Okruhy státních zkoušek 2012/2013

Transkript

1 Okruhy státních zkoušek 2012/2013 pro studenty skládající státní závěrečné zkoušky v akademickém roce 2012/2013 a později Provozně ekonomická fakulta MENDELU Zemědělská 1, Brno tel.: studijni@pef.mendelu.cz www:

2 PEF MENDELU, redakční uzávěrka

3 Obsah 1 PRINCIPY UKONČOVÁNÍ STUDIA BAKALÁŘSKÉ STUDIUM Průběh a hodnocení SBZ Obhajoba bakalářské práce Ústní zkoušky z jednotlivých předmětů NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM Průběh a hodnocení SZZ Obhajoba diplomové práce Ústní zkoušky z jednotlivých předmětů OKRUHY ÚSTNÍCH ZKOUŠEK BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ STUDIJNÍ PROGRAM ECONOMICS AND MANAGEMENT (EMAJ) Společný základ programu Economics and management Studijní obor Business Management and Economics (MEAJ) STUDIJNÍ PROGRAM EKONOMIKA A MANAGEMENT (EM) Společný základ programu Ekonomika a management Studijní obor Manažersko ekonomický (ME) Studijní obor Management obchodní činnosti (MO) Studijní obor Ekonomika zemědělství a potravinářství (EZP) Studijní obor Management cestovního ruchu (MCR) Studijní obor Sociálně ekonomický (SE) STUDIJNÍ PROGRAM HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA (HPS) Společný základ programu Hospodářská politika a správa Studijní obor Finance (F) Studijní obor Veřejná správa (VS) STUDIJNÍ PROGRAM SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A INFORMATIKA (SII) Společný základ programu Systémové inženýrství a informatika Studijní obor Ekonomická informatika (EI) STUDIJNÍ PROGRAM INŽENÝRSKÁ INFORMATIKA (II) Povinné předměty studijního oboru Automatizace řízení a informatika (ARI) Volitelné předměty studijního oboru Automatizace řízení a informatika (ARI) SPECIALIZACE BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Specializace Bankovnictví a pojišťovnictví (SBBP) Specializace Daně a veřejné finance (SBDV) Specializace Grafika a GIT (SBGG) Specializace Humanitní (SBHM) Specializace IT v administrativě (SBIT) Specializace Management a marketing (SBMM) Specializace Marketing a obchod (SBMO) Specializace Mezinárodní podnikání (SBMP) Specializace Podnikání v cestovním ruchu (SBCR) Specializace Účetnictví a daně (SBUD) Specializace Webové technologie (SBWT) Specializace Zemědělsko-ekonomická (SBZE)... 37

4 3 OKRUHY ÚSTNÍCH ZKOUŠEK NAVAZUJÍCÍCH MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ STUDIJNÍ PROGRAM ECONOMICS AND MANAGEMENT (EMAJ) Společný základ programu Economics and management předmět Economics Studijní obor European Studies in Business and Economics (ESAJ) STUDIJNÍ PROGRAM EKONOMIKA A MANAGEMENT (EM) Společný základ programu Ekonomika a management předmět Ekonomie Studijní obor Manažersko ekonomický (ME) Studijní obor Ekonomika zemědělství a potravinářství (EZP) STUDIJNÍ PROGRAM HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA (HPS) Společný základ programu Hospodářská politika a správa předmět Hospodářská politika Studijní obor Finance (F) Studijní obor Finance a investiční management (FIM) Studijní obor Veřejná správa (VS) STUDIJNÍ PROGRAM SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A INFORMATIKA (SII) Společný základ programu Systémové inženýrství a informatika Studijní obor Ekonomická informatika (EI) STUDIJNÍ PROGRAM INŽENÝRSKÁ INFORMATIKA (II) Společný základ programu Inženýrská informatika Studijní obor Automatizace řízení a informatika (ARI) SPECIALIZACE NAVAZUJÍCÍCH MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Specializace Finanční management podniku (SNFM) Specializace Grafika a její aplikace (SNGR) Specializace Informatika a její aplikace (SNIN) Specializace Komerční komunikace (SNKK) Specializace Mezinárodní investiční management (SNIS) Specializace Obchodní právo (SNOP) Specializace Podnikové informační systémy (SNPI) Specializace Podnikový management (SNPM) Specializace Řízení obchodních bank a pojišťoven (SNRB) Specializace Řízení podniků (SNRP) Specializace Řízení podniků v AJ (SNRA) Specializace Účetnictví a daně (SNUD) PEF MENDELU Strana 2/67

5 1 Principy ukončování studia Základní pravidla úspěšného ukončení studia ve všech studijních programech uskutečňovaných na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně (dále jen PEF ) jsou stanoveny zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů a jsou dále upřesněny Studijním a zkušebním řádem Mendelovy univerzity v Brně a dalšími vnitřními předpisy univerzity, popř. fakulty. Konkrétní struktura podmínek úspěšného ukončení studia je součástí popisu studijních programů uskutečňovaných na Provozně ekonomické fakultě MENDELU. 1.1 Bakalářské studium Bakalářské studium na PEF je založeno na modulárním (stavebnicovém) principu, kdy student absolvuje společný základ programu, studijní obor a zvolenou specializaci. K volbě specializace dochází v případě bakalářského studia zpravidla během 3. semestru. Pro úspěšné absolvování bakalářského studia musí student úspěšně ukončit společný základ programu, studijní obor, zvolenou specializaci včetně složení státní bakalářské zkoušky z předepsaných okruhů a obhájit bakalářkou práci. Standardní doba studia bakalářského programu jsou 3 akademické roky. Úspěšným absolventům programu se v souladu s 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů v platném znění uděluje akademický titul bakalář. Účelem společného základu programu je vybudovat a rozvinout znalosti, dovednosti a kompetence odpovídající danému stupni studia. Předměty společného základu je vhodné absolvovat v prvních semestrech studia, neboť jsou často předpokladem pro zápis předmětů oboru nebo specializace. Při zahájení studia na fakultě je student zapsán do oboru v rámci studijního programu, do kterého byl přijat. Obor studia určuje hlavní oblast zaměření celého studia. Specializace poskytuje možnost dalšího nebo hlubšího zaměření studia. Student volí jakoukoliv specializaci nabízenou fakultou, musí ale respektovat omezení uvedená u jednotlivých specializací. Volbu specializace nelze změnit. Bakalářská práce musí být vypracována na téma úzce související se zapsaným oborem, pokud garant oboru písemně nepovolí jinak. S bakalářskou prací úzce souvisí i odborná praxe, kterou musí student během studia absolvovat v předepsaném rozsahu. Studium programu Inženýrská informatika nesleduje výše popsanou modulární strukturu. Obsah studia v rámci tohoto programu je popsán v příslušné kapitole. Státní závěrečnou zkoušku bakalářského studijního programu (dále je SBZ ) vykonává student na závěr studia po splnění všech předepsaných studijních povinností a to v termínech stanovených harmonogramech akademického roku. SBZ se skládá čtyř částí: ústní zkoušky z okruhů společného základu programu ústní zkoušky z okruhů studijního oboru ústní zkoušky z okruhů specializace obhajoby bakalářské práce Průběh a hodnocení SBZ Student může vykonávat SBZ pouze tehdy, pokud splnil veškeré studijní požadavky vyplývající se studijního programu, oboru a specializace, jeho bakalářská práce byla vedoucím práce nebo oponentem doporučena k obhajobě a přihlásil se k této zkoušce v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku prostřednictvím UIS. Před vlastním přihlášením k SBZ si musí student do příslušného semestru zapsat předmět SBZ. SBZ se zpravidla koná v jeden den včetně obhajoby bakalářské práce. Termín a místo konání SBZ se student dozví v příslušné aplikaci v rámci UIS. PEF MENDELU Strana 3/67

6 Celý průběh SBZ řídí předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen zkušební komise. SBZ je zpravidla zahájena obhajobou bakalářské práce, po níž bezprostředně následují ústní zkoušky z jednotlivých předmětů okruhů formou odborné rozpravy, do které se mohou zapojit všichni členové zkušební komise. Po ukončení rozpravy následuje neveřejná porada zkušební komise k hodnocení příslušné SBZ. Na závěr SBZ předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen komise zpravidla oznámí studentovi celkový výsledek SBZ. Obhajoba bakalářské práce a odborná rozprava ke každému předmětu se hodnotí samostatně, o výsledcích rozhoduje zkušební komise. Klasifikační stupnice je shodná se stupnicí hodnocení předmětů v průběhu studia. Na základě hodnocení jednotlivých předmětů SBZ rozhoduje zkušební komise o celkovém výsledku SBZ a s přihlédnutím k celému průběhu studia i výsledku celého studia. Studenti s vynikajícími studijními výsledky mohou být oceněni děkanem, popř. rektorem při splnění podmínek uvedených v Studijním a zkušebním řádu Mendelovy univerzity v Brně. Pokud student nevyhoví u obhajoby nebo u odborné rozpravy z předmětu, je celkový výsledek SBZ nevyhovující. V tomto případě musí komise jednoznačně určit, které části SBZ je student povinen opakovat. Je-li obhajoba práce hodnocena jako nevyhovující, musí komise jednoznačně stanovit, zda musí být bakalářská práce přepracována nebo zadáno zcela nové téma. Opakovat SBZ může student pouze jednou a to nejdříve v následujícím semestru, nejpozději však do dvou let od splnění všech studijních povinností Obhajoba bakalářské práce Obhajoba bakalářské práce je součástí SBZ ve všech studijních programech uskutečňovaných na PEF. Student má právo se před obhajobu své bakalářské práce seznámit s vypracovanými posudky. Doporučuje se, aby si student pro účel obhajoby přinesl vlastní výtisk bakalářské práce, který ale nemusí splňovat předepsané formální náležitosti. Obhajobu bakalářské práce zpravidla zahajuje předseda zkušební komise nebo tím pověřený člen zkušební komise výzvou studentovi k prezentaci obsahu, zejména cíle, metod a závěrů bakalářské práce a stanoví přiměřený časový prostor. Student za účelem představení své práce musí využít prezentační nástrojů (zpravidla prezentace v MS PowerPoint) na připraveném PC a dataprojektoru. Prezentaci je vhodné nahrát do PC a odzkoušet před zahájením SBZ. Po ukončení představení SBZ se zkušební komise seznámí s posudkem vedoucího bakalářské práce a posudkem oponenta, zpravidla vyzve studenta k reakci na připomínky a dotazy z posudků. Poté následuje odborná rozprava k bakalářské práci, které se mohou zúčastnit všichni členové zkušební komise. V průběhu rozpravy student bezprostředně zodpovídá dotazy členů komise, obhajuje svá stanoviska a reaguje na připomínky k bakalářské práci. Odbornou rozpravu ukončuje předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen zkušební komise, SBZ zpravidla pokračuje ústní zkouškou z jednotlivých předmětů. Předmětem hodnocení zkušební komise je obhajoba bakalářské práce, ne pouze vlastní bakalářská práce. Obvykle ale hodnocení obhajoby souvisí s kvalitou samotné bakalářské práce. Je velice obtížné obhájit s dobrým hodnocením práci obsahující výrazné nedostatky. Výsledné hodnocení obhajoby bakalářské práce se může značně lišit od hodnocení posudků Ústní zkoušky z jednotlivých předmětů Součástí SBZ jsou ústní zkoušky ze tří předmětů, které jsou určeny studovaným programem, oborem a specializací. Příslušný předmět SBZ má název odpovídající názvu studijního programu, resp. oboru nebo specializace. Rozsah každé z ústních zkoušek je vymezen okruhy, které odpovídají nejdůležitějším pasážím látky. Zkušební okruhy zpravidla neodpovídají přesně předmětům z průběhu studia, často se vyznačují přesahem mezi jednotlivými předměty z průběhu studia. Zahrnut může být i obsah předmětů, které jsou prerekvizitami pro zkoušenou oblast nebo se zkoušenou oblastí úzce souvisí. Každý z okruhů je vymezen názvem a přibližně deseti upřesňujícími klíčovými slovy. Pro ústní zkoušku ze společného základu programu a ústní zkoušku ze studijného oborů je vždy stanoveno obvykle zkušebních okruhů, pro ústní zkoušku ze specializace pak zpravidla zkušebních okruhů. PEF MENDELU Strana 4/67

7 Ústní zkoušky mají podobu odborné rozpravy řízené jedním z členů zkušební komise. Student v rámci rozpravy bezprostředně reaguje na dotazy a podněty všech členů zkušební komise. Pořadí zkoušek z jednotlivých předmětů stanovuje předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen komise. Výkon studenta v rozpravách z jednotlivých předmětů je hodnocen samostatně na neveřejném jednání zkušební komise. 1.2 Navazující magisterské studium Navazujíc magisterské studium na PEF je založeno na modulárním (stavebnicovém) principu, kdy student absolvuje společný základ programu, studijní obor a zvolenou specializaci. K volbě specializace dochází v případě navazujícího magisterského studia zpravidla během 1. semestru. Pro úspěšné absolvování navazujícího magisterského studia musí student úspěšně ukončit společný základ programu, studijní obor, zvolenou specializaci včetně složení státní závěrečné zkoušky z předepsaných okruhů a obhájit diplomovou práci. Standardní doba studia navazujícího magisterského programu jsou 2 akademické roky. Úspěšným absolventům programu se v souladu s 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů v platném znění uděluje akademický titul inženýr. Účelem společného základu programu je vybudovat a rozvinout znalosti, dovednosti a kompetence odpovídající danému stupni studia. Předměty společného základu je vhodné absolvovat v prvních semestrech studia, neboť jsou často předpokladem pro zápis předmětů oboru nebo specializace. Při zahájení studia na fakultě je student zapsán do oboru v rámci studijního programu, do kterého byl přijat. Obor studia určuje hlavní oblast zaměření celého studia. Specializace poskytuje možnost dalšího nebo hlubšího zaměření studia. Student volí jakoukoliv specializaci nabízenou fakultou, musí ale respektovat omezení uvedená u jednotlivých specializací. Volbu specializace nelze změnit. Diplomová práce musí být vypracována na téma úzce související se zapsaným oborem, pokud garant oboru písemně nepovolí jinak. S diplomovou prací úzce souvisí i řízená odborná praxe, kterou musí student během studia absolvovat v předepsaném rozsahu. Státní závěrečnou zkoušku navazujícího magisterského studijního programu (dále je SZZ ) vykonává student na závěr studia po splnění všech předepsaných studijních povinností a to v termínech stanovených harmonogramech akademického roku. SZZ se skládá čtyř částí: ústní zkoušky z okruhů společného základu programu ústní zkoušky z okruhů studijního oboru ústní zkoušky z okruhů specializace obhajoby diplomové práce Průběh a hodnocení SZZ Student může vykonávat SZZ pouze tehdy, pokud splnil veškeré studijní požadavky vyplývající se studijního programu, oboru a specializace, jeho diplomová práce byla vedoucím práce nebo oponentem doporučena k obhajobě a přihlásil se k této zkoušce v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku prostřednictvím UIS. Před vlastním přihlášením k SZZ si musí student do příslušného semestru zapsat předmět SZZ. SZZ se zpravidla koná v jeden den včetně obhajoby diplomové práce. Ústní zkouška ze společného základu studijního programu Ekonomika a management a studijního programu Hospodářská politika a správa se konají odděleně před zbývajícími částmi SZZ. Tuto část SZZ může student vykonat po splnění průběžných zkoušek příslušných předmětů, z jejichž látky čerpají stanovené zkušební okruhy. Termíny a místa konání SZZ budou zveřejněny v příslušné aplikaci v rámci UIS. Celý průběh SZZ řídí předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen zkušební komise. SZZ je zpravidla zahájena obhajobou diplomové práce, po níž bezprostředně následují ústní zkoušky z jednotlivých předmětů formou odborné rozpravy, do které se mohou zapojit všichni členové zkušební komise. Po ukončení rozpravy PEF MENDELU Strana 5/67

8 následuje neveřejná porada zkušební komise k hodnocení příslušné SZZ. Na závěr SZZ předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen komise zpravidla oznámí studentovi celkový výsledek SZZ. Obhajoba diplomové práce a odborná rozprava ke každému předmětu se hodnotí samostatně, o výsledcích rozhoduje zkušební komise. Klasifikační stupnice je shodná se stupnicí hodnocení předmětů v průběhu studia. Na základě hodnocení jednotlivých předmětů SZZ rozhoduje zkušební komise o celkovém výsledku SZZ a s přihlédnutím k celému průběhu studia i výsledku celého studia. Studenti s vynikajícími studijními výsledky mohou být oceněni děkanem, popř. rektorem při splnění podmínek uvedených v Studijním a zkušebním řádu Mendelovy univerzity v Brně. Pokud student nevyhoví u obhajoby nebo u odborné rozpravy z předmětu, je celkový výsledek SZZ nevyhovující. V tomto případě musí komise jednoznačně určit, které části SZZ je student povinen opakovat. Je-li obhajoba práce hodnocena jako nevyhovující, musí komise jednoznačně stanovit, zda musí být diplomová práce přepracována nebo zadáno zcela nové téma. Opakovat SZZ může student pouze jednou, a to nejdříve v následujícím semestru, nejpozději však do dvou let od splnění všech studijních povinností Obhajoba diplomové práce Obhajoba diplomové práce je součástí SZZ ve všech studijních programech uskutečňovaných na PEF. Student má právo se před obhajobu své diplomové práce seznámit s vypracovanými posudky. Doporučuje se, aby si student pro účel obhajoby přinesl vlastní výtisk diplomové práce, který ale nemusí splňovat předepsané formální náležitosti. Obhajobu diplomové práce zpravidla zahajuje předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen zkušební komise výzvou studentovi k prezentaci obsahu, zejména cíle, metod a závěrů diplomové práce a stanoví přiměřený časový prostor. Student za účelem představení své práce musí využít prezentační nástrojů (zpravidla prezentace v MS PowerPoint) na připraveném PC a diaprojektoru. Prezentaci je vhodné nahrát do PC a odzkoušet před zahájením SZZ. Po ukončení představení SZZ se zkušební komise seznámí s posudkem vedoucího diplomové práce a posudkem oponenta, zpravidla vyzve studenta k reakci na připomínky a dotazy z posudků. Poté následuje odborná rozprava k diplomové práci, které se mohou zúčastnit všichni členové zkušební komise. V průběhu rozpravy student bezprostředně zodpovídá dotazy členů komise, obhajuje svá stanoviska a reaguje a připomínky k diplomové práci. Odbornou rozpravu ukončuje předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen zkušební komise, SZZ zpravidla pokračuje ústní zkouškou z jednotlivých předmětů. Předmětem hodnocení zkušební komise je obhajoba diplomové práce, ne pouze vlastní diplomová práce. Obvykle ale hodnocení obhajoby souvisí s kvalitou samotné diplomové práce. Je velice obtížné obhájit s dobrým hodnocením práci obsahující výrazné nedostatky. Výsledné hodnocení obhajoby diplomové práce se může značně lišit od hodnocení posudků Ústní zkoušky z jednotlivých předmětů Součástí SZZ jsou ústní zkoušky ze tří předmětů, které jsou určeny studovaným programem, oborem a specializací. Příslušný předmět SZZ má název odpovídající názvu studijního programu, resp. oboru nebo specializace. Rozsah každé z ústních zkoušek je vymezen okruhy, které odpovídají nejdůležitějším pasážím látky. Zkušební okruhy zpravidla neodpovídají přesně předmětům z průběhu studia, často se vyznačují přesahem mezi jednotlivými předměty z průběhu studia. Zahrnut může být i obsah předmětů, které jsou prerekvizitami pro zkoušenou oblast nebo se zkoušenou oblastí úzce souvisí. Každý z okruhů je vymezen názvem a přibližně deseti upřesňujícími klíčovými slovy. Pro ústní zkoušku ze společného základu programu a ústní zkoušku ze studijného oborů je zpravidla stanoveno zkušebních okruhů, pro ústní zkoušku ze specializace pak obvykle zkušebních okruhů. Ústní zkoušky mají podobu odborné rozpravy řízené jedním z členů zkušební komise. Student v rámci rozpravy bezprostředně reaguje a dotazy a podněty všech členů zkušební komise. Pořadí zkoušek z jednotlivých předmětů stanovuje předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen komise. Výkon studenta v rozpravách z jednotlivých předmětů je hodnocen samostatně na neveřejném jednání zkušební komise. PEF MENDELU Strana 6/67

9 2 Okruhy ústních zkoušek bakalářských studijních programů 2.1 Studijní program Economics and Management (EMAJ) Společný základ programu Economics and management 1. Fundamentals of enterprise and entrepreneurship; entrepreneurship and its characteristics, entrepreneur, enterprise, characteristics of enterprise, business functions, production factors from the viewpoint of business economics. 2. Typology of business entities; business entities according to their legal forms, according to sectors and industries, according to size, according to prevailing production factor, type of production, joint ventures. 3. Assets of a company; structure of assets, liquidity, long-term assets, depreciation, production capacity, current assets, inventory management. 4. Capital resources of a company; structure of equity, structure of liabilities and reasons for their use in a company, costs of capital, optimal capital structure of a company. 5. Company s costs and their classification; characteristics of costs, cost level, factors determining the amount of cost, cost management tools, economic view of costs, modelling of costs, using regression analysis in modelling of costs, classification of costs according to their nature, according to place of their origination and responsibility centres, classification of expenses in costing, classification of expenses in dependence of production volume. 6. Classification of expenses in costing; calculation formula, cost unit, costing methods, types of costing, variable (direct) costing. 7. Profit and loss of a company; revenues, profit, profit function, factors influencing profit, sharing of profit after taxation. 8. Relations between fundamental economic indicators; price, sales, costs, profit, production volume, homogenous production, heterogeneous production, break-even point, graphical analysis of break-even point and mathematic equations. 9. Business activities; production (operation) activities, purchasing, personnel activities, investment activities, scientific activities. 10. Principles of corporate finance and financial decision making; objectives of financial management, main issues and organisation of financial management, types of decision-making situations, stages of financial decision-making, principles of financial management, time factor and risk in financial decision making, use of probability in financial decision making. 11. Balance Sheet and Profit and Loss Statement; characteristics of items in balance sheet, golden balance sheet, characteristics of profit and loss account, structure of profit and loss statement, main difference between the Balance Sheet and Profit and Loss Statement. 12. Cash flows of a company; fundamentals of cash-flow (CF), CF structure, CF utilization, CF analysis, methods of Cash Flow Statement drawing. 13. Financial specifics of different legal forms of business entities; building up a business entity and business activities depending on a legal form of an entity, profit sharing in different legal forms of business entities (business of an individual, personal business company, capital business company, cooperative). 14. Financial analysis; characteristics, users of financial analysis, inputs for financial analysis, main methods of financial analysis, absolute indicators of financial position and performance, relative indicators of financial position and performance, prediction of future financial position and performance of a company by the use of analysis of time series. 15. Internal financial resources; depreciation as an internal fund, methods of depreciation and depreciation policies in the Czech Republic, profit of a company (taxation, profit sharing, growth factors). PEF MENDELU Strana 7/67

10 16. External financial resources; capital contributions of owners, debt funding (payback period, reinsurance, cost of debt, financial standing of a debtor), financial leases, operation leases, factoring, forfeiting, grants. 17. Capital planning and investment decision making; planning of cash flows from investment activities, company discount rate, financial criteria of investment effectiveness, inflation and risk in investment decision making, resources for investment funding, methods of investment effectiveness evaluation. 18. Financial planning; objectives and main ideas of financial plan, classification of financial plans according to time, financial control, long-term financial plan of a company and its main elements, procedure of long-term financial plan formulation, construction of point and interval estimations in financial planning. 19. Management theories; classical theories, post-classical theories, current importance. 20. Techniques of management; techniques oriented to leading people, techniques oriented to managing processes, techniques oriented to managing organisations. 21. Manager; tasks, personality, roles, competences. 22. Management environment; characteristics and classification of factors of environment, situation analysis of external and internal environment, structural analysis of an industry, SWOT analysis. 23. Managerial functions; planning, setting objectives, time management; organizing, organizational and management structures, organisational culture; leading, approaches and techniques of leading people; control; decision making, decision analysis. 24. Management of organisational development; management of change, attitudes to change, models of change implementation, managing crises, causes and solution of business crises. 25. International management; enterprise in the foreign markets, intercultural differences, appointment of manager posts Studijní obor Business Management and Economics (MEAJ) 1. Basic principles of marketing and marketing planning; definition, function of marketing, concepts of firm management, basic terms utility, need, values, desires, satisfaction, market, exchange, consumer value, types of consumer activities, 4P, 4C, B2C and B2B marketing, market characteristics market potential, market capacity, market share, market satiation, competitive advantage, USP, relation of marketing to other activities of the firm, sources of marketing information, marketing research, marketing plan, segmentation, marketing mix, uncommon methods of marketing guerrilla marketing, viral marketing. 2. Consumer behaviour; research objectives, shopping decision-making process, shopping roles, types of shopping behaviour, factors of shopping behaviour personal, psychological, social, cultural, shopping behaviour of organisations. 3. Product; definition, product vs. utility, basic components/layers of product, consumer goods, industrial goods, preparation of new product, phases of accepting of a new product, product life-cycle, product mix, product line, services characteristics, marketing of services. 4. Price; price and its functions, price policy and its targets, limiting factors of price setting, price elasticity, methods of price setting, price strategy, price discrimination, price changes discounts (volume, functional, seasonal, time, trade-in, ). 5. Distribution; distribution in marketing aims, tangible and intangible flows, distribution channels, direct and indirect distribution, specifics of distribution by product (consumer goods, industrial goods, services), levels of distribution intensity. 6. Promotion; communication mix instruments of marketing communication, targets, AIDA concept, advertisement types, functions, recommendations, direct marketing, public relations, personal selling, at place promotion, sponsoring, product/corporate placement, POS/POP, merchandising, process of communication, media broadcasting, television, printed media, internet, push and pull strategy, campaign plan. 7. Role and function of trade and its classification; trade effectiveness, transactional theory, risks of trade activities. 8. Trade agents; agents a middlemen, wholesale retail, retailing, dominance and diversification in trade, trade logistics, information system of goods circulation. PEF MENDELU Strana 8/67

11 9. Price and price setting in trade activities; discounts and their significance, distribution and distribution channels. 10. Operations management; process, types of operation strategies, standardization, standards calculation methods. 11. Product and service design; design process, Taguchi method, house of quality, Computer Aided Design. 12. Selection of location and facility layout; helping tools for location-related decision making, types of facility layout and their advantages and disadvantages. 13. Inventory management; inventory, types, reasons for inventory formation, inventory management models, ABC analysis. 14. Principles of planning and managing operations; push principle MRP, pull principle JIT, KANBAN, Theory of constraints. 15. Quality management; term quality, continuous improvement, quality circles, TQM, KAIZEN. 16. International quality standards; ISO 9000, EFQM. 17. Personnel administration; tasks, types of activities, leadership styles, influence of corporate culture. 18. Job conditions; physical and social conditions, working hours. 19. Planning in personnel administration; planning methods, work standardization, searching for employees, recruitment and selection. 20. Personnel information system; evaluation of employees, employee distribution, training. 21. Compensation; care for employees, labour relations, collective bargaining. 22. Utilization of exact optimisation methods for decision support; linear programming, network analysis. PEF MENDELU Strana 9/67

12 2.2 Studijní program Ekonomika a management (EM) Společný základ programu Ekonomika a management 1. Podstata podniku a podnikání; podnikání a jeho rysy, podnikatel, podnik, znaky podniku, podnikové funkce, výrobní faktory z hlediska podnikové ekonomiky. 2. Typologie podniků; podniky dle právní formy, dle sektorů a hospodářských odvětví, dle velikosti, dle převládajícího výrobního faktoru, dle typu výroby, sdružení podniků. 3. Aktiva podniku; majetková struktura podniku, likvidnost, likvidita, dlouhodobý majetek, odpisy, výrobní kapacita, oběžný majetek, řízení zásob. 4. Finanční zdroje podniku; struktura vlastního kapitálu, struktura cizích zdrojů a příčiny jejich použití, náklady na finanční zdroje, optimální kapitálová struktura podniku. 5. Náklady podniku a jejich klasifikace; charakteristika nákladů, nákladovost, faktory určující výši nákladů, nástroje řízení nákladů, ekonomické pojetí nákladů, modelování nákladů, využití regresní analýzy při modelování nákladů, druhové třídění nákladů, třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti, kalkulační třídění nákladů, třídění nákladů dle závislosti na změně objemu výkonů. 6. Kalkulační třídění nákladů; kalkulační vzorec, kalkulační jednice, metody kalkulace, druhy kalkulací, kalkulace neúplných nákladů. 7. Výsledek hospodaření podniku; výnosy, zisk, funkce zisku, faktory ovlivňující výši zisku, rozdělení zisku po zdanění, druhy výsledku hospodaření. 8. Vztahy mezi základními ekonomickými ukazateli; cena, tržby, náklady, zisk, objem výroby, stejnorodá výroba, různorodá výroba, bod zvratu, grafická analýza bodu zvratu a matematický aparát, principy a využití regresní a korelační analýzy. 9. Podnikové činnosti; výrobní (provozní) činnost, nákupní činnost, personální činnost, investiční činnost, vědecká činnost. 10. Podstata podnikových financí a finanční rozhodování podniku; cíle finančního řízení, hlavní oblasti a organizace finančního řízení, typy rozhodovacích situací, fáze finančního rozhodování podniku, principy finančního řízení podniku, faktor času a riziko ve finančním rozhodování, využití pravděpodobnosti při finančním rozhodování. 11. Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty podniku; charakteristika jednotlivý položek bilance, bilanční princip, charakteristika výsledovky, struktura výsledovky, základní rozdíl mezi bilancí podniku a výsledovkou. 12. Peněžní toky podniku; podstata cash-flow (CF), členění CF, použití CF, analýza CF, způsoby sestavování výkazu CF. 13. Finanční aspekty právních forem podnikání; zakládání a činnosti jednotlivých forem podnikání, rozdělení výsledku hospodaření v různých formách podnikání (podnik jednotlivce, obchodní společnosti, družstvo). 14. Finanční analýza; charakteristika, uživatelé, vstupy, základní metody, absolutní ukazatele, poměrové ukazatele, predikce budoucího vývoje pomocí časových řad, statistické zpracování časových řad a jejich dekompozice. 15. Interní zdroje financování podniku; odpisy jako interní zdroj financování, metody odpisování a odpisové politiky v ČR, zisk podniku (zdanění, rozdělení a faktory jeho růstu). 16. Externí zdroje financování podniku; vklady vlastníků, dluhové financování (doba splácení, zajištění, náklady dluhu, bonita dlužníka), finanční leasing, operativní leasing, faktoring, forfaiting, dotace. 17. Kapitálové plánování a investiční rozhodování; plánování peněžních toků z investic, podniková diskontní míra, finanční kritéria efektivnosti investičních projektů, inflace a riziko v investičním rozhodování, zdroje financování investic, metody hodnocení efektivnosti investic. 18. Finanční plánování; cíle a pojetí finančního plánu, klasifikace finančních plánů dle času, finanční kontrola, dlouhodobý finanční plán podniku a jeho základní části, postup při sestavování dlouhodobého finančního plánu, konstrukce bodových a intervalových odhadů při finančním plánování, principy a využití testování hypotéz. 19. Teorie managementu; klasické teorie, postklasické teorie, význam pro současnost. 20. Techniky managementu; techniky orientované na vedení lidí, techniky orientované na řízení procesů, techniky orientované na řízení organizací. PEF MENDELU Strana 10/67

13 21. Manažer; obsah práce, osobnost, role, kompetence. 22. Prostředí managementu; charakteristika a klasifikace faktorů prostředí, situační analýza vnějšího a vnitřního prostředí, strukturální analýza odvětví, SWOT analýza. 23. Manažerské funkce; plánování, stanovení cílů, time management; organizování, organizační a řídící struktury, organizační kultura; vedení lidí, způsoby a techniky vedení; kontrola; rozhodování a rozhodovací analýza. 24. Management organizačního rozvoje; management změn, postoje ke změnám, modely zavádění změn, krizový management, příčiny a řešení podnikových krizí. 25. Mezinárodní management; podnikání na zahraničních trzích, mezikulturní rozdíly, obsazování manažerských pozic Studijní obor Manažersko ekonomický (ME) 1. Základní principy marketingu a marketingové plánování; definice, koncepce řízení firem, základní pojmy potřeby, touhy, přání, spokojenost, spotřebitelská hodnota, typy spotřebních aktivit, spotřebitelský (B2C) a průmyslový (B2B) marketing, veličiny trhu tržní potenciál, tržní kapacita, tržní podíl, nasycenost trhu, konkurenční výhoda, USP jedinečná prodejní vlastnost, zdroje informací pro marketing, marketingový výzkum, marketingový plán, proces segmentace, prvky marketingového mixu, 4C, netradiční marketingové metody guerilla marketing, virální marketing. 2. Chování spotřebitele; předmět zkoumání chování spotřebitele, nákupní rozhodovací proces, kupní role, typy nákupního chování, faktory ovlivňující spotřebitele při nákupu osobní, psychologické, společenské, kulturní, situační, nákupní chování organizací. 3. Produkt; co může být produktem, základní složky/vrstvy produktu, spotřební zboží, průmyslové zboží, tvorba nového produktu, fáze procesu přijímání nového produktu, životní cyklus produktu, produktový mix, produktová řada, služby jejich vlastnosti, marketing služeb. 4. Cena; cíle cenové tvorby, význam a druhy slev, tvorba cen, omezující faktory tvorby ceny, cenová citlivost, kalkulace a typy obchodní přirážky, cenové strategie firmy, cenové řady, diskriminační ceny, využití psychologie při tvorbě cen, paketový prodej, změny ceny skonto, kvantitativní slevy, funkční slevy, prodej na protiúčet, časové / sezónní slevy, důsledky používání slev, cenový vůdce, velikost a načasování slev, specifické charakteristiky služeb ovlivňující stanovení jejich ceny, metody stanovení cen služeb. 5. Distribuce; základní charakteristika distribuce, distribuční cesta, cíle, úkoly distribuce, alternativní struktury distribuční cesty, hmotné a nehmotné toky, subjekty distribučního kanálu, přímá a nepřímá distribuce, charakteristiky distribuce dle produktu (spotřební zboží, průmyslové zboží, služby), počet a intenzita úrovní distribuční cesty, faktory ovlivňující strukturu distribuční cesty, způsob prodeje a proces rozhodování o distribuční cestě, variantní řešení způsobu prodeje pomocí kalkulace distribučních nákladů. 6. Propagace; komunikační mix nástroje marketingové komunikace, cíle marketingové komunikace, koncepce AIDA, reklama typy reklamy, funkce, doporučení pro zvýšení efektivity, přímý marketing, public relations, osobní prodej, podpora prodeje, sponzoring, product/corporate placement, POS/POP, merchandising, proces komunikace, média v marketingové komunikaci rozhlas, televize, tisková média, internet, strategie tlaku (push), strategie tahu (pull), příprava kampaně. 7. Význam, funkce obchodu a jeho třídění; efektivnost obchodu, transakcionální teorie, rizika v obchodní činnosti. 8. Obchodní kategorie; prostředníci a zprostředkovatelé, velkoobchod a maloobchod, retailing, dominance a diverzifikace obchodních firem, technologie obchodního provozu, informační systém oběhu zboží. 9. Význam ceny a cenová tvorba v obchodní činnosti; slevy a jejich význam, distribuce a distribuční cesty. 10. Operační management; proces, procesní přístup, model 5P, obecné cíle procesů a jejich možné výkonnostní ukazatele, typy operačních strategií z pohledu reakce na poptávku, obchodní strategie a míry specializace / diverzifikace, standardizace (cíle, efekty, negativní stránky, oblasti aplikace), metody tvorby norem. 11. Návrh a vývoj produktů a služeb; proces návrhu a vývoje, důvody a zdroje impulzů k vývoji produktu, věcné hledisko provozních procesů (výrobní profil a výrobní program), časové hledisko (směnnost, průběžná doba výroby, rozpracovaná výroba), prostorové hledisko (zásady prostorového rozvržení), metoda Taguchi, sídlo kvality, model Kano, Computer Aided Design. PEF MENDELU Strana 11/67

14 12. Volba umístění a prostorové uspořádání provozu; pomocné nástroje pro rozhodování o umístění provozu (metoda vážených skóre, metoda těžiště), kritéria efektivního uspořádání provozu, typy prostorového uspořádání provozu (pevná pozice, technologické uspořádání, buňkové uspořádání, předmětné uspořádání) a jejich výhody a nevýhody. 13. Řízení zásob; zásoba, druhy zásob, příčiny vytváření zásob, modely optimalizace zásob, charakteristiky elementárního modelu, pilový diagram, nákladové funkce, ABC analýza, analýza citlivosti. 14. Principy plánování a řízení provozu; struktura provozního plánu, princip tlaku MRP, MRP II, princip tahu JIT, KANBAN, Teorie omezení, její východiska, uplatnění v projektovém a provozním managementu a její průmět do investičního rozhodování. 15. Řízení jakosti; pojem jakost, vývoj řízení jakosti a uplatňované přístupy, úloha útvarů kvality, neustálé zlepšování (KAIZEN), kroužky jakosti, TQM, statistické řízení jakosti, Six Sigma. 16. Mezinárodní standardy jakosti; ISO úloha, zaměření, principy práce, standardy skupiny 9000 vznik, cíle, zásady, postup implementace, současná situace v implementaci; EFQM důvody vzniku, EQA, CAF, struktura modelu, způsob implementace. 17. Personalistika; personální činnost, úkoly personální práce, vnitřní podmínky styly řízení, vliv podnikové kultury, technologie. 18. Pracovní podmínky; fyzikální, sociální podmínky, pracovní doba. 19. Plánování v personalistice; metody plánování, normování práce, vyhledávání, nábor a výběr zaměstnanců. 20. Personální informační systém; charakter shromažďovaných informací a jejich využití, hodnocení zaměstnanců, rozmisťování zaměstnanců, vzdělávání zaměstnanců. 21. Odměňování a péče o zaměstnance; mzdové formy, pracovní vztahy, kolektivní vyjednávání. 22. Využití exaktních optimalizačních metod pro podporu rozhodování; lineární programování, síťová analýza Studijní obor Management obchodní činnosti (MO) 1. Základní principy marketingu a marketingové plánování; definice, koncepce řízení firem, základní pojmy potřeby, touhy, přání, spokojenost, spotřebitelská hodnota, typy spotřebních aktivit, spotřebitelský (B2C) a průmyslový (B2B) marketing, veličiny trhu tržní potenciál, tržní kapacita, tržní podíl, nasycenost trhu, konkurenční výhoda, USP jedinečná prodejní vlastnost, zdroje a podstata informací pro marketing, marketingový informační systém, způsoby získávání informací, marketingový plán, proces segmentace, prvky marketingového mixu, 4C, netradiční marketingové metody guerilla marketing, virální marketing. 2. Chování spotřebitele; předmět zkoumání chování spotřebitele, nákupní rozhodovací proces, kupní role, typy nákupního chování, faktory ovlivňující spotřebitele při nákupu osobní, psychologické, společenské, kulturní, situační, nákupní chování organizací. 3. Produkt; co může být produktem, základní složky/vrstvy produktu, spotřební zboží, průmyslové zboží, tvorba nového produktu, fáze procesu přijímání nového produktu, životní cyklus produktu, produktový mix, produktová řada, služby jejich vlastnosti, marketing služeb. 4. Cena; cíle cenové tvorby, význam a druhy slev, tvorba cen, omezující faktory tvorby ceny, cenová citlivost, kalkulace a typy obchodní přirážky, cenové strategie firmy, cenové řady, diskriminační ceny, využití psychologie při tvorbě cen, paketový prodej, změny ceny skonto, kvantitativní slevy, funkční slevy, prodej na protiúčet, časové / sezónní slevy, důsledky používání slev, cenový vůdce, velikost a načasování slev, specifické charakteristiky služeb ovlivňující stanovení jejich ceny, metody stanovení cen služeb. 5. Distribuce; základní charakteristika distribuce, distribuční cesta, cíle, úkoly distribuce, alternativní struktury distribuční cesty, hmotné a nehmotné toky, subjekty distribučního kanálu, přímá a nepřímá distribuce, charakteristiky distribuce dle produktu (spotřební zboží, průmyslové zboží, služby), počet a intenzita úrovní distribuční cesty, faktory ovlivňující strukturu distribuční cesty, způsob prodeje a proces rozhodování o distribuční cestě, variantní řešení způsobu prodeje pomocí kalkulace distribučních nákladů. 6. Propagace; komunikační mix nástroje marketingové komunikace, cíle marketingové komunikace, koncepce AIDA, reklama typy reklamy, funkce, doporučení pro zvýšení efektivity, přímý marketing, public relations, osobní prodej, podpora prodeje, sponzoring, product/corporate placement, POS/POP, merchandising, PEF MENDELU Strana 12/67

15 proces komunikace, média v marketingové komunikaci rozhlas, televize, tisková média, internet, strategie tlaku (push), strategie tahu (pull), příprava kampaně. 7. Ochrana spotřebitele; spotřebitelské smlouvy nepřípustná smluvní ujednání, zvláštní typy spotřebitelských smluv, odpovědnost za vady při prodeji zboží v obchodě, ochrana spotřebitele před nekalosoutěžním jednáním, povinnosti podnikatele podle zákona o ochraně spotřebitele, regulace reklamy. 8. Průmyslová práva; pojem a druhy průmyslových práv, právní ochrana, práva na označení ochranné známky, označení původu zboží, obchodní firma. 9. Význam, funkce obchodu a jeho třídění, efektivnost obchodu, transakcionální teorie a rizika v obchodní činnosti. 10. Obchodní kategorie prostřednici a zprostředkovatelé; velkoobchod a maloobchod, retailing; dominance a diverzifikace obchodních firem; technologie obchodního provozu; informační systém oběhu zboží. 11. Řízení obchodních operací v prodeji; hlavní úkoly prodeje, druhy prodeje, řízení prodeje, prodejní a marketingová strategie, teorie prodávání, cyklus prodeje, budování prodejního útvaru, problémové situace v prodeji. 12. Řízení obchodních operací v nákupu; funkce a úkoly nákupu, nákupní strategie, nákupní rozhodovací proces, výběr a hodnocení dodavatele, finanční aspekty dodavatelsko-odběratelských vztahů. 13. Mezinárodně obchodní operace; metody vstupu na zahraniční trhy, zvláštní, netradiční obchodní operace, clo a celní řízení, rizika a pojištění v zahraničním obchodě. 14. Logistika a její význam; logistické řízení, logistický řetězec, prvky logistického řetězce a jejich identifikace. 15. Nákup funkce a úkoly, nákupní výzkum trhu a volba dodavatele; zásoby funkce a klasifikace zásob, strategie řízení zásob, systémy řízení zásob, modely řízení zásob, 16. Dopravní logistika, druhy dopravy; skladování, typy skladů a jejich funkce. 17. Logistická strategie; systémový přístup k chápání logistiky, strategický plán, logistické plánování, logistický audit. 18. Zákazníci na trhu B2B; producenti / výrobci, velkoobchody, maloobchody, vládní instituce, neziskové organizace. 19. Marketingové plánování v maloobchodě; specifika strategického marketingové plánování v maloobchodní činnosti, segmentace, typologie, marketingový mix. 20. Základní charakteristiky zbožíznalství; výrobek, hlavní, vedlejší, hotový, konečný, polotovar, zboží, charakteristika podle nařízení EU, znaky zboží společenství EU, hmotné zboží, nehmotné zboží, zvláštní zboží, užitné vlastnosti zboží, fyzikální, chemické, biologické, měřitelné, neměřitelné. 21. Funkční a provozní vlastnosti zboží; funkčnost, spolehlivost, trvanlivost, udržovatelnost, ovladatelnost, bezpečnost, estetická úroveň, kvalita zboží, cena kvality, subjektivní a objektivní stránka kvality zboží, kreativní a degradační vlivy ovlivňující kvalitu zboží, vlivy mechanické, klimatické, chemické, fyzikálně chemické, biologické. 22. Surovinová základna; definice surovin, rozdělení surovin podle stupně zpracování, ekonomického určení, původu, dělení nerostných surovin, kovové nerostné suroviny, nekovové nerostné suroviny, stavební hmoty, hořlavé nerostné látky, zásoby nerostných surovin, paliva fosilní, syntetická, nativní, tuhá, plynná, kapalná, ropa, deriváty ropy, voda, charakteristiky těžebního a zpracovatelského průmyslu. 23. Potravinářské suroviny; vymezení a význam potravinářských surovin, potravinářské suroviny zemědělské výroby, konverze potravinářských surovin, potraviny, zdravotní nezávadnost potravin, hygienická opatření ve výrobě, transportu a prodeji potravin, prevence při prodeji potravin v obchodě, nekvalitní potraviny Studijní obor Ekonomika zemědělství a potravinářství (EZP) 1. Zemědělství a agrární sektor; vymezení, definice, výrobně-technická a ekonomická charakteristika odvětví prvovýroby a navazujících fází zpracování, základní funkce a specifické faktory ovlivňující vývoj zemědělství a jeho postavení v ekonomice, vliv globalizace na formování současného modelu zemědělství. 2. Biologicky determinovaný reprodukční proces; přístupy k využití přírodních zdrojů, výrobní cyklus, výrobní proces, optimalizace struktury výrobního procesu v zemědělském podniku, rizika spojená s biologickým charakterem výroby, diferenciace v kvalitě agroekologických podmínek a jejich výrobní a eko- PEF MENDELU Strana 13/67

16 nomické důsledky, vnitřní a vnější faktory vývoje podnikatelského prostředí zemědělských podniků a limity nabídky. 3. Agrární trhy; typy trhů a konkurenční struktura, faktory ovlivňující formování trhu zemědělských výrobků a potravin, specifika nabídky a poptávky, nabídkově a poptávkově determinovaný model zemědělství, komoditní vertikály a sítě agrobyznysu, vliv tržní síly v rámci vertikály na konkurenční pozici zemědělských a potravinářských výrobců. 4. Trh výrobních faktorů; půda jako výrobní faktor, základní charakteristika, ekonomická a agroekologická východiska tvorby úřední ceny půdy, principy oceňování na bázi produkční účinnosti, trh půdy a jeho specifika, tržní cena půdy, souvislosti s trhem výrobků a služeb, specifika trhu práce v zemědělství. 5. Evropský model zemědělství; produkční a multifunkční pojetí, sociálně ekonomická struktura výrobců, velikostní struktura a základní typy výrobního zaměření zemědělských podniků, vývoj konkurenčního prostředí a projevy tržních selhání, vliv agrobyznysu, postavení na světovém trhu, mezinárodní obchod zemědělskými a potravinářskými komoditami. 6. Podmínky rozvoje zemědělství a potravinářství v Evropě; východiska, počátky státních zásahů v 19. století, strategie Evropských zemí a jejich důsledky ve struktuře zemědělství, hlavní rysy vývoje ve 20. století, integrační procesy v Evropě, důvody a cíle společné zemědělské politiky (SZP), výchozí koncepce, principy, instituce, financování, podstata reforem po roce 1990 Evropský model zemědělství; produkční a multifunkční pojetí, sociálně ekonomická struktura výrobců, velikostní struktura a základní typy výrobního zaměření zemědělských podniků, vývoj konkurenčního prostředí a projevy tržních selhání, vliv agrobyznysu, postavení na světovém trhu, mezinárodní obchod zemědělskými a potravinářskými komoditami. 7. Zemědělství a potravinářství členských zemí EU; produkční, cenové a institucionální souvislostí vývoje evropského agrárního trhu, postavení českého zemědělství, globální souvislosti změny pozice EU na světových trzích rozhodujících rostlinných a živočišných komodit, vývoj produkce a cen zemědělských výrobců u vybraných komodit v původních a nových členských zemích. 8. Teoretická podstata zbožíznalství; význam disciplíny pro podnikatelské subjekty podnikající ve vnitřním a zahraničním obchodě i pro jednotlivé spotřebitele, výrobek, produkt, zboží, konverze výrobku ve zboží, třídění zboží, kvalitativní změny výrobků na jednotlivých stupních výrobkové vertikály, vymezení odvětví NH podle CZ NACE. 9. Význam průmyslových výrobků; charakteristiky průmyslových výrobků, třídění průmyslových výrobků, vlastnosti průmyslových výrobků, vymezení spotřebitele podle právních norem Evropské unie, význam vlastností průmyslových výrobků pro konečného spotřebitele. 10. Podstata konverze potravinářských surovin na potraviny a skladování; důvody konverze, druhy konverze, technologie konverze obilovin, okopanin, luskovin, determinace vlastností cereálií pro výživu obyvatel, požadavky na skladovací prostory a skladování produktů, příprava skladovacích prostor pro omezení ztrát skladovaných produktů, ošetřování uskladněných produktů mechanickými a chemickými prostředky, příprava potravinářských surovin k prodeji, značení potravin, záruční lhůty a možnosti reklamace potravin. 11. Význam normalizace, certifikace a standardizace pro podnikatelské subjekty a spotřebitele; vymezení základních charakteristik a účelu normalizace, standardizace a certifikace, ekonomické a obchodní přínosy z NH a podnikového hlediska, instituce zřízené státem a soukromými podnikateli k činnostem v uvedených oblastech, náležitosti, význam a průkaznost certifikátů a potvrzení o shodě ve srovnání s USA. 12. Národohospodářský a podnikatelský význam cereálií, beta vulgaris a solanum tuberosum; vlastnosti a pěstitelské znaky uvedených skupin výrobků, význam skupin výrobků z hlediska národohospodářského a podnikatelského pro výživu obyvatel a krmivářské účely, vývojové trendy spotřeby jednotlivých potravin. 13. Projevy kreativních a degradačních vlivů na kovových materiálech, potravinářských surovinách a potravinách; vymezení kreativních a degradačních vlivů, projevy fyzikálních, chemických, fyzikálně chemických a biotechnologických vlivů na kovových výrobcích, potravinářských surovinách a potravinách, škody způsobené degradačními vlivy, efekty dosažené kreativními vlivy při obchodování s potravinářskými surovinami a potravinami v globalizujícím konkurenčním prostředí. 14. Stav rostlinné produkce v ČR a EU, plochy, výnosy, komodity, dotace; charakteristika zemědělských komodit, jejich uplatnění na trhu, český, evropský a světový trh s agrárními komoditami, růst a vývoj porostů polních plodin, reprodukční systémy polních plodin, odrůdy, osivo, sadba, zásady množení, semenářství a obchod, zákon O oběhu osiv a sadby. PEF MENDELU Strana 14/67

17 15. Základy pěstební technologie zrnin pšenice, ječmen, kukuřice, luskovin; agrobiologická charakteristika, základní požadavky a zásady pěstební technologie, řízení tvorby hospodářského výnosu, hodnocení kvality, požadavky na nákup komodity, konzumní hodnota výrobků z komodity. 16. Základy pěstební technologie olejnin, přadných plodin a speciálních plodin; agrobiologická charakteristika řepky olejné, základní požadavky a zásady pěstební technologie, řízení tvorby hospodářského výnosu, hodnocení kvality, požadavky na nákup komodity konzumní a technická hodnota výrobků a produktů z řepky, další minoritní olejniny, význam, rozšíření, vhodnost a využití olejnin na výrobu metylesteru (ME- ŘO), směrnice EU, využití v energetice i dalších polních plodin, agrobiologická charakteristika lnu a dalších přadných plodin (světově významných), základní požadavky a zásady pěstební technologie lnu a konopí, řízení tvorby hospodářského výnosu lnu, hodnocení kvality, požadavky na nákup komodity technická, případně konzumní hodnota výrobků a produktů ze lnu, rozdělení a využití, nároky na pěstování důležitých kořeninových a léčivých rostlin, obchod s těmito komoditami. 17. Základny pěstební technologie okopanin; agrobiologická charakteristika řepy cukrové, základní požadavky a zásady pěstební technologie, řízení tvorby hospodářského výnosu, hodnocení kvality, požadavky na nákup komodity, konzumní hodnota výrobků z cukrovky, agrobiologická charakteristika bramboru, základní požadavky a zásady pěstební technologie, řízení tvorby hospodářského výnosu, hodnocení kvality, požadavky na nákup komodity, konzumní hodnota výrobků z bramboru. 18. Pícniny na orné půdě a trvalé travní porosty; pěstování a ekonomika výroby silážní kukuřice, pěstování a ekonomika výroby vojtěšky seté a jetele lučního, semenářství vojtěšky seté a jetele lučního, produkční a mimoprodukční význam trvalých travních porostů, rozdíl mezi lučním a pastevním ekosystémem. 19. Zásady chovu krav s tržní produkcí mléka (TPM); plemena a jejich rozdělení (mléčná Holštýn, kombinovaná české strakaté), početní stavy krav a jejich vývoj v posledních letech, způsoby ustájení krav (vazné x volné, stelivové x bezstelivové), požadavky na moderní stáje pro dojnice, zásady péče o dojnice (tvorba skupin), způsoby dojení (na stání a v dojírnách). 20. Zásady chovu krav bez tržní produkce mléka (BTPM); plemena a jejich rozdělení (intenzivní, polointenzivní extenzivní), početní stavy krav a jejich vývoj v posledních letech, zásady chovu krav BTPM, odlišnosti vůči chovu krav s TPM, ustájení krav BTPM (volné, kotcové, v rekonstruovaných objektech). 21. Zpeněžování mléka a jatečného skotu; zásady zpeněžování mléka (standardní a nestandardní mléko), základní cena, příplatky za obsah tuku a bílkovin, vlivy působící na množství a složení kravského mléka (plemeno, fáze a pořadí laktace, teplota), zásady zpeněžování jatečného skotu (zpeněžení v živém a v mase), pojem jatečně upravené tělo, SEUROP, vlivy působící na masnou užitkovost skotu (plemeno, pohlaví a věk). 22. Zásady chovu prasat; plemena prasat a jejich rozdělení, početní stavy prasat a jejich vývoj, zásady péče o prasnice (zejména rodící), ošetření selat po narození, způsoby ustájení jednotlivých kategorií prasat, zpeněžování jatečných a chovných prasat, vývoj spotřeby vepřového masa v ČR. 23. Zásady chovu ovcí; plemena ovcí a jejich rozdělení (masná, mléčná, kombinovaná); početní stavy ovcí a jejich vývoj, zpeněžování ovčích produktů, efektivnost jednotlivých produktů (zástavová a jatečná jehňata, ovčí mléko, sýr, ovčí vlna), zásady péče o bahnice (zejména rodící), ošetření jehňat po narození, způsoby ustájení jednotlivých kategorií ovcí, zásady pastvy ovcí. 24. Zásady chovu hrabavé drůbeže (pouze kura); plemena a hybridi (hysex bílý a hysex hnědý), používání k produkci slepičích vajec početní stavy slepic, složení vajíčka, plemena a hybridi (Cobb a Ross), používaní k produkci kuřecích brojlerů, zásady péče o nosnice (technologie ustájení, obohacené technologie), vliv technologie na kvalitu a efektivnost produkce vajec, zásady péče o vykrmovaná kuřata (teplotní a světelný režim ve výkrmu), technologie ustájení používané ve výkrmu brojlerů, spotřeba drůbežího masa v ČR Studijní obor Management cestovního ruchu (MCR) 1. Vymezení cestovního ruchu; specifika trhu, nabídky a poptávky, vývoj cestovního ruchu, hlavní rysy soudobého cestovního ruchu, vliv vnějšího prostředí na poptávku po službách cestovního ruchu, současné trendy v poptávce, globální trendy. 2. Faktory ovlivňující rozvoj a rozmístění cestovního ruchu; památky UNESCO, biosférické rezervace, geografie cestovního ruchu, rajonizace. PEF MENDELU Strana 15/67

18 3. Ubytovací a stravovací služby; certifikace služeb cestovního ruchu, franchising v cestovním ruchu, Yield management, revenue management v hotelích a leteckých společnostech. 4. Cestovní kanceláře a agentury; průvodcovské služby, turistická informační centra, timesharing. 5. Dopravní služby; CRS, GDS. IATA agency, non IATA agency. 6. Legislativní podmínky pro podnikání v cestovním ruchu; cestovní kanceláře a agentury, průvodcovské služby, pohostinská činnost, doprava, pojištění, řízení cestovního ruchu v ČR. 7. Perspektivní formy cestovního ruchu; hlavní znaky a význam, kongresový průmysl MICE, lázeňství, venkovská turistika, agroturistika. 8. Marketing v cestovním ruchu; specifika služeb cestovního ruchu, specifické přístupy k marketingu, rozšířený marketingový mix, segmentace v CR. 9. Destinace cestovního ruchu; komponenty destinace, turistické oblasti a regiony, NUTS, velikost destinace, možnosti uplatnění destinace na mezinárodním trhu. 10. Destinační management; způsoby řízení cestovního ruchu v destinaci, principy managementu destinace, Private-Public-Partnership; příklady dobré praxe. 11. Organizace cestovního ruchu; formy, úrovně působnosti, oblast činnosti, možnosti financování rozvoje cestovního ruchu z veřejných zdrojů (MMR, MZ, EU,...). 12. Marketingové řízení destinace; STP (Segmentace, Targeting, Positioning), image a značka destinace, diferenciace, benchmarking. 13. Životní cyklus destinace; klíčové produkty destinace (tvorba a význam). 14. Kvalita služeb cestovního ruchu; přístupy k managementu kvality služeb; metody hodnocení kvality. 15. Význam cestovního ruchu pro rozvoj destinace; přínosy a negativní vlivy. 16. Podpora rozvoje cestovního ruchu v ČR; aktuální koncepce rozvoje CR v ČR, propagace ČR v zahraničí. Czechtourism. 17. Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu; (vymezení, principy), vliv ekonomických, environmentálních a sociálně kulturních faktorů. 18. Profesní organizace činné v cestovním ruchu; Czechtourism, SOCR, AHR, AČCKA, ACK ČR, ECEAT, (rozsah činnosti, působnost, cíle, význam). 19. Celní a pasová služba v cestovním ruchu. 20. Současný potenciál rozvoje cestovního ruchu v České republice; infrastruktura, bezpečnost, rozsah a úroveň služeb, organizace řízení cestovního ruchu v regionech, financování, marketing, rozvoj ACR, PCR, DCR. 21. Právní zakotvení veřejné správy; prameny práva, hierarchie právních předpisů, zakotvení činnosti veřejné správy. 22. Územní organizace státu; organizace veřejné správy v ČR, organizace veřejné správy vykonané územní samosprávou, orgány územní samosprávy, základní územní samosprávné celky, územní orgány státní správy, územní členění České republiky pro potřeby regionálního rozvoje. 23. Systém veřejné správy v ČR; struktura, formy, působnost a pravomoc orgánů; včetně historického vývoje a veřejné správy v českých zemích. 24. Trendy modernizace veřejné správy; hexagon veřejné správy, cíle strategie Efektivní veřejná správa. 25. Rozpočtová soustava; příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, vývoj veřejných financí v ČR Studijní obor Sociálně ekonomický (SE) 1. Struktura a instituce EU; základy struktury EU, Evropská rada a její poslání, organizace činnosti Rady EU, funkce EK a organizace její činnosti, Evropský parlament, jeho struktura a pravomoci. 2. Prameny práva ES/EU a tvorba práva; prameny primárního a sekundárního práva, vývojové tendence komunitárního práva a tzv. soft-law, význam principů subsidiarity a proporcionality, obecné zásady legislativy EU; Legislativní postupy. 3. Povaha a účinky práva EU; přímý účinek a jeho význam, přímý účinek jednotlivých pramenů práva EU; právo EU a harmonizace právních řádů členských států, metody harmonizace práva. PEF MENDELU Strana 16/67

19 4. Soudy a soudní kontrola v rámci EU; struktura soudů EU, řízení o porušení Smlouvy, řízení o žalobě na neplatnost, řízení o žalobě na nečinnost, řízení o náhradu škody, řízení o předběžné otázce. 5. Ochrana základních lidských práv v EU; úloha ESD při vývoji ochrany základních lidských práv; lidská práva uznávaná judikaturou ESD, obecné zásady právní identifikované ESD, Listina základních lidských práv EU. 6. Spolupráce členských států EU v oblasti justice a vnitra; Schengenský systém a jeho začlenění do rámce práva EU, cíle v rámci spolupráce v oblasti justice a vnitra, vybrané otázky azylové politiky, policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. 7. Základní pojmy a duševní hygiena manažera; historie manažerské psych., self-management sebepoznání, relaxace, techniky pro zlepšování paměti a kreativity, zvládání nežádoucích myšlenek a negativních emocí, strategie řešení problémů, stres, time-management, workoholismus; koučing. 8. Neverbální a verbální komunikace v práci manažera; NK kategorie, metakomunikace, paralingvistika, řečový registr, proxemické zóny, možné interpretace řeči těla, image manažera; VK rozhovor, typy otázek, naslouchání, manévry a taktiky, vyjednávání, skupinová diskuze, vedení porady. 9. Konflikty a asertivita: konflikty; definice, typy, fáze, příčiny, řešení konfliktů, Thomas-Kilmann Instrument, zásady správného rozhodování, frustrace, adaptační mechanismy, facilitace, mediace, arbitráž; asertivita definice a historie, asertivní práva, agrese, pasivita, asertivní techniky. 10. Pracovní skupiny, týmy a osobnost manažera; pracovní skupina versus tým; klasifikace skupin, efektivní pracovní skupina, role, společenský status, skupinové myšlení, fáze vývoje skupiny, teambuilding, Belbin, manažerské vlastnosti a dovednosti, temperament, typy manažerů, genderová problematika. 11. Metodika psychologie práce a prodeje; dotazování, pozorování, experiment, výkonové, osobnostní a projektivní testy, škálování, sociometrie, analýza produktů lidské činnosti, metody intervence a výcviku; osobnost a chování prodejce a zákazníka, výzkum trhu, psychologie reklamy. 12. Specifické a problematické situace v pracovním procesu; výběr zaměstnanců, přijímací pohovor, assessment centra, hodnocení zaměstnanců, jednání s problematickými zaměstnanci, mobbing, bossing, staffing, rasismus, sexuální harassment, interkulturní komunikace na pracovišti. 13. Motivace a morální aspekty práce manažera; definice motivace, pozitivní a negativní motivace, intrinsická a extrinsická motivace, teorie motivace (podle Maslowa, Alderfera, Herzberga, Adamse, McGregora, Vrooma, McClellanda), pracovní motivace, etické aspekty práce manažera. 14. Sociální právní systémy a sociální události; právní vývoj systémů sociální ochrany na území ČR, prameny, organizace sociální správy, financování sociální správy, sociální události obecně, právo na důstojnost. 15. Sociální služby; příspěvek na péči, sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence, kontrola využívání příspěvku, životní a existenční minimum. 16. Státní sociální podpora; přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné, nárok na dávku, správní delikty související se státní sociální podporou. 17. Procesy v sociální správě; druhy, řízení podle správního řádu a ve správním soudnictví; druhy procesů řízení ve věcech ochrany práce, nemocenského a důchodového pojištění, státní sociální podpory, sociální pomoci, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o pojistném na VZP. 18. Pracovní poměr; vznik, změny a skončení pracovního poměru, náležitosti pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. 19. Pracovní doba a doba odpočinku; délka a rozvržení pracovní doby, práce přesčas, druhy a výměra dovolené, čerpání dovolené. 20. Odměňování za práci; minimální mzda, zaručená mzda, mzda a plat, splatnost a výplata mzdy, ochrana mzdových nároků, náhrada mzdy. 21. Pracovněprávní odpovědnost; odpovědnost zaměstnance za škodu (obecná, zvláštní), odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, náhrada škod. 22. Kolektivní pracovní právo; odborové organizace a rady zaměstnanců, kolektivní vyjednávání, kolektivní smlouvy, řešení kolektivních sporů. 23. Právní úprava zaměstnanosti; právo na zaměstnání, zprostředkování zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti. PEF MENDELU Strana 17/67

20 2.3 Studijní program Hospodářská politika a správa (HPS) Společný základ programu Hospodářská politika a správa 1. Formy a stádia integrace; regionalizace, globalizace, integrace v ekonomické, politické a bezpečnostní sféře, stádia ekonomické integrace, zóna volného obchodu, celní unie, vnitřní trh, hospodářská a měnová unie, mezinárodní instituce. 2. Historie evropské integrace; motivy evropské integrace po druhé světové válce, proces prohlubování integrace, proces rozšiřování integrace, Schumanova deklarace, Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství pro využití atomové energie, Jednotný evropský akt, Smlouva o EU, Amsterodamská smlouva, Smlouva z Nice, Lisabonská smlouva. 3. Instituce a legislativa EU; Evropská rada, Rada EU, Evropská komise, Evropský parlament, Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, hlasování jednomyslné/kvalifikovanou/prostou/absolutní většinou, spolurozhodovací procedura, nadnárodní vs. mezivládní charakter rozhodování, primární legislativa, sekundární legislativa, nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení, implementační lhůta. 4. Politiky a rozpočet EU; společné politiky, sdílené politiky, doplňující politiky, výlučné kompetence EU, princip subsidiarity, zemědělské dávky, cla, zdroj založený na DPH, zdroj založený na HND, výdajové okruhy rozpočtu EU, finanční perspektiva, vyrovnanost rozpočtu, rozpočtové bilance. 5. Rozšiřování a budoucnost EU; kodaňská kritéria, kandidátské státy, potenciální kandidátské státy, proces přistupování ČR do EU, Nástroj předvstupní pomoci, vícerychlostní Evropa, variabilní geometrie, Evropa na jídelníčku, Spojené státy evropské. 6. Politické a vojenské integrační celky; Organizace spojených národů, Organizace severoatlantické smlouvy, Valné shromáždění OSN, Rada bezpečnosti OSN, Mezinárodní soudní dvůr, cíle a principy fungování NA- TO článek 5, síly rychlé reakce NATO, vztah k EU. 7. Globální ekonomické integrační celky; ekonomická integrace, globalizace, Mezinárodní měnový fond, Skupina světové banky, Světová obchodní organizace, platební bilance, stabilita směnných kurzů, úvěrová politika, program odpuštění dluhů, boj proti chudobě, liberalizace mezinárodního obchodu, doložka nejvyšších výhod, mnohostranná kola jednání, konsensus. 8. Regionální ekonomické integrační celky; Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropská zóna volného obchodu (EFTA), Evropský hospodářský prostor (EHP), Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA), Společný trh jihu (MERCOSUR), Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN), Asijsko-Pacifická ekonomická spolupráce (APEC), členské státy, vztah k EU. 9. Veřejné finance, veřejný sektor; důvody existence veřejného sektoru, hlavní znaky veřejného sektoru, velikost veřejného sektoru, pojem veřejných financí. 10. Principy a funkce veřejných financí; principy fungování soukromých x veřejných financí, nenávratnost, nedobrovolnost, neekvivalence, normativní a pozitivní pojetí veřejných financí, funkce veřejných funkcí z normativního pohledu, alokační funkce, redistribuční funkce, stabilizační funkce. 11. Veřejné statky, externality; statky, volné statky, ekonomické statky, veřejné statky, kritéria dělení statků, rozdíly ve vnímání veřejných a soukromých statků, institucionální pojetí veřejných statků, kritika a omezení statků, externality, dělení externalit, důsledky externalit, řešení externalit, internalizace, Coaseho teorém. 12. Teorie veřejné volby; politický trh, politický cyklus, hlasování, většinové hlasování, hlasovací techniky, Condorcetovo kritérium, Bordův počet, Arrowova věta, hlasovací paradox, zájmové skupiny, logrolling. 13. Rozpočtová soustava; vymezení rozpočtu, soustava rozpočtů v ČR, fondy, rozpočtové zásady a pravidla, obecná pravidla, zákon o státním rozpočtu, rozpočtová skladba, příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, jejich omezení, rozpočtový proces, rozpočty ÚSC. 14. Fiskální nerovnováha; veřejný deficit a veřejný dluh, zdroje fiskální nerovnováhy, vztah veřejného deficitu a dluhu, metodiky vykazování deficitu a dluhu, primární deficit, skutečný deficit, aktuální deficit, aktivní deficit, pasivní deficit, Ricardiánská ekvivalence, řešení problému fiskální nerovnováhy krytí deficitu, krytí dluhu, fiskální a rozpočtové důsledky existence deficitu, vývoj veřejného dluhu v ČR, dluhová služba, transformační náklady. PEF MENDELU Strana 18/67