_02 _03 _05 _05 _05 _06 _06 _0708

Transkript

1 česká exportní banka czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export ank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech exporrt bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export b czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expor bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech b ech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export ba bank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech export bank czech export nank czech export bank czech export bank czech exort ba zech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export b výroční zpráva 2006 âeská EXPORTNÍ BANKA C Z E C H E X P O R T B A N K

2 obsah czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expo ank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech exporrt bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expo bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech ech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export b bank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech export bank czech export nank czech export bank czech export bank czech exort b zech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export

3 česká exportní banka_výroční zpráva_2006 A Úvodní slovo předsedy představenstva Úvodní slovo předsedy dozorčí rady B Profil České exportní banky, a.s. 1. Akcionáři a základní kapitál 2. Předmět podnikání ČEB 3. Poslání a úloha ČEB 4. Postavení na tuzemském bankovním trhu 4. Mezinárodní spolupráce C Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti České exportní banky, a.s. a o stavu jejího majetku za rok 2006 I. Základní strategické cíle ČEB II. Vývoj makroekonomického prostředí III. Vybrané ukazatele hospodaření IV. Zhodnocení poskytování státní podpory vývozu 1. Naplňování úlohy ČEB 2. Obchodní výsledky 3. Stav a struktura úvěrového portfolia V. Finanční hospodaření, hospodářské výsledky a stav majetku 1. Bilance aktiv a pasív 2. Tvorba zisku VI. Získávání zdrojů a obchody na finančních trzích 1. Získávání zdrojů 2. Investování volných zdrojů D Textová část výroční zprávy emitenta cenného papíru I. Řízení rizik 1. Úvěrové riziko 2. Tržní riziko 3. Riziko likvidity 4. Operační riziko II. Lidské zdroje 1. Vztah se zaměstnanci 2. Přijaté peněžité a naturální příjmy vedoucích osob a členů orgánů 2. a principy jejich odměňování III. Odměny uhrazené v roce 2006 auditorům IV. Skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni V. Předpokládaný vývoj v roce 2007 E Struktura řídicích orgánů České exportní banky, a.s. 1. Informace o členech řídících orgánů České exportní banky, a.s. 2. Organizační schéma České exportní banky, a.s. F Zpráva nezávislých auditorů G Účetní závěrka k H Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou _02 _03 _05 _05 _05 _06 _06 _0708 _08 _08 _08 _09 _10 _10 _11 _14 _17 _17 _19 _20 _20 _21 _22 _22 _22 _23 _23 _24 _24 _24 _25 _26 _26 _26 _29 _32 _36 _37 _42 _77

4 A // Úvodní slovo předsedy představenstva Objem smluv na financování aktivit českých vývozců a investorů i jejich zahraničních partnerů formou úvěrů, záruk a dalších produktů České exportní banky dosáhl v roce 2006 téměř 20 mld. Kč. Oproti předchozímu roku jsme tak zaznamenali nárůst tohoto základního ukazatele ve výši 4 %. Smlouvy se týkaly téměř z 81 % přímé podpory zahraničně obchodních operací (tj. vývozních úvěrů, záruk, financování investic). Zbývajících 19 % objemu podepsaných smluv připadlo na financování výroby pro vývoz, což je důkazem vysokého zájmu vývozců o komplexní financování jejich vývozních projektů a schopnosti banky takové potřeby uspokojit. Rok 2006, posuzován podle výsledků obchodní činnosti a především podle struktury objemu podepsaných smluv, je spolehlivým základem pro růst jak celkového čerpání úvěrů tak také stavu úvěrů, a to i přes trvalé posilování směnného kurzu Kč vůči hlavním smluvním měnám v portfoliu poskytnutých úvěrů. Hodnocení výsledků obchodní činnosti z pohledu objemu podepsaných smluv a segmentové orientace ukazuje, že Česká exportní banka dokázala v jedenáctém roce své činnosti uspokojit poptávku svých klientů orientovanou především na podporu vývozu nebo investic do energetických celků a na podporu vývozu strojírenských investičních celků. Tyto dvě velké zbožové skupiny představují v objemu podepsaných smluv plných 88 %. Významnou skupinu tvoří v portfoliu České exportní banky i nadále malé a střední podniky, s nimiž banka podepsala smlouvy v objemu téměř 1 miliardy korun. Z hlediska teritoriálního je téměř celé úvěrové portfolio banky vytvořeno v zemích, do nichž míří jen 15 % veškerého českého vývozu. Právě v nich hrají vnímání značky, historie, negociační dovednosti a samozřejmě schopnost vyhovět v nabídce financování často nadstandardním požadavkům či podmínkám nejvýznamnější roli při rozhodování tamních odběratelů o tom, zda uzavřít kontrakt právě s českým subjektem. Teritoriální priority českých exportérů, kteří se v roce 2006 s žádostí o financování svého exportu na Českou exportní banku obrátili, byly jednoznačné. Preferovali jako cílovou zemi svého vývozu země SNS a především Ruskou federaci. Objem smluv, které s nimi Česká exportní banka podepsala, představoval plných 71 % všech podepsaných smluv a smlouvy o financování vývozu do Ruské federace pak více než 40 %. Pokračuje zájem o asijská teritoria, například Vietnam či Mongolsko, nově se v portfoliu objevila Gruzie, stálý je zájem o Balkán. Česká exportní banka je nedílnou součástí systému státní podpory exportu, v jehož rámci spolu s EGAPem řeší většinu svých obchodních případů a ve své poradenské práci sdílí zkušenosti a znalosti teritorií s Czechtrade. Je současně pevně zakotvena také v bankovní komunitě, při řešení potřeb českých firem velmi úzce spolupracuje s komerčními bankami jak na dvoustranném či vícestranném základě, tak i na půdě specializovaného orgánu České bankovní asociace, kterým je Pracovní skupina pro exportní financování. Česká exportní banka cíleně opírá svou strategii o výrazné doplnění a posílení svého vlastního dobrého jména se jménem České republiky. Financování České exportní banky se stává v teritoriích prioritního zájmu jejích klientů jakýmsi druhým certifikátem původu zboží a doplňuje či posiluje pojem Czech made. Dochází tak k optimálnímu organickému propojení, ze kterého profitují značky obě, především však, a to je smyslem činnosti České exportní banky, čeští vývozci a investoři. Ing. Josef Tauber předseda představenstva České exportní banky, a.s. 02

5 A // Úvodní slovo předsedy dozorčí rady Export zboží a investic je významným prvkem dynamického vývoje české ekonomiky. Je všeobecně známo, že vývoz významně ovlivňuje nejen platební bilanci země, ale také celou ekonomiku. Podniky, které vyrábějí na vývoz, vytvářejí desítky tisíc pracovních míst, taková výroba předpokládá vysokou kvalifikační úroveň pracovníků a její neustálé zvyšování. Exportující firmy dosahují dobrých hospodářských výsledků, které se vracejí státu nejen v podobě vybraných daní. Takové jsou argumenty, které přivedly vlády a parlamenty celého světa k vytvoření funkčních systémů podpory vývozu. V rámci České republiky je Česká exportní banka spolu s pojiš ovací společností EGAP klíčovým prvkem kvalifikovaného financování a podpory českých exportérů a investorů při jejich pronikání na zahraniční trhy a zapojování se do mezinárodních projektů. Dynamika ukazatele podepsaných smluv vypovídá o tom, že čeští exportéři vyhledávají služby banky zajisté proto, že je shledávají výhodnými. Co už čísla neukazují, je rostoucí náročnost českých vývozců a jejich zahraničních partnerů na strukturu financování, na detailní znalost trhu cílové země a na schopnost nabídnout opravdu atraktivní podmínky. V konkurenci technicky a cenově srovnatelných nabídek se zejména na trzích těch zemí, na které je Česká exportní banka prioritně orientována, stává nabídnutá struktura, délka a cena financování často rozhodujícím faktorem při rozhodování zahraničního partnera pro nákup zboží či služeb v České republice. Dnes není z tohoto pohledu nenáročných trhů. Konkurence se zostřuje a požadavky partnerů rostou. Dozorčí rada v zastoupení státu jako akcionáře banky sleduje nejen čísla, ale také schopnost banky naplnit tato očekávání a požadavky. Výsledek roku 2006 je i z tohoto pohledu povzbudivý. V České exportní bance proběhly nejen kvantitativní změny vyjádřené závěrečnými čísly výroční zprávy, ale trh ocenil zejména posun v kvalitativní oblasti. Doc. Ing. Václav Petříček, CSc. předseda Dozorčí rady České exportní banky česká exportní banka česká exportní banka 03

6 profil czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expo ank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech exporrt bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expo bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech ech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export b bank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech export bank czech export nank czech export bank czech export bank czech exort b zech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export

7 B // Profil české exportní banky, a.s. 1. Akcionáři a základní kapitál Česká exportní banka, a.s. (dále jen ČEB ) byla založena zakladatelskou smlouvou dne 22. prosince Jejími současnými akcionáři jsou: Stát - jehož akcionářská práva vykonávají Ministerstvo financí Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství a Exportní garanční a pojiš ovací společnost, a.s. ČEB vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku dne 1. března 1995 a její sídlo je Praha 1, Vodičkova 34 č.p. 701, PSČ Telefonní spojení , faxové spojení a ceb@ceb.cz. Je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka Základní kapitál ,- Kč (slovy: jedna miliarda osm set padesát milionů korun českých), 2. Předmět podnikání ČEB ČEB začala jako banka působit na základě povolení, které vydala ČNB dne a bylo ČNB změněno dne V současnosti ČEB působí na základě bankovní licence vydané rozhodnutím ČNB pod č.j. 2003/3966/520 ze dne , které nabylo právní moci téhož dne a změny bankovní licence byly provedené rozhodnutím ČNB pod č.j. 2003/4067/520 ze dne , které nabylo právní moci Udělená bankovní licence nahradila původní povolení působit ČEB jako banka. Rozhodnutím ČNB ze dne č.j. 2005/3982/530, které nabylo právní moci dne , ČNB rozšířila předmět činnosti ČEB. ČEB k prováděla bankovní činnosti podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, v následujícím rozsahu: a) přijímání vkladů od veřejnosti, b) poskytování úvěrů, c) platební styk a zúčtování, d) poskytování záruk, e) otvírání akreditivů, f) obstarávání inkasa, g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem v rozsahu: obchodování na vlastní účet s peněžními prostředky v cizí měně, obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s převoditelnými cennými papíry emitovanými zahraničními vládami, obchodování na vlastní účet nebo účet klienta s penězi ocenitelnými právy a závazky odvozenými od výše uvedených devizových hodnot, obchodování na vlastní účet se zahraničními dluhopisy, h) investování do cenných papírů na vlastní účet v rozsahu: převoditelných cenných papírů emitovaných Českou republikou, Fondem národního majetku, Českou národní bankou a zahraničními vládami, investování do zahraničních dluhopisů a do hypotečních zástavních listů, investování do cenných papírů emitovaných právnickými osobami se sídle na území České republiky i) poskytování bankovních informací, j) poskytování investičních služeb zahrnující: doplňkovou investiční službu podle 8 odst. 3 písm. d) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se fúzí a koupí podniků, k) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v bankovní licenci ČEB. ČEB nemá žádné pobočky. 05

8 3. Poslání a úloha ČEB Poskytováním podpořeného financování ČEB umožňuje vývozcům vstupovat do soutěže na světovém trhu za podmínek srovnatelných s hlavní konkurencí v jiných vyspělých státech. Doplňuje tak služby nabízené komerčním bankovním sektorem o financování vývozních operací v těch oblastech, na něž není tento sektor z komerčních důvodů orientován. 4. Postavení ČEB na tuzemském bankovním trhu ČEB je vysoce specializovanou bankovní institucí přímo či nepřímo plně ve vlastnictví státu. Její činnost plně podléhá platným právním předpisům pro bankovní sektor, zejména zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž její hlavní činnost, státní podpora vývozu, je vymezena zákonem č. 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 58/1995 Sb. ). ČEB je tímto zákonem pověřena v České republice provozováním financování vývozu se státní podporou (dále jen podpořené financování ). Pro rozsah poskytovaných služeb a předmět činnosti je přitom určující bankovní licence udělená ČEB Českou národní bankou. ČEB reflektuje poptávku domácích vývozců po financování vývozu a trvale rozšiřuje nabídku svých produktů. Sleduje průnik proexportní politiky státu orientované na teritoria s vysokým, dosud ne však plně využitým, potenciálem pro uplatnění českého zboží s rychle se zvyšujícím zájmem vývozců o takové země. Stát prostřednictvím ČEB podporuje také vývoz takového zboží, který komerčně zaměřené banky nechtějí nebo nemohou financovat především s ohledem na vývozní úvěrová rizika, která považují ze svého pohledu za nepřijatelná. Většinu klientů ČEB představují vyspělí a zkušení vývozci, jejichž záměrem je nalézt nové trhy nebo tito vývozci usilují o návrat na dříve tradiční trhy. Dalšími klienty ČEB jsou malí a střední podnikatelé, kterým ČEB dokáže efektivně nabídnout své služby. Specifické postavení ČEB je jasně zřejmé z porovnání podílu objemu vývozu z hlediska rizikovosti cílové země vývozu na celkovém vývozu České republiky a ze stejného pohledu porovnání podílu stavu úvěrů poskytnutých ČEB z hlediska rizikovosti cílové země vývozu na celkovém stavu úvěrů ČEB. OECD klasifikuje země podle rizikovosti na stupnici od 0 do 7, přičemž 0 je nejméně a 7 nejvíce riziková země. Porovnání struktury vývozu ČR a struktury ůvěrů ČEB v roce 2006 podle rizikovosti cílové země vývozu (klasifikace rizikovosti zemí podle OECD) A B 0 71% 71% A B 1 79% 70% A B 2 11% 20% A B 3 71% 70% A B 4 05% 30% A B 5 01% 35% A B 6 01% 04% A B 7 01% 10% A - struktura vývozu ČR, B - struktura úvěrů ČEB Zdroj: Statistika vývozu ČSÚ a ČEB 06

9 ČEB je mezi nejvýznamnějšími bankovními domy malou bankou. Díky úzké specializaci na oblast financování vývozu převážně v cizí měně ji její postavení v oblasti právě takových úvěrů ale staví na čelné místo mezi daleko významnější bankovní domy působící v ČR. 31. prosince 2006 (v ) Banky v ČR celkem ČEB podíl ČEB aktiva bilanční celkem ,82% z toho vklady, úvěry a ostatní pohledávky za jinými bankami ,33% z toho v CZK ,40% z toho v CM ,38% z toho úvěry a ostatní pohledávky za klienty ,71% z toho v CZK ,00% z toho v CM ,68% z toho v CMz toho v CM na oběžná aktiva, export, import, TOZ ,07% Zdroj: Bankovní statistika ČNB prosinec 2006 a ČEB ČEB získává zdroje pro svou činnost na peněžních a kapitálových trzích. Pro věřitele ČEB je velmi důležité, že za její závazky ze splácení získaných finančních zdrojů a z ostatních operací na finančních trzích ručí podle zákona č. 58/1995 Sb. stát. Tato skutečnost bance umožňuje získávat finanční zdroje na těchto trzích v rozsahu a za podmínek obdobných jako ostatní banky. 5. Mezinárodní spolupráce Podobně jako v předchozích letech se ČEB i v roce 2006 podílela na jednáních klíčových institucí, které se zabývají mezinárodními pravidly pro státem podporované exportní financování, pracovních skupin pro exportní úvěry při OECD a Radě EU s cílem rozvíjet tato pravidla v zájmu českých vývozců. Současně je tím zajištěno, že podmínky exportního financování nabízené ČEB nezaostávají za podmínkami exportních bank ostatních členských zemí OECD. V roce 2006 se jednání obou institucí zaměřila m.j. na realizaci Konvence OECD o boji proti podplácení v mezinárodním obchodě, na zpřísnění pravidel pro posuzování vlivu vývozu na životní prostředí a na součinnost s nadnárodními finančními institucemi při zajištění udržitelné zadluženosti nejchudších zemí. ČEB ve své činnosti přijaté závěry v plném rozsahu uplatňuje. Současně byla zahájena jednání o možném rozšíření aplikace pravidel Konsensu OECD i na nečlenské země a o zásadním uvolnění pravidel Konsensu pro financování místních nákladů. V oblasti mezibankovní spolupráce pokračovala ČEB v souladu s potřebami klientů v rozšiřování okruhu partnerských bank v cílových zemích českého exportu. Byly uzavřeny další mezibankovní dohody o dvoustranné spolupráci při financování českého vývozu a při realizaci společných projektů v třetích zemích. česká exportní banka česká exportní banka 07

10 česká exportní banka_výroční zpráva_2006 C // Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti České exportní banky, a.s. a o stavu jejího majetku za rok 2006 I. Základní strategické cíle ČEB ČEB jako jeden z pilířů proexportní politiky státu uplatňuje širokou škálu svých produktů cílenou k podpoře vývozu. Zároveň postupuje tak, aby naplňovala cestou realizace projektů cíle schválené v rámci Exportní strategie ČR na léta Úlohou činnosti ČEB je naplnit tyto základní cíle, které odrážejí poslání ČEB v systému státní podpory vývozu a které od ní očekávají jak její akcionáři, tak i vývozci. Základními směry činnosti ČEB jsou: Naplňování cílů proexportní politiky státu, která klade důraz na kvantitativní i kvalitativní dimenzi podpory českého vývozu, v těchto oblastech: podpora vývozu zboží s vyšší a vysokou přidanou hodnotou, poskytování vývozních úvěrů, financování projektů a investic českých subjektů v zahraničí a s tím spojených služeb v oblastech přednostního obchodního zájmu České republiky, podpora vývozců v nových teritoriích, včetně teritorií a projektů se zvýšenou mírou rizika, trvalý důraz na kvalitu poskytovaných služeb se snahou dosáhnout vyšší komplexnosti obsluhy klienta, další rozšiřování nabízených služeb, konkrétně o nabídku zajiš ovacích operací pro klienty ČEB proti úrokovému a měnovému riziku, využití institutu odkupu pohledávek pro zlepšení a optimalizaci finančních toků klientů a vyšší míru podpory vývozních aktivit formou poradenství a účastí na obchodních cestách a misích. Klientská orientace ČEB spočívající v zásadě, že potřeby klientů jsou základním parametrem pro nastavení jak spektra poskytovaných produktů, tak také vnitřních procesů v ČEB, Meziroční růst stavu úvěrů a záruk, který odráží kvantitativní dimenzi podpory vývozu a zahrnuje také vhodné a pro komerční bankovní sektor atraktivní formy spolupráce při realizaci exportních projektů se snahou zapojit jejich vysoký potenciál s cílem výrazně přispět k celkovému rozvoji exportní výkonnosti ČR, Dosahování kladného hospodářského výsledku, i když pro ČEB není prioritním zájmem maximalizace zisku, ale maximální objem podpořeného vývozu a minimalizace prostředků potřebných ze státního rozpočtu. II. Vývoj makroekonomického prostředí Česká ekonomika potvrdila po úspěšném roce 2005 i v roce 2006 stabilní a poměrně vysoký ekonomický růst a v porovnání s většinou ostatních zemí Evropské unie (dále jen EU ) si zachovala velmi solidní tempo ekonomického růstu. Hrozby hospodářskému růstu pramenící z vysokých cen surovin ve druhé polovině roku 2006 především u ropy pominuly a byly tak vytvořeny podmínky k rekordnímu přebytku obchodní bilance. Přestože dosažený růst ekonomiky by měl ve svém důsledku vést k ještě rychlejšímu poklesu nezaměstnanosti, byl její pokles jen mírný. Česká republika i v roce 2006 dokázala těžit z náznaků oživení hospodářského růstu silných ekonomik států EU. Tempo růstu HDP - ve 4. čtvrtletí 2006 ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomika svůj růst zpomalila jen o 0,1 % a rostla o 5,8 %. Průměrný roční růst HDP dosáhl celkově 6,1 %. Jedná se o stejné tempo růstu jako v předchozím roce. Růst HDP byl podporován růstem průmyslové produkce ve zpracovatelském průmyslu a růstem investic a spotřeby domácností. Pozitivem v rámci ekonomického rozvoje je při uvedeném hospodářském růstu nízká inflace. Její průměrná míra za rok 2006 vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen činila 2,5 % a pohybuje se pod spodní hranicí inflačního cíle ČNB. Kromě vývoje cen průmyslových výrobků přispělo trvající posilování kurzu Kč vůči USD a EUR k tlaku na pokles cen dováženého zboží. Trvalým úkolem vlády zůstává boj s nezaměstnaností, která se v závěru roku 2006 v meziročním srovnání snížila o 1,2 % na celkových 7,5 % a přiblížila se k predikci Ministerstva financí pro rok 2006, která uvažovala s mírou nezaměstnanosti 7,4 % na konci kalendářního roku. Celkové výsledky zahraničního obchodu (meziroční růst vývozu o 14,6 % a dovozu o 14,4%) s aktivní bilancí 47,3 mld. Kč byly spolu s vysokou domácí poptávkou rozhodujícím impulsem růstu ekonomiky České republiky jako celku. 08

11 Vybrané skupiny zemí - podíl na celkovém vývozu ČR sousedící s ČR 52,8 % 51,0 % prvních 10 s největším podílem na vývozu 76,4 % 75,4 % země EU 15 66,2 % 65,6 % země EU 25 84,2 % 83,9 % země SNS 3,1 % 3,5 % evropské přechodové země 2,3 % 2,6 % země s centrálně řízenou ekonomikou 0,4 % 0,5 % rozvojové země 3,5 % 3,3 % vyspělé země mimo EU 6,2 % 6,1 % Zdroj: ČSÚ Statistika zahraničního obchodu 2006 Za zatím nejvyšším přebytkem bilance zahraničního obchodu za dobu existence České republiky stojí dva faktory. Prvním je téměř 19 % meziroční nárůst vývozu osobních automobilů, jehož celkový podíl tak na českém vývozu vzrostl na 17 % a druhým je vývoj ceny ropy. Její vysoká cena dosahující prakticky až do srpna roku 2006 úrovně 80 USD za barel způsobila pokles poptávky po jejím dovozu o více jak 4 % a za její dovoz tak česká ekonomika zaplatila o 10,5 % méně. Z pohledu komoditní struktury zaznamenaly všechny komoditní skupiny podle nomenklatury SITC významný růst svého podílu. Nejvíce k růstu vývozu v roce 2006 přispěl jako již tradičně vývoz strojírenského zboží (SITC 7), s meziročním nárůstem 19,7 % a tato zbožová skupina potvrdila své vedoucí postavení na českém vývozu s celkovým podílem 53 %. I v roce 2006 pokračoval trend posilování Kč vůči EUR. Meziročně Kč posílila o 5,2 % a zdá se, že podobný vývoj s tempem kolem 3 % ročně bude pokračovat i v období po roce Ještě dramatičtější byl vývoj kurzu Kč vůči USD. USD poměrně rychle oslaboval. Z hodnoty, na které setrvával v posledním čtvrtletí 2005, kdy osciloval okolo 24,50 Kč/USD, oslabil až na kurz 20,50 Kč/USD v závěru roku S ohledem na to, že USD je měnou pro platby za dovážené suroviny a EUR měnou, ve které inkasují čeští vývozci, je z vývoje exportu i v roce 2006 zřejmé, že výrobní odvětví zaměřená na vývoz se s posilováním Kč vůči EUR dokážou s úspěchem vyrovnat. III. Výbrané ukazatele hospodaření Finanční výsledky jednotka Čistý výnos z úroků Čistý výnos z poplatků a provizí (včetně dotace) Čistý výnos z finančních operací Snížení hodnoty aktiv Provozní náklady celkem Ostatní provozní výnosy 0 1 Daň z příjmu Čistý zisk Rozvaha Bilanční suma Pohledávky za klienty Pohledávky za bankami Vklady klientů Vklady bank Emise dluhopisů Vlastní kapitál celkem Poměrové ukazatele Rentabilita průměrného kapitálu (ROAE) % 4,07-1,32 Rentabilita průměrných aktiv (ROAA) % 0,41-0,11 Kapitálová přiměřenost (dle ČNB) % 67,45 86,37 09

12 Ostatní údaje jednotka Průměrný počet zaměstnanců zaměstnanců Poskytnuté záruky Přísliby úvěrů Ratingové hodnocení - dlouhodobé závazky Moody s - Aa1 A1 Standard & Poor s - A- A- IV. Zhodnocení poskytování státní podpory vývozu 1. Naplňování úlohy ČEB ČEB v pozici státní bankovní instituce působí spolu s EGAP, a.s. a Czech Trade jako jeden z nejdůležitějších pilířů státní proexportní politiky. Hlavní směry činnosti ČEB ve střednědobém horizontu vycházejí z Exportní strategie České republiky na roky schválené vládou České republiky usnesením vlády ČR č ze 7. prosince Střednědobým cílem ČEB je účinně podporovat vývoj českého zahraničního obchodu, o který se do značné míry opírá současný dynamický hospodářský růst České republiky. ČEB se na přípravě této strategie aktivně podílela a převzala na sebe další nové úkoly v oblasti finanční podpory českých vývozců. V rámci realizace jednotlivých projektů Exportní strategie České republiky na roky si ČEB vytkla cíl najít nové, dosud nevyužité příležitosti růstu mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Opírá se přitom o bohaté zkušenosti exportujících společností. Společnosti, které uspějí na zahraničních trzích, mívají konkurenční výhodu ve vyšší úrovni produktivity práce, za nevyhnutelný považují nepřetržitý proces zavádění inovací, významně přispívají k vyšší zaměstnanosti a dosahují příznivějších cenových relací při prodeji svých výrobků, stejně jako vyšší úrovně mezd ve vztahu ke společnostem, které neexportují. Činnost ČEB v oblasti její hlavní působnosti - financování státem podporovaných střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů - závisí v rozhodující míře na vývoji exportního potenciálu významných velkých českých vývozců působících v oblasti investičního strojírenství a výroby dopravních a přepravních prostředků (s výjimkou osobních automobilů). Kromě těchto základních produktů ČEB zaznamenala zvýšený zájem o financování investic českých právnických osob v zahraničí a financování formou projektového financování. Oblastí, kde se ČEB i v roce 2006 výrazněji uplatnila, bylo financování infrastrukturálních projektů, u kterých jsou české firmy generálním dodavatelem. Paletu produktů, kterou vývozci v roce 2006 využili, doplňuje financování vývozu formou krátkodobých úvěrů na vývoz a úvěrů na výrobu pro vývoz. ČEB dosáhla v r pozitivních výsledků v podpoře vývozu a tím přispěla k úspěšnému vývoji obchodní bilance. V roce 2006: ČEB uzavřela úvěrové a záruční smlouvy v celkové výši 19,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 4 %, ČEB poskytla svým klientům nové úvěry ve výši téměř 5 mld. Kč, stav poskytnutých úvěrů činí v nominální hodnotě 17,8 mld. Kč a byl výrazně ovlivněn posilováním CZK vůči zahraničním měnám, celkový zisk po zdanění činí 99 a po výkyvu v roce 2005 se podařilo opět dosáhnout úroveň ziskového hospodaření. česká exportní banka česká exportní banka 10

13 2. Obchodní výsledky Nově uzavřené smlouvy o financování úvěrů a o vystavení záručních listin ve výši téměř 20 mld. Kč znamenaly oproti předchozímu roku nárůst o 4 % a téměř z 81 % se týkaly přímé podpory zahraničně obchodních operací (tj. vývozních úvěrů, záruk, financování investic). Na tomto vývoji se výrazným způsobem podílely uzavřené smlouvy na financování infrastrukturálních projektů. Zbývající část byla tvořena úvěrovými operacemi před uskutečněním vlastního vývozu (tj. financováním výroby pro vývoz), které je součástí navazujícího financování vývozu. Plných 19 % objemu podepsaných smluv na financování výroby pro vývoz je důkazem vysokého zájmu vývozců o komplexní financování jejich vývozních projektů počínaje nákupem materiálu, jeho zpracováním, nákupem subdodávek a služeb souvisejících s výrobou. Působení ČEB není vyhraněno ani z hlediska teritoriálního, ani komoditního, i když činnost ČEB sleduje prioritní cíle dané proexportní politikou vlády ČR a navazuje na tradiční vývozní komodity. Významným faktorem charakterizujícím činnost ČEB v roce 2006 je skutečnost, že vývozci v porovnání s rokem 2005 požadovali mnohem více financování jejich vývozu do zemí, které z jakýchkoli důvodů nejsou na předních místech v seznamu zemí, kam většina českého vývozu míří. Jedná se o země bu vzdálené nebo země s vyšší mírou vývozních úvěrových rizik, kde podpora státu je vítána a mnohdy potřebná nebo dokonce nevyhnutelná. Využití produktů financování vývozu (podle objemu podepsaných smluv v ) dodavatelské vývozní úvěry 2 - odběratelské vývozní úvěry 3 - financování investic v zahraničí 4 - financování výroby pro vývoz 5 - záruky Rovněž tak je finanční podpora vývozu, jak ji provádí ČEB, přístupná nejen významným vývozcům, ale i malým a středním podnikatelům, pro jejichž společnosti je vývoz produkce důležitým faktorem jejich dalšího růstu, impulsem pro technické inovace a v celkovém důsledku faktorem trvalého zvyšování konkurenceschopnosti. Totéž platí i pro takové malé a střední vývozce, kteří jsou teprve v počátečních fázích rozvoje svých vývozních aktivit. Z pohledu struktury financovaných subjektů podle jejich velikosti v rámci financování vývozu ČEB, je podíl malých a středních podniků poměrně významný. Je přirozené, že do vzdálenějších teritorií s vyšším teritoriálním rizikem pronikají spíše vývozci silnější a zkušenější, kde se uplatňují především při vývozu zboží investičního charakteru, zatímco zájmovým teritoriem malých či středních vývozců jsou země bezprostředně sousedící s ČR, případně další země EU, se zbožím kusovým s opakovanými dodávkami. Rozbor činnosti ČEB zaměřený na její spoluprácii s malými a středními podnikateli (dále jen MSP ) byl proveden na základě uplatnění kritérií pro MSP, uplatňovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu pro potřeby užití strukturálních fondů EU. Produkty financování vývozu ČEB umožňují, aby MSP přes charakter svého vývozu mohly využít i oblast financování střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů poskytovaných se státní dotací. Zatímco podíl MSP na objemu podepsaných smluv poklesl zhruba na polovinu, vzrostl podíl MSP na celkovém stavu úvěrů a vzrostl i podíl těchto vývozních subjektů na celkovém čerpání úvěrů. 11

14 Podíl MSP na činnosti ČEB ,4% 5,8% ,4% 5,2% ,0% 16,2% 1 - podíl MSP na objemu podepsaných smluv 2 - podíl MSP na stavu úvěrů 3 - podíl MSP na čerpání úvěrů Rok 2006, posuzován podle výsledků obchodní činnosti, a to především podle struktury objemu podepsaných smluv, je spolehlivým základem pro růst jak celkového čerpání úvěrů, tak stavu úvěrů v příštích letech, a to i přes předpokládané další posilování směnného kurzu Kč vůči hlavním smluvním měnám. Pro hodnocení výsledků obchodní činnosti z pohledu objemu podepsaných smluv a jeho charakteristických rysů byl rok 2006 rokem, ve kterém se ČEB opět prosadila při financování vývozu důležitých komodit, tj. vývoz u energetických a strojírenských investičních celků. Tyto dvě velké zbožové skupiny představují v objemu podepsaných smluv plných 88 %. Teritoriální priority českých exportérů, kteří se v roce 2006 s žádostí o financování svého exportu na ČEB obrátili, byly jednoznačné. Objem smluv do zemí SNS, které s vývozci ČEB podepsala, představoval plných 71 % všech podepsaných smluv a smlouvy o financování vývozu do Ruské federace pak více než 40 %. česká exportní banka česká exportní banka 12

15 Komoditní struktura objemu podepsaných smluv (v ) energetika a energet. strojírenství strojní zařízení pro různá odvětví průmyslu kovozpracující stroje stroje a zařízení všeobecně používaná v průmyslu přístroje pro záznam a reprodukci obrazu a zvuku dopravní a přepravní prostředky - 78 a výrobky tříděné podle materiálu potraviny a živá zvířata různé průmyslové výrobky - 8 Teritoriální struktura objemu podepsaných smluv (v ) % 884% 1 - vyspělé ekonomiky mimo EU 2 - rozvojové země 3 - země EU 4 - přechodové ekonomiky 5 - země SNS 6 - státní ekonomiky 13

16 3. Stav a struktura úvěrového portfolia Stav úvěrů v nominální hodnotě dosáhl ke konci roku 2006 výše 17,8 mld. Kč a meziročně poklesl o 11,9 %. Za vývojem stavu úvěrů v roce 2006 stojí tyto důvody: Odlišný vývoj kurzu Kč vůči USD než takový, který ČEB na konci roku 2005 předpokládala. S ohledem na to, že úvěry v USD se na celkovém stavu úvěrů podílejí téměř 59 %, bylo výrazné posilování Kč vůči USD citelné. Vliv vývoje kurzu USD vůči Kč byl ještě posílen skutečností, že čerpání nových úvěrů se smluvní měnou USD se pohybovalo za celý rok 2006 pod očekávanou úrovní zejména z důvodů odkladů na straně odběratelů. Poskytnuté úvěry v nominální hodnotě tvoří 69,3 % všech aktiv ČEB, což představuje relativní meziroční pokles o 9,2 procentního bodu. Z celkového stavu těchto úvěrů bylo cca 53,0 % poskytnuto nebankovním subjektům v České republice i v zahraničí, zbývajících 47 % je tvořeno úvěry bankovním subjektům. Poprvé v historii činnosti ČEB v úvěrovém portfoliu převážily klientské úvěry nad úvěry bankám. Meziroční pokles podílu úvěrů poskytnutým bankám je poměrně výrazný. Kromě kurzových vlivů popsaných výše je důsledkem vývoje struktury ůvěrů absence nových objemově významných úvěrů bankám odběratelů a refinančních úvěrů. V následujícím grafu je pro přepočet USD/CZK použit běžný kurs České národní banky ke konci příslušného kalendářního čtvrtletí. Stav poskytnutých úvěrů (v mil. USD) (v mld. CZK) v CZK v USD Rozbor struktury poskytnutých úvěrů podle původní doby jejich splatnosti ukazuje, že struktura úvěrového portfolia zůstává velmi stabilní. Nejvíce jsou i v roce 2006 zastoupeny úvěry se splatností nad 5 let. Jejich podíl poklesl meziročně o 3,2 procentního bodu na 86,4 %. ČEB v roce 2006 v širší míře uplatnila v oblasti přístupu ke klientům poptávajícím krátkodobé financování vývozu princip uzavírání smluvní dokumentace na dobu do 2 let. To se projevilo v úvěrovém portfoliu mírným relativním nárůstem stavu úvěrů se splatností přes 1 rok do 5 let, který vzrostl o 1,5 procentního bodu na celkových 10,9 %. Vývoj úvěrového portfolia s ohledem na sélku původní splatnosti úvěrů (Stav: k 31. prosinci) ,9% 12,7% ,5% 10,9% ,6% 86,4% 1 - do 1 roku 2 - přes 1 rok do 5 let 3 - nad 5 let 14

17 V měnové struktuře stavu úvěrů si i v roce 2006 udržel dominantní pozici USD. Podíl této měny však meziročně poklesl o výrazných 13,8 procentního bodu, a to téměř výhradně ve prospěch EUR. Tempo růstu podílu EUR jako smluvní měny na celkovém stavu poskytnutých úvěrů oproti předchozím dvěma rokům výrazně zrychlilo. Důvodem je skutečnost, že nově podepisované smluvní dokumenty zajiš ují financování takových obchodních případů, u kterých je smluvní měnou EUR. Reagují tak na očekávaný stabilnější vývoj kurzu Kč vůči EUR na rozdíl od vývoje kurzu USD. Úvěry poskytnuté v CZK a GBP se na celkovém stavu úvěrů podílejí jen nepatrně. Vývoj měnové struktury poskytnutých úvěrů (Stav: k 31. prosinci) ,4% 58,6% ,4% 38,6% ,0% 00,0% ,2% 02.8% 1 - USD 2 - EUR 3 - GBP 4 - CZK V meziročním srovnání došlo k relativnímu poklesu stavu úvěrů poskytnutých bankám o téměř 14 procentních bodů. I v roce 2006 se potvrdil dosavadní trend posilování stavu klientských úvěrů z předchozích let. Z hlediska typu dlužníka dále posílil stav odběratelských úvěrů poskytnutých nebankovním subjektům a tento typ úvěrů se s 43,2 % podílem na celkovém stavu úvěrů stal jeho nejvýznamnějším segmentem. Vývoj podílu jednotlivých typů dlužníků na struktuře úvěrového portfolia % 11% % 02% % 43% % 36% % 08% 1 - refinanční 2 - přímé dodavatelské 3 - přímé odběratelské 4 - bankám odběratelů 5 - přímé na výrobu pro vývoz Z hlediska struktury úvěrového portfolia podle ekonomiky cílové země vývozu reprezentuje zůstatek více než 3/4 všech úvěrů (celkem 77 %) úvěry určené na financování vývozu do zemí SNS, zemí s vyspělými ekonomikami mimo Evropskou unii a do zemí se státní (centrálně řízenou) ekonomikou. Zatímco podíl stavu úvěrů na financování vývozu do zemí SNS výrazně vzrostl meziročně z 24,2 % na 34,4 %, podíly všech ostatních skupin zemí meziročně mírně poklesly. Vývoj v roce 2006 odráží vysokou akceleraci zájmu o vývoz do zemí SNS jako takový a schopnost ČEB tento zájem v plné míře uspokojit. Dokazuje také zvýšenou důvěru českých vývozců a bank v partnerské subjekty především na ruském trhu. 15

18 Vývoj struktury úvěrového portfolia podle typu ekonomiky v cílové zemi vývozu (Stav: k 31. prosinci) ,1% 01,7% ,9% 07,9% ,2% 13,4% ,2% 34,4% ,2% 20,0% ,4% 22,6% 1 - země EU 2 - přechodové ekonomiky 3 - rozvojové ekonomiky 4 - země SNS 5 - státní ekonomiky 6 - vyspělé ekonomiky (mimo EU) Ruská federace, Turecko a Čínská lidová republika jsou cílovými zeměmi, jejichž podíl na celkovém stavu úvěrů podle cílové země vývozu představuje 68 % z celkového stavu úvěrů (meziroční nárůst o 3 %). Ze zemí s podílem přesahujícím 3 % na celkovém stavu úvěrů zvýšily svůj podíl jen Ruská federace, a to výrazně z 15,8 % na 24,0 %. Přibližně o 1,9 procentního bodu zvýšily svůj celkový podíl země, jejichž podíl na celkovém stavu úvěrů podle cílové země vývozu nepřesahuje 3 %. Detailní strukturu poskytnutých úvěrů podle cílové země vývozu dokumentuje následující graf. Struktura stavu poskytnutých úvěrů k podle cílové země vývozu (celkem ) 23,3% Ruská federace 22,6% Turecko 20,0% ČLR 10,4% 17 ostatních zemí s podílem pod 3% 7,5% Írán 5,4% Bulharsko 4,1% Ukrajina 3,5% Filipíny 3,2% Uzbekistán Podíl úvěrů poskytnutých MSP na celkovém stavu úvěrů vzrostl meziročně v porovnání s rokem 2005 ze 3,4 % na 5,2 %. Důležité je, že tento nárůst je nejen relativní, ale i absolutní. Vývoj v roce 2006 je důkazem, že ČEB je schopna uspokojit rostoucí poptávku po financování vývozu i ze segmentu MSP bez ohledu, zda se jedná o oblast financování s dotací či bez dotace. 16

19 Struktura stavu úvěrů v podíl v % v podíl v % Stav úvěrů celkem ,0% ,0%s z toho MSP celkem 696 3,4% 927 5,2% z toho z toho financování s dotací 563 2,8% 623 3,5% z toho z toho financování bez dotace 133 0,6% 304 1,7% V. Finanční hospodaření, hospodářské výsledky a stav majetku 1. Bilance aktiv a pasív Bilanční suma ČEB dosáhla za rok 2006 částky 25,7 mld. Kč. Objem a struktura bilance jsou dlouhodobě stabilní. Jsou odvozeny od dlouhodobě plánovaného odhadu vývoje aktivních obchodních operací, kterému se přizpůsobuje zdrojová strana bilance. Z celkového objemu zdrojů představují vlastní zdroje 10,03 %, cizí zdroje ve formě závazků vůči finančním institucím i nebankovním subjektům 89,97%. Základním a dlouhodobě stabilním zdrojem financování veškerých obchodních činností ČEB spojených s podporou vývozu jsou emise cizoměnových a korunových dluhopisů. Zdroje získané touto formou vyjádřené v CZK dosáhly výše 16,3 mld. Kč a v současné době pokrývají úvěrové aktivity z více než 90 %. Zdrojovou základnu ČEB dále doplňují dlouhodobé i krátkodobé výpůjčky od bank ve výši zhruba 4,5 mld. Kč a zdroje přijaté od nebankovních subjektů zejména ve formě termínovaných a účelově vázaných vkladů, jež dosahují výše 1,9 mld. Kč. Objem vlastního kapitálu dosáhl částky 2,6 mld. Kč a jeho součástí je výsledek hospodaření banky. Za rok 2006 dosáhla ČEB zisku ve výši 99. Z hlediska struktury zdrojů došlo v porovnání s předchozím rokem k nárůstu objemu prostředků uložených klienty na účtech termínovaných vkladů, jako jedné z forem zajištění bankou poskytnutých prostředků v rámci podpořeného financování. K navýšení závazků ČEB vůči klientům došlo i v souvislosti se zvýšením prostředků na jejich běžných účtech. Zdroje získané emisí dluhopisů se snížily pouze v korunovém vyjádření v důsledku pohybu kurzu USD vůči CZK v průběhu roku V meziročním srovnání došlo k výraznějšímu nárůstu ostatních závazků banky, který vyplývá i ze závazku ČEB vůči EGAP k úhradě pojistného ve výši 127 za klienta ČEB. Pasíva Skutečnost Skutečnost Meziroční index v /1 závazky vůči bankám ,94 závazky vůči klientům ,81 finanční deriváty a ostatní závazky z obchodování ,50 závazky z emitovaných dluhových cenných papírů ,74 ostatní závazky ,91 splatný daňový závazek 0 40 x odložený daňový závazek 0 0 0,00 závazky celkem ,07 základní kapitál ,00 nerozdělený zisk ,06 rezervní fondy ,71 oceňovací rozdíly ,00 fond vývozních rizik ,85 vlastní kapitál celkem ,68 vlastní kapitál a závazky celkem ,61 17

20 Strukturu pasív dokládá následující graf: Struktura pasív ČEB k ,44% závazky z emitovaných dluhových cenných papírů 17,73% závazky vůči bankám 10,17% vlastní kapitál 7,64% závazky vůči klientům 0,02% finanční deriváty a ostatní závazky z obchodování Pokud jde o užití zdrojů, rozhodující podíl v aktivech i nadále představují pohledávky z úvěrů, které tvoří téměř 69 % bilanční sumy ČEB. Meziročně došlo ke snížení celkové hodnoty úvěrového portfolia. Výrazný pokles zaznamenaly pohledávky z úvěrů poskytnutých finančním institucím, u kterých se téměř všechny objemově významné úvěrové případy nacházejí ve fázi splácení. Dočasně volné prostředky neumístěné v rámci úvěrové činnosti jsou zhodnocovány formou mezibankovních operací na finančním trhu včetně reverzních repo operací uskutečňovaných s centrální bankou. V průběhu roku 2006 banka přednostně investovala volné finanční prostředky do vysoce bonitních a přitom likvidních cenných papírů. Nárůst prostředků v kategorii ostatních aktiv je spojen s pohledávkami ČEB za klienty, za které ČEB dočasně provedla úhradu pojistného ve prospěch EGAP a které budou ze strany klientů uhrazeny. Aktiva Skutečnost Skutečnost Meziroční index v /1 hotovost a vklady u centrálních bank ,29 státní bezkuponové dluhopisy ,96 pohledávky za bankami ,28 pohledávky za klienty ,40 cenné papíry k obchodování 0 0 0,00 finanční deriváty ,34 investiční cenné papíry ,00 - realizovatelné ,39 - držené do splatnosti ,74 dlouhodobý nehmotný majetek ,38 dlouhodobý hmotný majetek ,00 ostatní aktiva ,47 splatná daňová pohledávka ,00 odložená daňová pohledávka ,09 aktiva celkem ,61 18