2 Právní režim a interpretace obchodní smlouvy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2 Právní režim a interpretace obchodní smlouvy"

Transkript

1 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích Distribuční sítě 205. Níže bude podrobněji vyložena problematika smluvních souborů a závislých smluv. Ve smluvní praxi má v současné době velký význam fenomén distribučních sítí. Jedná se o organizaci distribuce výrobků určitého druhu nebo výroby a distribuce či distribuce obecně, popř. i o organizaci v jiných oborech podnikání (např. hotely) nikoli vytvářením dceřiných společností nebo poboček, závodů apod. ale sdružením nezávislých (nebo částečně nezávislých) podnikatelů pod vedením jednoho organizátora pomocí smluvních vztahů. Jádrem organizace tak je smluvní síť s jedním centrem. Nejtypičtějšími příklady je franšíza a koncese. Patří sem ale také sítě obchodních zástupců. Výhodou tohoto řešení jsou nízké náklady pro organizátora. Prostřednictvím sítí je možno využívat známou značku (ochrannou známku) na velmi rozsáhlém území s minimálními nároky na investice a organizaci. Sítě smluv zpravidla zachycují všechny stránky činnosti podnikatelů zařazených do sítě, vytvářejí organizační rámec. Nejčastěji jde o rámcové smlouvy, na jejichž základě jsou uzavírány konkretizační smlouvy dodávkové. Do sítě smluv často patří smlouvy licenční, o technické pomoci, smlouvy o úvěrech, závazky umožňující kontrolní činnost organizátora sítě atd. Distribuční sítě mají jenom vzácně legislativní základ. Zpravidla jde o výtvory smluvní praxe, jejichž původ je nejčastěji v oblasti angloamerického práva. Distribuční sítě souvisejí velmi úzce se soutěžním právem, které některé prvky v nich prohlašuje za zakázané. 2 Právní režim a interpretace obchodní smlouvy Právní režim obchodní smlouvy 160 a) Právní režim smlouvy 206. Právním režimem obchodní smlouvy rozumíme v této učebnici nejenom odpověď na otázku, která právní pravidla jsou aplikovatelná na vlastní smlouvu, ale také která jsou aplikovatelná na závazkový vztah jí založený. Vyjádření režim smlouvy je v tomto smyslu nepřesné, ospravedlnitelné jenom jako dohodnutá zkratka. Používá -li zákonodárce stejného způsobu vyjádření např. v souvislosti s pojištěním ( 261 odst. 7), nemělo by zavedení této zkratky v učebnici předznamenávat interpretaci zákonného ustanovení. Na druhé straně 261 odst. 6 i řada jiných legislativních textů včetně zahraničních ukazuje, že právní terminologie není natolik přesná, aby stejně jemně rozlišovala mezi smlouvou a závazkovým

2 ODDÍL 1: Smlouvy vztahem. To je důvod, proč také tato učebnice přistupuje na méně přesnou terminologii, činíc tak jenom s důrazným upozorněním na všechny aspekty otázky. Smluvní právo je však právem praxe a denního života a právník by měl být vyzbrojen pro tuto praxi, i když doktrinálně je možno mít výhrady. Jsme si vědomi, že problém právního režimu smlouvy souvisí velmi úzce s otázkami interpretace. Určení režimu smlouvy a závazkového vztahu závisí na interpretaci smlouvy a rovněž na interpretaci zákona. Interpretace je však natolik samostatný problém, že mu věnujeme níže zvláštní výklad, a na tomto místě se pokusíme objasnit otázku právního režimu smlouvy a vztahu jí založeného Jestliže se jedná o obchodní smlouvu, bude na ni aplikovatelný především obchodní zákoník jako zvláštní kodex, vůči němuž se občanský zákoník uplatňuje jenom subsidiárně. Na tom nic nemění, jestliže v konkrétním případě půjde o smluvní typ upravený pouze v občanském zákoníku. Taková skutečnost může mít za následek jenom to, že kromě obecných ustanovení obchodního zákoníku (o právním jednání, obecně o závazcích apod.) bude nutno aplikovat i ustanovení o příslušném smluvním typu z občanského zákoníku (dnes toto pravidlo zřetelně formuluje 261 odst. 6). Právní režim smluvního vztahu je však obsáhlejší a složitější, zahrnuje i další normy uspořádané do hierarchie použití. Tak zejména je třeba nezapomínat na prameny komunitárního práva, z nichž některé mají tzv. přímý účinek, a je nutno je aplikovat přednostně před národním právem, tedy i před oběma zákoníky. Platí to o některých ustanoveních Římské smlouvy a rovněž o nařízeních ES, ve výjimečných případech mohou mít přímý účinek i ustanovení směrnic. Režim smluvního vztahu spoluvytvářejí také obchodní zvyklosti, zásady, na nichž stojí obchodní zákoník, popř. i všeobecné podmínky, na něž smlouva odkáže Pro obchodní právo je charakteristický značný význam obchodních zvyklostí, který přesahuje význam zvyklostí v obecném občanském právu. Velmi jasně to formuloval již všeobecný obchodní zákoník: Ve věcech obchodních použiti jest, pokud tento zákoník ustanovení nemá, obchodních obyčejů, a za jejich nedostatku všeobecného práva občanského. Občanský zákoník byl tedy aplikovatelný jenom v případě, že nebylo možno postupovat podle obchodních obyčejů. Současný 1 našeho obchodního zákoníku pořadí aplikovatelnosti norem převrátil: Nelze -li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze -li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není -li jich, podle zásad, na Zákon a prameny komunitárního práva Obchodní zvyklosti a zásady, na kterých stojí obchodní zákoník 161

3 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích kterých spočívá tento zákon. 210 Občanský zákoník dostal přednost před obchodními zvyklostmi. Právní režim smlouvy a závazku tudíž obsahuje normy prýštící z různých pramenů, jež je nutno aplikovat společně, resp. postupně podle přesně určeného pořadí. Všechna aplikovatelná pravidla, ať už obecná, legislativně artikulovaná nebo zvyková, či individuální, formulovaná ve smlouvě příp. obecněji ve smluvních podmínkách, vytvářejí právní rámec smlouvy a vztahu z ní vzniklého, který tu nazýváme právním režimem. Je nutno vzít v úvahu citovaný 1 obch. zák., tzn., kde zákoník neřeší určitou otázku a neřeší -li ji ani zákoník občanský nebo další předpisy obecného občanského práva, bude třeba použít obchodní zvyklosti a případně postavit řešení na zásadách, jimiž se řídí obchodní zákoník. Nevadí, jestliže zásady nejsou výslovně formulovány v zákoníku, je -li je možno vyvodit z kontextu právní úpravy. Takovou zásadou je např. zásada smluvní volnosti, neformálnosti, dobré víry, ochrany slabší smluvní strany, zákazu diskriminace a zneužití práva apod. Neznamená to, že by se nezbytně jednalo o principy odlišné od obecných principů soukromého práva. Ty se uplatní buď jakožto zásady podpírající vedle občanského také obchodní zákoník, nebo v rámci aplikace subsidiárních obecných občanskoprávních norem. Některé principy však odlišné jsou. Tak např. požadavek odborné péče, solidarita závazků nebo zásadně objektivní odpovědnost jsou charakteristické právě pro obchodní právo. Obchodní zvyklosti nejsou identické s obyčeji v právním smyslu. Nemají zpravidla všechny znaky obyčejů (opinio necessitatis a usus longaevus) a především nejsou pramenem práva. Jejich právní význam je odvozen od zákona. Jsou to pravidla, která se spontánně dodržují v obchodě bez ohledu na to, zda jsou sepsána nebo nikoli. Jejich sepsání je však neoficiální. Normy obchodních zvyklostí mohou být poměrně dosti proměnlivé v čase a jejich působení bývá v nejrůznějších směrech omezené. Uplatňují se na určitých trzích (např. v bankovnictví, v pojišťovnictví, v dopravě) vymezených předmětově i teritoriálně. Jen vzácně budou zcela obecné. Budou se vyskytovat zejména tam, kde se uzavírají smlouvy neupravené jako smluvní typy (např. v oblasti distribučních sítí). Mohou mít významné místo také na úsecích, které jsou z technologického hlediska nové, a legislativa na ně zatím nestačila reagovat. Na rozdíl od obyčejů se zvyklosti mohou Zákonodárce se tu inspiroval zněním Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (vyhl. č. 160/1991 Sb.); její čl. 7 odst. 2 zní: Otázky spadající do předmětu úpravy této Úmluvy, které v ní nejsou výslovně řešeny, se řeší podle obecných zásad, na nichž Úmluva spočívá, nebo, jestliže takové zásady chybějí, podle ustanovení právního řádu rozhodného podle ustanovení mezinárodního práva soukromého.

4 ODDÍL 1: Smlouvy rozvinout a relativně stabilizovat poměrně velmi rychle a pružně. V závislosti na omezenosti svého působení se mohou stýkat se zvyklostmi odvětví Ustanovení 264 odst. 1 obch. zák. odkazuje na použití obchodních zvyklostí určitého odvětví, k nimž se má přihlížet, pokud nejsou v rozporu se zákonem nebo smlouvou. Toto ustanovení je obtížné vyložit v kontextu obchodního zákoníku. Kdyby mělo změnit pořadí aplikovatelnosti ve srovnání s obecným 1 a předsunout zvyklosti odvětví dispozitivním normám obou kodexů, nelišilo by se od druhého odstavce, který stanoví pro takovou přednostní aplikovatelnost podmínku smluvního odkazu. Má -li však vyjádřit jenom aplikovatelnost zvyklostí po dispozitivních normách, je spíše zbytečné, neboť se kryje s Článek 1:104 Principů evropského smluvního práva počítá s aplikací zvyklostí jednak v případě, kde se smluvní strany na ně odvolají, ale vedle toho stanoví vázanost stran zvyklostmi, které by osoby nalézající se ve stejné situaci považovaly za všeobecně použitelné, ledaže by jejich aplikace byla nerozumná. Kritérium rozumnosti je v rámci Principů hojně užíváno. Můžeme je považovat za výzvu k hledání takového uspořádání vztahů, které je souladu se základními principy soukromého práva, které je jejich konkretizací. V čl. 1:302 Principů nalézáme dokonce vymezení pojmu. Podle něj má být za rozumné považováno to, co by osoby v dobré víře nalézající se ve stejné situaci jako smluvní strany považovaly za rozumné, přitom je třeba přihlížet zejména k povaze a účelu smlouvy, k okolnostem případu, ke zvyklostem a praxi dotčené profese nebo odvětví činnosti. Přestože definiční kruh je tu vcelku zřejmý, doplnění objektivních kritérií pro posouzení rozumnosti je určitou orientací Již v úvodním výkladu o závazcích a smlouvách bylo zmíněno, že uzavírání čistých smluvních typů nesmíšených s prvky dalších smluv a dohod je v praxi vzácné. Z toho plyne, že základní význam pro smluvní praxi má posouzení významu kombinace několika smluvních typů nebo kombinace s určitými klauzulemi či nepojmenovanými smlouvami. Je zajímavé, že texty jako PECL nebo principy UNIDROIT této otázce nevěnují pozornost. V našem obchodním zákoníku se otázky kombinace smluvních typů dotýká dispozitivní ustanovení 275. Vyslovuje především zásadu, že v případě uzavření více smluv při tomtéž jednání nebo v jedné listině má být každá ze smluv posuzována samostatně. Tento princip je logicky nutný a musí tudíž platit, i když není explicitně zformulován zákonodárcem. Jinak bychom nebyli schopni určit aplikovatelná právní ustanovení. Aplikace ustanovení týkajících se jednoho smluvního typu na jiný zpravidla ani není možná s ohledem na rozdílnou povahu poskytovaných plnění. Zvyklosti odvětví Obchodní zvyklosti podle PECL Kombinované smlouvy 163

5 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích Kombinované a závislé smlouvy 164 Zákonodárce narazil také na obtíž určení pojmu kombinované smlouvy. Kritérium, že jde o uzavření více smluv při tomtéž jednání nebo že je více smluv zahrnuto do jedné listiny, je třeba používat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem. Jedním jednáním jistě nebudeme rozumět jedinou schůzku, ale spíše souvislý a ucelený negociační proces. Podobně jednou listinou může být jednotný dokument, který je finalizační předchozí dlouhé výměny řady návrhů a protinávrhů. Dispozitivnost ustanovení znamená, že strany se mohou dohodnout na jiném režimu kombinované smlouvy nebo také na tom, že nejde o kombinovanou smlouvu, ale o smlouvy na sobě zcela nezávislé. Zákon sám o sobě termín kombinovaná smlouva nepoužívá. Stranám je v tomto směru ponechána plná autonomie vůle. Jestliže strany v souladu s 275 odst. 1 uzavřou smlouvu, aniž myslí na její kombinovaný charakter, což bude v praxi časté, popř. si její složenou povahu vůbec neuvědomí, bude výsledný režim neoddělitelně spjat s interpretací uzavřené smlouvy. Přesto v okamžiku, kdy dospějeme k závěru, že jde o více smluv spojených jenom formálně, musíme užít zmíněného pravidla a každou ze smluv stranami dohodnutou posuzovat samostatně podle příslušných právních norem. Obchodní zákoník zavádí v souvislosti s kombinovanými smlouvami pojem vzájemné závislosti takto uzavřených smluv. Pro vzájemně závislé smlouvy odchylkou od obecného pravidla formuluje zvláštní úpravu Obchodní zákoník rozumí závislostí spjatost smluv co do jejich existence. Znamená to, že existence jedné z nich nemá hospodářský význam bez ostatních. Obchodní zákoník vymezuje pojem závislých smluv podle povahy nebo stranám známého účelu smluv. Nevylučuje to samozřejmě uvedení klauzule do textu smluv, že v konkrétním případě strany chtějí uzavřít smlouvy navzájem závislé. Taková klauzule bude jasně prokazovat vůli stran po spojení smluv vzájemnou závislostí ať už ji budeme chápat jako subsumovatelnou pod kritérium povahy nebo účelu či jako zvláštní úpravu stran umožněnou dispozitivnosti celého ustanovení 275. Dispozitivní pravidlo obsažené v cit. ustanovení obchodního zákoníku stanoví, že vznik každé závislé smlouvy je podmíněn vznikem ostatních závislých smluv, a naopak zánik jedné ze závislých smluv (přesněji řečeno závazkového vztahu jí založeného) jiným způsobem než splněním nebo způsobem splnění nahrazujícím, způsobuje zánik i ostatních závislých smluv (závazků). Popsané pravidlo předpokládá vzájemnou závislost celé skupiny smluv, aniž některou z nich staví do odlišného postavení než ostatní, aniž rozlišuje smlouvu hlavní a smlouvy vedlejší. Vzájemná podmíněnost vzniku také znamená, že buď vzniknou všechny takto závislé smlouvy v jeden okamžik, nebo nevznikne žádná z nich. Dispozitivnost

6 ODDÍL 1: Smlouvy ovšem umožňuje jakékoli jiné řešení, strany mohou dohodnout samostatnost některých nebo všech smluv nebo mohou dohodnout, že některé důvody zániku závazku některých smluv nebudou mít za následek zánik některých dalších smluvních závazků nebo že neuzavření některé ze smluv nebrání uzavření ostatních apod. Určitě je vhodné výslovně dohodnout nezávislost rozhodčí smlouvy nebo smlouvy o příslušnosti, přestože doktrína převážně jejich autonomii předpokládá. Obchodní zákoník pamatuje i na situaci ( 275 odst. 3), kde soubor závislých smluv bude jinak strukturován, takže jenom jedna nebo několik smluv závisí na jedné nebo několika smlouvách jiných. Půjde zpravidla o jednostranně závislé smlouvy, kde jedna smlouva závisí na jiné (hlavní, řídící), ale ta nezávisí na smlouvě vedlejší. Druhý odstavec se má v těchto případech použít obdobně. To je však obtížně interpretovatelné pravidlo, neboť bychom očekávali, že obdobnost použití dopadne jenom na ty smlouvy ze souboru, které jsou v poměru vzájemné závislosti. Výkladem bude třeba pravidlo pro jednostrannou závislost poopravit tak, že se podmínka uplatní jenom ve vztahu k závislé smlouvě, ale hlavní smlouva bude co do vzniku i zániku nepodmíněná. Půjde tedy spíše o přiměřené, než o obdobné použití druhého odstavce Obchodní zákoník obsahuje zvláštní ustanovení o závislých smlouvách v hlavě třetí části třetí, jejímž předmětem jsou závazkové vztahy v zahraničním obchodě. Ustanovení 750 není dostatečně koordinováno s 275. Závislost tu je vymezena nikoli spjatostí co do existence smluv, ale závislostí plnění z jedné smlouvy na plnění z druhé smlouvy. Také kritérium umožňující určit závislost není shodně vyjádřeno. Zákonodárce tu nemluví o povaze nebo účelu smluv, ale o okolnostech uzavření smluv, jsou -li stranám známy. Dispozice 750 konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, že plnění z vedlejší smlouvy tvoří odkládací podmínku účinnosti smlouvy hlavní. Má -li být nebo je -li z hlavni smlouvy plněno předem, má nesplnění vedlejší smlouvy povahu podmínky rozvazovací. Formulace obou ustanovení prozrazuje spěch při redakci kodexu. Obecný 275 totiž v podstatě vyjadřuje rovněž odkládací a rozvazovací podmínku uzavírání a trvání závislých smluv. Řešení v obou ustanoveních je tedy v podstatě shodné, přestože předmět shodný není a formulačně se značně liší. Obecné ustanovení nepoužívá pojmu hlavní a vedlejší smlouvy, přestože z povahy věci je velmi pravděpodobné, že ve většině případů bude takové rozlišení možné Ustanovení 751 až 755 je speciální úpravou jednoho případu závislých smluv, totiž obchodu, kde se dodávky zboží mají uskutečnit mezi účastníky se sídlem v různých státech, ale placení kupní ceny má Závislé smlouvy v zahraničním obchodě Vícestranné výměnné obchody 165

7 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích PECL Pojem interpretace smlouvy proběhnout jenom mezi účastníky se sídlem v jednom státě. Zčásti se jedná o odkazovací normu na smlouvu kupní a smlouvu ve prospěch třetího. Je tu však formulováno také několik omezujících pravidel o ručení, splnění a odstoupení od smlouvy Principy smluvního práva neobsahují podrobnější řešení problematiky kombinovaných a závislých smluv. Komentář zmiňuje problematiku skupin smluv v souvislosti s interpretačním pravidlem uvedeným v čl a stanovícím, že: Smluvní klauzule se vykládají ve smyslu, jaký vyplývá z kontextu celé smlouvy. Autoři v komentáři jdou nad rámec textu, když říkají, že cit. článek může být použit pro smluvní soubory. Jako příklad uvádějí vztahy spjaté s rámcovými smlouvami. Základní smlouva a prováděcí smlouvy mají být podle autorů komentáře chápány jako jeden celek. 211 Problematika kombinovaných a závislých smluv je v praxi natolik běžná, že nedostatek úpravy v PECL můžeme považovat za mezeru. b) Interpretace smlouvy 216. Abychom byli schopni odpovědět na otázku, které právní normy mají být aplikovány na konkrétní smluvní vztah, musíme dospět k jistotě o obsahu smlouvy. Nezaujmeme -li krajní stanovisko, podle kterého skutečná vůle stran nemá naprosto žádný význam, a význam má jenom to, co bylo projeveno, budeme usilovat o to, aby z interpretace vyplynulo, jaká byla vůle stran vyjádřená ve smlouvě, co strany chtěly, na čem se dohodly. Tohoto cíle je možno dosáhnout tzv. interpretací neboli výkladem smlouvy. Problém spočívá v tom, že vůle stran je vnitřní duševní stav, jejž není možno žádným způsobem přímo prokázat, a který je možno zjišťovat jenom podle jeho vnějších projevů, ať už výslovných nebo jakýchkoli jiných. Smluvní dohodu přitom není možno nahradit pozdějším vývojem stanovisek stran, protože tato stanoviska mohou být divergentní a nemusejí být identická se stanovisky, která byla základem konsensu stran. Interpretace smlouvy je o to obtížnější, že se provádí vždy až později, někdy dosti dlouho po uzavření smlouvy. Pro závěry o obsahu závazku je však relevantní jenom vůle, jaká obě strany ve srozumění vedla v okamžiku, kdy byla smlouva uzavřena. V případě později vzniklého sporu strany mívají vůli již změněnou, poznamenanou dalšími událostmi, rozpory apod., a jejich tvrzení mnohdy nejsou souladu se společným záměrem v době uzavření smlouvy. Je LANDO, O., ROUHETTE, G. a kol. Principes de droit européen du contra. Paris : Société de législation comparée, 2003, s. 256.

8 ODDÍL 1: Smlouvy na soudci, aby vyložil smlouvu způsobem, který co nejpřesněji odpovídá tomu, co při uzavření smlouvy strany skutečně chtěly. Došlo-li později k dalšímu konsensu o změně závazku, je třeba také zjistit existenci právně relevantních skutečností. Jedinou zákonnou cestou k právní reflexi dalšího vývoje totiž je dosažení dohody o změně závazku. Není však možno změny dosáhnout výkladem (zkreslením) původní smlouvy. Cílem výkladu (interpretace) není modifikovat původní vůli stran. Interpretací smlouvy rozumíme jenom určení jejího obsahu. Základní pojetí interpretace smlouvy má řadu společných rysů s principy interpretace zákona. Povaha interpretačního pravidla formulovaného zákonodárcem je bezesporu zajímavá. Nejedná se totiž o běžné pravidlo chování, jaké si představujeme pod pojmem právní normy. Interpretační pravidlo ovlivňuje naše hodnocení interpretované normy nebo smlouvy, z tohoto hlediska se stává součástí všech interpretovaných pravidel. Nutno si totiž uvědomit, že právní norma a stejně tak povinnost vyplývající z právního úkonu jsou nehmotné imperativy netotožné s výslovnou formulací textu zákona nebo smlouvy. Jestliže je tedy zákonem uloženo určitým způsobem explicitní zhmotnění pravidla (povinnosti) hodnotit, chápat, jedná se o obecný doplněk všech takovýchto vyjádření pravidel Již směrnice o ochraně spotřebitele formulovaly některé interpretační principy. Tak např. směrnice o zneužívajících klauzulích č. 93/13/ /ES v čl. 4 ukládá, aby byl zneužívající charakter smluvního ustanovení hodnocen s přihlédnutím k povaze výrobků nebo služeb, které jsou předmětem smlouvy, a ve vztahu ke všem okolnostem uzavření této smlouvy nebo i jiné smlouvy, na níž vykládaná smlouva závisí, a to k okamžiku uzavření smlouvy. Principy evropského smluvního práva (PECL), jež mimo jiné čerpají i ze směrnic na ochranu spotřebitele, věnují interpretaci smlouvy značnou pozornost, což se odráží i v jejich systému. Je jí věnována celá hlava (pátá), která obsahuje pouhých sedm článků, jež však jsou mimořádně důležité. Také obchodní zákoník obsahuje interpretační ustanovení a obsahoval je i všeobecný obchodní zákoník. Základním interpretačním ustanovením současného obchodního zákoníku je 266. Principy UNIDROIT věnují interpretaci čtvrtou hlavu (osm článků). V dalším textu budeme k těmto principům přihlížet Pro interpretaci smluv mají význam i další ustanovení obchodního zákoníku. Je možno poukázat zejména na 265 obch. zák., podle kterého nepožívá právní ochrany výkon práva, který je v rozporu se zásadami Komunitární úprava interpretačních pravidel, UNIDROIT a české právo Zákaz zneužití práva 167

9 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích Doplňující interpretace, implicitní závazky poctivého obchodního styku. Výkonem práva je bezpochyby i kontraktace a zneužitím práva může být jak chování v rámci procesu uzavírání smlouvy, tak při formulaci smluvního textu. Zákaz zneužití práva proto může mít velký význam při interpretaci smlouvy, protože zneužívající klauzule bez ohledu na to, zda jsou speciálně upraveny nebo ne jsou pro rozpor se zákonem neplatné. S ohledem na speciální úpravu neplatnosti v 267 odst. 1 obch. zák. však může být neplatnost jenom relativní, jestliže by šlo o důvod na ochranu jedné smluvní strany. Podobný význam pro smlouvy uzavírané na úseku práva obchodních společností má 56a odst. 2, které zakazuje jakákoli jednání, jejichž cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit Jestliže ve smlouvě chybí úprava určité otázky, bude třeba provést interpretaci doplňující (complétive, erganzande Auslegung). 212 Principy evropského smluvního práva (PECL) v této souvislosti mluví o implicitních závazcích (čl. 6:102). Implicitní závazky mohou podle tohoto ustanovení vyplynout z úmyslu stran, povahy a účelu smlouvy a z dobré víry. Implicitními závazky tedy nerozumíme povinnosti vyplývající z dispozitivních ustanovení zákona, které často také nejsou zahrnuty ve vůli stran směřující k založení závazku, ale ty povinnosti, které jsou nezbytným doplňkem spojeným s jejich záměrem, i když tento doplněk není formalizován ve smluvním dokumentu. Jejich zdrojem je tedy vůle stran. Komentář podotýká, že většina národních práv implicitní klauzule považuje za samozřejmé, některé právní řády je však nepřipouštějí. 213 Návrh SRR úpravu implicitních klauzulí dále rozvinul. Konstrukce je taková, že v případě, kde strany nepředvídaly určitou situaci a je nutné otázku řešit, může soud doplnit implicitní smluvní klauzuli. Je přitom povinen přihlédnout k povaze a cíli smlouvy, k okolnostem jejího uzavření a k požadavkům dobré víry. Takto doplněné klauzule mají v nejvyšší možné míře být takové, aby vyvolaly účinky, na nichž by se strany pravděpodobně shodly, kdyby předvídaly takovou otázku. Ustanovení není možno použít, jestliže strany záměrně opomenuly řešit tuto otázku (čl. II.-9:101 odst. 2 až 4). Oproti PECL, které pouze konstatují, že smlouva implicitní klauzule může obsahovat, návrh SRR je připouští vlastně implicite tím, že dává soudci možnost, aby takové klauzule (existující jenom nevýslovně) artikuloval. Je tu tedy zakotveno jakési autoritativní interpretační právo soudce, jež strany mohou svou dohodou vyloučit Tamtéž, s LANDO, O., ROUHETTE, G. a kol. Principes de droit européen du contra. Paris : Société de législation comparée, 2003, s. 263.

10 ODDÍL 1: Smlouvy Také principy UNIDROIT upravují implicitní povinnosti v čl Jestliže strany opomenou dohodnout klauzuli, která je důležitá pro určení práv a povinností stran, má být doplněna s přihlédnutím k úmyslu stran, povaze a cíli smlouvy, dobré víře a k tomu, co je rozumné. Obchodní zákoník takové pravidlo neobsahuje a bylo by proto nutno postupovat podle 269 (byl -li dostatečně určen předmět závazku), a v případě kladného závěru o uzavření smlouvy se řídit níže popsanými interpretačními pravidly. Znamená to, že případné doplnění opomenutého ujednání na základě interpretace je představitelné i bez výslovného zakotvení pravidla Při interpretaci smlouvy vzniká otázka vztahu vnitřní vůle stran a projevu této vůle navenek. Vůli přitom omezujeme zásadně jenom na chtěné následky hospodářské, není nezbytné shledat i existenci vůle po vyvolání právních následků. Přikláníme se tak k pojetí právního úkonu, které chtění právních následků do jeho pojmu nezahrnuje. 214 Právní následky nastávají na základě práva v objektivním smyslu a v závislosti na chtění směřujícím k dosažení hospodářského cíle stran (kauzy). Jde o to, zda při interpretaci přiznáme primát prvému či druhému prvku. Dotýkáme se tu nikoli nového doktrinálního sporu mezi tzv. teorií vůle a teorií projevu. 215 Poměr vůle a projevu (metoda subjektivní a objektivní), pojem právního úkonu Přestože životu je zřetelně bližší zmíněné rozšíření pojmu právního úkonu, které je méně náročné na předvídání a chtění právních následků projevu vůle, česká učebnice občanského práva setrvává zřejmě na úzkém vymezení, aniž je však blíže podporuje nějakými argumenty. Podle zmíněné učebnice jsou pojmové znaky právního úkonu formulovány v souladu s 34 obch. zák. tak, že jde o projevy vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku (zrušení) práv a povinností nebo ke způsobení jiných právních následků. 216 Směřování k vyvolání právních následků je možno vázat k vůli nebo k projevu a bylo by možno snad i tvrdit, že ono směřování může být pouze objektivním důsledkem směřování k hospodářskému cíli. Zdá se však, že původní záměr autora formulace byl jiný. Nutno však dát za pravdu E. Svobodovi oponujícímu klasické teorii Savignyho považující směřování úmyslu stran k uskutečnění právních důsledků za podstatný znak, jímž se jednání právní 214 Definice právního úkonu v 34 obch. zák. otevírá prostor pro diskusi uvedeného obsahu: Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. 215 Srov. v české odborné literatuře zejména SVOBODA, E. Vůle vnitřní a vůle projevená právním činem. Praha : nákladem vlastním, KNAPPOVÁ, M., ŠVESTKA, J. a kol. Občanské právo hmotné. I. díl. Praha : ASPI, 2002, s

11 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích od ostatní činnosti lidské odlišuje, když píše: Jako v mnoha podobných případech, objevuje se i při této zdánlivě bezvadné nauce nesnáz teprve, když dále dle ní jednati lidem skutečným, na místě abychom dedukovali dále z činů lidí konstruovaných. Jak zodpovídáme otázku, je -li možno chtíti onen druhý, k dosažení abstraktního důsledku právního směřující úmysl od prostého člověka? Jak zjistíme, byl -li při konkrétním jednání úmysl takový čili nic? S jakým výrazem budou hleděti na soudce občané, kteří jsou ve sporu ze smlouvy nájemní, otáže -li se jich nejprve: měli jste při smlouvě úmysl, směřující k důsledkům právním? Co si počne soudce, odpovědí -li mu oba soupeřové, že nevědí, co to vůbec jest, anebo dokonce, že úmyslu takového dosud nikdy neměli? 217 Již na konci 19. století bylo tedy pojetí vyžadující zahrnutí právních následků do vůle jednajícího považováno za přežitek právnické scholastiky. Právní následky spojené s právním jednáním předvídá objektivní právo nezávisle na vůli stran, a je to tedy jenom objektivní právo, které s projevem vůle směřujícím k dosažení určitého hospodářského cíle spojuje právní následky, aniž by bylo nezbytné pokrýt je rovněž subjektivním chtěním stran. Dalším prvkem, který může vstoupit do diskuse, je návrh SRR, který defi nuje smlouvu jako dohodu, která zakládá nebo směřuje k založení právně závazného vztahu nebo která směřuje k vyvolání jiného právního následku (čl. II.-1:101). Formulace zakládá nebo směřuje k založení může být chápána tak, že k právnímu následku dochází, aniž je stranami explicitně uvědoměn. Na rozdíl od toho pro jednostranný úkon se vyžaduje k tomu, aby z něj vznikly právní následky, aby jeho autor měl úmysl být právně vázán nebo dosáhnout příslušného právního následku (čl. II.-4:301). K tomu přistupuje podmínka určitosti aktu a jeho doručení adresátovi nebo zveřejnění, jedná -li se o úkon adresovaný veřejnosti. Podle tohoto textu je defi nice smlouvy odlišná (širší) z hlediska požadavků na obsah vůle stran než defi nice jednostranného úkonu, z něhož má vzniknout pro jeho autora závazek. Projevem vůle rozumím chování, jehož cílem je učinit obsah vůle navenek seznatelným. Není to jakékoli chování právního subjektu, i když by z chování byla vůle poznatelná, ale jenom takové chování, které vůli záměrně deklaruje, chování zahrnující vůli projevit vůli. Text smlouvy nemusí vyjádřit přesně, co strany chtěly vyjádřit. To, co bylo vyjádřeno, je objektivní a dáme -li projevu přednost, dosahujeme vyššího stupně právní jistoty. Na druhé straně smlouva je výrazem chtění stran a měla by odpovídat jejich společné vůli. Ta je však subjektivní a nezávisle na projevu obtížně prokazatelná. Přednost subjektivního prvku proto snižuje míru SVOBODA, E. Vůle vnitřní a vůle projevená právním činem. Praha : nákladem vlastním, 1911, s. 47.

12 ODDÍL 1: Smlouvy právní jistoty, ale na druhé straně snižuje riziko, že obsahem vztahu bude něco, co jedna nebo dokonce obě strany nechtěly. V doktríně se můžeme setkat s různými stanovisky k této otázce a naše legislativa je do jisté míry rozporná. Jestliže dáváme přednost vůli stran, mluví se o subjektivní metodě interpretace. Přednost projevu naopak znamená použití metody objektivní. I teorie projevu však považuje za nutné brát v úvahu vůli v něm projevenou a zejména okolnosti související, avšak jenom potud, pokud byly známy druhé straně. Současná stanoviska zpravidla razí kombinaci subjektivní a objektivní metody. Ve skutečnosti jde tedy o správné vyvážení obou prvků objektivního i subjektivního Prvý odstavec 266 obch. zák. vyjadřuje prvořadý význam vůle jednajících takto: Projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Hranicí subjektivního prvku tu je vědomost druhé strany nebo alespoň její předpoklad. Porovnáme -li tento zákonný text, 218 který nezmiňuje otázku možného konfliktu mezi textem smlouvy a vůlí stran, ale implicite v něm je skryta přednost zjištěného obsahu vůle před jakýmkoli textem, s nejnovějším zněním PECL, zjistíme, že v čl. 5:101 vyjadřují přednost vůle před projevem jednoznačněji a explicitně: Smlouva se vykládá podle společného úmyslu stran, i kdyby se tento výklad odchýlil od textu. 219 Shodnou dikci přebírá návrh SRR (čl. II.-8:101). Vzhledem k tomu, že je použit výraz společný úmysl, je v něm vyjádřena vědomost druhé strany. Je zajímavé, že tato formulace má blíž k všeobecnému obchodnímu zákoníku než náš současný obchodní zákoník. Článek 278 všeobecného obchodního zákoníku (1863) zněl: Při posuzování a výkladu obchodních jednání jest na soudci, aby vypátral vůli kontrahentů a nelpěl na doslovném smyslu výrazu. Oba texty tedy staví na převaze subjektivní metody výkladu. Také principy UNIDROIT v čl stanoví: Smlouva se vykládá podle společného úmyslu stran. V čl k tomu zákonodárce dodává: Prohlášení a chování jedné strany se vykládá podle úmyslu jeho autora, jestliže druhá strana znala nebo nemohla neznat tento úmysl. Vidíme, že 266 obch. zák. bezprostředně navazuje na principy UNIDROIT Závažné je, že náš občanský zákoník, jak již bylo výše zmíněno, převrací princip formulovaný v obchodním zákoníku a uvedených 218 Který je inspirován čl. 8 odst. 1 Vídeňské úmluvy o smlouvách o mezinárodní koupi zboží: (1) Pro účely této Úmluvy prohlášení nebo jiné chování strany se vykládají podle jejího úmyslu, jestliže druhé straně byl tento úmysl znám nebo jí nemohl být neznám. 219 Tamtéž, s Základní princip interpretace v legislativním vyjádření Interpretace podle občanského zákoníku 171

13 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích pramenech jemu blízkých silnějším příklonem k teorii projevu. Jeho 35 odst. 2 zní: Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není -li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Konečným a rozhodujícím kritériem tedy podle citovaného dovětku je jazykový projev, jde o metodu více inklinující k objektivnímu principu. Takovýto rozpor mezi kodexy musíme překlenout výkladem zabezpečujícím koherenci práva. Historické důvody mohou nejednotnou koncepci objasnit, nikoli ospravedlnit. Současná doktrína má v tomto směru dluh. Obecný zákoník občanský (1811) v 6 stanovil: Zákonu při používání nesmí býti dáván jinaký smysl, než jaký vychází z vlastního smyslu slov v jejich souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárcova. Přestože se v tomto případě nejedná o úpravu interpretace smlouvy, ale o interpretaci zákona, vidíme v citované formulaci také spíše prioritu zákonodárcovy vůle. Znění PECL, návrhu SRR a rovněž principů UNIDROIT, které mohou sloužit za ukazatele současného stavu právního i doktrinálního vývoje na mezinárodní úrovni respektující široké srovnání jednotlivých národních práv, ukazují, že obchodní zákoník přesněji odpovídá těmto proudům. K objasnění obou myšlenkových směrů může možná dobře přispět krátká citace z Komentáře k 869 obecného občanského zákoníku: Romantická civilistika německá (Savigny) byla silně tímto metafyzickým problémem vůle ovlivňována, a proto vypracovala tzv. Willenstheorie plnou fi kcí a rozporů. Naši civilistiku nemusí tyto problémy zajímat, poněvadž náš obecný občanský zákoník stojí na stanovisku projevu vůle pod hlediskem poctivého obchodu. Tím zachycena je smlouva lépe než v německém občanském zákoníku a není zapotřebí celých pojmových souhvězdí jako na poli německé civilistiky. To, co si strana myslí, je zcela nerozhodné; k normotvornému procesu patří jedině projev vůle, ostatní je úplně nerozhodné. Jen to, co obsahuje projev vůle, je obsahem smlouvy, a jen obsah smlouvy je obsahem této právní normy, jen obsah smlouvy je účasten právní moci. Naše soudní praxe o tom nikdy nepochybovala a držela se správné zásady. 220 Citace ukazuje na Sedláčkovo velmi radikální a vyostřené pojetí teorie projevu, které jde daleko za rozumné a uměřené stanovisko E. Svobody. Bezpochyby vliv tohoto pojetí nezmizel ani v našem současném občanském zákoníku. Citované rozhodné stanovisko J. Sedláčka lze tedy chápat jako vzdálenější základ preference projevu před vůlí, jak je vyjadřuje i náš současný Srov. ROUČEK, F., SEDLÁČEK, J. a kol. Komentář k čs. obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. 4. díl. Praha, s. 78.

14 ODDÍL 1: Smlouvy občanský zákoník. Zdá se však, že vývoj práva v západních zemích se ubíral jinou cestou, podstatně bližší vyváženému pojetí E. Svobody, přestože i tento autor byl rozhodným odpůrcem teorie vůle. Smíšené využití prvků subjektivních i objektivních odmítající obě krajnosti dnes převládá a odráží se i v našem obchodním zákoníku. Vliv ochrany spotřebitele zřejmě orientuje vývoj spíše k převaze subjektivního prvku a k respektování takových vlivů, jako je nepozornost, nezkušenost, neznalost, komplikovanost textu, velikost písma apod. Komentář k PECL konstatuje, že inspirací bylo srovnání práva členských států, z nichž většina kombinuje metodu subjektivní a objektivní. 221 V našich současných kodifikacích se setkáváme se stopou jejich rozdílných myšlenkových a historických zdrojů, jejímž důsledkem je určitá rozpornost, která se poměrně ostře odráží ve formulaci občanského zákoníku Hlavním interpretačním ustanovením obchodního zákoníku je již zmíněný 266. Jde o jedno z dosud nenovelizovaných ustanovení. Prvý odstavec (viz výše) vyjadřuje prvořadý význam vůle stran za předpokladu, že se nejedná o vůli pouze jedné strany, o níž by druhá strana nevěděla. Jde -li o vůli oběma stranám známou a víme -li současně, že bylo dosaženo konsensu, pak má tato souladná vůle přednost, jestliže její vyjádření je nepřesné nebo dokonce kontradiktorní. Nemůže se tedy jednat jenom o vnitřní vůli, která se navenek nijak neprojevila, jejíž obsah popisuje jedna strana, není -li prokázáno, že druhé straně byl obsah vůle znám. Ve formulaci převzaté z Vídeňské úmluvy jsou vyváženy subjektivní i objektivní prvky přístupu k interpretaci projevu vůle Formulace PECL (čl. 5:101) a návrhu SRR potvrzuje úvahy výše uvedené. Vyjádření přednosti projevené a stranám známé vůle před projevem, tedy vyjádřením, jež nemusí dostatečně přesně odpovídat obsahu vůle, je z citace výše uvedené zřetelně patrné. Citace také potvrzuje popsaný výklad našeho 266 odst. 1 obch. zák.. Kritérium vědomosti druhé strany je obsaženo ve výrazu společný úmysl, a tím je obroušena hrana přílišné subjektivnosti. Pojem společného úmyslu se vyskytuje rovněž v principech UNIDROIT (čl. 4.1.). Přednost před projevem je explicitně vyjádřena. Také komentář k PECL výslovně potvrzuje, že soudce musí dát přednost společnému úmyslu stran před textem smlouvy. To znamená, že v případě rozporu mezi písemností a společným úmyslem stran jasně prokázaným má tento úmysl přednost. Tak jestliže je akt jednoznačně kvalifikován jako půjčka, zatímco obsah ukazuje, že se ve skutečnosti Obchodní zákoník a vyvážení objektivního a subjektivního přístupu k interpretaci PECL, SRR 221 LANDO, O., ROUHETTE, G. a kol. Principes de droit européen du contra. Paris : Société de législation comparée, 2003, s

15 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích Objektivní metoda podle obchodního zákoníku, PECL a návrhu SRR 174 jedná o nájem, soudce se nesmí držet názvu. 222 Vidíme, že autoři komentáře se tu přímo dotýkají zmíněného problému kvalifikace smluvního typu. P řestože uvedená formulace se může zdát příliš omezená a obtížně použitelná pro projevy vůle jenom jedné strany, má být její použitelnost dostatečně široká a podle čl. 1:107 se má výslovně vztahovat také k jednostranným projevům. Návrh SRR pokročil oproti PECL a obsahuje navíc dvě zvláštní ustanovení o výkladu jiných úkonů než smluv (II.-8:201). Je tu vysloveno pravidlo, že jednostranný právní úkon musí být vykládán tak, jak mohl být rozumně pochopen adresátem. Tato odchylka je užitečná, protože u jednostranného úkonu přirozeně nelze mluvit o společné vůli. Je tu dále stanoveno i to, že pokud adresát v době obdržení úkonu znal nebo mohl znát záměr autora úkonu, je třeba úkon vykládat v souladu s tímto úmyslem. V následujícím odstavci čl. 5:101 PECL (II.-8:101 odst. 2 návrhu SRR) na rozdíl od našeho obchodního zákoníku stanoví ještě jedno mezipravidlo pro situaci, kde je prokázáno, že jedna ze stran chápala smlouvu určitým zvláštním způsobem a že při uzavření smlouvy druhá strana nemohla nevědět o úmyslu prvé strany. V tomto případě je nutno vyložit smlouvu podle úmyslu prvé strany. V popsaném pravidle bychom mohli spatřovat ještě silnější stopu našimi komentátory obecného občanského zákoníku kritizované německé teorie vůle (Willenstheorie), neboť zde už by se mohlo jednat o obsah vůle jenom tvrzený jednou stranou, kde vědomí druhé strany je jenom nepřímo dedukováno z určitých okolností. Protože však vědomí kohokoli a vůle kohokoli je nutně a vždy dedukována jenom nepřímo, je možno také naopak říci, že požadavek nezbytné vědomosti druhé strany, jenž nutně musí být prokázán objektivně, příklon k volní teorii zmírňuje. Protože náš obchodní zákoník neobsahuje uvedené pravidlo, bylo by tu nutno postupovat podle 266 odst. 1, tzn. v rámci důkazu úmyslu známého druhé straně. Obě tato pravidla spočívají v užití tzv. objektivní metody Citovaný druhý odstavec 266 obch. zák. ukládá: V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Objektivizace kritéria je zřejmá. V této situaci již nezkoumáme, co strany chtěly a o čem druhá strana věděla či nevěděla, ale uvažujeme, jak by takovýto projev chápala osoba ve stejném postavení jako druhá smluvní strana. Provádíme tedy operaci objektivního 222 Tamtéž, s. 248.

16 ODDÍL 1: Smlouvy zhodnocení situace a vyvození užitečných pravidel pro dosažení cíle smlouvy. Někteří autoři považují tuto operaci za presumpci. 223 V návaznosti na Vídeňskou úmluvu však je formulace 266 odst. 2 obch. zák. orientována k projevu vůle jedné strany, nikoli k projevu společnému, jako je tomu v PECL, jež se důsledněji drží předmětu úpravy, tedy výkladu smluv. Článek 5:101 PECL formuluje objektivní kritérium takto: smlouvě má být dán smysl, jaký by jí daly rozumné osoby mající stejné vlastnosti jako smluvní strany za stejných okolností. 224 Také zde se však uplatní čl. 1:107 o rozšíření použitelnosti i na jednostranné projevy, jak o tom byla zmínka výše. Článek II.-8:101 odst. 3 návrhu SRR formulaci PECL ještě poněkud rozvinul a zpřesnil. Článek 4.1. principů UNIDROIT v odstavci druhém obdobně stanoví: Není -li možno zjistit společný úmysl stran, interpretuje se smlouva podle smyslu, který by jí dala rozumná osoba s obdobnými vlastnostmi uvedená do stejné situace Kromě řešení otázky priority subjektivního či objektivního kritéria interpretace volních projevů jsou upravena i další pravidla, podle nichž by interpretace měla probíhat. V různých zákonodárných a obdobných textech mezinárodněprávního i národního charakteru plní funkci objektivního korektivu vzhledem k problematickému kritériu vůle tzv. příslušné okolnosti. V našem obchodním zákoníku jde o třetí odstavec 266 obch. zák., který navazuje na čl. 8 odst. 3 Vídeňské úmluvy. Při výkladu podle dalších zákonných ustanovení se má přihlížet ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. PECL v čl. 5:102 pod rubrikou Příslušné okolnosti také vypočítávají, k čemu je třeba přihlížet, a stejně tak principy UNIDROIT v čl a návrh SRR v čl. II.-8:102. Pomocná kritéria interpretace, příslušné okolnosti 223 SVOBODA, E. Vůle vnitřní a vůle projevená právním činem. Praha : nákladem vlastním, Toto znění připomíná Vídeňskou úmluvu (vyhl. č. 160/1991 Sb.) v jejím čl. 8 odst. 2: Nepoužije-li se ustanovení předchozího odstavce, vykládají se prohlášení nebo jiné chování strany podle významu, který by jim přikládala za týchž okolností rozumná osoba v tomtéž postavení jako druhá strana. Citovaný text se však pokouší ještě o silnější objektivizaci poukazem na druhou stranu, tzn. na stanovisko někoho, jehož hospodářské zájmy jsou odlišné od zájmů strany projevující vůli. PECL naopak omezují formulaci jenom na smlouvu, která je projevem obou stran, a při výkladu tedy nejsou rozlišeny projevy podle stran. 175

17 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích Příslušné okolnosti podle PECL a SRR Vyjmenování kritérií v obchodním zákoníku znamená přiznání právního významu jednání o uzavření smlouvy, praxi vyvinuvší se mezi stranami a následnému chování stran. Ačkoli se jedná o obecné ustanovení dopadající nejenom na smlouvy, je zřejmé i z jeho formulace, že je aplikovatelné právě na smlouvy, a že je převzato z úmluvy týkající se smluv. Přestože komentář k PECL tu mluví o fiktivním úmyslu, 225 je přesnější spíše považovat toto hodnocení za presumptivní, protože nejenom že není vyloučeno, že konkrétní záměry stran se ubíraly cestami předpokládanými vykládajícím, ale dokonce to je pravděpodobné a žádoucí. Pojem praxe, kterou strany mezi sebou zavedly je použit v obchodním zákoníku na více místech. Bylo již řečeno, že je třeba tento pojem odlišit od obchodních zvyklostí. Praxí zavedenou mezi stranami budeme rozumět pravidla individuální povahy z hlediska subjektů (tedy platící jenom mezi konkrétními určenými osobami), avšak obecná z hlediska vztahů mezi nimi, z hlediska předmětu, jehož se týkají. Budou to tedy určité spontánně dodržované postupy a způsoby chování stabilizované v průběhu déle trvajících obchodních kontaktů mezi určitými partnery. Tato pravidla obvykle nebudou výslovně formulována ve smlouvách, budou se dodržovat na základě zkušeností a vzájemné důvěry. Obchodní zákoník (stejně jako ostatní texty, jimiž se zde zabýváme) jim v některých případech přikládá i právní význam. Podle 266 obch. zák. mají sloužit jako interpretační pomůcka. Takovouto povahu může mít např. ustálený systém uzavírání smluv, účtování, placení, přejímání, uplatňování práv z odpovědnosti apod. Posledním kritériem zmíněným v obchodním zákoníku a uváděným rovněž ve Vídeňské úmluvě je následné chování stran. Bylo výše řečeno, že jednou z hlavních obtíží interpretace jsou následné změny vůle smluvních stran, k nimž dojde po uzavření smlouvy a které mohou vést ke snaze zkreslit obsah původního konsensu. Následné chování stran má interpretační roli v tom smyslu, že by z něj mělo být vyvoditelné, jaké byly ony původní záměry a popř. jakým způsobem se dále vyvíjely Také Principy evropského práva upravují podrobněji, co se má rozumět okolnostmi, jež je třeba brát v úvahu při výkladu smlouvy. Ustanovení čl. 5:102 a stejně tak cit. čl. II.-8:102 návrhu SRR vypočítává sedm skupin okolností. Jsou jimi okolnosti uzavření smlouvy včetně předsmluvních jednání, chování stran včetně chování po uzavření smlouvy, povaha a cíl smlouvy, interpretace, kterou již strany daly podobným klauzulím, LANDO, O., ROUHETTE, G. a kol. Principes de droit européen du contrat. Paris : Société de législation comparée, 2003, s. 249.

18 ODDÍL 1: Smlouvy a praxe, kterou mezi sebou strany zavedly, dále smysl, jenž se obvykle přikládá termínům a výrazům v příslušné oblasti činnosti a interpretaci obdobných klauzulí v minulosti. Poslední dvě položky výčtu tvoří zvyklosti a požadavky dobré víry. Principy UNIDROIT dávají prakticky shodný výčet okolností, k nimž je třeba přihlížet. Rozdíl je jenom v tom, že PECL a návrh SRR doplňují kritérium předchozí interpretace provedené stranami a přihlédnutí k principu dobré víry. Srovnání s naším zákoníkem ukazuje, že tu je navíc zmíněna povaha a cíl smlouvy předchozí interpretace a obvyklý smysl termínů a klauzulí v příslušném oboru činnosti. Zvyklosti a princip dobré víry je možno u nás vyvodit z 1 a 264 obch. zák. a z 35 obč. zákl. Obě (popř. všechny tři) úpravy jsou tedy navzájem dobře slučitelné a vyznačují se myšlenkovou jednotou. 226 Osnova nového občanského zákoníku překvapivě neupravuje v souvislosti s uzavíráním smluv jejich interpretaci Výklad o pojmu individuálně neprojednaných klauzulích byl podán výše (bod 196). Náš obchodní zákoník obsahuje ještě jedno pravidlo, které nalezneme v PECL i v principech UNIDROIT, a to výklad k tíži strany, která výraz dovolující různý výklad poprvé použila ( 266 odst. 4). PECL však toto pravidlo formulují odlišně v závislosti na individuálním projednání příslušné smluvní klauzule. Principy UNIDROIT obsahují také pravidlo contra proferentem, ani zde však není vázáno na individuální projednání klauzulí; čl ukládá obecně vykládat klauzule v neprospěch toho, kdo je použil. PECL (čl. 5:103) stanoví, že v pochybnostech se mají klauzule, jež nebyly předmětem individuálního projednání (srov. výše podaný výklad), vykládat v neprospěch toho, kdo je použil (Contra Proferentem Rule, Regle contra proferentem). Druhé pravidlo PECL (5:104) zakotvuje obecnou přednost klauzulí, jež byly individuálně projednány, před těmi, jež takto projednány nebyly (Preference to Negotiated Terms, Preference aux clauses négociées). Vídeňská úmluva tato pravidla neformuluje Smluvní klauzule mají být vykládány tak, že každé z nich bude dán význam, jaký vyplývá ze smlouvy jako celku. Negativně je možno toto interpretační pravidlo vyjádřit i tak, že žádné smluvní ustanovení nemá být vykládáno izolovaně, vytrženě z kontextu smlouvy jako celku. Totéž Individuálně neprojednané klauzule a výklad k tíži strany, jež výraz použila (contra proferentem) Princip koherence smlouvy 226 Komentář k Principům uvádí příklady práv členských států, které rovněž upravují okolnosti, k nimž je třeba při výkladu přihlížet srov. cit. dílo, s

19 KAPITOLA III: Obecná ustanovení o obchodních závazcích Efektivní interpretace Jazykové rozdíly Sídlo, místo podnikání nebo závodu Návrh nového občanského zákoníku platí pro soubory smluv, např. pro rámcové smlouvy a smlouvy prováděcí. Komentář k čl. 5:105 PECL formulujícímu popsané interpretační pravidlo poukazuje na zákoníky belgický, francouzský, lucemburský, španělský, italský, principy UNIDROIT a rovněž na právo švédské, dánské, německé a anglické, dále rakouské, skotské, řecké a irské, kde všude je přijat Obdobně široká akceptace je konstatována v souvislosti s dalším principem, jejž známe i z komunitárního práva, principem užitečného účinku (effet utile). Vyplývá z něj požadavek, aby každé ustanovení smlouvy bylo vykládáno ve prospěch její platnosti a efektivnosti a aby pokud možno nebyl přijímán výklad vedoucí k jeho neplatnosti nebo neúčinnosti. Také principy UNIDROIT formulují stejné pravidlo v článku Zejména v zahraničním obchodě může být praktický problém rozdílu mezi různými jazykovými verzemi smluv. I český právník na takovéto otázky naráží. Jestliže smlouva sama stanoví, která z jazykových verzí má přednost, je interpretace snadná. Pro případ, že strany opomenou určit prioritu, čl. 5:107 PECL formuluje podpůrné pravidlo, které dává přednost té verzi, která byla sepsána jako první. Národní práva zpravidla tento problém neupravují, komentář k PECL poukazuje jenom na principy UNIDROIT (čl. 4.7) Obchodní zákoník obsahuje v rámci úpravy interpretace ještě pravidlo, které na tomto místě působí poněkud cizorodě, týkající se sídla nebo místa podnikání, místa závodu nebo provozovny nebo bydliště. Pravidlo míří na případy, kdy ve smlouvě je uvedeno místo, které se později reálně změní. Podle 266 odst. 5 je pro účely smlouvy rozhodné místo uvedené ve smlouvě až do doby, kdy příslušná smluvní strana oznámí druhé straně změnu. Stejnorodým vykládacím pravidlem je také 415 obch. zák. 228, který je však systematicky zařazen mezi ustanovení o kupní smlouvě. Cit. ustanovení obsahuje pravidla, jak chápat některé ve smlouvách častěji užívané výrazy pro čas plnění, jako je začátkem období, v polovině měsíce, v polovině čtvrtletí, koncem období, ihned. Pokud by takovéto výrazy byly užity v jiné smlouvě než kupní, bylo by možno uplatnit 415 analogicky Osnova nového obč. zák. upravuje otázku interpretace právních úkonů v 486 až 489. Zásadně má být právní úkon vykládán podle úmyslu jednajícího, byl -li druhé straně znám nebo jí musel být znám. V LANDO, O., ROUHETTE, G. a kol. Principes de droit européen du contrat. Paris : Société de législation comparée, 2003, s Jedná se o ustanovení inspirované 283 zák. mez. obch.

20 ODDÍL 1: Smlouvy nalézáme i objektivizační pravidlo: Nelze -li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. V navrhovaném 489 je jako odchylka pro obchodní vztahy zakotvena přednost obchodních zvyklostí před dispozitivními ustanoveními zákona při výkladu. Úprava je tedy velmi skromná, ale v zásadě respektuje kontinuitu s obchodním zákoníkem. Inspiraci návrhem SRR však postrádáme. 3 Uzavírání obchodních smluv a) Způsob uzavření smlouvy, právní úprava 234. Uzavíráním smluv rozumíme postup smluvních stran směřující k uzavření smlouvy mezi nimi a spočívající ve společných jednáních, komunikaci, výslovných právních úkonech nebo v jiném chování, jemuž je přiznána právní relevance. První fáze kontraktace, při níž se vytvářejí kontakty stran a zjišťují se jejich potřeby a možnosti, má jenom omezený právní význam. Není však z tohoto hlediska zcela bezvýznamná, protože může vzniknout i v důsledku těchto předsmluvních jednání odpovědnost a na druhé straně může mít význam pro interpretaci později uzavřené smlouvy. Vlastní kontraktace zpravidla začíná jednostranným právním úkonem směřujícím k uzavření smlouvy, jímž je návrh smlouvy (oferta), a končí právním úkonem vyjadřujícím souladnou vůli, konsensus druhé strany a nazývaným přijetí (akceptace). Ten, kdo navrhuje uzavření smlouvy, se nezývá oferent, ten, kdo návrh přijímá, je akceptant. Mezi ofertou a akceptací mohou ovšem strany vyměnit více verzí smluvního textu, které nejsou konečné Zmíněná předběžná fáze, která kontraktaci předchází, spočívající ve výměně nezávazných informací mezi stranami je ovládána principem smluvní volnosti, je však omezena principem dobré víry. Přechod od předběžné fáze k vlastní kontraktaci nemusí být snadno rozeznatelný, přestože jeho určení může být významné zejména z hlediska právní odpovědnosti, ale také z hlediska režimu právního vztahu. Stranami zvolené právo platí totiž obvykle jenom pro vztah ze smlouvy, nikoli pro předchozí jednání, kdy žádný právní vztah strany nespojoval. Právní následky oferty a rovněž vymezení jejího pojmu nejsou chápány v každém právním řádu a v každé právní úpravě stejně. Pojem a právní úprava Předběžná fáze kontraktace 179

Započtení 11.9 Strana 1

Započtení 11.9 Strana 1 Započtení 11.9 Strana 1 11.9 Započtení Započtení je zvláštním způsobem zániku závazku upraveným v občanském zákoníku. Podstata započtení neboli kompenzace spočívá v zániku dvou vzájemných pohledávek stejného

Více

Problematické momenty z aplikace NOZ dopady NOZ na zakázkové vztahy

Problematické momenty z aplikace NOZ dopady NOZ na zakázkové vztahy Bezpečná plavba v nestabilních vodách, aneb pojďte s námi na palubu českého zadávání Problematické momenty z aplikace NOZ dopady NOZ na zakázkové vztahy Mgr. David Dvořák, LL.M., Ph.D. MT Legal s.r.o.,

Více

Právní vztahy a právní skutečnosti

Právní vztahy a právní skutečnosti Právní vztahy a právní skutečnosti INTRO Realizace práva tvorba, aplikace, kontrola zákonnosti vytváření právních vztahů Právní vztah vztah mezi dvěma případně více subjekty, který je regulovaný právem,

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Právní jednání a obecná část závazkového práva Obsah Právní jednání

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc

Více

PRÁVNÍ STANOVISKO K OTÁZCE POSTAVENÍ ČLENŮ DOZORČÍ KOMISE (zřizované Radou České televize dle zákona o České televizi)

PRÁVNÍ STANOVISKO K OTÁZCE POSTAVENÍ ČLENŮ DOZORČÍ KOMISE (zřizované Radou České televize dle zákona o České televizi) Česká televize Vážený pan generální ředitel Mgr. Jiří Janeček Kavčí hory 140 70 Praha 4 PRÁVNÍ STANOVISKO K OTÁZCE POSTAVENÍ ČLENŮ DOZORČÍ KOMISE (zřizované Radou České televize dle zákona o České televizi)

Více

I. Úvod do problematiky měnových doložek

I. Úvod do problematiky měnových doložek Doložky vážící se ke kupní ceně (měnová doložka s automatickým přepočtem kupní ceny, měnová doložka s jednací variantou či cenovou arbitráží, klouzavá doložka s jednací variantou) I. Úvod do problematiky

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Pojem a předmět obchodního práva

Pojem a předmět obchodního práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 Afs 52/2015-29 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudce

Více

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko:

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko: Výkladové stanovisko č. 21 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 3. března 2014 - k výpovědní době při vypovězení nájmu bytu a nájmu domu nájemcem

Více

Pojem a předmět obch. práva

Pojem a předmět obch. práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu Pořadové číslo: 2/2011 Vydáno dne: 6. října 2011 Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu k postupu držitele licence při oznámení zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek zákazníkovi

Více

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění N á v r h ZÁKON ze dne... 2010 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém

Více

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI PRÁVNÍ JEDNÁNÍ

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI PRÁVNÍ JEDNÁNÍ CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI PRÁVNÍ JEDNÁNÍ Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Právní skutečnosti jsou předpokladem vzniku

Více

NOZ Závazkové právo Vybrané otázky. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. Katedra občanského práva PF UK elischer@prf.cuni.cz

NOZ Závazkové právo Vybrané otázky. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. Katedra občanského práva PF UK elischer@prf.cuni.cz NOZ Závazkové právo Vybrané otázky JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. Katedra občanského práva PF UK elischer@prf.cuni.cz Systematika a pojmosloví Část čtvrtá : Relativní majetková práva Hlava I Všeobecná

Více

Co je to vlastně nájem?

Co je to vlastně nájem? 1. kapitola > Bytová potřeba 11 nájemního bydlení a nájemních smluv. Pro smlouvy obecně platí, že pokud byly uzavřeny do konce roku 2013, budou se řídit i nadále původní právní úpravou. Nájemní smlouvy

Více

Stanovisko odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra č. 3/2017

Stanovisko odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra č. 3/2017 Stanovisko odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra č. 3/2017 Označení stanoviska: Veřejné zakázky malého rozsahu Právní předpis: zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Více

Právní skutečnosti Subjektivní Právní jednání Protiprávní jednání Objektivní Události (obvykle právní) Stavy (obvykle protiprávní) NOZ upravuje soukro

Právní skutečnosti Subjektivní Právní jednání Protiprávní jednání Objektivní Události (obvykle právní) Stavy (obvykle protiprávní) NOZ upravuje soukro Právní skutečnosti soukromého práva JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. Právní skutečnosti Subjektivní Právní jednání Protiprávní jednání Objektivní Události (obvykle právní) Stavy (obvykle protiprávní) NOZ upravuje

Více

Porušení zákona o ochraně spotřebitele

Porušení zákona o ochraně spotřebitele G PORUŠENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE Porušení zákona o ochraně spotřebitele G STRANA 1 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je vedle občanského zákoníku základním právním předpisem v oblasti

Více

Ve znění: Úřední věstník Č. Strana Datum M1 Nařízení Rady (ES) č. 2595/2000 ze dne 27. listopadu 2000, L

Ve znění: Úřední věstník Č. Strana Datum M1 Nařízení Rady (ES) č. 2595/2000 ze dne 27. listopadu 2000, L 1997R1103 CS 01.01.2001 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1103/97 ze dne 17. června 1997 o

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Prameny práva Mgr. Ondřej Havránek Vymezení pojmu Pramen práva je pojem o více významech: jednak vyjadřuje vnější formu právních norem (pramen práva ve formálním smyslu), jednak

Více

Aplikační test VÚ. Aplikační test VÚ

Aplikační test VÚ. Aplikační test VÚ sdělení fed.min.zahraničí č. 160/1991 Sb. přímá úprava v rozsahu aplikace VÚ se nepoužije kolizní metoda je to MS = státy se na ní musely dohodnout Shoda není vždy možná, proto CISG neupravuje úplně všechny

Více

Ministerstvo financí Odbor 39. č.j.: 39/ /

Ministerstvo financí Odbor 39. č.j.: 39/ / Ministerstvo financí Odbor 39 č.j.: 39/ 86 838/2009-393 Pokyn D 333 Sdělení Ministerstva financí k závaznému posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami V rámci zákona

Více

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost

Více

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113 1 Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích Ustanovení (část,, odst., písm.. apod.) 7 odst. 3 písm. b) Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Obsah Celex č. Fyzická,

Více

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Právní skutečnosti Obsah: právní skutečnosti právní jednání relativní

Více

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložku mezinárodního auditorského standardu vydává Komora

Více

PŘEDNÁŠKA ZVLÁŠTNÍ POSTAVENÍ NĚKTERÝCH STÁTŮ ÚVOD PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY OSNOVA ZÁKLADNÍ PŘEHLED NOREM EVROPSKÉHO JUSTIČNÍHO PROSTORU

PŘEDNÁŠKA ZVLÁŠTNÍ POSTAVENÍ NĚKTERÝCH STÁTŮ ÚVOD PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY OSNOVA ZÁKLADNÍ PŘEHLED NOREM EVROPSKÉHO JUSTIČNÍHO PROSTORU OSNOVA KOLIZNÍ ZÁVAZKOVÉ PRÁVO I - ÚVOD -VOLBA PRÁVA PŘEDNÁŠKA 1. Úvod - Evropský justiční prostor (přehled norem) - Vztah metod 2. PRAMENY ÚPRAVY A JEJICH VZÁJEMNÉ VZTAHY 3. ANALÝZA NAŘÍZENÍ ŘÍM I - Rozsah

Více

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka Metodické doporučení odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj 1/ ÚVOD Dne 3. června 2008 nabyl účinnosti zákon č. 191/2008

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové

Více

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona PŘIPOMÍNKY k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona V Praze dne 30. října 2008 Č.j.: 152/091000/2008 A. Obecná připomínka k předkládanému materiálu Hospodářská komora České

Více

PŘEDMLUVA... 9 POUŽITÉ ZKRATKY... 11

PŘEDMLUVA... 9 POUŽITÉ ZKRATKY... 11 OBSAH PŘEDMLUVA.................................................. 9 POUŽITÉ ZKRATKY............................................ 11 1. Odpovědnost za vady a právo reklamovat....................... 13 1.1

Více

P r á v n í s t a n o v i s k o

P r á v n í s t a n o v i s k o P r á v n í s t a n o v i s k o k otázce rozhodnutí o převodech družstevních bytů do vlastnictví členů družstva u Bytového družstva Chabařovická 1321 1326 (dále jen BDC ) ve vztahu k návrhu stanov podle

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 877 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti - 2 - ZÁKON ze dne 2005, kterým se mění zákon

Více

Kapitola 2. Předmět daně

Kapitola 2. Předmět daně Informace k publikaci Kraj a obec v pozici plátce DPH ve vazbě změny v oblasti DPH provedené s účinností od 1. 1. 2014 v rámci zákonného opatření Senátu Publikace Kraj a obec v pozici plátce je zpracována

Více

PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA. III. část OBZ

PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA. III. část OBZ PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA III. část OBZ Východisko: 1 OBZ Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním

Více

Rozdílová tabulka návrhu právního předpisu ČR s předpisy EU. Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.) 32005L0029 Článek 5

Rozdílová tabulka návrhu právního předpisu ČR s předpisy EU. Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.) 32005L0029 Článek 5 Rozdílová tabulka návrhu právního předpisu ČR s předpisy EU Ustanovení (část,, odst., písm., apod.) Bod 4 V 2 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Navrhovaný právní předpis Obsah Celex č. Zrušuje se ustanovení

Více

Datum rozhodnutí: 05/06/2003 Spisová značka: 29 Odo 166/2001 ECLI:CZ:NS:2003:29.ODO.166.2001.1

Datum rozhodnutí: 05/06/2003 Spisová značka: 29 Odo 166/2001 ECLI:CZ:NS:2003:29.ODO.166.2001.1 Soud: Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 05/06/2003 Spisová značka: 29 Odo 166/2001 ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:29.ODO.166.2001.1 Typ rozhodnutí: ROZSUDEK Heslo: Dotčené předpisy: 37 předpisu č. 40/1964Sb. 266

Více

Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 11. 11. 2011 PRACOVNÍ DOKUMENT o návrhu nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů

Více

OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO. Občanskoprávní skutečnosti. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO. Občanskoprávní skutečnosti. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Občanskoprávní skutečnosti JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní skutečnosti Pojem a druhy právních skutečností Právní skutečnost v. kauza Právní skutečnost

Více

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 Olga Kryštofová 29.1.2014 Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.) je součástí soukromého práva a upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci

Více

Prameny práva (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D.

Prameny práva (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D. Prameny práva (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D. 1. 1. Definice pramene práva Tři základní možná pojetí termínu prameny práva (vícevrstevnatý pojem) 1.Formální Státem uznaná

Více

OBEC VYSOKÁ NAD LABEM Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu

OBEC VYSOKÁ NAD LABEM Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu OBEC VYSOKÁ NAD LABEM Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Čl. 1 Obecná ustanovení 1. Tato směrnice upravuje postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu specifikovaných v 6,

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložku mezinárodního auditorského standardu vydává Komora

Více

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování

Více

ZÁKON O DANI Z HAZARDNÍCH HER

ZÁKON O DANI Z HAZARDNÍCH HER ZÁKON O DANI Z HAZARDNÍCH HER Zákon č. 187/2016 Sb., ze dne 26. května 2016 Změna: č. 298/2016 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DAŇ Z důvodové zprávy (k části první):

Více

PRÁVNÍ PROBLEMATIKA UZAVÍRÁNÍ OBCHODNÍCH SMLUV V RUSKÉ FEDERACI: KLÍČOVÉ OTÁZKY

PRÁVNÍ PROBLEMATIKA UZAVÍRÁNÍ OBCHODNÍCH SMLUV V RUSKÉ FEDERACI: KLÍČOVÉ OTÁZKY PRÁVNÍ PROBLEMATIKA UZAVÍRÁNÍ OBCHODNÍCH SMLUV V RUSKÉ FEDERACI: KLÍČOVÉ OTÁZKY 21. listopadu, 2013 Exportní konference Jak dobýt ruský trh JUDr. Uljana Kurivčaková, advokátka, vedoucí právník ruské poradenské

Více

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních

Více

Pracovní právo po novém občanském zákoníku

Pracovní právo po novém občanském zákoníku Miroslav Bělina, právnická fakulta UK Praha Pracovní právo po novém občanském zákoníku I. Ustanovení nového občanského zákoníku s přímým dopadem na zákoník práce. Dne 1. 1. 2014 nabude účinnosti nový občanský

Více

K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou

K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou Právní úprava 117 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy ke standardu ISA 720 ODPOVĚDNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU ÚČETNÍ ZÁVĚRKU (účinná od 24. listopadu

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 390/1

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 390/1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 390/1 Stanovisko vlády k návrhu poslanců Zuzky Bebarové Rujbrové, Stanislava Grospiče, Zdeňka Ondráčka, Jaroslava Borky a Soni Markové

Více

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ ), přináší oproti předchozí právní úpravě zcela novou povinnost

Více

N á v r h. 11e. Finanční zajištění

N á v r h. 11e. Finanční zajištění N á v r h ZÁKON ze dne... 2010 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém

Více

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová Úvod do mezinárodního práva soukromého JUDr. Klára Svobodová Co je mezinárodní právo soukromé? Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale

Více

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004 CS STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. prosince 2004 na žádost České národní banky k návrhu zákona, kterým se mění zákon o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích

Více

Obsah. Proč právě žaloba? 1. 1. KAPITOLA Vztah práva hmotného a procesního 3

Obsah. Proč právě žaloba? 1. 1. KAPITOLA Vztah práva hmotného a procesního 3 Proč právě žaloba? 1 1. KAPITOLA Vztah práva hmotného a procesního 3 I. Dosavadní koncepce 3 II. Slabiny dosavadních teorií 6 III. Žalobní právo v Čechách 9 Odvolání 9 Mimořádné opravné prostředky 11 IV.

Více

Smluvní právo v novém občanském zákoníku. Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz

Smluvní právo v novém občanském zákoníku. Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz Smluvní právo v novém občanském zákoníku Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz Nová právní úprava (nový) občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (NOZ) zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (ZOK) zákon o

Více

Právní základy obchodování přednáška č. 3

Právní základy obchodování přednáška č. 3 OBCHOD S DŘÍVÍM A DŘEVAŘSKÝMI VÝROBKY Projekt FRVŠ 3187/2011/F5/b Právní základy obchodování přednáška č. 3 Ing. Dalibor Šafařík Ing. Jiří Holický Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky strana

Více

Smluvní právo. Nové uzavírání smluv, na co vše si při podpisu smlouvy dát pozor 15. ledna 2014

Smluvní právo. Nové uzavírání smluv, na co vše si při podpisu smlouvy dát pozor 15. ledna 2014 Smluvní právo Nové uzavírání smluv, na co vše si při podpisu smlouvy dát pozor 15. ledna 2014 Základní pravidlo smluvního práva "Daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny." Smlouvy HLAVNÍ ZÁSADY: smlouva

Více

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Prodej podniku převod cenných papírů Při prodeji podniku, jehož součástí jsou listinné cenné papíry, není k převodu těchto cenných papírů na kupujícího potřebný

Více

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky) (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu,

Více

Fungování společné evropské právní úpravy prodeje v rámci nařízení Řím I

Fungování společné evropské právní úpravy prodeje v rámci nařízení Řím I GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY UNIE TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Fungování společné evropské právní úpravy prodeje v rámci nařízení Řím I SHRNUTÍ

Více

2014, rok změn ve franšízovém právu? JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.

2014, rok změn ve franšízovém právu? JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D. 2014, rok změn ve franšízovém právu? JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D. Obsah I. změny ve franšízingu v důsledku přijetí NOZ II. oblasti, které zůstaly bez zásadní změny III. oblasti, které zůstaly bez speciální

Více

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním...

Více

Část třetí Řízení v prvním stupni

Část třetí Řízení v prvním stupni Část třetí / Hlava první Část třetí Řízení v prvním stupni Hlava první Průběh řízení Místní příslušnost / 39 / Občanské soudní řízení 84 Úplné znění 84 v tomto znění od 1. 1. 2001 poslední změna zákonem

Více

Všeobecné obchodní podmínky

Všeobecné obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky obchodní společnosti SCHMACHTL CZ, spol. s r. o., IČ: 45797897, se sídlem 252 42 Vestec, Vídeňská 185, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C,

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

Rozhodčí řízení. Přednáška 3-4 VŠFS 2015

Rozhodčí řízení. Přednáška 3-4 VŠFS 2015 Rozhodčí řízení Přednáška 3-4 VŠFS 2015 Právní povaha RŘ - zákon úprava rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci Výsledkem činnosti rozhodce v rozhodčím řízení nemůže být žádná

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH 1. Účel příručky... 2 2. Definice jednoho podniku... 2 3. Je subjekt propojeným podnikem?... 3 3.1. Podniky

Více

11. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

11. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 8 11. funkční období 8 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (Navazuje na sněmovní tisk č. 812 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání

Více

DNE [...] 2010 PHILIP MORRIS ČR A.S. [...]

DNE [...] 2010 PHILIP MORRIS ČR A.S. [...] DNE [...] 2010 PHILIP MORRIS ČR A.S. A [...] SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA VÝBORU PRO AUDIT OBSAH ČLÁNEK STRANA 1. PŘEDMĚT SMLOUVY... 1 2. ROZSAH OPRÁVNĚNÍ ČLENA... 2 3. DŮVĚRNOST... 3 4. ODMĚNA ČLENA

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Vaške Vašková ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ http://vaske.cz/ 1 Obsah

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007 - Vymezení předmětu správního řízení I.

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Důvodová zpráva I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vymáhání práv duševního vlastnictví orgány Celní

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky odbor veřejné správy, dozoru a kontroly oddělení dozoru Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Statutární město: Opava (dále jen město ) STATUT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVA (dále jen návrh OZV ). Na

Více

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Pojem, zásady a prameny soukromého práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Pojem, zásady a prameny soukromého práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA Pojem, zásady a prameny soukromého práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Soukromé právo - rovnost subjektů - princip legální licence - smluvní autonomie (dispozitivní

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.9.2008 KOM(2008) 569 v konečném znění 2002/0072 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES

Více

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech smluvní pokuty (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku)

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech smluvní pokuty (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku) PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech smluvní pokuty (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku) Předmluva.......................... 11 Seznam použitých zkratek............. 13 IV. URČITOST VYMEZENÍ ZAJIŠŤOVANÉ

Více

Teorie práva Základy práva

Teorie práva Základy práva Teorie práva Základy práva PhDr. et Mgr. Jan Šmíd, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní Právní norma a její charakteristiky Právní norma = objektivně existující, obecně závazné pravidlo chování, jehož

Více

OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY

OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY (výtah z prezentace ze školení pro advokátní koncipienty ze dne 20. 1. 2010) Obchodní zákoník V zásadě dispozitivní Kogentní Základní ustanovení u smluvních typů Písemná forma

Více

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální

Více

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1972/2002. ze dne 5. listopadu 2002,

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1972/2002. ze dne 5. listopadu 2002, NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství RADA EVROPSKÉ UNIE,

Více

Teorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Teorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Teorie práva Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Typy právních kultur Právní komparatistika (srovnávací právní věda) - mikrokomparatistika

Více

FINVISION, s.r.o.; Šunychelská 1159, Bohumín Nový Bohumín, IČ:

FINVISION, s.r.o.; Šunychelská 1159, Bohumín Nový Bohumín, IČ: POSTUPY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ A ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ A PRAVIDLA PRO PŘIJÍMANÍ POBÍDEK ČÁST PRVNÍ Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Všechny osoby, které se podílejí na provozu společnosti nebo na poskytování investičních

Více

(obchodní firma, popř. jméno a příjmení) se sídlem: zastoupené: oprávněn jednat ve věcech provozních:

(obchodní firma, popř. jméno a příjmení) se sídlem: zastoupené: oprávněn jednat ve věcech provozních: Smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti inženýrské sítě (dle ust. 1257 a násl., zejména pak 1267 a 1268, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) níže uvedeného dne,

Více

AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I.

AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. 1. 2014 zákonným opatřením Senátu

Více

Nový občanský zákoník a prodej zboží v obchodě

Nový občanský zákoník a prodej zboží v obchodě Nový občanský zákoník a prodej zboží v obchodě Jiří Gaňo Ministerstvo spravedlnosti jgano@msp.justice.cz Kulatý stůl k bezpečnosti výrobků a ochraně spotřebitele 17. 4. 2013 Ochrana spotřebitele v OZ 1964

Více

Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy)

Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy) Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy) Ing. Lenka Hřibová, 2015 Právo, právní vědomí Právo systém pravidel, které mají určitou formu a dle kterých se organizuje a řídí lidské

Více