FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

Transkript

1 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY FACTORS AND THEIR INFLUENCE ON FARM MACHINERY H. Řezbová, O.Škubna ČZU Praha - Katedra ekonomiky Abstract In the paper, there is analyzed the impact of the investment activities in the Czech agricultural sector on the structure and the value of long-term tangible assets in the time series from 2 to 28, concerning business enterprises - cooperatives, corporations and natural persons. Furthermore, these entities are assessed as to the size of their liabilities and theirs chase, with the focus on the subsidy programs role for their purchase and in the orientation on machine capacity use in the example of tractors and harvester threshers in different types of agricultural subjects. Knowledge presented in this paper is the result of grant solution MSMT Economics of Czech agriculture resources and their efficient usage within the framework of multifunctional agri-food systems. Keywords: long-term assets, investment, agriculture, farm machinery Úvod Investice do zemědělské techniky jsou významným prvkem při zavádění nových a moderních technologických systémů. Tyto investice jsou vyvolány buď potřebou zajištění prosté reprodukce majetku, nebo změnou výrobní struktury podniku a nebo tlakem na zvýšení produktivity a výkonnosti techniky s ohledem na snižování podílu spotřeby lidské práce. Plán obnovy zemědělské techniky ovlivňuje možnosti budoucího výrobního zaměření podniku a diverzifikaci jeho aktivit na mnoho let dopředu. Na základě údajů Souhrnného zemědělského účtu ČR za roky je možno konstatovat, že v rozmezí let byly každoročně v sektoru zemědělství pořízeny nové investice do strojů, budov a zvířat základního stáda ve výši 7,4 až 1,4 miliardy korun. Odpisy strojů, budov a zvířat (spotřeba hrubého fixního kapitálu) dosahovaly hodnot 1,8 až 12,1 miliardy korun. V letech nedocházelo ani k prosté reprodukci majetku ve výši odpisů. Situace se změnila v roce 24. V tomto roce byla úroveň nových investic na úrovni odpisů a po dlouhé době let došlo alespoň k prosté reprodukci majetku za zemědělství ČR jako celku. Od roku 25 dochází v zemědělství ČR k rozšířené reprodukci majetku a nové každoroční investice ve výši 14,2 až 15,7 miliard korun přesahují o cca 1 až 1,5 miliardy Kč úroveň odpisů. Stejný trend vývoje k rozšířené reprodukci majetku, ale ve Slovenské republice, potvrzuje CHRASTINOVÁ (29). Zde se meziročně zvýšila tvorba hrubého fixního kapitálu z 1,21 miliard Sk v roce 27 na 14,91 miliard Sk v roce 28, jednalo je téměř o 46% nárůstu oproti předchozímu roku. Za základní faktory, které ovlivňují každoroční výši investic do zemědělské techniky jsou z ekonomického hlediska považovány výsledky hospodaření a míra zadluženosti podnikatelských subjektů včetně jejich přístupu k čerpání úvěrů (ROSOCHATECKÁ a kol., 28). Významný podíl na zvýšené investiční aktivitě podniků v ČR má i dotační podpora investic. Investiční aktivita zemědělských subjektů byla podporována od roku 1994 díky činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Investice do zemědělské techniky byly po vstupu České republiky do EU podporovány rovněž na základě Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (24-26) a nyní je možno čerpat podpory od roku 27 až do roku 213 v rámci Programu rozvoje venkova. Dalšími faktory, které ovlivňují výši a strukturu investic do zemědělské techniky jsou průměrná výměra podniku, procento zornění, výkonová třída zemědělské techniky. ABRHAM a kol. (28) poukazuje na významné rozdíly v měrných počtech traktorů na 1 hektarů zemědělské půdy mezi podniky fyzických a právnických osob, kde podniky právnických osob vykazují 14,3 ks traktorů na 1 ha z.p. při průměrné výměře podniku 844 ha z.p. a fyzické osoby vykazují 48,7 ks traktorů na 1 ha z.p. při průměrné výměře 28 ha zemědělské půdy. Cílem příspěvku je podrobněji analyzovat vybrané faktory, které ovlivňují výši investiční aktivity do zemědělské techniky. Podrobněji je probrána struktura složek fixního kapitálu v rozmezí let , je vyjádřen vliv Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a Programu rozvoje venkova na obměnu strojové techniky. Dílčím cílem je analýza počtu dovezených traktorů, pluhů a sklízecích mlátiček ze statistiky zahraničního obchodu ve vztahu k celkovým stavům strojů v ČR a zachycení trendu vývoje v letech 23,25 a 27. Materiál a metody Pro splnění výše uvedeného cíle tohoto příspěvku byly zvoleny metody analýzy časových řad, metody komparace a metody poměrové analýzy. Základními podkladovými materiály byly následující databáze: položky Souhrnného zemědělského účtu součásti kapitálového účtu, publikované Českým statistickým úřadem za časové období let

2 28 [1], Výroční zpráva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu za rok 28 [2], Výroční zprávy o Operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v České republice za roky [3], databáze Strukturálních výsledků za zemědělství ČR v roce 23, 25 a 27 [4], a databáze zahraničního obchodu ČSÚ ze sekce Databáze a registry: Dovoz - šestimístná a osmimístná kombinovaná nomenklatura [5]. V rámci sledování dovozů traktorů byly analyzovány kódy Traktory ostatní v podrobnějším členění na Traktory zemědělské, lesnické, kolové, nové (do 18 kw, 19-37kW, 38-59kW, 6-74kW, 75-9kW, nad 9kW) a Traktory zemědělské, lesnické, kolové, použité, pro ostatní stroje byl zvolen šestimístný místný harmonizovaný systém : kód Pluhy, kód Kombajny pro sklízení, výmlat. Výsledky a diskuse Graf č. 1 zachycuje strukturu a vývoj hrubého fixního kapitálu v období let (údaje jsou v běžných cenách). V roce 1999 byla tvorba hrubého fixního kapitálu (nových investic) nejnižší, jednalo se pouze o 7,212 miliardy korun, přičemž nejvíce bylo investováno do budov, a to ve výši 3,12 miliardy korun. Nové investice do strojů činily v tomto roce pouze 2,17 miliardy korun. V průběhu následujících let se dynamika jednotlivých složek investic výrazně liší. Nejdynamičtěji se vyvíjejí investice do strojů a zařízení: v roce 1999 byla tato položka 2 17 mil.kč a v roce 28 se tato položka zvýšila na hodnotu mil.kč, což je zvýšení na 363 % původní hodnoty. Další výrazná změna byla u tvorby investic u položky zvířata (nárůst z 2 41 mil. Kč v roce 1999 na mil.kč v roce 28, což je nárůst na 176 % původní hodnoty). K nejmenší změně výše investic na došlo u budov, a to z hodnoty 3 13 mil. Kč v roce 1999 na hodnotu mil. Kč (nárůst na 132 % původní hodnoty). Ve srovnání s výchozím rokem 1999 se v zemědělství s nejmenší intenzitou nárůstu investovalo do pořízení nemovitostí. Vzhledem k vysokému podílu hodnoty budov a staveb na fixních aktivech, lze usuzovat, že se využívá pro výrobu vysoké procento budov a staveb s vysokým stupněm opotřebení nebo již odepsaných. Na rozdíl od toho vyšší obnova majetku se projevila u strojů a zařízení, výrazný zlom lze pozorovat po vstupu ČR do EU, kde se míra nových investic do strojů a zařízení zvětšila přibližně na dvojnásobnou hodnotu. Jednalo se o nárůst z hodnoty 3,422 miliardy korun v roce 23 na hodnotu 6,928 miliardy korun v roce 24. Dotační programy a investice do nových strojů Významnou roli při podpoře nových investic mají dotace, ať už se jedná o dotace úroků a garanci úvěrů v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) nebo o nenávratné dotace části investičních nákladů v rámci Programu rozvoje venkova. V následující části je vypočtena míra dotační podpory investic jako podíl kusů strojů financovaných pomocí fondů ku celkovému stavu kusů v ČR (vyplývajících ze strukturálního šetření v letech 23,25 a 27). PGRLF se za dobu své existence stal významným zdrojem pro financování inovací zemědělské výroby, zejména zemědělské techniky a zemědělských staveb. Díky sledování účelovosti v žádostech o podporu má PGRLF přehled o nejčastěji financovaných prostředcích, strojích nebo stavbách. Tak například za období let bylo díky podpoře PGRLF nakoupeno zemědělci traktorů, 1 65 kom- Graf č. 1 : Vývoj složek fixního kapitálu za období Zvířata zákl. stáda Budovy Stroje a zařízení Zdroj : ČSÚ, Data v publikacích, Souhrnný zemědělský účet, Součásti kapitálového účtu 2

3 Tabulka č. 1: Počty financovaných investic s podporou PGRLF za období Počet financovaných strojů (staveb) celkem Traktor Sklízecí mlátička Nakladač Ostatní Mobilní stroje celkem Secí kombinace Lis Podmítač Ostatní Nemobilní stroje celkem nová výstavba rekonstrukce Stavební investice celkem Zdroj : Výroční zpráva 28, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Tabulka č. 2: Procentický podíl strojů, pořízených s podporou PGRLF Stav 23 kusy % podíl PGRLF Stav 25 kusy % podíl PGRLF Stav 27 kusy % podíl PGRLF Traktor ,34% 87 39,68% ,% Sklízecí mlátička 12 6,95% ,33% ,94% Zdroj : Výroční zpráva 28, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, Strukturální šetření 23,25,27 bajnů a 686 nakladačů z celkového počtu 6 55 ks mobilních strojů. Dále bylo s podporou PGRLF pořízeno 671 secích strojů, 393 lisů a 35 podmítačů z celkového počtu nemobilních strojů a pořízeno celkem dalších 279 zemědělských technologií. V investiční výstavbě PGRLF podpořil celkem jen za posledních šest let novou výstavbu 155 objektů a rekonstrukci 148 objektů. Podrobnější vývoj podpořených investic je zachycen v tabulce č. 1. V tabulce č. 2 jsou vyjádřeny procentické podíly (% PGR- LF) počtu kusů, pořízených s podporou PGRLF, ve vztahu k celkovému počtu kusů strojů v ČR, vyplývajícího ze strukturálních šetření let 23, 25 a 27. Jak vyplývá z tabulky č. 2, počet kusů traktorů poklesl v roce 27 na hodnotu 91 % oproti roku 23, u sklízecích mlátiček se jednalo o pokles na 87 % počtu kusů v roce 27 oproti roku 23. Zemědělské subjekty v tomto období nakupovaly techniku s vyšší výkonností a tudíž s nižší potřebou kusů techniky v podniku. Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond podpořil v roce 27 nákup nových traktorů ve výši 1 % z celkového stavu traktorů v ČR a nákup nových sklízecích mlátiček ve výši 1,94 % z celkového stavu sklízecích mlátiček v ČR. Z těchto dat je zřejmé, že role PGRLF je mnohdy odbornou veřejností přeceňována a fakticky se tento fond podílí pouze na 1-2 % obnově traktorů a sklízecích mlátiček ročně. V této souvislosti je vhodné připomenout, že zemědělské stroje (až na výjimky) jsou většinou řazeny v 2. odpisové skupině dle Zákona o daních z příjmů a jejich životnost je tak oscilující kolem 5 let, resp. není předpokládáno, že by většina těchto strojů mohla plnit požadované funkce po 1 let, což je doba odepisování další odpisové skupiny. Pro prostou obnovu je tedy nutné ve výkonovém vyjádření obměňovat více než 1 % ročně. V rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) bylo v letech podpořeno 612 projektů v oblasti strojů a 1 91 projektů v oblasti budov. Ročně bylo průměrně podpořeno cca 24 projektů v oblasti strojů, jednalo se převážně o nákupy výkonných traktorů. Struktura čerpaných dotací je zachycena v tabulkách číslo 3 a 4. Jak vyplývá z tabulky č. 4, bylo v roce 24 tj. v prvém roce průběhu Operačního programu RVMZ podpořeno 116 projektů na financování traktorů. Pokud těchto 116 projektů vztáhneme ke stavu traktorů v ČR v roce 25, který byl ve výši kusů (strukturální šetření, viz tabulka č. 2), dospíváme k názoru, že v rámci OP RVMZ bylo podpořeno v roce 24 pouze,13 % nových investic do traktorů. To je velmi nízké procento podpory a je možné konstatovat, že podobně jako role PGRLF, tak i role Operačního programu RVMZ jsou z hlediska dotací na nákup nové strojní techniky velmi nadhodnocovány. Graf č. 1 vymezuje strukturu výdajů na strojní techniku v rámci všech kol Operačního programu RVMZ. 3

4 Tabulka č. 3: Počet projektů a dotace na 1 projekt v Kč, OP RVMZ Typ investice Počet projektů Celk. výdaje, tis. EUR Celk. výdaje, tis. Kč Dotace / projekt v Kč Budovy Stroje CELKEM Zdroj : Výroční zprávy o Operačním programu RVMZ v České republice za roky 24-26, MZe ČR Tabulka č. 4: Struktura projektů v 1. kole OP RVMZ, rok 24 Typ investice Počet Výdaje v Typ investice Počet Výdaje v žadatelů mil. Kč žadatelů mil. Kč Traktory Secí stroje Zapravení kejdy, rozmet.hnoje Minimální zpracování půdy Sklizeň pícnin a údržba luk Sklízecí mlátičky Krmné vozy 35 4 Zpracování ov.+zel, chmele 2 3 Postřikovače 6 7 CELKEM Zdroj : Výroční zpráva o Operačním programu RVMZ v České republice za rok 24, MZe ČR Graf č. 2: Struktura výdajů (dotací) na stroje v rámci OPRVMZ v průběhu let Struktura výdajů na stroje, OP RVMZ secí stroje 6,1% krmné vozy 6,% minimální zpracování půdy 2,1% postřikovače 1,% sklízecí mlátičky 9,6% zpracování ovoce, zeleniny a chmele,4% zapravení kejdy, rozmetadla hnoje 15,2% sklizeň pícnin a údržba luk 17,% traktory 42,5% Zdroj : Výroční zprávy o Operačním programu RVMZ v České republice za roky 24-26, MZe ČR Jak vyplývá z tabulky č. 4, bylo v roce 24 tj. v prvém roce průběhu Operačního programu RVMZ podpořeno 116 projektů na financování traktorů. Pokud těchto 116 projektů vztáhneme ke stavu traktorů v ČR v roce 25, který byl ve výši kusů (strukturální šetření, viz tabulka č. 2), dospíváme k názoru, že v rámci OP RVMZ bylo podpořeno v roce 24 pouze,13 % nových investic do traktorů. To je velmi nízké procento podpory a je možné konstatovat, že podobně jako role PGRLF, tak i role Operačního programu RVMZ jsou z hlediska dotací na nákup nové strojní techniky velmi nadhodnocovány. Graf č. 1 vymezuje strukturu výdajů na strojní techniku v rámci všech kol Operačního programu RVMZ. Na Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství navazuje pro roky Program rozvoje venkova (PRV). V tomto programu je podpora mobilních strojů v podstatě vyloučena, nákup traktorů mohou realizovat pouze začínající mladí zemědělci. Ostatní zemědělské subjekty mohou obdržet dotaci pouze v rámci staveb a technologií. V rostlinné výrobě se například jedná o investice do sil a horizontálních hal pro skladování obilovin a olejnin, investice do skladů pro ovoce, zeleninu a chmel a dále o investice do skleníků a fóliovníků. Struktura dotací pro prvé kolo PRV je zachycena v následující tabulce. 4

5 Tabulka č. 5: Struktura schválených projektů v 1. kole PRV, rok 27 I a I b I.3.2. Typ opatření stavby pro ŽV stavby pro RV mladý zemědělec CELKEM Počet projektů Finanční požadavky v Kč Výdaje v Kč / projekt Zdroj : Statistika Státního zemědělského intervenčního fondu pro 1 kolo PRV, SZIF,27 V roce 27 bylo v rámci prvého kola podpořeno celkem 79 projektů v celkové výši podpory cca 1,59 miliardy korun. Největší podíl podpor (2/3 výdajů) byl schválen pro stavby v živočišné výrobě, následovaly podpory staveb v rostlinné výrobě (cca 33 miliónů korun). Nejmenší částka podpor byla přiznána pro mladé zemědělce a tím pádem pro nákup zemědělské techniky, převážně traktorů. Jednalo se o částku cca 223 miliónů Kč pro 24 žadatelů. Při velmi zúženém pohledu lze předpokládat, že byl podpořen nákup 24 kusů nových traktorů. Pokud těchto 24 kusů traktorů vztáhneme k počtu traktorů v ČR v roce 27 (83 813), dospějeme k názoru, ze v roce 27 bylo v rámci Programu rozvoje venkova podpořeno pouze,24 % investic do traktorů. Je tedy možno konstatovat, že jak OP RVMZ, tak i Program rozvoje venkova velmi málo podporují obnovu základní zemědělské techniky. Hodnocení dovozů traktorů, sklízecích mlátiček a pluhů Další databází, ze které můžeme odvodit intenzitu investování do obnovy zemědělské techniky je databáze zahraničního obchodu, zveřejňovaná a měsíčně aktualizovaná Českým statistickým úřadem na internetových stránkách v sekci databází a registrů. Pro identifikaci počtu dovezených kusů traktorů a sklízecích mlátiček je nutno využít osmimístnou kombinovanou nomenklaturu. Počty dovezených traktorů dle výkonových tříd za období let jsou uvedeny v následující tabulce. Jak vyplývá z tabulky č. 6, v roce 23 se do ČR dovezlo 1 93 kusů traktorů a v dalších letech se trend neustále zvyšoval s maximem v roce 28, kdy bylo dovezeno kusů traktorů. V roce 29 zaznamenal dovoz traktorů výrazný pokles na hodnotu 3 43 kusů. V roce 28 byl počet dovezených traktorů 4,74x vyšší než v roce 23. Tempa nárůstu mezi lety byla u jednotlivých výkonnostních tříd rozdílná. Nejmírnější trend nárůstu je u výkonových tříd od 38, resp. 4 kw do 74 kw. V těchto kategoriích se zvýšil počet dovezených traktorů 2,65-3,56x. Výrazný nárůst počtu dovezených traktorů byl u vyšších výkonových tříd, a to 4,93 1x. Velmi zajímavým poznáním ze statistického šetření je fakt, že v roce 28 se zvýšil i dovoz traktorů nejnižších výkonových tříd, u výkonu do 18 kw se počet zvýšil více jak na desetinásobek stavu v roce 23. Zvýšení počtu dovezených traktorů mohlo být podmíněno poklesem průměrné ceny za jeden kus v rozmezí let Jak vyplývá z tabulky č. 8, došlo v období let k poklesu cen traktorů, a to na úroveň cca 64 % u traktorů nejnižší výkonové třídy (do 18 kw) a u traktorů použitých. U traktorů výkonové třídy nad 9 kw došlo v roce 28 k poklesu ceny na 85,5 % ceny roku 23. Nejnižší pokles ceny byl u traktorů výkonové třídy 75-9 kw, kde cena v roce 28 byla na úrovni 94,4 % ceny roku 23. Důležitým ukazatelem pro vyhodnocení celkového objemu obnovy strojní techniky není jen absolutní výše počtu dovezené techniky, lepší vypovídací schopnost vykazuje Tabulka č. 6: Počty dovezených traktorů dle výkonových tříd a index růstu 28/23 Výkon /23 29* do 18 kw , kW , kW , kW , kW , 155 nad 9kW , použité , kolové a ostatní ,2 127 CELKEM , *v roce 29 byla data dostupná pouze do října, data za listopad a prosinec jsou dopočtena odhadem. Zdroj : Český statistický úřad, databáze zahraničního obchodu, 5

6 Tabulka č. 7: Průměrná cena dovezených traktorů, odvozená z objemu dovozu v Kč a z počtu dovezených kusů Výkon * do 18 kw kW kW kW kW nad 9kW použité kolové a ostatní *v roce 29 byla data dostupná pouze do října, data za listopad a prosinec jsou dopočtena odhadem. Zdroj : Český statistický úřad, databáze zahraničního obchodu, Tabulka č. 8: Index nárůstu dovezených traktorů a vyjádření poklesu průměrné ceny jednoho kusu, 28/23 do 18 kw 19-37kW 38-59kW 6-74kW 75-9kW nad 9kW použité Násobek 28/3 1,13x 7,21x 3,56x 2,65x 1,x 4,93x 1,63x Cena 28/3 64,5% 87,% 55,5% 83,9% 94,4% 85,5% 63,8% Zdroj : Tabulky č. 6 a č. 7, vlastní výpočty Tabulka č. 9 : Vyjádření podílu počtu ročně dovezených kusů traktorů na celkovém ročním stavu traktorů (%) Stav strojů v ČR, kusy Dovozy do ČR, kusy Podíl dovozu na stavech Traktory celkem ,2% 2,5% 4,7% do 2 kw ,3% 1,9% 8,2% kw ,5% 1,1% 4,% 4-59 kw ,2%,4%,8% 6-99 kw ,2% 2,3% 3,7% 1 kw a více ,9% 7,3% 11,4% Zdroj : Český statistický úřad, databáze zahraničního obchodu, Strukturální šetření ČSÚ za rok 23, 25 a 27, vlastní výpočty ukazatel relativního zastoupení počtu dovozů na celkovém ročním stavu strojů v ČR (získaného ze strukturálního šetření ČSÚ). Celkové stavy traktorů v ČR se pohybovaly na hodnotě kusů v roce 23 a poklesly na hodnotu kusů v roce 27. Oproti tomu se zvyšovaly dovozy traktorů, v roce 23 se do ČR dovezlo 1 93 kusů traktorů, v roce 27 se již jednalo o počet kusů, nárůst dovozu byl skoro čtyřnásobný. Více uvedeno v tabulce č. 9 a grafu č. 3. Jak vyplývá z tabulky č. 9 a dále pak z grafu č. 3, největší procentický podíl dovezených traktorů na stavu traktorů v ČR vykazuje výkonnostní třída 1 kw a více. V roce 27 činily dovozy u této třídy až 11,4 % ze stavu traktorů (v roce 25 se jednalo o 7,3 % dovozů ve vztahu ke stavu traktorů). Naopak nejnižší reinvestiční aktivita je zaznamenána u výkonnostní třídy 4-59 kw (zde je ovšem. V rámci této třídy bylo v letech realizováno ročně pouze,2 % -,8 % dovozů traktorů ze stavu traktorů v ČR. Pokud bychom hodnotili všechny výkonnostní třídy jako celek, je možno dojít k závěru, že na základě dovozů se v roce 23 obměnilo 1,2 % stavu traktorů, v roce 25 se jednalo o obměnu ve výši 2,5 % stavu traktorů a v roce 27 se již jednalo o obměnu ve výši 4,7 % z celkového stavu traktorů. Zvyšování procenta obměny strojového parku pokra- 6

7 Graf č. 3: Procentický podíl dovezených traktorů na stavu traktorů v letech 23, 25 a 27 12,% 11,% 11,4% 1,% 9,% 8,% 7,% 8,2% ,3% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% 3,3% 1,9%,5% 1,1% 4,% 1,2%,8%,2%,4% 2,3% 3,7% 2,9% 1,2% 2,5% 4,7% do 2 kw kw 4-59 kw 6-99 kw 1 kw a více Traktory kolové a pásové celk. Zdroj : Český statistický úřad, databáze zahraničního obchodu, Strukturální šetření ČSÚ za rok 23, 25 a 27, vlastní výpočty, tabulka č. 9. Graf č. 4: Dovozy sklízecích mlátiček a pluhů v letech , kusy Pluhy Sklízecí mlátičky Zdroj : Český statistický úřad, databáze zahraničního obchodu, čovalo i v roce 28, v roce 29 došlo vzhledem k odbytové krizi k mírnému poklesu dovozu traktorů (viz. výše uvedená tabulka č. 6). Obnova zemědělské techniky probíhala nejen u traktorů, významné změny byly realizovány za posledních 1 let i u dovozů sklízecích mlátiček a u dovozů pluhů. Níže uvedená data pocházejí z databáze zahraničního obchodu, která je zveřejňovaná a měsíčně aktualizovaná Českým statistickým úřadem (6 ti místný harmonizovaný systém : kód pluhy, kód kombajny pro sklízení, výmlat). Jak vyplývá z grafu č. 4, největší objemy dovozů sklízecích mlátiček byly realizovány v rozmezí let 22-24, v tomto období bylo ročně dovezeno přes 5 kusů sklízecích mlátiček. V roce 25 došlo vzhledem k nasycenosti trhu k poklesu na cca poloviční objem dovezených strojů oproti roku 24. V letech je již situace stabilizovaná a v tomto období dochází k dovozům ve výši kusů sklízecích mlátiček ročně. Tento trend lze předpokládat i v následujících letech. 7

8 Tabulka č. 1: Vyjádření podílu počtu ročně dovezených kusů sklízecích mlátiček a pluhů na celkovém ročním stavu sklízecích mlátiček a pluhů (%) Stav v ČR, kusy Dovozy do ČR, kusy Podíl dovozu na stavech Sklízecí mlátičky ,2% 2,2% 3,1% Pluhy ,9% 2,9% 8,8% Zdroj : Český statistický úřad, databáze zahraničního obchodu, Strukturální šetření ČSÚ za rok 23, 25 a 27, vlastní výpočty Tabulka č. 11: Skutečné množství hektarů zemědělské půdy na jeden stroj, rok 27 Rok 27 druž. s.r.o a.s. obch.s. PO FO ČR PO/FO Zemědělská půda na 1 traktor 65, 81,2 68,3 73,9 69,9 21,4 42, 3,3x Zemědělská půda na 1 sklízecí mlátičku 599,5 78,6 759,3 733,1 678, 152,6 336,9 4,4x Zemědělská půda na 1 rotační žací stroj 42,9 41,5 49,9 45,7 43,6 6,4 16,1 6,8x Zdroj : Strukturální šetření ČSÚ za rok 27, vlastní výpočty Vysvětlivky : PO právnické osoby, FO-fyzické osoby Tabulka č. 12: Počet traktorů na 1 ha z.p., výměra hektarů na 1 stroj, výběrové šetření, (Kadlec-Kavka, 29) Počet traktorů na 1 ha zemědělské půdy Výměra hektarů na jeden stroj (traktor) Výměra subjektu do 1 ha nad 1 do 1 ha nad 1 Traktory celkem 73,43 19,8 8,36 4,45 13,6 52,4 119,6 224,7 z toho do 5 kw 43,7 4,1 2,43 1,45 23,2 243,9 411,5 689, kw 2,53 6,85 1,62,62 48,7 146, 617, , kw 8,78 5,44 2,16,89 113,9 183,8 463, 1 123,6 nad 12 kw 1,6 2,69 2,29 1,48 943,4 371,7 436,7 675,7 Zdroj : KADLEC, O. KAVKA,M. : Upřesnění normativů potřeby traktorů a sklízecích mlátiček pro modelové zemědělské podniky ČR, Agritech science 9, VÚZT Praha, 29 Tabulka č. 1 zachycuje počty sklízecích mlátiček a výši jejich dovozů v letech 23, 25 a 27. U sklízecích mlátiček je ročně na základě dovozů obměněno 3,1-4,2 % kusů strojů, u pluhů se podíl dovozu na stavech pohybuje v rozmezí od 2,9-8,8 % ročně. Využívání kapacit zemědělské techniky V rámci podnikatelských subjektů v zemědělství je nutno sledovat nejen vlastní procento obnovy techniky, ale mnohem důležitějším faktorem je i míra využití kapacity této strojní techniky. Výsledky v tabulce č. 11 vycházejí ze Strukturálního šetření ČSÚ v roce 27 a liší se dle jednotlivých právních forem podnikatelských subjektů. Jak je možno odvodit z tabulky č. 11, na jeden traktor připadalo v ČR u právnických osob cca 7 hektarů zemědělské půdy, u fyzických osob to bylo pouze 21,4 hektarů zemědělské půdy. U sklízecích mlátiček byl tento rozdíl ještě významnější: u právnických osob připadalo na jednu sklízecí mlátičku 678 hektarů zemědělské půdy, u fyzických osob připadalo na jednu sklízecí mlátičku pouze 152,6 hektarů zemědělské půdy. Podíl mezi množstvím obhospodařované půdy byl 4,4x větší u právnických osob než u fyzických osob. Významný je i rozdíl v množství zemědělské půdy, připadající na jeden rotační žací stroj: u právnických osob je vykazována výměra 43,6 ha z.p. na jeden stroj, u fyzických osob je to pouze 6,4 hektarů zemědělské půdy. Výše uvedené výsledky ze strukturálního šetření ČSÚ za rok 27 je možno porovnat s výběrovým šetřením za 1363 respondentů, provedeným Technickou fakultou ČZU Praha (KADLEC,O. KAVKA,M., 29). V tomto šetření dochází autoři k závěru, že u menších podniků s výměrou do 1 hektarů připadá v průměru na jeden traktor pouze 13,6 hektarů zemědělské půdy a oproti tomu u podniků s výměrou nad 1 hektarů připadá na jeden traktor více jak 224 hektarů zemědělské půdy. Podrobnější údaje dle jednotlivých výkonových tříd traktorů jsou uvedeny v tabulce č

9 Skutečné stavy zemědělské techniky, zjištěné v zemědělských podnicích, jsou vysoké oproti stavům, doporučovaným současnými normativy potřeby zemědělské strojové techniky (normativy: 8-15 traktorů na 1 hektarů zemědělské půdy, sklízecí mlátičky kw - 2 až 2,5 na 1 hektarů zemědělské půdy, sklízecí mlátičky nad 12 kw - 1,25 až 1,5 na 1 ha zemědělské půdy; tyto normativy lze vyjádřit i následovně: 66,7 125 ha na 1 traktor, 4-5 ha u sklízecích mlátiček o výkonu kw a ha u sklízecích mlátiček nad 12 kw). Je to dáno především zastoupením strojů nízkých výkonových kategorií. Dalším faktorem je i nepříznivá věková struktura strojů. Tyto faktory poté způsobují zvyšování nákladů podniku. (KADLEC,O. KAVKA,M., 29) V následujících grafech č. 5 a č. 6 jsou uvedeny počty traktorů a sklízecích mlátiček na 1 ha zemědělské půdy v porovnání s průměrnou výměrou zemìdìlských subjektù dle jednotlivých právních podnikatelských forem. Graf č. 5: Počty traktorů na 1 ha dle struktury zemědělských podniků p o c e t k u s u Počet traktorů na 1 ha a průměrná výměra subjektů, rok , ,2 46, ,37 Zdroj: vlastní výpočty traktory/1 ha počet ha z.p./subjekt 485,1 12,32 732,2 844,4 14,65 13,53 14,3 Jednotlivé právní podnikatelské formy právnických osob jsou relativně vyrovnány v množství traktorů i sklízecích mlátiček na 1 ha z. p. Mírně vyšších hodnot dosahují zemědělská družstva, kde se pravděpodobně může jednat o vyšší míru využívání i starších zemědělských strojů s nižší výkonností, díky historickému kontextu vývoje. Celorepublikové hodnoty jsou pak dosti odlišné od převažujících, neboť jsou podstatně vyšší, než v případě právnických osob z důvodu ovlivnění zahrnutím hodnot fyzických osob, a to i přesto, že převážná část zemědělsky využívané půdy je obhospodařována právě právnickými osobami (více než 7 % výměry). V případě jednoduché komparace grafů č. 5 a č. 6 je možné konstatovat, že v obou případech nejvíce strojů na 1 ha zemědělské půdy mají fyzické osoby, při průměrné výměře 28,4 ha to znamená, že v případě fyzických osob připadá jeden traktor průměrně na 21,4 ha a jedna sklízecí mlátička na 152,6 ha. Z toho je možné usuzovat, že zatímco 28,4 23,82 89,3 družstva s.r.o akciové s. obch.s. PO FO celkem CR Graf č. 6: Počty sklízecích mlátiček na 1 ha dle struktury zemědělských podniků v ý m e r a h a z. p. pocet kusu Počet sklízecích mlátiček na 1 ha a průměrná výměra subjektů, rok , ,2 sklíz.mlátičky/1 ha počet ha z.p./subjekt 1, ,1 732,2 844,4 1,411 1,317 1,364 1,475 družstva s.r.o akciové s. Zdroj: vlastní výpočty, podkladová data 6,552 28,4 2,968 89,3 obch.s. PO FO celkem CR výmera ha z.p. 9

10 vlastnictví traktoru je možné předpokládat u každého zemědělce fyzické osoby, v případě sklízecích mlátiček bude, i se zohledněním různých druhů zemědělské produkce, jejich časté používání v rámci poskytování služeb. Obdobný případ v rámci právnických osob pak je možné nalézt pouze v případě společností s ručením omezeným, kde jedna sklízecí mlátička připadá na 78,7 ha, v ostatních případech je vždy počet hektarů připadající na jednu sklízecí mlátičku nižší než je průměrná výměra zemědělské půdy, u obchodních společností jako celku je pak díky vlivu společností s ručením omezeným tento ukazatel téměř vyrovnán. Závěr Z pohledu dovážených traktorů je patrný nárůst počtu dovážených traktorů, který je ovšem spojený s poklesem průměrné ceny traktorů. Zvýšení počtu dovezených traktorů mohlo být podmíněno poklesem průměrné ceny za jeden kus v rozmezí let Tento trend je možné vysledovat i u prodejců zemědělské techniky, kteří rozšiřují nabídku strojů nižších výkonových skupin a také zlevňují nabízené stroje, respektive prvky výbavy dříve dodávané za příplatek dodávají v základní výbavě. Z hlediska struktury sledování dovážených traktorů se ukazuje jako nedostatečná nomenklatura třídění traktorů z důvodu příliš široké oblasti strojů nad 1 kw výkonu a zároveň nepotřebně úzkého členění ve výkonových třídách pod 1 kw. V této oblasti došlo v posledních letech ke značnému posunu, který lze tímto členěním jen obtížně postihnout. Z hlediska analýz je také v této souvislosti obtížné vyhodnotit pozitivní nebo negativní důsledky rozšiřování výrobního sortimentu výrobce traktorů Zetor na jeho konkurenceschopnost v jednotlivých výkonových třídách ve vztahu k historickým hodnotám počtu strojů. V oblasti nárůstu dovážených zemědělských strojů (vedle traktorů byly analyzovány také sklízecí mlátičky a pluhy) je také znatelný vliv dotačních programů podporujících pořizování a modernizaci zemědělské techniky. Role PGRLF je mnohdy odbornou veřejností přeceňována a fakticky se tento Fond podílí pouze na 1-2% obnově traktorů a sklízecích mlátiček ročně. Je tedy možno konstatovat, že jak OP RVMZ, tak i Program rozvoje venkova velmi málo podporují obnovu základní zemědělské techniky. Literatura ABRHAM, Z. KOVÁŘOVÁ,M. : Současný stav a perspektiva zemědělské techniky, In: Agritech science 9, číslo 1, článek 1, Praha, VÚZT, 29, ISSN KADLEC, O. KAVKA,M. : Upřesnění normativů potřeby traktorů a sklízecích mlátiček pro modelové zemědělské podniky ČR, In: Agritech science 9, číslo 2, článek 1, Praha, VÚZT, 29, ISSN CHRASTINOVÁ, Z. BURIANOVÁ, V. : Ekonomika poĺnohospodárstva a jeho výrobkov, In : Ekonomika poĺnohospodárstva, 4/29, Výskumný ústav ekonomiky poĺnohospodárstva a potravinárstva, Bratislava, 8 s., ISSN ROSOCHATECKÁ, E. TOMŠÍK, K. ŽÍDKOVÁ, D. : Selected problems of capital assets of Czech agriculture, In : Agricultural Economics Czech, 29, vol. 54, No.3, , ISSN X Databáze : [1] ČSÚ, Zemedělství a ekologie, Zemědělství, Data v publikacích, Souhrnný zemědělský účet, Tab. 8 Součásti kapitálového účtu, [online] [cit ]. Dostupné z : [2] Výroční zpráva 28, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, obchodní rejstřík, sbírka listin, [online] [cit ]. Dostupné z : [3] Výroční zprávy o Operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v České republice za roky 24-26, Mze ČR, Podpora z EU,Národní dotace, Operační program Zemědělství,Programové dokumenty, Výroční zprávy, www. mze.cz, [online] [cit ]. Dostupné z : http// &ids=3166&val=3166 [4] ČSÚ Praha: Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 23, 25 a 27, Praha 24, 26 a 28, publikace , a publikace , ISBN , a [5] ČSÚ, Databáze a registry, Databáze zahraničního obchodu, Dovoz, Kombinovaná nomenklatura (8), [online] [cit ]. Dostupné z : http//apl.czso.cz/pll/stazo/stazo.stazo 1

11 Abstrakt V příspěvku je analyzován vliv investiční aktivity v zemědělství ČR na strukturu a výši hodnoty dlouhodobého hmotného majetku v časové řadě od roku 2 27 za podnikatelské subjekty družstva, obchodní společnosti a fyzické osoby. Dále je u těchto subjektů hodnocena velikost položek pasiv a jejich změny. Poznatky prezentované v článku jsou výsledkem řešení výzkumného záměru MŠM Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů. Klíčová slova: dlouhodobý majetek, investice, zemědělství, zemědělská technika Kontaktní adresa: Ing. Helena Řezbová, PhD., Ing. Ondřej Škubna, Česká zemědělská univerzit Provozně ekonomická fakulta Katedra ekonomiky, Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol rezbova@pef.czu.cz skubna@pef.czu.cz 11