AD NOTAM Číslo 6/2004

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "AD NOTAM Číslo 6/2004"

Transkript

1 Obsah :41 Stránka 1 AD NOTAM Číslo 6/2004 OBSAH Úvodník Aktuálně Vyjádření NK ČR k pozměňovacím návrhům poslance Zdeňka Koudelky k novele obchodního zákoníku, občanského soudního řádu a notářského řádu Články Dvořák, J. K aktuálním otázkám prohlášení občana za mrtvého Krčmová, M. Jak zlepšit obraz českého notářství Notář a EU Dědič, J., Čech, P. Základy evropského práva společností se zřetelem na jeho význam pro činnost notáře po vstupu ČR do EU 1. část Diskuse Lukeš, L. Úvaha o významu po známky v části D listu vlastnictví, že parcela GP je geometricky a polohově neurčena Ze života krajských komor Kouba, V. Notářská komora pro hlavní město Prahu Ze zahraničí Foukal, M. Zasedání UINL, México City Wawerka, K. Setkání Vltava Dunaj po deváté Soudní rozhodnutí Nejvyšší soud ČR Obvyklá cena členského podílu v bytovém družstvu Informace Jednota českých právníků Čechová, B. 20 webových stránek, které musíte mít! Stojí za pozornost Zprávy z notářské komory Notářské zkoušky Vedoucí redaktor: JUDr. Martin Foukal Výkonná redaktorka: Mgr. Ladislava Janková Adresa redakce: Řeznická 17, Praha 1, tel , , fax ladislava-jankova@beck.cz Redakční rada: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. JUDr. Roman Fiala JUDr. Jiřík Fleischer JUDr. Martin Foukal JUDr. Ondřej Holub JUDr.Václav Kouba doc. JUDr.Alena Macková, Dr. Mgr. Erik Mrzena JUDr. Karel Wawerka Vydává: Notářská komora ČR se sídlem Ječná 11, Praha 2, tel , , tel./fax , , nkcr@nkcr.cz, v nakladatelství C. H. Beck Časopis vychází šestkrát ročně. Předplatné na rok 2004 Kč 700,, jednotlivá čísla Kč 120,. Objednávky přijímá, administraci a distribuci předplatného a prodej jednotlivých čísel zajišťuje nakladatelství C. H. Beck, Řeznická 17, Praha 1. Přetisk a jakékoliv jiné šíření časopisu nebo jeho jednotlivých součástí lze pouze se souhlasem vydavatele. Z obsahu každého čísla časopisu je pořizována databáze anotací pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprávní informační servis, INZAG, k. s., Kostelní 8, České Budějovice. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt č. j ze dne 26. ledna Distribuci a předplatné pro Slovenskou republiku zabezpečuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., Šustekova 10, Bratislava, korespondence: P. O. Box 169, Bratislava 3, tel. (časopisy) , (předplatné) , fax predplatne@press.sk ISSN MK ČR E 7049

2 str_157_ :36 Stránka 157 Vydávaný Notářskou AD NOTAM Notářský časopis komorou ČR 22. prosince 2004 Vážení čtenáři, závěr roku se blíží a s ním i vydání posledního čísla časopisu Ad Notam v roce 2004.Proto, jako již tradičně, využívám této příležitosti, abych se v roční periodě podělil o své myšlenky i s vámi čtenáři tohoto časopisu především z pohledu notáře či notářství jako instituce. Jistě za zmínku stojí skutečnost, že se letos Česká republika stala členem Evropské Unie a české notářství vstoupilo do evropské společnosti notářství Konference notářství zemí Evropské Unie CNUE. Nyní, po přistoupení nových zemí, je z celkového počtu 25 zemí 19, v nichž se aplikuje notářská profese obdobně jako je tomu u nás. Již posledních pět let jsme byli zváni na jednání této evropské notářské organizace, ale jen s poradním hlasem.nyní máme právo ovlivňovat svým aktivním přístupem dění v naší profesi nejen u nás, ale ivrámci Evropy.A to je velmi důležité. Současná situace není pro notářství příliš lichotivá. Evropa je vláčena snahami po širokém liberalismu ve všech činnostech, především z důvodu neustálého ekonomického tlaku USA. Proto se připravuje mimo jiné i Evropská směrnice o svobodných povoláních, která mají být výrazně deregulována. I když je notářství profesí se specifickým postavením, mezi svobodná povolání se řadí. Neznalost a nepochopení zásadních principů, na kterých je notářství založeno, může vést k jeho existenčnímu ohrožení. Mnozí si to nepřipouštějí, ale snaha po dosažení nejvyššího ekonomického efektu dopadá i na notářskou profesi.v rámci moderního myšlení se ve svobodném světě podnikání jeví všechny zásady, které pro notářství platí, jako neudržitelné: princip numerus clausus, pevný tarif, zákaz či regulace reklamy, přísně nastavený přístup do profese, výkon činnosti jen na území toho státu, z něhož byla na notáře přenesena část jeho svrchovaných pravomocí apod. Proto nyní zřetelně chápu nutnost existence CNUE jako partnera pro evropské politiky, kterým je zapotřebí objasnit výše uvedené principy, důvody jejich historického vzniku a přínosy a výhody pro současnou společnost. Právní prevence, nebo-li předcházení sporům, je tím nejdůležitějším argumentem. Veřejná nesporná listina, nestranná právně kvalifikovaná rada, to vše je pro běžného občana zajisté veliká výhoda. Je však otázkou, zda je to též v zájmu těch, kteří po volném obchodu se službami, včetně těch notářských, volají. Logika je následující: oč méně je sporů, tím méně je zaměstnáno advokátů, soudců, policistů, pojišťovacích makléřů, atím je bráněno volnému obchodu, oběhu peněz a notářská činnost je jejich brzdou. V tomto směru je potřeba provádět osvětu u nás, v Evropě i ve světě. Jelikož je každý občan pod stále větším tlakem médií a jejich prostřednictvím i reklamy, je třeba starat se o mediální obraz notářství. Nemůžeme spoléhat jen na to, že se s námi setkají klienti, když už jsou k tomu situací donuceni, protože to ukládá zákon, a my se následně pokoušíme je přesvědčit o našem významu. Musíme se snažit, aby nás sami vyhledávali a obraceli se na nás s důvěrou v situacích, které jim budou známy z informací, které se k nim pomocí médií dostanou. Je to nová úloha notářské reprezentace, na které již pracujeme. To, co jsem se pokusil popsat, má souvislost i se současnou legislativní situací u nás. Víme, že se o notářské činnosti zajímají i jiné profese v domnění, že se jedná o výhodný obchodní artikl. Je to důsledek neznalosti podstaty notářství, tedy neuvědomění si toho, že stát si zřídil tuto profesi především pro vyhotovování nestranných veřejných listin. Pokud je s úrovní této činnosti nespokojen, má nástroje k tomu, aby situaci řešil. Obecně lze říci, že u nás nespokojenost není, ale pod rouškou liberální, demokratické společnosti se veřejnosti servíruje možnost, že tyto služby mohou vykonávat i jiní.prý ať si občan vybere, má svobodnou volbu. Je smutné, když to slyším z úst právně vzdělaného politika, kandidáta na post ministra spravedlnosti přednášejícího na právnické fakultě. Kde jsou kontrolní mechanismy státu? Zřejmě máme dluh i vůči právnickým fakultám, kde by se o rozdílnosti jednotlivých právnických profesí mělo učit a vysvětlovat jejich podstatu. Myslím si, že není nutno v tomto úvodníku věnovaném závěru roku uvádět rozdíly mezi advokátem, exekutorem, soudcem či notářem. V době, kdy bude toto poslední letošní číslo na našich stolech, bude jasnější, zda nám vynaložené úsilí posledních dní přineslo v této oblasti nějaký výsledek, neboť se právě projednává další novela obchodního zákoníku věnovaná obchodnímu rejstříku. Nová úprava má přinést obchodním společnostem konkrétní výhodu v nakládání s notářským zápisem jako s veřejnou listinou, která nebude podléhat přezkumu soudem. Je to odvážné řešení s velikým dopadem na odpovědnost notářů. Snažíme se přesvědčit politiky o tom, že se na notáře může stát v jejich listinné činnosti spolehnout a že nepotřebují výpomoc od exekutorů, kteří by měli zvládnout především svou vlastní činnost, pro kterou byli zřízeni. Můj úvodník jsem neměl v úmyslu tématicky zaměřit na jednu oblast či jeden problém. Témat je jistě mnoho.ale tuto konkrétnost jsem si neodpustil. V nadcházejícím roce se uskuteční volební sněm Notářské komory ČR, pro který prezidium připravilo některé návrhy na řešení otázek, před kterými delší dobu stojíme.východisko vidíme v profesionalizaci všech činností, které již nelze zvládat pouze z vlastních zdrojů, tedy z iniciativy jednotlivců z řad notářů. Jeví se jako nevyhnutelné obracet se na specialisty a odborníky, například pro legislativu, informatiku a zmíněnou mediální činnost. Bez profesionálního aparátu nemůže notářství v dnešním světě obstát. Závěrem mé úvahy, zda se přizpůsobovat dnešním trendům či nikoliv, musím zdůraznit můj názor, že pokoušet se modifikovat notářství tak, že by pozbylo byť i jen některý ze svých pilířů, je scestné a zákonitě musí vést ke ztrátě jeho významu a tedy k postupnému zániku.k tomu, aby své zásady mohlo praktikovat, musí

3 str_157_ :36 Stránka Číslo 6/2004 AD NOTAM využívat moderních metod nejen k vlastní činnosti, ale i k její prezentaci. Rád bych poděkoval touto cestou všem, kteří se podílejí na dobrém jménu českého notářství, které má zvláště ve světě výborný zvuk.věřím, že jeho ohlas dolehne i k našim politikům, kteří přímo ovlivňují vývoj naší společnosti, a my víme, že se notářství na něm může pozitivně podílet. Je to jen otázkou našeho přístupu k nim. Je naší povinností poskytovat informace o úloze notáře v moderní společnosti. Vše nejlepší do nového roku vám přeje Aktuálnû V souvislosti s projednávanou novelou obchodního zákoníku a dalších zákonů, které mají dopad na právní systém v České republice, poskytla Notářská komora ČR k probíhajícímu legislativnímu procesu následující stanovisko. Vyjádření k pozměňovacím návrhům poslance Zdeňka Koudelky k novele obchodního zákoníku, občanského soudního řádu a notářského řádu (tisk 566) podané ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu Ústavněprávního výboru. Na základě těchto návrhů by jejich přijetím: a) exekutorské zápisy byly postaveny naroveň notářským zápisům v oblasti práva obchodních společností,při zakládání obecně prospěšných společností a dokonce při zakládání společenství vlastníků bytových jednotek, při naprosto odlišném postavení exekutorů oproti notářům; b) soudní exekutoři by na základě těchto návrhů mohli také obecně sepisovat exekutorské zápisy o všech právních úkonech, kde není v našem právním řádu výslovně stanovena jiná forma tedy nejen zakladatelské dokumenty společností, ale i například kupní a darovací smlouvy, smlouvy o úvěru, o půjčce a jiné smlouvy [viz návrh změny exekutorského řádu 78 písm. b) bod 4.2 návrhu]. Takto zakládaná nová kompetence soudních exekutorů odporuje obecně platným principům právního řádu narušuje jeho systém, odporuje principům práva komunitárního a nemá ve světě obdoby, je neslučitelná se základní funkcí soudního exekutora, spočívající ve vymožení práva z těchto důvodů: Rozdílná kvalita prevence kontra represe. Úkolem notáře je osvědčování a nestranné sepisování veřejných listin Notářství je již po staletí právní institucí, jejíž význam spočívá v tom, že povinnou nestranností při sepisování veřejných listin předchází sporům.tato základní činnost je smyslem notářství, základní činností notáře a je jedním z pilířů kontinentálního právního řádu. Ostatní činnost, například na základě pověření úkony soudem vřízení o dědictví, je jen další vedlejší využití notáře státem pro jeho principiální nestrannost. Zákon stanoví, že notář je nestranný, že nesmí požadované úkony odmítnout, že notářské úkony musí konat osobně nemůže v těchto případech svěřené významné pravomoci státu přenést na své zaměstnance. Právě z důvodu prevence a ochrany věřitelů v právu obchodních společností je v zemích kontinentálního systému práva povinná forma notářského zápisu v zákonem stanovených případech. Ze směrnic komunitárního práva přímo plyne, že ten, kdo sepisuje veřejnou listinu, musí být nestranný. Úkolem exekutora je vymožení práva Soudní exekutor, jako zcela nová, praxí neprověřená instituce, je veřejný činitel (jak citlivé v oblasti soukromoprávních vztahů), který Není nestranný hájí zájem pouze jedné strany věřitele, působí represivně v případě, že nejsou závazky z právního vztahu plněny. Může podle stávající i navrhované úpravy sepsání exekutorského zápisu na rozdíl od provedení exekuce odmítnout (mohl by si vybrat, jakou valnou hromadu osvědčí, komu smlouvu o založení společnosti sepíše, například podle obtížnosti úkonu nebo podle výše odměny). Může pověřit sepisováním exekutorských zápisů své kandidáty a dokonce i koncipienty. Tito jeho zaměstnanci by mohli samostatně sepisovat exekutorské zápisy, například i o smlouvě o fúzi nebo o založení akciové společnosti, apod. Stát vytvořil zákonem č. 120/2001 Sb. soudní exekutory, neboť rezignoval na vymáhání práva jen soudním výkonem rozhodnutí. Navrhovaná úprava by vedla k tomu, že by byl exekutor vyloučen z provedení případné exekuce podle 29 exekutorského řádu u osob, kterým provedl služby, čímž by se účastnil na jejich právním životě, a to jak u právnických, tak i fyzických osob, na jejichž majetek může exekuce směřovat.již umožnění sepisování exekutorských zápisů exekučních titulů bylo z tohoto důvodu naprosto nesystémovým krokem. Neslučitelnost výkonu prevence a vymáhání práva Výkon prevence a represe jednou soukromou osobou je protismyslné a navzájem se vylučuje.kdo má hmotný zájem na represi nemůže mít zájem na prevenci. Zájmem exekutora je provedení exekuce čím více exekucí, tím vyšší příjmy. Proti tomu stojí smysl veřejných listin o právních úkonech a o osvědčení, které mají bránit sporům, a tím i následnému exekučnímu vymáhání. Jinými slovy:listina sepsaná exekutorem povede k exekuci.

4 str_157_ :36 Stránka 159 AD NOTAM Číslo 6/ Soustřeďování rozsáhlých pravomocí do nestátních rukou Pro právní systém se jeví nebezpečné, že navrhovaná úprava soustřeďuje do soukromých rukou dvě různé složky uplatňování státní moci. Změna by měla také zcela negativní dopad na možné další prolínání kompetencí mezi všemi právnickými profesemi.tím, že by na základě pozměňujícího návrhu exekutoři mohli také sepisovat veškeré listiny o právních úkonech, tedy nejen v oblasti práva obchodních společností, došlo by ke značnému zásahu do kompetence nejen notářů, ale zejména advokátů, poskytujících v této oblasti právní službu. Je to obdobné a zrovna tak pochybné, jako kdyby bylo umožněno notářům zastupovat v řízení před soudem ve sporech nebo notářům či advokátům provádět exekuce. Navrhovaná změna by vedla k dalšímu budoucímu nebezpečnému soustřeďování pravomocí státu do nestátních rukou. Stát si vytvořil tyto odlišné právní profese, aby vykonávaly odlišné činnosti. Přitom může regulovat počty jak notářů, tak soudních exekutorů a tak kvantitativně zajišťovat výkon svých pravomocí, kterými tyto profese pověřil. Další zásadní důsledky Pozměňující návrh se ani nesnaží přizpůsobit postavení exekutora postavení notáře, aby byly splněny základní požadavky na nestrannost, neboť předkladatel si je vědom, že to není možné, neboť by tak zcela narušil stranické postavení exekutora tolik potřebné pro jeho hlavní činnost vymožení práva pro věřitele. Tím zcela vědomě a nebezpečně vytváří novou kvalitu veřejných listin, které by nebyly založeny na nestrannosti jejich pořizovatele. Předkladatel tím narušuje veřejnou víru obsaženou ve veřejných listinách a tak zpochybňuje jejich smysl. Notářský zápis i exekutorský zápis zůstávají uloženy u notáře či exekutora. Notář vydává z notářského zápisu stejnopis notářského zápisu, která v běžném styku nahrazuje u notáře uložený notářský zápis. Stejnopis notářského zápisu má zákonem stanovené náležitosti a je ve smyslu 134 občanského soudního řádu ve zvláštním předpisu ( 6 notářského řádu) prohlášen vedle notářského zápisu též za veřejnou listinu. Naproti tomu obdobně upravený stejnopis exekutorského zápisu,na rozdíl od exekutorského zápisu, veřejnou listinou není, neboť žádný právní předpis ho za veřejnou listinu neprohlašuje. Vzhledem k této nedokonalé úpravě by tak obchodnímu rejstříku snávrhem nebyla předkládána veřejná listina. Musel by být předkládán samotný exekutorský zápis, který ale zároveň musí zůstat ve sbírce originálů exekutorských zápisů tedy nerealizovatelný krok,protože exekutorský zápis originál je vždy jen jeden. Nové kompetence jsou navrhovány v souvislosti se zákonem, který jiným pojetím obchodního rejstříku v souladu s komunitárním právem posiluje význam notářských zápisů jako veřejných listin na úkor pravomocí soudu z hlediska předběžné kontroly.tento přístup aplikovaný i v jiných zemích byl umožněn právě charakterem notářství a právním postavením notáře aveřejných listin.proto se jeví až absurdní při tak rozsáhlé změně dohledu státu nad touto významnou oblastí, modifikovat pojetí veřejných listin asvěřovat tuto kompetenci dalším osobám, které jednak nemají nejmenší zkušenosti v této oblasti a jednak svým předurčeným postavením vymahatele práva, jehož význam spočívá v uplatňování represe, nemohou ipři případné jakékoli budoucí právní úpravě fakticky splňovat základní požadavky pro výkon preventivní činnosti. K aktuálním otázkám prohlášení občana za mrtvého Prof. JUDr. Jan Dvofiák, CSc.* I. Úvodní výklady Institut prohlášení za mrtvého stojí na pokraji zájmu právní teorie i praxe jen zdánlivě. Smrt jako neodvratitelná právní skutečnost ukončující život fyzické osoby přináší řadu nezvratných právních důsledků, které zasahují širokou oblast právní úpravy. Dlouhodobé medicínsko-právní diskuse o stanovení okamžiku smrti (momentum mortis) již platná právní úprava překonává (srov. další výklad), nicméně život nastoluje řadu dalších problémů a otázek. Volný pohyb osob v rámci EU, politická i ekonomická migrace značné části obyvatelstva vedou v mnoha případech k opuštění dosavadního bydliště, domácího prostředí, často dochází i ke ztrátě kontaktů (vazeb) i uvnitř rodiny. K tomu lze ještě připočíst přírodní katastrofy, letecká či námořní neštěstí, teroristické útoky. 1 Některé osoby odcházejí dobrovolně,aniž by oznámili, âlánky kam jdou a aniž by se chtěli vrátit, jiní odcházejí od rodin, někdy se chtějí vyhnout věřitelům, policejnímu stíhání či politickému režimu.skupinu osob představují i ti, kteří odcestovali s úmyslem se vrátit, ale z nevysvětlitelných a nezjištěných důvodů se nevrátí. Někteří i s podvodným úmyslem zmizí, aby ve prospěch jiné osoby mohla být vyplacena životní pojistka. Opačným případem je, že někdo vyvolá řízení o prohlášení za mrtvého jen proto, aby získal dědictví. Na případy,kdy fyzická osoba se nezdržuje v obvyklém místě, nepodává o sobě žádné zprávy, zkrátka se o ní vůbec neví, právní úprava pamatuje výslovně na několika místech s cílem zajistit této osobě alespoň minimální míru právní ochrany. V té souvislosti právní řády rozlišují nepřítomnost (non présence) od nezvěstnosti (absency). Občanský zákoník a občanský soudní řád hovoří ještě * Autor je vedoucím katedry občanského práva na PF UK v Praze. 1 Deník Lúčan ze dne udává počet pohřešovaných osob za rok 2002 číslem z toho bylo vypátráno Za rok 2003 počet ztracených dosahoval 4 210, z toho vypátráno Tato čísla zásadně odpovídají údajům zveřejněných na internetových stránkách MV ČR.

5 str_157_ :36 Stránka Číslo 6/2004 AD NOTAM o tom, jehož pobyt není znám. Jemu lze soudem ustanovit opatrovníka podle 29 ObčZ nebo podle 29 odst. 2 OSŘ. Jedním z důvodů možnosti splnit závazek do úřední úschovy podle 568 ObčZ je nepřítomnost věřitele. Na rozdíl od dále zkoumaného pojmu nezvěstnost jde ve všech právě uvedených příkladech o něco jiného. Shodně platí, že zákon zde má (zatím) jistotu o životě fyzické osoby,ale nemá jistotu o místu jejího bydliště,resp. pobytu.tomu odpovídá i výklad podávaný v konkrétních případech soudní praxí. Podle názoru NS ČR lze ustanovit opatrovníka účastníku občanského soudního řízení, který se zdržuje v cizině podle 29 odst. 2 OSŘ jen tehdy, jestliže opatření učiněná ke zjištění adresy zůstala bezvýsledná. Je proto povinností soudu, aby především na žalobci požadoval, aby svoje tvrzení o neznámém pobytu žalovaných řádně doložil. Pouhá skutečnost, že věřitel je sice známého pobytu, ale trvale mimo území ČR, nemůže být považována za nepřítomnost (z rozhodnutí R 34/1997). Zdálo by se, že otázky nezvěstnosti fyzické osoby či právní úprava řízení, jehož výsledkem je prohlášení občana za mrtvého, stojí stranou pozornosti evropských institucí. Přesto tomu tak není. Pracovní skupina RE pro dědické záležitostí CJ-FA-GT 2 (2003) v rámci zjišťování právní úpravy dědického práva jednotlivých členských států EU zkoumá národní řešení právní úpravy osob nezvěstných, otázky presumpce smrti, jakož i právní režim osob současně zemřelých.tomuto zvýšenému zájmu se ze strany EU nelze divit. Dvacet pět členských států EU představuje 25 občanských zákoníků, dvacet pět možných rozličných právních úprav. Řešení otázek spjatých s nezvěstností (smrtí) občana, který má majetek v několika členských státech EU, který žije v manželství, je rodičem, je podnikatelem či jiným subjektem, který musí křadě věcí svolovat, není vždy jednoznačné. Jednoduché nemusí být ani posouzení, jakou kolizní normu pro daný případ aplikovat. II. Vývoj právní úpravy V rámci historického pohledu lze uvést, že instituce prohlášení nezvěstné osoby za mrtvou nebyla Římanům vůbec známa. Platila jenom některá pravidla dílčí: tak ocitla-li se celá rodina v nebezpečí smrti, platila domněnka, že nedospělé děti zemřely před rodiči, dospělé děti až po rodičích. 2 Počátky stanovení lhůt jako předpokladu prohlášení osoby za mrtvého jsou spjaty až s učením středověkých římskoprávních škol. Jistý vliv rozvíjejícího se římsko-kanonického procesu je patrný ještě v jedné podrobnosti, která rovněž spadá do širšího rámce práva osob.je to přirozený zánik právní subjektivity fyzické osoby smrtí, který se problematickým stává, jakmile tato skutečnost není zjevná a její dokazování je obtížné. Jinými slovy jde o otázku prohlášení za mrtvého. Pro římsko kanonický proces byla, jak známo, charakteristickou přesně vymezená soustava důkazů se stejně přesně od stupňovanou důkazní silou. Jistou novinkou, která se tu uplatnila proti původnímu římskému nazírání, byly proto lhůty platící pro prohlášení za mrtvého. 3 Rovněž Luby uvádí, že prohlášení za mrtvého nebylo v nejstarším slovenském právu známé a kdo opíral své právo o smrt určité osoby, musel její smrt dokázat. Instituce vyhlášení za mrtvého byla na Slovensku zavedena později, zákonem č. 54/1863 ( ). 4 Větší legislativní pozornosti se prohlášení fyzické osoby za mrtvou dostalo až v moderních kodifikacích 19. a 20. století. Smyslem této právní úpravy byla především ochrana zájmů nezvěstného,a to jak zájmů majetkových (tuto skutečnost zdůrazňuje zejména francouzská literatura, 5 tak i zájmů osobně-rodinných 6 ). Zahraniční učebnice zejména zdůrazňují, že právní ochrana nezvěstného musí být položena na stejnou úroveň s právní ochranou osoby nezpůsobilé k právním úkonům. 7 Historické události potvrzují,že zvýšené pozornosti ze strany veřejnosti se zkoumaný institut těší vždy, dojde-li k nějakým tragickým událostem spjatým se současným úmrtím mnoha osob, které se nepodaří identifikovat. Následkem těchto událostí se dotčená právní úprava znovu pečlivě posuzuje a často se přikročí k její změně. Tak např. Krčmář píše o požáru divadla na Okružní třídě vídeňské v r.1882,v jehož důsledku byla ustanovení o prohlášení za mrtvého shledána nedostatečnými a z části nevhodnými,proto byla až na 24,jenž zůstal beze změny, modifikována a doplněna zákonem ze dne 16. února 1883, č. 20 ř. z. (nazývá se zákonem divadla na Okružní třídě Ringtheatergesetz). 8 Podobně k určitým zásahům úpravám došlo i v Code civil v důsledku napoleonských válek (o tom mj. píše i Balzac ve známém případě plukovníka Chaberta, který se po delší době vrátil z ruského zajetí do Francie a našel svoji ženu opětovně provdanou). Obecně lze konstatovat, že krizové situace, resp. válečné události vedou zpravidla k poměrně výrazným úpravám institutu prohlášení za mrtvého. 1. Podle 24 obecného občanského zákoníku (1811) platila domněnka o smrti nepřítomného, jestliže uplynulo sedmdesát let od jeho narození a pět let od poslední zprávy o jeho životě, nebo třicet let od jeho narození a deset let od poslední zprávy, počítajíc lhůty pěti a deseti let od konce posledního roku, v němž podle zpráv, které jsou, ještě žil. Zvláštní úprava pak směřovala na dobu válečnou a ztroskotání na lodi. Komentář k obecnému občanskému zákoníku (Rouček, Sedláček) vyžadoval jako předpoklad prohlášení za mrtvého kvalifikovanou nepřítomnost, kterou nazval nezvěstností.ta je vymezena jednak dobou trváním, jednak okolnostmi, jak k této nezvěstnosti došlo Občanský zákoník z roku 1950 v 7 stanovil jako předpoklad prohlášení za mrtvého uplynutí pěti let od konce roku,ve kterém podle poslední zprávy osoba ještě 2 Kincl, J., Urfus, V. Římské právo. Praha : Panorama, 1990, s Urfus, V. Historické základy novodobého práva soukromého. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 1994, s Luby, Š. Dějiny súkromného práva na Slovensku. Bratislava : Iura Edition, 2002, s Malaurie, Ph., Aynes, L. Cours de Droit civil, Les personnes, Les Incapacités. Paris : Cujas, 1989, s Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému. Díl I. Praha :V. Linhart, 1935, s Tamtéž, s Krčmář, J. Právo občanské. I.Výklady úvodní a část všeobecná. IV.vydání. Praha, 1946, s Srov. op. cit. sub 6, s. 226.

6 str_157_ :36 Stránka 161 AD NOTAM Číslo 6/ žila, anebo pohřešuje-li se v souvislosti se zvláště nebezpečnou událostí,jestliže od této události uplynul alespoň rok.soud byl povinen určit den,který se považuje za den smrti. Nebylo-li možné zjistit den, kterého nezvěstný pravděpodobně zemřel, nebo který pravděpodobně nepřežil, určil soud za den smrti poslední den uvedené lhůty pětileté nebo roční. V dalším ustanovení občanský zákoníku upravil zánik manželství a stanovil, který den je rozhodný pro určení otcovství v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o prohlášení za mrtvého. Obsahově se tato právní úprava shoduje s právní úpravou dnešní (srov. 22 a 51 odst. 3 dnes platného zákona o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 3.Platná právní úprava si svou stručností nezadá s právními úpravami předchozími, kterými se výrazně inspirovala. Podle 7 ObčZ jestliže smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak. Za mrtvou soud prohlásí také nezvěstnou fyzickou osobu, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije. Pouhé jediné hmotněprávní ustanovení vymezuje předpoklady závažného a citlivého soudního rozhodnutí. Žádný náznak zvláštního řešení v oblasti majetkových vztahů, rodičovských vztahů. Hmotněprávní úprava prohlášení za mrtvého je procesně provedena v občanském soudním řádu jako jedno ze zvláštních nesporných řízení (srov. další výklady). Uplynutí zákonem určených lhůt jako pevného předpokladu prohlášení občana za mrtvého občanský zákoník z roku 1964 nepřevzal, a to s odůvodněním, že se předchozí úprava neosvědčila. Podle komentáře k občanskému zákoníku vedla totiž mechanicky k tomu, že za mrtvé byli prohlašováni všichni nezvěstní, u nichž uplynula předepsaná lhůta nezvěstnosti, bez ohledu na to, zda jejich smrt byla pravděpodobná. Odstranění těchto lhůt si podle komentáře vyžádá individuální přístup soudu ke každému případu. 10 Uvedený názor však přehlíží, že uplynutí zákonem stanovených lhůt vytváří přece jen větší jistotu pro možnost učinit spolehlivý závěr,že určitá osoba již nežije,než když žádné lhůty stanovené nejsou. Čím delší doba nezvěstnosti totiž uplyne, tím se jeví pravděpodobnější závěr o smrti osoby. Diskutovat lze pochopitelně o tom, jak dlouhou dobu nezvěstnosti osoby má právní úprava stanovit s přihlédnutím k průměrné délce života, zvýšenému civilizačnímu riziku, k pokroku medicíny, atp. III. Určení dne smrti Způsobilost k právům a povinnostem fyzické osoby končí smrtí. 11 Smrtí se rozumí podle 2 písm.e) zákona č.285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), nevratná ztráta funkce celého mozku, včetně mozkového kmene. Smrt se zjišťuje prokázáním a) nevratné zástavy krevního oběhu, b) nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle (smrt mozku) srov. 10 odst. 3 transplantačního zákona. 12 Podle 21 zákona č.301/2000 Sb.,o matrikách,jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o matrikách ) se zápis do knihy úmrtí provádí na základě: a) listu o prohlídce mrtvého, nebo b) pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou. Na listu o prohlídce mrtvého je povinen úmrtí oznámit do 3 dnů prohlížející lékař. List o prohlídce mrtvého bude tvořit součást sbírky listin, kterou matrika vede pro knihu úmrtí. Do sbírky listin povolí nahlédnout úřad srozšířenou působností nebo krajský úřad a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře úřadu nebo zaměstnance kraje jen fyzické osobě, které se zápis týká nebo členům její rodiny, jejím sourozencům, zplnomocněným zástupcům či pro úřední potřebu státních orgánů. Za členy rodiny se pro účely zákona o matrikách považují podle 8 odst. 8 manžel, rodiče, děti, prarodiče a vnuci. Podle výslovného ustanovení zákona o matrikách se (kromě jiného) do knihy úmrtí zapisuje den, měsíc, rok a místo úmrtí ( 21 odst. 1 zákona o matrikách). Zákon o matrikách přinesl podstatnou změnu právní úpravy spočívající mj. v tom, že rozsudek soudu o prohlášení za mrtvého nenahrazuje již úmrtní list, jako tomu bylo do účinnosti tohoto zákona, nýbrž na základě rozsudku o prohlášení za mrtvého se provede zápis do knihy úmrtí a vyhotoví se úmrtní list. K provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je příslušný Úřad městské části Praha 1. Dotazem bylo zjištěno, že od (od nabytí účinnosti nového zákona o matrikách) do provedl Úřad městské části Praha 1 celkem 86 zápisů úmrtí na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou. Četnost soudních řízení o prohlášení za mrtvého však není a nemůže být kritériem správnosti konkrétní právní úpravy. Jde o otázky velmi závažné, protože soud zvažuje osud nezvěstného, tj. zkoumá otázky jeho života či smrti. To je pro účastníky řízení mimořádně citlivý problém. Nelze přehlížet ani aspekt mimoprávní, protože do osobního strádání nad nezvěstností osoby blízké se naléhavě vkrádá otázka po jejím skutečném osudu. Pokud více osob zemřelo ve stejný okamžik, aniž lze určit, která z nich zemřela první, zakládá se skutková domněnka (nikoli právní, protože občanský zákoník na úpravu této otázky na rozdíl od většiny zahraničních právních úprav zbytečně rezignoval), že tyto osoby zemřely v jeden okamžik. Zákonnému požadavku na určení doby smrti odpovídá, když den smrti bude v knize úmrtí (a následně v úmrtním listě) uveden přesně. Jakmile den smrti nelze takto spolehlivě určit (ani pomocí soudní pitvy), není jiné cesty,než vyvolat řízení o prohlášení za mrtvého a určení dne smrti ponechat soudu. S dnem smrti jsou spjaty tak závažné důsledky (majetkové i nemajetkové povahy), že je nutno kategoricky trvat na tom, aby den úmrtí byl 10 Nové občanské právo (hl. red. Z. Kratochvíl). Praha : Orbis, 1965, s Srov. Halouzka, V. Právní způsobilost (subjektivita) občana. ;Socialistická zákonnost, 1976, č. 7, s. 385 Knappová, M. Pojem právní subjektivity a způsobilost k právním úkonům v čs. občanském právu.auc Iuridica, 1958, č. II. 12 K tomu srov. Ostřížek, T., Man, V., Schelle, K. Právní úprava darování, odběrů a transplantací tkání a orgánů. Praha : Eurolex Bohemia, 2004.

7 str_157_ :36 Stránka Číslo 6/2004 AD NOTAM postaven na jisto. Požadavku jistoty určení dne smrti bude patrně ještě vyhovovat, pokud bude den smrti stanoven přesně, i když s poznámkou asi, pravděpodobně. Lze-li den smrti určit jen přibližně, např. jen tak, že nastala v období od 1. do 20. určitého měsíce, není jiné cesty, než vyvolání řízení o prohlášení za mrtvého a soudní určení dne smrti. Pokud soudy prohlašují fyzickou osobu za mrtvou, stanoví jako den úmrtí nezvěstné osoby obvykle den následující po dni, kdy byl nezvěstný naposledy spatřen, případně již ten samý den, kdy v souvislosti s těžkým zdravotním postižením nezvěstného není dost důvodů přepokládat, že by přežil následující den, někdy stanoví jako den smrti i den,kdy byl podán k soudu návrh na zahájení řízení. Poměrně často zahraniční právní úpravy (včetně československé obsažené v občanském zákoníku z roku 1950), jako datum úmrtí určují poslední den uplynutí zákonné lhůty, která je předpokladem pro vynesení rozsudku soudu o prohlášení za mrtvého, nepodaří-li soudu zjistit dřívější datum úmrtí. IV. Zahraniční právní řešení Obava zákonodárce, že za mrtvého bude prohlášena osoba, která ve skutečnosti mrtvá není, vede některé moderní právní úpravy k tomu, že zakládají dvoustupňovou právní úpravu prohlášení za mrtvého. Tak řeší otázky spjaté s prohlášením za mrtvého např. občanský zákoník Francie,quebecký občanský zákoník,z nejnovějších právních úprav pak zákoník ruský. Při tomto způsobu legislativního řešení se nejprve samostatným soudním rozhodnutím zakládá presumpce nezvěstnosti fyzické osoby (présomption d absence). Toto rozhodnutí vyvolává již právní důsledky v několika směrech. Předně soud v něm určí zejména osobu zástupce nezvěstného, dále částku, určenou pro uspokojování potřeb rodiny a domácnosti, potřebná výchovná opatření činí soud i ve vztahu k dětem. Soud rovněž stanoví pravidla pro správu majetku nezvěstného, případně i určuje výši odměny ustanovenému zástupci.to platí ale jen za předpokladu, že nezvěstný neustanovil již dříve dostačující zastoupení (čl. 121 Code civil) nebo pokud manžel může dostatečně chránit zájmy nezvěstného podle ustanovení majetkového manželského práva. Předpokladem soudního vydání rozhodnutí o nezvěstnosti je,že osoba se přestala objevovat v místě svého bydliště,nejsou o ní žádné zprávy a neví se,zda ještě žije (tak výslovně č. 84 Code civil du Québec). 13 Rozhodnutím o nezvěstnosti je založena domněnka, že dotyčná osoba je živá po dobu stanovenou zákonem. Teprve po uplynutí zákonem stanoveného počtu let (Code civil vyžaduje uplynutí deseti let, quebecký občanský zákoník sedmi let, ruský občanský zákoník pěti let) se může např. podle francouzské úpravy přikročit k vydání soudního rozhodnutí a prohlásit občana za nezvěstného (déclaration d absence), podle quebecké a ruské úpravy k vydání prohlášení občana za mrtvého (jugement déclaratif de decčs, objavlenije graždanina umervším).právní důsledky rozhodnutí jsou však bez zřetele na jazykové nuance shodné, tj. nastupují právní následky, které smrt fyzické osoby vyvolává. Pokud nedošlo k soudnímu prohlášení presumpce nezvěstnosti, právní úpravy prodlužují délkou potřebnou k tomu, aby fyzická osoba byla za nezvěstnou (mrtvou) prohlášena (např. Code civil vyžaduje lhůtu dvacetiletou dobu nezvěstnosti). V. Procesněprávní úprava Řízení o prohlášení za mrtvého upravuje občanský soudní řád jako nesporné řízení v ustanoveních OSŘ. I když ve srovnání s právní úpravou danou občanským soudním řádem z roku 1950 platná právní úprava rubrikově mezi řízením o prohlášením za mrtvého a tzv. důkazem smrti nerozlišuje, ve skutečnosti tak poněkud skromně činí. Důkaz smrti je upraven v 200 OSŘ. Předchozí procesní úprava (zákon č. 142/1950 Sb.) rozlišovala řízení o prohlášení za mrtvého (díl prvý 297 an.) a důkaz smrti (díl druhý 308 an.). Pro důkaz smrti se mohly použít ustanovení dílu prvního přiměřeně, vyhláškovou lhůtu bylo možné zkrátit až na tři měsíce. Řízení o prohlášení za mrtvého může být u soudu zahájeno i bez návrhu. Řízení o prohlášení za mrtvého může být zahájeno i na návrh toho, kdo má na věci právní zájem ( 195 odst. 1 OSŘ).Půjde zejména o zájem majetkový,rodičovský,podnikatelský. K řízení je místně příslušný okresní (obvodní) soud, který byl naposledy v České republice obecným soudem toho, kdo má být prohlášen za mrtvého [ 88 písm. t) OSŘ]. Návrh musí obsahovat kromě obecným náležitostí uvedených v 42 odst. 4 OSŘ označení účastníků řízení, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů a musí z něj být patrné, čeho se navrhovatel domáhá. Okruh účastníků tohoto řízení je určen v 94 odst. 1 OSŘ. Jsou to kromě navrhovatele i ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Podle 43 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (zákon č. 97/1963 Sb. dále jen MPSaP ) právo prohlásit českého občana za mrtvého přísluší vždy jen českému soudu. Jde o výlučnou pravomoc, která znemožňuje uznat cizí rozhodnuti o prohlášení za mrtvého českého občana (srov. 64 MPSaP). Použije se zde samozřejmě českého práva, neboť to vyplývá ze základní kolizní normy 3 odst. 1 MPSaP pro způsobilost k právům. Podle 43 odst.2 MPSaP cizince může prohlásit český soud za mrtvého podle českého hmotného práva s právními důsledky pro osoby trvale žijící v české republice apro jmění zde ležící. Z této úpravy a samozřejmě také z úpravy odst. 1 vyplývá, že je-li dána podle 43 MPSaP pravomoc českých soudů ve věcech prohlášení za mrtvého,bude se vždy postupovat podle českého hmotného práva. 14 V civilním procesu může státní zastupitelství vstoupit do již zahájeného řízení za podmínek stanovených v 35 OSŘ. Platná právní úprava, která nepřiznává státnímu zastupitelství oprávnění zahájit řízení o prohlášení za mrt- 13 Blíže srov.baudouin, R. Code Civil du Quebec annoté.montreal :Wilson & Lafleur Limitée, 2003, s.147 an. 14 Blíže srov.kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé.3.vyd.brno :MU, Doplněk, 1998, s. 244.

8 str_157_ :36 Stránka 163 AD NOTAM Číslo 6/ vého, vzbuzuje určité pochybnosti. Jak předválečná tak i řada úprav zahraničních výslovně toto oprávnění orgánu obdobnému státnímu zastupitelství přiznává, již s ohledem na veřejný zájem,který je požadavkem na bezpečné určení smrti osoby nepochybně dán. Jsou-li tu podmínky pro prohlášení nezvěstného za mrtvého, ustanoví soud nezvěstnému opatrovníka. Již v tomto stadiu soud musí zkoumat, zda tu jsou vážné, přesné a konkrétní skutečnosti, které se navzájem nevylučují a umožňují zatím předběžný závěr o nezvěstnosti osoby. Ani při zahájení řízení o prohlášení za mrtvého nevyžaduje zákon uplynutí určité doby, kdy nezvěstný již nebyl spatřen a přestal o sobě podávat zprávy (článek 36 švýcarského občanského zákoníku umožňuje požádat i zahájení řízení o nezvěstnosti po uplynutí nejméně jednoho roku od situace, kdy se dotyčná osoba nalézala v nebezpečí smrti nebo po uplynutí pěti let od podání posledních zpráv).vylíčení skutkových okolností případu, které navrhovatele vedou k podání návrhu k soudu, musí soud přesvědčit, že životní situace fyzické osoby vyvolává důvodnou obavu o její život, i s přihlédnutím k jinak obvyklému a očekávanému chování dotčené osoby, takže nejde již jen o osobu neznámého pobytu či jen o osobu nepřítomnou. Opatrovník ustanovený soudem podle shora citovaného ustanovení je opatrovníkem podle procesního práva a je ustanoven výlučně jen pro řízení o prohlášení za mrtvého. Jeho úkolem je pomáhat soudu při objasňování okolností vedoucích k nezvěstnosti osoby, případně upozorňovat na určitá pochybení, k nimž může v souvislosti s pátráním po nezvěstném dojít. Zejména je třeba odlišit opatrovníka podle 195 odst.2 OSŘ od opatrovníka, kterého soud ustanoví podle hmotného práva, tj. podle 29 ObčZ. Hmotné právo umožňuje ustanovit opatrovníka osobě, jejíž pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to zájem veřejný. Pokud nezvěstný měl svého zástupce na základě plné moci ( 31 ObčZ) není zahájením řízení o prohlášení za mrtvého plná moc tomuto zástupci udělená žádným způsobem dotčena.tato plná moc zaniká až pravomocným prohlášením za mrtvého s tím, že zmocněnec je ještě poté povinen učinit vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu na svých právech ( 33b odst. 6 ObčZ). Vyhláškou,popřípadě i jiným vhodným způsobem vyzve soud nezvěstného, aby se do jednoho roku od uveřejnění výzvy přihlásil,jakož i každého,kdo by o něm věděl,aby podal o tom v téže lhůtě soudu zprávu,popřípadě informoval o tom opatrovníka nezvěstného (ediktální řízení). K tomu lze snad jen poznamenat, že výzva veřejnosti činěná prostřednictvím vyhlášky na úřední desce soudu se v dnešní době jeví již jako kuriosita.soud v průběhu jednoroční doby po nezvěstném sám iniciativně nepátrá, spíše očekává, zda se někdo na základě vyhlášky ozve. Pokud se v průběhu řízení o prohlášení za mrtvého prokáže úmrtí fyzické osoby (najde se její tělo), nelze vyloučit, že v některých případech půjde určit i den její smrti.v takovém případě pak soud řízení o prohlášení za mrtvého zastaví. Úmrtní list osoby bude vystaven nikoli na základě rozhodnutí soudu, nýbrž na základě listu o prohlídce mrtvého. Nejde-li den úmrtí takto určit, resp. lze-li ho určit jen velmi přibližně, pak důvody pro zastavení řízení dány nejsou a soud musí v řízení pokračovat a den smrti určit svým rozhodnutím podle 200 OSŘ. Pro úplnost lze dodat, že podle 22 zákona o matrikách se zápis úmrtí fyzické osoby nezjištěné totožnosti provede do knihy úmrtí na základě listu o prohlídce mrtvého. Soudní praxe se v nedávné době zabývala otázkou identifikace osoby, která má být za mrtvou prohlášena. Dochází k závěru, že fyzická osoba, která má být prohlášena za mrtvou, musí být v řízení individualizována tak, aby bylo nepochybné, které fyzické osoby se prohlášení za mrtvou týká. Jen ve vztahu k této konkrétní osobě soud posuzuje, zda jsou u ní splněny zákonem stanovené předpoklady pro její prohlášení za mrtvou. Nejvyšší soud zaujal stanovisko, že v návrhu na prohlášení za mrtvou nemusí být nezvěstná osoba označena svým rodným číslem nebo datem narození, popř. též místem narození nebo posledního známého bydliště,jen pokud navrhovatel uvede takové skutečnosti, které soudu umožní, aby provedl vlastní šetření a potřebné údaje zjistil. Za mrtvou může být rozsudkem soudu prohlášena jen taková fyzická osoba, ohledně které bylo za řízení zjištěno její rodné číslo nebo datum narození,popř.též místo narození nebo posledního známého bydliště. 15 Prohlášení za mrtvého a důkaz smrti jsou co do právních důsledků rozhodnutí stejné. Rozdíl je v tom, že rozhodnutí o důkazu smrti ( 200 OSŘ) je možno vydat jen tehdy, je-li jisté, nikoli pravděpodobné, že nezvěstná osoba zemřela, a kterého dne se tak stalo. 16 Nejde o pouhou domněnku,ale o důkaz smrti. Proto zde není třeba ani vyhlášky,ani jednoroční lhůty. 17 Rozhodnutí o prohlášení za mrtvého podle 198 OSŘ je zvláštní v tom, že nevychází z faktického stavu smrti dané osoby, ale pouze z vyvratitelné domněnky, že někdo zemřel. Podle 133 OSŘ skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak.podle 199 odst.1 OSŘ zjistí-li soud,že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, je naživu, zruší své rozhodnutí o prohlášení za mrtvého. Dnem právní moci tohoto zrušujícího rozhodnutí, tak pokračuje běh promlčecí doby, která po dobu existence zákonné překážky (rozsudku o prohlášení za mrtvého) neběžela. Že jde o otázky stále aktuální,dosvědčuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z nedávné doby (sp. zn. 7 Tdo 856/2002).V konkrétním případě se soudy zabývaly otázkou, jak posoudit situaci, kdy nebylo možné obviněného postavit před soud, protože byl obviněný k návrhu manželky (podvodně) prohlášen za mrtvého. Soud se musel zabývat tím, zda vydání rozsudku o prohlášení za mrtvého představuje zákonnou překážku, která se po dobu existence vydaného rozhodnutí o prohlášení za mrtvého 15 Usnesení NS ze dne , sp. zn. 21 Cdo 653/2004. Uveřejněno Soudní judikatura, 2004, č. 10, s Zvláštní režim pro případ leteckých katastrof obsahuje francouzský kód civilního letectví.ten stanoví, že v případě zmizení letadla se letadlo považuje za ztracené tři měsíce po datu odeslání poslední zprávy. Po uplynutí této doby mohou být cestující prohlášení za mrtvé. 17 Stavinohová, J., Hlavsa, P. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno :MU,Doplněk,2003,s.363.Winterová, A. a kol. Civilní právo procesní. 2. vyd. Praha : Linde, 2002, s.178.

9 str_157_ :36 Stránka Číslo 6/2004 AD NOTAM ve smyslu 67 odst. 2 písm. a) TrZ do promlčecí doby nezapočítává. 18 Nejvyšší soud dochází nepochybně ke správnému závěru,když dovozuje,že rozsudek o prohlášení za mrtvého tuto zákonnou překážku představuje. Po dobu existence této zákonné překážky nebylo možno obviněného postavit před soud a doba existence této zákonné překážky se proto do promlčecí doby nezapočítává. Pravomocný rozsudek soudu, kterým je rozhodnuto o osobním stavu, je závazný pro každého ( 159 odst. 2 OSŘ).Takové rozhodnutí má konstitutivní povahu. Všechny zkoumané právní řády upravují (vcelku shodně) případy, kdy se ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, znovu objeví, případně i na případy, kdy je nutné opravit den smrti uvedený v soudním rozhodnutí. 19 Vztah mezi dědickým řízením a důsledky zrušení rozhodnutí o prohlášení za mrtvého upravuje občanský soudní řád. Podle jeho ustanovení 175w zjistí-li se dodatečně, že zůstavitel žije, nebo bylo zrušeno jeho prohlášení za mrtvého,zruší soud usnesení o dědictví podle 175p a 175q. Dědické řízení, jež nebylo dosud pravomocně skončeno, soud zastaví, pokud bylo již dědictví pravomocně skončeno, soud i bez návrhu zruší usnesení o dědictví vydané podle 175p a 175q a řízení zastaví. Podle 22 odst. 2 zákona o rodině bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno,neobnoví se zaniklé manželství,jestliže mezitím manžel toho, kdo byl prohlášen za mrtvého, uzavřel manželství nové (právní úpravy vycházející z Code civil obnovení manželství neumožňují). Následovat musí restituce majetkových práv osoby prohlášené za mrtvou. Ta představuje složitý proces, jehož hlubší rozbor není již cílem této stati. Vcelku přehlednou právní úpravu nikoli však prostou pochybností této otázky obsahuje ruský občanský zákoník. Ten rozlišuje majetek, který přešel z majetkové sféry osoby prohlášené za mrtvou třetím osobám úplatně či neúplatně (darováním, dědictvím). Pokud třetí osoby tento majetek získaly bezúplatně, jsou povinny jej vydat.tuto povinnost nemají, jen pokud předmětem nabytí byly peníze a cenné papíry, které tyto osoby nabyly v dobré víře, tj. nevěděly a ani vědět nemohly, že osoba prohlášená za mrtvou žije. Vpřípadě, že majetek nabyly úplatně, jsou třetí osoby povinny majetek vydat jen tehdy, pokud v době nabytí věděly, že nezvěstná osoba žije (čl. 46 ruského občanského zákoníku). VI. Právní úprava de lege ferenda Již publikované znění nové právní úpravy prohlášení za mrtvého (uveřejněné v Justiční praxi,2002,č.8) umožňuje učinit závěr, že návrh věnuje i tomuto zdánlivě okrajovému institutu náležitou pozornost ( 39 50). Kromě toho, že návrh důsledněji rozlišuje důkaz smrti, přihlíží i k obdobným zahraničním úpravám. Návrh předpokládá nejprve vydání rozhodnutí soudu o prohlášení člověka za nezvěstného,s kterým již spojuje určité právní následky. K následnému vydání rozhodnutí o prohlášení člověka za mrtvého lze přikročit až po uplynutí pěti let od rozhodnutí o prohlášení člověka za nezvěstného.nebylo- -li rozhodnutí o prohlášení za nezvěstného vydáno, je předpokladem prohlášení člověka za mrtvého sedmiletá doba nezvěstnosti. Právní praxí tíživě pociťovaný nedostatek současné právní úpravy spočívající v absenci ustanovení upravujících postup nezvěstného v situacích, kdy se vyžaduje jeho svolení, souhlas, atp. návrh odstraňuje výslovnou úpravou, podle které platí, že v těchto případech se na nezvěstného hledí tak, jako by nebyl. Navrženou právní úpravu prohlášení člověka za mrtvého lze hodnotit jako moderní, plně slučitelnou s obdobnými, a nejen kontinentálními právními úpravami.ve shodě s většinou z nich návrh nedovoluje prohlásit za mrtvého nezletilce. Nejdříve může dojít k prohlášení za mrtvého v roce, v němž uplyne dvacet pět let od jeho narození (polský občanský zákoník nepřipouští prohlásit za mrtvou osobu, pokud neuplynulo od jejího narození 23 let). Po roce od soudního rozhodnutí o prohlášení za nezvěstného umožňuje návrh manželce zásah do majetkových práv nezvěstného. Pochybnosti vzbuzuje jen nekompromisně formulovaný zákaz prohlášení za nezvěstného, pokud ten ustanovil správce svého majetku. Ostrost tohoto znění vede k doporučení, zda by nebylo namístě změkčit tento imperativní zákaz alespoň tak,že majetkové zásahy ze strany soudu nemají místo,pokud ustanovil nezvěstný svého zástupce. Nelze ztrácet ze zřetele, že i rozhodnutí o prohlášení člověka za nezvěstného by mělo svými dopady překračovat jen úzký okruh jeho majetkových zájmů. 20 Závěrem lze připomenout, že nové hmotněprávní úpravě o prohlášení člověka za nezvěstného a za mrtvého musí odpovídat i nová procesní úprava. 18 Při promlčení trestního stíhání zaniká trestnost činu uplynutím doby stanovené zákonem. Na prodloužení promlčecí doby působí některé okolnosti, které způsobují stavení promlčecí doby nebo přerušení promlčení. Stavení promlčení trestního stíhání znamená, že je tu překážka, pro kterou promlčecí doby neběží, a doba, která plyne při stavení promlčení,se do promlčecí doby nezapočítává.po odpadnutí překážky promlčecí doba pokračuje. Srov. Novotný, O., Dolenský, A., Jelínek, J., Vanduchová, M.Trestní právo hmotné.obecná část.praha :ASPI Publishing, 2003, s Ze starší literatury srov. např. Notářský řád. Komentář. Kolektiv pod vedením J. Mikeše. Praha : Orbis, 1969, s. 279 an. 20 Švestka, J., Zoulík, F., Knappová, M., Mikeš, J. Nad vývojem i současným stavem rekodifikace českého soukromého práva.auc Iuridica, 2003, č. 1 2, s. 71. Jak zlepšit obraz českého notářství Mgr. Michaela Krãmová* Komunikace jakékoliv organizace nebo obchodní společnosti má dvě základní složky. Interní a externí. Obě jsou velmi významné pro zajištění bezproblémového předávání informací, a to jak pro členy organizace nebo zaměstnance, tak vůči veřejnosti. Interní komunikaci Notářské komory České republiky zajišťuje od počátku jejího vzniku vlastní administrativní aparát včetně oficiální korespondence se zahraničními komorami a jinými orgány.v posledních letech se zvýraznila potřeba komunikace vůči veřejnosti, neboť období státního notářství způsobilo mezi občany velké informační vakuum. * Autorka pracuje jako mediální poradkyně Notářské komory České republiky.

10 str_157_ :36 Stránka 165 AD NOTAM Číslo 6/ Jak již bylo v mnoha sociologických studiích prokázáno, při vytváření názorů na určitou skutečnost nebo stav mají vliv tři klíčové faktory. Jsou to vlastní osobní zkušenost, názor blízkého důvěryhodného člověka a informace v médiích.pokud si tedy člověk vytváří názor na notáře či službu, kterou mu notář poskytuje, nejsilnější dojem získává při osobním setkání s notářem. Čím více je služba profesionální,poskytovaná navíc v profesionálně vedené kanceláři, tím lepší obraz o notáři a jeho práci si občan odnáší. I. Hlavní principy externí komunikace v roce 2004 Média nejsou všemocná, ale mohou pomoci vytvořit pozitivní náhled na danou skutečnost nebo situaci.v externí komunikaci pro rok 2004 byly stanoveny tři základní cíle. Zahájení a rozvíjení spolupráce s masovými médii,produkce informačních letáků do notářských kanceláří a vytvoření nové strukturální i obsahové podoby internetových stránek Notářské komory. Letáky byly ke konci května letošního roku distribuovány na oblastní notářské komory a spolupráce s masovými médii se stále průběžně rozvíjí. Internetová prezentace je ve fázi vytváření jednotlivých stránek s tím, že od 1. ledna 2005 by mohly nové internetové stránky poskytovat občanům i notářům všechny důležité a nezbytné informace. Těžiště práce s masovými médii spočívá hlavně v poskytování kvalitních informací o postavení notáře v českém právním systému a o notářské činnosti. Média jsou pravidelně zásobována tiskovými informacemi, především Česká tisková kancelář.tiskové zprávy se týkají mezinárodních událostí v oblasti notariátu, nových legislativních úprav a veřejně publikovatelných statistických údajů (například Rejstřík zástav), které vede Notářská komora České republiky. Dále jsou do tiskových médií připravovány autorské články notářů. Tímto způsobem jsou realizovány například sloupky v Mladé frontě Dnes a články v Hospodářských novinách. Podle zaměření periodika na konkrétní cílovou skupinu čtenářů jsou příspěvky v Mladé frontě Dnes věnovány hlavně občanskoprávní agendě a dědictví, v Hospodářských novinách obchodní agendě. V oblasti elektronických médií probíhá spolupráce s Českým rozhlasem. Český mediální trh prochází postupnou bulvarizací,která se podobně jako jinde ve světě vyznačuje určitými charakteristickými rysy. Jedná se především o tak zvaný prvek infotainmentu, o spojení zpravodajství a zábavy. Proto se do nedávné doby vyskytovalo tolik negativních příspěvků o notářích, kdy byla jejich práce dávána pouze do souvislosti s problémem nebo stížnostmi občanů.to vyplývá především z neznalosti problematiky notářské práce ze strany novinářů, která je příliš složitá pro zjednodušující mediální výpovědi. Například redaktoři televize Nova ve svých zpravodajských a publicistických pořadech poskytují osloveným lidem pět vteřin na výpověď.co však lze říci na vysvětlenou k nějaké skutečnosti během pěti sekund? Zákonitě tak musí dojít k bagatelizaci problému a nedorozumění.řešením však není ani ignorování médií.to vede k mediální izolaci a ta ve svém důsledku vyznívá stejně negativně jako třeba kritický článek. II. Porovnání charakteru mediálních příspěvků vroce 2003 a 2004 Analýza mediálních příspěvků na téma notář za leden až říjen 2003 ukázala 18 % negativních příspěvků z celkového počtu. V porovnání s předchozím rokem bylo vroce 2004 za měsíce leden až srpen 5 % negativních příspěvků z celkového počtu. Zdrojem pro vyhodnocování příspěvků je elektronický monitoring společnosti IT Newton. Audit těchto příspěvků je založen na kontextovém hodnocení jejich obsahu a řídí se těmito kritérii: za negativní výpověď je považována špatná práce notáře, neutrální výpověď obsahuje konstatování skutečnosti a pozitivní výpověď rady, vysvětlení a zdůraznění důležitosti práce notáře. Výsledkem aktivní desetiměsíční spolupráce s masovými médii v letošním roce je pokles negativních příspěvků, ale také mírný pokles příspěvků ve své absolutní výši. Měsíčně se v českých médiích objevuje průměrně dvacet až třicet zmínek nebo článků na téma notář. Negativní příspěvky se přesunuly buď do kategorie neutrálních nebo dokonce pozitivních. Notářská profese je pro média v rámci infotainmentu spíše neatraktivním tématem, pokud nenastane některá z oblíbených mediálních kauz, které se periodicky vrací na stránky novin nebo na televizní obrazovky. Příkladem za všechny může být případ Foglarovy závěti a dědictví. III. Příští úkoly Více otevřenosti, méně izolovanosti. Spolupráce v oblasti tiskových médií by se měla nadále rozšířit o deník Právo, Lidové noviny a časopis Týden. Také bude pravidelně aktualizováno zpravodajství na novém informačním portálu Notářské komory České republiky. Způsob vytváření legislativních změn vyžaduje rozšíření externí komunikace i do politické oblasti, především mezi poslance parlamentu. O její nezbytnosti není pochyb, proto v současné době probíhá na půdě Notářské komory České republiky diskuse o potřebách i nejvhodnějších formách poskytování informací ze strany komory českým zákonodárcům. Stejná potřeba je i v oblasti poskytování informací mediálního charakteru zahraničním notářským institucím a evropským správním orgánům. Na domácí půdě zůstává v oblasti komunikace ještě jedna náročná výzva. Jedná se o udržování korektních profesionální vztahů s ostatními právnickými profesemi. Tímto způsobem lze dojít k celkové kultivaci vztahů, k vzájemnému respektu a částečně i k ochraně vlastních profesních kompetencí.z výše uvedených úkolů je tento pravděpodobně nejtěžší, ale o to významnější. Notář a EU Základy evropského práva společností se zřetelem na jeho význam pro činnost notáře po vstupu ČR do EU 1. část Prof. JUDr. Jan Dûdiã, JUDr. Petr âech, LL.M.* Vstup České republiky do Evropské unie se významně dotkl právní úpravy společností. Řada evrop- * Prof. JUDr. Jan Dědič působí na katedře práva VŠE a katedře obchodního práva PF UK Praha, JUDr. Petr Čech na katedře obchodního práva PF UK Praha.

11 str_157_ :36 Stránka Číslo 6/2004 AD NOTAM ských předpisů je bezprostředně závazná a aplikovatelná na našem území, a to jak v oblasti primárního, tak sekundárního komunitárního práva. Dosavadní normy českého práva, které těmto předpisům odporují, pozbyly účinnosti.u ostatních ustanovení, jež mají původ v evropském právu (např. v akciovém právu jde o dominantní část právní úpravy), se zásadně změnil způsob jejich interpretace. K jejich aplikaci jsou sice nadále povolány české soudy, ovšem podle zcela nových pravidel; konečný a závazný výklad smí podat pouze Evropský soudní dvůr. Judikatura k četným otázkám je přitom již ustálená a nutně použitelná. Uvedené změny zasahují prakticky všechny adresáty a uživatele právních předpisů v oblasti obchodních společností, notáře nevyjímaje. Cílem tohoto článku je poskytnout notářům alespoň základní orientaci v materii komunitárního práva společností a v jeho významu pro tuzemské právní prostředí. Vzhledem k rozsáhlosti materie a omezenému rozsahu článku přehled nemůže být vyčerpávající. V podrobnostech autoři odkazují např. na své monografie, jež k danému tématu publikovali, popř. jejichž vydání lze v dohledné době očekávat. 1 I. Obecný kontext Dnem vstupu České republiky do Evropské unie se stalo součástí českého právního řádu komunitární právo, tj. právní úprava Evropského společenství (ES). Smlouva o založení tohoto společenství, jak plyne z judikatury Evropského soudního dvora (ESD), 2 zakládá nový, vlastní právní řád,integrovaný do právních řádů členských států. Adresáty ustanovení komunitárního právního řádu nejsou pouze členské státy, ale také jednotlivci. Soudy v členských státech jsou povinny tento právní řád aplikovat, a to přednostně před národním právem (zásada přednosti komunitární úpravy). Přitom jsou také ony vázány obecnou povinností plynoucí státům a jejich orgánům (včetně orgánů výkonné a soudní moci) z čl. 10 Smlouvy o založení ES (SES), podle něhož: Členské státy přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají z této smlouvy nebo jsou důsledkem činnosti orgánů Společenství. Usnadňují mu plnění jeho poslání. Bylo by ale zásadní chybou nahlížet na komunitární právo očima právníka vzdělaného a uvyklého působit v systému národního práva. Národní způsoby právnického myšlení jsou na komunitární právo v zásadě nepřenositelné. Komunitární právo vykazuje řadu odlišností, s nimiž je nutné počítat. Pro účely tohoto článku budiž zmíněny zejména následující okruhy specifik: a) specifické prameny práva a jejich působnost na území členských států, b) specifické způsoby a metody interpretace, c) specifické pojmosloví a zvláštnosti jazykového vyjádření. 1. Druhy komunitárních předpisů a jejich působení na národní právo Různé druhy pramenů komunitárního práva mají odlišný význam v národním právu. Z hlediska jejich působení je především třeba zkoumat,komu jsou adresovány: zda pouze členským státům, nebo rovněž dalším subjektům, a kdo se jich případně může dovolat. Některé komunitární normy zavazují výlučně členské státy a na území členských států působí jen zprostředkovaně, jiné mají tzv. bezprostřední účinek jednotlivci se jich mohou dovolat přímo. Přímý účinek je ovšem dvojího druhu.tzv. vertikální bezprostřední účinek mají ta ustanovení komunitárního práva, kterých se fyzické a právnické osoby (odlišné od členských států) mohou dovolat výlučně proti členskému státu. Komunitární normy s tzv. horizontálním přímým účinkem působí také ve vzájemných vztazích fyzických a právnických osob, lze se jich tedy dovolat rovněž např. ve vztahu spotřebitel podnikatel atd. Popsaný vertikální vztah mezi jednotlivcem a státem přitom nelze ztotožňovat se vztahem nadřízenosti a podřízenosti.judikatura ESD potvrzuje,že přímý účinek nastupuje i tam, kde stát nevystupuje jako vykonavatel veřejné moci, nýbrž jako účastník soukromoprávního vztahu, např. zaměstnavatel. 3 Pojem stát navíc ESD pro tyto účely interpretuje mimořádně extenzivně. Přímou aplikovatelnost komunitárního práva na vertikále tak konstatoval rovněž vůči subjektům od státu formálně odlišných,leč plnícím funkce státu,popř. takovým, které stát pověřil poskytováním veřejné služby (public service) pod kontrolou státu a za tím účelem je vybavil oprávněními překračujícími rámec běžných pravidel, jež se uplatňují ve vztazích mezi jednotlivci. 4 Primární komunitární právo tvoří Smlouva o založení EHS z roku 1957 (tzv. Římská smlouva; od Maastrichtské smlouvy hovoříme jen o ES). Prošla několika změnami: nejobsáhleji byla novelizována Maastrichtskou smlouvou a dále Amsterdamskou smlouvou, jež mj. změnila číslování většiny článků původního smluvního textu;poslední velkou novelizaci přinesla Smlouva z Nice a Aténská smlouva.smlouva o založení ES obsahuje řadu přímo aplikovatelných norem, zásadně však v rovině vertikální, tj. ve vztahu k členským státům. Klíčový význam mají čtyři základní svobody,kterým se podřizuje veškeré konání orgánů ES:volný pohyb osob,zboží,služeb a kapitálu.český podnikatel by se např.mohl vůči členskému státu (včetně České republiky) domáhat porušení některé z uvedených svobod, pokud by mu právní úprava tohoto státu nepřípustným způsobem bránila v realizaci takové svobody. Nemusí se přitom jednat o předpisy veřejného práva, včetně předpisů daňových. 5 ESD např. judikoval, 1 Viz publikace Obchodní právo po vstupu ČR do EU a Evropské právo společností. Praha : Polygon, 2004, jakož i monografii Evropská (akciová) společnost,kterou nakladatelství Polygon připravuje k vydání v prvních měsících roku Srov. např. rozsudek ESD ve věci C-26/62 (Van Gend & Loos) či C- 453/99 (Courage). 3 Srov. např. rozsudek ve věci C-152/84 (Marshall), který se týkal přímého působení směrnice č.76/207/ehs o rovném zacházení mezi muži a ženami, pokud jde o přístup k zaměstnání a pracovní podmínky. 4 Ve věci C-188/89 (Foster) tak např. Evropský soudní dvůr vztáhl bezprostřední účinek čl. 5 odst. 1 směrnice č. 76/207/EHS o rovném zacházení mezi muži a ženami, pokud jde o přístup k zaměstnání a pracovní podmínky, na společnost British Gas plc., monopolního distributora plynu na území Spojeného Království. 5 Srov. např. rozsudek ve věci C-9/02 (de Lasteyrie du Saillant), ve kterém ESD prohlásil za odporující usazovací svobodě francouzskou daňovou úpravu, jež vázala vystěhování do zahraničí na zaplacení daně zpříjmů ohledně nerealizovaných výnosů z cenných papírů,či C-42/02 (Lindman),v němž ESD deklaroval neslučitelnou s volným pohybem služeb finskou úpravu zdanění výhry v loterii organizované švédskou loterijní společností.

12 str_157_ :36 Stránka 167 AD NOTAM Číslo 6/ že překážku realizace uvedených svobod mohou zakládat byť jen národní předpisy práva soukromého. 6 Judikatura postupně rozšiřuje působení vybraných ustanovení Smlouvy o založení ES do roviny horizontální. Nejprve byl přímý horizontální účinek přiznán ustanovením upravujícím kartely a zákaz zneužití dominantního postavení. 7 Postupně tento vývoj proniká do dalších oblastí. 8 Sekundární komunitární právo vytvářejí orgány ES. Podle formy lze jeho prameny členit na nařízení, směrnice a rozhodnutí. Pouze první dvě mají obecný význam. Rozhodnutí zavazují jen strany, jimž jsou adresována.vzhledem k systému vybudovaném na doktríně acte claire se lze nicméně setkat s názory, že rozhodnutí ESD mají rovněž význam obecný,jako další pramen komunitárního práva (precedenční systém). Nařízení jsou bezprostředně aplikovatelná jak na vertikále, tak horizontále. Směrnice zavazují jen členské státy, a to co do cílů, jichž má být jejich prostřednictvím dosaženo. Formu a prostředky naplnění těchto cílů volí orgány členských států.teprve nepromítne-li členský stát směrnici včas a řádně do právního řádu, vystavuje se riziku bezprostředního účinku jejích ustanovení, leč výlučně na vertikále, tj. ve vztazích, ve kterých vystupuje právě tento členský stát. K tomu nicméně musí přistoupit několik dalších předpokladů vymezených judikaturou ESD:ustanovení musí zvýhodňovat jednotlivce a jeho obsah musí být nepodmíněný a dostatečně určitý, tj. způsobilý samostatného výkonu i bez promítnutí do národního práva. 9 Pozdní či vadná transpozice směrnice kromě toho může být předmětem řízení podle čl. 226 a násl. SES. Zjistí-li v něm ESD na návrh Evropské komise či jiného členského státu, že členský stát porušil povinnost plynoucí z komunitárního práva, a neuvede-li odsouzený členský stát právní řád do souladu se směrnicí ani v dodatečné lhůtě, navrhne Evropská komise jeho opětovné odsouzení a současně výši pokuty, jež může dosahovat až stovky tisíc či milióny euro denně. V horizontálních vztazích naproti tomu ustanovení směrnic přímo nepůsobí ani po uplynutí transpoziční lhůty.strany by se nicméně mohly domáhat na členském státu náhrady škodu, kterou jim způsobil pozdní či vadnou transpozicí směrnice, opět jsou-li splněny předpoklady vymezené judikaturou. 10 Směrnice musí především zakládat právo jednotlivce,jehož obsah lze dovodit přímo z textu (tj. nezávisí na konkretizaci národním zákonodárcem), a je dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti k včasné a řádné transpozici a vznikem škody. K tomu přistupuje požadavek, aby vada v transpozici zakládala podstatné porušení komunitárního práva. Nárok na náhradu škody se při splnění daných podmínek opírá přímo o komunitární právo. Jeho uplatnění se nicméně řídí národními předpisy, včetně otázek procesních zahrnujících též úpravu soudní příslušnosti. Poškozené subjekty se tedy nemohou obracet na ESD. Žaloby musejí směřovat k národním soudům podle obecných, popř. zvlášť k tomu účelu vytvořených národních předpisů o odpovědnosti státu za škodu. Specifické, a v tuzemské právní praxi podceňované, je nepřímé působení směrnic na národní právní úpravu. Opírá se o zásadu konformní interpretace harmonizovaných norem národního práva s ustanoveními směrnic, s nimiž se tyto normy uváděly v soulad,kterou ESD opřel očl. 10 SES. Povinnost k harmonizaci národního práva s evropskou úpravou pro členský stát nekončí tím, že zákonodárný sbor či orgán moci výkonné přijme předpis, jímž přizpůsobí právní řád ustanovením směrnice. Orgány aplikace práva, soudy nevyjímaje, jsou rovněž povinny přispět k co nejdůslednějšímu naplnění cílů směrnice. Při aplikaci národního ustanovení, jež má původ či odraz v komunitárním právu, je soudce povinen volit takovou interpretaci, která co nejlépe vyhoví textu směrnice, a zejména účelu, jejž sledovaly orgány ES jeho přijetím. V praktickém důsledku tato zásada znamená, že u harmonizovaných ustanovení národního práva ustupují obvyklé výkladové metody právě metodě komunitárně-konformní interpretace. To může v řadě případů vést k průlomům do tradičních národních institutů, konceptů i pojmosloví. Z harmonizovaných ustanovení národního práva se zásluhou této zásady stávají trojští koně, jejichž obsahu je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Nedostatečně ostražití uživatelé, kteří jim z neznalosti přisoudí význam, na nějž jsou zvyklí v systému daného právního řádu, mohou pohořet. Pravý obsah pojmu může být diametrálně odlišný. Ustálené pojmosloví akoncepce národního práva nehrají roli.rozhodující je, jaký obsah pojmu přiřkne (nebo přiřkl) ESD, který jej jako jediný může autoritativně vyložit. Ilustrativní jsou např. závěry rozsudku ve věci C- 168/00 (Simone Leitner v.tui Deutschland GmbH & Co. KG). Evropský soudní dvůr se v něm vyjádřil k interpretaci pojmu škoda použitému ve směrnici č. 90/314/EHS v souvislosti s úpravou odpovědnosti za vady plnění ze smlouvy o koupi zájezdu (dovolené) a takto převzatému do rakouského práva. Leitnerovi zakoupili u společnosti TUI dovolenou v Turecku. Během pobytu onemocněla jejich dcera Simone těžkým případem salmonelózy. Nákaza prokazatelně pocházela ze stravy podávané v hotelu. Léčení si vyžádalo zbytek dovolené. Po návratu do Rakouska se poškozená prostřednictvím svých rodičů domáhala náhrady způsobené fyzické újmy (bolestné), ale také psychického strádání ( ušlé potěšení z dovolené entgangene Urlaubsfreude ). Rakouský soud první instance přiznal žalobkyni pouze bolestné. Nárok na kompenzaci psychické újmy odmítl s odvoláním na tradiční pojetí škody v rakouském právu, podle něhož škoda (obdobně jako v českém právu) nezahrnuje jinou než majetkovou újmu,tj.ani psychický otřes,jejž poškozený utrpí v důsledku škodné události. Soud vyšší instance předložil otázku ESD. Ten rozhodl, že pojem musí být v komunitární úpravě vzhledem 6 Srov. např. rozsudek ve věci C-98/01 (Komise v. Spojené království) k problematice tzv. zlatých akcií. 7 Z poslední doby viz např. rozsudek ve věci C-453/99 (Courage), který má zásadní význam mj. z hlediska právního režimu platnosti právních úkonů a odpovědnosti v případě jednáních porušujících komunitární soutěžní právo. 8 Značný význam má rozsudek ve věci C-281/98 (Roman Angonese v. Cassa di Risparmio di Bolzano SpA), ve kterém ESD přiznal bezprostřední horizontální účinek ustanovení čl. 39 SES, jež zakazuje diskriminaci mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky. V daném případě soud připustil,aby se citovaného ustanovení Smlouvy o založení ES dovolal uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z výběrového řízení z důvodů byť jen nepřímo souvisejících se státní příslušností, proti potenciálnímu zaměstnavateli bance. 9 Srov.např.rozhodnutí ve věcech C-8/81 (Becker),C-6/90 (Francovich) nebo C-441/99 (Gharehveran). 10 Srov.např.rozhodnutí ve věcech C-6/90 (Francovich) či C-140/97 (Rechberger).

13 str_157_ :36 Stránka Číslo 6/2004 AD NOTAM k textu a systému citované směrnice a s přihlédnutím k jejímu účelu vykládán tak, aby zahrnoval rovněž újmu na nehmotných statcích (včetně psychické újmy) vyvolanou nesplněním či vadným splněním závazku poskytovatele služeb upravených směrnicí. Národnímu soudci (včetně českého) z tohoto závěru plyne povinnost stejným způsobem aplikovat daný pojem také v systému národního práva,třebaže tím způsobí průlom do tradičního pojetí klasického civilněprávního institutu. Také uživatelé ryze národního práva si tak musejí být vědomi, ve kterých případech mají ustanovení, jež aplikují, původ ve směrnicích.v popsaném systému, jenž se od stávajícího v mnohém liší, je samotné uvědomění si komunitární dimenze konkrétního ustanovení důležitým předpokladem správné aplikace. Ignorování popsaných souvislostí může vést ke škodám a odpovědnosti. Imperativ konformní interpretace se týká nejen právních norem, které byly přijaty po schválení směrnice s cílem přizpůsobit národní právo jejímu znění. Evropský soudní dvůr dovodil,že stejně musejí být vykládána ustanovení, která se v právním řádu vyskytovala i před přijetím směrnice, spadají-li do rámce úpravy dotčené směrnicí. Konformně ke směrnicím na druhé straně není třeba interpretovat národní ustanovení, která členský stát podřídil směrnici, aniž k tomu byl povinen (přesahující účinek). Zásada konformní interpretace se uplatní, jen připouštíli národní právní řád, aby bylo žádoucího stavu dosaženo cestou (byť rozšiřující) interpretace.soudy nemusejí aplikovat národní předpisy proti jejich výslovnému textu. V takových případech je nejprve na zákonodárci, aby zajistil soulad právního řádu s požadavky komunitární úpravy, přičemž se uplatní výše popsané donucující a sankční mechanismy. 2. Interpretace komunitárního práva Základním nástrojem pro zajištění souladu a jednoty aplikace komunitárního práva je výkladový monopol ESD plynoucí z čl. 234 SES. Evropský soudní dvůr je nadán výlučnou působností k unifikaci výkladu komunitárního práva v rámci tzv.řízení o předběžné otázce.smlouva z Nice doplnila Římskou smlouvu o ustanovení třetího odstavce čl. 225, podle něhož je do budoucna nutno počítat s tím, že také Soud prvního stupně bude ve vybraných oblastech povolán rozhodovat o předběžných otázkách ve smyslu čl.234 SES,ledaže dospěje k závěru, že povaha věci vzhledem k jejímu významu vyžaduje,aby rozhodl ESD.Ten ostatně bude v těchto věcech fungovat jako odvolací orgán proti rozsudkům Soudu prvního stupně. O které oblasti se bude jednat, vyplyne ze statutu ESD.Ten prozatím žádnou takovou oblast nespecifikuje. Jakmile se určité ustanovení stane součástí evropského práva, ztrácejí orgány členských států (zejména soudy) možnost, aby je v konečné instanci samy interpretovaly. To má zprostředkovaně význam i pro interpretaci ryze národního práva, odráží-li se v něm úprava komunitární. Dospěje-li národní soud nižší instance k závěru, že řízení, jež vede, vyžaduje výklad komunitárního práva, může (jde-li o soudce nižšího stupně), resp. musí (jde-li o soudce,jehož rozhodnutí nelze napadnou opravným prostředkem) řízení přerušit a obrátit se na ESD s žádostí, aby výklad podal. Je třeba zdůraznit, že národní soudy se podle čl. 234 SES nedotazují, jak mají rozhodnout v konkrétním řízení. Evropskému soudnímu dvoru ani nepředkládají soudní spis. Evropský soudní dvůr nevystupuje jako vyšší instance, která by měla posoudit okolnosti případu a vydat o něm rozhodnutí závazné pro strany sporu. Vztah ESD a národních soudů je kooperativní spíše než hierarchický. Národní soudy formulují otázky týkající se interpretace komunitárního práva, jež mají vztah k danému řízení, a ESD, shledá-li dostatek působnosti, na ně odpovídá. Zjednodušeně lze konstatovat, že ESD plní v tomto řízení pro vymezený okruh tazatelů úlohu poskytovatele právních stanovisek k výkladu komunitárního práva. Povinnost soudu poslední instance zahájit řízení o předběžné otázce neplatí pouze v případech, ve kterých je výklad komunitárního práva nesporný a předložení otázky ESD se jeví jako zbytečné (tzv. acte claire). O takové případy se dle ustálené judikatury jedná, byla- -li otázka před ESD již řešena. Nerozhoduje, ve kterém druhu řízení se tak stalo, a dokonce ani, zda jsou sporné otázky zcela identické. Cenné závěry týkající se interpretace komunitárního práva mohou vyplynout také z rozsudků vynesených v řízeních podle čl. 226 a násl. SES. Také v nich se ESD nezřídka zabývá výkladem komunitárního práva,než dospěje k závěru,zda členský stát porušil povinnost uvést národní právo do souladu s komunitární předlohou. Případ acte claire je dán rovněž tehdy,jsou-li ustanovení komunitárního práva natolik jednoznačná, že vylučují jakoukoliv pochybnost ohledně interpretace. Národní soud ovšem může od položení otázky odhlédnout, jen je-li přesvědčen, že stejnou míru jistoty ohledně výkladu komunitárního práva v dané otázce by sdílely i soudy ostatních členských států a sám ESD. Právo iniciovat řízení o předběžné otázce nepřísluší každému soudu v jakémkoliv řízení. Judikatura vymezuje několik kritérií,jež musejí být naplněna,aby se soud otázkou zabýval. Soud či tribunál, který dotaz vznáší, musí být založen zákonem, vykazovat trvalý charakter, být nezávislý, vykonávat obligatorní soudní moc, rozhodovat ve sporném řízení (inter partes) a aplikovat právní normy. Absence byť jediného znaku může vést k odmítnutí žádosti. Pro nedostatek obligatornosti výkonu soudní moci se ESD např.odmítl zabývat žádostí o vyřešení předběžné otázky, kterou vznesl rozhodčí tribunál. Na nesporné povaze věci obvykle troskotají řízení zahájená národními rejstříkovými soudy ve věcech týkajících se vedení obchodního rejstříku. Totéž platí v případech, vyřizují-li soudy agendu týkající se registrace věcných práv k nemovitostem. Požadavek sporného charakteru řízení (inter partes) nicméně ESD nepovažuje za absolutní. Orgánem členského státu také nemusí být jen soud. Naplnění popsaných kritérií ESD konstatoval rovněž u některých úřadů správních, resp. kvazi-správních, zvláště stojí-li částečně mimo tradiční strukturu státní správy a vykazují-li obligatorní přezkumnou působnost a relativní nezávislost. 11 Pokud jde o samotné metody výkladu komunitárního práva, deklaroval ESD na samém počátku své činnosti závazek interpretovat komunitární právo v souladu s jeho 11 Srov. k tomu např. rozsudky ve věcech C-102/81 (Nordsee), C-182/00 (Lutz), C-111/94 (Job Centre), C-178/99 (Salzmann), C-110/98 (Gabalfrisa) nebo C-54/96 (Dorsch Consult).

14 str_157_ :36 Stránka 169 AD NOTAM Číslo 6/ duchem (spirit,geist,l esprit),systematikou a zněním. 12 Zvolené pořadí interpretačních kritérií není náhodné. Rozsudky ESD potvrzují primát teleologické metody výkladu komunitárního práva. Jazyková interpretace slouží spíše jako východisko pro další úvahy ve vztahu k účelu normy, nemluvě o specifických problémech vyvolaných rozdíly v různých jazykových mutacích komunitárních předpisů.míra extenzity výkladu vzhledem k výslovnému znění může být v krajním případě značná. Historický výklad se naproti tomu uplatňuje minimálně. Jakkoliv ESD opakovaně deklaruje autonomnost systému komunitárního práva vzhledem k národním právům členských států, zůstává nejasnou otázka, nakolik lze při výkladu komunitárního práva vycházet alespoň ze zásad společných všem těmto národním právům. Odpověď na ni se případ od případu liší. Některá ustanovení komunitárního práva na tyto zásady jako na pramen práva přímo odkazují.tak např. čl. 288 SES, pokud jde o otázku právní úpravy mimosmluvní odpovědnosti Společenství za škodu způsobenou orgány ES,resp.jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkce. Rovněž např. původní návrhy nařízení o statutu evropské společnosti předpokládaly, že v otázkách neupravených nařízením se na evropskou společnost použijí zásady společné všem národním akciovým úpravám. V jiných případech na takové zásady odkazuje judikatura viz např. rozsudek ve věci C-155/79 (AM & S) ve vztahu k ochraně důvěrnosti komunikace mezi advokátem a jeho klientem, vyšetřuje-li Evropská komise podezření na porušení komunitárního soutěžního práva. Lze se však setkat také s judikáty, jež zdůrazňují autonomní povahu komunitárního právního řádu do míry vylučující byť jen aplikaci soukromoprávních zásad společných všem národním právům již z dob římského práva. Viz např. rozhodnutí ve věci C-296/95 (EMU Tabac). Spoléhat na tyto zásady při anticipaci výsledku řízení podle čl. 234 SES se tak jeví jako rizikové. 3. Jazykové vyjádření komunitárních norem Zvláštní problém, který vzniká v systému komunitárního práva v souvislosti s jeho interpretací, má původ v pluralitě úředních jazyků, jež se projevuje také v textech právních předpisů. Platí zásada, podle níž jsou úředními jazyky ES zásadně všechny úřední jazyky členských států. Jejich výčet podává ustanovení čl. 1 nařízení č. 1 z roku 1958, ve znění změn vyvolaných přístupovými akty nových členských států. Dnem 1. května 2004 k dosavadním jedenácti řečem přibývá také čeština. České překlady komunitárních předpisů jsou tedy zásadně stejně autentické jako verze v dosavadních úředních jazycích ES. Přílišné spoléhání na tento fakt ale může být zrádné. Cílem orgánů Společenství je maximální uniformita všech jazykových verzí. Málokdy se jí však podaří beze zbytku dosáhnout. Evropský soudní dvůr se vícekrát zabýval problémem rozdílných formulací v různých národních verzích komunitárních předpisů, které měly zásadní normativní význam. 13 Při tom pravidelně potvrzuje zásadu, podle níž jsou všechna znění komunitárních předpisů autentická. Z toho ale současně plyne, že jejich interpretace nemůže vycházet z jediné jazykové verze, nýbrž předpokládá komparaci více jazykových mutací. Převáží to znění, jež nejlépe vyhovuje účelu předpisu, který v něm ESD pokládá za nutné spatřovat. Je zřejmé, že při analýze účelu směrnice mohou některé jazykové verze nabýt větší důležitosti než jiné. Pokud návrh předpisu vznikal v angličtině, francouzštině a v němčině, zatímco do ostatních jazyků byl přeložen až těsně před finalizací a přijetím, význam zmíněných verzí vzroste.to na druhé straně neznamená, že z jazykového hlediska nemůže v konkrétním sporu převážit právě znění jiné, ikdyby odporovalo ostatním úředním jazykům ES,včetně zmíněných stěžejních.v tom se projevuje daná hierarchie metod interpretace v komunitárním právu a relativně méně významná role, kterou ESD přiznává výkladu jazykovému. Nabude-li přesvědčení, že zjištěnému účelu komunitární normy nejlépe vyhovuje např. česká verze, nelze vyloučit,že se na ni výslovně odvolá a její existencí podpoří argumenty ve prospěch závěru,k němuž dospěl. Ilustrativní je rozhodnutí ve věci C-296/95 (EMU Tabac). Spor se týkal výkladu směrnice č. 92/12/EHS, upravující problematiku spotřební daně, zejména jejího čl. 8, podle něhož se v případě zboží nabytého jednotlivci pro soukromou spotřebu a jimi dopravovaného spotřební daň vybere ve státu, ve kterém došlo k nabytí zboží. Jádrem pře se stala otázka zdanění cigaret nabytých v Lucembursku (ve kterém byla sazba daně nižší než ve Velké Británii), leč hromadně přepravovaných zprostředkovatelem pro individuální zákazníky do Británie.Dovozci namítali, že zboží dopravují odděleně na účet jednotlivých zákazníků, tj. na zboží je třeba nahlížet, jako by je zákazníci dopravovali sami,velká Británie proto nemůže vznášet nárok na uvalení spotřební daně na dané zboží. Argumentovali mj. zásadou společnou většině národních právních řádů, včetně britského, a mající původ v římském právu, podle níž se na toho, kdo jedná prostřednictvím zástupce, hledí, jako by jednal sám. V reakci na to ESD zopakoval tezi o svébytnosti komunitárního práva a zdůraznil, že komunitární právní řád v zásadě nesměřuje k tomu, aby vytvářel koncepce na základě jednoho nebo více národních práv členských států. Problém interpretoval autonomně, a to výlučně vzhledem k účelu daného ustanovení i celého předpisu. Důležitý argument odpůrců se nicméně vázal k textu směrnice. Zatímco řecká a dánská verze směrnice v čl. 8 výslovně požadovala, aby bylo zboží dopravováno spotřebitelem osobně, ostatní jazykové mutace takové zpřesnění neobsahovaly. K tomu dovozci uvedli, že oba zmíněné jazyky patří k méně významným, neboť jimi hovoří pouhých 5 % populace EU a nejedná se o jazyky běžně srozumitelné ostatním národům Společenství. Přednost je proto třeba dát zbylým zněním, která požadavek osobní přepravy zboží nepřebírají. Evropský soudní dvůr znovu vyzdvihl rovnocennost veškerých jazykových verzí, a doplnil, že tato rovnocennost musí být aplikována zásadně bez ohledu na význam konkrétního jazyka. S ohledem na účel ustanovení ESD v daném případě upřednostnil znění obsažené v dánské a řecké verzi směrnice. Případů nesouladu českého překladu komunitárních předpisů s předlohou je mnoho. Často jsou vady tak zásadní, že nezbude než navzdory autenticitě tuzemské formulace považovat cizojazyčné verze za autentičtější a komunitárnímu předpisu přisoudit ten význam, který má v zahraničním znění, i kdyby obsahově odporoval 12 Srov. k tomu zmíněný rozsudek ve věci C-26/62 (Van Gend & Loos). 13 Srov. např. rozsudky ve věci C-283/81 (CILFIT), C-135/83 (H.B.M. Abels), C-236/97 (Codan), C-106/89 (Marleasing viz k němu též níže) či C-296/95 (EMU Tabac).

15 str_157_ :36 Stránka Číslo 6/2004 AD NOTAM českému vyjádření. U zjevných nesmyslů, překlepů atd. lze využít možnosti úřední opravy (korigenda) znění předpisu. V ostatních případech bude nutné vyčkat jednotné interpretace Evropským soudním dvorem a z ní poté vycházet. II. Primární komunitární právo společností Z ustanovení primárního práva mají pro úpravu společností význam zejména ustanovení a) o volném pohybu osob, který se u společností projevuje jako svoboda usazování se (čl. 43, čl. 48 SES), a b) o volném pohybu kapitálu (čl. 56 SES). Klíčová je otázka, na jaký typ útvarů vlastně komunitární úprava dopadá. Působnost primárního práva společností je široká. Pojem společnost vymezuje druhý pododstavec čl. 48 SES. Ukládá považovat za společnosti nejen obchodní společnosti, ale také společnosti občanského práva, a dokonce jiné právnické osoby soukromého i veřejného práva, které sledují výdělečné účely. Těmi se nemusí rozumět pouze úmysl dosáhnout zisku, nýbrž i např. jen účast na všeobecném hospodářském životě. 1. Svoboda usazování se Svoboda usazování se, upravená v čl. 43 SES, sestává ze dvou složek. Tzv. primární svoboda usazování se (první věta prvého pododstavce čl. 43) zahrnuje právo podnikatele přemístit na území jiného členského státu těžiště výkonu své podnikatelské činnosti, své místo podnikání. Sekundární svoboda usazování se (druhá věta prvého pododstavce čl. 43) rozšiřuje tuto možnost o právo zakládat na území jiných členských států dceřiné společnosti, pobočky, agentury, zastoupení atd. Praktický význam ustanovení primárního práva o svobodě usazování se vzrostl po sérii několika rozsudků ESD. Ten nejprve dovodil, že primární svoboda usazování se dopadá výlučně na fyzické osoby. Nepřiznává-li jim tuto svobodu sekundární komunitární právo (jako např. nadnárodním formám společností), požívají společnosti pouze práva sekundárního usazování na území jiných členských států.v následujících rozsudcích nicméně ESD zmíněný rozdíl co do faktického účinku setřel.tyto rozsudky se týkají kolizních norem v právu společností některých členských států, založených na tzv. teorii sídla, jež co do důsledku kladly překážku pohybu společností napříč vnitřním trhem. Narážely na ně zejména tzv. pseudozahraniční společnosti, tj. společnosti založené formálně podle zahraničního práva, ovšem pro účely podnikání výlučně nebo téměř výlučně na území jiného členského státu, z něhož zpravidla také pocházeli zakladatelé či společníci.nejčastější pohnutkou takových jednání byla snaha vyhnout se přísnějším předpisům v právu společností domovského státu zakladatelů, zejména pokud jde o požadovanou minimální výši základního kapitálu zakládané společnosti. Bylo jen otázkou času, kdy bude ESD povolán posoudit v konkrétním řízení jejich slučitelnost s primárním evropským právem. Linie judikatury Fearon 14 Komise v. Francie 15 Segers 16 Daily Mail 17 Centros 18 Überseering 19 Inspire Art 20 postupně potvrdila neslučitelnost důsledků teorie sídla s čl. 43 a 48 SES nejen v úzce pojaté otázce uznávání zahraničních společností, včetně pseudozahraničních, ale též ve vztahu k jejím širším dopadům. Spolu se subjektem samotným je hostitelský členský stát povinen uznat také podstatnou část jeho osobního statutu, aniž má zásadně možnost tento statut korigovat vlastními kogentními předpisy, třebaže jinak běžně aplikovanými na domácí společnosti. To platí i v případech, kdy je zřejmé, že subjekt byl založen podle zahraničního práva takřka výlučně proto, aby se zakladatelé vyhnuli méně liberálním předpisům domovské jurisdikce. Výjimky bude patrně možné připustit jen ve velmi omezeném okruhu případů, bude-li členský stát schopen doložit splnění podmínek, jež ESD na taková omezení klade. Rozhodně mezi tyto případy ovšem nepatří úsilí chránit domácí věřitele zahraničních společností skrze předpisy o tvorbě a zachování základního kapitálu. Rozsudky nastartovaly nový jev v evropské úpravě společností, známý dosud spíše z ekonomické a právní reality v USA, totiž soutěžení právních řádů. Není-li zakladatel spokojen s úrovní úpravy společností v členském státu svého původu (tedy např. český občan), rozhlédne se po zbylých evropských právních řádech a vybere z nich ten,který nejlépe vyhovuje jeho podnikatelskému záměru (zakladatel tak zvolí např. právo anglické, kyperské, slovenské apod.). Teorie tento jev nazývá doslova nákupy po právních řádech (tzv.forum shopping).uvedeným právem se bude řídit nejen založení společnosti, ale též vnitřní chod společnosti po celou dobu její existence.to vše bez ohledu na to,že veškerou činnost bude zakládaná společnost vyvíjet ve státu původu zakladatele (tj. např. v České republice), tedy že zakladatel společnost založil pouze formálně podle zahraničního práva, ikdyž jeho cílem bylo od počátku s touto formou společnosti podnikat v České republice skrze organizační složku. Bariéry mobilitě zahraničních a pseudozahraničních společností v podobě důsledků teorie sídla tento proces na dlouhá desetiletí blokovaly. Jejich odstranění ESD působí, že tato soutěž propukla v plné intenzitě. 21 Již v 90. letech minulého století poukazovali experti na běžnou praxi v Nizozemí, kdy...místní myč oken v malé vesničce Appingedam v severní venkovské oblasti Nizozemí, který svou činnost vykonává výlučně v tomto regionu, využívá právní formu anglické private limited company Podobný vývoj nastává v Německu. Objevují se nejrůznější nabídky, které mezi německými podnikateli propagují založení anglické limited company za rozumnou cenu a v rekordním čase. 23 Přesné statistické údaje nejsou k dispozici, z údajů britského Companies House nicméně plyne,že strmě rostou počty německých jednatelů nově zapsaných společností v Británii. Lze usu- 14 Srov. rozsudek ve věci C-182/ Srov. rozsudek ve věci C-270/ Srov. rozsudek ve věci C-79/ Srov. rozsudek ve věci C-81/ Srov. rozsudek ve věci C-212/ Srov. rozsudek ve věci C-208/ Srov. rozsudek ve věci C-167/ Srov. Leible, S., Hoffmann, J. Wie inspiriert ist Inspire Art? Europäische Zeitschrift für Wirtschaftsrecht, 2003, č. 22, s , Srov. Rammeloo, S. Corporations in Private International Law,A European Perspective. New York : Oxford University Press, 2001, s. 103, citujíc z díla Cohena Henriqueze. 23 Leible/Hoffmann op. cit. sub 21, na s. 682 v poznámce pod čarou č.52 např.citují z nabídky na webové stránce U nás dostanete anglickou Limited Company za pouhých 185 euro..expresní příplatek za její založení do 24 hodin činí 50 euro.dále odkazují na webové stránky s výmluvným názvem: (

16 str_157_ :36 Stránka 171 AD NOTAM Číslo 6/ zovat, že u valné většiny z nich se jedná právě o pseudobritské společnosti založené za účelem podnikání v Německu.V dubnu 2004 se Němci jako národnost dokonce dostali na první místo mezi zahraničními jednateli nově zapsaných společností a předčili i tradiční nejsilnější soupeře Američany; počet nově zapsaných společností s německými jednateli v tomto měsíci dosáhl bezmála V srpnu 2003 byl ještě méně než poloviční; činil necelých 700. Při rostoucím měsíčním počtu takových registrací lze odhadovat, že jen v roce 2004 postihne korporátní exodus pouze z Německa zhruba společností s ručením omezeným. 24 Situace v jiných členských zemích, jejichž úprava není dostatečně konkurenceschopná, není o mnoho lepší. Lze se obávat, že také pro účely podnikání v České republice vznikne řada formálně anglických společností založených tuzemskými občany podle anglického či jiného národního práva členského státu EU. Právní věda hodnotí proces jako masovou pluralizaci práva společností. 25 Svobodná volba místa založení společnosti,a s ní zprostředkovaně osobního statutu,výrazně prolamuje dosavadní legislativní monopol národních zákonodárců ve vztahu ke společnostem podnikajícím na území podléhajícím jejich teritoriální působnosti. Legislativní suverenitu státní moci v oblasti práva společností, dosud ničím neomezenou (leda snad postuláty lidských práv a základních svobod v kontextu štrasburského systému jejich ochrany),najednou limituje zcela nový faktor trh a jeho účastníci. Uspějí jen úpravy, jež tento faktor vyhodnotí jako dostatečně atraktivní. K tomu přistupuje další prvek nadnárodní formy společností, mající základ přímo v komunitárních předpisech. Reflexe v hmotněprávní úpravě na sebe nedala dlouho čekat. Národnímu zákonodárci nezbývá, než aby při tvorbě práva důkladně zvažoval,nakolik bude úprava,již tvoří,resp.dosud vytvořil,schopna konkurovat ostatním právním řádům členských států. Totéž ostatně platí pro orgány jeho aplikace, zejména soudy. Budou-li rozhodovat nesmyslně, popř. zdlouhavě, a nebudou-li dostatečně reflektovat ekonomickou realitu a s porozuměním pro ni spravedlivě vyvažovat konfliktní ekonomické zájmy, ztratí daná jurisdikce na atraktivitě. I domácí obyvatelstvo nakonec z jurisdikce uteče jinam. Již dnes některé členské státy Evropské unie tento korporátní exodus pociťují a neblaze nesou. Mnohé proto ve snaze tento vývoj zvrátit narychlo přistupují k reformě práva společností, popř. ji již realizují. Členskými státy Evropské unie se valí masivní reformní vlna, která boří řadu tradičních dogmat v právu společností. Zprávy o zásadní novele toho či onoho národního zákona, o nové flexibilnější formě společnosti v té či oné úpravě, ba dokonce o celých rekodifikacích přicházejí prakticky ze všech stran. Česká republika dosud zůstává spíše stranou tohoto proudu. Lze se ovšem obávat, že jakékoliv otálení může přinést velice neblahé důsledky. Jak důležitou roli hraje v systému komunitární úpravy v poslední době svoboda usazování se, dokresluje průlomové rozhodnutí ESD ve věci C-9/02 (de Lasteyrie du Saillant). Bezprostředně se sice netýká volného pohybu právnických osob, jeho význam pro společnosti přesto může být značný, zvláště ve vztahu k jejich mobilitě napříč vnitřním trhem. Soud v něm prohlásil za nepřípustnou překážku svobodě usazování se dokonce daňové předpisy členského státu, jež na akt vystěhování z dané jurisdikce váží vznik daňové povinnosti týkající se nerealizovaných výnosů z přírůstku hodnoty cenných papírů v majetku osoby, která opouští území státu, na němž byla dosud usazena. Spor se týkal fyzické osoby při výkonu primární svobody pohybu, přesto by se společnosti některých obecně formulovaných závěrů rozsudku mohly dovolat také při výkonu sekundárního exodu, neboť i ten může být omezován daňovými předpisy. Význam rozsudku pro volný pohyb společností navíc poroste s tím, jak bude komunitární právo přiznávat také společnostem právo primárního pohybu. 2. Volný pohyb kapitálu Základem volného pohybu kapitálu jsou ustanovení čl.56 a 58 SES.Ta nabyla nového významu pro právo společností v důsledku judikatury ESD vážící se k tzv. zlatým akciím. Ve věcech C-367/98 (Komise v. Portugalsko), C-483/99 (Komise v. Francie), C-503/99 (Komise v. Belgie), C-463/00 (Komise v. Španělsko) a C-98/01 (Komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska) se ESD postupně vyjadřoval k přípustnosti národních úprav zvláštních druhů akcií, kterými si členské státy zajišťovaly kontrolu nad privatizovanými společnostmi prostřednictvím zvláštních akcionářských práv, jejichž rozsah neodpovídal podílu těchto států na základním kapitálu dotčených společností. Řízení se vedla na podkladě čl. 226 SES. Evropský soudní dvůr v nich dospěl k několika závěrům, jež mají pro právo společností zásadní význam. Konstatoval, že volný pohyb kapitálu zahrnuje vedle svobody investovat kapitál do společností založených podle práva jiného členského státu zásadně také právo nabýt spolu s podílem na základním kapitálu odpovídající část kontroly nad společností. Volný pohyb kapitálu tedy ESD vyložil současně jako volný pohyb kontroly nad společnostmi. Disproporční akcionářská práva členských států nemající oporu v jejich adekvátním podílu na základním kapitálu proto zásadně brání volnému pohybu kapitálu ostatních investorů. Skutečnost, že určitá norma národního práva společností omezuje volný pohyb kapitálu, ještě nicméně automaticky neznamená, že odporuje čl. 56 a 58 SES. Nakolik jsou jednotlivá omezení slučitelná s právem ES, podrobil ESD obdobnému testu, jaký aplikuje na omezení svobody usazování se. Členské státy musejí omezení ospravedlnit splněním tří základních podmínek: omezení se uskutečňuje v důležitém veřejném zájmu, který může být zásadně spatřován jen v oblasti vlivu na poskytování veřejných služeb (public utilities), zejména v odvětví energetiky a telekomunikací (se zvláštním důrazem na jejich zajištění v případě krize), zvolený způsob a forma omezení jsou způsobilé tento zájem ochránit, a je dodržena zásada proporcionality, tj. zásah do volného pohybu kapitálu není co do rozsahu zjevně nepřiměřený důležitosti veřejného zájmu, který má být daným omezením naplněn. K tomu přistupují dva doplňkové předpoklady omezení nesmí působit diskriminačně vůči zahraničním 24 Srov. např. článek German firms flock to register in UK to cut costs. The Times, 1. června Srov. název statě Schanze, E., Jüttner, A. Die Entscheidung für Pluralität: Kollisionsrecht und Gesellschaftsrecht nach der EuGH Entscheidung Inspire Art.Aktiengesellschaft, 2003, č. 12, s

17 str_157_ :36 Stránka Číslo 6/2004 AD NOTAM investorům a v zájmu právní jistoty musí být předem patrné, jakým způsobem bude aplikováno (princip právní jistoty). Zásada nediskriminace ovšem na druhé straně neznamená, že omezení je přípustné, dopadá-li ve stejném rozsahu na domácí i zahraniční investory. V tomto ohledu ESD jednoznačně vyložil, že též omezení postihující zahraniční investory stejně jako domácí je třeba považovat za omezení a podrobit je výše uvedenému testu.volný pohyb kapitálu (obdobně jako svobodu usazování se) tak interpretoval jako reálný zákaz omezení, nejen jako zákaz těmito omezeními diskriminovat zahraniční subjekty. Takto vymezená kritéria naplnil dosud jediný členský stát Belgie. Ostatní v řízení podlehly. Obdobná řízení se vedou s Itálií, Nizozemím, Dánskem a Německem. Zvláštní pozornost vyvolal rozsudek nad Velkou Británií. Evropský soudní dvůr v něm uvedl, že nehraje roli, zda se omezení volného pohybu kapitálu realizují cestami veřejného či soukromého práva. Omezení je třeba spatřovat v každém ustanovení národního práva, které negativně ovlivňuje postavení osoby, jež nabývá podíl ve společnosti,pokud by ji mohlo odradit od učinění takové investice,a které tudíž komplikuje přístup k trhu v tomto státě. Přestože rozsudek zapadá do určitého kontextu, kdy formu soukromého práva zneužil státní orgán k prosazení omezení, jež by jinak zasluhovala zvláštní veřejnoprávní úpravu, jeho obecná dikce znepokojuje. Obecně formulovaný závěr rozsudku by mohl vyvolat dalekosáhlé důsledky. Zvláště s přihlédnutím k vývoji judikatury ke svobodě usazování se panuje obava, zda ESD nevyhlásil boj rigidním ustanovením národních práv společností. Každé ustanovení národní úpravy, ale i stanov, které omezuje reálnou kontrolu zahraničního investora nad společností, by mohlo odporovat čl. 56 SES.To platí rovněž o ustanoveních českého i jiných právních řádů, která např. vylučují majoritního akcionáře z možnosti udělovat prostřednictvím valné hromady představenstvu akciové společnosti pokyny k obchodnímu vedení (viz 187 odst. 2 ve vazbě na 192 odst. 1 ObchZ), ale i celé řadě kogentních norem akciového práva,jež neumožňují koncipovat záležitosti akciové společnosti ve stanovách dle svobodné vůle akcionářů, jak je obvyklé v jiných jurisdikcích. Je možné namítnout, že základní práva zaručená Smlouvou o založení ES vyvolávají bezprostřední účinek zejména ve vztahu ke státu, proto se mohla uplatnit v problematice zlatých akcií, není však nutné obávat se jejich aplikace na vztahy horizontální,tj.mezi běžnými společníky obchodních společností, odlišnými od státu. Nelze ale přehlížet, že ESD v poslední době postupně rozšiřuje aplikovatelnost základních svobod také na vztahy horizontální. V rozsudku nad Velkou Británií tak prozatím ve vztahu k volnému pohybu kapitálu neučinil, konstatoval-li, že stát zde ve skutečnosti nevystupoval jako subjekt soukromého práva. Není ale vyloučeno, že další vývoj půjde tímto směrem. Ve světle uvedené judikatury bude třeba kriticky zhodnotit také tuzemskou úpravu zlatých akcií. Její základ plyne z ustanovení čl.iv bod 2 přechodných ustanovení k zákonu č. 210/1993 Sb. Podle tohoto ustanovení mohou pro účely zákona č.92/1991 Sb.,o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovy akciové společnosti založené Fondem národního majetku nebo Pozemkovým fondem České republiky určit akcie se zvláštními právy spojenými s výkonem hlasovacího práva, která lze uplatňovat pouze za předpokladu, že majitelem akcií je Fond národního majetku nebo Pozemkový fond České republiky. Je patrné, že tuzemská úprava zlatých akcií a práv z nich plynoucích má poměrně blízko k soukromoprávní koncepci britské, tím spíše, že držitelé zvláštních akcií jsou samostatné subjekty odlišné od státu.tato skutečnost by však, jak dokládá výše uvedený rozsudek ve sporu Evropské komise a Spojeného království, v daném případě podstatnou roli hrát neměla. Česká republika by tak v případném řízení musela prokázat naplnění znaků ospravedlňujících jednotlivá omezení. Lze konstatovat, že ikdyby úspěšně doložila existenci důležitého veřejného zájmu odůvodňujícího omezení volného pohybu kapitálu, patrně by neuspěla při prokazování přiměřenosti jeho aplikace ve vztahu k tomuto zájmu. Citované ustanovení zákona č. 210/1993 Sb. vyznívá až příliš obecně a o případném soudním přezkumu jednotlivých státních ingerencí do řízení dotčených společností nemůže být vůbec řeč. III. Sekundární komunitární právo společností (vyjma nadnárodních forem společností) Převážná většina komunitární úpravy společností je soustředěna ve směrnicích. České právo je s nimi až výjimky v souladu, byť se mnohdy jedná o soulad ryze formální. Vzhledem k zásadě konformní interpretace národního harmonizovaného práva s komunitární předlohou je nicméně nutné znát, které oblasti příslušné směrnice upravují, popř. jaká se k nim váží rozhodnutí ESD. Jedině v kontextu této předlohy se může uživatel spolehnout,že bude převzatá ustanovení správně aplikovat, zvláště tam, kde připouštějí různý výklad. Legislativní vývoj této části komunitární úpravy přitom není ukončen. Naopak z akčního plánu, 26 v němž Evropská komise představila koncepci dalšího rozvoje sekundární úpravy společností, je patrná snaha o nové oživení harmonizačního úsilí v této oblasti, a to mj. v návaznosti na odraz soutěžení právních řádů ve snižování standardů národních úprav. Na počátku 60. let minulého století pojala Evropská komise úmysl prosadit celkem čtrnáct směrnic, jež měly harmonizovat značnou část reglementace kapitálových společností. Tento záměr se podařilo realizovat pouze zčásti. Bylo přijato deset směrnic, ostatní zůstaly ve stadiu návrhu.některé s určitou nadějí na přijetí,jiné zřejmě navždy odloženy (viz návrh páté směrnice o struktuře akciové společnosti či deváté směrnice o koncernovém právu). Bez ohledu na částečný úspěch záměru zůstalo zachováno číslování přijatých předpisů, podle něhož se jednotlivé směrnice dodnes oficiálně označují, třebaže číselná řada není úplná. Katalog realizovaných legislativních projektů čítá směrnice uvedené níže. Prakticky všechny byly vícekrát novelizovány,nejčastěji smlouvami o přistoupení nových států k ES, které do příslušných ustanovení směrnic doplnily, na jaké společnosti se mají směrnice v přistupujících státech vztahovat. Řadu novel přijaly orgány ES; pouze tyto se objevují v následujícím výčtu: 26 Srov. Sdělení Radě a Evropskému parlamentu, COM (2003) 284 final z 21. května 2003.

18 str_157_ :36 Stránka 173 AD NOTAM Číslo 6/ a) první směrnice Rady č. 68/151/EHS o koordinaci ochranných opatření,která jsou na ochranu zájmu společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy (pozn.: nyní čl. 48 SES), za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření,ve znění zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/58/ES, b) druhá směrnice Rady č. 77/91/EHS o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy (pozn.: nyní čl. 48 SES) při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, ve znění zejména směrnice Rady č. 92/101/EHS, c) třetí směrnice Rady č. 78/855/EHS, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy [pozn.: nyní čl. 44 odst. 2 písm. g) SES], o fúzích akciových společností, d) čtvrtá směrnice Rady č. 78/660/EHS, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy [pozn.: nyní čl. 44 odst. 2 písm.g) SES],o ročních účetních závěrkách některých forem společností,ve znění zejména sedmé směrnice, směrnice Rady č. 84/569/EHS, jedenácté směrnice, směrnice Rady č. 90/604/EHS, č. 90/605/EHS, č. 94/8/ES, č. 1999/60/ES a č. 2003/38/ES a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady č.2001/65/es a č. 2003/51/ES, e) šestá směrnice Rady č. 82/891/EHS, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy [pozn.: nyní čl. 44 odst. 2 písm. g) SES], o rozdělení akciových společností, f) sedmá směrnice Rady č. 83/349/EHS, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy [pozn.: nyní čl. 44 odst. 2 písm. g) SES], o konsolidovaných účetních závěrkách, ve znění zejména jedenácté směrnice, směrnice Rady č. 90/604/EHS a č. 90/605/EHS a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/65/ES a č. 2003/51/ES, g) osmá směrnice Rady č. 84/253/EHS, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy [pozn.: nyní čl. 44 odst. 2 písm. g) SES], o schvalování osob pověřených prováděním auditů účetních dokumentů, h) jedenáctá směrnice Rady č. 89/666/EHS o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu, i) dvanáctá směrnice Rady č.89/667/ehs v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem a j) (třináctá) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/25/ES o nabídkách převzetí. Na akciové společnosti,jejichž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, dopadá navíc několik nařízení s vazbou na právo společností.jedná se zejména o k) nařízení Evropského parlamentu a Rady č.1606/2002 o aplikaci mezinárodních účetních standardů, l) nařízení Evropské komise č. 1725/2003, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1606/2002 přijímají vybrané mezinárodní účetní standardy, ve znění nařízení Evropské komise č. 707/2004, m) nařízení Evropské komise č. 2273/2003, kterým se provádí směrnice č. 2003/6/ES ve vztahu k výjimkám pro programy zpětných odkupů akcií a stabilizace finančních instrumentů. K právní úpravě společností se váže také několik doporučení Evropské komise. Závazná nejsou; jejich význam spočívá spíše v rovině právně-politické, popř. interpretační. Za zmínku stojí zejména n) doporučení týkající se nezávislosti auditorů 2002/590/ES ze dne 16. května 2002, o) doporučení o odpovídajícím režimu odměňování členů orgánů ze dne 6. října 2004 a p) doporučení o posílení role neexekutivních členů orgánů společnosti ze dne 6. října Z připravovaných právních předpisů v právu společností je třeba zmínit q) návrh desáté směrnice o přeshraničních fúzích, r) návrh čtrnácté směrnice o přemístění sídla, s) návrh směrnice o následné informační povinnosti, t) návrh směrnice o auditu účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek, u) návrh směrnice o právech akcionářů, v) návrh novely druhé směrnice. 1. První směrnice [ad a)] První směrnice upravuje obchodněprávní publicitu vybraných forem společností (část I), jednání jménem společnosti (část II) a neplatnost společnosti (část III). Okruh společností, na něž dopadá, zahrnuje většinu kapitálových společností, s nimiž se lze setkat v národních úpravách. Česká republika je povinna směrnici vztáhnout na společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Navzdory tomu aplikovala většina států, včetně České republiky, směrnici nebo její část na širší okruh subjektů. Pokud jde o část I a pravidla obligatorní publicity, je třeba zvláště upozornit na pochybnosti, které panují o slučitelnosti tuzemské úpravy ve vztahu k jednáním učiněným osobami zapsanými do obchodního rejstříku po prohlášení konkurzu. Podle 14 odst. 1 písm. a) KV přechází dnem prohlášení konkurzu oprávnění nakládat s majetkem podstaty na správce; úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkurzním věřitelům neúčinné.úkony učiněné orgány společnosti či jejími členy tedy budou společnost vázat, i když budou učiněny po prohlášení konkurzu; faktický důsledek nicméně bude stejný, jako kdyby tomu tak nebylo plnění z podstaty se věřitel nedomůže. Prohlášení konkurzu se sice uveřejňuje, jeho účinky ovšem nastávají publikací zcela jinými cestami, než jaké požaduje první směrnice pro skutečnosti,o kterých pojednává (viz 13 odst.5 KV).Teprve se zpožděním se prohlášení konkurzu zapisuje do obchodního rejstříku a následně zveřejňuje v Obchodním věstníku. K tomu je navíc třeba připočíst šestnáctidenní lhůtu, po kterou má třetí osoba možnost prokázat, že o zveřejnění zápisu nemohla vědět. Jelikož čl. 3 odst. 5 první směrnice neobsahuje zvláštní úpravu pro prohlášení konkurzu, je sporné, nakolik zvláštní úprava zákona o konkurzu a vyrovnání obstojí,pokud jde o právní úkony učiněné statutárním orgánem či jeho členem úpadce v době mezi prohlášením konkurzu a šestnáctým dnem po zveřejnění prohlášení konkurzu v Obchodním věstníku. K povinně publikovaným údajům náleží podle čl. 2 odst. 1 písm. d) první směrnice také informace o tom,

19 str_157_ :36 Stránka Číslo 6/2004 AD NOTAM zda osoby oprávněné jednat jménem společnosti mohou činit právní úkony samy, anebo společně s dalšími osobami. Ustanovení se stalo předmětem rozsudku Evropského soudního dvora ve věci C-32/74 (Haaga). Soud dospěl k závěru, že i když je ustanovení formulováno v množném čísle (viz:...osoby... ), je třeba vztáhnout je rovněž na případy, kdy jménem společnosti může jednat jen jedna osoba.i v tom případě musí být zveřejněn údaj o tom, že zapsaná jediná osoba jedná samostatně, ačkoliv tato skutečnost jednoznačně vyplývá z národního právního řádu a jeví se ve světle jeho ustanovení jako automatická a zcela evidentní. Důvodem je ochrana zájmů osob z jiných členských států, které se společností mohou vstupovat v kontakt,aniž znají ustanovení práva,jímž se společnost řídí. Je evidentní, že praxe tuzemských rejstříkových soudů je s těmito závěry v rozporu. Úprava části I první směrnice prošla podstatnou novelizací prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/58/ES. Novela zásadně změní způsob vedení obchodních rejstříků v členských státech Evropské unie včetně České republiky. Její těžiště spočívá v modifikaci článku 3 první směrnice. Ustanovení ukládají členským státům povinnost zajistit počínaje 1. lednem 2007 plnou elektronizaci vedení obchodních rejstříků. Orgány vedoucí obchodní rejstřík v členských státech Evropské unie budou od tohoto data povinny přijímat podání jak v listinné, tak v elektronické podobě. Osoby zapsané do obchodního rejstříku budou moci volit, zda zákonem požadované údaje, resp. dokumenty doručí k zápisu, resp. k uložení do sbírky listin v tištěné formě,anebo výlučně elektronicky.směrnice umožňuje, aby členské státy pro některé formy společností, popř. pro některé typy dokumentů listinnou podobu zcela vyloučily.také notáři se tedy budou muset připravit na to, že někteří podnikatelé budou požadovat, aby notář vyhotovil dokumenty, jež zpracovává jako podklad pro zápis do obchodního rejstříku, v elektronické podobě se všemi náležitostmi veřejné listiny. Podání doručená po 1. lednu 2007 budou rejstříkové orgány obligatorně vést a archivovat výlučně v elektronické podobě. Tištěný obchodní rejstřík přestane existovat, alespoň pokud jde o skutečnosti zapisované do rejstříku či ukládané do sbírky listin na základě žádosti doručené po uvedeném datu. Listinná podání budou automaticky převáděna do elektronického formátu a skartována. Fyzické a právnické osoby budou nicméně v žádosti o výpis z obchodního rejstříku či o kopii dokumentu uloženého do sbírky listin nadále oprávněny volit mezi oběma formami. Požádají-li o tištěnou verzi, vytiskne ji rejstříkový orgán z paměti počítače. Rovněž pokud jde o formu žádosti o výpis z obchodního rejstříku či o kopii listiny uložené do sbírky listin,budou moci žadatelé volit, zda žádost podají na listině anebo elektronicky. Automatická konverze tištěných podání učiněných do 31. prosince 2006 do elektronické podoby nebude nutná; provede se pouze ad hoc u těch listin, o jejichž elektronickou kopii někdo požádá. Směrnice připouští,aby členské státy omezily právo na vydání elektronické verze takových listin stanovením doby, která nesmí uplynout mezi okamžikem doručení příslušné listiny a datem doručení žádosti o pořízení její elektronické kopie.tato doba však musí činit nejméně deset let. I kdyby tedy Česká republika stanovila uvedenou lhůtu na samé hranici přípustnosti,požádá-li kdokoliv dne 1.ledna 2007 o vydání elektronických kopií např. všech účetních závěrek společnosti X uložených do sbírky listin, bude orgán oprávněný k vedení obchodního rejstříku nucen žádosti vyhovět co do listin uložených po 1. lednu Bude-li žádost podána o rok později, vydá rejstříkový orgán elektronické kopie těch dokumentů, jež byly do sbírky listin uloženy od roku Kopie starších dokumentů obdrží žadatel v listinné podobě. Průlomové je nově formulované ustanovení čl. 3 odst. 4 první směrnice, které pojednává o publikaci skutečností zapsaných do obchodního rejstříku v národním věstníku. Modifikovaná dikce směrnice výslovně opravňuje členské státy k nahrazení národního věstníku elektronickou obdobou téhož. Tento požadavek již Česká republika splňuje (viz 1 a 7a nařízení vlády č.503/2000 Sb.,o Obchodním věstníku, ve znění nařízení vlády č. 408/2003 Sb.). Důležitý význam má zmocnění nahradit tradiční věstník systémem, jehož prostřednictvím lze dosáhnout srovnatelného výsledku, a to za podmínky, že systém umožní přístup k daným informacím v chronologickém pořadí skrze centrální elektronickou platformu. Pod uvedenými formulacemi je třeba vidět zásadní posun ve způsobu zveřejňování skutečností obligatorně zapisovaných do obchodního rejstříku.lze si představit např.vytvoření centrální elektronické platformy propojené s webovými stránkami jednotlivých společností. Podnikatelé by při publikaci relevantních skutečností nebyli odkázáni na centrálně vedený věstník a případné prodlevy s jeho vydáváním. Systém by sloužil jen jako ústřední brána pro každého, kdo by měl zájem se s danými informacemi seznámit. Jeho úlohou by bylo zajistit přístup k publikovaným informacím v pořadí jejich zveřejnění. Stát, resp. orgán jím pověřený by nadále neorganizoval publicitu skutečností zapsaných do rejstříku, nýbrž pouze kontroloval, zda podnikatelé publikační povinnosti dostáli. Novela se významně dotkla čl. 3 odst. 5 první směrnice. Jeho modifikované znění ukládá vázat účinky materiální publicity u elektronicky vedených národních věstníků, resp. systémů je nahrazujících, již k okamžiku elektronického zveřejnění. Již od tohoto okamžiku se tedy podnikatel bude moci dovolat zveřejněných skutečností ve vztahu ke třetím osobám.tím není dotčeno pravidlo, podle něhož zápis nelze namítat před 16. dnem po dni zveřejnění, jestliže třetí osoba prokáže, že o zveřejnění nemohla vědět.za zmínku stojí rovněž upravený jazykový režim, který novela zavádí skrze nový čl. 3a. Členské státy budou nadále oprávněny požadovat, aby byl obchodní rejstřík veden a podání aby byla činěna v úředním jazyku tohoto státu, resp. v některém z jeho úředních jazyků, je-li jich více. Vedle toho však budou členské státy povinny umožnit,aby společnosti zakládaly do obchodního rejstříku a publikovaly dokumenty též v cizím jazyku, jedná-li se o některý z úředních jazyků Evropských společenství, popř. v několika takových jazycích. Fakultativně budou členské státy moci připustit dokonce i libovolné další jazyky (např. japonštinu). Soulad všech jazykových mutací jednotlivých údajů bude prověřovat rejstříkový orgán; členské státy přitom mohou požadovat předložení úředně ověřených překladů. Elektronická dostupnost zapsaných a zveřejněných skutečností bude obligatorní pro všechny jazykové verze dodané podnikatelem; ustanovení čl. 3 směrnice ve znění novely bude třeba respektovat ohledně všech uvedených jazyků.opačná úprava by popřela základní motiv novely,

20 str_157_ :36 Stránka 175 AD NOTAM Číslo 6/ totiž úsilí o co největší usnadnění celoevropského přístupu ke skutečnostem zapsaným v obchodních rejstřících.z hlediska právních důsledků vícejazyčné publicity je klíčové ustanovení čl. 3a odst. 4 novely. Zatímco podnikatel nebude mít možnost namítat vůči třetím osobám v případě rozporu mezi několika jazykovými verzemi znění publikované v jiném než v úředním jazyku toho kterého státu, ve kterém je obchodní rejstřík veden, budou se třetí osoby moci dovolávat kterékoliv jazykové mutace, ledaže podnikatel prokáže, že o nesouladu věděly. K posunu dochází v čl.4 první směrnice.zásluhou novely proniká obligatorní publicita též do moderních forem komunikace v obchodním styku. Členské státy jsou povinny zajistit,aby podnikatelé,na něž se směrnice vztahuje,uváděli stanovené údaje nejen na listinách,nýbrž též na dokumentech zpracovávaných elektronicky. Stejný požadavek se bude týkat jejich webových stránek. I na webových stránkách budou tedy tuzemští podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku povinni nejpozději po 1. lednu 2007 uvádět údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky. Společnosti povinně vytvářející základní kapitál uvedou navíc údaj o jeho upsané a splacené výši. V souvislosti s čl.9 odst.1 první směrnice je třeba upozornit na rozsudek ESD ve věci C-104/96 (Rabobank). Soud v něm vyslovil názor, že ustanovení nebrání členskému státu, aby autonomně upravil otázku platnosti právních úkonů učiněných členy orgánů společnosti, při kterých došlo ke konfliktu zájmů mezi nimi a společností, jejímž jménem tito členové jednali. Rozsudek má praktické dopady i na tuzemskou úpravu. České právo nekoncipuje jednatelské oprávnění statutárního orgánu společnosti či jeho člena jako oprávnění zástupce. Ustanovení 22 odst. 2 ObčZ, jež řeší problematiku kolize zájmů mezi zastoupeným a zástupcem, se nicméně na vztah společnost statutární orgán, resp. jeho člen použije analogicky, jak plyne z nedávného judikátu Nejvyššího soudu České republiky. Z části III první směrnice je třeba zvláště upozornit na čl. 11 týkající se neplatnosti společnosti a rozsudek ESD, jenž se k němu váže, ve věci C-106/89 (Marleasing). Evropský soudní dvůr v něm vyslovil závěr, že v souladu s požadavkem restriktivní interpretace musí být ustanovení čl.11 odst.2 písm.b) první směrnice vykládáno tak, že pod pojmem předmět podnikání (činnosti) společnosti je třeba rozumět výlučně ten předmět podnikání (činnosti), který má společnost uveden v zakládacím dokumentu, resp. ve stanovách. Společnost proto nemůže být zrušena z důvodu, že právu či veřejnému pořádku odporuje její skutečný předmět činnosti či podnikání, neshoduje-li se s předmětem v uvedeném smyslu. Ve světle rozsudku je třeba interpretovat také 68a odst. 2 písm. b) ObchZ, které je odrazem citované komunitární úpravy a připouští výklad odlišný. Zcela nesprávně potom vyznívá text oficiálního překladu ustanovení, zmiňuje-li výslovně skutečný předmět podnikání. Takový překlad nejenže odporuje judikatuře, nemá ale oporu např. v anglickém textu směrnice, který v tomto směru vyznívá nejednoznačně stejně jako jeho promítnutí do obchodního zákoníku. V rozsudku ve věci C-136/87 (Ubbink Isolatie) ESD nicméně zdůraznil, že ustanovení o neplatnosti společnosti se uplatní právě jen tehdy, jestliže byly splněny náležitosti publicity ve smyslu části I první směrnice. Nepoužijí se, byly-li předmětné právní úkony učiněny jménem společnosti s ručením omezeným, jejíž existenci nestvrzuje zápis do obchodního rejstříku, neboť nedošlo k naplnění předpokladů její inkorporace v souladu s ustanoveními národního práva. Jinými slovy ustanovení první směrnice o neplatnosti společnosti nechrání dobrou víru třetích osob v existenci společnosti, nevycházíli z údajů zapsaných do obchodního rejstříku a řádně zveřejněných. 2. Druhá směrnice [ ad b)] Druhá směrnice navazuje na první směrnici v otázkách zakládání akciové společnosti a publicity dalších písemností týkajících se akciové společnosti. Její hlavní význam nicméně spočívá v tom,že se v ní prosadila zásada pevného kapitálu akciové společnosti.ta se projevuje zejména v ustanoveních o základním kapitálu, jeho změnách a vkladech do něj,včetně nepeněžitých,ale i v otázkách nabývání vlastních akcií, poskytování finanční asistence jiným subjektům při nabývání vlastních akcií apod. Primárně je směrnice zaměřena na ochranu věřitelů,obsahuje ale i ustanovení na ochranu akcionářů,zejména tím, že zakotvuje právo akcionářů rozhodovat o zvýšení a snížení základního kapitálu, právo na informace při značných ztrátách společnosti a v neposlední řadě i právo na rovné zacházení. V čl. 2 až 5 druhé směrnice je upravena problematika zakládání akciové společnosti. Článek 2 druhé směrnice obsahuje požadavky na minimální obsah stanov či právního úkonu, jímž se akciová společnost zakládá. Lze konstatovat, že úprava obsahu zakladatelských dokumentů v obchodním zákoníku není zcela v souladu s požadavky čl.2 a3 druhé směrnice. Článek 2 písm. a) druhé směrnice vyžaduje, aby zakladatelský dokument kromě firmy uváděl i právní formu. Z ustanovení věnovaných základnímu kapitálu a jeho zachování je třeba upozornit na čl. 9 odst. 1 druhé směrnice, který požaduje, aby v okamžiku založení společnosti bylo splaceno 25 % jmenovité nebo účetní hodnoty akcie.české právo vyžaduje splatit celé emisní ážio a 30 % jmenovité hodnoty akcií při založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií. Při zakládání akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií není předepsáno v době založení splacení žádné částky a výše uvedená částka musí být splacena před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Z toho plyne, že česká právní úprava založení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií není v souladu s požadavky druhé směrnice. Značnou pozornost věnuje druhá směrnice otázkám zvyšování základního kapitálu (čl ). Podle čl. 25 odst. 1 druhé směrnice musí o každém zvýšení základního kapitálu rozhodnout valná hromada.výjimku tvoří pouze institut tzv. schváleného základního kapitálu. Je proto v rozporu s požadavky a zásadami evropského práva, pokud právo členského státu dovoluje někomu jinému, aby rozhodl o zvýšení základního kapitálu. Tuto myšlenku vícekrát potvrdil ESD, a to jak při řešení před-

AD NOTAM. Rejstřík. C. H. BECK Praha. 10. ročník. strany 1 8. Redakce časopisu Ad Notam. Obsah

AD NOTAM. Rejstřík. C. H. BECK Praha. 10. ročník. strany 1 8. Redakce časopisu Ad Notam. Obsah AD_Obalka_1 9.2.2005 19:49 Stránka 1 (notar_k plát) AD NOTAM Rejstřík Redakce časopisu Ad Notam Obsah III. Rejstřík autorů 1 II. Soudní rozhodnutí 2 III.Věcný rejstřík 2 IV. Rejstřík podle právních předpisů

Více

358/1992 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 7. května 1992. o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

358/1992 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 7. května 1992. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Změna: 82/1998 Sb. Změna: 30/2000 Sb., 370/2000 Sb. Změna: 120/2001 Sb. Změna: 352/2001 Změna: 501/2001 Sb. Změna: 317/2001 Sb. Změna: 6/2002 Sb. Změna: 349/2002 Sb. Změna: 476/2002 Sb., 88/2003 Sb. Změna:

Více

Veřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

Veřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Účastníci řízení=procesní strany Účastníci řízení jsou subjekty řízení, které mají na průběh řízení zásadní vliv a kterým jsou zákonem přiznána práva a povinnosti, které jiným osobám zúčastněným

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

HMOTNĚPRÁVNÍ A PROCESNĚPRÁVNÍ ASPEKTY SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA

HMOTNĚPRÁVNÍ A PROCESNĚPRÁVNÍ ASPEKTY SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA HMOTNĚPRÁVNÍ A PROCESNĚPRÁVNÍ ASPEKTY SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA JOSEF FIALA Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Česká republika ÚVODEM Soudcovské zástavní právo se do československého právního

Více

Ústavní zakotvení. Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Zdroje judikatury:

Ústavní zakotvení. Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Zdroje judikatury: (1) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR www.nsoud.cz Zdroje judikatury: -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 R Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Soubor Soubor civilních rozhodnutí

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/1ornaqpby2ss)

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/1ornaqpby2ss) IV. O d ů v o d n ě n í Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace schválených usnesením vlády není k návrhu tohoto nařízení zpracováno, neboť předseda Legislativní rady

Více

Rozhodčí řízení Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky

Rozhodčí řízení Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky Rozhodčí řízení Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky Rozhodčí smlouva Usnesení ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 Publikováno pod č. 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek

Více

ČLOVĚK A JEHO POSTAVENÍ V SOUKROMÉM PRÁVU

ČLOVĚK A JEHO POSTAVENÍ V SOUKROMÉM PRÁVU CPr_1 Civilní právo 1 ČLOVĚK A JEHO POSTAVENÍ V SOUKROMÉM PRÁVU Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Právní osobnost člověka způsobilost

Více

Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu. 330/2001 Sb.

Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu. 330/2001 Sb. Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Občanské soudní řízení III/2 VY_32_INOVACE_200 3 Název školy Registrační číslo projektu Název

Více

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za

Více

ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ. Obecná ustanovení

ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ. Obecná ustanovení 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za

Více

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za

Více

ROK Ověření správnosti údajů v žádosti o výpis z rejstříku trestů a totožnosti žadatele

ROK Ověření správnosti údajů v žádosti o výpis z rejstříku trestů a totožnosti žadatele ROK 2006 Číslo Č. j. /ze dne Název informace Platnost 1. VS-2/60/2-2006 ze dne 3. 2. 2006 2. VS-327/60/2-2005 ze dne 10. 2. 2006 3. VS-408/60/2-2005 ze dne 7. 3. 2006 1. Doklad o právní způsobilosti k

Více

*MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor

*MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor *MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor odbor všeobecné správy náměstí Hrdinů 1634/3 Praha 4 140 21 Č. j. MV- 5047-30/VS-2010 Praha 20. ledna 2011 Počet listů: 5 Rozeslat dle rozdělovníku INFORMACE

Více

ZÁKON č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,

ZÁKON č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ZÁKON č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb, zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Správci podniku náleží za činnost při exekuci prodejem podniku odměna a náhrada hotových výdajů.

Správci podniku náleží za činnost při exekuci prodejem podniku odměna a náhrada hotových výdajů. 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za

Více

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky) (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu,

Více

197/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA

197/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA 197/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. července 1996, kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 245/1999

Více

Notářství - Organizace a úkoly. 29. září 2009 JUDr. Ing. Radovan Dávid

Notářství - Organizace a úkoly. 29. září 2009 JUDr. Ing. Radovan Dávid Notářství - Organizace a úkoly 29. září 2009 JUDr. Ing. Radovan Dávid Právní úprava Především zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví

Více

Část třetí Řízení v prvním stupni

Část třetí Řízení v prvním stupni Část třetí / Hlava první Část třetí Řízení v prvním stupni Hlava první Průběh řízení Místní příslušnost / 39 / Občanské soudní řízení 84 Úplné znění 84 v tomto znění od 1. 1. 2001 poslední změna zákonem

Více

Závěr č. 150 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Doručování právnické osobě bez statutárního orgánu

Závěr č. 150 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Doručování právnické osobě bez statutárního orgánu Příloha č. 2 k zápisu z 2. 12. 2016 MINISTERSTVO VNITRA Sekretariát poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 150 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 2.

Více

K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou

K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou Právní úprava 117 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb. (advokátní zkušební řád)

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb. (advokátní zkušební řád) Strana 1 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb. ze dne 3. července 1996, kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky

Více

Odměna za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky. 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. ze dne 5. září 2001

Odměna za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky. 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. ze dne 5. září 2001 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za

Více

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky.

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Více

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 ČÁST PRVNÍ

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 ČÁST PRVNÍ 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradn hradách soudního exekutora, o odměně a náhradn hradě hotových výdaj v dajů správce podniku a o podmínk nkách pojištění

Více

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. ze dne 5. září 2001

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. ze dne 5. září 2001 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za

Více

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim SEZNAM PŘEDPISŮ A MATERIÁLŮ pro advokátní zkoušky U všech předpisů rozumí se jejich aktuální stav ve znění pozdějších právních a stavovských předpisů, příp. nálezů Ústavního soudu! U předpisů označených

Více

Kromě shora zmíněné působnosti existují ještě specifická oprávnění nejvyššího státního zástupce. Mezi ty patří zejména: Vydávání pokynů obecné povahy

Kromě shora zmíněné působnosti existují ještě specifická oprávnění nejvyššího státního zástupce. Mezi ty patří zejména: Vydávání pokynů obecné povahy Působnost Nejvyššího státního zastupitelství v Brně je v souladu s působností Nejvyššího soudu. Nejvyšší státní zastupitelství vykonává dohled nad činností vrchních státních zastupitelství, je činné při

Více

Předpis Notářské komory České republiky o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu

Předpis Notářské komory České republiky o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14 Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 37 odst. 3 písm. u) zákona č. 358/1992 Sb.,

Více

- občanský průkaz, cestovní doklad, nebo průkaz o povolení k pobytu cizince

- občanský průkaz, cestovní doklad, nebo průkaz o povolení k pobytu cizince Narodilo se vám dítě? a/ dítě z manželství jeden z rodičů předloží: - souhlasné prohlášení rodičů o jménu /jménech/ dítěte - oddací list - občanský průkaz, cestovní doklad, nebo průkaz o povolení k pobytu

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.04 Téma sady: Právní služba Ročník:Nástavbové studium, 1.-4.

Více

Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, Praha 1

Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, Praha 1 Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní I N T E R N Í S D Ě L E N Í Č. j.: 51236/15/7100-50133-806918 Vyřizuje: JUDr. Marta Balnerová Uzlová, Oddělení

Více

k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení

k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení STANOVISKO k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení vydané v rámci dohledové činnosti ve smyslu 36 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích

Více

Právní úprava požadavku na zvláštní formu plné moci v některých zemích EU

Právní úprava požadavku na zvláštní formu plné moci v některých zemích EU Právní úprava požadavku na zvláštní formu plné moci v některých zemích EU Země Belgie Bulharsko Chorvatsko Estonsko Právní úprava Čl. 2 zákona č. 10-10-1913 obsahuje stejný požadavek pro formu plné moci

Více

Část první. Obecná ustanovení ( 1-4)

Část první. Obecná ustanovení ( 1-4) změněno s účinností od poznámka vyhláškou č. 490/2012 Sb. 1.1.2013 vyhláškou č. 63/2012 Sb. 1.3.2012 vyhláškou č. 368/2009 Sb. 1.11.2009 Více... 330/2001 Sb. znění účinné od 1. 1. 2013 330 VYHLÁŠKA Ministerstva

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí Matrika vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení

Více

Sazebník odměny notáře za úkony notářské činnosti a za úkony některé jiné činnosti

Sazebník odměny notáře za úkony notářské činnosti a za úkony některé jiné činnosti Sazebník odměny notáře za úkony notářské činnosti a za úkony některé jiné činnosti Oddíl I Odměna notáře podle tarifní hodnoty Příloha Položka A Za sepsání notářského zápisu o právním jednání, s výjimkou

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 11. května 2015 Přehled přednášky Poskytovatelé úvěrů a zápůjček Banky Nebankovní instituce Lichváři a jim podobná individua Nejčastější

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 1442 Sbírka zákonů č. 134 / 2013 134 ZÁKON ze dne 7. května 2013 o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Osoby ( NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Osoby ( NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA Osoby ( 15-435 NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní osobnost ( 15/1 NOZ) způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (dříve tzv. způsobilost

Více

USNESENÍ. t a k t o :

USNESENÍ. t a k t o : Konf 55/2012-21 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana

Více

K ZAPOČTENÍ V RÁMCI SOUDNÍHO ŘÍZENÍ ROZSAH NALÉHAVÉHO PRÁVNÍHO ZÁJMU KE SPOLUVLASTNICKÉMU PODÍLU VLASTNICTVÍ

K ZAPOČTENÍ V RÁMCI SOUDNÍHO ŘÍZENÍ ROZSAH NALÉHAVÉHO PRÁVNÍHO ZÁJMU KE SPOLUVLASTNICKÉMU PODÍLU VLASTNICTVÍ 4/2015 MIMOKNIHOVNÍ VLASTNICTVÍ str. 12 K ZAPOČTENÍ V RÁMCI SOUDNÍHO ŘÍZENÍ str. 3 ROZSAH NALÉHAVÉHO PRÁVNÍHO ZÁJMU KE SPOLUVLASTNICKÉMU PODÍLU Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo.

Více

č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného

č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného Strana 1874 Sbírka zákonů č. 139 / 2015 Částka 59 139 ZÁKON ze dne 27. května 2015, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Jednání právnických osob v občanském soudním řízení (1) V občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle 21 odst. 2 o. s. ř., 70 odst. 3 a 72 obch.

Více

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce

Více

Informační systém evidence obyvatel

Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel, upravený zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel),

Více

9. funkční období. Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů

9. funkční období. Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů 52 9. funkční období 52 Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů (Navazuje na sněmovní tisk č. 715 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta

Více

listopad 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013

listopad 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 listopad 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 AKTUÁLNÍ TÉMA Možnost přezkumu rozhodčích doložek i v probíhajících exekucích Stanovisko občanskoprávního a obchodněprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR

Více

Zkušební okruhy z předmětu organizace justice

Zkušební okruhy z předmětu organizace justice Zkušební okruhy z předmětu organizace justice Okruhy ke zkoušce: 1. Soudnictví (pojem, druhy, prameny právní úpravy) 1 Stavinohová Hlavsa, s. 61 74 Winterová 15 29 2 Zahradníková s. 17 26, 33 čl. 81 až

Více

Obsah. O autorovi... V Předmluva... VII Seznam použitých zkratek... XV

Obsah. O autorovi... V Předmluva... VII Seznam použitých zkratek... XV O autorovi... V Předmluva... VII Seznam použitých zkratek... XV KAPITOLA I. Přivolení k zásahu do integrity člověka...1 1. Obecný výklad...1 2. Informovaný souhlas se zásahem do integrity...4 2.1 Komu

Více

ČÁST PRVNÍ. Obecná ustanovení

ČÁST PRVNÍ. Obecná ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 330/2001 Sb. Vyhláška o odměně a náhradách soudního exekutora, o od... - znění dle 490/12 Sb. 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne

Více

Předpis Notářské komory České republiky o Evidenci právních jednání pro případ smrti

Předpis Notářské komory České republiky o Evidenci právních jednání pro případ smrti Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14 Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 37 odst. 3 písm. q) zákona č. 358/1992 Sb.,

Více

Aktuální judikatura k obecnímu zřízení

Aktuální judikatura k obecnímu zřízení Aktuální judikatura k obecnímu zřízení Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru dozoru a kontroly Posuzování samostatné působnosti obcí při 310 kontrolách (2006 2012) bylo zjištěno celkem 1 688 případů porušení

Více

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení CS004 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o správním právu? Setkali jste se se správním řízením?

Více

VYHLÁŠKA. Ministerstva spravedlnosti. ze dne 5. září 2001

VYHLÁŠKA. Ministerstva spravedlnosti. ze dne 5. září 2001 Aktuální znění: platné od 1.1.2013 330 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách

Více

12. V 274 odst. 1 písm. e) se slova a exekutorských zrušují a slova zvláštních zákonů 80) se nahrazují slovy zvláštního zákona 80).

12. V 274 odst. 1 písm. e) se slova a exekutorských zrušují a slova zvláštních zákonů 80) se nahrazují slovy zvláštního zákona 80). POZMĚŇOVACÍ NÁVRH KE SNĚMOVNÍMU TISKU 537_0 k návrhu ZÁKONA ze dne 2012, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Návrh I: Dosavadní

Více

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA Vážení klienti, v rámci tohoto čísla si Vám dovolujeme zaslat přehled aktuální judikatury, dále si Vás dovolujeme seznámit s aktuálními legislativními změnami a závěrem naleznete aktuální téma týkající

Více

ČÁST DEVÁTÁ HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

ČÁST DEVÁTÁ HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB ČÁST DEVÁTÁ HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB 98 [Hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb] (1) Hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb (dále jen hodnocení

Více

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Prodej podniku převod cenných papírů Při prodeji podniku, jehož součástí jsou listinné cenné papíry, není k převodu těchto cenných papírů na kupujícího potřebný

Více

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké. sp. zn. 21 Cdo 2192/2001

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké. sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 8. 2002 Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 20, 42a, 116, 117, 853 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 30/2000 Sb. 237, 238, 239, 240,

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 115/2006 Sb. ze dne 26. ledna 2006. o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 115/2006 Sb. ze dne 26. ledna 2006. o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 115/2006 Sb. ze dne 26. ledna 2006 o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů Změna: 261/2007 Sb., 362/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 41/2009

Více

Informační systém evidence obyvatel

Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel, upravený zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel),

Více

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný

Více

Petr Lavický

Petr Lavický Petr Lavický 1. 10. 2010 Osnova přednášky Účastníci řízení Procesní zastoupení Procesní úkony účastníků Část I. Základní otázky Kdo je účastníkem konkrétního řízení? Je účastník způsobilý být účastníkem

Více

265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Změna: 286/2009 Sb. 265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto

Více

Účastníci řízení

Účastníci řízení Účastníci řízení 24.10.2006 Pojem účastenství V civilním soudním řízení se vždy rozhoduje o právech a povinnostech jeho účastníků, nikoliv o právech a povinnostech jiných osob. Účastníci řízení jsou nositelé

Více

Poradní sbor se zabýval otázkou, zda může správní orgán vydat rozhodnutí, obdrží-li podklad pro rozhodnutí jako naskenovaný soubor.

Poradní sbor se zabýval otázkou, zda může správní orgán vydat rozhodnutí, obdrží-li podklad pro rozhodnutí jako naskenovaný soubor. Příloha č. 3 k zápisu z 2. 12. 2016 MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 151 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 2. 12. 2016 Postup

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_DĚDICKÉ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností

1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností 1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností 1. K povaze obchodních společností Definičním znakem právnických osob je mimo jiné jejich majetková samostatnost, jejímž výrazem je jednak to, že mají

Více

PRÁVNÍ LINKA Centrum pomoci v naléhavých životních situacích

PRÁVNÍ LINKA Centrum pomoci v naléhavých životních situacích PRÁVNÍ LINKA Centrum pomoci v naléhavých životních situacích xx. xx. 2012 Dotazy volejte na 900 900 809 nebo navštivte www.pravnilinka.cz Zadavatel dotazu: xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx, xxxxxxxxx, PSČ xxx xx

Více

Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14

Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14 Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14 Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 37 odst. 3 písm. r) zákona č. 358/1992 Sb.,

Více

Mezinárodní prvek, důsledky. Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1

Mezinárodní prvek, důsledky. Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 Mezinárodní prvek, důsledky Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 21 Cdo 15/2014 Právní teorie již dříve dovodila, že kolizní normy nelze aplikovat v případě obcházení zákona, za nějž je v

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. Vládní návrh. zákon ze dne ,

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. Vládní návrh. zákon ze dne , PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období 512 Vládní návrh zákon ze dne...2003, kterým se mění zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 16 VY 32 INOVACE 0114 0316

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 16 VY 32 INOVACE 0114 0316 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 16 VY 32 INOVACE 0114 0316 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Městské části Prahy mají při územním plánování hájit zájmy svých obyvatel

Městské části Prahy mají při územním plánování hájit zájmy svých obyvatel Městské části Prahy mají při územním plánování hájit zájmy svých obyvatel Městské části Prahy mají při územním plánování jiné postavení než obce a města, která dělená nejsou. Obecně platí, že městské části,

Více

Podmínky přeshraničního započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v insolvenčním řízení (národní a komunitární aspekty)

Podmínky přeshraničního započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v insolvenčním řízení (národní a komunitární aspekty) Konečně je třeba vyzdvihnout rovněž zákonnou precizaci definice a úpravy tzv. neúčinných právních úkonů, tedy těch, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele

Více

Stavovský předpis. Exekutorské komory České republiky ze dne 17. července 2001, Zkušební řád

Stavovský předpis. Exekutorské komory České republiky ze dne 17. července 2001, Zkušební řád Změna: 17. prosince 2002 Změna: 15. dubna 2005 Změna: 11. června 2010 Změna: 16. února 2012 Změna: 23. května 2013 Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 17. července 2001, Zkušební

Více

Prezidium Exekutorské komory České republiky Na Pankráci Praha 4. V Praze dne

Prezidium Exekutorské komory České republiky Na Pankráci Praha 4. V Praze dne Prezidium Exekutorské komory České republiky Na Pankráci 58 140 00 Praha 4 V Praze dne 04.09.2015 Věc: Návrh na změnu Statut redakční rady časopisu Komorní listy Vážené prezidium, dovoluji si Vám předložit

Více

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Rigorózní práce EXEKUCE PRODEJEM NEMOVITOSTI PO NOVELE EXEKUČNÍHO ŘÁDU Distraint by sale of property after the amendment to the Code of Distraint Procedure

Více

Pracovní právo po novém občanském zákoníku

Pracovní právo po novém občanském zákoníku Miroslav Bělina, právnická fakulta UK Praha Pracovní právo po novém občanském zákoníku I. Ustanovení nového občanského zákoníku s přímým dopadem na zákoník práce. Dne 1. 1. 2014 nabude účinnosti nový občanský

Více

6. V 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) Výše odměny za úkony vymezené v příloze k této vyhlášce se stanoví sazbami v ní uvedenými.

6. V 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) Výše odměny za úkony vymezené v příloze k této vyhlášce se stanoví sazbami v ní uvedenými. Strana 7318 Sbírka zákonů č. 432 / 2013 432 VYHLÁŠKA ze dne 12. prosince 2013, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO PRŮBĚH A KONEC MANŽELSTVÍ

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO PRŮBĚH A KONEC MANŽELSTVÍ KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO PRŮBĚH A KONEC MANŽELSTVÍ PRŮBĚH MANŽELSTVÍ Oba manželé jsou v manželství zcela rovnoprávní Žijí spolu, jsou si věrni, vzájemně respektují svoji důstojnost,

Více

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Doručování (1) Doručení rozhodčího nálezu vyvěšením na úřední desce rozhodce nenahrazuje zákonem předpokládané vyvěšení na úřední

Více

193/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 29. července 1999. o státním občanství některých bývalých československých státních občanů

193/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 29. července 1999. o státním občanství některých bývalých československých státních občanů 193/1999 Sb. ZÁKON ze dne 29. července 1999 o státním občanství některých bývalých československých státních občanů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 46/2006 Sb. Změna: 142/2012 Sb. Parlament ve snaze zmírnit

Více

418/2001 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva spravedlnosti ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

418/2001 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva spravedlnosti ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 418/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. listopadu 2001 o postupech při výkonu exekuční a další činnosti Změna: 463/2009 Sb. Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle 131 písm. e) zákona

Více

Odbor legislativy a vnitřních věcí

Odbor legislativy a vnitřních věcí Přehled účelů zpracování osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších Vedení správního řízení na úseku přestupků 10 let 0307,

Více

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. října 2001, čj. 15 Co 15/ se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. října 2001, čj. 15 Co 15/ se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Název judikátu: Jednatelé. Způsob jednání jménem společnosti. Omezení jednatelského oprávnění. Právní věta: Jestliže společenská smlouva určuje, že jménem společnosti jedná více jednatelů společně, nejde

Více

Registrované partnerství

Registrované partnerství 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Registrované partnerství 04. Základní informace k životní situaci Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného

Více

Společné jmění manželů. Vypořádání společného jmění manželů

Společné jmění manželů. Vypořádání společného jmění manželů Společné jmění manželů. Vypořádání společného jmění manželů Předmětem vypořádání společného jmění manželů, které bylo zúženo smlouvou uzavřenou jejími účastníky ve smyslu ustanovení 143a odst. 1 obč. zák.,

Více

V části čtvrté, čl. VI, se mění ustanovení 11a, které nově zní: ČÁST ČTVRTÁ. Změna zákona o zpravodajských službách České republiky. Čl.

V části čtvrté, čl. VI, se mění ustanovení 11a, které nově zní: ČÁST ČTVRTÁ. Změna zákona o zpravodajských službách České republiky. Čl. Pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony sněmovní tisk č. 536 (i) V části první Změna zákona o bankách,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.05 Téma sady: Občanské právo dědické právo Ročník: Nástavbové

Více