazků vůči domácím bankám připadlo na repo operace s poukázkami České národní banky zhruba 403 mld. Kč. Na povinné minimální rezervy pak 5 mld. Kč. 23 Česká ekonomika rostla v tomto roce podobně jako ke konci roku Hrubý domácí produkt v tomto roce vrostl o 4,7%. Nejvíce se o tuto změnu zasloužili investice firem do fixního kapitálu a do zásob, význam spotřeby domácností nebyl tak velký jako v období minulém, viz tabulku 3. 8 a Stav vnější nerovnováhy se o něco zlepšil, schodek běžného účtu platební bilance klesl přibližně o 17 mld. Kč, a jeho podíl na HDP kles na 5,18%. Inflace v minulém roce oproti předcházejícímu období vzrostla a dostala se do cílového pásma. Index spotřebitelských cen dosáhl v prosinci úrovně 2,8%. Průměrná inflace byla za tento rok na stejné úrovni. 28 Česká národní banka: Výroční zprávy Dostupné z internetu: 49

48 Růst inflace v roce 2004 ovlivňovaly především úpravy nepřímých daní (zvýšení spotřebních daní na cigarety, alkohol a benzín, přesun některých položek služeb ze snížené do základní sazby DPH, snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 %). Tab Stálé ceny v relativním vyjádření Stálé ceny v absolutním vyjádření Běžné ceny v relativním vyjádření Běžné ceny v absolutním vyjádření HDP v kupních cenách Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vlády Neziskové instituce Tvorba hrubého kapitálu Vývoz celkem Dovoz celkem 104,7 101,5 103,3 97,3 111,3 109,7 121,4 118, ,3 104,8 105,5 102,9 114,8 111, , Zdroj: Práce autora na základě ČNB Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 50

49 Graf 6.7. Vývoj inflace v roce vývoj v % 2 1 Spotřebitelské ceny Regulované ceny Čistá inflace měsíce Zdroj: Práce autora na základě ČNB Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 51

50 V Následujících dvou grafech je zobrazen vývoj veřejného dluhu a obchodní bilance v období Graf Vývoj veřejného dluhu Veřejný dluh/hdp (v %) HDP v % Zdroj: Práce autora na základě ČNB Graf 6.9. Vývoj obchodní bilance (v % HDP) Saldo obchodní bilance jako % HDP ,5-2,7-2,9-3,2-4,2-5 -5, Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 52

51 V grafu je sledován rozpočtový a primární deficit. Graf Rozpočtový a primární deficit Jako % HDP Bilance Primární bilance -5-6 Zdroj: Práce autora na základě ČNB Další graf sleduje míru registrované nezaměstnanosti v České republice v období Graf Míra nezaměsnanosti v ČR V % Nezaměstnanost Registrovaná nezaměstnanost Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 53

52 Obrázek 6.1. zobrazuje jak se centrální bance dařilo plnit inflační cíl v období mezi léty Obr Zdroj: Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 54

53 Následující graf popisuje vývoj reálného a nominálního HDP. Graf Hrubý domácí produkt V mld. Kč HDP v e stálých cenách HDP v běžných cenách Zdroj: Práce autora na základe ČNB Česká národní banka: Zpráva o finančním trhu. Dostupné z internetu: 55

54 Obr vývoj základních úrokových sazeb Zdroj: Úrokové sazby ČNB. Dostupné z internetu: 56

55 8. Závěr Jako každá organizace, tak i centrální banka prochází určitým vývojem. Po svém založení se ČNB ocitla v prostředí, které neznala a čelila problémům, které před tím neznala ani znát nemohla. Ekonomika procházela expanzí a možná právě nezkušenost centrální banky s recesí byla nevýhodou při rozhodování o měnově-politických opatřeních během měnové krize. Vnější nerovnováha si musela vybrat svou daň a v tomto případě byla vykoupena hospodářskou recesí. Toto nepříznivé období bylo pro centrální banku, bankéře, ale i širokou a odbornou veřejnost ukázkou toho, co s sebou může přinést období prosperity a expanse. To s sebou přináší i svá ponaučení, která by se měla promítnout do rozhodování centrální banky a přispět tak k její dospělosti. Vývoj českého hospodářství a měnové politiky České národní banky v průběhu transformace české ekonomiky ukázal, že centrální banka je velmi významnou institucí, která může určit směr jakým se národní hospodářství vydá. Může být příčinou pozitivního nebo naopak negativního vývoje ekonomiky. Aby byla centrální banka pro ekonomiku prospěšná, je nutná určitá míra její nezávislosti na dalších organizacích, spolupráce a koordinace jejích rozhodnutí se záměry jiných institucí a hlavně potřeba zkušeností získaných během let svého působení. Česká národní banka je stále poměrně mladou institucí, raným dětstvím si však již prošla, a další léta ukážou, jak bude schopna čelit úskalím souvisejících s neustálým vývojem domácích, evropských a světových trhů. 57

56 Použité zdroje KOVANICOVÁ, D., Finanční účetnictví. 5. vydání Praha: s. ISBN MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, s. ISBN REVENDA, Z,.Centrální bankovnictví. 2. rozšířené vydání. Praha: Management Press s. ISBN VENCOVSKÝ, F., JINDRA, Z, NOVOTNÝ, J. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut s. ISBN Protokol ze zasedání bankovního výboru BÚMF z A ČNB, NBČ (BÚMF) I. KLUSOŇ, V. Transformace a problém odpovědnosti. Britské listy, 1992, č. 2. Dostupné na internetu: Česká národní banka: Výroční zprávy Dostupné z internetu: JONÁŠ, J. Vybrané otázky měnové politiky v ČR. VP č. 21. Praha 2001 MAREK, D. Česká ekonomika v sestupné fázi hospodářského cyklu: růst HDP ve 3. čtvrtletí 1,5%. Patria online, prosinec Dostupné z internetu :http://www.patria.cz/ekonomika/analyzy.asp. Česká národní banka: Výroční zprávy Dostupné z internetu: Úrokové sazby ČNB. Dostupné z internetu: 58

57 Přílohy Příloha č. 1: Úrokové sazby ČNB Zdroj: Úrokové sazby ČNB. Dostupné z internetu: 59

58 Příloha č. 2 : Cenné papíry přijaté Zdroj:

Krátkodobý finanční majetek a jeho účtování

Krátkodobý finanční majetek a jeho účtování Krátkodobý finanční majetek a jeho účtování Které CP patří do krátkodobého fin. majetku? Majetkové CP zakládající podíl na majetku vlastněné společnosti (akcie, podílové listy) Dlužné cenné papíry představují

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.)

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) 4. Účtování cenných papírů Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) Cenné papíry členění (v souladu s IAS 39) : k prodeji k obchodování

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA 8. CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Centrální banka také národní banka je základní banka státu je vrcholnou institucí bankovního dozoru a určuje měnovou politiku v zemi VZNIK CENTRÁLNÍCH BANK

Více

Seznam studijní literatury

Seznam studijní literatury Seznam studijní literatury Zákon o účetnictví, Vyhlášky 500 a 501/2002 České účetní standardy (o CP) Kovanicová, D.: Finanční účetnictví, Světový koncept, Polygon, Praha 2002 nebo později Standard č. 28,

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

6. Účtová třída 2 - Finanční účty

6. Účtová třída 2 - Finanční účty 6. Účtová třída 2 - Finanční účty V této účtové třídě se sleduje finanční majetek a krátkodobé finanční zdroje účetní jednotky. Účty mohou být aktivní i pasivní. Jedná se o peněžní hotovost, šeky, ceniny,

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Pracovní list 1 Peněžní trh:

Pracovní list 1 Peněžní trh: Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60 1 1. Význam a funkce účetnictví 7 1.1 Význam a podstata účetnictví 7 1.2 Historie a vývoj účetnictví 8 1.3 Funkce a podstata účetnictví 11 1.4 Uživatelé účetních informací 11 1.5 Regulace účetnictví a

Více

Cenné papíry a majetkové podíly. Michal Řičař Sandra Parmová

Cenné papíry a majetkové podíly. Michal Řičař Sandra Parmová Cenné papíry a majetkové podíly Michal Řičař Sandra Parmová Obsah Úvod Legislativní východiska Daňové souvislosti Pravidla oceňování Daňové dopady Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně Účetní

Více

AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ. 5.6 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze

AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ. 5.6 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ 5.6 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze Krátkodobý finanční majetek je ten, u něhož má účetní jednotka

Více

V. Příloha ke konsolidované účetní závěrce k 31. 12. 2004

V. Příloha ke konsolidované účetní závěrce k 31. 12. 2004 V. Příloha ke konsolidované účetní závěrce k 31. 12. 2004 0. Vymezení konsolidačního celku 0.0. Konsolidující účetní jednotka Interhotel Olympik, a.s. Sokolovská 138 Praha 8 IČ 45272271 ) Název a sídlo

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

Úvod do účetních souvztažností

Úvod do účetních souvztažností Obsah ČÁST I Úvod do účetních souvztažností KAPITOLA 1 Předmět a význam účetnictví...................... 1000 KAPITOLA 2 Regulace účetnictví v České republice.............. 1050 KAPITOLA 3 Harmonizace

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ÚČETNICTVÍ 3 8. KAPITOLA: KRÁTKODOBÝ A DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK. MAJETKOVÉ A DLUŽNÉ CENNÉ PAPÍRY. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: ÚČETNICTVÍ Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0412 Označení DUM Ročník VY_32_INOVACE_Úč24.02 První a druhý Tematická oblast a předmět Název učebního

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková BANKOVNICTVÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

účty v 21. skupině účtů (hotové peněžní prostředky a ceniny) v 22. skupině účtů (peněžní prostředky na účtech u peněžních ústavů).

účty v 21. skupině účtů (hotové peněžní prostředky a ceniny) v 22. skupině účtů (peněžní prostředky na účtech u peněžních ústavů). 6.přednáška Účtování peněžních prostředků - peněžní prostředky v naší i zahraniční měně (valuty) - peněžní prostředky v naší i zahraniční měně na účtech u peněžních ústavů. - ceniny (zástupce peněz pro

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

Úvěry na sezónní náklady Účelové podnikatelské provozní úvěry poskytnuté klientům na sezónní náklady. Zahrnují i provozní úvěry neziskovému sektoru.

Úvěry na sezónní náklady Účelové podnikatelské provozní úvěry poskytnuté klientům na sezónní náklady. Zahrnují i provozní úvěry neziskovému sektoru. : 30 POPIS ČÍSELNÍKU : Výčet položek číselníku: Typy úvěrů TYPUVERU Typy účelových a finančních úvěrů podle účelu použití úvěru nebo jeho charakteru. Doplňkově obsahuje účelovou kategorizaci uložených

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj

Více

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů Účetnictví ve finančních institucích 2. přednáška (presenční studium) 2. Účtování peněžních operací banky Osnova: 2.1. Hotovostní operace banky 2.2. Směnárenské operace 2.3. Vkladové účty u centrální banky

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

***) nutné porovnat a upravit podle vyhlášky 500/2002, viz FIA-literatura sb174-02.pdf, a 500/2015, viz vyhláška 500-2015.pdf

***) nutné porovnat a upravit podle vyhlášky 500/2002, viz FIA-literatura sb174-02.pdf, a 500/2015, viz vyhláška 500-2015.pdf , který vychází z předpisu: Opatření, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, Ministerstvo financí podle 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění dalších předpisů,

Více

Detailní část provádění auditu

Detailní část provádění auditu 2) Audit finanční majetek Detailní část provádění auditu A. dlouhodobý FM = finanční investice (realizovatelné CP, majetkové účasti = CP a podíly s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, dluhopisy, půjčky

Více

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Platné v roce 2015 050 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý

Více

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Felina ČR s.r.o. I. Obecné informace 1) Popis účetní jednotky Obchodní firma: Felina ČR s.r.o. Sídlo: Korunovační 6, Praha 7, 170 00 IČ: 49615840

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999 , '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního

Více

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky 3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky Bilance banky, výkaz zisků a ztrát, podrozvahové položky Bilance banky - bilanční princip: AKTIVA=PASIVA bilanční

Více

Maturitní otázky k ústní zkoušce

Maturitní otázky k ústní zkoušce S SOU LIVA Maturitní otázky k ústní zkoušce EKONOMIKA PODNIKU Pro třídu: DPO 3.A Školní rok: 2010/2011 Vypracoval: Ing. Tomáš Kučera Schválila: Mgr. Alice Linková ředitelka školy 1. Základní ekonomické

Více

KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY

KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Účelové podnikatelské provozní úvěry poskytnuté klientům na

Účelové podnikatelské provozní úvěry poskytnuté klientům na : 30 POPIS ČÍSELNÍKU : Výčet položek číselníku: Typy úvěrů položky TYPUVERU Typy účelových a finančních úvěrů podle účelu použití úvěru nebo jeho charakteru. Doplňkově obsahuje účelovou kategorizaci uložených

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Banka Vystupuje jako hlavní finanční zprostředkovatel, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými

Více

Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015

Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015 Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015 1. Rozvaha funkce a obsah rozvahy koloběh složek OM hospodářské operace a účetní případy typické změny rozvahových stavů účet podstata, funkce a forma

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Security Markets I. Miloslav S Vosvrda Theory of Capital Markets

Security Markets I. Miloslav S Vosvrda Theory of Capital Markets Security Markets I Miloslav S Vosvrda Theory of Capital Markets Úvod Finanční trh je souhrn nástrojů, postupů, institucí a vztahů mezi nimi, jejichž prostřednictvím dochází k přelévání volných finančních

Více

Legislativa investičního bankovnictví

Legislativa investičního bankovnictví Legislativa investičního bankovnictví Vymezit investiční bankovnictví není úplně jednoduchou záležitostí. Existuje totiž několik pojetí definice investičního bankovnictví. Obecně lze ale říct, že investiční

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 Finanční právo Přednáška JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 PRÁVO FINANČNÍHO TRHU Finanční trh Systém subjektů a vztahů mezi nimi, které umožňují shromažďování, soustřeďování (akumulace, agregace)

Více

ÚcFi typové příklady. 1. Hotovostní a bezhotovostní operace

ÚcFi typové příklady. 1. Hotovostní a bezhotovostní operace ÚcFi typové příklady 1. Hotovostní a bezhotovostní operace 1. Přijat vklad na běžný účet klienta 10 000,- 2. Klient vybral z běžného účtu 25 000,- 3. Banka přijala v hot. vklad na termínovaný účet 50 000,-

Více

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU Charakteristickým rysem finančního majetku účtovaného v účtové třídě 2 je zejména vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost, předpokládaná držba či smluvená splatnost

Více

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky 1. Přednáška FINANCE I Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky PENÍZE, MĚNA Tři základní funkce peněz: zúčtovací jednotka, prostředek směny, uchovatel hodnoty (funkce

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 Předmluva 1 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 KAPITOLA 1 Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více

Účtová skupina 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 Pozemky 032 Umělecká díla a předměty

Účtová skupina 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 Pozemky 032 Umělecká díla a předměty Směrná účtová osnova Příloha č. 4 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3)

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Charakteristika zúčtovacích vztahů (pohledávek a závazků) - vztahy s jinými ekonomickými subjekty účetními jednotkami, v nichž vystupuje buď jako věřitel, který má právo

Více

Úvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3

Úvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3 Úvod 1 Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3 1.1 Česká národní banka............................3 1.2 Obchodní banky.................................4 1.3 Česká bankovní asociace (ČBA)....................5

Více

Kurzové rozdíly a valutové pokladny

Kurzové rozdíly a valutové pokladny KURZOVÉ ROZDÍLY KUR str. 1 Kurzové rozdíly a valutové pokladny Právní úprava: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů zejména: 4 odst. 12 povinnost vést účetnictví v peněžních

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U

Více

BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola. Bankovní domy komerční banky, spořitelny + test

BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola. Bankovní domy komerční banky, spořitelny + test Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu Inovace a individualizace výuky Číslo materiálu VY_62_INOVACE_ZEL13 Název školy BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola Autor Ing.

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

Metodické listy kombinovaného studia předmětu ÚČETNICTVÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ

Metodické listy kombinovaného studia předmětu ÚČETNICTVÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ Metodické listy kombinovaného studia předmětu ÚČETNICTVÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ Vítáme Vás v kurzu Účetnictví finančních institucí, v němž byste měli získat potřebné znalosti o účetnictví bank. Navazujeme

Více

Zkouškový test z předmětu Finanční účetnictví 1

Zkouškový test z předmětu Finanční účetnictví 1 Zkouškový test z předmětu Finanční účetnictví 1 var. Aa Úloha 1 - Zásoby 1. Na sklad převzato zboží pořizovací ceně 62 000,- 132 131 2. Faktura od zahraničního dodavatele za pom. materiál 10 000 USD (aktuální

Více

Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek

Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Směrná účtová osnova 2013 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

Financování obchodní banky

Financování obchodní banky VY_32_INOVACE_BAN_105 Financování obchodní banky Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

KAPITOLA 4: PENĚŽNÍ TRH

KAPITOLA 4: PENĚŽNÍ TRH KAPITOLA 4: PENĚŽNÍ TRH Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

P Ř Í L O H A K R O Č N Í Ú Č E T N Í Z Á V Ě R C E V P L N É M R O Z S A H U. Sestavené k 31. 12. 2005

P Ř Í L O H A K R O Č N Í Ú Č E T N Í Z Á V Ě R C E V P L N É M R O Z S A H U. Sestavené k 31. 12. 2005 R E D A S H, a.s. Branická 43/26, PRAHA 4 IČO 44 01 20 80 P Ř Í L O H A K R O Č N Í Ú Č E T N Í Z Á V Ě R C E V P L N É M R O Z S A H U Sestavené k 31. 12. 2005 1. Obecné údaje Obchodní firma : R E D A

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva...

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva... Obsah Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...................xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek.......................... XVI Předmluva....................................................

Více