Trestní bezúhonnost a náborová praxe

Transkript

1 DOBRÝ SKUTEK, D OBRÁ INVESTIC >>> Z AMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S TRESTNÍ MINULOSTÍ PŘÍRUČKA NEJEN PRO ZAMĚSTNAVATELE E

2 Tvorba příručky byla financována v rámci projektu Pracovní šance pro osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody zahraniční inspirace (CZ.1.04/5.1.01/ ), který je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Koordinátorka projektu: Anita Homrová Editorka: Jitka Polanská Grafická úprava: Jana Hanusová, Ondřej Novák Sazba: Ondřej Novák Děkujeme všem, kteří přispěli k její realizaci.

3 OBSAH Úvod Příloha další instituce a organizace zabývající se integrací lidí s trestní minulostí a užitečné odkazy

4 ÚVOD Příručku Dobrý skutek, dobrá investice jsme připravili s cílem umožnit jejím čtenářům základní orientaci v problematice zaměstnávání osob s trestní minulostí. Při výběru informací, rad a tipů týkajících se bezpečného náboru takových osob jsme maximálně zohlednili potřeby a obavy zaměstnavatelů a zároveň se pokusili ukázat, že bezpečný nábor osob s trestní minulostí je nejen možný, ale pro zaměstnavatele i výhodný. Publikace přináší pádné argumenty dokládající, že přizvat lidi s trestní minulostí do výběrového řízení kvalitu náboru nijak nesnižuje. Potvrzují to konkrétní příklady dobré praxe zaměstnavatelů, kteří lidi se záznamem v Rejstříku trestů zaměstnávají. A nelitují. Perspektivu zaměstnavatelů doplňuje pohled uchazečů o zaměstnání z řad lidí s trestní minulostí, kteří jsou klienty Pracovní agentury. Součástí příručky je i srozumitelně podaný legislativní rámec požadavku trestní i při zaměstnávání a odkazy na relevantní organizace a instituce. Velice si od této publikace slibujeme, že zaujme a bude inspirovat nejen zaměstnavatele, ale i všechny ty, kteří mají chuť se seznámit s tématem zaměstnávání osob s trestní minulostí jakožto základním předpokladem jejich úspěšné integrace. Tým Centra 3

5 DEN D: vytoužený, nebo spíše obávaný První den na svobodě nebývá vysněným dnem D. Naopak, pro lidi propuštěné z výkonu trestu je náročnou zkouškou. Řeší několik vážných problémů najednou. Často nemají kde bydlet a z čeho žít, bývají zadlužení. Někdy jim chybí potřebné doklady. Po období ztráty kontaktu s běžným životem se vracejí do světa, který od nich vyžaduje samostatnost a schopnost se o sebe okamžitě postarat. Ve vězení jsem pracovala a po odečtení nákladů mi zůstal výdělek něco přes tři tisíce korun, ale ten mi vyplatili až po nějakém čase, když už jsem byla na svobodě. Odtamtud jsem vyšla bez koruny v kapse, popisuje své propuštění Hana Tikalová. Další podporu v hmotné nouzi jsem mohla čekat za šest týdnů a do té doby mi muselo stačit tisíc korun okamžité mimořádné pomoci od sociálního odboru. Lidé na úřadech na mě byli hodní, ale stejně to byl velký stres. Hana Tikalová se mohla dočasně vrátit k rodičům a to jí umožnilo se okamžitě věnovat hledání práce. Mnozí jiní se ale na rodinné zázemí spolehnout nemohou, zůstali sami a bez kontaktů. Zatímco byl Leoš Tuša tři měsíce ve vazbě, protože v opilosti napadl spolubydlícího, přišel o místo na ubytovně a s ním i o rodný list a další doklady. Zbyl mu jen občanský průkaz. Vyšel jsem ven jen s tím, co jsem měl na sobě, vypráví. Jeho první kroky z vězení vedly za sociálním kurátorem na obecní úřad. Sociální kurátoři pomáhají lidem po výkonu trestu překonat první obtíže po propuštění a nastartovat nový život. Je to náročná situace, potvrzuje sociální kurátorka Městské části Praha 6 Kateřina Horejšová. Lidé po výkonu trestu jsou oslabení a zároveň pod velkým tlakem. Pokud nenajdou podporu v rodině nebo alespoň v nějaké instituci či organizaci, je velké riziko, že neuspějí, říká Kateřina Horejšová. Sociální odbor šesté pražské městské části navštíví ročně kolem 150 osob s trestní minulostí. Poskytujeme jim podporu a vedení. Radíme jim, jak požádat o dávky v hmotné nouzi, jak řešit dluhy, a někdy i jak najít ubytování a zaměstnání, dodává. Zaměstnání rozhoduje Právě zaměstnání a stálý příjem je to, co rozhoduje, zda se lidé s trestní minulostí dokážou odrazit ode dna a začít znovu. Trh práce jim ale nabízí jen málo příležitostí. Víme o několika firmách, které trestní nemají jako podmínku, a ty obvykle oslovujeme. Jinak ale v posledních letech požadují čistý trestní rejstřík i na nejobyčejnější práce, třeba na místo v prádelně nebo na zametání, říká Kateřina Horejšová a její zkušenost potvrzuje i Karel Fiantek z kontaktního pracoviště Úřadu práce pro Prahu 8. Je opravdu těžké najít zaměstnavatele, kterému by nevadil záznam v Rejstříku trestů, shrnuje současnou praxi Karel Fiantek. Věra Daňková dostala podmíněný trest a do vězení jít nemusela. Ale od chvíle, kdy má záznam v Rejstříku trestů, se pro ni hledání práce zkomplikovalo a už dva roky nepřináší žádný výsledek. Dříve vedla tým lidí, ale nyní ji nepřijali ani na noční úklid v metru. Vždycky nějak přijde řeč na mou trestní minulost, a i když ne, zmíním to sama, nechci to zamlčet, svěřuje se Věra Daňková se svými zážitky z přijímacích pohovorů. Vyslechnou to většinou bez dalších dotazů a připomínek. Z toho usuzuji, že je to odradilo, dodává. Trestný čin Věry Daňkové byl kvalifikován jako podvod. Právě majetková trestná činnost u zaměstnavatelů vzbuzuje největší obavy a lidé, kteří ji spáchali, mají na trhu práce obzvlášť těžkou pozici. Mnoho firem ale vyžaduje od uchazečů o pracovní místo trestní jako takovovu a povahu trestného činu dále nezkoumá. Podobné zážitky jako Věra Daňková má i Karel Havlíček, který říká: Nevím, jak moc hrálo roli, že mám,záznam, to mi nikdo neřekl. Ale ani jeden z pokusů najít si práci nevyšel, i když jsem se snažil. Jako řidič kamionu zavinil Karel Havlíček dopravní nehodu. Nikdo nebyl zraněn, ale zablokoval tím na několik hodin tramvajovou dopravu v centru Prahy. Dopravní podnik na něj podal trestní oznámení a Karel Havlíček byl vzhledem k výši škody, kterou svým činem způsobil, odsouzen k podmíněnému trestu. Jeho četné pokusy získat místo skladníka pak končily bez úspěchu. 4

6 Pomoc mění osudy Kromě sociálních kurátorů a úřadů práce se lidem s trestní minulostí věnuje i Probační a mediační služba ČR. Probační úředníci mají na starosti zejména dohled nad výkonem alternativních trestů a odsouzený člověk dochází k probačnímu úředníkovi na pravidelné konzultace. Motivujeme klienty, aby vedli řádný život a uspořádali si osobní záležitosti, včetně zaměstnání, říká Vladimíra Obdržálková z mělnického střediska Probační a mediační služby. Příklad jednoho z jejích klientů dobře ukazuje, jak získání zaměstnání může rozhodnout o dalším osudu nejen dotyčného člověka, ale i jeho blízkých. Podmíněně propuštěný otec malého dítěte nemohl najít zaměstnání a neplatil výživné. Hrozilo mu proto nové trestní stíhání, které mohlo vést k dalšímu trestu odnětí svobody. Probační a mediační službě ČR se ve spolupráci s Pracovní agenturou podařilo zprostředkovat mu zaměstnání ve společnosti TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A. Díky tomu mohl začít plnit své závazky, což vedlo k urovnání vztahů s partnerkou. Jeho zaměstnání tak velmi pomohlo nejen jemu, ale i jeho rodině. Na působení státních institucí navazují aktivity neziskových organizací, jako je Centrum. Sociální kurátoři a pracovníci Probační a mediační služby ČR i úřadů práce často s neziskovými organizacemi spolupracují. Jsem za tu navázanou spolupráci rád. Pro některé uchazeče v naší evidenci je to opravdu záchrana, říká zaměstnanec úřadu práce Karel Fiantek. Dostat druhou šanci Anna Šulcová pracuje v Centru jako asistentka projektu a částečně na pozici mentora. Vedení oceňuje její bystrost a pracovitost, kolegové ji mají rádi. Do vězení se dostala jako sedmnáctiletá a strávila v něm pět a půl roku. Během té doby se vyučila švadlenou, pak dálkově vystudovala obchodní akademii. V současné době má podanou přihlášku k vysokoškolskému studiu sociální pedagogiky na Karlově univerzitě. Jsem hrozně ráda, že jsem našla zaměstnání, které mi umožní uplatnit své vzdělání, dostudovat a nakonec i pomáhat jiným, říká Anna Šulcová. Podle průzkumu Účinnost dohledu u osob podmíněně propuštěných provedeného v roce 2008 Institutem pro kriminologii a sociální prevenci se většina odborníků shoduje, že největší překážkou integrace osob, které spáchaly trestný čin, je nemožnost najít vhodné zaměstnání se stálým příjmem. I proto se v posledn letech zvýšil počet programů, které těmto lidem poskytují pracovní poradenství a posilují jejich schopnost úspěšně se ucházet o pracovní místo. Ztížený přístup k zaměstnání je častým důvodem návratu k trestné činnosti. A naopak, riziko recidivy je velmi nízké, pokud člověk po výkonu trestu získá odpovídající zaměstnání. Podle statistik britské organizace Working Chance podporující lidi ctvím, riziko recidivy na pracovišti téměř nulové. Totéž potvrzuje Centrum: U kandidátů, které jsme v roce 2012 doporučili zaměstnavatelům, víme pouze o dvou případech recidivy, říká ředitelka služeb Centra Lenka Ouředníčková. Mnozí lidé, kteří vyhledají naše služby, jsou velmi motivovaní a zaměstnání si váží. Mohou tak být pro zaměstnavatele jednoznačně přínosem. Právě oni mohou být tím vhodným uchazečem, dodává Lenka Ouředníčková. 5

7 Věděli jste, že... V roce 2013 bylo pravomocně odsouzeno osob, z toho 11 % nepodmíněně a 86 % k trestům nespojeným s odnětím svobody (mezi tyto tresty počítáme i odnětí svobody podmíněně odložené). Přehled druhů trestů v roce % 2,83 % 3,19 % 0,40 % 8,65 % 0,23 % 73,7 % nepodmíněný trest odnětí svobody odnětí svobody podmíněně odložené domácí vězení obecně prospěšné práce zákaz činnosti peněžitý trest / opatření ostatní Průměrný počet vězněných osob v roce 2013 byl osob. Tyto osoby si uložený trest vykonávaly v 36 věznicích, od května 2013 pak ve 35 věznicích na území ČR. V letech bylo z vězení propuštěno průměrně osob, z toho přibližně podmíněně, tj. se stanovenou zkušební dobou. Recidiva vězněných osob se pohybuje okolo 60 %, tj. šest z deseti propuštěných vězňů se vrací do vězení. Nepodmíněné tresty odnětí svobody do jednoho roku činily v roce 2013 celkem 14 % z celkového počtu, trest odnětí svobody do dvou let vykonávalo 25 % odsouzených. Náklady na jednoho vězně v roce 2013 čítaly Kč za den, tj Kč ročně.. Celkové náklady na všechny vězně v roce 2013 činily přes 7,8 miliard Kč. Zdroj: Statistická ročenka kriminality 2013 Ministerstva spravedlnosti ČR a Statistická ročenka Vězeňské služby ČR

8 Poměr vězněných osob v ČR na obyvatel (tzv. vězeňský index) za rok 2012 byl 219, což je ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské Unie vysoké číslo (např. index uvěznění je tradičně nízký ve skandinávských zemích, např. v Norsku je 72, v Německu je 81, ve Francii 103, ve Velké Británii 149, v Maďarsku 184, na Slovensku 187). Po prezidentské amnestii v lednu 2013, která se dotkla odsouzených a obviněných osob, přičemž z věznic vyšlo lidí, klesl vězeňský index ČR na 154, což nás stále řadí na 20. místo v Evropě. Vězeňský index stanovený k červenci 2014 se pohybuje na 169. Zdroj: Statistická ročenka Vězeňské služby ČR 2012 Vězeňská služba ČR: Probační a mediační služba ČR: ICPP (International Center for Prison Studies): Možná vás překvapí... V roce 2013 si v českých věznicích 58 % vězňů odpykávalo trest v délce do 3 let. Tresty za maření výkonu úředního rozhodnutí či zanedbání povinné výživy činily 12 % z celkového počtu vybraných (nejčastěji páchaných) trestných činů, což ročně stojí přes 1,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu. Za trestný čin zanedbání povinné výživy čili neplacení výživného stanoví zákon trest odnětí svobody až na dva roky, je-li to z nedbalosti. U úmyslného neplacení hrozí až tři léta. Neplatič výživného bývá obvykle v prvním rozsudku odsouzen podmíněně. V případě, že podmíněně odsouzený platí dlužné výživné a neplatí řádné, riskuje další trest, tentokrát už nepodmíněný za opakování trestného činu. Pokud naopak platí pouze řádné výživné a svůj dluh nesplácí, může mu být podmíněné odsouzení přeměněno na nepodmíněné. Pro to, aby se podmíněně odsouzený nedostal do vězení, je nutné, aby platil řádné výživné a zároveň splácel i dlužné. Pro většinu nepodmíněně odsouzených je však během výkonu trestu nemožné dluh na výživném doplatit. Těm, kteří ve vězení nepracují, a často z důvodu, že pro ně práce není, narůstá další dluh. Jako maření výkonu úředního rozhodnutí může být kvalifikováno například jednání člověka, kterému byl odebrán řidičský průkaz, a přesto byl přistižen při řízení auta. Za tento trestný čin může dostat trest odnětí svobody až na dvě léta. K uvěznění dojde většinou tehdy, pokud je podmíněně odsouzen za jiný trestný čin nebo pokud spáchal stejný čin v uplynulých třech letech. O maření výkonu úředního rozhodnutí jde také například při exekuci movitého majetku, pokud dlužník označenou věc zničí, schová nebo prodá. Může být za to odsouzen až na pět let odnětí svobody nebo peněžitým trestem. K nepodmíněnému trestu opět soud přikročí v případě, že byl pachatel již trestán nebo je v podmínce. 7

9 U trestného činu podvodu a úvěrového podvodu se délka trestu odvozuje i od rozsahu spáchané škody. Může se tedy stát, že pachatel, byť ještě nebyl trestaný, bude odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Základní trestní sazba je maximálně dva roky odnětí svobody, ale pokud bude úvěr Kč a více, může být uložen trest až pět let a při škodě více než 500 tisíc korun může být odsouzen až na osm let odnětí svobody. V takové situaci bude uložen v mnoha případech nepodmíněný trest, i když předtím nebyl pachatel trestán. Trestným činem je například i to, že žadatel o úvěr úmyslně uvede nepravdivé skutečnosti například doloží falešné potvrzení o příjmech a díky tomu získá úvěr. Nejčetnější trestné činy v roce % 8 % 3 % 3 % 3 % 2 % 2 % 1 % 1 % 1 % 1 % krádež (6 287 osob) loupež (2 641 osob) porušování domovní svobody (2 328 osob) maření výkonu úředního rozhodnutí (2 014 osob) neoprávněné držení platební karty (1 339 osob) podvod (1 258 osob) vražda (1 158 osob) výtržnictví (924 osob) zanedbání povinné výživy (772 osob) vydírání / sexuální nátlak (747 osob) ostatní Zdroj: Statistická ročenka Vězeňské služby ČR

10 Obecně se všichni shodneme na tom, že právo pracovat mají i lidé, kteří byli trestáni, a že by měli dostat druhou šanci, pokud o ni usilují. Víme, že jejich zaměstnání je společensky prospěšné, protože je tou nejlepší prevencí proti opakované trestné činnosti. Ale ve chvíli, kdy jako zaměstnavatel posuzujeme žádost o zaměstnání člověka s trestní minulostí, nad obecnými principy často převládnou více méně oprávněné obavy nebo striktní firemní pravidla požadavku trestní i v náborové praxi. HRAJEME SE ZAMĚSTNAVATELI POCTIVOU HRU Claire Saint je recruiter britské neziskové pracovní agentury Working Chance, podporující uchazečky o zaměstnání s trestní minulostí. Přišla na tuto pozici z komerční sféry a přinesla si s sebou schopnost vcítit se do obav zaměstnavatelů, se kterými agentura jedná, a naslouchat jejich potřebám. Claire, jak dosahujete toho, aby Vás vyslechli a neodmítali Vaši nabídku? Nejlepší účinek na zaměstnavatele má, když se s našimi uchazečkami setkají. Vidí, že si je představovali jinak. A pak třeba mezi lidmi v jedné místnosti vůbec nepoznají, kdo je bývalá vězeňkyně a kdo ne. Proto se snažíme vytvářet příležitosti k takovým setkáním. Nemusí jít hned o přijímací pohovor. Pořádáme společensko-edukativní akce jako Practice Interview Days nebo Business Breakfast, na které zveme zaměstnavatele i uchazeče o zaměstnání. Practice Interview Days jsou simulované přijímací pohovory. Probíhá jich vždy několik současně v jedné místnosti a účastní se jich naše uchazečky o práci, které tak mají možnost vyzkoušet si pohovor se všemi přítomnými zaměstnavateli. Business Breakfasts jsou setkání nad různými tématy, takové minikonference v uvolněné atmosféře, které pořádáme na zajímavých místech. Minulý rok jsme například měli takové setkání v Churchillově salónku. Zaměstnavatelé, kteří některou z těchto akcí absolvují, jsou daleko ochotnější uvažovat o náboru našich uchazeček nebo o nějaké formě spolupráce s naší organizací. Jak reagujete na námitky zaměstnavatelů a čím je dokážete přesvědčit? Námitkám nasloucháme a máme pro ně porozumění. Naše dlouholetá zkušenost nám umožňuje s nimi pracovat, máme přesvědčivé argumenty a konkrétní příklady z praxe, které obavy zaměstnavatelů vyvracejí. Nabízíme reference od jiných zaměstnavatelů, kteří svůj nábor o naše kandidáty již rozšířili. Snažíme se o osobní kontakt, žádáme o setkání nebo, jak jsem již říkala, zveme firmy k sobě. Rozhodně na zaměstnavatele nenaléháme. Nechceme někomu vnutit lidi s trestní minulostí proto, že jim pomáháme. Nabízíme jim naše uchazečky, protože mohou být těmi nejvhodnějšími kandidátkami. Hrajeme se zaměstnavateli poctivou hru. Co si myslíte, že by měli vědět, když zvažují nábor člověka s trestní minulostí? Měli by daného uchazeče posuzovat nikoli podle jeho trestní minulosti, ale podle toho, zda je vhodným kandidátem. Měli by vycházet z jeho kompetencí a zvážit pro i proti jeho přijetí. Nábor je vždy tak trochu riziko. U prověřených uchazečů, které doporučujeme my, není toto riziko výrazně větší, než u běžných kandidátů. Navíc o nich máme více informací, než má o svých uchazečích běžná komerční personální agentura. Další výhodou a skoro až luxusem je, že zaměstnavatel má v neziskové organizaci, která mu kandidáta doporučila, stálého partnera, rádce, pomocníka, o kterého se může opřít i po přijetí jejího uchazeče. 9

11 Pokud se zaměstnavatel rozhodne člověka s trestní minulostí zaměstnat, jak by se měl k jeho trestní minulosti postavit? Měl by ji nějak zohledňovat, řešit? Mezi zaměstnancem s trestní minulostí a ostatními zaměstnanci by se neměl dělat žádný rozdíl. Zaměstnavatel může snad jen přimhouřit oko, když onen člověk řeší obtížné situace, které s jeho minulostí souvisejí, a projeví se to třeba dočasnou ztrátou soustředění. Pokud nejde o nic dlouhodobého ani výrazného, zaměstnavatel by měl projevit určitou empatii, tak jak by to ostatně udělal i u jiného zaměstnance, ale jinak žádné zvláštní ohledy nedoporučujeme. Je určitě velmi prospěšné být v kontaktu se spolupracující organizací, která uchazeče doporučila. Ta může vždy pomoci konkrétní a praktickou radou zaměstnavateli i uchazeči. Uchazečům běžně dáváme podporu při zapracování a udržujeme s nimi kontakty i dlouho poté, co přes nás našli zaměstnání. Co byste vzkázala zaměstnavatelům v České republice, kteří budou číst tuto publikaci? Zaměstnání trestaných lidí je velmi důležité proto, aby se napříště mohli trestné činnosti vyvarovat. Když jim nikdo nedá práci, jak mají poctivě žít? Buďte součástí řešení: dejte těmto lidem stejnou šanci jako ostatním, vezměte je do výběrového řízení. Working Chance je britská nezisková organizace, která se v rámci projektu Pracovní šance pro osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody zahraniční inspirace stala partnerskou organizací Centra. Působí jako nekomerční personální agentura, která usiluje o pracovní integraci žen s trestní minulostí. Working Chance je pro Centrum významným zdrojem zkušeností a inspirace. 10

12 DŮVODŮ Proč se zabývat náborem uchazečů s trestní minulostí, když je dost trestně bezúhonných kandidátů? Člověk s trestní minulostí se k trestné činnosti může vrátit a poškodit zaměstnavatele. Trestaní lidé jsou nespolehliví a nechtějí pracovat. PROČ SE ZAMĚSTNAVATELÉ OBÁVAJÍ PŘIJMOUT ČLOVĚKA S TRESTNÍ MINULOSTÍ Zkušenosti ukazují, že uchazeči o zaměstnání s trestní minulostí, kteří jsou prověřeni a doporučeni organizacemi jako Centrum, nepředstavují při náboru větší riziko než běžný kandidát. Personalista dostane o kandidátech s trestní minulostí daleko více informací, než má o kandidátovi, který se do výběrového řízení přihlásil sám nebo prostřednictvím běžné personální agentury. Informace zahrnují podrobnosti o trestní minulosti, pracovních zkušenostech i reference od bývalých zaměstnavatelů. Někteří lidé s trestní minulostí jsou skutečně nespolehliví a nechtějí pracovat. Ale ti nepatří mezi kandidáty, které zaměstnavatelům doporučujeme. Kritériím pro setrvání v evidenci Pracovní agentury vyhoví pouze 50% uchazečů. Námi doporučovaní kandidáti procházejí pečlivou přípravou na návrat do zaměstnání. Prověřujeme jejich motivaci najít si legální zaměstnání i jejich spolehlivost. Náboroví specialisté konstatují, že opravdu vhodných kandidátů bývá nakonec málo. U nízko kvalifikovaných pozic si často stěžují na nespolehlivost kandidátů a vysokou fluktuaci na pracovišti, která s tím souvisí. Podle zaměstnavatelů, kteří měli možnost posoudit uchazeče doporučené Centrem, tito kandidáti nejen splňovali požadavky pro danou pozici, ale byli také v průměru motivovanější a loajálnější než běžní zájemci o stejnou pozici. 11

13 5 DŮVODŮ 4. Trestaného člověka by mezi sebe nepřijal pracovní tým; mohlo by to vadit i zákazníkům. PROČ SE ZAMĚSTNAVATELÉ OBÁVAJÍ PŘIJMOUT ČLOVĚKA S TRESTNÍ MINULOSTÍ Praxe ukazuje, že to, jak nového člověka přijme pracovní tým, závisí spíše na jeho chování než na jeho minulosti. Zodpovědného pracovníka tým ocení. O jeho trestní minulosti se navíc může dozvědět jen úzký okruh lidí, pro které je to relevantní a potřebná informace. Zaměstnat člověka se záznamem v trestním rejstříku není ostuda. Dát mu druhou šanci, pokud o ni usiluje a má pro výkon práce předpoklady, je naopak chvályhodné a je to projevem společensky odpovědného chování zaměstnavatele. Když je takové rozhodnutí postavené na kvalifikovaném výběru, není navíc o nic riskantnější než při běžném náboru. 5. Naše náborové předpisy na určité pozice vyžadují trestní a to musím respektovat. Změnit pravidla náboru může být těžké a ne vždy o tom rozhoduje místní pobočka společnosti nebo manažer náboru. Každá změna vyžaduje osobní zapojení, energii navíc. Odměnou je v tomto případě kvalitnější a férový nábor i dobrý pocit z prospěšného skutku. Podle statistik Working Chance je recidiva agenturou doporučených uchazeček, které nalezly pracovní uplatnění, pouze 3 %, na pracovišti pak zcela nulová. Obecná míra recidivy ve Spojeném království je 51 %. V České republice to je 60 %. 12

14 Legislativa Právo rovného přístupu k zaměstnání je ukotveno v antidiskriminačním zákoně a v zákoně o zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti zaměstnavatelům zakazuje činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter, nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Povinnost zajišťovat rovné zacházení a zákaz diskriminace ukládá i Listina základních práv a svobod, podle které musí být základní práva a svobody zaručené všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženského vyznání, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Správné vyhodnocení rizik Většina trestných činů se nestala na pracovišti. Došlo k nim za podmínek, které se s velkou pravděpodobností nebudou opakovat. Uchazeč se záznamem v trestním rejstříku nemusí být o nic rizikovější než běžný uchazeč, o němž má potenciální zaměstnavatel často velmi málo informací. Prověření a předvýběr uchazečů s trestní minulostí mohou pro zaměstnavatele udělat organizace, které se na tuto práci specializují. Zaměstnavatel od nich dostává dostatek podkladů a informací, na jejichž základě může učinit uvážené rozhodnutí. Navíc tresty jsou po určitém časovém období zahlazeny a záznam o nich je z trestního rejstříku vymazán. O tom, že byl nějaký člověk odsouzen za spáchání trestného činu, se zaměstnavatel dozví jen u těch uchazečů, kterým toto časové období ještě neuplynulo. Více informací o legislativě naleznete v kapitole. Kvalita náboru Kvalita náboru roste, pokud je výběrové řízení dobře zacíleno a neopomíjí žádné potenciálně zajímavé cílové skupiny. Spíše než paušální vylučování uchazečů se záznamem v Rejstříku trestů se osvědčuje kvalifikované posouzení jednotlivých případů. Výběr vhodného uchazeče se zpřesní, pokud se zaměstnavatel zajímá o charakter trestného činu a okolnosti související s trestní minulostí uchazeče a pokud zvažuje konkrétní dopady a rizika na druh pracovní činnosti, kterou má uchazeč vykonávat. Společenská odpovědnost: zisk pro všechny Společensky odpovědné chování firem přispívá k vytváření harmonického a společensky prospěšného kontextu podnikání, které je výhodné i pro samotnou firmu. Vyplatí se maximalizovat win-win situace, které jsou přínosné pro všechny zúčastněné. Zaměstnávání kvalitních a motivovaných uchazečů s trestní minulostí je takovou win-win situací. Uchazeč s trestní minulostí může být tím nejlepším kandidátem na inzerovanou pozici a jeho přijetí může představovat dobrou investici i dobrý skutek zároveň. O zaměstnávání skupin znevýhodněných na trhu práce jsme se začali zajímat v souvislosti s požadavky některých veřejných zakázek. Dlouhodobě se snažíme být nejen úspěšní, ale i prospěšní. Tomáš Volek, generální ředitel TV Facility Group 13

15 Šimona Chloubová: online marketing z vězení Když jsem se před třemi lety přihlásila do výběrového řízení na pozici personalistky ve společnosti Summit Media, příběh jejího vzniku jsem neznala. Musím říct, že mě okouzlil, a byl to silný důvod navíc, proč v téhle firmě pracovat, což se mi podařilo. Jak to tedy se Summit Media bylo? Paní Marion Aylott, matka zakladatele Summit Media, vedla vzdělávací programy ve věznicích po celé Anglii. V roce 2001 její syn Hedley po studiích kompozice nastudoval s vězni rockovou operu. Nahrávku se rozhodli prodávat online. V té době ještě online prodej a marketing mnoho firem nenabízelo, a tak si sami vytvořili webovou stránku a marketingovou kampaň. Nejdřív se to ale museli naučit. Jejich kampaň měla úspěch, a proto se na ně obrátilo několik firem s poptávkou, zda by stejný tým nemohl vytvořit jejich online marketing. A tak vznikla ve věznici HMP Wolds na severu Anglie maličká firma, kde pracovalo pár vězňů a několik lidí zvenku. Zákazníci byli s jejich prací spokojeni, přibývali a firma rostla. Teď má Summit Media velkou centrálu v Hullu, pobočky v Londýně, Paříži a Praze a stále také působí ve vězení, odkud pro firmu pracuje asi dvacet lidí. Pro vybrané vězně je připraven roční školící program online marketingu. Po jeho absolvování začnou ve vězení pracovat v jednom ze dvou týmů. Výborně ovládají práci s počítačem, komunikují se zákazníky, a když se jim daří, mohou po propuštění dále pracovat pro Summit nebo pro některého ze zákazníků firmy. Jeden ze zákazníků Summitu, mobilní operátor 3, zaměstnal okamžitě po propuštění našeho kolegu, se kterým do té doby spolupracoval a byl s ním velmi spokojený. Někteří bývalí vězni působí i v managementu firmy, což naprosto boří veškeré předsudky. Patří k nim i Rob, jeden z našich kolegů, který po propuštění z vězení začal pracovat na britské centrále a má na starosti jeden klientský tým. V Summitu dostal šanci rozvinout svůj potenciál. Pro mě je příběh Summit Media příběhem otevřenosti a důvěry našich zakladatelů, kterým nejsou lhostejné lidské osudy. Mým velkým přáním je, abychom se v této oblasti začali angažovat i v České republice. Zatím to pro nás nebylo možné, protože se zde věnujeme poměrně sofistikovaným technologiím. Vzdělávací program by musel být delší a náročnější. Není vůbec jednoduché najít na námi obsazované pozice vhodné kandidáty. Každopádně trestní nepožadujeme. Šimona Chloubová, personalistka Summit Media Česká republika Zaměstnavatelé, kteří to zkusili PEČLIVÝ A ZODPOVĚDNÝ JSME RÁDI, ŽE HO TU MÁME Zaměstnanec doporučený Centrem nás velmi překvapil tím, jak rychle se adaptoval na specifické školní prostředí. Práci pomocníka školníka zvládá velmi pečlivě a zodpovědně. Jsme rádi, že ho ve škole máme. František Hanzal, ředitel Fakultní ZŠ při PF UK Trávníčkova VÁŽÍ SI ŠANCE A DODRŽUJÍ VEŠKERÉ POKYNY Doporučení zaměstnanci si váží šance, kterou dostali. Pracují jako skladoví operátoři, dodržují veškeré pokyny a jejich výkonnost je dobrá. Robert Pospíšil, vedoucí skladového provozu, TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A. MÁ VELKÉ PRACOVNÍ NASAZENÍ A UMÍ SI PORADIT Se zaměstnankyní jsme velmi spokojení. Oceňujeme její pracovní nasazení a schopnost poradit si s pracovními úkoly. David Šourek, ředitel Diakonie ČCE 14

16 Odborníci se shodují na tom, že v posledních letech se přístup na pracovní trh pro osoby s trestní minulostí ztížil. Stále více zaměstnavatelů požaduje trestní i pro ty nejobyčejnější manuální práce. Právní experti v této souvislosti poukazují na to, že požadavek trestní i je oprávněný, pokud je dán zákonem. Tak je tomu například u pedagogických, sociálních a zdravotnických pracovníků nebo u některých funkcí ve státní službě. Požadavek trestní i může být dále oprávněný i v případě, že má přímou souvislost s charakterem pracovní činnosti. Pokud zaměstnavatel vyhodnotí, že např. z bezpečnostních důvodů není vhodné na konkrétní pozici zaměstnat odsouzenou osobu, je jeho požadavek přiměřený (např. na pozici pokladníka nebo osobního bankéře nebude přijata osoba odsouzená za majetkovou trestnou činnost). Pokud ovšem povaha trestného činu nesouvisí s charakterem pracovní činnosti, neměl by zaměstnavatel uchazeče odmítnout jen na základě záznamu v Rejstříku trestů, což se ale velmi často děje, a to i v případě nejméně kvalifikovaných pracovních pozic. Pro naprostou většinu nekvalifikovaných manuálních prací přitom vyžadovat uchazeče o zaměstnání není adekvátní, přičemž právě u nabídek těchto prací se setkáváme nejčastěji s požadavkem zaměstnavatele na předložení důkazu o i. Regina Huntley, advokátka v trvalé spolupráci s Rödl & Partner, Právní rádce 9/2012, Právo a management Chci se dozvědět více: v archívu Právního rádce nebo v sekci odborných článků na webových stránkách AK Rödl & Partner. Doporučení veřejného ochránce práv ombudsmana V doporučení ombudsmana k požadavku výpisu z Rejstříku trestů jako určujícímu kritériu pro přijetí do zaměstnání, které veřejný ochránce práv zveřejnil na základě častých stížností na to, že osoby se záznamem v Rejstříku trestů nemohou najít zaměstnání, stojí: V případě, že uchazeč má záznam v Rejstříku trestů, je třeba poměřit povahu trestné činnosti uchazeče (závažnost, recidivu) s charakterem práce, kterou by měl uchazeč vykonávat. Pro naprostou většinu nekvalifikovaných manuálních prací je požadavek i neadekvátní. Vyžadování výpisu z Rejstříku trestů v přijímacím řízení může být porušením zákoníku práce, popř. i zákona o zaměstnanosti, zejména pokud je výpis vyžadován jako informace, která s uzavřením pracovního poměru bezprostředně nesouvisí. Takové jednání je zaměstnavatelům zapovězeno v neodůvodněných případech jak před, tak i po vzniku pracovního poměru. Požadavek doložení výpisu z Rejstříku trestů v neopodstatněných případech může být porušením zákona o ochraně osobních údajů a může být sankcionováno Úřadem pro ochranu osobních údajů. Nepřijetí uchazeče o zaměstnání výhradně z důvodu odsouzení za trestnou činnost může být v některých případech porušením právních povinností zaměstnavatele. Vyžadování výpisu z Rejstříku trestů po všech uchazečích o jakoukoli práci může být zásahem do důstojnosti, přičemž odmítnutí v minulosti odsouzeného uchazeče o práci, které nesouvisí ani s jeho schopnostmi či kvalifikací, ani s okolnostmi jeho trestné činnosti (např. míra zavinění), může založit sekundární stigmatizaci odsouzených osob. Zdroj: Doporučení ochránce k požadavku výpisu z Rejstříku trestů jako určujícímu kritériu pro přijetí do zaměstnání ze dne 22. dubna

17 Výsledky průzkumů o náborové praxi Požadavek trestní i je v náboru hojně využíván, což podporují i závěry průzkumu společnosti LMC, předního poskytovatele služeb na elektronickém trhu práce, z roku Sedmdesát devět procent z dotázaných návštěvníků pracovního serveru jobs.cz, který LMC provozuje, uvedlo, že při nástupu do nového zaměstnání běžně předkládá výpis z Rejstříku trestů, a téměř polovina ze 151 dotázaných zaměstnavatelů nepřijímá trestané osoby na žádné pozice. Pouhých 9 % oslovených firem vyžaduje trestní s ohledem na obsazovanou pozici, to znamená nikoli paušálně, a jedna pětina zaměstnavatelů posuzuje u uchazeče závažnost a povahu spáchaného trestného činu. Situace bývalých vězňů při získávání nové práce je velmi obtížná. Je pochopitelné, že v některých profesích mají lidé s trestním záznamem zcela zavřené dveře, překvapivě vysoký je však podíl zaměstnavatelů, kteří odsouzené odmítají bez ohledu na typ pozice, závažnost spáchaného trestného činu, případně míru provinění, uvedl k výsledkům vedoucí oddělení analýz, komunikace a vnějších vztahů LMC Tomáš Ervín Dombrovský v tiskové zprávě k výzkumu. Podobné výsledky přinesl i výzkum mezi zaměstnavateli z roku 2011, který realizovalo Centrum podpory podnikání Praha ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR. Podle něj by pouze čtvrtina z 3000 oslovených zaměstnavatelů zvažovala zaměstnání osoby, která vyšla z nápravného zařízení. Z výzkumu dále vyplynulo, že většinu dotazovaných zaměstnavatelů by příznivě ovlivnila možnost spolupracovat při náboru člověka s trestní minulostí s organizací, která se podpoře zaměstnávání těchto osob věnuje. Obdobná zjištění přináší také průzkum mezi zaměstnavateli, který provedlo Centrum v roce Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, za jakých podmínek jsou ochotni zvažovat nábor uchazeče se záznamem v Rejstříku trestů. Co potřebují? Zásadní potřeby zaměstnavatelů dle průzkumů: Být o zájemci s trestní minulostí dostatečně informováni a znát postoj uchazeče k jeho trestní minulosti i k práci. Konzultovat nejasnosti a pochyby s odborníkem, jenž s uchazečem systematicky pracuje. Znát organizaci, která jim dokáže poskytnout informace a rady ke specifikům jednání s lidmi s kriminální minulostí a zprostředkovat informace o profesní i trestní minulosti těchto uchazečů a také reference na jejich chování v nápravném zařízení. 16

18 Věděli jste, že... Výmaz z Rejstříku trestů zahlazení trestu Okamžikem pravomocného rozhodnutí o zahlazení se na odsouzeného hledí, jako by nebyl odsouzen a jeho odsouzení se již neuvádí ve výpisu z evidence Rejstříku trestů. Člověk se zahlazeným trestem pak není povinen uvádět odsouzení ani svou minulou trestnou činnost při žádných příležitostech včetně žádosti o vydání živnostenského listu či žádosti o zaměstnání. Zahlazené odsouzení je vedeno pouze v opisu z evidence Rejstříku trestů. Informace z této evidence jsou vydávány jen za zvláštních podmínek orgánům činným v trestním řízení, Ministerstvu spravedlnosti ČR, a pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. K zahlazenému odsouzení však nelze přihlížet. Zahlazení podmíněného trestu U podmíněného trestu odnětí svobody se na odsouzeného hledí, jako by odsouzen nebyl poté, co uplyne zkušební doba a podmínka nebyla přeměněna na nepodmíněný trest. K výmazu dochází na základě rozhodnutí soudu o tom, že se pachatel v podmínce osvědčil. Pokud tak soud nerozhodne do jednoho roku od konce podmíněného trestu, je výmaz záznamu z Rejstříku trestů proveden automaticky. Zahlazení nepodmíněného trestu Zahlazení trestu se týká odsouzení k nepodmíněnému trestu. Odsouzení lze zahladit, jestliže odsouzený po výkonu trestu vedl nepřetržitě řádný život. po dobu jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin; po dobu tří let, jestliže trest činil nejvíce jeden rok nebo jestliže šlo o trest vyhoštění; po dobu pěti let, jestliže trest činil více než jeden rok; po dobu deseti let, jestliže trest činil více než 5 let; po dobu patnácti let, jestliže byl uložen výjimečný trest. Počítá se délka skutečně vykonaného trestu a doba pro zahlazení běží od okamžiku propuštění z výkonu trestu. Tak je to i v případě, že je trest zmírněn milostí nebo amnestií prezidenta republiky. Odsouzení se zahlazuje pouze na žádost odsouzeného. Odsouzený může požádat o to, aby odsouzení bylo zahlazeno před uplynutím stanovené lhůty, pokud prokázal po výkonu trestu nebo po prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil. Vyhovění či zamítnutí žádosti je na zvážení soudu, přičemž se zde přihlíží k zájmům chráněným trestním zákonem i k případným zárukám osob, které se zaváží dohlížet nad dovršením nápravy odsouzeného. 17

19 Optimální nábor je proces kvalifikovaného výběru z co nejširšího pole vhodných kandidátů při současné identifikaci a vyřazení kandidátů nevhodných. minulost může zájemce o zaměstnání ve výběrovém řízení diskvalifikovat ale nemusí. Vhodným postupem se jeví prozkoumat trestní minulost a její rizikovost ve vztahu k nabízenému zaměstnání a zároveň prověřit pracovní kompetence kandidáta. Záznam v Rejstříku trestů by jistě neměl být jediným faktorem, který při náboru hraje roli. Ke správné volbě vede vyhodnocení celého kandidátova profilu a jeho porovnání s jinými účastníky výběrového řízení. Rada 1: POSUZUJTE TRESTNÍ BEZÚ- HONNOST AŽ V DRUHÉ FÁZI NÁBORU Zaměstnavatel, který automaticky vylučuje z výběrového řízení všechny, kdo byli za něco odsouzení, se připravuje o možnost bližšího posouzení kvalit relativně velké skupiny potenciálně vhodných kandidátů. Záznam v trestním rejstříku může být důvodem k zamítnutí uchazeče, ale je účelnější posunout toto rozhodování do pozdější fáze výběrového řízení. Mezi lidmi s trestní minulostí je nezanedbatelná část velmi spolehlivých a motivovaných uchazečů. Proto platí, že zrušením podmínky trestní i se kvalita náboru u některých zaměstnání zvyšuje. Rada 2: KAŽDÁ DŮLEŽITÁ ZMĚNA VYŽA- DUJE STRATEGII, ARGUMENTY, PODPO- RU Jako manažer náboru jste nakloněný možnosti zaměstnávání lidí se záznamem v trestním rejstříku, ale musíte o tom přesvědčit vedení? Konzultujte svůj postup s liniovými manažery a také s organizací, která se podporou zaměstnávání trestaných osob zabývá. Podpora a praxe dalších zaměstnavatelů, kteří již zaměstnávají osoby se záznamem v Rejstříku trestů, a organizací působících v této oblasti Vám pomůže najít správné argumenty i způsob, jak postupně získat vedoucí pracovníky pro změnu ve Vaší náborové praxi. Rada 3: ZAJÍMEJTE SE ČLOVĚK NENÍ PARAGRAF Uchazeč má pro výkon dané pozice předpoklady a líbí se Vám, ale při pohovoru vyjde najevo, že má záznam v trestním rejstříku? Místo abyste jej rovnou odmítli, můžete se dozvědět více: Zajímejte se, o jaký trestný čin šlo, zda byl udělen podmíněný či nepodmíněný trest, zda byl uchazeč trestán poprvé nebo vícekrát, zda trestná činnost souvisela s výkonem zaměstnání a případně jak. K ničemu Vás to nezavazuje a zvyšuje to kvalitu vašeho rozhodování. Vyslechněte pozorně, co o své trestní minulosti uchazeč říká. Jeho podání příběhu je důležitou vstupní informací, pomáhá Vám vyhodnotit uchazečův postoj ke své minulosti. Pokud tomu,co říká, ne zcela rozumíte, ptejte se. Vhodnými dotazy zjistíte postoj uchazeče ke spáchanému činu lituje ho, nebo své chování omlouvá? Zkoumejte uchazečovu motivaci vést nadále řádný život. Posuďte, jakou činností se uchazeč zabýval po propuštění z výkonu trestu či (v případě podmíněného trestu) po odsouzení, zkoumejte jeho motivaci udržet si stálé zaměstnání. Pracoval ve výkonu trestu anebo o to alespoň usiloval? Rada 4: VÍC HLAV VÍC VÍ REFERENCE Pokud máte pocit, že trestní minulosti uchazeče nerozumíte a nevyznáte se v tom, co říká, nebo byste si chtěli jeho slova ověřit, požádejte ho o reference. Může Vás odkázat na odborného pracovníka organizace nebo instituce, který jej a jeho trestní minulost dobře zná a dokáže Vám k ní podat vysvětlení. Další možností je opřít se rovnou při náboru o důvěryhodnou organizaci, která lidem s trestní minulostí pomáhá nalézt zaměstnání. Se souhlasem uchazeče Vám poskytne podrobné a důvěryhodné informace o jeho profesní i kriminální minulosti. 18

20 Věříme, že naše 4 rady pro efektivní a bezpečný, mohou správnou volbu při náboru podpořit. Vycházejí ze zkušeností Pracovní agentury i z náborové praxe zaměstnavatelů, se kterými spolupracuje, a dále ze zahraničních zdrojů, a to zejména z příručky Guidance to Recruiters in Employing Ex-offenders (Návod pro zaměstnávání lidí s trestní minulostí pro specialisty náboru), kterou vydala britská organizace The Recruitment & Employment Confederation (REC), a dále z manuálu Recruiting Ex-offenders: The Employers Perspective (Nábor lidí s trestní minulostí: pohled zaměstnavatelů) britské neziskové organizace NACRO specializované na integraci lidí s trestní minulostí do společnosti. Rejstřík trestů je instituce, která ve svých databázích soustřeďuje všechny trestní záznamy z území České republiky. Ve výpisu z evidence Rejstříku trestů se uvádějí všechna nezahlazená odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů. Pro laika je to nesrozumitelný výčet paragrafů. Jak tedy může zaměstnavatel při náboru posoudit povahu a závažnost trestní minulosti uchazeče a nebýt při tom odkázán jen na to, co mu řekne sám uchazeč? Rejstřík trestů můžete se souhlasem uchazeče konzultovat s odbornými pracovníky organizací věnujících se integraci lidí s trestní minulostí do společnosti. 19