MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ DOPADY TĚŽBY URANOVÉ RUDY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ DOPADY TĚŽBY URANOVÉ RUDY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY"

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů DOPADY TĚŽBY URANOVÉ RUDY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY Bakalářská práce Vypracovala: Iveta Brhelová Vedoucí práce: Ing. Petra Fukalová, Ph.D. Brno 2013

2

3 ANOTACE Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dopadů těžby uranové rudy na životní prostředí v okolí obce Dolní Rožínky. Zásadním cílem je vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a návrhy na zlepšení situace. Součástí práce je popis historického vývoje těžby uranové rudy, výčet současných i potencionálních ložisek a charakteristika zájmové oblasti z různých hledisek. V závěrečné části práce jsou podrobně probrány konkrétní problémy týkající se především vod, ovzduší, ale také půdy a přírody a krajiny zájmové oblasti. Jsou zde nastíněny i návrhy na zlepšení stavu a odstranění problémů vzniklých v důsledku těžby uranu. Klíčová slova uranová ruda, ložisko Rožná, vlivy těžby, životní prostředí ANNOTATION This banchelor thesis deals with issues of uranium mining on the environment in the vicinity of the village Dolní Rožínka. The fundamental objektive is to evaluate the effects of the individual components of the environment and proposals for improvement. A part of the work is a description of the historical development of uranium ore, a list of current and potential deposits and characteristict of the area of interest from various viewpoints. The final part discusses in detail the specific problems relating primarily to water, air, soil but also nature and landscape area of interest. There are also outlined proposals to improve the situation and eliminate the problems caused by uranium mining. Keywords uranium ore, deposit Rožná, impacts of mining, environment

4 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat všem lidem, kteří mi pomohli při zpracování bakalářské práce. Především děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Petře Fukalové, Ph.D. za odborné a ochotné vedení. Dále děkuji zaměstnancům o. z. GEAM Dolní Rožínka za vstřícnou spolupráci a v neposlední řadě mé rodině za podporu.

5 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry Fukalové, Ph.D. Veškerá použitá literatura a jiné zdroje jsou řádně ocitovány a uvedeny v seznamu pramenů a literatury. V Brně dne Podpis

6 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE METODIKA PRÁCE TĚŽBA URANOVÉ RUDY HISTORIE TĚŽBY URANOVÉ RUDY V ČESKÉ REPUBLICE Těžba uranové rudy v České republice před rokem Těžba uranové rudy v České republice po roce SOUČASNÁ LOŽISKA URANOVÉ RUDY V ČESKÉ REPUBLICE NOVÁ POTENCIÁLNÍ LOŽISKA URANOVÉ RUDY V ČESKÉ REPUBLICE Brzkov Věžnice Mečichov Břevniště Hamr Osečná Kotel Stráž VLIV TĚŽBY URANU NA PŘÍRODU A KRAJINU Vlivy těžby uranu na jednotlivé oblasti (složky životního prostředí) DRUHY TĚŽBY URANU SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY Surovinové strategie a koncepce v České republice Současnost a výhled těžby uranu vzhledem k surovinové politice České republiky CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ POLOHA GEOLOGICKÉ POMĚRY GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY PŮDNÍ POMĚRY BIOTICKÉ POMĚRY KLIMATICKÉ POMĚRY... 29

7 5.7 DEMOGRAFICKÉ POMĚRY HOSPODÁŘSKÉ POMĚRY OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY TĚŽBA URANOVÉ RUDY V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY HISTORIE TĚŽBY URANOVÉ RUDY V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY GEOLOGICKO PRŮZKUMNÉ PRÁCE V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY SOUČASNOST TĚŽBY URANOVÉ RUDY V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY CHEMICKÁ ÚPRAVNA DOLNÍ ROŽÍNKA VLIV TĚŽBY URANOVÉ RUDY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY VLIV TĚŽBY URANOVÉ RUDY NA JEDNOTLIVÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY Vliv těžby uranové rudy na vodu Vliv těžby uranové rudy na ovzduší Vliv těžby uranové rudy na půdu Vliv těžby uranové rudy na přírodu a krajinu VYHODNOCENÍ VLIVU TĚŽBY URANOVÉ RUDY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZÁJMOVÉ OBLASTI ZA ROK VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ STAVU A ODSTRANĚNÍ SOUČASNÝCH PROBLÉMŮ SPOJENÝCH S TĚŽBOU DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 59

8 1 ÚVOD Česká republika je poměrně malým státem, přesto zde má rudné a uranové hornictví dlouholetou tradici. Počátky těžby uranové rudy v Československu byly pozvolné a zdlouhavé. Po zjištění důležitosti a strategičnosti této suroviny po druhé světové válce se v našem státě začaly postupně rozšiřovat a budovat uranové doly. Své prvotní využití měla uranová ruda ve výrobě barviv na sklo, později se začala využívat během války především ve vojenství. Po skončení druhé světové války se od tohoto využití poměrně ustoupilo, avšak v některých zemích se tato radioaktivní surovina k výrobě jaderných zbraní využívá stále. V současnosti se stala důležitým zdrojem pro jaderné elektrárny, v nichž se používá jako palivo. Uran je neobnovitelnou surovinou, proto několik dolů již bylo uzavřeno. Jediný stále fungující důl je v Dolní Rožínce. V mikroregionu Bystřicko, v němž se Dolní Rožínka nachází, v 50. letech následkem zahájení těžby uranové rudy došlo k velkému rozvoji regionu. Vzniklo zde mnoho pracovních příležitostí, lidé se začali stěhovat do místa svého pracoviště a to mělo za následek především nárůst sídel a rozšíření služeb v okolí. Těžba však kromě pozitivních skutečností přinesla rovněž svá negativa. S rozvojem uranového průmyslu došlo také k postupnému poškozování některých oblastí životního prostředí. A právě touto problematikou se zabývá předkládaná bakalářská práce. Práce se týká zjišťování dopadů těžby uranové rudy na životní prostředí. Jsou zde nastíněny konkrétní složky životního prostředí a jejich případná poškození způsobená těžbou. Současně se zkoumáním negativ způsobených hornictvím je brán zřetel také na jejich nápravu. Předkládaná práce má nejprve obecnější charakter, po bližším seznámení se zájmovou oblastí se v závěrečné části zabývá konkrétním územím v okolí Dolní Rožínky. 8

9 2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je nastínit problematiku těžby uranové rudy v okolí Dolní Rožínky. Hlavním účelem je vyhodnotit dopady těžby uranu na životní prostředí, navrhnout možnosti na zlepšení stavu a odstranění současných problémů. Dílčími částmi této práce jsou zpracování literární rešerše z pohledu historického a současného, v níž budou zahrnuty i surovinové strategie a koncepce a dále charakteristika území Dolní Rožínky na základě geologických, geomorfologických, půdních, biotických, demografických a hospodářských poměrů. V poslední části práce budou vyhodnoceny vlivy těžby rudy na životní prostředí v oblasti Dolní Rožínky, současně s návrhy na zlepšení stavu a odstranění problémů vzniklých těžbou. 9

10 3 METODIKA PRÁCE Tato bakalářská práce se skládá ze tří dílčích celků a byla vypracována zejména metodou analýzy literárních podkladů. První část práce je pojata formou literární rešerše o dané problematice. Ke zpracování bylo třeba vyhledat relevantní tištěné a internetové zdroje a posléze tyto zdroje analyzovat. V první části rešerše je nastíněna historie a postupný vývoj těžby uranové rudy na našem území. K tomu se jevily vhodnější především knižní zdroje, kterých bylo dostatek. V dalších pasážích rešerše týkajících se hlavně aktuálnějších věcí byly využity internetové zdroje, neboť zde se nacházejí nejnovější informace. Součástí práce je i nastínění obsahu surovinových koncepcí a strategií v oblasti nerostných surovin a uranu v České republice. Další částí je charakteristika zájmového území z různých pohledů. Ke zpracování této části byly upotřebeny jak ověřené informace získané ze zdrojů, tak i vlastní znalost řešeného území a jeho okolí. Zdrojů bylo dostatečné množství. Třetí dílčí část je zaměřena na konkrétní oblast a vysvětlení daných problémů. K tomuto byly využity informace z občasníků DIAMO, zpráv o výsledcích monitoringu stavu složek životního prostředí, informačních materiálů podniku, poznatků získaných z osobního rozhovoru a odborné přednášky poskytnuté od zaměstnanců o. z. GEAM Dolní Rožínka. Poznatky získané z rozhovoru a odborné přednášky se objevují zejména v 9. kapitole, které jsou doplněné o návrhy autorky a v 7. a 8. kapitole je kombinace poznatků z rozhovoru a ze zmíněných zdrojů (občasník, zprávy, informační materiál). 10

11 4 TĚŽBA URANOVÉ RUDY 4.1 Historie těžby uranové rudy v České republice Těžba uranové rudy v České republice před rokem 1945 Těžba obecně je často diskutované téma, jehož počátky můžeme najít hluboko v historii. Již od dávných dob lze na našem území nalézt spoustu ložisek nerostných surovin, které se dají dále zpracovávat. Nachází se zde například užitkové suroviny, rudy, nerudy nebo i kaustobiolity. Podle archeologických poznatků lidé využívali tyto suroviny již od pravěku k výrobě předmětů, uměleckých výrobků, šperků nebo zbraní. Nejdůležitějšími ale byly rudy, které se daly tavit na kovy a následně z nich mohly být zpracovávány různé výrobky a předměty. Přesto, že je území České republiky poměrně malé, se u nás v historii těžilo velké množství rud. V současnosti se v naší zemi nachází rudná ložiska zlata, stříbra, cínu, uranu, wolframu, molybdenu, olova, mědi, zinku, niklu, kobaltu, rtuti, antimonu, železa, manganu a mnoha jiných rud. 1 Důležitá je také uranová ruda, která se na našem území rovněž nachází. Těžba uranové rudy u nás začala v Jáchymově na Karlovarsku. Uran se zde těžil od 19. století především pro výrobu chemických sloučenin používaných k výrobě barev, dále se z odpadu vyrábělo radium. Tehdy šlo však samozřejmě o mnohem menší množství těžby než dnes. 2 Česká republika je zároveň prvotním nalezištěm uranové rudy v Evropě i ve světě. Zde byl poprvé objeven tento rudný minerál, dříve nazývaný uraninit (smolinec). Smolinec se původně jako bezcenný odkládal na haldy nebo do základky. Protože jsou uranové rudy úzce provázány se stříbrnou rudou, mnohdy výskyt uraninitu ohlašoval havířům její úbytek. Už před rokem 1565 byl znám název plechblende, což v překladu znamená smolné blejno. Smolinec získal název uranit (uranin) na návrh J. M. Klaprotha podle v té době nově objevené planety. Klaproth se uranitu věnoval a v roce 1789 připravil kysličník uraničitý. Považoval uranit za polokov, ale předtím ho lidé měli za rudu zinkovou, železnou nebo wolframovou. 3 1 AICHLER, Jaroslav et al. Rudné a uranové hornictví České republiky. Ostrava : Anagram ; DIAMO, s. : il. ISBN , s VACULA, Richard. 60 let těžby a výroby uranu. Občasník DIAMO. 2005, roč. 28, č. 9, s AICHLER, ref. 1, s

12 Když se zjistilo, že žluté a oranžové barvivo na barvení skla lze vyrábět z uranu, stal se smolinec vyhledávaným. Hledat na haldách se začal již počátkem 19. století. Toto hledání je v Jáchymově datováno už v roce Protože se ruda stávala stále žádanější, její cena postupně stoupala a státní správa zvažovala otevření existujících dolů: Svornosti (viz Obr. 1), Wernerova dolu (později Rovnost) a Štoly saských šlechticů (Bratrství). 4 Technologie, podle které se vyráběla barva používaná na barvení skla a porcelánu, vytvořila dvojice hutních chemiků Adolf Patera a Arnošt Vysoký. V Jáchymově tak byla založena první uranová továrna na průmyslové využití uranu. Koncem 19. století se ale ukázalo, že v odpadu od uranové výroby barev se nachází ještě malé množství stříbra. Obr. 1: Jáchymovský důl Svornost kolem roku 1930 (zdroj: Až do konce války se ve světě kromě jáchymovských dolů nenacházelo mnoho uranových nalezišť. Známé byly jen ve Spojených státech, Kanadě a tehdejším Belgickém Kongu. 5 V Jáchymově se rozvoj uranového průmyslu datuje do roku V listopadu 1945 byla podepsaná mezivládní dohoda o výzkumu a těžbě uranové rudy mezi Československou republikou a SSSR a k byl zřízen samostatný podnik pro těžbu radioaktivních surovin národní podnik Jáchymovské doly. 6 4 AICHLER, ref. 1, s Kolektiv pracovníků generálního ředitelství ČSUP. 30 let Československého uranového průmyslu. 1. vyd. Praha : SNTL, 1975, 148 s. ISBN -, s VACULA, ref. 2, s

13 Po zřízení podniku se následně začalo zkoumat geologické podloží na Jáchymovsku, v západních Čechách, na Trutnovsku, Příbrami v jižních Čechách a nově také na Moravě u Nového Města na Moravě. Toto je výčet nejdůležitějších oblastí, kde následně začala těžba. 7 V polovině 19. století těžba uranové rudy probíhala na Wernerově dole, jámě Svornosti, na Štole saských šlechticů a jámě Pomoc Boží. V té době byla o těžbu uranové rudy velký zájem. Významnou osobností v uranovém průmyslu tehdy sehrál již zmiňovaný chemik Adolf Patera ( ). Díky němu ve spolupráci s jeho kolegou Arnoštem Vysokým od října 1855 začala v Jáchymově fungovat továrna na výrobu barev, která se v roce 1871 přestěhovala do bývalé budovy hutnické extrakce stříbra. Uranová ruda byla hojně využívána ve výrobě téměř bezezbytkově, v odpadech se nacházelo jen 0,25 % uranu Těžba uranové rudy v České republice po roce 1945 I když je uranové hornictví součástí rudného, po druhé světové válce v roce 1945 se v tehdejším Československu začalo uranové a rudné hornictví dělit. Oddělení proběhlo kvůli politické situaci po válce, kdy uran začal být vnímán jako strategická surovina. Díky tomu vzniklo samostatné odvětví, uranové hornictví. V roce 1945 na našem území začalo docházet ke znárodnění dolů dekretem prezidenta republiky č. 100 a bylo dokončeno v roce Dne došlo ke vzniku samostatného uranového hornictví řízeného státem uzavřením mezivládní dohody mezi Československem a Sovětským svazem o vyhledávání, těžbě a dodávkách radioaktivních surovin a ustavením Jáchymovských dolů. 9 Právě ve 40. létech 20. století patřila těžba uranu mezi nejaktivnější oblasti českého hornického průmyslu. 10 Po roce 1948 se kladl důraz na rozvoj těžkého průmyslu a z toho důvodu muselo být dostatečné množství surovin z vlastních zdrojů. Tím pádem se muselo více těžit a současně narůstala i těžba strategické suroviny, uranu. Počátkem 60. let vrcholila těžba uranu a pokračovala do roku Protože stará ložiska byla postupně již dotěžována, zakládaly se nové těžební doly, aby nedošlo k přerušení nebo poklesu suroviny. Uranovému a rudnému průmyslu se dařilo 7 VACULA, ref. 2, s AICHLER, ref. 1, s AICHLER, ref. 1, s MERKEL, Broder J. et al. Uranium, mining and hydrogeology. Berlin: Springer, 2008, 955 s. ISBN , s

14 a neovlivnily jej ani události v roce Pouze po listopadu 1989 byla zaznamenána změna a to v oblasti kvality. V roce 1994 nastal převrat v podobě uzavírky veškerého uranového a rudného hornictví. Uzavírka se netýkala pouze ložiska Rožná nacházející se na Českomoravské vrchovině, kde těžba pokračuje až do současnosti. 11 Dle Merkela v Československu za dobu existence uranového průmyslu celková produkce uranu činila cca tun a zaměstnalo do roku 2011 téměř horníků pracujících v podzemí Současná ložiska uranové rudy v České republice V České republice se nachází podle Geofondu ČR celkem tun zásob uranu. Podle hospodářského významu lze zásoby dělit na bilanční a nebilanční. Bilanční prozkoumaná ložiska tvoří 1622 tun, bilanční vyhledané zásoby tun a nebilanční tun. Bilanční zásoby vyhovují technickým a ekonomickým podmínkám využití a nebilanční jsou hospodářsky nevyužitelné z důvodu složité ekonomie nebo technologie těžby. Jak už bylo výše zmíněno, na území našeho státu v současnosti funguje pouze jedno ložisko Rožná na Bystřicku, které je v činnosti již od roku Ložiska uranu se nacházela už v hloubce 2 2,5 metru pod povrchem, a proto bylo nejprve těžena podpovrchová část. Následně se začalo dobývat i ve větších hloubkách a nyní se těží až metrů pod povrchem, což je 24. patro. Podle zjištěného stavu zásob uranu v této lokalitě se předpokládá roční objem těžby tun. Kromě Rožné začínají být zajímavými lokalitami i ložiska Brzkov a Věžnice. V letech probíhalo hledání uranových rud pomocí vrtů a sondování o celkové délce m v okolí obcí Polné, Jamného a Brzkova. Tato uranová ložiska leží poblíž těžebně-upravárenského komplexu Dolní Rožínka a podle geologického průzkumu z roku 1992 lze předpokládat zásoby v objemu asi t uranu. Dalším uranovým ložiskem je oblast Stráže pod Ralskem. Zde se nachází v podloží asi tun zásob 11 AICHLER, ref. 1, s MERKEL, Broder et al. The new uranium mining boom: Challenge and lessons learned. Berlin: Springer, 2011, 848 s. ISBN , s

15 uranu, které jsou ale vedené jako nebilanční. Z této zásoby by mohla být těžitelná pouze polovina a to z důvodu komplikovaných hydrogeologických podmínek. 13 Podle Světového informačního servisu o energii česká vláda zvažuje otevření nových dolů na jižní Moravě a v okolí Liberce. Vláda navrhuje posouzení možností těžby v Brzkově a Horní Věžnici. Environmentální sdružení Calla ovšem varuje, že těžba uranu způsobuje problémy životního prostředí a samotná těžba i nápravy životního prostředí budou velmi nákladné. 14 V roce 1990 bylo ve státním podniku Československý uranový průmysl 14 tehdy koncernových podniků (dnes odštěpných závodů) a koncernových účelových organizací. Organizační struktura se během 20 let osvědčila a ČSUP se v současnosti skládá ze 14 jednotek. Struktura Českého uranového průmyslu je: Uranový průzkum, koncernový podnik, Liberec, 2. Uranové doly, koncernový podnik, Západní Čechy se sídlem v Zadním Chodově, 3. Uranové doly, koncernový podnik, Příbram, 4. Uranové doly, koncernový podnik, Dolní Rožínka, 5. Uranové doly, koncernový podnik, Hamr na Jezeře, 6. Chemická úpravna uranového průmyslu, koncernový podnik, Mydlovary, 7. Základna rozvoje uranového průmyslu, koncernový podnik, Příbram, 8. Výstavba dolů uranového průmyslu, koncernový podnik, Praha - Zbraslav, 9. Výrobní základna uranového průmyslu, koncernový podnik, Příbram, 10. Chemická úpravna uranového průmyslu, koncernový podnik Stráž pod Ralskem, 11. Projektový ústav uranového průmyslu, k. ú. o., Ostrov nad Ohří, 12. Výzkumný a vývojový ústav, k. ú. o., Stráž pod Ralskem, 13. Střední odborné učiliště, k. ú. o., Příbram, 14. Střední odborné učiliště, k. ú. o., Česká Lípa. 13 BERNARD, Michal et al. Uran - bude se u nás znovu těžit?. České Budějovice: Sdružení Calla, 2008, 36 s. ISBN , s New Uranium Mining Projects - Czech Republic. WISE Uranium [online] [cit ]. Dostupné z: 15 AICHLER, ref. 1, s

16 4.3 Nová potenciální ložiska uranové rudy v České republice Brzkov Toto ložisko se nachází na Žďársku na Vysočině. V letech zde proběhly průzkumné práce a od roku 1984 i pokusná těžba. Uranová ruda zasahuje až do hloubky m. Při pokusné těžbě horníci tehdy vytěžili 58 tun uranu. Ačkoli se v lokalitě Brzkov odhadem nachází asi 1600 tun uranu, z ekonomických důvodů zatím těžba není možná Věžnice Lokalita Věžnice se nachází také na Vysočině, tentokrát na Havlíčkobrodsku, asi 2 km od Brzkova. Průzkum zde probíhal v letech povrchovými metodami. Ruda podle průzkumů dosahuje až do hloubky 545 m a odhadem se zde nachází asi 1300 tun uranu. Prohledávání je podle DIAMO nedostatečné, a proto by průzkumné práce měly dále pokračovat Mečichov Mečichov neleží již na Vysočině, ale v Jihočeském kraji v okolí Strakonic. Průzkumné práce zde byly v letech na celkové ploše asi 1500x400 m. V zásobách se zde nachází asi 1824 tun uranu, ale aby mohla být spuštěna těžba, musel by se provést ještě podrobnější průzkum Břevniště Ložisko Břevniště lze nalézt v Libereckém kraji. V minulosti bylo již z části těženo, ale stále se zde skrývají údajně třetí největší zásoby uranu v České republice s ,4 tunami rudy. Většina zásob je již prozkoumána a ložisko má celkem příznivé hydrologické poměry. Určitým negativem může být skutečnost, že je uranové zrudnění tvořeno z velké části obtížně technologicky upravitelným typem rudy SEQUENS, Edvard et al. Ekonomické a ekologické důsledky těžby uranu v České republice [brožura]. České Budějovice, 1999, 51 s. [cit ], s SEQUENS, ref. 16, s SEQUENS, ref. 16, s GODANY, Josef et al. Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje. Praha: Česká geologická služba, 2011, s

17 4.3.5 Hamr Hamr je největším ložiskem v Libereckém kraji a nachází se zde tun uranu. Tato oblast má bohužel dosti složité geologické a hydrogeologický podmínky, proto by pro případnou těžbu bylo nutné vypuštění Hamerského jezera. Zásoby jsou stále ale nedostatečně prozkoumány i přes to, že zde už báňská těžba v minulosti probíhala. Z důvodu četných negativ a ochrany významné zásoby podzemních vod je těžba jižní části ložiska nepřijatelná Osečná Kotel Toto ložisko také spadá do Libereckého kraje a i zde jsou složité hydrogeologické podmínky ale také četné vulkanity. Jelikož se v oblasti hromadí podzemní vody, není možné, aby toto ložisko bylo vytěženo. Navíc Osečná Kotel sousedí s důležitým zdrojem pitné vody Dolánky. 21 V roce 2008 byla oblast vyhlášena Ministerstvem životního prostředí chráněným ložiskovým územím, a proto se zde nemohou provádět žádné stavby, které by v budoucnu znemožnily nebo ztěžovaly možnou těžbu uranové rudy Stráž Toto ložisko v severních Čechách je již z části vytěženo, má ovšem stále mnoho zásob. V roce 2012 byly zjištěny geologické zásoby o objemu tun, které jsou však nebilanční. Těžba už zde není možná. 23 Jestliže by se uran těžil v nových potenciálních oblastech, podle ředitele státní firmy DIAMO Jiřího Ježe by zásoby uranu vydržely dalších 15 let. Zároveň říká, že DIAMO má smlouvu s polostátní energetickou skupinou ČEZ smlouvu na odběr uranu prozatím do roku GODANY, ref. 19, s GODANY, ref. 19, s BERNARD, ref. 13, s Návrh aktualizované Surovinové politiky ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: s POLJAKOV, Nikita. Těžba uranu pojede dál. Vyplatí se. Enviweb.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 17

18 4.4 Vliv těžby uranu na přírodu a krajinu Těžba uranu a její vliv a ochrana životního prostředí je často diskutované téma. V České republice se situace postupem času mění k lepšímu. Dříve, především v letech po válce, se na přírodu a její ochranu v souvislosti s těžbou příliš nehledělo a prioritou bylo vytěžit co nejvíce uranu. Tato situace trvala až do konce 60. let. 25 Zlom v oblasti ochrany přírody a krajiny nastal v 70. a 80. letech. Do té doby o nápravu škod způsobených těžbou nebyl ze strany SSSR zájem. Následně se z bývalých Ústředních laboratoří vytvořil Vývojový a výzkumný ústav Československého uranového průmyslu, po roce 1990 potom DIAMO, s. p. V organizační struktuře ústavu se také poprvé objevilo středisko, které se zabývalo ekologií a ekologickou problematikou. Přitom těžba uranové rudy se v žebříčku negativních dopadů může zařadit na 3. místo, hned za těžbou hnědého a černého uhlí na Ostravskokarvinsku. Odhadem se na území České republiky nachází asi 200 lokalit, které jsou nějakým způsobem postiženy průzkumem a těžbou uranových rud. Celková rozloha poškozených území dosahuje 0,5 milionu ha, z toho významně poškozená je více než polovina a to 0,3 milionu ha. Největším problémem způsobeným těžbou uranové rudy se považuje zřejmě kontaminace vod. Je narušen hydrodynamický režim podzemních vod a kontaminace vod při vypouštění na povrch. Již několikrát došlo v dolech k průvalu vod, kdy následně zanikly prameny minerálních vod v okolí. Uranové důlní vody jsou velkým zdrojem přírodních radionuklidů, které kontaminují vody, jež jsou znečištěny uranem, radiem a thoriem. Tyto vody je potřeba ještě před tím než se vypustí do povrchových toků oddělit a dohlédnout na to, aby před vypuštěním do veřejných vodotečí dosahovaly povolených limitů obsahu radionuklidů. I když celkové čištění důlních vod je velmi nákladné a technicky složité, každoročně je jich velké množství vypouštěno do veřejných vodotečí. Pro představu v roce 1999 bylo vypuštěno m Těžba nerostných surovin a jejich následná úprava a zpracování jsou činnosti, které vždy nějakým způsobem ovlivňují přírodu a okolní krajinu, ať už přímo nebo nepřímo. Ve 21. století bylo uranové hornictví utlumeno a snahou byla náprava negativních důsledků těžby. 25 BERNARD, ref. 13, s BERNARD, ref. 13, s

19 Dopady těžby nemají vliv pouze na životní prostředí, ale také na člověka. Právě lidské zdraví je ovlivněno přibližně 20 procenty. Mezi základní rizika pro člověka patří exhalace, kontaminace prostředí, stres a v neposlední řadě také hluk. Ke kontaminaci prostředí může dojít například uranem, radiem, těžkými kovy, různými alergeny a podobně. Právě tyto látky se vyskytují v důlních vodách, odvalech, odkalištích nebo odpadech a tím mohou ohrožovat lidské životy exhalacemi, které vypouští do ovzduší. 27 Uranovou těžbou trpí také ovzduší a to především prašností při těžbě, přepravě, provozu odkališť nebo při úpravách rudy. Nejvíce prachu se právě tvoří na suchých odkalištích. Zvláštní znečištění jsou tvořena emisemi radonu a technologickými emisemi z těžby a úpravy uranové rudy, i když se jejich hodnoty pohybovaly většinou na nízké úrovni. Obsah radonu je ovšem pravidelně kontrolován a vyhodnocován a je doloženo, že tyto emise v žádné z těžebních oblastí nedosahují mezních hodnot tzv. individuálního dávkového ekvivalentu (IDE) 5 msy.r -1. Největšími zdroji radonu jsou dekontaminační stanice na čištění důlních vod, rudná plata, důlní větrací šachty, sedimentační nádrže nebo odkaliště úpraven uranových rud. Ze sociálně-ekonomického pohledu hornictví přináší i určité výhody. Těžba a fárání tvoří pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo i po několik generací. Především ale uranové doly znamenaly ekonomický přínos, stabilitu a rozvoj kraje Vlivy těžby uranu na jednotlivé oblasti (složky životního prostředí) Těžba ovlivňuje jednotlivé oblasti přírody. V této podkapitole jsou nastíněny vybrané oblasti, které jsou nějakým způsobem narušeny. Povrchové a podzemní vody Největší vliv na podzemní vody mají loužicí média (kyselina sírová a kyselina dusičná), která se aplikují při chemické těžbě uranu a to především ve zvodněných sedimentech severočeské křídy AICHLER, ref. 1, s AICHLER, ref. 1, s AICHLER, ref. 1, s

20 Půda Půdy kontaminuje také například oxidace sulfidů, obzvláště pyritu, pyrhotinu a arzenopyritu. V odvalech dolů se potom nachází zvýšené množství obsahu uranu, radia a v ovzduší a ve vodě radon. Napravení škod způsobených kontaminací a zamezení emisí lze docílit dostačujícím sanačním a rekultivačním zásahem. 30 Horninové prostředí a přírodní zdroje Také horninové prostředí trpí různými kontaminacemi například technologickými roztoky, loužicími činidly a dalšími chemickými látkami, které unikají do prostředí jako následek použitých různých technologií, případných nedostatků nebo technologické nekázně. Největší vliv má chemická těžba uranu a důsledek nedostatečné izolace dna odkališť od podloží. 31 Krajina, hmotný majetek a kulturní památky Krajina je podle definice část zemského povrchu s kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií. Postupem času i ta byla přetvořena člověkem a nějakým způsobem se jí dotkla i těžba rud a uranu. Hornictví způsobilo přeměnu jednotlivých složek krajiny, jako například reliéf, půda, klima, vodstvo, fauna a flóra, ale také člověk. Došlo ke změně rázu krajiny, způsobu jejího vyžití a majetkové a vlastnické vztahy. 32 Ovzduší Kvůli již zmíněné prašnosti se do ovzduší dostávají nejen částice materiálu, ale i částice různých solí (hlinito-síranové, vápenato-síranové), uranu a radia, které jsou následně vdechovány živými organismy. 33 Při jedné z fází zpracování uranové rudy je mletí rudy na prach. V tomto případě představuje nebezpečí kal, který vzniká jako odpad uranových mlýnů a nachází se v usazovacích nádržích. Právě průsaky z těchto nádrží znamenají další nebezpečí 30 AICHLER, ref. 1, s AICHLER, ref. 1, s AICHLER, ref. 1, s AICHLER, ref. 1, s

21 spojené s uranem. Takto může dojít ke kontaminaci podzemních i povrchových vod. Zároveň hrozí nebezpečí zasažení pitné vody a masa ryb prvky uranu nebo arsenu. 34 Uranové hornictví celkově s sebou přináší obrovský zásah do přirozených ekosystémů v přírodě a představuje velkou produkci radioaktivních a toxických odpadů. Právě likvidace vzniklých škod bude mít následky na současné obyvatelstvo a další budoucí generace. 35 V České republice se nyní nachází starých zátěží uranového průmyslu a ten je potřeba pravidelně kontrolovat a věnovat mu pozornost. 53 miliard je suma, kterou je nutno vynaložit především ze státních zdrojů a to k sanaci lokalit zasažených těžbou uranové rudy až do roku Právě až sanace vykazuje opravdový ekonomický dopad těžby uranu na životní prostředí. 36 V současnosti se jeví jako rizikové pro blízké okolí odkaliště dolu Rožná kvůli svému obsahu. Takových míst je ovšem v České republice mnohem více. Rizikovým pro podzemní vody je bývalý uranový důl ve Stráži pod Ralskem. Po těžbě zde zůstaly v podzemí 4 miliony litrů kyselin, čímž se stal důl jedním z ekologicky nejrizikovějších míst v Česku. V současnosti je tam pitná voda naštěstí pod kontrolou díky hydrologické bariéře. Znečištění se však bude odstraňovat nejméně do roku Druhy těžby uranu Existuje několik variant jak těžit uranovou rudu. Nejčastější je těžba prováděná hornickým způsobem. V dolech se však po těžbě hromadí velké množství kontaminované vody. Tu je potřeba odčerpat a následně se vypouští do povrchových vod, do řek a jezer. Hlušina z horniny se potom shromažďuje na haldách, které jsou velkým zdrojem radionuklidů. Z těchto hald se postupně i po uzavření dolu uvolňuje radon, který ohrožuje lidské zdraví a přírodu, ale zároveň jsou z hald dešťovou vodou vymývány radioaktivní a toxické materiály. Pokud těžba uranu není možná, ať už kvůli geologickým podmínkám nebo z ekonomického hlediska, přistupuje se k těžbě technologií chemického loužení. 34 Těžba uranu a následky. Temelin.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 35 Těžba uranu: Průzkum těžby uranu na Přibyslavsku nebude. Calla.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 36 Calla.cz [online], ref MACHÁLKOVÁ, Jana. Tikající bomby Česka: bývalé uranové doly a staré chemičky. Enviweb.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 V tomto procesu se jako loužidlo používá například kyselina sírová nebo louh. Tato látka se napumpuje do podzemí, tam se následně rozpustí uran a tento vzniklý roztok se odčerpává k dalšímu zpracování. Tento způsob je nebezpečný hlavně pro podzemní vody, neboť může velice rychle dojít k jejich zamoření, které trvá i po ukončení těžby loužením. 38 Dalším ze způsobů těžby je separace uranu z čištěných vod, který je v současnosti využíván na ložisku Stráž. Uran je získáván z důlních vod separací a dále se zpracovává na uranový koncentrát Surovinová politika České republiky Surovinové strategie a koncepce v České republice V České republice je těžba nerostných surovin obsažena také ve strategických dokumentech. Důležitými dokumenty pro tuto oblast jsou: Státní energetická koncepce Tato koncepce je jedním z důležitých dokumentů, které jsou průběžně aktualizovány. Byla schválena vládou České republiky dne a je důležitou součástí hospodářské politiky našeho státu. V roce 2012 vyšla již i její aktualizace. Obsahem koncepce je definice priorit a cílů republiky v energetickém sektoru. Kromě výhledu do roku 2030 jsou zde popsány realizační nástroje energetické politiky státu. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. 40 Energetická koncepce popisuje vize, cíle a nástroje státu. Dále jsou zde sumarizovány aktuálně platné a nově uplatňované nástroje koncepce a na závěr komplexní energetický scénář koncepce. V rámci tohoto dokumentu byly zpracovány také programy útlumu uhelného, rudného a uranového průmyslu, které jsou vymezeny v dlouhodobém energetickém výhledu hospodářství České republiky do roku V tomto výhledu 38 Temelin.cz [online], ref Ministerstvo průmyslu a obchodu [online], ref. 23, s Státní energetická koncepce ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: s

23 budou vyjasněny pozice domácích zdrojů tuhých paliv, rovněž i vymezení rozsahů a útlumů zmíněného průmyslu. Odstraňování následků hornictví, které jsou financované státem, bude možné uskutečnit pouze pomocí státních podniků DIAMO, Palivový kombinát Ústí a Východočeské doly. Jak budou priority a cíle naplňovány vyhodnocuje každé 3 roky Ministerstvo průmyslu a obchodu a výsledky předkládá Vládě ČR, která rozhodne o případné změně koncepce. Z hlediska ocenění dopadu opatření k zajištění cílů většina opatření nemá dopad na státní rozpočet. Programy na útlum uhelného, rudného a uranového průmyslu a některé další tvoří výjimku. 41 Surovinová politika v oblasti nerostných surovin Dne byla vytvořena usnesením vlády České republiky k Surovinové politice v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů první surovinová politika ve státě. Obecná charakteristika surovinové politiky zní: Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních, kulturních a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. 42 Uran je poslední palivoenergetickou surovinou se značnými zásobami na našem území. V roce 2011 těžba uranu v České republice (ložisko Rožná) tvořila 250 t uranu, což představuje necelé 1 % celosvětové těžby. Z evropského hlediska je to však významný podíl. Česká republika se řadí mezi významné světové producenty uranu. S produkcí rudy od roku 1946 do roku 2011 zaujímá republika v oblasti tříděných rud a chemického koncentrátu ve světovém žebříčku 9. místo při objemu více než tun uranu. Celkový uranový cyklus u nás však neprobíhá. Obohacení a fabrikace palivových článků se provádí v jiných státech. Pro republiku by to znamenalo výhodu, především v případě krize na světovém trhu s uranem, neboť jsme producenty prvotní suroviny. Jelikož žádný z dolů není nevyčerpatelný, je tedy na místě sbírat stále nové aktuální informace o potencionálních ložiscích, což by mělo být podporováno i administrativní cestou. Pokud dojde k podpoře průzkumných prací i administrativně, je snazší najít 41 Ministerstvo průmyslu a obchodu, ref. 40, s. 29, Surovinová politika ČR. Mzp.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 23

24 nejvhodnější novou lokalitu pro těžbu uranové rudy. V rámci surovinové politiky ministerstvo navrhlo postup při využívání domácích zdrojů uranové rudy následovně: 43 a) Maximální možné prodloužení životnosti zásob na těženém ložisku Rožná, a to i za cenu potřebnosti dalších investic do geologického doprůzkumu dolu. b) Vytipovat nejvhodnější náhradní lokalitu (mimo oblast severočeské křídy), zpracovat pro ni předběžnou studii proveditelnosti, studii ekonomické vytěžitelnosti a zahájit doprůzkum takto vybraného ložiska. c) Získaný časový prostor (cca 25 až 30 let) využít pro výzkum báňských a úpravárenských technologií, které by umožnily v budoucnu využít neopominutelné zásoby uranové rudy v oblasti severočeské křídy způsobem, který by nezanechal nevratné dopady na životním prostředí, s cílem získat vědecky podloženou odpověď na otázku, zda budou tyto zásoby v budoucnu vůbec využitelné či nikoliv Současnost a výhled těžby uranu vzhledem k surovinové politice České republiky Česká republika má v současnosti prvenství v Evropě v těžbě uranu. Je jediným státem v Evropské unii, kde horníci stále fárají do uranových dolů. I když cena uranu ve světě za poslední 4 roky poklesla, v Česku má těžba stále své opodstatnění. Skupina ČEZ se chystá dostavět dva bloky jaderné elektrárny Temelín, tudíž se poptávka po uranu pravděpodobně zvýší. Stále se mluví o rozšíření těžby i do dalších oblastí v republice. Podle mluvčího JE Temelín Jana Svitáka se ročně spotřebuje v obou českých jaderných elektrárnách cca 80 tun paliva z obohaceného uranu. K získání takového množství je však potřeba vytěžit přibližně 650 tun přírodního uranu. Jediná těžařská společnost uranu v ČR DIAMO, s. p. však takové množství nevytěží. V dole Rožná, který v současnosti jako jediný funguje, se vytěží jen kolem 260 tun přírodního uranu, což je nedostatečné množství. Sám vedoucí odštěpného závodu Tomáš Rychtařík říká, že v ČR lze vytěžit maximálně 400 tun uranu a to v žádném případě nepokryje poptávku ČEZ. Podle Rychtaříka by zásoby uranu stačily zásobovat naše jaderné elektrárny ještě 70 let. Pokračování těžby uranu je hlavním důvodem k docílení energetické nezávislosti Ministerstvo průmyslu a obchodu [online], ref. 23, s. 36, 43, 15, POLJAKOV, Nikita. Česko sedí na surovinách za stovky miliard. Řeší, co s nimi. Enviweb.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 24

25 Kanada Austrálie Kazachstán Jižní Afrika Namibie Uzbekistán USA Rusko Ukrajina Nigérie Čína Česká republika Indie Rumunsko Německo Pákistán Francie Objem těžby v t Na následujícím obrázku je graficky porovnána produkce uranu v České republice s ostatními státy světa v roce Z grafu lze poznat, že ČR patří k menším producentům uranu, avšak v Evropě si drží své prvenství Zásoby uranu ve světě Stát Obr. 2: Graf zásob uranu ve světě (zdroj: vlastní návrh) Dle surovinové politiky ministerstvo průmyslu a obchodu má za to, že ve střednědobém výhledu světové ceny nebudou nějak výrazně klesat. O uranovou rudu by měl být zájem, protože země třetího světa plánují výstavbu atomových elektráren. Těžba je proto ekonomicky výhodná a strategická do budoucna. Česká republika tak zřejmě nezůstane u jednoho dolu a zprovozní i další. Stát chce nyní nechat posoudit ložiska v Brzkově a ve Věžnici. 45 MPO má za to, že těžba je důležitá ze dvou důvodů. Prvním důvodem je strategie, a to kvůli očekávanému růstu cen uranu, a druhým je rentabilita těžby. Ředitel odboru hornictví a stavebnictví ministerstva průmyslu Zbyšek Sochor tvrdí, že těžební podnik DIAMO je nezávislý na státním financování. V roce 2011 jeho zisk dosahoval 122 milionů korun Nová koncepce: Uhlí za limity a nové doly na uran a zlato. Ceskatelevize.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 46 POLJAKOV, Nikita. Těžba uranu pojede dál. Vyplatí se. Enviweb.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 25

26 5 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 5.1 Poloha Dolní Rožínka (viz Obr. 3) se rozkládá na moravské části Českomoravské vrchoviny. Nadmořská výška obce je 502 m. n. m a leží 11 km jihozápadně od města Bystřice nad Pernštejnem. 47 Nachází se v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočině. K obci náleží místní část Horní Rozsíčka. Obr. 3: Vymezené území v rámci České republiky (zdroj: Atlas podnebí Česka, 2007, upraveno autorem) 5.2 Geologické poměry Geologické podloží Dolní Rožínky je tvořeno několika útvary. Skládá se ze svrateckého krystalinika, tvořeného svory a pararulami, poličského krystalinika z pararul, letovického krystalinika, jež je tvořeno svory a amfibolity, moravika se skladbou z ortorul a fylitů a křídy s podložím z pískovce a prachovce JURMAN, Hynek. Bystřicko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. rozšíř. vyd. Tišnov: Sursum, 2000, 318 s. ISBN , s BÍNA, Jan a Jaromír DEMEK. Z nížin do hor: Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012, 343 s. ISBN , s

27 Oblast je situována ve východní části strážeckého moldanubika. Toto moldanubikum je právě ohraničeno ze západu přibyslavskou mylonitovou zónou, ze severu železnohorským krystalinikem, z východu svrateckým krystalinikem, z jihu třebíčským masivem a na jihovýchodu hraničí s bítešským zlomem. 49 V okolí ložiska se nachází horniny hlavně biotické a amfibol-biotitické pararuly. Ruly mají různě intenzivní migmatitizaci. Je zde návaznost na směrné, strmě ukloněné zóny mylonitů a kataklazitů. Důležitým prvkem hornin v okolí je metamorfní foliace, tj. obměna litologií jako poloha rul, amfibolitů, vložky erlanů nebo krystalické vápence. Metamorfní foliace je na mnohých místech protínána zónami mylonitů, které dosahují mocnosti až několika metrů. 50 Ložisko Rožná, které se u Dolní Rožínky nachází je položeno v rudním poli Rožná- Olší. V tomto poli se nachází kromě Rožné také ložiska Olší a Slavkovice-Petrovice, které jsou již vytěženy. 51 Horniny jsou zvrásněny do dlouhých izoklinálních vrás severo-severozápadně až jiho-jihovýchodně, skloněné na západ. Rudonosné zóny mají délku km. 52 K rozčlenění georeliéfu došlo fluviální erozí Geomorfologické poměry Dolní Rožínka se nachází v provincii Česká vysočina. V rámci této provincie se rozkládá v subprovincii Česko-moravské. Česko-moravská soustava zaujímá rozlohu km 2 a je nejrozsáhlejší geomorfologickou soustavou v ČR. Skládá se ze: Středočeské pahorkatiny, Jihočeské pánve, Českomoravské vrchoviny a Brněnské vrchoviny KŘÍBEK, Bohdan et al. Uranové ložisko Rožná: Model pozdně variských a povariských mineralizací. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2005, 100 s. ISBN , s KŘÍBEK, ref. 49, s. 10, KŘÍBEK, ref. 49, s AICHLER, ref. 1, s BÍNA, ref. 48, s

28 Zkoumaná oblast se nachází na Českomoravské vrchovině v celku Hornosvratecké vrchoviny. Hornosvratecká vrchovina se dále člení na Žďárské vrchy a Nedvědickou vrchovinu. Dolní Rožínka se nachází na pomezí Nedvědické vrchoviny. Nedvědická vrchovina má rozlohu 612 km 2. Nejvyšším vrcholem je Horní les, kde se nachází zároveň rozhledna s nadmořskou výškou 774 m. Vrchovina se dá dále rozčlenit na Jedlovskou plošinu, Sulkoveckou vrchovinu, Vírskou vrchovinu, Olešnickou kotlinu, Sýkořskou hornatinu, Pernštejnskou vrchovinu, Kunštátskou vrchovinu a Křetínskou kotlinu. Obec leží v Pernštejnské vrchovině. Pernštejnská vrchovina má členitý ráz kvůli přítokům řeky Svratky, u Dolní Rožínky zejména Nedvědičky. Z tohoto důvodu patří k nejčlenitějším územím Českomoravské vrchoviny. Krajinný ráz je tvořen dalšími útvary vyrobenými člověkem. Jelikož se zde těží uranová ruda, nacházejí se v krajině různé haldy, výsypky a jiné útvary týkající se těžby Půdní poměry Půdu na Českomoravské vrchovině tvoří z velké části středoevropské hnědozemě lesního původu. Postupně se mění na podzolové půdy a podzoly ve vyšších vrstvách nebo degradované černozemě se sprašovou příměsí v nižších vrstvách. Vyskytují se zde různě písčité půdy s různou hrubostí zrna, s příměsí skeletových úlomků, dále také spraše Biotické poměry Dolní Rožínka má typickou vysočinskou krajinu. Nachází se v okolí spousta lesů různé skladby. Lesy jsou smíšené nebo jehličnaté. V blízkosti obce se rozprostírá lesopark Templ, v němž se tyčí památná kaple. Park náleží k místnímu zámku. Flóra typická pro tuto oblast je smrk obecný, různé druhy borovice, modřín opadavý, bříza bělokorá, druhy dubů, buk lesní, mnoho druhů lesních hub a další. Z hospodářských plodin se zde pěstují tradičně brambory, řepa krmná, řepka olejka, kukuřice, mák setý, obilí (ječmen, pšenice, žito, oves), pícniny a mnohé další. 54 BÍNA, ref. 48, s BÍNA, ref. 48, s KUNSKÝ, Josef. Fyzický zeměpis Československa. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968, 537 s. Na pomoc učiteli. ISBN -; , s

29 V přírodě, a nejen v místních lesích, žije velké množství zvěře. Své příbytky zde mají jeleni, srnčí zvěř, kuny, divoká prasata, zajíci polní, lišky, mufloni, káně lesní, čáp, datel černý a poštolka obecná. Toto jsou hlavní zástupci fauny, jinak se zde samozřejmě nachází mnoho druhů jiných zvířat. 5.6 Klimatické poměry Z globálního hlediska obec leží v mírném pásmu. Jelikož se nachází na Vysočině, podnebí je spíše chladnější. Oblast Českomoravské vrchoviny se řadí místy do mírně chladné a místy do mírně teplé oblasti. Území obce se podle Quittovy klasifikace řadí do mírně teplé klimatické oblasti. 57 Průměrné teploty vzduchu během jednotlivých ročních období jsou následující. Na jaře se teplota pohybuje v rozmezí 6-7 stupňů Celsia, v létě je to potom cca C, na podzim opět 6-7 C a v zimě průměrné teploty klesají k -3 až -2 C. Letní teploty nad 20 C na tomto území začínají šplhat v červnu, cca kolem Letních dnů je v průměru ročně 20-30, což je na vysočanské počasí docela dost. Nejvyšší teploty v létě zde přesahují i hranici tropických 30 C. V zimě naopak extrémní teploty mohou klesnout až k -19 C. Mrazových dnů je průměrně za rok a první mrazy přicházejí už na konci září a začátku října. Srážky v této oblasti nejsou zas až tak časté jako například v pohraničních oblastech naší republiky. Dělí se na trvalé, občasné a přeháňky. Průměrný roční úhrn srážek činí mm. Největší sezónní úhrn je zaznamenán v letním období, kdy naprší zhruba mm. Nejvíce dní v roce proprší s úhrnem srážek 0,1 mm. Na Dolní Rožínce takto proprší průměrně 170 dní v roce. Srážky sněhové v okolí Dolní Rožínky trvají ročně průměrně dní. Sněhu zde v zimě bývá dostatek. Nejvíce ho většinou napadne v lednu. Průměrná sněhová pokrývka činí cm. První vločky se objevují většinou už začátkem listopadu a poslední se vyskytují někdy až do druhé poloviny dubna. 57 TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka: Climate Atlas Of Czechia. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007, 255 s. ISBN , s

30 Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu je zde % a roční rychlost větru je v průměru na tomto území kolem 4 m.s -1. Nejmenší rychlosti dosahuje v létě, nejvíce naopak v zimě. V nedaleké Bystřici nad Pernštejnem se nachází klimatologická stanice, kde se pozoruje teplota vzduchu, srážky, sníh, vlhkost vzduchu, výpar a sluneční svit a oblačnost Demografické poměry Podle statistik Ministerstva vnitra v obci žilo k celkem 655 obyvatel. Svá obydlí zde mělo 319 mužů, z toho 15 a více let mělo 280 mužů, dále 336 žen, z toho15 a více let mělo 294 žen. V obci se nachází většina populace ve věku 15 a více, v roce 2012 to činilo 574 obyvatel, což je téměř 88% z celkového počtu. Své zástupce zde mají i zahraniční obyvatelé. Na Dolní Rožínce žilo 6 mužů a 2 ženy, všichni starší 15 let. 59 Dle sčítání lidu, domů a bytů 2011 byly zjištěny tyto náležitosti: 60 Nejvíce místního obyvatelstva se přihlásilo k českému občanství a to celých 61 %, 15,6 % se hlásí k moravské. Najdou se zde i zástupci slovenské, maďarské, německé, ukrajinské a ruské národnosti. Každé z nich ovšem činí pouhé desetiny procenta. K náboženské víře se hlásí pouhých 26,9 % obyvatel. Největší zastoupení má církev římskokatolická s 22,1 %. Zbytek tvoří církev československá husitská, českobratrská církev evangelická, náboženská společnost Svědkové Jehovovi a pravoslavná církev evangelická augsburského vyznání. Průměrný věk v obci je 44,5 roku. 42,4 % obyvatelstva žije ve svazku manželském, 10,2 % je rozvedených a 36,2 % stále svobodných. Co se studia týká, největší zastoupení zde mají lidé s výučním listem. Těch je 35,1 %. Středoškoláků s maturitou se čítá 18,8 % a vysokoškoláků 6,8 %. Poměrně velké 58 TOLASZ, ref. 57, s , 45-47, 59-61, 68-70, 84, 115, , 139, , Statistiky: Počty obyvatel v obcích. Ministerstvo vnitra České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 60 Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB ČR, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce (včetně městských částí územně členěných statutárních měst). Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 30

31 procento tvoří ale také lidé se základním vzděláním včetně neukončeného. V obci jich je 22,9 %. Z pohledu ekonomické aktivity je na Dolní Rožínce 44,4 % ekonomicky aktivních obyvatel (zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající, pracující studenti a učni, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní) a 53,9 % ekonomicky neaktivních (nepracující důchodci, ostatní s vlastním zdrojem obživy, osoby v domácnosti, děti předškolního věku, ostatní závislé osoby, žáci, studenti, učni). Zbývající 1,7 % nebylo zjištěno. Z ekonomicky aktivních je 4,8 % obyvatel nezaměstnaných. Skupina žáků, studentů a učňů tvoří 14,6 % z ekonomicky neaktivních. Podle odvětví ekonomické činnosti bylo zjištěno, že celá polovina zaměstnaných pracuje v průmyslu (50,6%). Lze předpokládat, že většina pracuje právě ve zdejších uranových dolech nebo v nedalekých železárnách ve Štěpánově nad Svratkou. Tak velkým zastoupením už žádné odvětví není tvořeno, ale v pomyslném žebříčku pracovních oborů je na druhém místě vzdělávání. Ve vzdělávacích institucích pracuje 7,2 % místních obyvatel. Dále lidé pracují v oborech stavebnictví (6,8 %), zemědělství, lesnictví, rybářství (6 %), velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (5,6 %), zdravotní a sociální péče (5,2 %), veřejná správa a obrana (4,8 %), činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnost (3,6 %), ubytování, stravování a pohostinství (1,6 %), doprava a skladování (1,2 %), peněžnictví a pojišťovnictví (1,2 %) a v informační a komunikační činnosti (0,8 %). Největší uplatnění mají lidé se středoškolským vzděláním s výučním listem, o které je zájem v 51 % a středoškoláci s maturitou (26,5 %). Vysokoškoláci jsou uplatněni v 11,6 %. Zajímavé jsou také údaje o vyjížďkách do zaměstnání a škol. Při sčítání v roce 2011 bylo v obci 69 studentů, kteří dojížděli do škol a tvořili velký podíl z celkového počtu vyjíždějících 143 lidí. Nejvíce lidí pracuje nebo studuje v obci (65 lidí), dále poměrně velké procento dojíždí do obcí v rámci okresu (39 lidí) nebo do jiného kraje (36 lidí). Nejčastější doba dojížďky za prací nebo do školy je minut. Na Rožínce své zájmy mohou lidé uplatnit ve spolcích. Mají zde TJ Baník Dolní Rožínka pro fotbalové nadšence, Občanské sdružení GROŠ, což je soubor pro lidové tradice a rybářský sbor MO MRS Dolní Rožínka. 31

32 5.8 Hospodářské poměry Dolní Rožínka je veřejnoprávní korporace, která má svůj obecní úřad. Své vyhlášky a nařízení vystavuje na úřední desce po stanovený počet dní. Nařízení musí vystavit také na úřední desce obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem. Dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, 17 ročně předkládá Závěrečný účet obce, kde dokládá hospodaření v uplynulém roce. Hospodaření za uplynulý kalendářní rok přezkoumává příslušný krajský úřad nebo auditor. 61 Obec disponuje vlastním majetkem a plně využívá dotace od kraje i od státu. V obci se nachází několik firem a společností, které poskytují pracovní místa pro obyvatele místní i přespolní. Mezi nejvýznamnější patří státní podnik DIAMO s odštěpným závodem GEAM Dolní Rožínka, jež provozují zdejší uranové doly. Dále zde můžeme nalézt kovovýrobu, kadeřnictví, prodejnu s potravinami, prodejnu s uměleckými potřebami, výrobnu zdravotnických a pracovních obleků. V obci sídlí také výrobce solárních panelů, geodetická firma Geodezie GP a najdeme tady také strašidelný hrad Draxmoor. 62 Nachází se zde základní a mateřská škola. Obec je také zřizovatelem pečovatelských služeb. 5.9 Ochrana přírody a krajiny Oblast se leží na Hornosvratecké vrchovině. Z hlediska ochrany přírody a krajiny se však v žádném zvláště chráněném území nenachází. V blízkosti se rozkládá přírodní park Svratecká hornatina, která patří svou rozlohou mezi největší přírodní parky u nás. Část chráněného území zasahuje do katastrálního území obce Rožná, kde se nachází uranový důl. Nedaleko se ještě vyskytuje přírodní rezervace Ochoza, což je skalnatý útvar s listnatým lesem. Významnějším chráněným celkem v regionu je chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. V této oblasti se nacházejí hluboká údolí a skalnaté útvary s nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny Devět skal s nadmořskou výškou 836,3 m Česká republika. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů Dolní Rožínka [online] [cit ]. Dostupné z: 63 DEMEK, Jaromír et al. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN , s

33 6 TĚŽBA URANOVÉ RUDY V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY 6.1 Historie těžby uranové rudy v okolí Dolní Rožínky Těžba uranové rudy v okolí Dolní Rožínky v současnosti probíhá na ložisku Rožná už od roku V loňském roce uranové doly oslavily 55. výročí zahájení těžby. Prvotní zmínky o uranovém zrudnění v oblasti Dolní Rožínky pochází z roku Teprve až v roce 1956 byl proveden geologický průzkum, který poukázal na přítomnost uranové rudy na ložisku Rožná a Olší. V roce 1958 byl založen první důlní závod Rožná I Karel Havlíček Borovský (KHB) a po další fázi průzkumných prací v roce 1962 byl vytvořen druhý závod Rožná II (Jasan), který již obsahoval 2. a 3. patro dolu Rožná. 64 K roku 1959 byl oficiální název Jáchymovské doly Trutnov přejmenován na Jáchymovské doly Rožná, v roce 1964 potom na Uranové doly Dolní Rožínka. Název odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka (viz Příloha 1) je používán od roku 1992 až do současnosti a spadá pod státní podnik DIAMO. 65 K tehdejším Uranovým dolům v Dolní Rožínce patřilo několik ložisek. Byla to ložiska Rožná, Olší, Slavkovice Petrovice (objeveno v r. 1962), Jasenice Pucov (objeveno 1957), ložiska Javorník a Jelení vrch (objeveny 1957), jež se nacházela v Rychlebských horách, dále pak Licoměřice (objeveno 1962), Chotěboř a Trutnovská uhelná pánev. V okrese Žďár nad Sázavou se nachází uranová ložiska Rožná, Olší a Slavkovice Petrovice, která spadají do rudného pole Rožná Olší. Poloha jednotlivých ložisek je vyobrazena v následující mapce. 64 JEŽ, Jiří. 55 let těžby uranové rudy na o. z. GEAM Dolní Rožínka. Občasník DIAMO. 2012, roč. 30, zvláštní číslo, s HÁJEK, Antonín. 50. výročí zahájení těžby uranu na ložisku Rožná DIAMO, státní podnik, 2007, 60 s., s

34 Obr. 4: Mapa ložisek náležejícím k Uranovým dolům v Dolní Rožínce (zdroj: upraveno autorem) 6.2 Geologicko průzkumné práce v okolí Dolní Rožínky Geologicko průzkumné práce na ložisku se uskutečňovaly především hornickým stylem. Byly postupně vykonávány na dílčích patrech do roku První geologické práce byly započaty už v roce 1954, kdy byla objevena radiometrická anomálie. V roce 1957 byla na ložisku Rožná vyhloubena první investiční jáma R 1. K datu bylo v rámci průzkumných prací vytvořeno 725,9 m průzkumných šachet a šachtic, 13135,9 m důlních děl (včetně chodeb) a vyvrtáno 146 vrtů. O osm let později, v roce 1967, už šachty a šachtice tvořily 903,4 m a m tvořilo důlní chodby. Dobývací prostor měl v té době 6,14 km 2 a geologicko průzkumné práce sahaly už do 12. patra. Nejvíce těchto prací proběhlo v létech minulého století při zkoumání 18. patra. Při průzkumu došlo k objevení vysokoobsahové zásoby 2. zóny. Po těchto činnostech už dobývací prostor dosahoval 10,87 km 2. V roce 1991 se prováděl průzkum na 21. patře, kde byly zjištěny velké zásoby uranu, což bylo důvodem k prodloužení těžby na odštěpném závodě GEAM. Geologicko průzkumné práce byly dokončeny na 24. patře a jáma R 6S se pozastavila v hloubce 26. patra. V roce 2006 dobývací práce se uskutečňovaly především na 20., 21., 22. patře. Od roku 2007 se rozběhla příprava otvírky na 23. a 24. patře LAZÁREK, Josef. Historie těžby uranu na ložisku Rožná do roku Občasník DIAMO. 2012, roč. 30, zvláštní číslo, s HÁJEK, ref. 65, s. 3,

35 6.3 Současnost těžby uranové rudy v okolí Dolní Rožínky V současnosti je ložisko rozfáráno několika jámami. Jámy R 1, R 2, R 3, R 4, Milasín, R 6, Bukov, Rozsochy a R 7S se nacházejí v podloží rudonosných struktur. V příloze 2 jsou vyobrazeny jejich polohy. Doly využívají 24 pater, z toho průzkumná jáma R 6S zasahuje až do 26. patra. 68 Od roku z původní rozlohy ha byl v roce 1996 dobývací prostor zredukován na 876 ha. 69 Ložisko mělo být několikrát uzavřeno, vláda však pokaždé jeho trvání prodloužila. Naposledy měla uzavírka proběhnout v roce 2008, nakonec k tomu však naštěstí nedošlo. S ohledem na rostoucí ceny a úlohu jaderné energetiky na trhu, bylo strategické těžbu v České republice zachovat. Usnesením vlády ze dne bylo rozhodnuto o prodloužení existence těžby až po dobu ekonomické výhodnosti. V roce 2012 se však potvrdily další zásoby uranové rudy na ložisku v Rožné, proto byla funkčnost dolu Rožná I (viz Příloha 3) prodloužena minimálně do roku Chemická úpravna Dolní Rožínka Chemická úpravna (viz Příloha 4-6) slouží pro úpravu vytěžené rudy ze zdejšího ložiska. Je v provozu od roku 1968 a využívá metodu alkalického loužení uranových rud. Vytěžená ruda se skládá z několika minerálů. Patří mezi ně především biotit, chlorit, grafit, živec, pyrit, karbonáty, křemen a jílovité minerály. Uran se v rudnině nachází ve formě uraninitu nebo coffinitu. Celková úprava prochází složitým procesem a má několik fází. Během zpracování dochází k mletí, zahušťování, alkalickému loužení, sorpci, eluci, rozkyselování, srážení a separaci diuranátu amonného a následnému odpařování odkalištních vod. Technologie výroby uranu je vyobrazena v příloze 7. Součástmi chemické úpravny jsou dvě odkaliště (nazývané také odkalovací nádrže), která slouží k ukládání vyloužené rudy. 68 HÁJEK, ref. 65, s LAZÁREK, ref. 66, s Ministerstvo průmyslu a obchodu [online], ref. 23, s

36 7 VLIV TĚŽBY URANOVÉ RUDY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OKOLÍ DOLNÍ ROŽÍNKY Tato kapitola se zabývá jednotlivými oblastmi životního prostředí zájmové oblasti, které jsou poškozeny těžbou uranové rudy a byla vypracována na základě analýzy informačních zdrojů DIAMO, s. p. (zpráv o výsledcích monitoringu stavu složek životního prostředí, občasníků apod.) a na základě osobního rozhovoru se zaměstnanci o. z. GEAM Dolní Rožínka. 7.1 Vliv těžby uranové rudy na jednotlivé složky životního prostředí v okolí Dolní Rožínky Těžba uranu, stejně tak jako jakákoliv jiná těžba, se vždy dotkne jednotlivých složek životního prostředí. Vlivy jsou více či méně znatelné, avšak příroda tím určitým způsobem trpí. Tato problematika se týká zejména několika oblastí, které jsou zde podrobněji rozebrány. Na redukci nebo odstranění škod musí být mnohdy vynakládány velké finanční prostředky Vliv těžby uranové rudy na vodu Voda, ať už povrchová nebo podzemní, je jedna z nejohroženějších složek životního prostředí při těžbě uranové rudy. Může být kontaminována mnohými nebezpečnými látkami. Časté znečišťující látky jsou radium, uran a další radionuklidy. Během monitoringu se kontroluje široké spektrum látek a sloučenin, které se ve vodách vyskytují. Při kontrolách jsou sledovány tyto látky: 226 Ra, U, RL, SO 2-4, N-NH + 4, BSK 5, CHSK Cr, N NH 4, C 10 - C 40, Mn, Fe, Cu, Pb, As, F, Zn. 226 Ra je nejčastějším izotopem radia s dlouhou životností. V důlních vodách se vyskytují především Fe, Mn a rozpuštěné látky. Z důvodu velké pravděpodobnosti znečištění je voda nejsledovanější složkou přírody. Pravidelně jsou odebírány vzorky ke kontrole. K odebírání vzorků slouží profily rozmístěné na určených stálých místech v okolí těžby (viz Příloha 9). Výpustné profily slouží k odběru vzorků vody po vyčištění, které jsou vypouštěny do vodotečí. Voda je hojně využívána při běžném provozu, zvláště při použití v šachtách. Právě touto cestou může dojít ke kontaminaci. Kontaminovaná voda je z dolů odváděna 36

37 k vyčištění do odkalovacích nádrží (K I Rožná, K II Zlatkov), dekontaminačních stanic (R 1 Rožná, Bukov), splašková voda se čistí v čistírně odpadních vod (areál CHÚ Dolní Rožínka). Než jsou vypuštěny do veřejných vodotečí, musí být zkontrolováno, zda se v nich nevyskytuje žádné nadlimitní množství sledovaných látek. Za vypouštěné odpadní vody z Chemické úpravny o. z. GEAM a odběry podzemních vod se odvádí předepsané poplatky. Výše poplatků za nakládání s vodami v roce 2012 činila Kč, z toho Kč za vypouštění odpadních vod a Kč za odběr odpadních vod. Výše nákladů souvisí s objemem používané vody. Objem vypuštěných vod se každým rokem liší, neboť záleží na atmosférických srážkách a hydrogeologických poměrech v oblasti v daném roce. Během zjišťování stavu složek životního prostředí se zaznamenává bilance vodního hospodářství. V následující tabulce je vyobrazen přehled nakládání s vodami: Tab. 1: Přehled nakládání s vodami v letech v o. z. GEAM (zdroj: DIAMO, s. p., upraveno autorem) Vody [m 3.rok -1 ] Důlní Odkalištní Průsakové Odpadní Celkem Hlavními sledovanými vodními toky v oblasti, prostřednictvím profilů, jsou říčka Nedvědička, protékající v blízkosti chemické úpravny a Bukovský potok. Kontrolují se však také studny ve vzdálenějších lokalitách. Důležité objekty ve vztahu s čištěním vod představují dekontaminační stanice a odkaliště. Dekontaminační stanice Ložisko Rožná má svoje dekontaminační stanice, ve kterých je čištěna důlní voda. Dekontaminační stanicí R1 prochází 80 % důlní vody z ložiska. Tato stanice sleduje důležité látky, které by vedly ke kontaminaci vod vypouštěných do veřejných vodotečí. Díky technologickému vybavení nastává snížení obsahu uranu, nerozpuštěných látek a radia. Redukci látek napomáhají procesy srážení, filtrace, sedimentace a sorpce. 37

38 Druhou dekontaminační stanicí je stanice Bukov, která pročišťuje zbývajících 20 % důlních vod z ložiska Rožná. Princip je stejný s rozdílem absence kalového pole oproti první stanici. Podnik se snaží o co nejdokonalejší čištění vod, proto využívá kromě dekontaminačních stanic také čistírny vod aktivní kanalizace a čistírnu odkalištních vod. Odkaliště Důležitým mezičlánkem při čištění kontaminovaných vod jsou odkaliště. V areálu o. z. GEAM se nacházejí dvě. První odkaliště K I (viz Příloha 10) je dílo rovinného typu a funguje od roku Jeho hráze jsou postaveny z propustného materiálu, z jemně pomletého vylouženého rmutu a drenážního systému na skalním podloží. Odkaliště K II (viz Příloha 11) je v provozu od roku 1978 a hráze jsou nepropustné z asfaltobetonového jádra a systému sypaných hrází. 71 Od roku 2008 je součástí nová plovoucí čerpací stanice, která byla vypuštěna na vodu. V roce 2011 byla vybudována nová čerpací stanice drenážních vod, jež byla umístěna pod hrází odkaliště K I. Odkaliště představují velké plochy hladin kontaminované vody a jsou tak velkou hrozbou do budoucna, především při záplavách. Mělo by tedy dojít k jejich izolaci a překrytí. Kolem odkališť je voda neustále kontrolována a každý měsíc se zde odebírají vzorky na rozbor kvůli přítomnosti uranu a síranů. Hlavní funkcí odkališť je již zmíněné ukládání vyloužené rudy a dále se sem odvádějí vody, které byly použity při technologickém procesu opracování rudy (drcení, mletí). Z odkališť se voda před vypuštěním transportuje do chemické úpravny, kde se voda čistí. Očista probíhá přes odpařovací stanici a technologii membránových procesů. Po tomto očistném procesu odchází téměř destilovaná voda. Ročně tudy projde cca m 3. Odkaliště představují riziko především ve svém kontaminovaném obsahu Vliv těžby uranové rudy na ovzduší Ovzduší spolu s vodou patří k nejvíce ovlivněným složkám životního prostředí. V zájmové oblasti je ovzduší znečišťováno z množství různých zdrojů. Mezi nejčastější patří radioaktivní prach, který se dostává do ovzduší větrem a radon. 71 HÁJEK, ref. 65, s

39 Nejvíce tohoto prachu se nachází ve vytěžené hlušině, v okolí hald a odkališť, nebo se dostává z dolů pomocí ventilačních šachet. Z ventilačních šachet proniká na povrch také radon, jehož hladina je neustále hlídána. Vhodné by tedy bylo tyto hlušiny zakrýt patřičným materiálem, aby nemohl být prach rozšiřován do okolí. Určité množství tohoto prachu lze nalézt i podél cest, kudy se přepravuje vytěžená uranová ruda. I zde se monitoruje výskyt radioaktivních látek zvlášť na každé z krajnic. V roce 2012 bylo v okolí Dolní Rožínky evidováno 130 zdrojů znečištění ovzduší. Všechny jsou to stacionární zdroje. V oblasti jsou evidovány 2 velcí znečišťovatelé, 9 středních a 119 malých. V rámci velkých zdrojů znečištění je zahrnuta kotelna a mlýnice chemické úpravny uranu. Mezi střední zdroje patří technologická čistírna odpadních vod v Rožné, absorbér a desorbér z odpařovací stanice, výduchy hlavní výroby, povrchová úprava tryskáním, technologie zpracování dřeva, sušárna uranového koncentrátu, kotelna na závodě R1, drtírna rudy a skládka tuhého komunálního odpadu Bukov. Do malých zdrojů znečištění ovzduší patří například lokální spalovací zařízení pro vytápění objektů odštěpných závodů, důlní ventilátor a další. Radionuklidy se dostávají do životního prostředí prostřednictvím odkališť K I a K II, výduchy sušárny, větracími stanicemi R 4 a R 6 a prostřednictvím výduch mlýnice. Pokud dojde k překročení limitu u některé z větracích stanic, musí být uzavřena po dobu nezbytně nutnou, dokud se situace nestabilizuje a místo ní pracuje záložní stanice. Proto je vždy hlavní a záložní stanice pro případ, že musí být hlavní uzavřena. Velkou emisní hrozbu představuje plynný radon. Tento neviditelný plyn bez chuti a bez zápachu je však nebezpečný především pro lidské zdraví. Ten po svém rozpadu uvolňuje radioaktivní záření. Dlouhodobé vystavování se a vdechování tohoto chemického prvku může způsobovat velké zdravotní potíže, zejména rakovinu plic. Hladina radonu je sledována integračními měřícími stanicemi a vzduchovými čerpadly. S emisemi souvisejí také poplatky, které jsou za ně hrazeny. Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změněně některých dalších zákonů byly v roce vymezeny výše poplatků. V roce 2012 byly sledovány tuhé znečišťující látky, NO x, SO 2, CO, C x H Y, NH 3, CH 4 a výše poplatků v o. z. GEAM činila Kč. V porovnání s rokem 2011 došlo u některých emisí k mírnému nárůstu. Mezi sledovanými byly také skleníkové plyny na kotelně o. z. GEAM s tepelným 39

40 příkonem 44,95 MW, která vyprodukovala t oxidu uhličitého, což je přibližně stejné množství jako v roce Stav ovzduší je kontrolován na 10 stanovištích v okolních vesnicích. Obzvláště hlídané jsou obce Rožná, Dvořiště, Zlatkov, Dolní Rožínka a Rodkov Vliv těžby uranové rudy na půdu Půdy jsou těžbou určitým způsobem také ovlivňovány. Negativní dopady na půdu se vyskytují v podobě záborů půdy, degradací půdy způsobenou kontaminací a odlesňováním. Půda může být znečištěna radioaktivním prachem, který ulpívá na okolních půdách silnic, kde je přepravována uranová ruda. Po určité době je tato půda v okolí krajnic přepravních tras vybagrována do hloubky asi 0,75 m a navezena nová zemina. Žádné jiné nebezpečí poté už nehrozí. Kontaminace půdy však na základě analýz prováděných v oblasti Dolní Rožínky zjištěna nebyla. Objeveno bylo jen podlimitní znečištění radionuklidy, které ovšem nepředstavuje žádné nebezpečí pro životní prostředí. V rámci zjišťování kontaminace patří mezi sledované objekty také vybrané zemědělské plodiny nacházející se především v okolí kalojemů nebo důlních provozů. Nejčastěji sledované jsou kukuřice, ječmen, brambory nebo mák, u nichž se sleduje obsah uranu a radia. V zájmové oblasti se tyto plodiny kontrolují zejména v okolí Rodkova, Rožné a Dolní Rožínky. V roce 2012 nebylo zjištěno žádné významné překročení limitu. Určitý vliv na kvalitu půdy mohou mít také některé odpady. Odpad se dělí na ostatní a nebezpečný. Ostatní odpad je svážen na skládku Bukov, nebezpečný těžební se uskladňuje na odvaly, odkaliště nebo výsypky. V rámci podniku DIAMO existuje pracovní databáze se seznamem úložných míst, které se postupem času mění z důvodu likvidačních, rekultivačních a jiných prací. Nakládání s těžebním odpadem a produkty z hornické činnosti je opatřeno zákonem č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů. Objemy a plochy úložných míst v rámci o. z. GEAM jsou nastíněny v tabulce č

41 Tab. 2: Přehled úložných míst o. z. GEAM v roce 2012 (zdroj: DIAMO, s. p., upraveno autorem) Z dlouhodobé bilance odpadového hospodářství vyplývá jejich postupně se snižující produkce od roku V roce 2012 to bylo o celých tun méně než v předchozím roce. Odvaly Odkaliště plocha (m 2 ) objem (m 3 ) plocha (m 2 ) objem (m 3 ) Za bezpečné odstraňování odpadu jsou vynakládány často velké částky. Náklady na odstranění odpadu v letech jsou vyobrazeny v tabulce č. 3. Tab. 3: Náklady na odstranění odpadu v jednotlivých letech v tis. Kč (zdroj: DIAMO, s. p., upraveno autorem) O. z. GEAM Tabulka potvrzuje skutečnost, že se snižuje produkce odpadu a tím pádem klesají i celkové náklady na jejich odstranění. Hlavními sledovanými látkami v půdách jsou těžké kovy (Cu, Zn, Ni, Cr, Cd, Pb) Vliv těžby uranové rudy na přírodu a krajinu Ovlivnění přírody a krajiny těžbou je pouhým okem viditelný. Změny jsou způsobeny antropogenním činitelem a na první pohled lze spatřit haldy, odvaly, odkaliště, těžební věže a různé stavby, budovy a související technologická zařízení. Tyto objekty pozměňují krajinný ráz a přirozený ekosystém. Následná likvidace a rekultivace těchto míst trvá mnohdy delší dobu než jejich samotná výstavba. Ke znovunavrácení přirozené tváře krajiny napomáhají rekultivační práce. Ty mohou nastat až po ukončení činnosti, proto v současnosti v lokalitě Dolní Rožínka žádné neprobíhají. Pouze na odkališti K I byl zahájen zkušební návoz krycí vrstvy. 41

42 8 VYHODNOCENÍ VLIVU TĚŽBY URANOVÉ RUDY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZÁJMOVÉ OBLASTI ZA ROK 2012 Podobně jako v kapitole 7 byly i v této kapitole od DIAMO, s. p. a o. z. GEAM Dolní Rožínka. využity informační zdroje Životní prostředí v těžebních oblastech je neustále hlídáno. Největší kontaminanty související s těžbou uranu představují radon, uran a radium. Každoročně probíhá monitoring a vyhodnocení stavu složek životního prostředí v oblastech sídla DIAMO, s. p. a odštěpných závodů. Státní podnik také provádí sanační činnosti, které vedou ke zlepšení a nápravě životního prostředí. Limity koncentrací nebezpečných látek v jednotlivých složkách jsou pravidelně kontrolovány ze vzorků z odběrných míst. Běžně se odebírají vzorky především z ovzduší, vody nebo rostlinného materiálu, v němž jsou zařazeny také ryby. Frekvence odběrů vzorků se u jednotlivých složek různí, obecně se ale odebírají měsíčně, čtvrtletně nebo ročně. Limity pro jednotlivé složky a povolení k uvolňování radionuklidů do životního prostředí zpracovává Státní úřad pro jadernou bezpečnost a limity by neměly být překračovány. Úřad má svoji kancelář přímo na Dolní Rožínce a přes doložené výsledky monitoringu od podniku DIAMO provádí i své vlastní odběry vzorků. Povinností úřadu je dozor a kontrola nad hodnotami vypouštěných látek do životního prostředí. Podmínky pro vypouštění vod má na starosti příslušný vodoprávní úřad Krajského úřadu Kraje Vysočina. Oblast Dolní Rožínky je kontrolovanou rizikovou oblastí, proto překročení přípustné hodnoty jakéhokoliv sledovaného prvku se stává velmi zřídka. V následujícím textu jsou vyhodnoceny stavy dílčích složek za rok Obecně však v roce 2012 nedošlo u žádných sledovaných složek k významnému přesáhnutí určených limitů. 8.1 Vyhodnocení jednotlivých oblastí Voda Voda jako jedna z nejvíce ohrožených oblastí životního prostředí je pravidelně kontrolována, nejčastěji v měsíčních nebo čtvrtletních intervalech. V okolí Dolní Rožínky bylo sledováno chemické složení vod v dekontaminačních stanicích 42

43 R 1a Bukov, čistírně vod aktivní kanalizace (areál závodu chemické úpravny) a čistírně odkalištních vod (areál závodu chemické úpravny). Dekontaminační stanice R1 i Bukov v loňském roce pracovaly bezpečně a bezproblémově. Dle rozhodnutí vodoprávního úřadu byly sledované následující látky: U, 226 Ra, NL, RL a SO 2-4. Během roku nebyly překročeny žádné hodnoty radionuklidů a ostatních sledovaných látek. Chod čistírny vod aktivní kanalizace probíhal téměř bez problémů. Toto zařízení je určeno k čištění odpadních vod z aktivní části závodu, které do čistírny přichází prostřednictvím aktivní kanalizace a k čištění průsakových vod z odkališť. Sledována byla koncentrace U, Ra, RL, NL, SO 4 a polonia. Problém nastal v měsíci červnu, kdy došlo pouze k mírnému překročení hranice u radia. Příčina byla přešetřena, ovšem není zcela jistá. Převýšení limitu mohla způsobit výměna součástky (ionexová náplň v protiproudé sorpční koloně). Při příštích výměnách bude proto dodržována opatrnost a nejprve se odebere vzorek ke kontrole a při dobrých výsledcích mohou být vyčištěné vody vypouštěny. Jiné horní hranice koncentrací překročeny nebyly. Čistírna odkalištních vod, která slouží k čištění odčerpaných vod z odkališť, spočívá ve dvou fázích. První fázi tvoří předúprava v podobě snížení koncentrace Mg a Ca a druhou úprava na pískových, uhlíkových a iontových filtrech. Tento proces prochází přes odpařovací stanici a technologii membránových procesů, které představují nejmodernější čistící technologie odkalištních vod. Limity obsahu látek U, 226 Ra, RL, SO 2-4 přesáhnuty nebyly a čistírna pracovala bez problémů. V roce 2012 došlo na těchto dvou čistírnách k očistě celkem m 3 odpadních vod, z toho m 3 bylo vypuštěno do vodního toku Nedvědička. V lokalitě Rožná nedošlo k žádnému ovlivnění domovních studní důlními vodami a v jednotlivých profilech se nevyskytly žádné významné anomálie. Veškeré nakládání s vodami bylo v souladu s předpisy a nedošlo tak k žádnému nápravnému opatření. V okolí odkališť se provádí monitoring odebíráním vzorků z jednotlivých vrtů. K odkališti K I náleží 36 vrtů a k odkališti K II 17 vrtů. Menší počet je zde proto, že K II je objemově menší a hráze jsou stavěny oproti K I z nepropustného materiálu. Zvýšená koncentrace U byla zaznamenána u dvou vrtů v okolí odkaliště K I. Jeden z nich je situován v uranovém zrudnění a druhý je ovlivněn čerpáním z dalších dvou 43

44 vrtů do drenážního systému. Koncentrace U se však postupně snižuje. Zvýšená koncentrace síranů se vyskytovala pouze u jednoho vrtu, který je čerpán do zmíněného drenážního systému odkaliště. U K II byla zaznamenána pouze vyšší přítomnost síranů u jednoho vrtu a radon také u jednoho vrtu. Zvýšení je způsobeno jejich pozicí, protože se nacházejí v blízkosti čerpání drenážního systému do odkaliště, tudíž v blízkosti kontaminovaných vod přicházejících do odkaliště. V případě zjištění kontaminace jsou ihned zahájena nápravná opatření v podobě čerpání vody zpět nebo jímáním objektů s gravitačním odtokem. Všechny tyto oblasti jsou neustále pod dohledem a nehrozí tudíž žádné vážné poškození okolní přírody a obyvatelstva. Obecně je pozorováno pozvolné zlepšování stavu podzemních vod v lokalitě a žádné významné změny s nakládáním s vodami nejsou do roku 2013 předpokládány. Ovzduší Kontrola ovzduší je také velice důležitá. V rámci tohoto monitoringu bývají zjišťovány emise z tepelných zdrojů (kotelen), technologických zařízení, imise a radiační zátěž. Dle nařízení vlády č. 146/2007 Sb. se provádí v určitých intervalech pravidelná měření kotelen. Měřeny jsou kotelna závodu chemické úpravny 1x ročně a kotelna R 1 1x za pět let. Během monitoringu za rok 2012 nebyly překročeny žádné emisní limity (viz Tab. 4). Na malých zdrojích znečištění, u nichž neprobíhá zpoplatnění znečišťujících látek jako u kotelny CHÚ a R 1, probíhá sledování autorizovaným měřením účinnosti spalování a kontrolou spalinových cest. Tab. 4: Limity a naměřené hmotnostní koncentrace emisních látek (v mg.m-3) (zdroj: DIAMO, s. p., upraveno autorem) TZL NO x SO 2 CO C x H Y limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost K , nest. 24 K , nest. 24 K , nest. 24 kotel č , nest. 64 kotel č , nest. 64 Kotelna Označení kotle Kotelna ZCHÚ Kotelna R 1 Monitoring probíhá také u technologických zdrojů v rámci podniku. Rozmezí uvedená v následující tabulce č. 5 značí rozsah koncentrace v různých zařízeních. Ani zde nebyly přesáhnuty povolené hranice. Měření prováděla autorizovaná firma. 44

45 Tab. 5: Limity a naměřené hmotnostní koncentrace emisních látek u technologických zdrojů (v mg.m-3) (zdroj: DIAMO, s. p., upraveno autorem) TZL NO CO C x H Zdroje x SO 2 Y NH 3 limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost Mlýnice CHÚ 50 1,3-3,9 x x x x x x x x x x Výduchy z hlavní výroby Absorpce a desorpce z odpařovací stanice Sušárna uranového koncentrátu Povrchová úprava tryskáním x x x x x x x x x x 50 3,8-47 x x x x x x x x x x , ,3 35 9, ,8 nest. 64 x x x x x x x x x x x x Drtírna x x x x x x x x x x Provoz dřevovýroby x x x x x x x x x x Při vyšetřování radionuklidů ovzduší se sleduje ekvivalentní objemová aktivita radonu (EOAR) a objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa (OADZ) nástroji zvanými stacionární dozimetry. Vyšetřovací body se umisťují v areálu podniku, okolí a na přepravních trasách rudy. Monitorovací body byly zvoleny u odkaliště K I, větrací stanice R 6, mycí rampy K II, v Rodkově, Zlatkově, Dvořišti, Dolní Rožínce, Rozsochách, Rožné a podél přepravních cest. Ani u těchto sledovaných látek nedošlo k výraznému překročení. Hodnoty se buď pohybovaly v rámci povoleného limitu, nebo byly velmi mírně nad vyšetřovací úrovní. Důvodem vyšších hodnot byl provoz dopravních prostředků při přepravě rudy. V oblasti je praktikováno, že do domů v okolních obcích se umisťují, vždy na rok, stopové detektory pro zjištění objemové aktivity radonu. Měření zpracovávají pracovníci dozimetrie o. z. GEAM. Od roku 2005 obchoduje závod chemická úprava s povolenkami podle zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Pro rok 2012 měl podnik k dispozici povolenek, z čehož emise CO 2 odpovídají počtu povolenek. V roce 2011 a 2012 nebyly podniku uděleny žádné pokuty v rámci ochrany ovzduší ani vyhodnoceny žádné emisní škody. 45

46 Půda V rámci monitoringu půdy je kontrolována především koncentrace prašného spadu a kontaminace zemědělských plodin. Dříve se prováděla samotná kontrola a odběr vzorků půdy, v současnosti se již od této metody upustilo. Měsíčně jsou pozorovány také koncentrace uranu a radia v prašném spadu na 10 určených místech. Měřící body jsou cesta rozvodna VN Rožná, křižovatka R 4 R 1, potrubní most, východní část K II, křižovatka s polní cestou směr Rožná, pontonový most K I, stanice Rodkov, stanice Zlatkov, stanice Dvořiště a stanice Dolní Rožínka. U vzorků se nejprve zjišťuje váhové množství sedimentu po vysušení a vyžíhání a z něj se podrobně analyzují zmíněné prvky. Z výsledků vyplývá, že ani u tohoto monitoringu nebyly překročeny povolené limity uranu a radia. Pro minimalizaci rozšiřování kontaminace prašným spádem je prováděno čištění a zkrápění vozovek a automobilů určených k přepravě rudy. Během suchého období se kropí také depo na závodě CHÚ a obslužné cesty k odkališti K I. Součástí monitoringu půdy je také sledování zemědělských plodin a jejich kontaminace uranem a radiem vlivem těžby uranu. Monitorovány byly ječmen, kukuřice, brambory a mák v oblastech Rožná, Rodkov a blízké okolí těžebně-upravárenského komplexu. Rozbor plodin má na starosti laboratoř Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany v Kamenné a v žádném případě nebyly překročeny bezpečné úrovně. Výsledky monitoringu plodiny jsou dále používány k výpočtu tzv. zhodnocení ozáření kritické skupiny obyvatel. 46

47 9 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ STAVU A ODSTRANĚNÍ SOUČASNÝCH PROBLÉMŮ SPOJENÝCH S TĚŽBOU V této kapitole jsou prezentovány dílčí návrhy na zlepšení stavu životního prostředí v oblasti Dolní Rožínky. Tyto návrhy byly vytvořeny také na základě poznatků z osobního rozhovoru se zástupci odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka a odborné přednášky tohoto podniku. Návrhy na zlepšení stavu životního prostředí v oblasti Dolní Rožínky nejsou v současnosti nutné. Stále zde totiž probíhá těžba a úprava uranové rudy. Veškeré vody, které z podniku odcházejí, okolní ovzduší a půda jsou pod neustálou kontrolou. Technologie v čištění vod jsou na špičkové úrovni, zde tedy návrh na zlepšení stavu není určitě potřeba. Okolní půdy a plodiny jsou minimálně kontaminovány a v případě mírného překročení problémy zdárně odstraňovány. Problémovou oblastí by mohlo být jedině ovzduší a emise vypouštěné do něj. Rizikové jsou plynové kotelny. Nejstarší kotelna se nachází v areálu chemické úpravny a byla uvedena do provozu už v roce Představuje tak určitý zdroj znečištění a bylo by vhodné vyměnit kotle za nové úspornější a šetrnější. I přes zastaralost zařízení nedošlo k překročení povolené hranice limitů. V roce 2012 již započala rekonstrukce a byl nainstalován jeden kotel K1 s kapacitou 16 t/h. Celkově však všechny látky spojené s těžbou uranu musí dodržovat státem stanovené limity a Dolní Rožínce se to dobře daří a vše funguje jak má. Pokud by měly být předloženy nějaké návrhy na zlepšení stavu, mělo by to dopady především ekonomické. Jestliže bude těžba trvat v dalších letech, finance na zlepšení stavu by šly především do modernizace a rekonstrukce zastaralých technologických zařízení novými úspornějšími. Zrekonstruovat by se měla především provozovna chemické úpravny. Zařízení sice fungují tak, jak mají, ale už jsou mnohdy zastaralá. Určitě by šlo vyměnit stará čerpadla za nová úspornější a určitým způsobem zautomatizovat provoz. Došlo by tak k šetření energie, které jsou v současnosti vynakládány na chod podniku a vliv by to určitě mělo i na objem vypouštěných znečišťujících látek do životního prostředí. Nejen, že by se ušetřilo za energii, ale také za poplatky vynakládané za vypouštění emisí a radionuklidů do přírody. Stále se však spekuluje o ukončení těžby, důl měl být již několikrát uzavřen, proto ochota modernizovat nebo zlepšovat stav není tak veliká. Monitoring a odstraňování negativních vlivů na životní prostředí je na špičkové úrovni, proto se nepředpokládá 47

48 zlepšení stavu v tomto směru. Odstranění problémů spojených s těžbou by mělo řešení až po samotném ukončení těžby. Po skončení těžby finance půjdou především na výstavbu čistící stanice důlních vod, která má funkci zbavovat vody vedené z dolů nebezpečných látek. Zpravidla tato čistírna čerpá vodu z dolů po dobu let. Pokud však bude těžba pokračovat, o uvedené čističce se nebude zatím uvažovat. Po zavření dolů přijdou na řadu sanační a rekultivační práce, které se týkají především demontáže těžních věží, bourání budov a zneškodňování odkališť a odvalů. Veškeré finanční prostředky na čištění a odstraňování následků bude hrazeno ze státních prostředků. Po uzavření dolů a následné sanaci a rekultivaci by se dalo dále spekulovat, jak využít plochu po odkalištích, dole a celém areálu. Odkaliště po vypuštění a vyčištění bude zavezeno materiálem z likvidace budov a pokryto ochrannými vrstvami. Bude navezena zemina a nahromaděná do tvaru mírného kopce. Odvaly budou zrekultivovány obdobným způsobem, doly zasypány nebo zatopeny a budovy zbourány. Poté by vzniklo několik možností, co s těmito místy udělat. S největší pravděpodobností budou tato místa zalesněna a předána do soukromých rukou nebo do vlastnictví státní společnosti Lesy ČR. Prostorná plocha by byla vhodná například i k výstavbě sluneční fotovoltaické elektrárny, která se v současnosti nachází pouze na hrázi odkaliště K I (viz Příloha 8). Vybudovat by se zde mohlo i odpočinkové místo, park, multifunkční sportovní hřiště nebo zde vytvořit zábavnou atrakci, která by zároveň zvýšila turistický ruch v oblasti. Vysazovány však mohou být jen rostliny s nepříliš hlubokými kořeny, aby nedošlo k narušení rekultivovaného podzemí. Podzemní prostory, které jsou vyhloubené těžbou, se mohou buď zasypat, nebo využít jako obří zásobník plynu, o němž se v současnosti jedná. Tento zásobník by měl pojmout až 180 milionů metrů krychlových zemního plynu a byl by tak největším ve střední Evropě. Tyto návrhy jsou však v počátečním stádiu, neboť nikdo neví, jak dlouho bude těžba pokračovat a hlavně jak dlouho bude trvat následná sanace. 48

49 10 DISKUSE Téma týkající se vlivu těžby uranové rudy na životní prostředí je rozporuplná problematika. Má své zastánce, ale i odpůrce. Jedno je však zaručené, jistý vliv na přírodu má určitě. Otázka je, do jaké míry a zda je potřeba podstupovat rizika spojená s těžbou. V České republice existuje několik hnutí a sdružení zaměřených proti těžbě neobnovitelných zdrojů, včetně uranové rudy. Mezi nejznámější patří Hnutí Duha, občanské sdružení Naše Podještědí, ekologická organizace Greenpeace ČR a Sdružení pro záchranu prostředí Calla. Právě sdružení Calla je v tomto ohledu velmi aktivní. Nejen, že vydává různé brožury a studie, ale vyjadřuje také své názory k tematickým článkům. Jedním z představitelů tohoto občanského sdružení je pan Edvard Sequens, který tvrdí, že těžba uranu je ekologická zátěž a bude finančně velmi nákladná. 72 Podle jeho slov není pro Českou republiku těžba uranu tak důležitá a stát se bez ní obejde a předejde tak devastaci krajiny a zdraví lidí. Zároveň sdílí názor, že i přes používání nejnovějších technologií při těžbě je příroda stále poškozována, navíc se náš stát stále ještě nevypořádal s důsledky těžby v minulosti. 73 V České republice má však těžba uranu dlouho historii a představuje zároveň určitou složku ekonomiky. Je státem podporována, navíc se zvažuje otevření nových ložisek v Brzkově a v Horní Věžnici. Podle zástupců Calla by však těžba na těchto ložiscích zajistila zásoby uranu pro jaderné elektrárny Temelín a Dukovany na pouhých 5 let, neboť zásoby zde nejsou tak veliké. 74 Námětem k diskusi je, zda je výhodné tato ložiska rozfárat na pár let a devastovat tak krajinu. Navíc by se ruda z této lokality vozila ke zpracování na chemickou úpravnu v Dolní Rožínce. Odkaliště zde mají však kapacitu na odkládání kalu a odpadu pouze do roku V oblasti Dolní Rožínky zároveň klesá kovnatost rudy, proto je nutné vytěžit více materiálu a zvyšuje se objem hlušiny 72 V Dolní Rožínce se bude dál těžit uran, rozhodla vláda. Žďárský deník.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 73 MÜLLER, Vojtěch. Těžba uranu posílí energetickou nezávislost, ale za jakou cenu?. Ceskatelevize.cz [online] [cit ]. Dostupné 74 Žďárský deník.cz [online], ref

50 a rmutu, který je ukládán na povrchu. To má vliv na zhoršování dopadů na životní prostředí. 75 Sanace a rekultivace starých ale i současných zátěží je finančně náročné. Je proto důležité podnikat včasné kroky k co nejmenšímu dopadu na přírodu a životy lidí v okolí. Určitou hrozbu představují například odkaliště. Z ekologického hlediska je podle Sequense důl Rožná nebezpečím do budoucnosti. K dolům náleží dvě rozměrná odkaliště, z nichž jedno je zasypávané a navyšované valem. Nebezpečí spočívá v protržení nebo přeplnění a následnému vylití obsahu při povodních do okolí. 76 To by mělo za následek rozsáhlé zamoření půdy a povrchových vod kontaminovanou vodou. V těchto vodách se nachází velké množství radioaktivních látek jako thorium, radium uran, arsen a těžké kovy. Radioaktivita z těchto látek by měla údajně vyprchat až po 1 milionu let. 77 Lidé se v současnosti nemusejí bát o své životní prostředí a zdraví. Dokud uranový důl pracuje, veškeré složky jsou pod neustálým dohledem a podle monitorovacích zpráv jsou i povolené limity dodržovány. Horníci v rámci prevence před zvýšenou pravděpodobností onemocněním zhoubnými nádory mají nařízený maximální počet 2100 směn odpracovaných v dolech, což odpovídá 10 letům práce v dolech. Problém tedy nastane až po ukončení těžby, kdy se projeví skutečné následky těžby uranové rudy. 75 Ministr Kuba: další uranové doly a chemické loužení uranu. Temelin.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 76 MACHÁLKOVÁ, ref SEQUENS, ref. 16, s

51 11 ZÁVĚR Tato práce se zabývala dopady těžby uranové rudy na životní prostředí v oblasti Dolní Rožínky. Cílem bylo vyhodnotit vlivy na dílčí části životního prostředí. Po obecném uvedení do problematiky bylo dané území charakterizováno z různých aspektů. Velký důraz byl poté kladen zejména na poslední kapitoly, kde byly uvedeny konkrétní problémy spojené s těžbou v zájmové oblasti a jejich následné vyhodnocení. Značná pozornost byla věnována především stavu vody a ovzduší, protože se jedná o nejcitlivější složky přírody ve vztahu s těžbou uranové rudy. Podnik je vybaven nejmodernějšími zařízeními v oblasti čištění vody, proto je voda ošetřována na špičkové úrovni. Taktéž látky vypouštěné do ovzduší se daří udržovat v rozsahu povolených limitů i přes přítomnost mnoha zdrojů znečištění. V rámci zhodnocování vlivu těžby se práce věnovala také stavu půdy, přírody a krajiny, kde byl nastíněn i stav biologického materiálu (zemědělských plodin). Na základě vyhodnocených výsledků monitoringu jednotlivých složek životního prostředí nebylo prokázáno žádné vážné znečištění nebo ohrožení přírody. Naopak se situace a stav složek postupně mění k lepšímu. Budoucnost a návrhy na zlepšování podmínek záleží na dalším vývoji těžby. Dle usnesení vlády bude těžba na ložisku Rožná pokračovat nejméně dalších 5 let a dále podle ekonomické výhodnosti. Ložisko je poměrně rozsáhlé a jsou nalézány stále nové a nové zásoby. Stát v současnosti zvažuje otevření nových ložisek. 51

52 12 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY AICHLER, Jaroslav et al. Rudné a uranové hornictví České republiky. Ostrava : Anagram; DIAMO, s. : il. ISBN BERNARD, Michal et al. Uran - bude se u nás znovu těžit?. České Budějovice: Sdružení Calla, 2008, 36 s. ISBN BÍNA, Jan a Jaromír DEMEK. Z nížin do hor: Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012, 343 s. ISBN Česká republika. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů DEMEK, Jaromír et al. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN Dolní Rožínka [online] [cit ]. Dostupné z: GODANY, Josef et al. Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje. Praha: Česká geologická služba, HÁJEK, Antonín. 50. výročí zahájení těžby uranu na ložisku Rožná DIAMO, státní podnik, 2007, 60 s. Historie hornictví. Hornictvi.info [online] [cit ]. Dostupné z: JEŽ, Jiří. 55 let těžby uranové rudy na o. z. GEAM Dolní Rožínka. Občasník DIAMO. 2012, roč. 30, zvláštní číslo, s. 1. JURMAN, Hynek. Bystřicko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. rozšíř. vyd. Tišnov: Sursum, 2000, 318 s. ISBN Kolektiv pracovníků generálního ředitelství ČSUP. 30 let Československého uranového průmyslu. 1. vyd. Praha : SNTL, 1975, 148 s. ISBN -;

53 KŘÍBEK, Bohdan et al. Uranové ložisko Rožná: Model pozdně variských a povariských mineralizací. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2005, 100 s. ISBN KUNSKÝ, Josef. Fyzický zeměpis Československa. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968, 537 s. Na pomoc učiteli. ISBN -; LAZÁREK, Josef. Historie těžby uranu na ložisku Rožná do roku Občasník DIAMO. 2012, roč. 30, zvláštní číslo, s MACHÁLKOVÁ, Jana. Tikající bomby Česka: bývalé uranové doly a staré chemičky. Enviweb.cz [online] [cit ]. Dostupné z: MERKEL, Broder et al. The new uranium mining boom: Challenge and lessons learned. Berlin: Springer, 2011, 848 s. ISBN MERKEL, Broder J. et al. Uranium, mining and hydrogeology. Berlin: Springer, 2008, 955 s. ISBN Ministr Kuba: další uranové doly a chemické loužení uranu. Temelin.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 95 MÜLLER, Vojtěch. Těžba uranu posílí energetickou nezávislost, ale za jakou cenu?. Ceskatelevize.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Návrh aktualizované Surovinové politiky ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: New Uranium Mining Projects - Czech Republic. WISE Uranium [online] [cit ]. Dostupné z: 53

54 Nová koncepce: Uhlí za limity a nové doly na uran a zlato. Ceskatelevize.cz [online] [cit ]. Dostupné z: POLJAKOV, Nikita. Česko sedí na surovinách za stovky miliard. Řeší, co s nimi. Enviweb.cz [online] [cit ]. Dostupné z: POLJAKOV, Nikita. Těžba uranu pojede dál. Vyplatí se. Enviweb.cz [online] [cit ]. Dostupné z: PUTOVÁNÍ za krušnohorským hornictvím - 2. díl. Kvmuz.cz [online] [cit ]. Dostupné z: SEQUENS, Edvard et al. Ekonomické a ekologické důsledky těžby uranu v České republice [brožura]. České Budějovice, 1999, 51 s. [cit ]. Statistiky: Počty obyvatel v obcích. Ministerstvo vnitra České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Státní energetická koncepce ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: Surovinová politika ČR. Ministerstvo životního prostředí [online] [cit ]. Dostupné z: Těžba uranu a následky. Temelin.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Těžba uranu: Průzkum těžby uranu na Přibyslavsku nebude. Calla.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 54

55 TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka: Climate Atlas Of Czechia. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007, 255 s. ISBN TOMAN, František. Chemická úpravna. Občasník DIAMO. 2012, roč. 30, zvláštní číslo, s. 6. V Dolní Rožínce se bude dál těžit uran, rozhodla vláda. Žďárský deník.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < VACULA, Richard. 60 let těžby a výroby uranu. Občasník DIAMO. 2005, roč. 28, č. 9, s. 1, 3-4 Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB ČR, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce (včetně městských částí územně členěných statutárních měst). Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: Zásoby uranu ve světě. Enviweb.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Další použité podklady Environmentální zátěže ve správě DIAMO, s. p., Stráž pod Ralskem: Informační materiál. Stráž pod Ralskem, Občasník DIAMO. Stráž pod Ralskem, 2011, roč. 33, č. 5. Občasník DIAMO. Stráž pod Ralskem, 2012, roč. 34, č. 6. Občasník DIAMO. Stráž pod Ralskem, 2012, roč. 34, zvláštní číslo. Souhrnná informace o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí DIAMO, s. p. za rok Stráž pod Ralskem, Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok Dolní Rožínka,

56 Seznam použitých zkratek ČEZ České Energetické Závody MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Česká republika ČSUP - Československý uranový průmysl SSSR Svaz sovětských socialistických republik Mg hořčík Ca vápník U uran As arsen SO síran RL rozpuštěné látky N NH 4 amoniakální dusík BSK 5 biologická spotřeba kyslíku CHSK Cr chemická spotřeba kyslíku Mn mangan Fe železo Cu měď Pb olovo Zn zinek F fosfor CHÚ chemická úpravna 226 Ra izotop radia 56

57 C 10 - C 40 - uhlovodíky Ni nikl Cr chrom Cd - kadmium TZL tuhé znečišťující látky o. z. GEAM odštěpný závod GEAM SO 2 oxid siřičitý CO oxid uhelnatý NH 3 amoniak, čpavek CH 4 metan NO x oxid dusíku C x H Y uhlovodík 57

58 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Jáchymovský důl Svornost kolem roku Obr. 2: Graf zásob uranu ve světě Obr. 3: Vymezené území v rámci České republiky Obr. 4: Mapa ložisek náležejícím k Uranovým dolům v Dolní Rožínce SEZNAM TABULEK Tab. 1: Přehled nakládání s vodami v letech v o. z. GEAM Tab. 2: Přehled úložných míst o. z. GEAM v roce Tab. 3: Náklady na odstranění odpadu v jednotlivých letech v tis. Kč Tab. 4: Limity a naměřené hmotnostní koncentrace emisních látek (v mg.m-3) Tab. 5: Limity a naměřené hmotnostní koncentrace emisních látek u technologických zdrojů (v mg.m-3)

59 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Budova ředitelství o. z. GEAM Dolní Rožínka Příloha 2: Dobývací prostor ložiska Rožná Příloha 3: Vstupní brána do areálu dolu Rožná I Příloha 4: Letecký pohled na areál Závodu chemické úpravny Dolní Rožínka Příloha 5: Pohled na označení Závodu chemické úpravny Příloha 6: Pohled na Závod CHÚ od vstupní brány Příloha 7: Technologie výroby uranu na ch. ú. Dolní Rožínka Příloha 8: Fotovoltaické panely na hrázi odkaliště K I Příloha 9: Monitorovací profily na toku Nedvědička Příloha 10: Odkaliště K I Příloha 11: Odkaliště K II 59

60 PŘÍLOHY Příloha 1: Budova ředitelství o. z. GEAM Dolní Rožínka (zdroj: foceno autorem) Příloha 2: Dobývací prostor ložiska Rožná (zdroj: Hájek, 2007)

61 Příloha 3: Vstupní brána do areálu dolu Rožná I (zdroj: foceno autorem) Příloha 4: Letecký pohled na areál Závodu chemické úpravny Dolní Rožínka (zdroj: o. z. GEAM)

62 Příloha 5: Pohled na označení Závodu chemické úpravny (zdroj: foceno autorem) Příloha 6: Pohled na Závod CHÚ od vstupní brány (zdroj: foceno autorem)

63 Příloha 7: Technologie výroby uranu na ch. ú. Dolní Rožínka (zdroj: Hájek, 2007) Příloha 8: Fotovoltaické panely na hrázi odkaliště K I (zdroj: foceno autorem)

70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách

70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách 70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách Ing. Tomáš Rychtařík ředitel DIAMO, s. p., Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem, Hornické sympozium 2016 Příbram

Více

Současný stav těžby uranu v České republice a možnosti jejího dalšího rozvoje

Současný stav těžby uranu v České republice a možnosti jejího dalšího rozvoje Zpracoval: Ing. Bedřich Michálek, Ph.D. 23.9.2008 Současný stav těžby uranu v České republice a možnosti jejího dalšího rozvoje Pracovní návštěva Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

PŘÍLOHA Č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov

PŘÍLOHA Č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov PŘÍLOHA Č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov 1 Příloha č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home Druh pobytu, státní občanství,

Více

PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ

PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ Ing. Břetislav Sedláček Ing. Antonín Hájek, CSc. Ing. Bedřich Michálek, Ph.D. Ing. Jiří Šikula DIAMO státní podnik odštěpný závod GEAM, Dolní Rožínka

Více

Nejvyšší ukončené vzdělání, ekonomická aktivita, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti. z toho podle národnosti. Obyvatelstvo celkem

Nejvyšší ukončené vzdělání, ekonomická aktivita, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti. z toho podle národnosti. Obyvatelstvo celkem Tab. 154 Obyvatelstvo podle národnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání, ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti a podle pohlaví definitivní výsledky podle obvyklého

Více

RNDr. Petr Rambousek Ing. Josef Godány Ing. Petr Bohdálek Mgr. Jan Buda

RNDr. Petr Rambousek Ing. Josef Godány Ing. Petr Bohdálek Mgr. Jan Buda Vybrané problémové lokality těžby nerostných surovin v Libereckém kraji v souvislosti s jejich plánovaným využíváním (uran, stavební kámen, štěrkopísky ) RNDr. Petr Rambousek Ing. Josef Godány Ing. Petr

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při

Více

HAVÍŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

HAVÍŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Havířov se rozkládá na východě Moravskoslezského kraje. Ze severu je ohraničen obcemi správního obvodu Orlová, na severovýchodě hraničí s obcemi správního obvodu Karviná, na jihovýchodě s

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Jaderná energie uran. (Těžba a zpracování uranu pro jaderné využit ití). 1 Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov

Více

Sekundární kontaminace turonské zvodně vlivem chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem

Sekundární kontaminace turonské zvodně vlivem chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem Sekundární kontaminace turonské zvodně vlivem chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem Mgr. Vladimír Ekert DIAMO, s. p. o. z. Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem workshop Environmentální dopady důlní

Více

Strategické suroviny ČR

Strategické suroviny ČR Strategické suroviny ČR v kontextu Usnesení vlády č. 713 ze dne 11. října 2017 Ing. Tomáš Rychtařík Ředitel státního podniku DIAMO, státní podnik 1 Východiska 2016 Insolvence OKD 14. června 2017 UV ČR

Více

Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram

Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram Projekt Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií Fondem soudržnosti a Státním rozpočtem

Více

Příprava čistého uranu probíhá v jaderných elektrárnách UF4 + 2 Ca U + 2 CaF2

Příprava čistého uranu probíhá v jaderných elektrárnách UF4 + 2 Ca U + 2 CaF2 Štěpán Gál Elektronova konfigurace toho radioaktivního : 1s2 2s2 2p6 3s2 3p6 3d10 4s2 4p6 4d10 5s2 5p6 4f14 5d10 6s2 6p6 5f3 6d1 7s2. Byl objeven v roce 1789 Martinem Heinrichem Klaprothem. Prvek je pojmenován

Více

Hydrobariéra ve Stráži p. R.

Hydrobariéra ve Stráži p. R. Uran v Podještědí Na přelomu roku 2007 a 2008 proběhly tiskem i televizí zprávy o tom jak obyvatelé Podještědí protestují proti stanovení chráněného ložiskového území Osečná Kotel a připravované těžbě

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Utváření, ochrana a interpretace montánního dědictví na příkladu Jáchymovska

Utváření, ochrana a interpretace montánního dědictví na příkladu Jáchymovska Utváření, ochrana a interpretace montánního na příkladu Jáchymovska Jakub Jelen, Zdeněk Kučera jakub.jelen@natur.cuni.cz; zdenek.kucera@natur.cuni.cz; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ukládání odpadů na povrchu terénu a do podzemí, definice hodnocení rizik a souvisejících požadavků

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ukládání odpadů na povrchu terénu a do podzemí, definice hodnocení rizik a souvisejících požadavků UKLÁDÁNÍ ODPADŮ NA POVRCHU TERÉNU A DO PODZEMÍ ÚVOD DO PROBLEMATIKY ukládání odpadů na povrchu terénu a do podzemí, definice hodnocení rizik a souvisejících požadavků Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice,

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,2% lesní pozemky 49,5%

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,2% lesní pozemky 49,5% Příbram Správní obvod Příbram se nachází v jihozápadním cípu Středočeského kraje na hranicích s kraji Plzeňským a Jihočeským. Sousedí s obvody Hořovice, Dobříš a Sedlčany. Povrch obvodu tvoří dva geomorfologické

Více

Profesní životopis vedoucího pracovníka

Profesní životopis vedoucího pracovníka Ing. Pavel Koscielniak ředitel odštěpného závodu GEAM tel. 566 593 794, email: koscielniak@diamo.cz 1987 1992 Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích Fakulta chemicko-technologická obor Technologie

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

FRÝDEK-MÍSTEK. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

FRÝDEK-MÍSTEK. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Frýdek-Místek se rozkládá na jihovýchodě Moravskoslezského kraje. Je ohraničen ze severovýchodu obcemi správních obvodů Havířov a Český Těšín, na východě obcemi správního obvodu Třinec a

Více

Provoz Úpravna 1. máj, Strojně montážní provoz, Elektroprovoz, Provoz Dopravního hospodářství, Provoz MTZ, Ubytování, Stravování.

Provoz Úpravna 1. máj, Strojně montážní provoz, Elektroprovoz, Provoz Dopravního hospodářství, Provoz MTZ, Ubytování, Stravování. Počátek historie příbramského uranového ložiska spadá do roku 1947, kdy činností průzkumné jednotky, vyslané do prostoru Příbrami z Jáchymova, byla v této oblasti potvrzena existence významného naleziště

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Důvody aktualizace surovinové

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0%

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0% Mnichovo Hradiště Správní obvod Mnichovo Hradiště se nachází v nejsevernější části kraje, kde hraničí s kraji Ústeckým a Královéhradeckým. V rámci Středočeského kraje sousedí pouze s ORP Mladá Boleslav.

Více

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY * Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii.

Více

Profesní životopis vedoucího pracovníka

Profesní životopis vedoucího pracovníka Ing. Pavel Koscielniak ředitel odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka tel. 566 593 794, email: koscielniak@diamo.cz 1987 1992 Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích fakulta chemicko-technologická

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Výzkum potenciálu a možností komplexního využití hlubinných dolů po ukončení těžební činnosti, včetně tzv. aktivní konzervace důlních jam

Výzkum potenciálu a možností komplexního využití hlubinných dolů po ukončení těžební činnosti, včetně tzv. aktivní konzervace důlních jam Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Český báňský úřad Adresa Kozí 4/ Kontaktní osoba Ing. Jan Macura Telefon 596 100

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018 MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018 1. Planetární geografie tvar a velikost Země rotace Země a její důsledky oběh Země kolem Slunce a jeho důsledky pásmový čas, datová hranice slapové jevy 2. Kartografie

Více

VÍTKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

VÍTKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Vítkov se rozkládá v jihozápadní části Moravskoslezského kraje. Na jihu hraničí s Olomouckým krajem, ze severu jej ohraničují obce správního obvodu Opava, z východu obce správních obvodů

Více

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví Soubor 100 zkušebních otázek pro ústní část zkoušky odborné způsobilosti podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013. Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO

Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013. Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013 Obsah prezentace 1. Úloha, odštěpného závodu ODRA v Moravskoslezském kraji 2. Přehled lokalit utlumených dolů (areálů) 3. Postup při vypořádání areálů a nemovitého

Více

Praha X. Vzorová analýza obsahující smyšlený obsah

Praha X. Vzorová analýza obsahující smyšlený obsah Praha X Vzorová analýza obsahující smyšlený obsah Společnost Praha X Obyvatelé Praha X Společnost Praha X / 2 Obyvatelé 29 000 obyvatel 2,2 % pražské populace 43,3 průměrný věk Společnost Praha X / 3 Přírůstek/úbytek

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0%

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0% V těsné blízkosti Brna je rozmístěno na ploše 17 437 ha 24 obcí správního obvodu Rosice. Žije zde 22 968 obyvatel, tedy 2,0 % všech obyvatel Jihomoravského kraje. Průměrný věk obyvatel dosahuje 40,0 let.

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED. Tab. C.1 Vybrané ukazatele v kraji Hl. m. Praha podle 22 správních obvodů v 1. čtvrtletí v tom správní obvody Kraj.

SOUHRNNÝ PŘEHLED. Tab. C.1 Vybrané ukazatele v kraji Hl. m. Praha podle 22 správních obvodů v 1. čtvrtletí v tom správní obvody Kraj. Kraj celkem Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1. 1. 2016) Rozloha v km 2 49 616 554 419 648 3 230 3 509 5 609 1 047 Části obce díly 147 7 4 4 12 10 15 4 Městské

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Privatizace Fond národního majetku Staré ekologické zátěže. Privatizace soukromého majetku

Privatizace Fond národního majetku Staré ekologické zátěže. Privatizace soukromého majetku Privatizace Fond národního majetku Staré ekologické zátěže Jaroslav Žák, Ochrana podzemních vod s.r.o. Privatizace soukromého majetku Dekrety o znárodnění Hrazení starých ekologických zátěží SEZ) za existence

Více

Výroční zpráva. Archivu DIAMO za rok 2017

Výroční zpráva. Archivu DIAMO za rok 2017 DIAMO, státní podnik odštěpný závod SUL Příbram Archiv DIAMO čj. D300/00907/2018/A Výroční zpráva Archivu DIAMO za rok 2017 Sídlo archivu: Poštovní adresa: DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

RÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

RÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Rýmařov se rozkládá na západní výspě Moravskoslezského kraje. Na severu a východě sousedí s obcemi správního obvodu Bruntál a na západě a jihu jeho hranici tvoří obce Olomouckého kraje. Tento

Více

Profesní životopis vedoucího pracovníka

Profesní životopis vedoucího pracovníka DIAMO, státní podnik odštěpný závod Těžba a úprava uranu Pod Vinicí 84 471 27 Profesní životopis vedoucího pracovníka Jméno: Funkce: Kontakty: Ing. Tomáš Rychtařík ředitel státního podniku, ředitel odštěpného

Více

Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody

Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Více

Představení skupin Czech Coal a Sev.en

Představení skupin Czech Coal a Sev.en Představení skupin Czech Coal a Sev.en Představení těžebních skupin Vršanská Vršanská uhelná uhelná a.s. a.s. Coal Coal Services Services a.s. a.s. Rekultivace Rekultivace a.s. a.s. Infotea Infotea s.r.o.

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ČESKÉ REPUBLIKY. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s přírodními podmínkami v ČR.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ČESKÉ REPUBLIKY. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s přírodními podmínkami v ČR. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ČESKÉ REPUBLIKY Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s přírodními podmínkami v ČR. POČASÍ je okamžitý stav ovzduší, je dáno: teplotou měříme

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Ostrov má rozlohu 318,54 km 2 a žije v něm 28 998 obyvatel. S hustotou osídlení 91 obyvatel na km 2 dosahuje průměru Karlovarského kraje. Ve správním obvodu Ostrov je zahrnuto 14 obcí, kterými

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ Správní obvod Frýdlant nad Ostravicí sousedí na jihu z části se Slovenskem a dále se Zlínským krajem. Na západě jeho hranici tvoří obce správního obvod Frenštát pod Radhoštěm, hranici tvoří obce správního

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ

7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ 7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ Zjišťování náboženského vyznání bylo součástí sčítání lidu již v letech 1921, 1930 a v roce 1950. Definováno bylo jako církevní příslušnost, kterou nelze měnit pouhým zápisem do sčítacího

Více

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Obr. 1 (upraveno) Obr. 2 Charakteristika oblasti Oblast se rozkládá na Balkánském poloostrově Podnebí: Jih středomořské Sever mírné vnitrozemské Nejvyššími pohořími

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

Jaderné elektrárny. Těžba uranu v České republice

Jaderné elektrárny. Těžba uranu v České republice Jaderné elektrárny Obrovské množství energie lidé objevili v atomu a naučili se tuto energii využívat k výrobě elektrické energie. Místo fosilních paliv se v atomových elektrárnách k ohřívání vody využívá

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

PZ_cerven.indd :22:51

PZ_cerven.indd :22:51 PZ_cerven.indd 1 26.5.2014 15:22:50 PZ_cerven.indd 2 26.5.2014 15:22:51 PZ_cerven.indd 3 26.5.2014 15:22:52 PZ_cerven.indd 4 26.5.2014 15:22:52 PZ_cerven.indd 5 26.5.2014 15:22:53 PZ_cerven.indd 6 26.5.2014

Více

ČESKÝ TĚŠÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

ČESKÝ TĚŠÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Český Těšín zahrnuje město Český Těšín a obce Chotěbuz a Ropice. Pověřeným úřadem je Český Těšín. Podle počtu obcí i podílem na rozloze kraje (1,0 %) je na předposledním, tj. 21. místě v

Více

NABÍDKA KAOLINOVÉHO LOŽISKA

NABÍDKA KAOLINOVÉHO LOŽISKA 1 NABÍDKA KAOLINOVÉHO LOŽISKA VIDNAVA Leden 2011 1 2 Základní údaje k nabídce Kraj: Olomoucký Město /obec/: Vidnava Lokalita: KAOLINOVÉ LOŽISKO VIDNAVA Rozloha pozemků celkem: 179 760 m 2 PRODEJ CCA 18

Více

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací

Více

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Bezdomovci podle státního občanství

Bezdomovci podle státního občanství Bezdomovci podle státního občanství Státní občanství Alžírská lidová demokratická republika 1 Austrálie 2 Belize 2 Bulharsko 1 Bělorusko 3 Bývalá jugoslávská republika Makedonie 6 Česká republika 11 164

Více

vodní plochy 1,0% lesní pozemky 31,1%

vodní plochy 1,0% lesní pozemky 31,1% Kladno Správní obvod Kladno se nachází v severozápadní části Středočeského kraje a sousedí s obvody Rakovník, Slaný, Kralupy n.vlt., Černošice a Beroun. Obvod náleží k Brdské oblasti, rozkládá se na rozhraní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP VODŇANY

SPRÁVNÍ OBVOD ORP VODŇANY Správní obvod obce s rozšířenou působností Vodňany leží uvnitř kraje v západní části Českobudějovické pánve a protéká jím řeka Blanice, pravý přítok Otavy. Jeho povrch je mírně zvlněný s četnými rybníky

Více

Zásoby uhlí v ČR. Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Zásoby uhlí v ČR. Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Zásoby uhlí v ČR Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Primární energetické zdroje (PEZ) 2 Specifika nerostných surovin Ložisko nerostné

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Management A Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Ekonomická situace v ČR a její vývoj HDP Nezaměstnanost Inflace Podnikatelské subjekty

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,0%

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,0% Kutná Hora Správní obvod Kutná Hora je okrajovým obvodem Středočeského kraje, leží v jeho jihovýchodní části. Nejdelší hranici má na severozápadě se správním obvodem Kolín, na jihozápadě sousedí s obvody

Více

Nerostné suroviny miniprojekt

Nerostné suroviny miniprojekt Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

lesní pozemky 30,1% trvalé travní porosty 11,3%

lesní pozemky 30,1% trvalé travní porosty 11,3% Benešov Správní obvod Benešov se nachází v jižní části Středočeského kraje. Sousedí s obvody Černošice, Říčany, Kutná Hora, Vlašim, Votice, Sedlčany a Dobříš. Povrch tvoří Středočeská pahorkatina s nadmořskými

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2018/2019 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A8 Mgr. Radomil Juřík VIII. B8 Mgr.

Více

PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB. ložiska grafitu

PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB. ložiska grafitu Příloha č. PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB ložiska grafitu B-3139700 KOLODĚJE NAD LUŽNICÍ - HOSTY Navrhuje: G E T, s.r.o., Praha RNDr. Tomáš Pechar jednatel Schvaluje: TRAMINCORP CZECH s.r.o. Braunerova 563/7,

Více

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Mariánské Lázně má rozlohu 405,35 km 2 a 24 824 obyvatel. S hustotou počtu 61 obyvatel na km 2 je druhým nejméně obydleným obvodem v kraji. Ve správním obvodu Mariánské Lázně je zahrnuto

Více

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí Životní prostředí v ČR Stav životního prostředí ČR se dlouhodobě od roku 1990 zlepšuje,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6%

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6% Dobříš Správní obvod Dobříš se nachází v jižní části Středočeského kraje obklopen obvody Příbram, Hořovice, Beroun, Černošice, Benešov a Sedlčany. Povrch tvoří z části Brdská vrchovina a z části Středočeská

Více