AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Transkript

1 AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE BRNO 2012

2 ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: Bucek, s.r.o. zastoupen: Mgr. Jakubem Buckem sídlo: Pekařská 364/76, Brno IČ: DIČ: CZ telefon: , jakub.bucek@seznam.cz Objednatel: Jihomoravský kraj zastoupený: JUDr. Michalem Haškem, hejtmanem Žerotínovo nám. 3/5, Brno IČ: DIČ: CZ , je plátcem DPH kontaktní osoba: Ing. Bc. Anna Hubáčková, vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Datum předání zprávy: 15. května 2012 Počet výtisků: 3 Výtisk číslo: 1-2-

3 Seznam použitých zkratek: AIM AMS BaP BTX ČHMÚ CHKO CHUVE EoI ISKO LAT LV MT MŽP NP ORP PAH PCB automatizovaný imisní monitoring (AMS, AMS-SRS) automatizovaná monitorovací stanice benzo(a)pyren aromatické uhlovodíky (benzen, toluen, xylen) Český hydrometeorologický ústav chráněná krajinná oblast chráněná území z hlediska limitů pro ochranu vegetace a ekosystémů Klasifikace stanic vycházející z Rozhodnutí Rady 97/101/EC o výměně informací a kritérií pro Evropskou síť kvality ovzduší. Informační systém kvality ovzduší dolní mez pro posuzování limitní hodnota mez tolerance Ministerstvo životního prostředí národní park Obec s rozšířenou působností polycyklické aromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly PM 10 suspendované částice frakce PM 10 POPs persistentní organické látky REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší TK těžké kovy TSP suspendované částice (celkový prašný aerosol) TZL Tuhé znečišťující látky UAT horní mez pro posuzování UTC světový koordinovaný čas VOC těkavé organické látky IM imisní monitoring IDS JMK Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje JMK Jihomoravský kraj MHD městská hromadná doprava NH 3 amoniak NEHAP Akční plán zdraví a životního prostředí ČR NSRR Národní strategický referenční rámec -3-

4 NUTS NV NO x OOP OP OPPI OPVK OPVVI OZKO OŽP PAH PHO PM 2,5 statistická územní jednotka Evropské unie (fr. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique, angl. Nomenclature of Units for Territorial Statistics) Nařízení vlády oxidy dusíku orgán ochrany přírody operační program operační program průmysl a inovace operační program vzdělání pro konkurenceschopnost operační program výzkum a vývoj pro inovace oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prostředí polycyklické aromatické uhlovodíky pásmo hygienické ochrany Tuhé znečišťující látky frakce do 2,5 µm (angl. Particle Matter) PO ptačí oblast soustavy NATURA 2000 POH POPD PR JMK PZKO JMK ROP SEA SF SMB SR JMK SUR ČR SWOT TEN-T TINA TTP U.S. EPA ÚSES UZIS VaV VKP plán odpadového hospodářství plán otvírky a přípravy dobývání Program rozvoje Jihomoravského kraje Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje regionální operační program posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (angl. Strategic Environmental Assessment) strukturální fond Statutární město Brno Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Strategie udržitelného rozvoje České republiky analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (angl. Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats) Trans European Network - Transport Transport Infrastructure Needs Assessment in Central and Eastern Europe trvalé travní porosty Agentura ochrany životního prostředí USA územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR věda a výzkum významný krajinný prvek -4-

5 VTP WHO ŽP REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 SFDI SFŽP SO 2 TUV TNV zákon o ochraně ovzduší ZU vědecko-technologický park Světová zdravotnická organizace životní prostředí zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší střední stacionární zdroje znečišťování ovzduší malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší mobilní zdroje znečišťování ovzduší Státní fond dopravní infrastruktury SFŽP oxid siřičitý teplá užitková voda těžká nákladní vozidla zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zdravotní ústav -5-

6 Obsah programu zlepšování kvality ovzduší A) MÍSTO PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU... 9 A1) VYMEZENÍ ZÓNY, POPIS REGIONU A DALŠÍ ÚDAJE... 9 I. Vymezení OZKO v rámci ČR II. Vymezení OZKO v rámci zóny Jihomoravský kraj A2) LOKACE MĚST A3) MĚŘICÍ STANICE (MAPA, GEOGRAFICKÉ SOUŘADNICE) I. Monitorovací síť kvality ovzduší B) VŠEOBECNÉ INFORMACE B1) TYP ZÓNY B2) ODHAD ROZLOHY ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ (V KM 2) A VELIKOST EXPONOVANÉ SKUPINY OBYVATELSTVA B3) PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE B4) PŘÍSLUŠNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE B5) INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŮ VYŽADUJÍCÍCH V DANÉ LOKALITĚ OCHRANU (OBYVATELSTVO, EKOSYSTÉMY) C) ODPOVĚDNÉ ORGÁNY C1) JMÉNA A ADRESY OSOB ODPOVĚDNÝCH ZA VYPRACOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ PROGRAMU I. Zpracovatel programu: II. Provádění programu: D) DRUH POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ D1) ÚROVEŇ ZNEČIŠTĚNÍ JEDNOTLIVÝCH ŠKODLIVIN I. Oxid siřičitý (SO 2 ) II. Částice PM 10 a PM 2, III. Oxid dusičitý (NO 2 ) IV. Oxid uhelnatý (CO) V. Benzen (BZN) VI. Benzo(a)pyren (BaP) VII. Přízemní ozón (O 3 ) VIII. Arsen (As) IX. Kadmium (Cd) X. Nikl (Ni) XI. Olovo (Pb) D2) PROSTŘEDKY POUŽITÉ KE SLEDOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ I. Lokalita Znojmo II. Lokalita Mikulov - Sedlec III. Lokalita Kuchařovice IV. Lokalita Vyškov V. Lokalita Lovčice VI. Lokalita Hodonín E) PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ E1) KATEGORIZACE REZZO I. Zdroje REZZO II. Zdroje REZZO

7 III. Zdroje REZZO IV. Zdroje REZZO E2) EMISNÍ BILANCE I. Celkové množství emisí hodnocených látek E3) VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ DOPLNĚNÝ JEJICH GEOGRAFICKÝM VYZNAČENÍM I. Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) II. Emise oxidu siřičitého (SO 2 ) III. Emise oxidů dusíku (NOx) IV. Emise benzenu V. Emise benzo(a)pyrenu VI. Emise oxidu uhelnatého (CO) VII. Emise těkavých organických látek (VOC) VIII. Emise amoniaku (NH 3 ) E4) CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ V OBLASTI (T/ROK) E5) INFORMACE O ZNEČIŠTĚNÍ DÁLKOVĚ PŘENÁŠENÉM Z OKOLNÍCH OBLASTÍ F) ANALÝZA SITUACE F1) PODROBNOSTI O FAKTORECH PŮSOBÍCÍCH ZVÝŠENÉ ZNEČIŠTĚNÍ I. SWOT analýza II. Doprava III. Malé zdroje IV. Stacionární zdroje V. Meteorologické podmínky - počasí VI. Větrná eroze F2) PODROBNOSTI O MOŽNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH G) PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU G1) OPATŘENÍ NA LOKÁLNÍ, REGIONÁLNÍ, NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ÚROVNI, KTERÁ MAJÍ VZTAH K DANÉ ZÓNĚ I. Opatření na mezinárodní úrovni II. Opatření na národní, regionální a lokální úrovni III. Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj (2006) IV. Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj (2009) G2) HODNOCENÍ ÚČINNOSTI UVEDENÝCH OPATŘENÍ H) PODROBNOSTI O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ H1) SEZNAM A POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NEBO PROJEKTŮ, KTERÁ JSOU SOUČÁSTÍ PROGRAMU, I. Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi PM 10 a PM 2,5 včetně navázaných škodlivin (PAH, TK) 152 II. Priorita 2: Snížení emisí prekurzorů troposférického ozónu III. Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou H2) ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ, H3) ODHAD PLÁNOVANÉHO ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ A PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA POTŘEBNÁ K DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ, H4) POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU, I) SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ J) PŘÍLOHA DLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES K) PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 18 ODST. 3 NAŘÍZENÍ RADY (ES) 1260/1999 O OBECNÝCH USTANOVENÍCH O STRUKTURÁLNÍCH FONDECH

8 K1) ORIENTACE I. Globální cíl a specifické cíle II. Priority K2) PRIORITY A POPIS OPATŘENÍ I. Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi PM 10 a PM 2,5 včetně navázaných škodlivin (PAH, TK) II. Priorita 2: Snížení emisí prekurzorů troposférického ozónu III. Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou K3) HODNOCENÍ KONKRÉTNÍCH AKCÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH PRIORIT K4) FINANČNÍ RÁMEC K5) ODHAD NÁKLADŮ K6) RÁMEC PRO FINANCOVÁNÍ I. Operační program Životní prostředí II. Operační program Doprava III. ROP NUTS II Jihovýchod IV. Operační program Podnikání a inovace V. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost VI. Program rozvoje venkova VII. Program švýcarsko české spolupráce VIII. Státní dotace IX. Krajské dotace a fondy K7) ŘÍZENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ K8) AKTUALIZACE PROGRAMOVÉHO DODATKU K9) PUBLICITA A OSVĚTA K10) ZAJIŠTĚNÍ VÝMĚNY DAT K11) PŘÍLOHY I. Příloha II. Příloha III. Přehled zdrojů/provozoven v JMK, kde byly v rámci IPPC zpřísněny podmínky provozu - TZL, NO

9 A) MÍSTO PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU A1) Vymezení zóny, popis regionu a další údaje Aktualizace integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje III (dále také jen program) aktualizuje původní dokument z roku 2004 a jeho první a druhou aktualizaci z let 2006 a V roce 2012 musí být dle zákona o ochraně ovzduší opět provedena aktualizace tohoto programu. V rámci programu byly vymezeny v zóně Jihomoravský kraj oblasti, ve kterých je překračován alespoň jeden imisní limit a spadá tak do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti jsou dále z hlediska jednotlivých opatření považovány za prioritní. Charakter koncepce je dán strukturou programu zlepšení ovzduší dle přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Aktualizace programu bude obdobně jako v minulosti koncipována tak, aby znamenala při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, podnikatelská sféra, obyvatelstvo). Jsou volena taková opatření a podopatření, která povedou k výraznému omezení emisí znečišťujících látek a tedy i ke zlepšení kvality ovzduší v kraji. Předmětem a cílem Programu je systémová analýza současné emisní (bodové, liniové a plošné zdroje znečišťování) a imisní situace a navržení koncepčních technických a organizačních opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji. Ve své podstatě má tento Program vést ke snížení emisního zatížení ze zdrojů znečišťování ovzduší a tím i ke snížení imisní koncentrace. Problematickou záležitostí je snižování emisí tuhých znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší ve vztahu k imisnímu zatížení. Je zřejmé, že snížení emisí tuhých znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nemusí nutně vést k rapidnímu zlepšení imisní situace částicemi frakce PM 10. Využitelnost Programu ke zlepšení kvality ovzduší pro Jihomoravský kraj spočívá v komplexním přehledu faktorů ovlivňujících kvalitu ovzduší, a to jak negativních (zdroje znečištění, OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší), tak pozitivních (opatření). Na základě analýzy kvality ovzduší je možné vysledovat největší problémy v jednotlivých částech Jihomoravského kraje a přiřadit k nim optimální řešení v podobě jednotlivých opatření a podopatření. V programovém dodatku bude navržena suma akcí, které může kraj podporovat, doporučit či vstoupit do řešení jako partner, a které se odrazí ve zlepšení kvality ovzduší. Po formální stránce se program člení na tři základní části, a to část analytickou, návrhovou (strategickou) a implementační (realizační). Jádro analytické (informační) části Programu tvoří podrobná charakteristika stavu a trendů vývoje znečištění ovzduší Jihomoravského kraje (kapitoly A až F Návrhu PZKO JMK). Analytická část je shrnuta ve SWOT analýzu, která identifikuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a dále je rozvinuta v oborové analýze jednotlivých faktorů působících zvýšené znečištění ovzduší (doprava, malé zdroje znečištění, stacionární zdroje, meteorologické podmínky a větrná eroze). Výsledkem je identifikace možných nápravných -9-

10 opatření. Vlastní návrhová (strategická) část Programu je strukturována na dvě části. První část je zaměřena na fundament opatření ke zlepšení kvality ovzduší, jež jsou již v současnosti přijata na mezinárodní, národní i regionální úrovni a jsou uplatňována v praxi. Druhá část návrhové části Programu předkládá vlastní návrh nových opatření resp. projektů ke zlepšení kvality ovzduší v kraji nad rámec již prováděných aktivit. Součástí této kapitoly je rovněž časový plán implementace opatření a odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a rovněž předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů. Implementační část Programu je shrnuta v samostatné příloze dokumentu a obsahuje návrh hodnocení konkrétních aktivit v rámci jednotlivých priorit, finanční rámec Programu, odhad nákladů a způsob řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší. I. Vymezení OZKO v rámci ČR Pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo podle prahových a limitních úrovní provedeno pro jednotlivé lokality vyhodnocení překračování limitu pro roční průměrné koncentrace PM 10, NO 2, olova, benzenu, kadmia, arsenu a niklu. Dále byly vypočteny četnosti překračování denních limitů pro frakci PM 10 a SO 2, hodinových limitních hodnot pro SO 2 a NO 2 a 8 hodinových limitních hodnot oxidu uhelnatého a ozonu. Na základě map územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. takové oblasti, ve kterých je překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespoň jednu znečišťující látku (jedná se o SO 2, CO, PM 10, Pb, NO 2 a benzen). Obr. 1 znázorňuje mapu oblastí České republiky se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z mapy vyplývá, že tyto oblasti jsou na 21,2 % rozlohy území ČR. Obr. 2 znázorňuje mapu oblastí, kde dochází k překračování cílových imisních limitů pro alespoň jednu látku mimo ozonu (jedná se o As, Cd, Ni a benzo(a)pyren). V roce 2010 to bylo 14,5 % plochy území ČR. Obr. 3 znázorňuje mapu oblastí, kde dochází k překračování cílových imisních limitů pro alespoň jednu látku (týká se As, Cd, Ni, benzo(a)pyrenu a ozonu). V roce 2010 to bylo 23,4 % plochy území ČR. -10-

11 Obr. 1. Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Obr. 2. Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) -11-

12 Obr. 3. Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (včetně ozonu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Při interpretaci výsledků hodnocení je nutné zdůraznit, že mapy znečištění ovzduší jsou vytvářeny na základě měření, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základě výsledků publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené, ale i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se imise neměří a ve kterých v České republice žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění v dané lokalitě. Při použití dřeva a uhlí (obecněji tuhých paliv) pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů a jiných zdraví nebezpečných látek jako produktů nedokonalého spalování. -12-

13 II. Vymezení OZKO v rámci zóny Jihomoravský kraj Již z mapy na Obr. 1 je patrné, že v roce 2010 došlo na území zóny Jihomoravský kraj k překročení imisního limitu na poměrně značné ploše území zóny, naproti tomu v předešlých třech letech k překročení imisního limitu na území zóny Jihomoravský kraj docházelo v mnohem menším měřítku, jak je zobrazeno na Obr. 4. Obr. 4. Mapa oblastí zóny Jihomoravský kraj s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v letech (zdroj ČHMÚ) K větším překročením došlo v letech 2005 a 2006, které byly zejména z důvodu velmi nepříznivých rozptylových podmínek v zimě 2005/2006 nejhorší z hlediska kvality ovzduší za posledních 10 let. Rok 2010 (Obr. 5) se velmi přiblížil situaci z let 2005 a Pro rok 2010 byl typický opakovaný výskyt nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec), současně byla nejchladnější topná sezóna za posledních 10 let. Na území zóny Jihomoravský kraj jsou rovněž překračovány cílové imisní limity jedná se o cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (Obr. 6) a troposférický ozón (O 3 ). Zejména v minulých letech byl překračován cílový imisní limit pro troposférický ozón takřka na celém území zóny, proto je cílový imisní limit pro benzo(a)pyren uveden zvlášť. Avšak v roce 2010 se jedná pouze o část území, jak je uvedeno na Obr

14 Obr. 5. Překročení imisních limitů v roce 2010 Obr. 6. Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)b(a)p v roce

15 Obr. 7. Překročení cílových imisních limitů včetně O 3 v roce

16 A2) Lokace měst V zóně Jihomoravský kraj se vyskytuje 9 měst s více než obyvateli. Jsou to: Brno, Znojmo, Hodonín, Břeclav, Vyškov, Blansko, Veselí nad Moravou, Kyjov a Boskovice. Tato města jsou graficky znázorněna na Obr. 8. Aglomerace Brno není z hlediska zákonného vymezení PZKO součástí Jihomoravského kraje a je řešeno vlastním programem. Nicméně vzájemné interakce obou území jsou ve zpracovaných PZKO zohledněny v maximální míře. Obr. 8. Města s více než obyvateli na území zóny Jihomoravský kraj -16-

17 A3) Měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice) I. Monitorovací síť kvality ovzduší Na území Jihomoravského kraje bylo v roce 2010 šest lokalit měření kvality ovzduší ve správě dvou organizací Český hydrometeorologický ústav a ZÚ se sídlem v Brně. Měření akreditované dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 probíhalo pouze na stanicích ČHMÚ Mikulov- Sedlec, Znojmo, Kuchařovice (AIM) a Vyškov Lovčice (MIM). Počet monitorovacích lokalit v zóně Jihomoravský kraj splňuje požadavky dané platnou legislativou NV č. 597/2006 Sb. Rozmístění stanic imisního monitoringu v zóně Jihomoravský kraj je uvedeno na Obr. 9. Vysvětlivky k legendě na Obr. 9 uvádí následující Tab. 1. Tab. 1. Vysvětlivky zkratek měřících programů Zkratka A M P D Měřící program Automatizovaný měřící program (AIM) Manuální měřící program (MIM) Měření Polyaromatických uhlovodíků Měření pasivními dozimetry 0 Měření těžkých kovů v PM 10 K Kombinované měření Obr. 9. Síť imisního monitoringu (IM) v zóně Jihomoravský kraj -17-

18 B) VŠEOBECNÉ INFORMACE B1) Typ zóny Zóna Jihomoravský kraj je totožná se správním územím Jihomoravského kraje s výjimkou území města Brna, které je samostatnou aglomerací ve smyslu zákonného vymezení podle zákona o ochraně ovzduší. Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlí ve městě Brně. Jedná se o NUTS 3 Jihomoravský kraj, ze kterého je vyjmuto NUTS 4 Brno-město. Zóna Jihomoravský kraj leží na jihovýchodě České republiky a podle své rozlohy zaujímá cca 10 % území republiky. Na jihu Jihomoravský kraj hraničí s Rakouskem a Slovenskem. V rámci republiky sousedí s Jihočeským krajem, krajem Vysočina, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským krajem. Na území zóny je celkem 673 obcí, z nichž 49 má statut města. Podle počtu obyvatel se kraj řadí na třetí místo v České republice. Obr. 10. Stručná charakteristika Jihomoravského kraje Dominujícími odvětvími hospodářství Jihomoravského kraje jsou zemědělství, stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Více než 60 % území kraje tvoří zemědělská půda, z níž 84 % připadá na ornou půdu. Z hlediska dopravy vykonává Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Nejvýznamnější tahy jsou tvořeny dálnicemi D1, D2 a rychlostními silnicemi R46 a R52. Zónou prochází dva železniční koridory propojující země EU. Železniční tratě Česká Třebová-Brno-Břeclav a Přerov-Břeclav. Z hlediska dálkové osobní dopravy jsou nejzatíženějšími tratě Brno-Přerov a Brno-Havlíčkův Brod. Napojení na leteckou dopravu je zajištěno mezinárodním letištěm v Brně Tuřanech. Na území zóny se nachází jeden Národní park Podyjí (6 251 ha) a tři chráněné krajinné oblasti o celkové rozloze ha (Moravský kras, Pálava, část CHKO Bílé Karpaty). -18-

19 Obr. 11. Mapa Jihomoravského kraje s vymezením území obcí s rozšířenou působností Základní informace o zóně Jihomoravský kraj ležící z hlediska státní správy na území zóny Jihomoravský kraj jsou uvedeny v následujícím odstavci Rozloha: ha Počet obyvatel: obyvatel (k ) Hustota osídlení: cca 162 obyvatel/km 2 Počet obcí: 673 Počet měst: 49 Okresy: 7 Statutární města: Brno (cca obyvatel) Počet obcí s rozšířenou působností: 21 Počet obcí s pověřeným obecním úřadem: 34 Nejvyšší bod: Čupec (819 m n. m.), okres Hodonín Nejnižší bod: soutok řek Moravy a Dyje u Lanžhota (150 m n. m.) Zóna Jihomoravský kraj se v rozloze a počtu obyvatel liší o hodnoty Aglomerace Brno následovně: Rozloha: ,28 km 2 Počet obyvatel: Hustota obyvatel:... cca 113 obyvatel/km 2-19-

20 Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rozlohou a počtem obyvatel se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2011 činil celkový přírůstek osob a ke konci roku žilo v 673 obcích celkem obyvatel. Na přírůstku obyvatelstva má zásluhu především zahraniční migrace. Ve složení obyvatelstva podle pohlaví měly převažující podíl ženy, na mužů připadlo žen. Je to ovlivněno především strukturou města Brna, kde žije na mužů žen. Jihomoravský kraj má v posledních letech jednu z nejvyšších nadějí dožití žen v ČR. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 41,1 roků, z toho nejmladší je populace v obci Malešovice v okrese Brno-venkov s průměrným věkem 33,7 let a nejstarší jsou obyvatelé obce Nelepeč-Žernůvka v okrese Brnovenkov, kteří mají v průměru 61,2 let. Z celkového počtu obyvatel žilo ve 49 obcích se statutem města 62,2 % obyvatel. Hustota obyvatelstva dosahuje průměru 160,5 osob na km2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 27 osob více. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka s 2 185,9 osobami na km 2 a nejmenší Louka se 7,0 osobami na km 2 (zdroj [21]). Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce Původně se jmenoval Brněnský kraj. Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu v Brně a některých dalších orgánů státní správy. K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Přirozené spádové centrum celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má také značný nadregionální význam. Je jednak sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství. -20-

21 Charakteristika okresů (NUTS 4) k Kód název okresu počet obcí rozloha celkem (NUTS 4) celkem z toho měst [km 2 ] počet obyvatel CZ0621 Blansko CZ0622 Brno-město CZ0623 Brno-venkov CZ0624 Břeclav CZ0625 Hodonín CZ0626 Vyškov CZ0627 Znojmo Zdroj: ČSÚ - Od je systém statistické klasifikace územních struktur v České republice rozdělen v souladu se systémem Eurostatu, na dvě části: klasifikace CZ-NUTS systém LAU (Local Administrative Units) Klasifikace popisující územní struktury do úrovně krajů (NUTS 3) má právní základ v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (ES) 1059/2003. Změny v klasifikaci NUTS jsou prováděny formou nařízení Komise v tříletých intervalech. Systém LAU je určen zejména pro potřeby statistiky regionů. Na rozdíl od systému NUTS, který je postaven na právním základě, LAU legislativní oporu nemá. Změny v systému LAU jsou každoročně oznamovány Eurostatu. Z hlediska statistiky mají LAU závazný charakter. LAU mají dvě úrovně tvořené dvěma samostatnými číselníky propojenými vazbami: LAU 1 jsou v ČR tvořeny okresy. Územní jednotky na úrovni LAU 1 přebírají kódy od dřívějších jednotek NUTS 4. LAU 2 -obce Aktualizací klasifikaci CZ-NUTS došlo s účinností od 1.ledna 2008 k následujícím změnám: ruší se úroveň NUTS 4 (okresy), mění se kód NUTS 3 u krajů Vysočina nově CZ063, Jihomoravský kraj nově CZ064 V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a postupným dokončením jednotlivých etap reformy státní správy byly stanoveny správní obvody obcí 2. stupně (obcí s pověřeným obecním úřadem) a 3. stupně (obcí s rozšířenou působností). Charakteristiky jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností uvádí následující tabulka. -21-

22 Tab. 2. Jihomoravský kraj charakteristika správních obvodů jednotlivých ORP (zdroj - ČSÚ ) obcí částí obcí katastr ů Počet obyvatel 1) jednote k v RES 1) Rozloha v ha zeměděls ké půdy Podíl v % lesních pozemků zastavěných ploch Kraj celkem ,0 27,9 2,0 v tom ORP: Blansko ,6 52,3 1,6 Boskovice ,2 37,1 1,4 Brno ,0 27,7 9,1 Břeclav ,2 24,1 2,0 Bučovice ,8 21,7 1,7 Hodonín ,0 23,5 2,8 Hustopeče ,9 10,3 1,9 Ivančice ,3 33,6 1,8 Kuřim ,4 35,3 2,9 Kyjov ,9 28,4 2,2 Mikulov ,8 13,4 1,5 Moravský Krumlov ,5 19,8 1,5 Pohořelice ,9 9,6 1,4 Rosice ,2 45,0 1,8 Slavkov u Brna ,6 17,4 2,0 Šlapanice ,3 38,2 2,1 Tišnov ,8 43,1 1,3 Veselí nad Moravou ,2 22,3 2,0 Vyškov ,4 42,8 1,4 Znojmo ,6 22,7 1,3 Židlochovice ,5 5,9 2,2 1) k Zdroj: ČSÚ Osídlení Jihomoravského kraje je v porovnání s jinými kraji značně specifické a v rámci kraje velmi diferencované. Veškeré průměrné hodnoty výrazně ovlivňuje krajské město Brno s více než 370 tis. obyvateli, což je skoro třetina počtu obyvatel celého kraje (32,3%). V pořadí druhé největší město Znojmo nedosahuje ani desetiny z celkového počtu obyvatel Jihomoravského kraje. Základní charakteristiky je však pro srovnání s ČR vhodné uvést i za krajské průměry. Z hlediska průměrné velikosti obce, pokud se jedná o počet obyvatel, lze charakterizovat kraj jako průměrný. Velikost obec dosahuje v průměru obyvatel (ČR obyvatel), rozloha obce je s 10,69 km 2 mírně podprůměrná. V ČR připadá na jednu obec přibližně 2,4 sídla, zatímco v Jihomoravském kraji 1,3 sídla. Většina obcí je tvořena pouze jedním sídlem, čímž se osídlení kraje vymyká ostatním krajům ČR. Průměrný počet obyvatel jednoho sídla je v kraji téměř dvojnásobný ve srovnání s ČR a dosahuje obyvatel. Stejně tak rozloha sídla je výrazně větší, než je v ČR obvyklé. -22-

23 Jihomoravský kraj je tvořen 7 okresy (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo), přičemž 6 z těchto okresů mělo svoje okresní město, krajské město Brno plnilo i funkci okresního města pro svůj venkovský okres, tj. okres Brno venkov. Mimo (bývalých) okresních měst plní 15 měst funkci obce s rozšířenou působností (ORP) a dalších 13 měst či obcí má funkci pověřeného obecního úřadu (POÚ). Celkově se kraj skládá z 673 obcí a 902 částí obcí (sídel). Ve velikostní struktuře jsou zastoupeny zejména středně velké skupiny obcí i sídel. Pokud jde o velikostní skupiny obcí podle počtu obyvatel, jsou na území kraje oproti celostátnímu průměru velmi slabě zastoupeny velikostní skupiny zejména malých obcí do velikosti 500 obyvatel. Nadprůměrné zastoupení ve srovnání s ČR mají středně velké a větší obce, ale i menší města mezi obyvateli. Města od této kategorie výše jsou zastoupena v obyvatelstvu kraje relativně méně (přibližně 55%). Obdobně je tomu u velikostních skupin sídel podle počtu obyvatel. Tab. 3. Velikostní skupiny obcí podle okresů k (zdroj - ČSÚ ) Kraj, okresy Počet obcí celkem do v tom s počtem obyvatel a více Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Specifickou sídlení strukturu má správní obvod Brno, který je tvořen pouze krajským městem (obdobnou pozici má pouze Praha) a tudíž nemá zastoupení v žádné jiné velikostní kategorii obcí. Více než polovina obyvatel ve městech nad obyvatel žije kromě Brna ještě ve třech správních obvodech (Vyškov, Hodonín a Kuřim). Z toho pouze obvod Hodonín, ale také Břeclav, lze charakterizovat jako výrazně městský, neboť v těchto SO je více než 4/5 obyvatelstva příslušného území koncentrováno do obcí s více než 2 tis. obyvateli. Na druhé straně SO Pohořelice a Židlochovice patří k několika málo správním obvodům ORP v České republice, kde obec s rozšířenou působností nedosahuje ani 5 tis. obyvatel a tudíž není žádná obec správního obvodu zastoupena v této velikostní kategorii. Většina správních obvodů se svými správními centry, které nedosahují příliš velkého počtu obyvatel, se nachází v blízkém okolí krajského města. -23-

24 Velmi malé obce jsou v kraji zastoupeny minimálně, proto i podíl obyvatel těchto velikostních kategorií obcí je podprůměrný. Není-li započítán vojenský újezd, pak pouze obvody Znojmo, Boskovice a Tišnov mají na svém správním území obec s méně než 50 obyvateli a v dalších 4 obvodech se nachází alespoň jedna obec do 100 obyvatel. Dokonce tři správní obvody nemají žádnou obec s méně než 200 obyvateli. Kromě Brna se jedná o SO Břeclav a Slavkov u Brna. Velmi zjednodušeně lze kraj rozdělit na dvě části, severozápadní s převahou malých obcí a jihovýchodní část v průměru s výrazně většími obcemi. Podobné je i rozmístění obyvatel do velikostních skupin sídel. Sídla do 49 obyvatel se v kraji vyskytují v 8 správních obvodech, ale až na ORP Tišnov, kde tvoří téměř 2% obyvatel obvodu (dle SLDB 2001), je jejich podíl velmi nízký. V tomto SO je výrazně nadprůměrný podíl obyvatelstva i v dalších kategoriích až do 2 tis. obyvatel. V nejvyšší kategorii nad obyvatel nejsou vedle SO Pohořelice a Židlochovice, které neměly žádnou obec v této kategorii, zastoupena ani sídla v SO Bučovice a Moravský Krumlov. O poměrně velké heterogenitě osídlení Jihomoravského kraje svědčí ukazatel průměrného počtu obyvatel, který připadá na jednu obec, resp. sídlo. Velmi málo obyvatel na jednu obec připadá v některých SO na severozápadě kraje Boskovice, Moravský Krumlov a zejména Tišnov. Tamní průměrná obec má pouze přibližně 460 obyvatel. Z hlediska průměrné rozlohy jedné obce je situace obdobná. Plošně nejrozsáhlejší obce jsou v SO Břeclav, Hodonín a Veselí nad Moravou, kde v průměru přesahují 15 km 2. Směrem k severozápadu se průměrná velikost obcí snižuje, v obvodech Tišnov, Boskovice, Kuřim a Rosice nedosahují obce ani poloviční rozlohy ve srovnání s obvody v jihovýchodní části kraje. Jihomoravský kraj má značný podíl zemědělské půdy z celkové výměry území (60%, průměr ČR 54%). Také podíl orné půdy (50% celkové výměry, ČR 39,0%) má zásadní význam pro hospodářskou orientaci velké části venkovského prostoru kraje. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Vyškov a Znojmo. Hlavním důvodem jsou přírodní podmínky na území kraje velké zastoupení ploch v nížinných polohách, úrodných úvalů Dyjskosvrateckém a Dolnomoravském s pedologicky i klimaticky výhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu. Rozložení zemědělské půdy v rámci kraje je nerovnoměrné. Mezi ORP má největší % zastoupení ZPF (přes 70%) území ve správních obvodech obcí Židlochovice (81%), Hustopeče (77%), Pohořelice (74%), Slavkov u Brna (72%), Moravský Krumlov (72%), u více než poloviny ORP je zastoupení zemědělské půdy sice nižší než 50%, avšak z hlediska podílu orné půdy na celkové rozloze zemědělské půdy je z 21 ORP Jihomoravského kraje celkem 6 ORP s podílem orné půdy větším než 90% ze ZPF. Nejnižší podíly ploch zemědělské půdy mají ORP s vyššími podíly ploch lesnatých a ploch zastavěných sídel, aglomerací a průmyslových oblastí. Nejmenší podíly ZPF na celkové výměře méně než 40% mají ORP Brno a ORP Blansko. Absolutní minimum (34%) má Brno, naopak největší podíl, přes 81% ZPF je v ORP Židlochovice. Zemědělská půda v kraji má navíc vysoký stupeň zornění, především na Vyškovsku a na Znojemsku. Z ORP mají největší zornění (více než 90%) Bučovice, Moravský Krumlov, Pohořelice, Slavkov u Brna, Vyškov, Znojmo. -24-

25 Z hledisek půdního fondu je možno konstatovat, že Jihomoravský kraj je v rámci krajů ČR nejvíce zorněným (celková výměra orné půdy činí ha, což odpovídá podílu orné půdy z celkového ZPF kraje přes 83%, jen nepatrně vyšší podíl než Středočeský kraj). Z krajů ČR (s výjimkou hlavního města Prahy) má Jihomoravský kraj naopak nejmenší zastoupení trvalých travních porostů a po Středočeském kraji nejmenší lesnatost, což souvisí mj. také s nižším koeficientem ekologické stability krajiny. Vedle plošných charakteristik pozemků a půdního fondu je důležité zaměření zemědělské výroby. Kromě standardní zemědělské prvovýroby (v kraji se pěstují obiloviny, řepka olejka, cukrovka, brambory, luštěniny) se kraj v porovnání s ostatními regiony ČR vyznačuje důležitými obory speciální produkce, především ovocnářské a vinařské. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 52 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst v chovu prasat a drůbeže. B2) Odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km 2 ) a velikost exponované skupiny obyvatelstva V následujících Tab. 4 - Tab. 7 jsou uvedeny plochy zóny Jihomoravský kraj, které překračují imisní limity pro ochranu zdraví obyvatelstva (LV) a spadá tedy do OZKO. Údaje jsou uvedeny jak v km 2, tak relativně ve vztahu k ploše zóny Jihomoravský kraj. Obdobně jsou vyjádřeny i hodnoty pro oblasti, kde jsou překročeny cílové imisní limity pro benzo(a)pyren. Tab. 4. Plocha s překročenými imisními limity (LV) nebo cílovými imisními limity (TLV) v letech (zdroj ČHMÚ, věstníky MŽP). Rok Plocha překročení LV Plocha překročení LV Plocha překročení TLV Plocha překročení TLV km 2 (% z plochy zóny) km 2 (% z plochy zóny) ,25 0,75% ,05 65,10% 139,33 2,00% ,44 58,00% 487,64 7,00% ,53 1,40% 69,66 1,00% ,45 0,15% 146,29 2,10% ,93 0,20% 48,76 0,70% ,85 30,10% 487,64 7,00% Tab. 5. Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech Rok PM 10 (d IL) PM 10 (r IL) Celkem B(a)P O ,00% 0,10% 2,00% n.a. 66,5% ,70% 0,20% 7,70% n.a. 91,4% ,00% - 9,00% n.a. 100,0% -25-

26 2004 0,40% - 0,40% n.a. 100,0% ,10% 0,10% 65,10% n.a. 100,0% ,20% - 58,20% 7,00% 100,0% ,40% - 1,40% 1,00% 100,0% ,15% - 0,15% 0,22% 100,0% ,24% - 0,24% 0,69% 97,5% ,10% - 30,10% 7,00% 11,5% Tab. 6. Vymezení OZKO, rok 2010 (v % území SÚ) Stavební úřad PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) Celkem překročeno IL Městský úřad Velké Opatovice 8,2-8,2 Městský úřad Ivančice 5,6-5,6 Městský úřad Kuřim 0,4-0,4 Městský úřad Oslavany 1,9-1,9 Městský úřad Šlapanice 54,8 0,2 54,8 Městský úřad Židlochovice 54,6-54,6 Městský úřad Dolní Kounice 8,4-8,4 Úřad městyse Pozořice 16,6-16,6 Městský úřad Rajhrad 59,6-59,6 Městský úřad Rosice 2-2 Obecní úřad Sokolnice 85,4-85,4 Obecní úřad Střelice 9,9 0,2 9,9 Obecní úřad Veverská Bítýška 2,2-2,2 Městský úřad Zbýšov 8-8 Městský úřad Pohořelice 70,2-70,2 Městský úřad Břeclav 35,8-35,8 Městský úřad Hustopeče Městský úřad Klobouky u Brna 17,9-17,9 Městský úřad Mikulov 42,1-42,1 Městský úřad Podivín 21,9-21,9 Městský úřad Valtice 5,8-5,8 Městský úřad Velké Pavlovice Úřad městyse Drnholec 87,2-87,2 Městský úřad Velké Bílovice 7,6-7,6 Městský úřad Bzenec 96,3-96,3 Městský úřad Dubňany 12,3-12,3 Městský úřad Hodonín 8,6-8,6 Městský úřad Kyjov 57,1-57,1 Městský úřad Strážnice 60,7-60,7 Obecní úřad Velká nad Veličkou 36,8-36,8 Městský úřad Veselí nad Moravou 79,9-79,9 Městský úřad Vracov Městský úřad Ždánice 42,6-42,6 Městský úřad Bučovice Městský úřad Ivanovice na Hané Městský úřad Rousínov 49,7-49,7 Městský úřad Slavkov u Brna 44,5-44,5 Městský úřad Vyškov 45,2-45,2 Újezdní úřad vojenského újezdu Březina 14,2-14,2-26-

27 Městský úřad Miroslav 8,5-8,5 Městský úřad Moravský Krumlov 1,6-1,6 Městský úřad Znojmo 20,8-20,8 Obecní úřad Hodonice 75,6-75,6 Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou 81,8-81,8 Obecní úřad Jaroslavice 99,4-99,4 Úřad městyse Prosiměřice 27,4-27,4 Tab. 7. Překročení cílových imisních limitů, rok 2010 (v % území SÚ) Stavební úřad B(a)P Městský úřad Boskovice 3,2 Městský úřad Letovice 1 Městský úřad Velké Opatovice 3,3 Městský úřad Ivančice 5,6 Městský úřad Kuřim 10,8 Městský úřad Oslavany 1,9 Městský úřad Šlapanice 56,9 Městský úřad Židlochovice 11,7 Městský úřad Dolní Kounice 3,2 Úřad městyse Pozořice 14,1 Městský úřad Rajhrad 50,5 Městský úřad Rosice 4,7 Obecní úřad Sokolnice 24,6 Obecní úřad Střelice 12,5 Obecní úřad Veverská Bítýška 2,2 Městský úřad Zbýšov 8 Městský úřad Pohořelice 1 Městský úřad Břeclav 12,8 Městský úřad Hustopeče 4,8 Městský úřad Mikulov 3,3 Městský úřad Podivín 10,1 Městský úřad Valtice 3,3 Městský úřad Velké Pavlovice 8,5 Městský úřad Velké Bílovice 7,7 Městský úřad Bzenec 14 Městský úřad Dubňany 31,1 Městský úřad Hodonín 14,4 Městský úřad Kyjov 8,6 Městský úřad Strážnice 7,4 Obecní úřad Velká nad Veličkou 4 Městský úřad Veselí nad Moravou 15,2 15,2 Městský úřad Vracov 10,8 Městský úřad Ždánice 3,5 Městský úřad Bučovice 8,1 Městský úřad Ivanovice na Hané 8,6 Městský úřad Rousínov 14,6-27-

28 Stavební úřad B(a)P Městský úřad Slavkov u Brna 16,1 Městský úřad Vyškov 18,1 Újezdní úřad vojenského újezdu Březina 0,3 Městský úřad Miroslav 1 Městský úřad Moravský Krumlov 1,6 Městský úřad Znojmo 4,7 Obecní úřad Hodonice 3,1-28-

29 B3) Příslušné klimatické údaje Severozápadní, západní a jihozápadní část Jihomoravského kraje (Českomoravská a Brněnská vrchovina) spadají do mírně teplé klimatické oblasti, centrální, jižní a jihovýchodní část mají podmínky teplé oblasti. Průměrná roční teplota kolísá mezi 8,5 až 9,5 C, průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 18,5 do 19,5 C, nejstudenějšího pak (ledna) od -2,5 do -2,0 C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí mm. Z hlediska kvality ovzduší je důležitá zejména zimní perioda. V následující Tab. 8 je uvedeno srovnání základních klimatických údajů v období (sledované období v rámci kvality ovzduší v tomto programu) s dlouhodobým průměrem Tab. 8. Porovnání teploty vzduchu, úhrnu srážek a rychlosti větru v Jihomoravském kraji v zimním půlroce s dlouhodobým průměrem Teplota Srážky Rychlost větru diference % diference JMK 2,10 2,41 0,31 197,44 221,07 111,97 3,02 2,80-0,22 Teplota vzduchu Jihomoravský kraj byl v zimním půlroce v období teplejší o 0,31 C než je dlouhodobý průměr Největší nárůst teplot byl na Blanensku a Vyškovsku, kde bylo tepleji až o 0,7 C. Naopak jižně od Brna nebyl vzrůst teplot tak markantní. Srážkový úhrn V období spadlo v zimním půlroce skoro o 12% více srážek než je dlouhodobý průměr Většina území jižně od Brna byla srážkově bohatší (až o 20 %). Výjimku tvoří oblast západně od Znojma, který se srážkově blížil dlouhodobému průměru. Část Jihomoravského kraje ležící severně od Brna nepřekročila výrazně hodnoty dlouhodobého průměru. Rychlost větru I v Jihomoravském kraji došlo, stejně jako ve Zlínském, k poklesu průměrné rychlosti větru za studované období, ale pouze o 0,22 m/s. Tento stav, ale nebyl jednotný na celém území. V jižní části došlo spíše k poklesu rychlosti větru, na rozdíl od oblasti kolem Vyškova a Boskovic, kde došlo k nárůstu rychlosti větru. -29-

30 Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje B4) Příslušné topografické údaje Severní, západní a jihozápadní části Jihomoravského kraje jsou tvořeny Českomoravskou a Brněnskou vrchovinou. Na východě se rozkládají Středomoravské Karpaty, které jsou od Českomoravské subprovincie odděleny Západními vněkarpatskými sníženinami spojujícími jihozápad a severovýchod. Jižní a jihovýchodní část se nachází ve Vídeňské pánvi, jež odděluje dvě geomorfologické oblasti Slovensko-moravské a Středomoravské Karpaty. Nejvyšší nadmořskou výšku v kraji má v okrese Hodonín hora Čupec (819 m n. m). Okres Břeclav se může pochlubit nejjižněji položenou obcí naší republiky Lanžhotem, na jehož katastru se nachází také nejníže položený bod kraje-soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.). Zeměpisné souřadnice zóny jsou následující: nejsevernější bod - zem. šířka: 49 37'50'', zem. délka: 16 37'20'' (okolí obce Brťov); nejjižnější bod - zem. šířka: 48 37', zem. délka: 16 56'30'' (okolí obce Lanžhot); nejzápadnější bod - zem. šířka: 48 54'30'', zem. délka: 15 32'20'' (okolí obce Vratěnín); nejvýchodnější bod - zem. šířka: 48 51'10'', zem. délka: 17 38'50'' (okolí obce Nová Lhota). Obr. 12. Topografie terénu zóny Jihomoravský kraj -30-

31 Území Jihomoravského kraje patří k úmoří Černého moře. Většina území Jihomoravského kraje patří do oblasti povodí řeky Dyje (85,77%) a jen menší část na východě kraje patří do oblasti povodí řeky Moravy, která zaujímá 14,23 % z celkové rozlohy kraje. Jednotlivé oblasti povodí zasahující na území Jihomoravského kraje jsou plošně vymezeny na následujícím Obr. 13. Obr. 13. Oblasti povodí na území Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj z hlediska biogeografického do sebe zahrnuje 3 provincie panonskou (od jihu), karpatskou (resp. západokarpatskou subprovincii ve východní a centrální část regionu) a provincii Hercynskou (od západu). Region je nejteplejší oblastí v ČR. To se pochopitelně odráží ve velmi pestrém zastoupení nejrozličnějších typů ekosystémů a rostlinných a živočišných společenstev. Pro jižní část kraje je charakteristické zastoupení jak společenstev lužních, vodních a mokřadních (vázaných především na řeky Dyji a Moravu), tak i kontrastních typů společenstev xerotermních a suchomilných, především na vápnitých podkladech (na flyši a vápencích - Pálava). Karpatskou část kraje reprezentují především dobře zachované lesní a luční ekosystémy (Chřiby, část Bílých Karpat). Jedinečný (byť maloplošný) je výskyt společenstev vázaných na vápencový kras (Moravský Kras). Západní část kraje již náleží do Hercynské provincie. Zde jsou těžištěm hodnot především společenstva lesní a luční. Na území Jihomoravského kraje leží řada rozsáhlých území s cennými přírodními hodnotami. Jedná se především o velkoplošná zvláště chráněná území NP Podyjí, CHKO Moravský kras -31-

32 a dále CHKO Pálava a CHKO Bílé Karpaty. Celková rozloha velkoplošných ZCHÚ dosahuje více než 5,8 % rozlohy regionu. Velkoplošná ZCHÚ doplňuje 282 maloplošných zvláště chráněných území o rozloze ha. V Jihomoravském kraji stejně jako v celé ČR převládá kulturní krajina ovlivněná intenzivní antropogenní činností. Působení člověka mělo za důsledek vznik některých unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada jedinečných ekosystémů. Další intenzifikace především zemědělské výroby tyto ekosystémy ohrožuje. Jihomoravský kraj má pro podporu managementu ochrany přírody a krajiny zpracovánu Koncepci ochrany přírody Jihomoravského kraje (Atelier Fontes, 2004; částečné aktualizace 2007 a 2010), která analyzuje dosavadní stav a stanovuje prioritní úkoly a opatření v ochraně přírody. Zásluhou dlouhodobé tradice péče v ochraně přírody se situace v kraji postupně zlepšuje. -32-

33 B5) Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy) V zóně Jihomoravský kraj je prioritním cílem ochrana zdraví obyvatelstva, přičemž důraz musí být kladen nejen na aglomerace s nejvyšší hustotou obyvatelstva (viz. Obr. 8), ale i na obce s nízkým počtem obyvatel. Důvod se skrývá ve složení paliv, kde zmíněné aglomerace jsou vesměs plně plynofikovány a na druhé straně malé obce jsou často vytápěny pevnými palivy. Přitom jak ukazuje Obr. 70, v mnoha ORP jsou malé zdroje (tedy lokální topeniště) významným zdrojem emisí TZL. Obdobně je třeba postupovat i v případě benzo(a)pyrenu, který na mnoha místech zóny Jihomoravský kraj překračuje imisní limit (Obr. 6). Na území zóny Jihomoravský kraj jsou rovněž oblasti spadající do kategorie ochrany ekosystému. Z tohoto hlediska vyvstává v zóně Jihomoravský kraj problém pouze s ochranou vegetace před troposférickým ozónem vyjádřeným indexem AOT40. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace nejsou na území zóny Jihomoravský kraj překračovány (SO 2, NO X ). Prioritní území Jako prioritní území jsou uvažovány obce, na jejichž území došlo v uplynulých 5 letech alespoň ke třem překročením některé přípustné úrovně znečištění ovzduší. Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území zóny kvalitu ovzduší splňující stanovené požadavky a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Specifické cíle PZKO jsou: snížit úroveň znečištění ovzduší pod stanovené imisní limity a cílové imisní limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány, udržet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v oblastech, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, dodržet doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. -33-

34 C) ODPOVĚDNÉ ORGÁNY C1) jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu I. Zpracovatel programu: Bucek, s.r.o. zastoupen: Mgr. Jakubem Buckem sídlo: Pekařská 364/76, Brno IČ: DIČ: CZ telefon: jakub.bucek@seznam.cz II. Provádění programu: Krajský úřad Jihomoravského kraje zastoupen: JUDr. Michalem Haškem, hejtmanem kraje sídlo: Žerotínovo nám. 3/5, Brno IČ: DIČ: CZ , je plátcem DPH Kontaktní osoby: Ing. Bc. Anna Hubáčková, vedoucí odboru životního prostředí Telefon: , hubackova.anna@kr-jihomoravsky.cz Ing. Ladislav Kobelka, vedoucí oddělení technické ochrany životního prostředí Telefon: , kobelka.ladislav@kr-jihomoravsky.cz -34-

35 D) DRUH POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ D1) Úroveň znečištění jednotlivých škodlivin I. Oxid siřičitý (SO 2 ) Oxid siřičitý (SO 2 ) je dráždivá látka, která způsobuje zhoršení plicních funkcí a změnu plicní kapacity. Stanovený imisní limit pro ochranu zdraví pro 24-hodinovou koncentraci SO 2 nebyl v roce 2010 na území zóny Jihomoravský kraj překročen. Pouze na 4 % území ČR přesahovaly koncentrace SO 2 dolní mez pro posuzování (LAT). Na žádném měřícím místě nebyl překročen hodinový imisní limit 350 μg.m -3 (Obr. 14). V roce 2010 došlo v porovnání s rokem 2009 na více než 70 % lokalit k nárůstu 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace i 25. nejvyšší hodinové koncentrace. Vzestup koncentrací byl dán zejména výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylovými podmínek v zimním období (především v lednu) a vlivem nejchladnější topné sezóny za posledních 10 let. Lze předpokládat, že nastal určitý nárůst koncentrací SO 2 také v místech, kde měření neprobíhá, který může být způsoben návratem ke spalování pevných paliv v některých obcích. Z hlediska zóny Jihomoravský kraj nebyla dolní mez pro posuzování překročena nikde. Obr. 14. Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO 2 v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) V zóně Jihomoravský kraj probíhalo v roce 2010 měření oxidu siřičitého na 3 stanicích imisního monitoringu. Všechny stanice spravuje ČHMÚ a tato měření spadají pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř

36 V následujících podkapitolách jsou uvedeny průměrné roční koncentrace SO 2 v zóně Jihomoravský kraj (nemá již imisní limit), dále pak 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace (imisní limit) a 25. nejvyšší hodinové koncentrace (imisní limit) od roku Průměrné roční koncentrace SO 2 Průměrné roční koncentrace SO 2 jsou v zóně Jihomoravský kraj nízké. Z Obr. 15 je patrná poměrně stabilní koncentrace SO 2 v ovzduší již po několik let. Mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise SO 2 z malých zdrojů, které jsou po zvláště velkých a velkých zdrojích dalším významným přispěvatelem v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 72). Koncentrace SO 2 v zóně Jihomoravský kraj jsou tabelárně zpracovány v Tab. 9 a graficky znázorněny na Obr. 15. Průměrná roční koncentrace SO 2 již v současnosti nemá imisní limit, ale až do konce roku 2006 platilo NV č. 350/2002 Sb. (od novelizováno NV č. 597/2006 Sb.), které stanovovalo pro průměrnou roční koncentraci SO 2 imisní limit 50 µg.m -3. Z uvedeného je patrné, že imisní limit v zóně Jihomoravský kraj nebyl na žádné z lokalit po celou dobu jejich měření překročen. Tab. 9. Průměrné roční koncentrace SO 2, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 14,2 15,6 13,7 11,9 12,1 10,6 Kuchařovice 5,6 Mikulov-Sedlec 6,0 7,0 5,3 5,7 6,3 4,0 3,4 3,4 4,9 Vyškov 2,5 2,2 2,5 1,7 1,4 1,6 2,9 Znojmo 4,4 4,5 4,9 3,5 3,7 3,7 4,7-36-

37 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr. 15. Průměrné roční koncentrace SO 2, zóna Jihomoravský kraj, Průměrné roční koncentrace SO 2, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo -37-

38 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO 2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné 24hodinové koncentrace SO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 125 µg*m -3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 3x překročena, proto je v Tab. 10 a Obr. 16 vynášená 4. nejvyšší průměrná 24hodinová koncentrace SO 2, která pokud překročí hranici 125 µg*m -3, tak je překročen imisní limit. Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 75 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 50 µg*m -3. Z dat uvedených v Tab. 10 a na Obr. 16 je opět patrné, že koncentrace SO 2 se v posledních letech pohybují maximálně v okolí dolní meze pro posuzování. Tato situace je už zhruba od roku 2000, kdy se sestupný trend průměrných 24hodinových koncentrací zastavil a měřené koncentrace jsou přibližně stejné, přičemž mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise SO 2 z malých zdrojů, které jsou po zvláště velkých a velkých zdrojích dalším významným přispěvatelem v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 72). Nejvyšší koncentrace se pohybují v blízkosti dolní meze pro posuzování, k překročení této hranice ve sledovaném období nedošlo, jak je tabelárně zpracováno v Tab. 10 a graficky znázorněno na Obr. 16. Barevné pozadí grafu je totožné s mapou uvedenou na Obr. 14 a charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tab nejvyšší 24hodinové koncentrace SO 2, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 42,2 44,9 37,6 31,2 38,1 23,4 26,2 Kuchařovice 29,2 Mikulov-Sedlec 30,9 32,2 24,9 25,1 31,4 16,0 14,8 16,7 29,4 Vyškov 21,0 16,8 15,1 11,1 8,9 10,1 31,8 Znojmo 20,5 21,3 25,0 10,5 14,4 15,1 23,9-38-

39 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr nejvyšší 24hodinové koncentrace SO 2, zóna Jihomoravský kraj, nejvyšší 24hodinová koncentrace SO 2, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo -39-

40 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné hodinové koncentrace SO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 350 µg*m -3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 24x překročena, proto je v Tab. 11 a na Obr. 17 vynášená 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO 2, která pokud překročí hranici 350 µg*m -3, tak je překročen imisní limit. Z dat uvedených v Tab. 11 a na Obr. 17 je opět patrné, že koncentrace SO 2 jsou velmi nízké, přičemž mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise SO 2 z malých zdrojů, které jsou po zvláště velkých a velkých zdrojích dalším významným přispěvatelem v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 72). Hodinové koncentrace SO 2 jsou schopny měřit pouze lokality měřící v automatizovaném měřícím programu, a proto se počet stanic v zóně Jihomoravský kraj pro tuto charakteristiku snížil na 4. Všechny koncentrace ve sledovaném období se pohybují pod dolní mezí pro posuzování, jak je tabelárně zpracováno v Tab. 11 a graficky znázorněno na Obr. 17. Barevné pozadí grafu charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tab nejvyšší hodinové koncentrace SO 2, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 55,9 75,8 62,6 51,9 85,2 50,6 47,9 Kuchařovice 42,7 Mikulov-Sedlec 45,0 52,3 46,6 34,6 69,0 25,6 21,0 21,3 44,7 Znojmo 33,0 30,6 36,2 22,4 22,4 26,4 32,5-40-

41 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr nejvyšší hodinové koncentrace SO 2, zóna Jihomoravský kraj, nejvyšší hodinová koncentrace SO 2, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Znojmo -41-

42 Závěry Generální rozptylové studie průměrné roční koncentrace SO 2, předpoklad 2013 Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace SO 2 se pohybují na úrovni do 9 µg/m 3 (ve výjimečných případech v Brně, Hodoníně a Blansku do 15 µg/m 3 ). Což odpovídá cca ¾ platného imisního limitu 20 µg/m 3. Obr. 18. Průměrné koncentrace v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, stav 2013 II. Částice PM 10 a PM 2,5 Suspendované částice jsou emitovány jak přírodními (např. sopky či prašné bouře, pylová zrna, půdní částice), tak i antropogenními zdroji (např. elektrárny a průmyslové technologické procesy, doprava, spalování uhlí v domácnostech, spalování odpadu). Většina těchto antropogenních emisních zdrojů je soustředěna v urbanizovaných oblastech, tj. v oblastech, ve kterých žije velká část populace. Negativní zdravotní účinky PM 10 a PM 2,5 se projevují již při velmi nízkých koncentracích bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snížení imunity, mohou způsobovat zánětlivá onemocnění plicní tkáně a oxidativní stres organismu. Při chronickém působení mohou způsobovat respirační onemocnění a snižovat funkci plic. Z NV č. 597/2006 vyplývá, že v případě PM 10 se sledují dva průměry roční (Obr. 19) a 24- hodinový a sice jeho 36. nejvyšší hodnota (Obr. 20). -42-

43 Nejvíce zatíženou souvislou oblastí v roce 2010 bylo, stejně jako v předešlých letech, Ostravsko-Karvinsko. Imisní limit 24hodinové koncentrace PM 10 byl v roce 2010 překročen na všech lokalitách v aglomeraci Moravskoslezský kraj a na více než polovině až většině lokalit v zónách Ústecký, Středočeský, Olomoucký a Zlínský kraj a v aglomeracích Praha a Brno. Překročení imisního limitu bylo zaznamenáno na 1 až 2 lokalitách i v zóně Jihočeský, Jihomoravský, Královehradecký, Liberecký, Pardubický a Plzeňský kraj a v zóně kraj Vysočina. Jedinou zónou, na jejíž žádné lokalitě nebylo překročení imisního limitu zaznamenáno, byl Karlovarský kraj. Z celkového počtu 158 lokalit, kde byla měřena frakce PM 10 suspendovaných částic v roce 2010, došlo na 83 lokalitách (v roce 2009 na 50 ze 148) k překročení 24hodinového imisního limitu PM 10. Tato skutečnost je znázorněna na Obr. 20. Plošná zobrazení koncentrací PM 10 ukazují, že imisní limit 24hodinové průměrné koncentrace pro PM 10 byly v roce 2010 překročeny na 21,2 % plochy České republiky, kde žije zhruba 48 % obyvatel (v roce 2009 došlo k překročení na 4,4 % území ČR, kde žilo cca 18 % obyvatel) [1]. V roce 2010 probíhalo měření PM 2,5 na 38 lokalitách. Výsledky měření dokládají značné znečištění částicemi frakce PM 2,5 zejména v části aglomerace Moravskoslezský kraj. Srovnáme-li výsledky s ročním cílovým imisním limitem (25 µg.m -3 ) podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, je zřejmé, že celkem na 12 lokalitách byl tento cílový imisní limit překročen. Jedná se o lokality na Ostravsko-Karvinsku (Věřňovice, Bohumín, Ostrava-Radvanice ZÚ, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Zábřeh, Třinec-Kosmos a Ostrava-Poruba/ČHMÚ), v aglomeraci Brno (Brno- Svatoplukova, Brno-Zvonařka a Brno-Lány), o lokalitu Přerov v zóně Olomoucký kraj a o lokalitu Zlín v zóně Zlínský kraj. V roce 2010 došlo k překročení limitu na nejvíce lokalitách od roku Roční průměrné koncentrace PM 2,5 na lokalitách, které tuto frakci suspendovaných částic v roce 2010 měřily, jsou prezentovány formou bodových značek na Obr. 21 [1]. -43-

44 Obr. 19. Pole roční průměrné koncentrace PM 10 v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Obr. 20. Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM 10 v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) -44-

45 Obr. 21. Roční průměrné koncentrace PM 2,5 na jednotlivých stanicích v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Z uvedených map vyplývá, že v zóně Jihomoravský kraj není překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM 10. Imisní limit pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci je překračován zhruba v 1/3 plochy zóny. Z hlediska stanic imisního monitoringu překročila imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10 pouze lokalita Znojmo, přičemž lokality Vyškov a Lovčice se dostaly přesně na hranici imisního limitu. V zóně Jihomoravský kraj probíhalo v roce 2010 měření PM 10 na 5 stanicích imisního monitoringu. Všechny stanice spravuje ČHMÚ a tato měření spadají pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř V následujících podkapitolách jsou uvedeny průměrné roční koncentrace PM 10 v zóně Jihomoravský kraji (imisní limit) a PM 2,5 (připravovaný imisní limit) a dále pak 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace (imisní limit) od roku Průměrné roční koncentrace PM 10 a PM 2,5 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné roční koncentrace PM 10 stanoven imisní limit, který má hodnotu 40 µg*m -3. Dále jsou pro průměrnou roční koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 28 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 20 µg*m -3. K překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM 10 ve sledovaném období na stanicích imisního monitoringu zóny Jihomoravský kraj nedošlo. Všechny stanice ve sledovaném období se pohybují nad horní mezí pro posuzování, jak je znázorněno v Tab. 12 a na Obr. 22. Barevné pozadí grafu je totožné s mapou uvedenou na Obr. 19 a charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro -45-

46 posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Zhruba od roku 2000 je trend průměrných ročních koncentrací přibližně vyrovnaný, přičemž mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise TZL z malých zdrojů coby po dopravě největšího producenta emisí v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 69). Částice do aerodynamického průměru 2,5µm se v zóně Jihomoravský kraj měří teprve od roku 2010 na dvou lokalitách Mikulov-Sedlec a Znojmo. V rámci Jihomoravského kraje měří PM 2,5 stanice imisního monitoringu Brno Tuřany, která však náleží aglomeraci Brno. Avšak pro názornost a kvůli delším trendům budou v tomto programu uvedeny hodnoty i z této stanice, reprezentující pozadí města Brna. V české legislativě, konkrétně v NV č. 42/2011, je nově implementován na základě směrnice Evropské komise 2008/50/ES imisní limit pro PM 2,5 jehož hodnota pro průměrnou roční koncentraci činí 25 µg.m -3 (UAT = 17 µg*m -3, LAT = 12 µg*m -3 ). Hodnoty překračující imisní limit jsou v tabulce uvedeny červeně. Pro městské pozaďové lokality je rovněž stanoven cílový imisní limit pro PM 2,5. Tento limit je stanoven pro rok 2015 a je vyjádřen jako průměr ročních průměrných úrovní znečištění ovzduší PM 2,5 za roky 2013, 2014 a 2015 ve všech městských pozaďových lokalitách. Z výsledků naměřených v lokalitě Brno - Tuřany vyplývá, že koncentrace PM 2,5 se pohybují v okolí uvažovaného imisního limitu a jejich hodnota je opět odvislá od meteorologických a rozptylových podmínek zejména v zimní části roku. Dá se tedy předpokládat, že pokud v období říjen březen budou nízké teploty, delší dobu trvající sněhová pokrývka a vyskytnou se teplotní inverze, budou se koncentrace blížit a mohou i překročit imisní limit pro průměrné roční koncentrace PM 2,5 (viz rok 2005 a 2006), naopak v případě příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období nebude imisní limit překračován (roky ). V případě ostatních stanic je k dispozici pouze jedna hodnota za první rok měření, trend tedy není možné komentovat, avšak v obou případech byla hodnota nižší než v lokalitě Brno Tuřany. Koncentrace PM 2,5 jsou znázorněny v Tab. 13 a Obr. 23. Hodnoty uvedené kurzívou jsou přepočteny faktorem 0,8 z SPM dle [12]. -46-

47 Tab. 12. Průměrné roční koncentrace PM 10, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 27,2 27,4 22,7 25,6 27,5 22,1 30,7 Kuchařovice 26,3 29,1 30,3 23,3 18,9 22,7 24,7 Lovčice 30,2 23,4 30,4 29,8 21,5 19,1 21,0 25,0 Mikulov-Sedlec 26,7 30,7 24,7 28,5 28,0 22,0 21,0 23,2 24,6 Vyškov 28,1 30,1 24,8 19,1 22,0 24,4 Znojmo 34,4 37,5 35,7 25,5 25,8 26,5 27,7 Tab. 13. Průměrné roční koncentrace PM 2,5, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Brno - Tuřany 21,9 26,3 27,6 20,2 19,0 20,9 23,8 Mikulov-Sedlec 19,7 Znojmo 22,7 Průměrné zastoupení PM 2,5 v PM 10 uvádí následující Tab. 14. Tab. 14. Průměrné roční zastoupení PM 2,5 v PM 10 v lokalitách zóny Jihomoravský kraj a v lokalitě Brno - Tuřany Lokalita Brno - Tuřany 69,6% 78,9% 76,3% 72,7% 73,3% 76,0% 78,5% Mikulov-Sedlec 80,1% Znojmo 82,1% -47-

48 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr. 22. Průměrné roční koncentrace PM 10, zóna Jihomoravský kraj, Průměrné roční koncentrace PM 10, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo -48-

49 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr. 23. Průměrné roční koncentrace PM 2,5, zóna Jihomoravský kraj, Průměrné roční koncentrace PM 2,5, zóna Jihomoravský kraj Brno - Tuřany Mikulov-Sedlec Znojmo -49-

50 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné 24hodinové koncentrace PM 10 stanoven imisní limit, který má hodnotu 50 µg*m -3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 35x překročena, proto je v Tab. 15 a na Obr. 24 vynášena 36. nejvyšší průměrná 24hodinová koncentrace PM 10, která pokud překročí hranici 50 µg*m -3, tak je překročen imisní limit. Červené hodnoty v Tab. 15 značí překročení imisního limitu. Barevné pozadí grafu je totožné s mapou uvedenou na Obr. 24 a charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 35 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 25 µg*m -3. Překročení imisního limitu pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 je nejčastějším případem překračování imisních limitů v celé ČR. V zóně Jihomoravský kraj hodnoty koncentrací v jednotlivých lokalitách kulminovaly v letech 2005 a 2006, kdy vlivem dlouhé a chladné zimy 2005/2006 včetně velmi špatných rozptylových podmínek způsobených teplotními inverzemi došlo k nejvíce překročením koncentrace 50µg.m -3 takřka na všech stanicích imisního monitoringu. Zejména v měsíci lednu roku 2006 došlo k např. k 17 (Vyškov), 19 (Mikulov) či 25 (Znojmo) překročením, čímž se vyčerpal za jediný měsíc z více než poloviny limit 35 překročení pro celý kalendářní rok. Roky 2007 až 2009 se pak jeví jako nejlepší za posledních 5 let, kdy imisní limit nebyl překročen. Původ tohoto zlepšení je nutno hledat především v příznivých meteorologických podmínkách v zimním období krátká, relativně teplá zima, kratší topné období, velmi slabé teplotní inverze atp. V roce 2010 se opět vyskytly delší období s nepříznivými rozptylovými podmínkami nadregionálního charakteru (zejména leden), které způsobily dlouhodobější překračování koncentrace 50 µg*m -3. To se pak odrazilo v překročení imisního limitu ve Znojmě a přesně limitních koncentrací v Lovčicích a Vyškově. Počty překročení koncentrace 50 µg*m -3 je zobrazen na Obr. 25 je z něj patrné, že se jednalo pouze o měsíce topné sezóny, zejména pak leden, únor a prosinec. V celém sledovaném období se koncentrace PM 10 na všech lokalitách pohybovaly nad horní mezí pro posuzování. Tab nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 41,9 41,6 35,3 43,1 44,0 34,7 47,6 Kuchařovice 42,0 52,0 52,0 40,0 34,0 39,0 47,0 Lovčice 47,0 49,0 41,0 39,0 36,0 50,0 Mikulov-Sedlec 42,6 51,8 42,8 53,3 51,1 40,3 37,5 38,7 47,4 Vyškov 51,0 51,0 43,0 37,0 37,0 50,0 Znojmo 59,6 70,8 66,9 47,1 46,1 46,2 55,4-50-

51 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10, zóna Jihomoravský kraj, nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo -51-

52 Počet překročení Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr. 25. Počty překročení koncentrace 50 µg*m -3 v jednotlivých měsících roku 2010 v Jihomoravském kraji Počet dní s koncentracemi PM 10 > 50 µg*m -3 v roce Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec -52-

53 Obr. 26. Mapa průměrné roční koncentrace (vlevo) a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace (vpravo) PM 10 v Jihomoravském kraji (2010) -53-

54 Závěry Generální rozptylové studie průměrné roční koncentrace PM 10, předpoklad 2013 Pro průměrné roční koncentrace lze konstatovat, že model potvrdil překračování platných imisních limitů pro některé části Jihomoravského Kraje, především v centrální části města Brna. V některých lokalitách větších měst, především Vyškov a Znojmo, jsou vypočtené koncentrace pro průměrné roční koncentrace PM 10 jen o málo nižší než 40 µg/m 3. Asi největším problémem obecně bude Brno, kde průměrné roční koncentrace PM10 jsou na úrovni okolo 55 µg/m 3, tedy o celou ¼ výše než je platný imisní limit. Jediným možným řešením je odvedení automobilové dopravy mimo centrální části Brna. Doprava se podílí na imisním zatížení nejméně 0,3 % a její podíl je průměrně na úrovni 15,6%, pokud budeme uvažovat resuspenzi vlivem automobilové dopravy, pak její podíl bude od 18,6 do 93 %. Malé zdroje se na imisním zatížení podílejí od 21 do 53 % a velké od 0,4 do 11,3 %. Podíl středních zdrojů je minoritní. Obr. 27. Průměrná roční koncentrace PM 10, stav 2013 Závěry Generální rozptylové studie nejvyšší denní koncentrace PM 10, předpoklad 2013 Znečišťující látka TZL (jako PM 10 ) překročuje imisní limit pro denní průměrnou koncentraci (50 mikrogramů/m3) ve všech referenčních bodech. Pokud ale budeme uvažovat povolenou dobu překračování imisního limitu stanovenou NV 597/2006 Sb., která je na úrovni 35 dnů za rok, tak k překračování bude docházet pouze na výpočtových bodech, a to především v centrální části Brna, podél dálnice D1 a jejich křížení s dálnicí D2 a komunikaci Vídeňská. Tedy zásadní vliv na imisní zatížení touto škodlivinou má resuspenze vlivem automobilové -54-

55 dopravy. Na imisním zatížení se významně podílí doprava (50-80%) a zdroje REZZO 3 (10 20%). Podíl zdrojů REZZO 1 je vyšší v okolí Brna (cca 10%). Jinak se pohybuje na úrovni 5-10%. Obr. 28. Průměrné koncentrace PM 10 v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, stav 2013 Závěry Generální rozptylové studie průměrné roční koncentrace PM 2,5, předpoklad 2013 Lze jednoznačně konstatovat, že do budoucna nejproblematičtější škodlivinou bude škodlivina PM 2,5. Při aplikaci nového imisního limitu podle novely NV č. 597/2006 Sb. s hodnotou 25 µg/m 3, bude významná část území města Brna a Jihomoravského kraje nadlimitně zatížena. -55-

56 Obr. 29. Mapa vypočtených koncentrací pro PM 2,5, stav 2013 Z hlediska průměrných ročních koncentrací se předpokládá překračování platných imisních limitů pro tuto škodlivinu v dopravně zatížených lokalitách především v centrální části Brna na výjezdu hlavních silničních tahů směr Praha, Bratislava a Vídeň. Dále pak ve všech větších městech, především jejich intravilánech.zásadní podíl na této skutečnosti má resuspenze vlivem automobilové dopravy a malých spalovacích zdrojů. Obr. 30. Průměrné koncentrace v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, stav

57 III. Oxid dusičitý (NO 2 ) Expozice zvýšeným koncentracím oxidu dusičitého ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení imunity. K překročení ročního imisního limitu NO 2 dochází pouze na omezeném počtu stanic, a to na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst. Z celkového počtu 167 lokalit, kde byl v roce 2010 monitorován oxid dusičitý, došlo na 10 stanicích k překročení ročního imisního limitu. Devět z nich je klasifikováno jako dopravní městské, jedna jako pozaďová městská. Lze předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných místech, kde není prováděno měření. Obr. 31. Pole roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že v zóně Jihomoravský kraj nedochází k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO 2. K překročení dochází pouze v dopravně velmi zatížené aglomeraci Brno, která však není součástí zóny Jihomoravský kraj a je řešena vlastním PZKO. V zóně Jihomoravský kraj probíhalo v roce 2010 měření NO 2 na 4 stanicích imisního monitoringu. Všechny spravuje ČHMÚ a tyto měření spadají pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř V následujících podkapitolách jsou uvedeny průměrné roční koncentrace NO 2 v zóně Jihomoravský kraj (imisní limit) a 19. nejvyšší hodinová koncentrace (imisní limit) od roku

58 Průměrná roční koncentrace NO 2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné roční koncentrace NO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 40 µg*m -3. Dále jsou pro průměrnou roční koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 32 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 26 µg*m -3. Pro koncentrace NO 2 obecně je důležité, je-li lokalita ovlivněna dopravou nebo nikoli. V případě průměrných ročních koncentrací v lokalitách zóny Jihomoravský kraj nedochází k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO 2. Naopak všechny lokality se ve sledovaném období pohybují svými koncentracemi pod dolní mezí pro posuzování. Naměřené koncentrace jsou uvedeny v Tab. 16 a na Obr. 32. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tab. 16. Průměrné roční koncentrace NO 2, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 21,5 22,7 20,9 18,9 21,7 19,4 17,8 19,7 Kuchařovice 12,8 Lovčice 11,1 17,9 20,2 12,2 9,9 10,7 9,7 Mikulov-Sedlec 12,2 12,8 11,0 12,3 12,9 10,8 10,8 11,3 12,6 Vyškov 19,1 22,8 22,4 20,9 15,7 15,8 15,3 Znojmo 17,8 19,0 19,2 16,7 17,3 17,0 18,0-58-

59 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr. 32. Průměrné roční koncentrace NO 2, zóna Jihomoravský kraj, Průměrné roční koncentrace NO 2, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo -59-

60 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné hodinové koncentrace NO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 200 µg.m -3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 18x překročena, proto je v Tab. 17 a na Obr. 33 vynášena 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2, která pokud překročí hranici 200 µg.m -3, tak je překročen imisní limit. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Dále jsou pro hodinovou koncentraci NO 2 stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 140 µg.m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 100 µg.m -3. Hodinové koncentrace NO 2 jsou schopny měřit pouze lokality měřící v automatizovaném měřícím programu, a proto se počet stanic v zóně Jihomoravský kraj pro tuto charakteristiku snížil na 2. Všechny lokality se ve sledovaném období drží pod dolní mezí pro posuzování. Nejvyšší koncentrace jsou měřeny v lokalitách s hustějším osídlením a s tím související narůstající intenzitou dopravy (Hodonín). Tab nejvyšší hodinová koncentrace NO 2, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 79,3 91,7 76,5 65,0 97,6 66,0 70,8 65,0 Kuchařovice 54,3 Mikulov-Sedlec 54,0 51,1 50,7 57,2 91,2 45,3 39,6 49,2 57,4 Znojmo 67,0 70,6 82,6 60,3 58,2 64,5 75,8-60-

61 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr nejvyšší hodinová koncentrace NO 2, zóna Jihomoravský kraj, nejvyšší hodinová koncentrace NO 2, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Znojmo -61-

62 Závěry Generální rozptylové studie průměrná roční koncentrace NO 2, předpoklad 2013 Základním a zásadním zdrojem imisního zatížení touto škodlivinou je automobilová doprava a to především po dálnicích a rychlostních komunikacích, po kterých jezdí nejvíce automobilů a výrazným podílem TNV. Stacionární zdroje znečišťování pro tuto škodlivinu nepředstavují výrazný problém. Z hlediska průměrných ročních koncentrací dochází k překračování platných imisních limitů pro tuto škodlivinu na dopravně zatížených lokalitách především v centrální části Brna na výjezdu hlavních silničních tahů směr Bratislava a Vídeň. Obr. 34. Mapa vypočtených koncentrací pro NO 2-62-

63 Obr. 35. Průměrné koncentrace v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, stav 2013 Závěry Generální rozptylové studie maximální hodinové koncentrace NO 2, předpoklad 2013 Pokud budeme uvažovat imisní limit 200 µg/m 3 včetně 18 hodinové tolerance překročení imisního limitu za rok, pak lze přepokládat, že imisní limit nebude překročen vůbec. -63-

64 Obr. 36. Mapa vypočtených koncentrací pro NO 2 Tedy překročení pouze sporadicky na významných dálnicích a to ještě na úrovni chyby výpočtu modelu. Proto lze vypočtené koncentrace považovat celkově za podlimitní a spíš je vnímat jako potencionální riziko pro případ, že dojde k výraznému nárůstu automobilové dopravy. -64-

65 Obr. 37. Průměrné koncentrace NO 2 v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje IV. Oxid uhelnatý (CO) Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým (CO) jsou procesy, při kterých dochází k nedokonalému spalování fosilních paliv. Je to především doprava a dále stacionární zdroje, zejména domácí topeniště. Zvýšené koncentrace mohou způsobovat bolesti hlavy, zhoršují koordinaci a snižují pozornost. Oxid uhelnatý se váže na hemoglobin, zvýšené koncentrace vzniklého karboxyhemoglobinu omezují kapacitu krve pro přenos kyslíku. V roce 2010 se oxid uhelnatý měřil celkem na 34 lokalitách, většinou klasifikovaných jako dopravní, kde se dají očekávat nejvyšší naměřené koncentrace. Na žádné z nich maximální denní 8hodinové klouzavé průměry nepřesáhly, podobně jako v předchozích letech, imisní limit ( µg.m -3 ). Nejvyšší denní osmihodinový průměr byl naměřen, stejně jako v předchozích dvou letech, na lokalitě Ostrava-Českobratrská hot spot (5.544,9 µg.m -3 ). Průběhy maximálních denních 8hodinových klouzavých průměrů prezentuje pro vybrané lokality Obr

66 Obr. 38. Maximálních denních 8hodinových klouzavé průměry v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) V zóně Jihomoravský kraj měří od CO jediná stanice Znojmo. Tuto stanici spravuje ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř Stanice měří v automatizovaném režimu (metodou infračervené absorpce). V roce 2010 naměřila maximální denní 8h klouzavý průměr dne a hodnota byla 1.273,8 µg*m -3. V. Benzen (BZN) K nejvýznamnějším škodlivým efektům expozice benzenu patří poškození krvetvorby a dále jeho karcinogenní účinky. S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků zejména benzenu a jeho derivátů jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinu. V roce 2010 byly koncentrace benzenu měřeny celkem na 27 lokalitách s platným ročním průměrem. Imisní limit je definován jako roční průměrná koncentrace 5 µg.m -3. Hodnota imisního limitu byla, podobně jako v předchozích letech, překročena na lokalitě Ostrava- Přívoz. Vyšší koncentrace souvisejí v této oblasti s průmyslovou činností (především s výrobou koksu). Přibližně na dvou třetinách lokalit došlo v porovnání s rokem 2009 k nárůstu roční průměrné koncentrace, na třetině došlo naopak k jejímu poklesu. -66-

67 Obr. 39. Pole roční průměrné koncentrace benzenu v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že v zóně Jihomoravský kraj nedochází k překročení ani spodní meze pro posuzování (nad dolní mezí pro posuzování je pouze aglomerace Brno, řešena samostatným PZKO), natož pak imisního limitu. V zóně Jihomoravský kraj probíhá v současnosti měření benzenu pouze na jedné stanici imisního monitoringu. Tuto stanici (Mikulov-Sedlec) spravuje ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř Stanice měří v automatizovaném režimu (metodou plynové chromatografie). V následující Tab. 18 a na Obr. 40 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzenu v lokalitě Mikulov-Sedlec včetně vztahu k imisnímu limitu. Z uvedené tabulky i grafu vyplývá, že ve sledovaném období se všechny koncentrace pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Tab. 18. Průměrná roční koncentrace benzenu, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Mikulov-Sedlec 1,28 1,10 0,91 1,06-67-

68 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr. 40. Průměrná roční koncentrace benzenu, zóna Jihomoravský kraj, Průměrné roční koncentrace benzenu, zóna Jihomoravský kraj Mikulov-Sedlec Závěry Generální rozptylové studie průměrné roční koncentrace benzenu, předpoklad 2013 Pro znečišťující látku benzen je dominantním zdrojem znečištění ovzduší doprava. Vypočtené hodnoty imisního zatížení se v Jihomoravském kraji pohybují v rozmezí 0,01 až 4,9 µg.m -3. Kromě centrální části Brna a hlavních komunikací lze významnější znečištění ovzduší benzenem identifikovat v okolí Vyškova, Morašicích a Starovičkách. Zde se jednoznačně projevuje vliv zdrojů kategorie REZZO 3 (spalování fosilních paliv). Zatímco na většině území se podíl imisní zátěže ze zdrojů REZZO 3 pro znečišťující látku benzen pohybuje řádově v jednotkách procent, tak podíl velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší na imisním zatížení Jihomoravského kraje je málo významný a pohybuje se v desetinách procent. Vypočtené hodnoty imisního zatížení v lokalitě nepřesáhly stanovené imisní limity. I když je vypočtené imisní zatížení na většině území Jihomoravského kraje pod úrovní platných imisních limitů, může dojít, vlivem aktuální dopravní situace, k jeho překročení zejména v okolí dálnice D1 a především centrální části Brna. Příčinou může být současný vývoj nárůstu dopravy spolu se sníženou propustností některých klíčových dopravních uzlů, popřípadě vznik mimořádných událostí (havárií) a následných kolon zejména na dálnicích. -68-

69 Obr. 41. Mapa vypočtených koncentrací pro benzen Obr. 42. Průměrné koncentrace v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, benzen -69-

70 VI. Benzo(a)pyren (BaP) Přírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu muže být s výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulová. Jeho antropogenním zdrojem, stejně jako ostatních polycyklických aromatických uhlovodíku (PAH), jejichž je benzo(a)pyren představitelem pro hodnocení účinku na lidské zdraví, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeniště) tak i v mobilních zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu, železa a obalovny živičných směsí. Benzo(a)pyren, stejně jako další PAH s 5 a více aromatickými jádry, je navázán především na částice menší než 2,5 μm. U benzo(a)pyrenu, stejně jako u některých dalších PAH, jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. V roce 2010 byly koncentrace benzo(a)pyrenu sledovány na 33 lokalitách, z toho na 23 roční průměrné koncentrace překročily cílový imisní limit (1 ng.m -3 ). Nejvyšší roční průměrná koncentrace byla naměřena v lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ (7,2 ng.m -3 ), kde byla hodnota cílového imisního limitu překročena více než 7krát. Je třeba mít na zřeteli, že odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu (Obr. 43) je zatížen, ve srovnání s ostatními mapovanými látkami, největšími nejistotami, plynoucími z nedostatečné hustoty měření. Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren musí být splněn do Obr. 43. Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska B(a)P vyvstává zóně Jihomoravský kraj problém ve všech větších obcích, kde je zdrojem vytápění spalování pevných paliv a dále ve všech -70-

71 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje dopravou zatížených místech v kraji. Významným liniovým zdrojem je pak dálnice D1. V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření B(a)P na dvou stanicích imisního monitoringu. Tyto stanice (Znojmo a Vyškov) spravuje ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř Měření probíhá pomocí gravimetrického odběru na speciálně impregnovaný filtr a dále je pak vzorek zpracován pomocí plynové chromatografie. V následující Tab. 19 a na Obr. 44 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu v lokalitách Znojmo a Vyškov včetně vztahu k cílovému imisnímu limitu. Pokud je v Tab. 19 hodnota uvedena červeně, značí to překročení cílového imisního limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem. Tab. 19. Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Vyškov 0,9 0,9 1,1 1,3 Znojmo 0,9 0,9 0,9 1,1 Obr. 44. Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Jihomoravský kraj, ,4 Průměrné roční koncentrace B(a)P, zóna Jihomoravský kraj ,2 1 0,8 0,6 0,4 0, Vyškov Znojmo Benzo(a)pyren v lokalitě Vyškov překročil cílový imisní limit v letech 2009 a 2010, v lokalitě Znojmo byl cílový imisní limit překročen pouze v roce

72 Z následujícího grafu na Obr. 45 je patrné, že v období mezi dubnem až srpnem jsou koncentrace benzo(a)pyrenu minimální až nulové, naopak v chladné části roku prudce stoupají. Z toho je patrné, že významným zdrojem benzo(a)pyrenu budou malé zdroje REZZO 3, které jsou v provozu právě v této části roku. Svůj vliv na zhoršené situaci budou mít i meteorologické podmínky, které např. během teplotních inverzí (vyskytujících se převážně v chladné části roku) mohou zabránit v dostatečném rozptylu škodlivin. Obr. 45. Průměrné měsíční koncentrace benzo(a)pyrenu, rok Průměrné měsíční koncentrace B(a)P v roce 2010 Koncentrace (ng*m -3 ) Vyškov Znojmo 1 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Závěry Generální rozptylové studie průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, předpoklad 2013 Vypočtené hodnoty imisního zatížení se na území Jihomoravského kraje pohybují v rozmezí 0,16 až 13,09 ng.m -3. Nejvyšší imisní zatížení znečišťující látkou benzo(a)pyren je v okolí dálnice D1, pak v centrální části Brna a ve větších městech s významnou tranzitní dopravou. Obecně platí, že lze předpokládat imisní zátěž větší než limitní u zastavěné části jakékoli obce, která není plynofikována a jsou zde spalována tuhá paliva, nebo je zde významná automobilová doprava. Podíl zdrojů REZZO 1 se na imisním zatížení znečišťující látkou benzo(a)pyren v Jihomoravském kraji pohybuje řádově desetinách % až po jednotky % (okolí Brna, a významných spalovacích zdrojů). Zdroje REZZO 2 mají podíl ještě menší. O to významnější je podíl REZZO 3 a REZZO 4. Podíl REZZO 3 se pohybuje na úrovni od 8 do 96 % a podíl REZZO 4 pak na úrovni od 3 do 79%. -72-

73 Obr. 46. Mapa vypočtených koncentrací pro BaP Obr. 47. Průměrné koncentrace v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, B(a)P -73-

74 VII. Přízemní ozón (O 3 ) Přízemní ozon je sekundární znečišťující látkou v ovzduší, která nemá významný emisní zdroj. Vzniká za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou fotochemických reakcí zejména mezi NOx, VOC a dalšími složkami atmosféry. Ozón je velmi účinným oxidantem. Poškozuje převážně dýchací soustavu, způsobuje podráždění, morfologické, biochemické a funkční změny a snižuje obranyschopnost organismu. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Pokud nejsou tři roky k dispozici, je brán průměr za dva roky, popř. jeden rok v souladu s požadavky nařízení vlády. V roce 2010 byl ozon měřen na 74 lokalitách, z nichž na 12 (16,2 %) došlo k překročení cílového imisního limitu za tříleté období , popř. kratší. V lokalitě Zlín bylo dosaženo hodnoty cílového imisního limitu, počet překročení hodnoty 120 μg.m -3 se rovnal maximálně povolenému počtu 25. Ve srovnávání tříletých hodnocených období hrají roli především meteorologické podmínky, resp. hodnoty slunečního svitu, teploty a výskyt srážek v období od dubna do září, kdy jsou obvykle měřeny nejvyšší koncentrace ozonu. V porovnání s předchozím tříletým obdobím došlo opět k poklesu počtu překročení hodnoty cílového imisního limitu 120 μg.m -3, a to celkem na 52 lokalitách. Porovnáme-li meteorologické podmínky roku 2007, který se již do tříletého hodnocení nezahrnoval, a roku 2010 pro zjištění příčiny zlepšení imisní situace, byly v roce 2010 během období duben září naměřeny mírně nižší teploty (v průměru o 0,9 C) a téměř na všech lokalitách, které sledují dané meteorologické parametry, došlo k poklesu maximálních teplot a hodnot sum denních průměrů hodnot globálního slunečního záření v období duben až září. Mapa zobrazující pole 26. nejvyšších maximálních denních 8hod. klouzavých průměrů je uvedena na (Obr. 48). -74-

75 Obr. 48. Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace ozonu v průměru za 3 roky, (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že v zóně Jihomoravský kraj je překročen cílový imisní limit jen na malé části území na rozdíl od předešlých let, kdy byl limit překračován na celém území zóny. V zóně Jihomoravský kraj probíhalo v roce 2010 měření O 3 na 2 stanicích imisního monitoringu. Obě spravuje ČHMÚ a tyto měření spadají pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř Obě stanice měří v automatizovaném režimu (Kuchařovice, Mikulov-Sedlec UV absorpční metoda). V následující Tab. 20 a na Obr. 49 jsou uvedeny 26. nejvyšší maximální denní 8hodinové klouzavé průměry O 3 (imisní limit) od roku Červené hodnoty v Tab. 20 značí překročení cílového imisního limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem. Tab nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr O 3, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 127,5 142,8 116,2 119,3 124,4 133,5 134,0 129,3 Kuchařovice 125,2 125,1 128,3 120,6 119,5 115,2 Mikulov-Sedlec 128,1 145,6 118,5 129,2 130,6 129,5 123,0 125,8 118,7-75-

76 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr O 3, zóna Jihomoravský kraj, nejvyšší maximální denní osmihodinový klouzavý průměr O 3, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec -76-

77 VIII. Arsen (As) Arsen se vyskytuje v mnoha formách anorganických i organických sloučenin. Z antropogenních činností jsou významné hlavně spalovací procesy, výroba železa a oceli a výroba mědi a zinku. Arsen je vázán převážně na částice jemné frakce (PM 2,5 ), která může být transportována na delší vzdálenost a pronikat hlouběji do dýchací soustavy. Kritickým účinkem vdechování arsenu je rakovina plic. Z celkového počtu 65 lokalit, ve kterých byla v roce 2010 sledována koncentrace arsenu, byl cílový imisní limit (6 ng.m -3 ) překročen na 2 z nich, a to na Kladensku (Stehelčeves a Kladno- Švermov). Na obou zmíněných lokalitách došlo k překročení již v minulých letech. Cílový imisní limit by měl být splněn do Oproti předchozímu roku 2009 došlo na většině lokalit k mírnému nárůstu roční průměrné koncentrace. Průběhy krátkodobých (24hodinových, případně 14denních koncentrací, podle režimu měření na uvedené stanici) průměrných koncentrací arsenu vykazují sezónní charakter a dokladují významný vnos arsenu do ovzduší ze spalování fosilních paliv. Pole průměrné roční koncentrace arsenu v ČR v roce 2010 je uvedeno na (Obr. 50). Obr. 50. Pole roční průměrné koncentrace arsenu v ovzduší v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace arsenu v ovzduší nepřekračuje zóna Jihomoravský kraj na svém území ani dolní mez pro posuzování. V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření As na dvou stanicích imisního monitoringu. Jedna z nich (Kuchařovice) je spravována ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř Odběr arsenu probíhá na filtr ve formě suspendovaných částic PM 10 (popř. dříve i SPM), a tato je pak stanovována pomocí -77-

78 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje hmotového spektrometru s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS). Druhá stanice patří ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. V následující Tab. 21 a na Obr. 51 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace arsenu v uvedených lokalitách včetně vztahu k cílovému imisnímu limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem. Tab. 21. Průměrné roční koncentrace As, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 0,16 2,50 0,15 0,56 0,89 0,70 0,64 0,75 0,83 Kuchařovice 1,06 1,14 1,27 0,84 0,62 0,81 0,91 Průměrné roční koncentrace arsenu se na lokalitách Jihomoravského kraje pohybují pod dolní mezí pro posuzování s výjimkou roku 2003 v lokalitě Hodonín. Obr. 51. Průměrné roční koncentrace As, zóna Jihomoravský kraj, Průměrné roční koncentrace As, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice -78-

79 IX. Kadmium (Cd) Přirozené zdroje tvoří v globálním pohledu pouze asi 10 % a patří mezi ně více než z poloviny vulkanická činnost. Převážnou část, plných 90 %, tvoří antropogenní zdroje, převážné výroba železa, oceli, metalurgie neželezných kovu, spalování odpadu a fosilních paliv. Méně významným zdrojem emisí je doprava. Kadmium je navázáno převážně na částice jemné frakce (PM 2,5 ). Dlouhodobá expozice kadmia ovlivňuje funkci ledvin. Kadmium je prokazatelně karcinogenní pro zvířata, důkazy karcinogenity kadmia pro člověka jsou zatím omezené. V roce 2010 byly sledovány koncentrace kadmia celkem na 65 lokalitách. Cílový imisní limit (5 ng.m -3 ) nebyl překročen na žádné z těchto lokalit. Stejně jako v roce 2009 byl nejvyšší roční průměr naměřen na lokalitě Souš (2,9 ng.m -3 ). V porovnání s rokem 2009 došlo přibližně na dvou třetinách lokalit k mírnému nárůstu průměrné roční koncentrace, na třetině lokalit došlo naopak k jejímu poklesu. Cílový imisní limit by měl být splněn do Stanice s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi kadmia v ČR v roce 2010 zobrazuje Obr. 52. Obr. 52. Pole roční průměrné koncentrace kadmia v ovzduší v roce 2007 (zdroj ČHMÚ) Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace kadmia v ovzduší nepřekračuje zóna Jihomoravský kraj na svém území ani dolní mez pro posuzování. V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření Cd na dvou stanicích imisního monitoringu. Jedna z nich (Kuchařovice) je spravována ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy -79-

80 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř Odběr kadmia probíhá na filtr ve formě suspendovaných částic PM 10 (popř. dříve i SPM), a tato je pak stanovována pomocí hmotového spektrometru s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS). Druhá stanice patří ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. V následující Tab. 22 a na Obr. 53 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace kadmia v uvedených lokalitách včetně vztahu k cílovému imisnímu limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem. Tab. 22. Průměrné roční koncentrace Cd, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 0,10 0,56 0,04 0,28 0,39 0,30 0,35 0,32 0,28 Kuchařovice 0,29 0,35 0,26 0,24 0,21 0,24 0,25 Průměrné roční koncentrace kadmia se na lokalitách zóny Jihomoravský kraj pohybují trvale pod dolní mezí pro posuzování. Obr. 53. Průměrné roční koncentrace Cd, zóna Jihomoravský kraj, Průměrné roční koncentrace Cd, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice -80-

81 X. Nikl (Ni) Nikl je pátý nejhojnější prvek zemského jádra, i když v zemské kůře je jeho zastoupení nižší. Z globálního hlediska je produkován z 26 % přirozenými zdroji (kontinentální prach a vulkanická činnost). Mezi hlavní antropogenní zdroje lze řadit spalování těžkých topných olejů, těžbu niklových rud a rafinaci niklu, spalování odpadu a výrobu železa a oceli. Ze zdravotního hlediska způsobuje alergické kožní reakce a je hodnocen jako karcinogenní látka pro člověka. Asi 70 % částic obsahujících nikl tvoří frakci menší než 10 μm a tyto částice mohou být transportovány na delší vzdálenosti. Asi ze 30 % se nikl vyskytuje v aerosolu s aerodynamickým průměrem větším nebo rovným 10 μm, který rychle sedimentuje v blízkosti zdroje. Na žádné z 65 lokalit, kde se měří koncentrace niklu, nebylo, stejně jako v předchozích letech, indikováno překročení cílového imisního limitu (20 ng.m -3 ) pro roční průměrné koncentrace niklu (Obr. 54). Nejvyšší roční průměr byl naměřen na lokalitě Příbram I.-nemocnice (14,1 ng.m-3), jež mírně překročil hodnotu dolní meze pro posuzování (10 ng.m-3). Mírný nárůst koncentrací oproti roku 2009 byl zaznamenán přibližně na polovině lokalit. Obr. 54. Stanice s nejvyššími ročními průměrnými koncentracemi niklu v ovzduší v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření Ni na dvou stanicích imisního monitoringu. Jedna z nich (Kuchařovice) je spravována ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř Odběr niklu probíhá na filtr ve formě suspendovaných částic PM 10 (popř. dříve i SPM), a tato je pak stanovována pomocí -81-

82 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje hmotového spektrometru s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS). Druhá stanice patří ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. V následující Tab. 23 a na Obr. 55 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace niklu v uvedených lokalitách včetně vztahu k cílovému imisnímu limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem. Tab. 23. Průměrné roční koncentrace Ni, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 0,38 6,79 0,62 3,43 3,45 1,01 1,46 1,40 1,52 Kuchařovice 0,89 0,92 0,86 0,70 0,54 0,61 0,57 Koncentrace niklu v zóně Jihomoravský kraj se trvale pohybuje pod dolní mezí pro stanovení. Obr. 55. Průměrné roční koncentrace Ni, zóna Jihomoravský kraj, Průměrné roční koncentrace Ni, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice -82-

83 XI. Olovo (Pb) Většina olova obsaženého v atmosféře pochází z antropogenních emisí, především ze spalování fosilních paliv, výroby železa a oceli a metalurgie neželezných kovů. Z přirozených zdrojů je významné zvětrávání hornin a vulkanická činnost. Olovo se v ovzduší vyskytuje ve formě jemných částic s četnostním rozdělením velikosti charakterizovaným středním aerodynamickým průměrem menším než 1 μm. Při dlouhodobé expozici lidského organismu se projevují účinky na biosyntézu krevního barviva, nervový systém a krevní tlak. Důkazy karcinogenity olova a jeho sloučenin pro člověka jsou klasifikovány jako nedostatečné. Na žádné z 65 lokalit, kde se měří koncentrace olova, nedošlo k překročení imisního limitu (500 ng.m -3 ). Nejvyšší roční průměr byl zaznamenán na lokalitě Ostrava-Přívoz (34,2 ng.m -3 ). Druhý nejvyšší roční průměr byl zaznamenán na stanici v Příbrami, jež v předchozích letech většinou následovala až za nejzatíženějšími ostravskými lokalitami. Koncentrace olova na všech lokalitách leží hluboko pod imisním limitem a nedosahují ani úrovně dolní meze pro posuzování (viz obr. Obr. 56). Obr. 56. Stanice s nejvyššími ročními průměrnými koncentracemi olova v ovzduší v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření Pb na dvou stanicích imisního monitoringu. Jedna z nich (Kuchařovice) je spravována ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 zkušební laboratoř Odběr olova probíhá na filtr ve formě suspendovaných částic PM 10 (popř. dříve i SPM), a tato je pak stanovována pomocí hmotového spektrometru s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS). Druhá stanice patří ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. -83-

84 Koncentrace (µg*m -3 ) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje V následující Tab. 24 a na Obr. 57 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace olova v uvedených lokalitách včetně vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování. Tab. 24. Průměrné roční koncentrace Pb, zóna Jihomoravský kraj, (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín 8,59 4,85 15,36 14,98 8,18 9,87 9,02 9,32 Kuchařovice 10,66 12,31 9,75 7,63 8,10 6,60 6,89 Průměrné roční koncentrace olova se na lokalitách zóny Jihomoravský kraj nepřekročily stanovený imisní limit a v současné době se pohybují zhruba kolem 1/10 hodnoty imisního limitu. Obr. 57. Průměrné roční koncentrace Pb, zóna Jihomoravský kraj, Průměrné roční koncentrace Pb, zóna Jihomoravský kraj Hodonín Kuchařovice -84-

85 D2) Prostředky použité ke sledování úrovně znečištění Na území Jihomoravského kraje bylo v roce 2006 šest lokalit měření kvality ovzduší ve správě dvou organizací Český hydrometeorologický ústav a ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. Měření akreditované dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 probíhalo pouze na stanicích ČHMÚ Znojmo, Mikulov Sedlec, Kuchařovice (AIM) a Vyškov, Lovčice, Kuchařovice (MIM). Počet monitorovacích lokalit v zóně Jihomoravský kraj pro jednotlivé škodliviny odpovídá platné legislativě NV č.597/2006 Sb. Rozmístění stanic imisního monitoringu v zóně Jihomoravský kraj a jejich rozdělení dle správce je uvedeno na Obr. 9. I. Lokalita Znojmo Stanice AIM Znojmo se nachází v jižní části Znojma nedaleko kláštera na území základní školy. Zhruba 150 metrů od stanice vede rušná dopravní tepna Znojmo - Vídeň. Automatizovaná stanice Znojmo byla v roce 2007 doplněna o odběr polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů, aby zóna Jihomoravský kraj splňovala minimální počet stanic s odběrem polyaromatických uhlovodíků. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 225 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny předměstská, charakteristika zóny obytná, přírodní. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka - městské nebo venkov (4-50 km). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřící program je v provozu trvale od , měření polyaromatických uhlovodíků od Tab. 25. Znojmo automatizovaný měřící program (BZNOA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10, PM 2,5 radiometrie absorpce beta 1h záření SO 2 UV fluorescence 10 min,1h NO, NO 2, NOx chemiluminiscence 1h CO IR absorpce 1h Tab. 26. Znojmo měření polyaromatických uhlovodíků (BZNOP) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten suma benzo(b)fluoranten a benzo(k)fluoranten benzo(g,h,i)perylen benzo(k)fluoranten dibenzo(a,h)antracen ideno(1,2,3-cd)pyren aerosol QUARTZ - plynová chromatografie 24 h odběr jednou za šest dní -85-

86 Znečišťující látka Metoda měření Interval měření polycyklické uhlovodíky-suma aromatické měření PAH bylo k přesunuto do Kuchařovic aerosol QUARTZ - plynová chromatografie 24 h odběr jednou za šest dní II. Lokalita Mikulov - Sedlec Automatizovaná stanice Mikulov - Sedlec, je umístěna mezi městy Lednice a Mikulov v kopci nad obcí Sedlec. V okolí stanice se rozprostírají vinice, nedaleko je rovněž Sedlecký rybník. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 245 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny venkovská, charakteristika zóny zemědělská. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka (desítky až stovky km). Cílem měření jsou data pro výzkumné projekty, modely, verifikace atp. Automatizovaný měřící program je v provozu trvale od Tab. 27. Mikulov Sedlec automatizovaný měřící program (BMISA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10, PM 2,5 radiometrie absorpce beta 1h záření SO 2 UV fluorescence 10 min,1h NO, NO 2, NOx chemiluminiscence 1h Těkavé organické látky VOC (benzen, toluen) plynová chromatografie s plamenoionizační detekcí O 3 UV - absorpce 1h NH 3 chemiluminiscence 1h 1h III. Lokalita Kuchařovice Automatizovaná stanice Kuchařovice je umístěna v areálu profesionální meteorologické stanice Kuchařovice nedaleko Znojma. Stanice se nachází na otevřeném prostranství, je obklopena poli a loukami. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 334 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny venkovská, charakteristika zóny zemědělská. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka (desítky až stovky km). Cílem měření je stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Automatizovaný měřící program je v provozu trvale od Ke dni byly v lokalitě ukončeny stanovení NO, NO 2, NOx, PM 10 a SO 2. Stanice tak měří v automatizovaném programu pouze koncentrace O 3 a meteorologické veličiny. Od byla stanice rozšířena o manuální měřící program PM 10 a o měření těžkých kovů z PM

87 Tab. 28. Kuchařovice automatizovaný měřící program (BKUCA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření O 3 UV - absorpce 1h Tab. 29. Kuchařovice manuální měřící program (BKUCM) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 gravimetrie 24 h odběr jednou za dva dny Tab. 30. Kuchařovice měření těžkých kovů v PM 10 (BKUC0) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 gravimetrie 24 h odběr jednou za dva dny arsen, kadmium, měď, mangan, nikl, olovo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou 24 h odběr jednou za dva dny IV. Lokalita Vyškov Stanice manuálního imisního monitoringu Vyškov, je umístěna v areálu základní školy na okraji města Vyškov. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 260 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny předměstská, charakteristika zóny obytná, zemědělská. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka - městské nebo venkov (4-50 km). Cílem měření je stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Manuální měřící program je v provozu trvale od Od byla lokalita Vyškov rozšířena o měření polyaromatických uhlovodíků. Tab. 31. Vyškov manuální měřící program (BVYSM) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 gravimetrie 24h SO 2 iontová chromatografie 24h NO 2 guajakolová (modif. Jakobs- 24h Hochheiserova) metoda - spektrofotometrie -87-

88 Tab. 32. Vyškov měření polyaromatických uhlovodíků (BVYSP) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten suma benzo(b)fluoranten a benzo(k)fluoranten benzo(g,h,i)perylen benzo(k)fluoranten dibenzo(a,h)antracen ideno(1,2,3-cd)pyren polycyklické uhlovodíky-suma aromatické aerosol QUARTZ - plynová chromatografie 24 h odběr jednou za šest dní V. Lokalita Lovčice Stanice manuálního imisního monitoringu Lovčice, je umístěna v intravilánu obce Lovčice nedaleko Kyjova. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 245 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny venkovská, charakteristika zóny přírodní, zemědělská. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka - městské nebo venkov (desítky až stovky km). Cílem měření je stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Manuální měřící program je v provozu trvale od Tab. 33. Lovčice manuální měřící program (BLOCM) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 gravimetrie 24h NO 2 guajakolová (modif. Jakobs- 24h Hochheiserova) metoda - spektrofotometrie VI. Lokalita Hodonín Stanice imisního monitoringu Hodonín, je umístěna v nadmořské výšce 170 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci okrskového měřítka (0,5 km - 4 km). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřící program je v provozu trvale od , měření těžkých kovů od

89 Tab. 34. Hodonín automatizovaný měřící program (BHODA) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření PM 10 oscilační mikrováhy (TEOM) 30 min SO 2 UV fluorescence 30 min NO, NO 2, NOx chemiluminiscence 30 min O 3 UV - absorpce 30 min Tab. 35. Hodonín měření těžkých kovů v PM 10 (BHOD0) Znečišťující látka Metoda měření Interval měření arsen, kadmium, chrom, mangan, nikl, olovo ICP-MS - hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou 14d -89-

90 E) PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ E1) Kategorizace REZZO Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Podle zákona o ochraně ovzduší se zdroje znečišťování dělí na zdroje mobilní a stacionární. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle míry vlivu na kvalitu ovzduší (zvláště velké, velké, střední a malé zdroje) a podle technického a technologického uspořádání (spalovací zdroje, spalovny odpadů a ostatní zdroje). Spalovací zdroje se zařazují do kategorie podle tepelného příkonu nebo výkonu. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1-3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen Český hydrometeorologický ústav. Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Výchozím podkladem pro emisní bilanci velkých zdrojů jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence velkých zdrojů znečišťování za rok 2010, předané do ČHMÚ Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) nebo prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), který byl dle zákona č. 25/2008 Sb. zprovozněn poprvé pro údaje za rok Povinné využití ISPOP pro předání údajů se týkalo provozoven, za něž byly zároveň ohlašovány údaje do IRZ Integrovaného registru znečišťování. Pro aktualizaci údajů o emisích středních zdrojů byly opět využity údaje ohlášené provozovateli zdrojů úřadům obcí s rozšířenou působností (ORP). Aktualizace údajů o emisích středních zdrojů je prováděna z údajů Souhrnné provozní evidence středních zdrojů znečišťování, ověřovaných příslušnými referáty ŽP úřadů obcí s rozšířenou působností. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů provádí z podkladů poplatkových agend obcí s rozšířenou působností ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. Pro celostátní emisní bilance malých zdrojů je využíván model aktualizace údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), provedeného ČSÚ v roce 2011, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů fosilních paliv spalovaných v domácnostech. Poprvé byly do SLDB zahrnuty také údaje o počtech bytů používajících jako převažující palivo dřevo. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské a.s., energetické a.s., teplárenské podniky). Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z domácích topenišť (REZZO 3) na úrovni jednotlivých obcí. Celková emisní bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných provozoven zpoplatňovaných obecními a městskými úřady. Vykazování emisí uhlovodíků (C x H y ) je od r nahrazeno vykazováním emisí těkavých organických látek (VOC). Emisní bilance VOC však není prováděna pouze z podkladů REZZO 1 4, ale zahrnuje také bilanci -90-

91 emisí z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou v REZZO sledovány (venkovní použití, spotřeba v domácnostech, apod.). Tab. 36. Hodonín automatizovaný měřící program (BHODA) Druh zdroje Zvláště velké stacionární zdroje znečišťování Velké stacionární zdroje znečišťování Střední stacionární zdroje znečišťování Malé stacionární zdroje znečišťování Typ souboru REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Mobilní zdroje REZZO 4 Obsahuje Zvláště velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším bez přihlédnutí ke jmenovitému tepelnému výkonu. Spalovny nebezpečného odpadu, jejichž jmenovitá provozní kapacita množství odstraňovaného odpadu je větší než 10 tun za den, spalovny komunálního odpadu, pokud jejich jmenovitá provozní kapacita množství odstraňovaného odpadu je větší než 3 tuny za hodinu a jiné spalovny pokud jejich jmenovitá provozní kapacita množství odstraňovaného odpadu je větší než 50 tun za den (vč. spoluspalování odpadu) Velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW do 50 MW. Spalovny odpadů nepatřící do kategorie zvláště velkých zdrojů. Ostatní velké zdroje lakovny, slévárny, výroba cementu, vápna aj. Střední spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 MW do 5 MW. Zařízení závažných technologických procesů, kamelomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Malé spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2 MW. Zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie zvláště velkých, velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší Dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla. Nesilniční mobilní zdroje, kterými jsou kompresory, přemístitelné stavební stroje a zařízení, buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje, zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení. Přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem, např. motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky. Charakter zdroje bodové zdroje plošné zdroje liniové zdroje Způsob evidence zdroje jednotlivě sledované zdroje hromadně sledované -91-

92 I. Zdroje REZZO 1 Databázi zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší spravuje ČHMÚ Praha - úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro emisní bilanci látek znečišťujících ovzduší pro velké zdroje jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence (SPE), předané do ČHMÚ prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP Výsledná databáze zdrojů REZZO 1 je na ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze typu *.dbf ve struktuře typizované sestavy E 333 (provozní údaje spotřeba paliv) a SYMOS (emisní bilance základních škodlivin na jednotlivé komíny-průduchy). Výše spotřeby paliv ve spalovacích zdrojích je závislá na klimatických podmínkách topného období. Následující obrázky dokumentují vývoj středních teplot v rámci topné sezóny a vývoj počtu denostupňů v posledních letech. Obr. 58. Střední teplota topných sezón ČR, topná sezóna 1991/ /2010 Obr. 59. Denostupně D21 za topná období (průměr ze všech klimatologických stanic za období I - V a IX XII) -92-

93 Emise základních škodlivin [t/r] Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Na území Jihomoravského kraje bylo v roce 2010 lokalizováno 347 zvláště velkých a velkých zdrojů REZZO 1, které emitují škodliviny prostřednictvím ti průduchů (komínů). Emise z těchto zdrojů jsou obsahem vykazovaných emisních bilancí. Obr. 60. Mapa umístění bodových zdrojů REZZO 1 na území Jihomoravského kraje, stav 2010, členěno dle převládajícího sektoru spotřeby Obr. 61. Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 1, 2005, 2006, 2008/9, 2010 rok 2005 rok 2006 rok 2009 rok 2010 Nejvyšší pokles emisí tuhých látek byl mezi roky 2008/ zaznamenán v Cementárně Mokrá (-19,49 t/r). Naopak o +15,164 tun pak ve stejném období vzrostly emise tuhých látek u VETROPACK MORAVIA GLASS, Kyjov (výroba skla). Celkově pak emise tuhých látek -93-

94 meziročně klesly o -107,31 t/r. Razantní pokles emisí SO 2 mezi roky 2008/9 a 2010 způsobilo především snížení emisí této škodliviny ve zdrojích ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín (- 629,088 t/r) a VETROPACK MORAVIA GLASS, Kyjov (výroba skla -73,477 t/r). Naopak k nejvyššímu meziročnímu navýšení SO 2 došlo v případě zdroje Moravskoslezské cukrovary a.s.-závod Hrušovany n. Jev. (+71,894 t/r). Celkově pak emise SO 2 meziročně klesly o -859,43 t/r. V případě emisí NO x byl nejvyšší pokles evidován ve zdrojích VETROPACK MORAVIA GLASS, Kyjov (výroba skla -110,805 t/r) a RWE Transgas Net, s.r.o. Kompresní stanice Hostim (- 73,805 t/r). Nejvyšší nárůst emisí NO x pak vykázaly zdroje ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín (+ 96,615 t/r) a Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO (+56,066 t/r). O -91,069 t/r poklesly emise VOC ve zdroji ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín, naopak o + 19,813 t/r vzrostly emise VOC u zdroje RIHO CZ, a.s. - technologie laminování vláken, Suchý. II. Zdroje REZZO 2 Střední zdroje spadají pod úřady obcí s rozšířenou působností. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů provádí z podkladů poplatkových agend ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. V roce 2010 došlo k výrazné změně způsobu pořizování provozních dat o zdrojích kategorie REZZO 2 obdobně jako v případě zvláště velkých a velkých zdrojů jsou nyní tyto údaje sbírány prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Struktura disponibilních údajů (včetně číselníků) je tedy pro obě kategorie REZZO 1 i 2 obdobná, což výrazně přispívá k jednoduššímu způsobu následného zpracování dat z originálních databází. Na území Jihomoravského kraje bylo v roce 2010 evidováno komínů/průduchů středních zdrojů REZZO

95 Emise základních škodlivin [t/r] Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Obr. 62. Mapa umístění bodových zdrojů REZZO 2 na území Jihomoravského kraje, stav 2010, členěno dle převládajícího sektoru spotřeby Obr. 63. Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 2, Jihomoravský kraj, roky 2005, 2008/9, 2010 rok 2005 rok 2008/9 rok 2010 K výrazným poklesům emisí tuhých látek došlo především u kamenolomů. Toto snížení je ale dáno výrazným snížením emisních faktorů pro kamenolomy a zpracování kamene, které nově zavedla vyhláška č. 205/2009 Sb. (o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) oproti původně platné vyhlášce č. 356/2002 Sb. Celkově se meziročně snížily emise tuhých látek v kategorii zdrojů -95-

96 REZZO 2 o 163,11 t/r. V rámci Jihomoravského kraje dochází v kategorii zdrojů REZZO 2 postupně i ke snižování emisí SO 2. Největší pokles -51,18 t/r byl způsoben přerušením těžby na konci roku 2009 ve zdroji Lignit Hodonín s.r.o. - Důl MÍR Mikulčice (dnes UVR Mníšek pod Brdy a.s.). Celkově pak emise SO 2 v kategorii zdrojů REZZO 2 meziročně poklesly o -53,79 t/r. Na poklesu emisí NO x se nejvíce podílel opět ukončený provoz zdroje Lignit Hodonín s.r.o. - Důl MÍR Mikulčice (-11,011 t/r). Celkově emise NO x v případě zdrojů REZZO 2 meziročně poklesly o -51,69 t/r. Výrazný nárůst emisí VOC u kategorie REZZO 2 byl mezi roky (obdobně jako pokles emisí tuhých látek) zapříčiněn spíše metodickými změnami, danými novým způsobem sběru dat prostřednictvím formulářů ISPOP. Nově se i v této kategorii zdrojů vyžaduje vyplnění škodlivin, které nejsou zpoplatněny poplatky za znečišťování ovzduší. Tím došlo k razantnímu nárůstu emisí VOC u skládek, kompostáren, ČOV atd. především tam, kde jsou provozovány kogenerační jednotky, pro které platí vysoké hodnoty emisních faktorů pro výpočet VOC (viz druhá část přílohy č. 2 k vyhl. č. 205/2009 Sb.). Celkově emise VOC v případě zdrojů REZZO 2 meziročně vzrostly o +143,45 t/r. III. Zdroje REZZO 3 Datovými podklady pro výpočet emisí z neevidovaných malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 3 spalovacích procesů byly emise REZZO 3 vypočtené v ČHMÚ ze statistických údajů ze sčítání lidu, bytů a domů ČSÚ z roku 2001, které byly aktualizovány a verifikovány z podkladů plynárenských společností na úroveň stavu skladby paliv roku Ve vypočtených emisích jsou zohledněny kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na území Jihomoravského kraje (podklady TEKO Praha). Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých obcí u statutárního města Brna za území městských částí (671 obcí + 29 UO města Brna + VÚ Březina = 701 plošných REZZO 3). V případě emisí VOC a benzenu z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou v evidenčních databázích REZZO sledovány (venkovní použití, spotřeba v domácnostech, apod.). tj. v malých plošných zdrojích REZZO 3, byly podkladem odborné odhady ČHMÚ z celostátní bilance, rozpočtené v poměru počtu obyvatel na jednotlivé obce (+ ZÚJ Brna). -96-

97 Obr. 64. Emise základních látek ze spalovacích procesů plošných zdrojů REZZO 3,dle obcí, Jihomoravský kraj, stav 2010 (t/r) IV. Zdroje REZZO 4 Emise z dopravy byly vypočteny na základě intenzit dopravy v roce Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 (CSD 2010) zpracované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR poskytují informace o intenzitách automobilové dopravy na dálniční a silniční síti ČR v roce 2010 a navazují na výsledky z předchozích CSD (2005 a starší). Na dálnicích jsou intenzity dopravy stanoveny zejména pomocí údajů z automatických detektorů dopravy. Podrobná skladba vozidel je odvozena z doplňkových ručních průzkumů podle termínů CSD Základem tohoto provedení většího množství krátkodobých ručních sčítání. Ta byla vyhodnocena podobnou metodikou jako v roce Potřebný počet dnů sčítání pro jednotlivá stanoviště vyplynul z požadované přesnosti výsledků. Bylo dosaženo zpřesnění koeficientů pro přepočet údajů z ručních průzkumů na hodnotu ročního průměru denních intenzit dopravy (a dalších potřebných údajů). K tomu bylo využito hodnot získaných dlouhodobým sčítáním na vybraném vzorku stanovišť pomocí automatických detektorů dopravy. Data byla využita pro stanovení charakteristických variací -97-

98 intenzit dopravy a získání potřebných přepočtových koeficientů. Na dálnicích byla využita data z automatických detektorů ve správě ŘSD, která byla doplněna ručním sčítáním. Obr. 65. Mapa intenzity individuální OSOBNÍ dopravy na území Jihomoravského kraje, stav 2010 Obr. 66. Mapa intenzity NÁKLADNÍ dopravy na území Jihomoravského kraje, stav

99 E2) Emisní bilance Inventarizace emisí znečišťujících látek byla provedena pro škodliviny NO X, tuhé znečišťující látky, PM 10 (vč. sekundární prašnosti), PM 2,5, SO 2, benzen a benzo(a)pyren. I. Celkové množství emisí hodnocených látek S výjimkou emisí oxidu siřičitého a B(a)P jsou u jednotlivých hodnocených škodlivin dominantním původcem znečištění mobilní zdroje REZZO 4. Tab. 37. Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší v členění dle kategorie zdroje, Jihomoravský kraj, stav 2010 Kategorie zdroje Subkategorie oxidy dusíku NO X (t/r) tuhé znečišťující látky (t/r) polétavý prach PM 10 (t/r) polétavý prach PM 2,5 (t/r) oxid siřičitý SO 2 (t/r) benzen (t/r) BaP (kg/r) REZZO 1 Bodové zdroje 3 192,3 320,38 235,98 160, ,19 2,21 0,58 REZZO 2 Bodové zdroje 356,6 198,40 113,63 55,53 87,62 0,83 0,01 REZZO 3 Plošné zdroje - spalovací procesy Plošné zdroje - použití organických rozpouštědel 626,2 700,83 580,82 372,39 888,27 0,52 193,86 REZZO 4 Liniové zdroje , , , ,72 57,06 93,17 2,97 21,43 Celkový součet , , , , ,14 118,17 197,41-99-

100 Obr. 67. Emise sledovaných škodlivin na území Jihomoravského kraje, členěno dle kategorie zdroje (REZZO 1-4), stav 2010 Tab. 38. Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší v členění dle sektorů a odvětví spotřeby, Jihomoravský kraj, stav 2010 Sektor Průmysl Subkategorie Dobývání energetických surovin Dobývání ostatních nerostných surovin Gumárenský a plastikářský průmysl Chemický a farmaceutický průmysl Papírenský a polygrafický oxid dusičitý NO 2 (t/r) tuhé znečišťuj ící látky (t/r) polétavý prach PM 10 (t/r) polétavý prach PM 2,5 (t/r) oxid siřičitý SO 2 (t/r) benzen (t/r) BaP (kg/r) 0,59 0,10 0,10 0,10 0,12 0,20 0,00 0,15 101,88 52,90 17,36 2,29 0,00 0,35 0,12 0,09 0,07 0,02 0,60 0,16 0,03 0,02 0,01 0,04 0,65 0,78 0,34 0,21 0,01 0,

101 Sektor Zeměděl ství Terciární sféra Doprava Subkategorie průmysl, vydavatelské činnosti Průmysl potravinářský a tabákový Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot oxid dusičitý NO 2 (t/r) tuhé znečišťuj ící látky (t/r) polétavý prach PM 10 (t/r) polétavý prach PM 2,5 (t/r) oxid siřičitý SO 2 (t/r) benzen (t/r) BaP (kg/r) 11,26 37,52 25,19 17,18 254,53 0,31 0,02 181,25 153,68 111,21 76,94 340,96 0,21 0,01 Stavebnictví 0,47 10,88 5,62 1,96 0,62 0,01 0,00 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba dopravních prostředků Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba strojů a zařízení 81,77 77,32 67,46 48, ,76 0,27 0,09 0,42 0,75 0,45 0,29 0,06 0,07 0,00 0,97 1,24 0,64 0,44 4,13 0,12 0,00 6,64 54,61 34,80 20,32 15,98 0,41 0,22 2,25 12,79 7,82 4,48 3,96 0,25 0,23 Ostatní průmysl 8,75 15,64 10,38 7,30 31,99 0,23 0,01 Zemědělství 5,55 23,35 15,39 10,36 8,72 0,04 0,00 Činnost poštovní a telekomunikační 0,04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Školství 1,88 1,23 1,07 1,04 1,27 0,04 0,00 Veřejná správa, obrana, sociální pojištění 1,05 0,26 0,20 0,15 1,97 0,00 0,00 Zdravotnictví 3,03 0,39 0,39 0,39 0,22 0,00 Ostatní tercier 22,03 25,06 14,91 8,78 97,54 0,15 0,00 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 1 358, , , ,21 57,73 93,24 2,97 Bydlení Obyvatelstvo 62,62 700,83 580,82 372,39 888,27 21,95 193,86 Celkový součet 1 748, , , , ,14 118,17 197,

102 Z emisní bilance sestavené v členění dle obcí s rošířenou působností (REZZO 1-4) vyplývá, že: nejvyšší množství NO X je emitováno v ORP Šlapanice a Brno, Brno a ORP Šlapanice mají nejvyšší emise tuhých znečišťujících látek, polétavého prachu PM 10, polétavého prachu PM 2,5 a benzenu, v ORP Hodonín a Znojmo je emitováno nejvyšší množství emisí oxidu siřičitého, v ORP Znojmo a Boskovice je emitováno nejvyšší množství benzo(a)pyrenu. Tab. 39. Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1-4 v členění dle obcí s rozšířenou působností, Jihomoravský kraj, stav 2010 Kód ORP3 Název ORP3 oxidy dusíku NO X (t/r) tuhé znečišťující látky (t/r) polétavý prach PM 10 (t/r) polétavý prach PM 2,5 (t/r) oxid siřičitý SO 2 (t/r) benzen (t/r) BaP (kg/r) 6201 Blansko 49,34 135,66 97,76 66,59 55,15 4,89 12, Boskovice 52,53 175,13 132,14 86,28 132,09 4,52 23, Brno 261,77 424,73 301,07 207,28 283,15 25,83 6, Břeclav 148,77 225,82 161,24 113,09 26,92 8,56 6, Bučovice 30,55 73,76 55,00 38,55 27,02 2,25 7, Hodonín 88,49 177,10 133,96 88, ,55 4,92 4, Hustopeče 85,95 160,78 113,94 77,25 31,27 5,06 4, Ivančice 10,86 48,17 35,67 22,59 31,50 1,53 5, Kuřim 21,40 55,91 39,71 25,85 19,65 2,17 3, Kyjov 72,47 159,05 127,99 99,16 219,67 4,19 8, Mikulov 23,57 56,25 41,27 26,96 38,18 1,86 5, Moravský Krumlov 22,71 82,59 60,86 37,62 58,62 1,87 10, Pohořelice 39,58 93,46 66,72 42,58 40,79 2,58 4, Rosice 114,12 250,59 170,61 109,81 33,35 6,62 6, Slavkov u Brna 49,78 89,92 64,34 44,30 19,79 3,08 3, Šlapanice 288,39 373,84 253,63 162,48 99,87 10,76 9, Tišnov 20,27 114,52 83,77 50,92 80,25 2,28 16, Veselí nad Moravou 26,19 75,40 57,82 42,09 31,76 2,60 9, Vyškov 142,44 267,39 193,43 138,41 124,89 9,14 14, Znojmo 108,34 296,40 220,42 146,84 492,64 8,23 30, Židlochovice 91,47 149,89 105,83 72,15 29,02 5,25 3,35 Celkový součet 1 748, , , , ,14 118,17 197,

103 Obr. 68. Emise sledovaných škodlivin (tun/rok resp. kg/rok), zdroje REZZO 1-4, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou působností, stav

104 E3) Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší je proveden se zaměřením na problematické polutanty, tedy zejména na ty škodliviny u nichž dochází k překračování imisního limitu nebo cílového imisního limitu. I. Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) Tuhé znečišťující látky (TZL) nemají určen emisní strop pro rok 2010, přesto se jedná o důležitou škodlivinu vzhledem k měření PM 10 v ovzduší a návaznosti na legislativu (NV č. 597/2006 Sb.). V dalším období po roce 2010 již nebudou sledovány tuhé znečišťující látky jako celek, ale pouze velikostní frakce PM 2,5 (suspendované částice, jejichž velikost nepřesahuje 2,5 µm). Tato velikostní frakce již bude mít svůj emisní strop, který se bude muset v následujícím období splnit. I proto je důležité již nyní přijímat opatření ke snížení emisí tuhých látek jako celku. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích tuhých znečišťujících látek, frakce PM 10 a PM 2,5 v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 69. Obr. 69. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích tuhých znečišťujících látek, PM 10 a PM 2,5, Jihomoravský kraj, stav 2010 Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění tuhými látkami (TZL, PM 10, PM 2,5 ) v Jihomoravském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují více než 2x větší množství tuhých látek, než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady (REZZO 1 + REZZO 2). V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná, jak to uvádí následující Tab. 40 a mapa na Obr. 70. V případě REZZO3 nebudou součty po ORP dávat celkovou sumu emisí za TZL za REZZO3, neboť v ní nejsou započteny emise TZL z chovů zvířat. Ty jsou rozpočítávány pouze do úrovně krajů, tzn. že do úrovní ORP nejsou zahrnuty

105 Tab. 40. Emise TZL, PM 10 a PM 2,5 v zóně Jihomoravský kraj v jednotlivých ORP, stav 2010 Kód ORP3 Název ORP3 tuhé znečišťující látky (t/r) polétavý prach PM 10 (t/r) polétavý prach PM 2,5 (t/r) 6201 Blansko 135,66 97,76 66, Boskovice 175,13 132,14 86, Brno 424,73 301,07 207, Břeclav 225,82 161,24 113, Bučovice 73,76 55,00 38, Hodonín 177,10 133,96 88, Hustopeče 160,78 113,94 77, Ivančice 48,17 35,67 22, Kuřim 55,91 39,71 25, Kyjov 159,05 127,99 99, Mikulov 56,25 41,27 26, Moravský Krumlov 82,59 60,86 37, Pohořelice 93,46 66,72 42, Rosice 250,59 170,61 109, Slavkov u Brna 89,92 64,34 44, Šlapanice 373,84 253,63 162, Tišnov 114,52 83,77 50, Veselí nad Moravou 75,40 57,82 42, Vyškov 267,39 193,43 138, Znojmo 296,40 220,42 146, Židlochovice 149,89 105,83 72,15 Celkový součet 3 486, , ,

106 Obr. 70. Mapa emisí TZL dle kategorií zdrojů v jednotlivých ORP (stav 2010, t/r) Z mapky vyplývá, že např. v oblastech spadajících pod ORP Moravský Krumlov nebo Znojmo jsou majoritním zdrojem tuhých emisí malé zdroje REZZO 3, tedy především vytápění domácností. Ve většině ORP je však převládajícím zdrojem tuhých látek doprava (REZZO 4). V ORP Hodonín a Kyjov jsou význmaným zdrojem rovněž zvláště velké a velké zdroje REZZO 1. Tab. 41 znázorňuje 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů emisí TZL v Jihomoravském kraji včetně množství emisí v t/rok. Nejvýznamnější zdroje emisí tuhých znečišťujících látek jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí TZL (Obr. 71). Tab zdrojů REZZO1 s nejvyššími emisemi TZL (t/rok) v Jihomoravském kraji P. č. Kategor ie REZZO 1 REZZO 1 Provozovna ČEZ, a. s. - Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice - elektrárna Hodonín Tuhé látky (t/r) polétavý prach PM 10 (t/r) polétavý prach PM 2,5 (t/r) 63,76 54,19 35,07 2 REZZO 1 VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost 60,04 55,20 49,18 3 REZZO 1 Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost - 43,35 22,68 7,

107 P. č. Kategor ie REZZO Cementárna Mokrá Provozovna Tuhé látky (t/r) polétavý prach PM 10 (t/r) polétavý prach PM 2,5 (t/r) 4 REZZO 2 Stavební recyklace s.r.o. - kamenolom Rosice u Brna 39,20 19,99 5,88 5 REZZO 1 Eligo a.s. - odštěpný závod Brno 24,24 14,56 8,51 6 REZZO 1 DSB EURO s.r.o. 15,33 8,07 2,73 7 REZZO 2 František Matlák - Kamenolom Lažánky 14,03 7,16 2,10 8 REZZO 1 Saint-Gobain Vertex, s.r.o. závod 3 Hodonice 11,36 10,46 9,33 9 REZZO 2 Madest, s.r.o. - kamenolom, Pavlice 10,14 6,08 3,55 10 REZZO 1 Moravskoslezské cukrovary, a.s.-závod Hrušovany n. Jev. 8,81 6,87 5,28 Zdroj dat: ČHMÚ, REZZO 1, stav 2010 Obr. 71. Nejvýznamnější stacionární zdroje TZL v Jihomoravském kraji, rok

108 II. Emise oxidu siřičitého (SO 2 ) Oxid siřičitý (SO 2 ) má určen emisní strop pro rok 2010, jehož hodnota činí 4,3 kt/rok. Množství emitovaného oxidu siřičitého v roce 2010 činilo 3,3 kt/rok což je 76% emisního stropu (Obr. 89) a tedy z hlediska oxidu siřičitého Jihomoravský kraj dodržel emisní strop pro rok Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidu siřičitého v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 72. Obr. 72. Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích oxidu siřičitého, Jihomoravský kraj, stav 2010 Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem oxidu siřičitého v Jihomoravském kraji jsou zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1). Významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují zhruba čtvrtinu všech emisí SO 2 v Jihomoravském kraji. V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná, jak to uvádí mapa na Obr. 73. Tab. 42. Emise SO 2 v zóně Jihomoravský kraj jednotlivých ORP, stav 2010 (t/r) Kód ORP3 Název ORP3 oxid siřičitý SO 2 (t/r) 6201 Blansko 55, Boskovice 132, Brno 283, Břeclav 26, Bučovice 27, Hodonín 1 453, Hustopeče 31, Ivančice 31, Kuřim 19, Kyjov 219,

109 Kód ORP3 Název ORP3 oxid siřičitý SO 2 (t/r) 6211 Mikulov 38, Moravský Krumlov 58, Pohořelice 40, Rosice 33, Slavkov u Brna 19, Šlapanice 99, Tišnov 80, Veselí nad Moravou 31, Vyškov 124, Znojmo 492, Židlochovice 29,02 Celkový součet 3 329,14 Obr. 73. Podíl kategroií REZZO na emisích SO 2, dle jednotlivých ORP, stav 2010 Z mapky vyplývá, že ve většině ORP Jihomoravského kraje jsou majoritním zdrojem oxidu siřičitého malé zdroje REZZO 3, tedy především vytápění domácností. Avšak naprosto dominantním zdrojem SO 2 v zóně Jihomoravský kraj je ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín. Dalším významným emitentem SO 2 je cihlářská výroba jako historicky významné průmyslové odvětví v Jihomoravském kraji (Hevlín, Šlapanice, Hodonín, Novosedly). Postupným vývojem technologie výpalu došlo k náhradě kruhových pecí využívajících jako palivo uhlí a v současné -109-

110 době jsou v provozu tunelové vypalovací pece spalující zemní plyn. Emise síry jsou způsobeny přirozeným složením cihlářských hlín. Tab nejvýznamnějších zdrojů emisí SO 2 v Jihomoravském kraji, stav 2010 (t/r) Pořadí Kategorie REZZO 1 REZZO 1 Provozovna ČEZ, a. s. - Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice - elektrárna Hodonín oxid siřičitý (t/r) 1423,481 2 REZZO 1 Moravskoslezské cukrovary, a.s.-závod Hrušovany n. Jevišovkou 249,263 3 REZZO 1 Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever 184,694 4 REZZO 1 VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost 180,926 5 REZZO 1 SVBF PRAHA - Vyškov - K1,R95,R177, b.č ,02 6 REZZO 1 Saint-Gobain Vertex, s.r.o. závod 3 Hodonice 56,428 7 REZZO 1 Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost - Cementárna Mokrá 30,581 8 REZZO 1 ZEVO, spol. s r.o. - Bioplynová stanice Velký Karlov 21,173 9 REZZO 2 SEEIF Ceramic - Šamotka 01 MKZ 16, REZZO 1 TONDACH Česká republika s.r.o. - závod Šlapanice 16,552 Nejvýznamnější zdroje jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí SO 2 (Obr. 74). Obr. 74. Nejvýznamnější zdroje emisí SO 2, Jihomoravský kraj, stav 2010 (t/r) -110-

111 III. Emise oxidů dusíku (NOx) Pro emise oxidů dusíku (NOx) je určen emisní strop pro rok 2010, jehož hodnota činí 18,0 kt/rok. Množství emitovaných oxidů dusíku v roce 2010 činilo 17,5 kt/rok což je 97,4% emisního stropu (Obr. 89) a tedy z hlediska oxidů dusíku Jihomoravský kraj dodržel emisní strop pro rok Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidů dusíku v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 75. Obr. 75. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidů dusíku, Jihomoravský kraj, stav 2010 Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění oxidy dusíku v Jihomoravském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Významným zdrojem jsou zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1). V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná, jak to uvádí mapa na Obr. 76. Tabulka níže uvádí celkové množství emisí NO 2 v členění dle obcí s rozšířenou působností. Tab. 44. Emise NO 2 v jednotlivých ORP, stav 2010 (t/r) Kód ORP3 Název ORP oxidy dusíku NO X (t/r) 6201 Blansko 49, Boskovice 52, Brno 261, Břeclav 148, Bučovice 30, Hodonín 88, Hustopeče 85, Ivančice 10, Kuřim 21,

112 Kód ORP3 Název ORP oxidy dusíku NO X (t/r) 6210 Kyjov 72, Mikulov 23, Moravský Krumlov 22, Pohořelice 39, Rosice 114, Slavkov u Brna 49, Šlapanice 288, Tišnov 20, Veselí nad Moravou 26, Vyškov 142, Znojmo 108, Židlochovice 91,47 Celkový součet 1 748,99 Obr. 76. Podíl kategorii REZZO na emisích NO 2 v jednotlivých ORP, stav 2010 Z mapky vyplývá, že ve všech ORP je majoritním zdrojem NOx doprava, tedy REZZO4. V ORP Hodonín, Břeclav, Kyjov, Brno a Šlapanice je však významný rovněž podíl zvláště velkých a velkých zdrojů REZZO1. Nejvyšší emise NO 2 kategorie REZZO1 jsou dosaženy v ORP Šlapanice

113 Tab. 45. Deset zdrojů s nejvyššími emisemi oxidu dusičitého NO 2 v Jihomoravském kraji, stav 2010 (t/r) Pořadí Kategorie REZZO 1 REZZO 1 2 REZZO 1 Provozovna Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost - Cementárna Mokrá ČEZ, a. s. - Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice - elektrárna Hodonín oxid dusičitý NO 2 (t/r) 111, , REZZO 1 VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost 32, REZZO 1 NET4GAS, s.r.o. kompresorová stanice Břeclav 17, REZZO 1 Teplárny Brno a.s. - Provoz Špitálka 15, REZZO 1 Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO 14, REZZO 1 CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. - Vápenka Mokrá 9, REZZO 1 Moravskoslezské cukrovary, a.s.-závod Hrušovany n. Jev. 7, REZZO 1 Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever 7, REZZO 1 Teplárny Brno a.s. - Provoz Červený Mlýn 6,3862 Nejvýznamnější zdroje jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí NO 2. Obr. 77. Nejvýznamnější zdroje emisí NO 2, Jihomoravský kraj, stav 2010 (t/r) -113-

114 IV. Emise benzenu Benzen nemá stanoven emisní strop. Obr. 78. Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích benzenu, Jihomoravský kraj, stav 2010 Dominantním zdrojem emisí benzenu jsou mobilní zdroje REZZO 4. Významné jsou rovněž malé spalovací zdroje REZZO 3. V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná. Nejvýznamnější podíl na emisích benzenu má ve všech ORP doprava (REZZO 4). V ORP Brno, Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou, Boskovice a Blansko mají významný podíl rovněž zdroje kategorie REZZO 3, zejména malé spalovací zdroje. Obr. 79. Podíl kategorií REZZO na emisích benzenu, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou působností, stav 2010 (t/r) -114-

115 Nejvýznamnější zdroje jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí benzenu. Tab. 46. Deset zdrojů s nejvyššími emisemi benzenu v Jihomoravském kraji, stav 2010 (kg/r) Pořadí Kategorie REZZO Provozovna benzen (kg/r) 1 REZZO 1 Gumotex, akciová společnost 468,34 2 REZZO 1 Moravskoslezské cukrovary, a.s.-závod Hrušovany n. Jev. 305,95 3 REZZO 1 Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever 257,43 4 REZZO 2 MND a.s. - SNS Dambořice 136,93 5 REZZO 1 Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. - závod 20 Novosedly 99,77 6 REZZO 1 RIHO CZ, a.s. - technologie laminování vláken 99,07 7 REZZO 1 Impress Znojmo,a.s. 72,14 8 REZZO 1 Heluz, s.r.o. - Cihelna Hevlín II 70,00 9 REZZO 1 COLORprofi, spol. s r.o. - lakovna 68,66 10 REZZO 1 JOSEF SEIBEL, s.r.o. - výroba obuvi Hrušovany 65,89 Zdroj dat: ČHMÚ, REZZO 1, REZZO 2, stav 2010 Obr. 80. Nejvýznamnější zdroje emisí benzenu, Jihomoravský kraj, stav 2010 (kg/r) -115-

116 V. Emise benzo(a)pyrenu Benzo(a)pyren nemá stanoven emisní strop. Vzhledem k tomu, že zóna Jihomoravský kraj má vyhlášenou oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro B(a)P je v této analytické části věnována pozornost zdrojům jeho emisí. Obr. 81. Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích B(a)P, Jihomoravský kraj, stav 2010 Dominantním zdrojem emisí benzo(a)pyrenu jsou malé zdroje REZZO 3. Ostatní kategorie zdrojů jsou nevýznamné. V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná. Nejvýznamnější podíl na emisích benzo(a)pyrenu mají ve všech ORP zdroje REZZO 3. V některých ORP mají malý podíl rovněž mobilní zdroje REZZO

117 Obr. 82. Podíl kategorií REZZO na emisích benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou působností, stav 2010 (t/r) Nejvýznamnější zdroje jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí BaP. Tab. 47. Deset zdrojů s nejvyššími emisemi B(a)P v Jihomoravském kraji, stav 2010 (kg/r) Pořadí Kategorie REZZO Provozovna benzo(a)pyren (kg/r) 1 REZZO 1 Jihomoravská armaturka spol.s r.o. 0, REZZO 1 SLÉVÁRNA KUŘIM, a.s. 0, REZZO 1 ČEZ, a. s. - Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice - elektrárna Hodonín 0, REZZO 1 DSB EURO s.r.o. 0, REZZO 1 Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever 0, REZZO 1 Moravskoslezské cukrovary, a.s.-závod Hrušovany n. Jev. 0, REZZO 1 Teplárny Brno, a.s. - CZT Teyschlova 0, REZZO 1 BOHEMIA ASFALT, s.r.o. - obalovna Moravský Písek 0, REZZO 1 Brněnská obalovna, s.r.o. - obalovna Chrlice 0, REZZO 1 Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO 0,

118 Obr. 83. Nejvýznamnější zdroje emisí B(a)P, Jihomoravský kraj, stav 2010 (kg/r) -118-

119 VI. Emise oxidu uhelnatého (CO) Oxid uhelnatý (CO) nemá určen emisní strop pro rok 2010, přesto se jedná o důležitou škodlivinu vzhledem k majoritnímu přispěvateli dopravě jejíž intenzita rok od roku roste. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidu uhelnatého v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 84. Obr. 84. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidu uhelnatého Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění oxidu uhelnatého v Jihomoravském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Dalším významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností spolu se zvláště velkými a velkými zdroji REZZO

120 VII. Emise těkavých organických látek (VOC) Pro emise těkavých organických látek (VOC) je stanoven emisní strop pro rok 2010, jehož hodnota činí 18,3 kt/rok. Množství emitovaných těkavých organických látek v roce 2010 bylo 14,3 kt/rok což je 78,4 % emisního stropu (Obr. 89) a tedy z hlediska VOC Jihomoravský kraj dodržel emisní strop pro rok Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích VOC v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 85. Obr. 85. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích VOC Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění VOC v Jihomoravském kraji jsou malé zdroje (REZZO 3) spalování pevných paliv a malé provozovny lakoven, odmašťoven, opravárenství, aplikace nátěrových hmot v domácnostech aj. Významným zdrojem jsou mobilní zdroje (REZZO 4)

121 VIII. Emise amoniaku (NH 3 ) Amoniak (NH 3 ) má určen emisní strop pro rok 2010, jehož hodnota činí 11 kt/rok. Množství emitovaného amoniaku v roce 2010 činilo 6,2 kt/rok což je 56,4 % emisního stropu (Obr. 89) a tedy z hlediska NH 3 Jihomoravský kraj dodržel emisní strop pro rok Pokles emisí amoniaku je způsoben výrazným poklesem chovaných hospodářských zvířat v posledních letech a to zejména v chovu prasat a skotu. Jelikož došlo ke změně metodiky výpočtu emisí NH 3 z chovného dobytka a již není vykazována jako podíl REZZO 1 a REZZO2 ale jako plošné zdroje REZZO 3. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích amoniaku v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 86. Obr. 86. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích amoniaku -121-

122 E4) Celkové množství emisí v oblasti (t/rok) Zóna Jihomoravský kraj je jedna z 11 zón a 3 aglomerací, na které je ČR v rámci problematiky ovzduší rozdělena. Všechny zóny a aglomerace přispívají k celkovým emisím ČR svým dílem, který je vyjádřen v Tab. 48 jak hmotnostně v t/rok tak relativně v procentech. Tab. 48. Podíl zón a aglomerací na celkových emisích zákl. škodlivin v ČR v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Kraj TZL SO2 NOx CO VOC* NH3* [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % Hl.m. Praha 2397,0 3,8% 1588,0 0,9% 7233,2 3,0% 16520,8 3,9% 12177,5 8,1% 549,5 0,8% Středočeský 11085,6 17,8% 22995,6 13,6% 36440,9 15,1% 55621,0 13,2% 23483,1 15,5% 8822,6 13,0% Jihočeský 5037,8 8,1% 9037,8 5,3% 12150,2 5,0% 22816,2 5,4% 9753,4 6,4% 8541,3 12,6% Plzeňský 4632,0 7,4% 7684,1 4,5% 12318,6 5,1% 21144,9 5,0% 9117,3 6,0% 6442,5 9,5% Karlovarský 2035,1 3,3% 9545,2 5,6% 10615,6 4,4% 8488,1 2,0% 4648,5 3,1% 1891,3 2,8% Ústecký 5143,7 8,2% 57655,9 34,0% 57370,0 23,7% 26456,6 6,3% 13541,7 9,0% 2691,5 4,0% Liberecký 2175,7 3,5% 2492,3 1,5% 4194,4 1,7% 11268,1 2,7% 5867,3 3,9% 2194,8 3,2% Královéhradecký 3723,3 6,0% 6361,3 3,8% 8264,9 3,4% 17373,4 4,1% 8483,9 5,6% 5222,6 7,7% Pardubický 3447,5 5,5% 14054,5 8,3% 16926,9 7,0% 16104,9 3,8% 8168,3 5,4% 5100,8 7,5% Vysočina 5057,1 8,1% 3019,8 1,8% 12942,5 5,4% 22238,6 5,3% 9515,3 6,3% 8871,6 13,1% Jihomoravský 5074,0 8,1% 3329,1 2,1% 17489,9 7,2% 27954,0 6,6% 14348,5 9,5% 6200,6 9,2% Olomoucký 3472,9 5,6% 4442,4 2,6% 10543,9 4,4% 16998,5 4,0% 8616,1 5,7% 4227,5 6,2% Zlínský 2382,3 3,8% 4918,2 2,9% 7572,6 3,1% 11380,0 2,7% 7737,3 5,1% 3069,5 4,5% Moravskoslezský 6700,7 10,7% 22194,1 13,1% 27697,6 11,5% ,1 35,1% 15814,9 10,5% 3880,6 5,7% Celkem 62364,7 100,0% ,0 100,0% ,0 100,0% ,2 100,0% ,1 100,0% 67706,7 100,0% Podíl emisí Jihomoravského kraje na celkových emisích ČR v roce 2010 je vyjádřen v následujícím Obr. 87. Z grafu vyplývá, že Jihomoravský kraj se ve všech znečišťujících látkách pohybuje do cca 10 % všech emisí, relativně nejvíce přispívá celkovým emisím ČR emisemi amoniaku (NH 3 ) a těkavých organických látek (VOC). Vývoj emisí v Jihomoravském kraji v letech je graficky znázorněn v Obr. 88. Graf je rozdělen po základních znečišťujících látkách a ty jsou pak znázorněny po jednotlivých letech a vyjadřují množství emisí v t/rok. Z grafu vyplývá, že množství oxidů dusíku (NOx) oxidu uhelnatého (CO), těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH 3 ) má sestupnou tendenci, zatímco v případě tuhých látek a oxidu siřičitého je trend do roku 2007 (TL) resp (SO 2 ) rostoucí a následně klesající

123 Obr. 87. Podíl emisí zóny Jihomoravský kraj na celkových emisích ČR v roce 2010 Podíl emisí zákl. znečišťujících látek Jihomoravského kraje na celkových emisích ČR, % 90% 80% 70% 60% % 50% 40% 30% 20% 10% 0% TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Jihomoravský kraj ČR Obr. 88. Vývoj emisí v zóně Jihomoravský kraj v letech v t/rok (zdroj ČHMÚ) Vývoj emisí zákl. znečišťujících látek v Jihomoravském kraji v letech t/rok TZL SO2 NOx CO VOC NH

124 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečištění pro základní znečišťující látky je uveden v Tab. 49. Tab. 49. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování pro základní znečišťující látky Kategorie zdrojů J I H O M O R A V S K Ý K R A J, R O K TZL SO 2 NOx CO VOC NH 3 t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % REZZO 1 320,38 9, , ,3 18, ,9 16,4 503,2 3,5 25,0 0,4 REZZO 2 198,4 5,7 87,62 2,6 356,6 2,1 282,6 1,0 262,1 1,8 2,2 0,0 REZZO 3 700,83 20,1 888,27 26,7 626,2 3, ,2 10, ,5 62, ,4 94,9 Celkem stacionární 1 219, ,1 98, ,1 23,8 7646,7 27,4 9768,9 68,1 5911,6 95,3 REZZO , ,06 1, ,8 76, ,3 72, ,6 31,9 289,0 4,7 CELKEM 3 486,38 100, ,14 100, ,9 100, ,0 100, ,5 100,0 6200,6 100,0 Oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické látky (VOC) mají emisní strop, který musí být splněn v roce 2010 tzn. celkové emise nepřekročí stropní hodnotu. Emisní stropy jsou určeny pro celou ČR a dále pro jednotlivé zóny a aglomerace. Vztah emisí v zóně Jihomoravský kraj v roce 2010 vůči stropům, které mají být dosaženy v roce 2010 je uveden na Obr. 89. Obr. 89. Vztah emisí jednotlivých škodlivin Jihomoravského kraje v roce 2010 vůči emisním stropům (2010) Vztah emisí v roce 2010 v Jihomoravském kraji k emisním stropům pro rok Nemá emisní strop ,36 % 78,41 % t/rok emisní strop ,37 % Nemá emisní strop 81,62 % 0 TZL SO2 NOx CO VOC NH3-124-

125 E5) Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí. V centru Jihomoravského kraje leží aglomerace Brno, které je významným znečišťovatelem ovzduší zejména kvůli vysoké hustotě a intenzitě dopravy a nakumulovanému průmyslu. Aglomerace Brno také významně přispívá svými emisemi k celkovým emisím Jihomoravského kraje. Z výše uvedeného vyplývá, že aglomerace Brno se rovněž významně podílí i na dálkovém transportu znečišťujících látek na území zóny Jihomoravský kraj. Tuto situaci potvrzuje např. i vymezení OZKO v roce 2010 (Obr. 4), kde je patrné, že pokud byla vymezena OZKO v rámci zóny Jihomoravský kraj, jedná se zejména o oblasti v těsné blízkosti aglomerace Brno, popř. v těsné blízkosti nejvýznamnějších dopravních tahů. Dalším přispěvatelem znečištění ovzduší v rámci dálkového transportu je částečně i Polsko a aglomerace Moravskoslezský kraj, jenž je zejména z hlediska koncentrací PM 10 nejhorší oblastí v ČR. Vlivem proudění a topografie (Hornomoravský a Dolnomoravský úval) se může znečištění transportovat z Ostravsko-Karvinska resp. polské části Slezska až na území Jihomoravského kraje. O tomto jevu svědčí také vznik a průběh smogových situaci v moravských krajích ČR

126 F) ANALÝZA SITUACE F1) podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění I. SWOT analýza Východiskem pro možnost predikce budoucího vývoje produkce emisí znečišťujících látek do ovzduší a pro hodnocení dosažitelnosti emisních stropů, pro hodnocení kvality ovzduší a vztahu k imisním limitům a pro návrh scénáře vhodných opatření je SWOT analýza (Tab. 50), která je standardní metodou používanou k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Tab. 50. SWOT analýza Silné stránky SWOT analýza kvality ovzduší v zóně Jihomoravský kraj Příležitosti Nízká imisní zátěž na většině území zóny Plnění všech emisních stropů Nepřekračování imisních limitů na většině území zóny Znalost problematiky ve vybraných územích a adresnost vybraných původců Slabé stránky Problémy s kvalitou ovzduší jsou spojeny především s dopravou (hustě obydlená sídla, významné liniové zdroje) a s malými zdroji (domácnosti, lokální topeniště zejména menší obce bez plynofikace) Překračování 24hodinového imisního limitu pro PM 10 a cílového imisního limitu pro B(a)P Dálkový přenos škodlivin z Polska a Moravskoslezského kraje Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem Nemožnost ovlivnit faktory ovlivňující kvalitu ovzduší (počasí, větrná eroze) Možnost spolufinancování projektů z fondů EU Spolupráce s organizacemi zabývajícími se měřením a vyhodnocením kvality ovzduší (prezentace, přednášky, školení zejména k malým zdrojům a vlivu na kvalitu ovzduší). Spolupráce se sousedními regiony a na mezinárodních projektech Hrozby Nedostatečná legislativa pro snížení emisí z malých zdrojů Překračování imisních limitů pro PM 10 a B(a)P Pokračující spoluspalování odpadů v lokálních topeništích/návrat k tuhým palivům v lokálních topeništích dříve plynofikovaných Nedostatek finančních prostředků pro realizaci opatření II. Doprava Vliv dopravy na kvalitu ovzduší v ČR je čím dál významnější. Rovněž v zóně Jihomoravský kraj se majoritně podílí na emisích TZL, NOx a CO (Obr. 69, Obr. 75 a Obr. 84). Z hlediska emisí a emisních stropů hrozí nebezpečí překročení v případě NOx, kdy se celkové -126-

127 emise NOx pohybují na hladině 97,36 % emisního stropu pro rok 2010 (Obr. 89), přičemž podíl dopravy činí 76 % všech emisí NOx (Obr. 75). K nepřekačování stanoveného emisního stropu by měla napomoci zejména opatření zaměřená na zkvalitnění dopravních prostředků, jako je obměna vozových parků významných autodopravců, podpora vozidel s nízkými emisemi, ale rovněž opatření zaměřená na podporu plynulosti provozu a vymístění významných liniových zdrojů mimo hustě obydlená území. Z hlediska imisí a kvality ovzduší je nejdůležitější vliv dopravy na koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, zejména pak frakci PM 10 a PM 2,5. V posledních letech byl imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10 v zóně Jihomoravský kraj překročen především v nejbližším okolí významných dopravních tahů a dále pak v lokalitách s vyšší intenzitou dopravy (Obr. 4). Jedná se zejména o blízké okolí Brna. Rovněž stanice imisního monitoringu označené jako dopravní měří nejvyšší koncentrace suspendovaných částic v ovzduší (Tab Tab. 15). Tato situace je způsobena jednak primárními emisemi (spalování a exhalace z výfuků, otěry brzd, pneumatik, vozovky atp.), ale velmi důležitá je zde i re-emise, kdy dochází k víření a opětovného vnesení již jednou usazených částic zpět do ovzduší. Dle modelových výpočtů se re-emise může podílet na koncentracích částic v ovzduší zhruba 40%. Ke snížení koncentrace suspendovaných částic z dopravy tak mohou přispět opatření technická, ale i legislativní. Do první skupiny se opět řadí opatření založená na obměně vozového parku, opatření odvádějící dopravu z nejvíce osídlených oblastí a rovněž opatření zaměřená na úklid vozovek zabraňující re-emisi. Z hlediska legislativního lze na vybraných komunikacích korigovat rychlost (kromě snížených emisí může i významně snížit výskyt kolon). Dále je pak možné řídit vjezd nákladních aut do center měst, resp. regulovat vjezd do center měst zřízením tzv. nízkoemisních zón. Priority v silniční dopravě [ZUR JMK, 18] Silnice R43 s prioritami úseků Brně a nejbližším okolí, které přinesou největší efekt v odlehčení nevyhovující stávající sítě aglomerace Brno Silnice R52 Pohořelice Mikulov státní hranice Silnice R55 Uherské Hradiště Mor. Písek Břeclav Silnice I/38 Blížkovice (hranice kraje) Znojmo Hatě hranice ČR / Rakousko dálnice D1 Kývalka Holubice, rozšíření na 6ti-pruh včetně mimoúrovňových křižovatek Jihozápadní tangenta Troubsko (D1/R43) Rajhrad (R52) Jižní tangenty Modřice (JZT) Chrlice (D2) Jihovýchodní tangenty Chrlice (D2) MÚK Tuřany Silnice I/19 Silnice I/23 Vysoké Popovice, obchvat Silnice I/23 Rosice Zakřany, přeložka s obchvaty sídel -127-

128 Silnice I/40 Mikulov Břeclav, přeložka s obchvaty sídel Silnice I/41 Bratislavská radiála Silnice I/42 - dokončení velkého městského okruhu (VMO) v Brně Silnice I/43 Česká Kuřim, čtyřpruh Silnice I/43 Sebranice Svitávka, přeložka Silnice I/43 Letovice Stvolová, homogenizace Silnice I/50 Bučovice, přeložka Silnice I/51 Hodonín, obchvat Silnice I/53 Znojmo Pohořelice, homogenizace včetně MÚK a obchvatu Lechovic Silnice I/54 Kyjov Bzenec, přeložka s obchvaty sídel Silnice I/71 Blatnice pod Svatým Antonínkem (hranice kraje) Javorník (hranice ČR/SR), přestavba Přestavba krajských tahů silnic II. třídy (II/431Bučovice, přeložka jih; II/152 Želešice Modřice, přeložka s obchvaty sídel; II/385 Hradčany Čebín, obchvat; II/385 Kuřim, severní obchvat (2-pruh); II/602 Bosonohy, obchvat; II/416 Hrušovany u Brna Vojkovice Blučina, přeložka s obchvaty sídel; II/417 Brno, Slatina Šlapanice, přeložka s obchvaty sídel; II/374 Rájec-Jestřebí Boskovice, přeložka s obchvaty sídel; II/380 Tuřany, obchvat) III. Malé zdroje V zóně Jihomoravský kraj jsou velmi důležitým faktorem z hlediska kvality ovzduší tzv. malé zdroje, zejména tedy lokální topeniště v domácnostech. Tato situace má zhoršující tendenci v posledních letech i přes skutečnost, že je území JMK téměř úplně plynofikováno (viz Tab. 52). Z hlediska emisí jsou malé zdroje majoritním emitentem VOC a NH 3 v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 85 a Obr. 86). V případě TZL a SO 2 jsou na druhém místě za emisemi z dopravy, avšak co se množství týče, vyprodukují malé zdroje v zóně Jihomoravský kraj více tuhých znečišťujících látek, než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady a v případě SO 2 vyprodukují cca 1/5 všech emisí SO 2 (Obr. 69 a Obr. 72). Emisní strop byl v roce 2010 dodržen s téměř 20 % rezervou. Možným opatřením ke snížení emisí SO 2 je obměna kotlů k vytápění, popř. přechod z tuhých paliv na zemní plyn. Struktura spotřeby paliv v Jihomoravském kraji Spotřeby paliv byly zjišťovány rámci aktualizace územní energetické koncepce v roce Celková spotřeba představuje úhrn všech tuhých, kapalných a plynných paliv a elektrické energie spotřebovaných na území Jihomoravského kraje. Jedná se v podstatě o spotřebu -128-

129 primárních energetických zdrojů (PEZ). Tab. 51. Celková spotřeba paliv v Jihomoravském kraji ve zdrojích kategorie REZZO 1-3 rok HUTR CUTR KOKS DŘEVO LTO P-B ZP TTO BP t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok tis.m 3 /rok t/rok m3/rok rok LIGNIT JKP JTP HUPR CUPR ELTO Nafta Zvláštní t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok V analýze je použita následující symbolika: (zdroj: ÚEK JMK, KEA, s.r.o., 2008) CUPR černé uhlí prachové ZP zemní plyn CUTR černé uhlí tříděné P-B propan butan HUPR hnědé uhlí prachové Dřevo veškerá biomasa HUTR hnědé uhlí tříděné BP bioplyn LTO lehký topný olej JKP jiná kapalná paliva TTO těžký topný olej JTP jiná tuhá paliva ELTO extra LTO Zvláštní zvláštní odpad Jiná tuhá paliva a jiná kapalná paliva vykazovaná ve struktuře paliv představují alternativní paliva. Zvláštní odpad představuje dle pravidel výkaznictví spotřeby paliv ve zdrojích REZZO jakýkoli odpad (s výjimkou nebezpečného odpadu), je-li zneškodněn spalováním s termickým využitím vyrobeného tepla. V případě Jihomoravského kraje tato kategorie obsahuje pouze komunální odpad, který je energeticky využit ve spalovně komunálního odpadu SAKO Brno. Obr. 90. Podíl jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě Jihomoravského kraje (2005) ZP 78,8% TTO 2,7% BP 0,4% LIGNIT 7,1% JKP 0,6% JTP 1,7% Zvláštní 1,7% HU 2,3% P-B 0,1% LTO 0,2% DŘEVO 2,1% KOKS 0,6% CU 1,7% -129-

130 Zemní plyn jako dominantní palivo v domácnostech zaznamenal v průběhu minulých let výraznější pokles, který ale lze zdůvodnit snížením dodávek tepla v teplotně zcela nadprůměrných zimních obdobích těchto let. Cenový nárůst zemního plynu a úprava sazby DPH se nejvíce projevily na poklesu spotřeby zemního plynu, a to jak u kategorie velkoodběr tak i u kategorie obyvatelstvo. Tuhá paliva a plyn ze svých pozic ustupují, dřevo/biomasa naopak nabývá na významu. Za tímto trendem stojí jednak podpora výměny kotlů na tuhá paliva za zdroje na biomasu, a pravděpodobně i rostoucí ceny plynu, které způsobují, že tato kategorie poněkud snížila svoji dosavadní ekonomickou přitažlivost. Prodeje zdrojů na elektřinu se zásadně nemění, coby nejdražší zdroj tepla, má elektřina své pevné místo na trhu zdrojů tepla. Přispívat k tomu může trend snižování tepelné náročnosti objektů, který cenovou nevýhodu elektřiny do značné míry eliminuje. Příjemným zjištěním je vývoj v oblasti kondenzačních kotlů na zemní plyn, a to s ohledem na jejich efektivitu při výrobě tepelné energie. Více jak pětinásobné navýšení prodejů u plynových závěsných kotlů za sledované roky ukazuje, že zákazníci nenakupují pouze podle ceny, ale stále více podle ukazatele cena/výkon. Zemní plyn Zemní plyn byl v období po roce 1990 palivem s největší dynamikou spotřeby v důsledku výrazné státní podpory. Jeho všeobecná dostupnost byla umožněna plošnou plynofikací dotovanou ze Státního fondu životního prostředí. Po roce 1996 spotřeba zemního plynu stagnovat. Státní podpora plynofikace umožnila celkové zlepšení ekologických parametrů energetického hospodářství ČR. Rozhodujícími spotřebiteli zemního plynu je průmysl (cihelny, keramičky, sklárny), domácnosti a teplárenství. Co se druhů paliv týče je Jihomoravský kraj specifický mírou plynofikace území. Zcela jedinečné postavení v rámci ČR má okres Hodonín, který je 100% plynofikovaný. Seznam neplynofikovaných obcí je uveden v následující Tab

131 Tab. 52. Neplynofikované obce Jihomoravského kraje (zdroj: ČSÚ) KOD_OBCE NÁZEV OKRES VÝMĚRA Velký Karlov Znojmo 1348, Skryje Brno-venkov 221, Louka Blansko 860, Ústup Blansko 264, Kuničky Blansko 427, Lhota u Olešnice Blansko 226, Makov Blansko 253, Malá Roudka Blansko 386, Strhaře Brno-venkov 531, Babice nad Svitavou Brno-venkov 1741, Babice u Rosic Brno-venkov 569, Čučice Brno-venkov 819, Hlína Brno-venkov 834, Hvozdec Brno-venkov 359, Chudčice Brno-venkov 410, Prace Brno-venkov 470, Zálesná Zhoř Brno-venkov 534, Bavory Břeclav 500, Borkovany Břeclav 1394, Ivaň Brno-venkov 1175, Němčičky Břeclav 778, Pasohlávky Brno-venkov 2656, Březina Vyškov 15820, Dobročkovice Vyškov 501, Kožušice Vyškov 718, Malínky Vyškov 340, Nové Sady Vyškov 242, Podivice Vyškov 226, Lančov Znojmo 1508, Našiměřice Znojmo 603, Podhradí nad Dyjí Znojmo 617, Podmyče Znojmo 565, Stálky Znojmo 1214, Starý Petřín Znojmo 1854, Šafov Znojmo 949, Drahonín Brno-venkov 668, Lubné Brno-venkov 302, Olší Brno-venkov 871, Pernštejnské Jestřabí Brno-venkov 750, Rojetín Brno-venkov 427, Řikonín Brno-venkov 261, Tišnovská Nová Ves Brno-venkov 427, Vratislávka Brno-venkov 349, Žďárec Brno-venkov 803,95 SUMA 46793,45 Jihomoravský kraj Plynofikovanost 93,50% -131-

132 Obr. 91. Plynofikace v Jihomoravském kraji Na výše uvedeném obrázku je zobrazen stav plynofikace v kraji zelenou barvou jsou vyneseny plynofikovaný obce, červenou barvou pak neplynofikované. Kvalita ovzduší Malá sídla se stala jedním z největších zdrojů benzo(a)pyrenu a pevných částic. Lokální zdroje se významně podílí na emisích pevných částic v ČR (30%). Tyto malé částice o velikosti řádově v µm jsou svojí povahou aktivními nosiči cizorodých látek a zajišťují pasivní transport toxických komponent až do plicních alveol. Z hlediska imisí a kvality ovzduší se malé zdroje podílí na překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 a dále na překračování cílového imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu. Jediným možným způsobem, jak zapůsobit na provozovatele malých zdrojů (zejména domácností) je osvěta podávaná odborníky v oboru ochrany ovzduší. Nabízí se rovněž proměření kvality ovzduší v několika malých obcí, kde převládá vytápění pevnými palivy a odpadem a jejich srovnání např. s většími městy popř. zatíženějšími oblastmi. Měření by mělo být zaměřeno zejména na suspendované částice PM 10, PM 2,5, dále pak polyaromatické uhlovodíky popř. těžké kovy. Chybí obecné povědomí o nebezpečnosti respektive škodlivosti spalování určitých druhů paliv či spalování odpadů v lokálních topeništích, které jsou zdroji těchto toxických látek. Jediným možným způsobem, jak zapůsobit na provozovatele malých zdrojů (zejména domácností) je osvěta podávaná odborníky v oboru ochrany ovzduší