Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné VEŘEJNÉ FINANCE A. Irena Szarowská

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné VEŘEJNÉ FINANCE A. Irena Szarowská"

Transkript

1 Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné VEŘEJNÉ FINANCE A Irena Szarowská Karviná 2005

2 Irena Szarowská, Veřejné finance A 2 OBSAH MODULU VEŘEJNÉ FINANCE A 1 VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ Veřejné finance ve smíšené ekonomice Vazba veřejných financí a veřejné ekonomie Charakteristika veřejných financí Veřejný sektor ve smíšené ekonomice Teorie veřejné volby Veřejný sektor a smíšená ekonomika Fiskální funkce státu Alokační funkce Redistribuční funkce Stabilizační funkce Členění národního hospodářství ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Rozpočtová soustava Rozpočtová soustava v ČR Rozpočtové zásady...42

3 Irena Szarowská, Veřejné finance A Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba v ČR Rozpočtový proces VEŘEJNÉ VÝDAJE Veřejné výdaje, projekty a veřejné výdajové programy Charakteristika veřejných výdajů Členění veřejných výdajů Klasifikace veřejných výdajů Příčiny růstu veřejných výdajů Efektivnost veřejných výdajů a její měření Výdajové reformy v rámci fázi reformy veřejných financí PŘÍJMY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Charakteristika a členění příjmů veřejných rozpočtů Daňová kvóta Daňová soustava Územní finanční orgány SOUSTAVA CENTRÁLNÍCH VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Pojetí veřejného rozpočtu Centrální vládní sektor...95

4 Irena Szarowská, Veřejné finance A Státní rozpočet Jednotky centrální vládní úrovně s individuálními rozpočty Mimorozpočtové fondy Fondy sociálního zabezpečení ÚZEMNÍ ÚROVEŇ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ ČR Územní samosprávné celky Evropská charta místní samosprávy Působnost ÚSC a zajišťování veřejných statků Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí Rozpočet obce Rozpočet kraje Rozpočtový proces Hospodaření svazku obcí Hospodaření územních rozpočtů v roce FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Charakteristika a historie fiskálního federalismu Modely fiskálního federalismu Vertikální model...147

5 Irena Szarowská, Veřejné finance A Horizontální model Hodnocení základních modelů Daňové určení a fiskální federalismus Fiskální funkce různých stupňů vlád Alokační funkce Redistribuční funkce Stabilizační funkce Funkce jednotlivých stupňů vlády Transfery mezi jednotlivými stupni veřejných rozpočtů Velikost fiskální jednotky ROZPOČTOVÝ DEFICIT Rozpočtový deficit a jeho druhy Příčiny rozpočtového deficitu Důsledky rozpočtového deficitu Financování rozpočtového deficitu Dluhové financování deficitu Peněžní (emisní) financování deficitu...173

6 Irena Szarowská, Veřejné finance A 6 9 VEŘEJNÝ DLUH Definice a měření státního dluhu Příčiny růstu veřejného dluhu Důsledky veřejného dluhu Řešení dluhového problému a správa dluhu Veřejný dluh v ČR ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE Význam a cíle EU Rozpočtové zásady Tvorba a schvalování rozpočtu EU Příjmy a výdaje rozpočtu EU Příjmy rozpočtu EU Výdaje rozpočtu EU Rozpočet EU v rozpočtovém roce Finanční perspektiva EU Kodaňský summit Finanční podmínky vstupu ČR do EU Finanční perspektiva

7 Irena Szarowská, Veřejné finance A 7 11 REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU Regionální a strukturální politika EU Strukturální fondy Fond soudržnosti neboli Kohezní fond Komunitární programy Iniciativy Společenství Čerpání finančních prostředků z fondů EU PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK, SYMBOLŮ A ZKRATEK...240

8 Irena Szarowská, Veřejné finance A 8 RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY MODULU VEŘEJNÉ FINANCE A Po aktivním prostudování tohoto modulu: si osvojíte základní pojmy a východiska veřejných financí, se kterými se budete v průběhu studia setkávat Rychlý náhled lépe porozumíte tomu, o čem obecně veřejné finance pojednávají a co je jejich podstatou zjistíte, že veřejné finance nestojí osamoceně, ale mají vazbu na řadu dalších vědních disciplín budete chápat roli veřejných financí ve smíšené ekonomice se budete moci aktivně zapojit do diskusí o problematice veřejných financí a o její reformě, neboť budete vyzbrojeni nezbytnými teoretickými základy, které vám umožní erudovaně obhájit své stanovisko

9 Irena Szarowská, Veřejné finance A 9 ÚVODEM MODULU VEŘEJNÉ FINANCE A Tento text slouží jako studijní opora pro distančnía kombinované studium kurzu Veřejné finance A, který je ve studijních programech Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné zařazen v rámci bakalářského studia. Je to závazný předmět bakalářského studijního programu Hospodářská politika a správa studijní obor Veřejná ekonomika a správa, závazný předmět bakalářského studijního programu Hospodářská politika a správa studijní obor Finance. Dále je povinně volitelným předmětem bakalářského studijního programu Hospodářská politika a správa studijní obor Evropská unie. Studijní text Na tento předmět pak navazuje v magisterském studijním programu kurz Veřejné finance B, který rozvíjí znalosti a informace získané studiem předkládaného materiálu. Rozsah a organizace modulu Studijní text je přizpůsoben potřebám distančního vzdělávání a měl by tak sloužit studentům, kteří na rozdíl od studentů denního studia nenavštěvují semináře a přednášky v běžném školním roce, ale účastní se pouze tutoriálů. Studijní opora je uspořádána do 11 kapitol a zvlášť je zařazena kapitola příloh, které dokreslují probíranou problematiku a seznamují studenty především s makroekonomickými ukazateli České republiky. Kapitola 6, která je věnována hospodaření územně samosprávných celků, tedy hospodaření krajů, obcí a svazku obcí, je poměrně obsáhlá. Proto jí jsou věnovány se studenty denního studia 2 přednášky, přičemž se dané téma doplňuje o problematiku hodnocení bonity obcí. Kurz má dále prohlubovat makroekonomické poznatky studentů z již absolvovaných kurzů. Seznamuje je zejména se strukturou a problematikou sestavování a realizace veřejných rozpočtů všech stupňů (EU, ČR, obecní úřady, obce). Financování obcí je významným odvětvím veřejného sektoru. Jelikož se studenti denního studia se na příkladech obcí z místního regionu seznámí v rámci seminářů s celou problematikou hospodaření obcí a měst a jsou vedeni ke konzultacím s jednotlivými odbory na obecních úřadech o konkrétních problémech rozpočtu obce, je v tomto studijním materiálu věnována zvýšená pozornost právě územní úrovni veřejných rozpočtů v ČR a pravidlům a principům financování obcí a krajů. Zaměření modulu

10 Irena Szarowská, Veřejné finance A 10 V pravé části textu jsou obsaženy odkazy, které text zpřehledňují a také ikony pro navigaci a snadnou orientaci v textu. V textu je možné nalézt následující ikony, které mají uvedený význam: Doplňující informace Průvodce studiem Řešení a odpovědi, návody Průvodce textem, podnět, otázka, úkol K zapamatování Shrnutí Úkol k zamyšlení Čas potřebný k prostudování Část pro zájemce Test a otázka Další zdroje Existence okraje vedle textu není náhodná, neboť kromě toho, že jsou v něm umístěny symboly pro navigaci, obsahují rovněž jádro obsahu odstavce pro rychlou orientaci v textu a především vám umožňují si psát vlastní poznámky, a to i v elektronické podobě. Využijte tedy této možnosti a upravte si studijní oporu do podoby, která konkrétně vám bude nejlépe vyhovovat.

11 Irena Szarowská, Veřejné finance A 11 CÍL MODULU VEŘEJNÉ FINANCE A Po úspěšném a aktivním absolvování tohoto MODULU Budete umět charakterizovat: Budete umět veřejné finance, členit národní hospodářství z různých hledisek, popsat úlohu veřejného sektoru ve smíšené ekonomice příjmy veřejných rozpočtů, rozlišit daňové a nedaňové příjmy rozpočtovou soustavu v ČR soustavu veřejných rozpočtů ČR územní úroveň veřejných rozpočtů ČR funkce jednotlivých stupňů vlád, decentralizaci fiskálních funkcí rozpočtový deficit veřejný dluh a problematiku dluhového problému a správy dluhu cíle Evropské unie a obsah Finančních perspektiv EU regionální a strukturální politika EU

12 Irena Szarowská, Veřejné finance A 12 Získáte přehled o: Získáte struktuře veřejných výdajů a příčinách jejich růstu veřejných výdajů rozpočtovém procesu na úrovni obcí, krajů, státu a Evropské unie státním rozpočtu ČR a mimorozpočtových fondech příjmech a výdajích na úrovni krajů, obcí a EU výhodách a nevýhodách vertikálního a horizontálního modelu fiskálního federalismu struktuře deficitu, příčinách a důsledcích deficitu státního rozpočtu formách, příčinách a důsledcích růstu státního dluhu strukturální a regionální politice EU možnostech čerpání prostředků z EU Budete schopni: Budete schopni rozlišovat fiskální funkce státu použít zásady zdaňování, rozlišit různé druhy daní aplikovat rozpočtovou skladbu definovat územní úroveň veřejných rozpočtů ČR rozlišit vertikální a horizontální model uspořádání navrhnout vhodný způsob financování deficitu SR, rozpočtů obcí a krajů členit veřejný dluh z různých hledisek a navrhnout vhodný způsob řešení dluhového problému rozlišit činnost Strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, komunitárních programů a Iniciativ Společenství

13 Irena Szarowská, Veřejné finance A 13 1 VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ Tato kapitola je kapitolou vstupní a po jejím prostudování: Rychlý náhled si osvojíte základní pojmy a východiska, se kterými se budete v průběhu studia setkávat lépe porozumíte tomu, o čem obecně veřejné finance pojednávají a co je jejich podstatou zjistíte, že veřejné finance nestojí osamoceně, ale mají vazbu na řadu dalších vědních disciplín budete chápat roli veřejných financí ve smíšené ekonomice

14 Irena Szarowská, Veřejné finance A 14 CÍLE KAPITOLY VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: Budete umět Charakterizovat veřejné finance Členit veřejné finance Rozlišit jednotlivé fiskální funkce státu Získáte: Získáte Přehled o veřejných financích ve smíšené ekonomice Přehled o členění národního hospodářství Budete schopni: Budete schopni Vysvětlit podstatu fungování veřejných financí Definovat hlavní úkoly veřejného sektoru a veřejných financí Definovat fiskální funkce státu ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 7 hodin.

15 Irena Szarowská, Veřejné finance A 15 KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ Veřejné finance, princip nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti, odvětví, sektor, smíšená ekonomika, externality, paretovské optimum, paretovská efektivnost, fiskální funkce státu. Klíčová slova PRŮVODCE STUDIEM 1 První kapitola slouží jako vstupní k celé problematice probírané v kurzu Veřejné finance A. Po jejím prostudování byste měli být schopni definovat roli veřejných financí a jejich vztah k ostatním disciplínám. Zaměřte se zejména na vztah veřejných financí a veřejné ekonomie. Kapitola také obsahuje definice a pojetí veřejných financí, vymezuje charakteristiky smíšené ekonomiky, věnuje se hlavním úlohám veřejného sektoru. Věnujte pozornost zejména fiskálním funkcím státu, budu se na ně odvolávat i v dalších kapitolách. V kapitole je rovněž zmíněna teorie veřejné volby a členění národního hospodářství z různých hledisek. 1.1 Veřejné finance ve smíšené ekonomice Vazba veřejných financí a veřejné ekonomie Veřejné finance jsou nejdůležitější součástí podstatně šířeji pojaté vědní disciplíny, kterou je veřejná ekonomie. Veřejná ekonomie (public economics) je vědní disciplínou, zkoumající strukturu, fungování a efektivnost té části národního hospodářství (NH), která má neziskový charakter a je financována z přerozdělovacích procesů. Tato část NH se nazývá veřejný sektor. Veřejné finance a veřejná ekonomie

16 Irena Szarowská, Veřejné finance A 16 Veřejná ekonomie je součástí základní vědní disciplíny ekonomie. Vychází jak z makroekonomie, která se zabývá národním hospodářstvím, tak z mikroekonomie, která zkoumá základní ekonomické subjekty národním hospodářství, které jsou financovány z veřejných zdrojů, resp. ze státního rozpočtu a rozpočtů nižšího řádu, resp. z daní a poplatků vybíraných od daňových poplatníků. Veřejná ekonomika je představována ekonomickou činností různých hospodářských subjektů, jež jsou ve vlastnictví státu, nebo jež stát přímo a rozhodujícím způsobem ovlivňuje. Její hlavní součástí jsou veřejné finance Charakteristika veřejných financí K ZAPAMATOVÁNÍ 1 Veřejné finance zahrnují peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití peněz patřících občanům a tedy veřejnoprávním orgánům a organizacím, které s penězi občanů (daňových poplatníků) nakládají a spravují je. Veřejné finance Veřejné finance (VF) jsou peněžní vztahy, které vznikají při rozdělování a použití peněžních fondů spojených s činností veřejných institucí. Jeden ze subjektů vztahů, které vznikají v rámci VF je vždy stát, resp. složka, která stát zastupuje, např. krajský úřad, magistrát, městský úřad, obecní úřad aj. Veřejné finance jsou modernějším pojmem, sloužícím k označení specifických finančních vztahů a operací, probíhajících v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) tzv. veřejné správy na straně jedné, a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.). Ještě začátkem 20. století byly v odborné literatuře v této souvislosti užívány spíše pojmy státní finance a municipální (nebo místní) finance. Přesun pozornosti od státních a municipálních k veřejným financím souvisí úzce s přesunem kompetencí z beder státní správy a jejích orgánů a institucí na místní správu či dokonce na místní samosprávu, založenou v průběhu 20. století na územním principu. Vzhledem k tomu, že obě složky jsou označovány společným pojmem Vývoj pojmu VF

17 Irena Szarowská, Veřejné finance A 17 veřejná správa, lze i finanční vztahy a operace, jejichž důležitými subjekty tyto složky jsou, označit pojmem veřejné finance. Veřejné finance slouží k upokojování potřeb obyvatelstva na úrovni státu, regionů a místních lokalit, zabezpečují tak veřejné úkoly a naplňují tak veřejné zájmy. Složky VF Veřejné finance zahrnují: veškeré finanční prostředky, kterými disponuje stát, státní orgány a ostatní veřejnoprávní orgány a organizace finanční vztahy související s přerozdělováním národního důchodu mezi skupinami obyvatelstva Veřejné finance tvoří: státní finance finance státních účelových fondů finance subjektů hospodařících se státními financemi finance krajů a obcí finance subjektů hospodařících s financemi krajů a obcí. Veřejné finance podávají přehled o základních finančních tocích těch finančních prostředků, které se na straně příjmů získávají jak v podobě daní a poplatků od občanů (daňových poplatníků), tak ostatních příjmů, a na straně výdajů jsou používány na zajišťování veřejných potřeb (statků) pro občany, např. financování státních škol, státních zdravotnických zařízení, výstavba a údržba silniční sítě aj. Podle Samuelsona se toky finančních prostředků veřejných rozpočtů a celé veřejné finance zakládají na třech tzv. negativních základních principech, a to na principu: nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Tyto základní principy se ještě doplňují o princip návratnosti při dluhovém financování. Základní principy veřejných financí Tyto základní principy vyplývají ze srovnání vztahů veřejně finančních s ostatními druhy finančních vztahů, odehrávajících se v rámci běžných obchodních, úvěrových nebo pojistných transakcí, kde platí princip něco za něco. Je to obecný princip, který platí dokonce i pro barterový obchod. Princip nenávratnosti. Finanční prostředky vydané státem nebo občanem se v podobě financí nevracejí.

18 Irena Szarowská, Veřejné finance A 18 Princip neekvivalence. Neexistuje jednoznačný vztah mezi přijatými či vydanými finančními prostředky a výši plnění ze strany druhé. Příklad: Občan zaplatí daň, ale neví, na jaký konkrétní účel budou jím odevzdané finanční prostředky použity. Stejně tak nemůže očekávat, že dostane zpět formou určitého druhu státního výdaje (např. příspěvek na školství) ekvivalentní množství finančních nebo jiných prostředků, které odevzdal ve formě daní nebo poplatků jako daňový poplatních. Princip nedobrovolnosti. Povinnost platit daně je uzákoněna a není závislá na míře plnění, např. výdajového programu vlády, kraje, obce nebo jiné organizace financované z některého druhu veřejného rozpočtu, atd. 1.2 Veřejný sektor ve smíšené ekonomice Jestliže veřejné finance jsou pojmem sloužícím k označení čistě finančních operací, vztahů a nástrojů realizace již uvedených činností (tj. veřejného zabezpečení určitých statků, poskytování transferů nebo stimulací subjektů k nějakému chování), pak pojem veřejný sektor slouží k označení určité části národního hospodářství. Veřejný sektor je ta část národního hospodářství, která je financována cestou tzv. přerozdělovacích procesů, tj. z veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet regionální např. rozpočet kraje nebo okresu, municipální rozpočet). Veřejný sektor Podstatou těchto přerozdělovacích je to, že potřebné zdroje finančních prostředků jsou vyprodukovány u jiných subjektů než u kterých jsou alokovány a spotřebovány. Finanční prostředky na provoz, obnovu a rozvoj mohou být získávány také od konkrétních fyzických nebo právnických osob za určitým konkrétním, přesně definovaným účelem.

19 Irena Szarowská, Veřejné finance A Teorie veřejné volby PRŮVODCE STUDIEM 2 Teorie veřejné volby je podrobně probírána v předmětu Veřejná ekonomie. Zopakujeme si tedy pouze její základní charakteristiky, podrobnější studium je na každém z vás. Zkoumáním zákonitostí politického rozhodování se zabývá teorie veřejné volby (Public Choice Theory). Tato teorie je významná ve všech oblastech, ve kterých je ekonomický mechanizmus rozhodování nahrazen z jakýchkoliv důvodů politickým systémem rozhodování (přímou či zprostředkovanou volbou). Velmi důležité je znát základní teze této teorie právě tehdy, zabýváme-li se problémy ekonomiky veřejného sektoru a veřejných financí. Veřejná volba Na trhu jsou základní ekonomické otázky řešeny spontánně prostřednictvím tzv. peněžních hlasů. V alokačním mechanizmu založeném jednoznačně na ceně rozhodují jednotlivé ekonomické subjekty. Ve veřejném sektoru je řada jak věcných, tak finančních rozhodnutí předmětem politického rozhodování, neboť trh zde selhává a je ho nutno nahradit jiným mechanismem Teorie veřejné volby vytváří v analogii k ekonomickému trhu - trh politický. Je to politická hra, kde hlavními aktéry jsou voliči, politikové, nátlakové skupiny, byrokracie. Politická hra má svá pravidla a postup.existují různé postupy veřejného rozhodování Veřejné rozhodován jednohlasné shody; většinového pravidla; pluralitní; podle počtu získaných bodů. Nejpřirozenějším pravidlem pro kolektivní rozhodování je pravidlo všeobecně přijaté, resp. jednomyslné, jednohlasé shody. Toto pravidlo se vyskytuje prakticky jen velmi výjimečně, což je dáno tím, že dosažení shody je extrémně Pravidlo jednohlasé volby

20 Irena Szarowská, Veřejné finance A 20 časově náročné, zvláště v početnějších společnostech s různorodým vkusem, a proto ztráta času členů společnosti může převážit jejich prospěch z toho, že nikdo není poškozen. V případě většinového pravidla hrozí zejména tato nebezpečí: schválení i neefektivních a dokonce nespravedlivých návrhů (projektů, programů), tzv. tyranie většiny, kdy většina získává výhody na úkor menšiny. V tomto případě však nemohou být schválena škodlivá rozhodnutí, která zhorší situaci každého. Zabránit nedokonalostem většinového pravidla lze zavedením tzv. kvalifikované většiny. Doposud jsme uvažovali tzv. prostou většinu, tj. většinu založenou na nadpolovičním počtu hlasů. Kvalifikovaná většina ve zvlášť významných případech rozhodování požaduje dosažení více hlasů, než v případě prosté většiny (obvykle dvě třetiny hlasů). Většinové pravidlo Veřejný sektor a smíšená ekonomika Veřejný sektor je sektor netržní, neprodukuje zisk. Je řízen a spravován veřejnou správou, rozhoduje se v něm veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole. Pro existenci veřejného sektoru jsou důvody jednak historické a zejména ekonomické (ochrana proti důsledkům selhání trhu). Veřejný sektor je rovněž modernějším pojmem, než pojem státní a municipální sektor. K vysvětlení přívlastku veřejný lze i v tomto případě uplatnit argumentaci o přesunu kompetencí mezi státní správou a místní správou, která již byla uvedena v případě veřejných financí. Veřejný sektor Výkon základních fiskálních funkcí vlády (tj. funkce alokační, stabilizační a redistribuční) se v rámci národního hospodářství realizuje prostřednictvím institucí veřejného sektoru. K veřejnému financování může docházet i v tzv. nestátním neziskovém sektoru. Vazby mezi veřejnou rozpočtovou soustavou a veřejným sektorem lze schématicky znázornit takto:

21 Irena Szarowská, Veřejné finance A 21 Vazby v rámci fiskálního systému Obrázek 1-1: Vazby v rámci fiskálního systému (tj. uvnitř veřejné rozpočtové soustavy) a na ostatní subjekty v ČR Pramen: Hamerníková, B.: Formování veřejného sektoru v ČR z pohledu veřejných financí. Studie NHÚ, Praha 1998, s. 38 Spolupůsobení tržních nástrojů koordinace ekonomických činností a vládních zásahů do ekonomiky vedlo k definici čistě tržního charakteru ekonomiky a ke vzniku tzv. smíšené ekonomiky

22 Irena Szarowská, Veřejné finance A 22 K ZAPAMATOVÁNÍ 2 Smíšená ekonomika představuje takovou ekonomiku, ve které ekonomická realita není tvořena pouze tržními mechanizmy, ale ve které stát zasahuje svými nástroji. Smíšenou ekonomiku lze definovat jako typ ekonomického systému založeného na koexistenci: Smíšená ekonomika soukromého a veřejného sektoru, různých forem vlastnictví (soukromého, státního, municipálního), dvou rozdílných mechanizmů koordinace ekonomických aktivit: tržního a veřejného (prostřednictvím veřejných nebo vládních institucí). Smíšená ekonomika vznikla historickým vývojem na základě konkrétních hospodářských potřeb společnosti a existuje v podstatě ve všech státech. Ve smíšené ekonomice se na fungování národního hospodářství podílejí jak soukromé instituce (podniky), tak instituce veřejné (státní nebo municipální). Charakteristika veřejné ekonomiky Národní hospodářství, resp. veškerá ekonomická činnost v daném státě, je ovlivňována hlavně prostřednictvím trhu, ale také prostřednictvím regulačních příkazů od vlády. Trh ovlivňuje národní hospodářství hlavně prostřednictvím cen, dosahovaných zisků nebo utrpěných ztrát. Vláda do ekonomického systému státu zasahuje především prostřednictvím vybíraných daní a prostřednictvím svého výdajového programu vyjádřeného ve státním rozpočtu, tj. produkcí veřejných statků. Ekonomové se shodují v tom, že obě součásti, tj. trh i zásahy vlády do národního hospodářství, jsou nezbytné pro dobře fungující ekonomiku státu. Veřejný sektor např. významně ovlivňuje základní makroekonomické veličiny jako je zaměstnanost, ekonomický růst, úroveň inflace a vyrovnanost obchodní a platební bilance atd.

23 Irena Szarowská, Veřejné finance A 23 Mezi hlavní úkoly veřejného sektoru ve státech se smíšenou ekonomikou patří: Úkoly veřejného sektoru zajišťování veřejných statků, nejčastěji různých druhů služeb pro kolektivní spotřebu předcházení negativním důsledkům selhání trhu řešení negativních důsledků selhání trhu ve prospěch všestranně dobře fungujícího národního hospodářství. 1.3 Fiskální funkce státu Stát jako prvek ekonomického systému se od ostatních ekonomických subjektů odlišuje zejména tím, že má moc: Specifikum státu donutit ostatní prvky systému vykonávat určité aktivity, které by jinak nevykonávaly a naopak zabránit nebo podstatně omezit určité aktivity. Vláda nejčastěji zasahuje do tržní ekonomiky třemi základními způsoby: Vládní zásady 1. při zajišťování efektivnosti výroby (např. odstraňování překážek při nedokonalé konkurenci) 2. při ovlivňování externalit (externality jsou vstupy nebo výstupy, které neprocházejí trhem, tj. jsou vůči trhu externí, avšak mohou výsledky trhu podstatně ovlivnit. Podle způsobu svého působení mohou být buď negativní, pozitivní nebo reciproční.) 3. při vyrovnávání sociálních nerovností Alokační funkce Alokační funkce vychází ze skutečnosti, že veřejné statky, na rozdíl od statků privátních či tržních, nemohou být poskytovány občanům prostřednictvím trhu. Alokace zdroje (Resource allocation) obecně znamená způsob, jakým ekonomika státu rozděluje své zdroje (tj. výrobní faktory) mezi potenciální varianty tak, aby vyrobila určitý soubor finálních statků co nejefektivněji. Alokační funkce státu

24 Irena Szarowská, Veřejné finance A 24 K ZAPAMATOVÁNÍ 3 Alokační funkce státu se projevuje tak, že stát prostřednictvím veřejných rozpočtů alokuje, tj. rozmisťuje určité zdroje do produkce tak, že slouží k zajišťování různých druhů veřejných statků. Při realizaci alokační funkce státu vznikají tyto problémy: jak má vláda určit skladbu vyráběných statků, jak a kam má příslušné veřejné statky rozdělovat, jaký zvolit kvantitativní poměr mezi množstvím tržních a netržních statků, jak zajistit efektivní financování produkce veřejných statků. Velice problematickým se jeví objektivní zjištění skrytých preferencí občanů pro příslušné veřejné statky s cílem zjištění jejich efektivní spotřeby. Největším problémem při alokaci zdrojů je spravedlnost při jejich rozdělování. Zde se vychází z učení italského profesora V. Pareta. Problémy vlády při alokaci zdrojů Paretovské optimum, paretovská efektivnost Paretovské optimum představuje takový ekonomický výsledek, při němž nemůže dojít k žádné reorganizaci nebo obchodu, které by zvýšily užitek nebo uspokojení jednoho subjektu, aniž sníží užitek nebo uspokojení jiného subjektu. Takové řešení se nalézá na hranici produkčních možností. Paretovská efektivnost je pak taková efektivnost, kdy nelze nikomu zlepšit situaci, aniž ji někomu jinému zhoršíme.

25 Irena Szarowská, Veřejné finance A Redistribuční funkce Maximálně efektivní redistribuce lze dosáhnout pouze při efektivní alokaci příslušných výrobních prostředků. Tuto alokaci zajistí buď trh, nebo stát a jeho instituce použitím některé z forem redistribuce. Základním problém redistribuce je určit, jaké rozdělení důchodů je spravedlivé a jak ho dosáhnout. Redistribuční funkce státu K ZAPAMATOVÁNÍ 4 Cílem redistribuce je dosáhnout relativně spravedlivého rozdělení důchodů mezi občany státu. Mezi hlavní determinanty rozdělování patří důchod z práce a z kapitálu. Mezi hlavní nástroje redistribuce patří: Determinanty rozdělování daňová politika (příjmy státu), výdajové programy rozpočtů jednotlivých úrovní vlád (sociální a zdravotní politika, vzdělávací programy) V případě daňové politiky jde především o zvolení vhodného transferového schématu. Tzn. jaké daně budou vybírány, od koho a za jakých podmínek. Všeobecně se používá progresivní zdanění u vyšších příjmových skupin. Nejčastěji jde o: Daňová politika progresivní zdanění příjmů fyzických a právnických osob, daně z majetku, selektivní spotřební daně. Velmi často se také využívá např. kombinace vyššího zdanění luxusního zboží a dotace k cenám zboží, které spotřebovávají především nižší příjmové skupiny obyvatel. Další možnosti

26 Irena Szarowská, Veřejné finance A Stabilizační funkce K ZAPAMATOVÁNÍ 5 V rámci stabilizační funkce se stát prostřednictvím daní a státních výdajů a zásahů snaží tlumit výkyvy hospodářského cyklu a zajistit, aby byly stabilní poměry na trhu zboží a služeb, ceny, zaměstnanost a vyrovnaná platební bilance. Hlavními nástroji jsou: Stabilizační funkce fiskální politika státu, monetární politika státu. Monetární politika vychází z předpokladu funkční závislosti cenové hladiny na množství peněz v oběhu. Je proto zaměřena na kontrolu množství peněz v oběhu, regulaci úrokových měr a podmínky poskytování úvěrů. Monetární politika Hlavním nástrojem zásahů státu je fiskální politika prostřednictvím státního rozpočtu. Prostřednictvím příjmové a výdajové stránky SR může vláda působit (krátkodobě i dlouhodobě) na velikost i strukturu agregátní poptávky. Fiskální politika Fiskální politika: slouží k odčerpávání přebytečného kapitálu formou daní a k vytváření dodatečné poptávky prostřednictvím výdajů SR směřuje k anticyklickému ovlivňování vývoje ekonomiky řeší problémy rozvoje oblastí zmírňuje sociální rozdíly. K stabilizaci využívá vláda různé nástroje. Dvě nejdůležitější skupiny jsou: vestavěné stabilizátory záměrná (diskreční) opatření Nástroje fiskální politiky

27 Irena Szarowská, Veřejné finance A 27 Vestavěné stabilizátory jsou taková opatření, která po svém zavedení působí automaticky. Vestavěné stabilizátory oslabují výkyvy v koupěschopné poptávce. Patří sem zejména: progresivní daně z příjmů, příspěvek v nezaměstnanosti, veřejné práce zadávané státem (jeho nedostatkem je zpoždění od přijetí příslušného programu k jeho realizaci), atd. V období progresivního růstu je poptávka přibrzďována progresivním zdaněním důchodů a placeným pojištěním v nezaměstnanosti. Při stagnaci výroby se snižuje daňové zatížení a poptávka je podněcována výplatou podpor v nezaměstnanosti. Užíváním vestavěných stabilizátorů může vzniknout cyklický deficit SR. Záměrná opatření jsou prováděna na základě jednorázového rozhodnutí parlamentu. Jde o změny daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů SR a jednotlivých výdajových položek v rozpočtu. Užíváním může vzniknout strukturální deficit SR. 1.4 Členění národního hospodářství Národní hospodářství představuje složitou soustavu subjektů a vztahů mezi nimi. Příslušné subjekty produkují výrobky a služby podle potřeb a požadavků obyvatel. Národní hospodářství se obvykle třídí podle těchto třídících znaků: Členění na odvětví a) podle charakteru produkovaných výrobků a služeb a podle technologické příbuznosti produkce výrobků a služeb. Podle tohoto znaku se rozlišují tzv. odvětví. O optimální fungování jednotlivých odvětví ve státě pečují zpravidla specializovaná ministerstva nebo jiné ústřední úřady. průmysl stavebnictví zemědělství lesnictví rybolov doprava spoje finanční služby = peněžnictví veřejná správa armáda bezpečnostní složky (policie) soudnictví zdravotnictví školství kultura aj.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů

Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů společnosti, a tak není divu, že problematika jeho financování

Více

O autorce... 10 Úvodem... 11

O autorce... 10 Úvodem... 11 O autorce............................................ 10 Úvodem............................................. 11 1 Veřejné finance a jejich využití ve smíšené ekonomice.... 15 1.1 Příčiny tržního selhání

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí

Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí Ing. Irena Opluštilová, Ph.D. Katedra regionální ekonomie a správy oplustii@econ.muni.cz Systémy územních rozpočtů Jaro

Více

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra národního hospodářství Veřejné finance Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů 2. přednáška 10. března 2008 Soustava veřejných

Více

Teorie fiskálního federalismu M K R _ S U R O J A R O

Teorie fiskálního federalismu M K R _ S U R O J A R O Teorie fiskálního federalismu M K R _ S U R O J A R O 2 0 1 0 LITERATURA : ZÁKLADNÍ: Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. kapitola 4 DOPORUČENÁ: Musgrave,

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Funkce rozpočtu. Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí.

Funkce rozpočtu. Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí. ŘEDNÁŠKA č. 11 Fiskální politika Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí. Ovlivňování chodu ekonomiky pomocí příjmů a

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II VEŘEJNÁ EKONOMIKA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE

I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE 1 CHARAKTERISTIKA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Ekonomiky hospodářsky vyspělých států se od 20. století vyvíjejí jako tzv. smíšené ekonomiky, tj. ekonomiky

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Základy veřejných financí

Základy veřejných financí Základy veřejných financí Vyučující: Ing. Miroslav Červenka, Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 1/2 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/-/- KS: 8 Způsob zakončení:

Více

EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1

EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1 Metodický list č. 1 EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1 Název tematického celku: Úvod do předmětu ekonomika veřejného sektoru, veřejný sektor a veřejná správa. Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je

Více

Veřejné finance základní pojmy. Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122

Veřejné finance základní pojmy. Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Veřejné finance základní pojmy Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Tržní systém a příčiny tržního selhání To nejlepší, co existuje pro efektivní

Více

1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady.

1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady. 1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady. 2. Z jakých příčin dochází k selhání vlády. Jak jednotlivá vládní selhání ovlivní zavedení RIA (Regulatory Impact Assessment)?

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.)

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.) Otázka: Fiskální politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nechci státní rozpočet, ekonomie strany, nabídky Hospodářská politika - koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost,

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU I

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU I VEŘEJNÁ EKONOMIKA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU I Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Funkce veřejného sektoru ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ POTŘEB VS VEŘEJNÉ ROZPOČTY rozpočtová soustava Ekonomická funkce (zaměstnanost, sluţby na neziskovém pr

Funkce veřejného sektoru ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ POTŘEB VS VEŘEJNÉ ROZPOČTY rozpočtová soustava Ekonomická funkce (zaměstnanost, sluţby na neziskovém pr Rozpočtová soustava Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová Funkce veřejného sektoru ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ POTŘEB VS VEŘEJNÉ ROZPOČTY rozpočtová soustava Ekonomická funkce (zaměstnanost, sluţby na neziskovém

Více

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru 1 Mechanismy zabezpečování veřejných statků a služeb Tržní selhání --- veřejný sektor Veřejné statky, služby někdo je musí

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky 11. Hospodářsk ská politika rb mezinárodn rodní podnikání 2 2005/2006 Struktura tématu 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů 3. Základní typy hospodářské politiky

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

Obsah. Fiskální politika (AD) (AS)

Obsah. Fiskální politika (AD) (AS) Obsah Fiskální politika Systém veřejných rozpočtů Státní rozpočet Funkce FP Druhy FP, Formy FP Lafferova křivka Fiskální politika Politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných

Více

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška

Více

Veřejné výdaje. Obsah přednášky. Definice veřejných výdajů. Jak měřit veřejné výdaje. Vývoj veřejných výdajů od roku 1870

Veřejné výdaje. Obsah přednášky. Definice veřejných výdajů. Jak měřit veřejné výdaje. Vývoj veřejných výdajů od roku 1870 Obsah přednášky Veřejné výdaje Vývoj veřejných výdajů od roku 187. Funkce veřejných výdajů. Třídění veřejných výdajů rozpočtová skladba. Další formy vládních politik s fiskálními dopady Metodika GFS a

Více

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Daňový systém, jeho charakteristika a geneze.. 3. Základní prvky daňové techniky. 4. Zdravotní pojištění. 5. Sociální pojištění. 6. Zdaňování příjmů fyzických

Více

Soustava veřejných rozpočtů

Soustava veřejných rozpočtů 1 Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet 2 Soustava veřejných rozpočtů Evropský rozpočet Státní rozpočet Rozpočet vyššího územně správního celku (rozpočet krajů) Rozpočet místní = municipální (rozpočet

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Ekonomika veřejného sektoru

Ekonomika veřejného sektoru Ekonomika veřejného sektoru Ing. Irena Pokorná pokornai@pef.czu.cz Tel.: 224 382 075 Konzultační hodiny: úterý 12. 30 14.00 https://moodle.czu.cz/, heslo: sezimak Podmínky zápočtu a zkoušky Vypracování

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 6. Lekce Úloha státu v tržním hospodářství Struktura lekce:

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo II.

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo II. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo II. Téma: Státní rozpočet 2. ročník - obor 64-41-L/51 Podnikání 4. ročník

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z EKONOMIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z EKONOMIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z EKONOMIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně správní činnost denní

Více

VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST

VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. + Informace o kurzu + Informace ke studiu Úvod do managementu ve veřejné správě + Management jako

Více

M106FHS Finance a hospodaření územní samosprávy

M106FHS Finance a hospodaření územní samosprávy M106FHS Finance a hospodaření územní samosprávy Rozsah 12/0 v kombinované formě. 5 kreditů Ukončení: klasifikovaný zápočet 1.zpracování případové studie - analýza dat (rozpočet města) váha 30% 2.ústní

Více

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil Hospodářská politika Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Nositelé hospodářské politiky jde o subjekty, které se podílí na procesu formování, provádění

Více

Struktura prezentace:

Struktura prezentace: Financování krajů Struktura prezentace: Krátké seznámení s územním uspořádáním České republiky Systém financování územní veřejné správy se zaměřením na financování krajů Hospodaření rozpočtů územních samosprávných

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Rozpočtový proces obcí a DSO. Krajský úřad Jihomoravského kraje 21. října 2011

Rozpočtový proces obcí a DSO. Krajský úřad Jihomoravského kraje 21. října 2011 Rozpočtový proces obcí a DSO Krajský úřad Jihomoravského kraje 21. října 2011 Rozpočet = krátkodobý finanční plán obce a DSO. Obec prostřednictvím svého rozpočtu zajišťuje jak vlastní činnosti (samosprávu),

Více

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

Ekonomie a právo, části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Ekonomie a právo, části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Ekonomie a právo, části oboru Člověk a svět práce 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR. Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR. Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012 ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012 Rozpočtová soustava ČR A) Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet, vč. Národního fondu Územní rozpočty Rozpočty příspěvkových organizací (netto)

Více

FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU

FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU = ROZPOČTOVÁ POLITIKA STÁTU = DAŇOVÁ POLITIKA STÁTU = plán hospodaření ČR v rámci fiskálního (rozpočtového) období v případě ČR jde o kalendářní rok Aktivní zasahování do ekonomiky

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Veřejné rozpočty - ekonomický pohled. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304

Veřejné rozpočty - ekonomický pohled. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304 Veřejné rozpočty - ekonomický pohled Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304 Alena.Kerlinova@law.muni.cz Tržní systém a příčiny tržního selhání To nejlepší, co existuje pro efektivní alokaci zdrojů a rozhodování

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických osob

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Obsah. Fiskální politika (AD) (AS)

Obsah. Fiskální politika (AD) (AS) Obsah Fiskální politika Systém veřejných rozpočtů Státní rozpočet Funkce FP Fiskální politika Politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí. Kdo FP provádí? Systém

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Rozhodování o veřejných výdajích Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 21. září 2016 č. 831

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 21. září 2016 č. 831 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 21. září 2016 č. 831 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2018

Více

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Mimorozpočtové fondy

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Mimorozpočtové fondy ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Mimorozpočtové fondy ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR VEŘEJNÉ ROZPOČTY MIMOROZPOČTOVÉ FONDY Centralizované Decentralizované Centralizované Decentralizované Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání s klientem 5.

Více

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/2014-3. etapa 1. Základní pojmy a souvislosti ekonomie Ekonomický způsob myšlení. Model ekonomického koloběhu.

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Eva Tomášková. Katedra národního hospodářství ZÁKLADY EKONOMIE. Státnítní rozpočet. 4. přednáška

Eva Tomášková. Katedra národního hospodářství ZÁKLADY EKONOMIE. Státnítní rozpočet. 4. přednáška Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra národního hospodářství ZÁKLADY EKONOMIE Státnítní rozpočet 4. přednáška Struktura veřejných rozpočtů Soustava veřejných rozpočtů nadnárodní rozpočet ústřední

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Veřejné statky a externality Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 2.1 Statky a jejich klasifikace. 2.2 Externality. Definice : Statky jsou předměty, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Kritériem

Více

B_VR Veřejné rozpočty

B_VR Veřejné rozpočty B_VR Veřejné rozpočty Úvodní blok Úvod Předmět Veřejné rozpočty je povinným předmětem, který je určen studentům bakalářského stupně studia. Předmět navazuje na bakalářský kurz Veřejné finance, který je

Více

Úvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje

Úvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje Veřejné finance Úvod do veřejných financí Fiskální federalismus Veřejné příjmy a veřejné výdaje Úvod do Veřejných financí Pojem VeFi Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet Problém fiskální nerovnováhy

Více

Metodické listy studia předmětu Soustava veřejných rozpočtů A

Metodické listy studia předmětu Soustava veřejných rozpočtů A Metodické listy studia předmětu Soustava veřejných rozpočtů A Cíl: Po absolvování předmětu, bude studující znát pojem a podstatu veřejných financí, historické konsekvence jejich vzniku při zajišťování

Více

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o.

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rozpo čet 2010 návrh 2011 Příjmy SR celkem 586

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

1 Rozpočtová soustava ČR a daně

1 Rozpočtová soustava ČR a daně 1 Rozpočtová soustava ČR a daně Rozpočtová soustava v ČR je založena na vertikálním kombinovaném modelu fiskálního federalizmu. Je tvořena rozpočty na centrální úrovni (státní rozpočet a veřejné fondy)

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba 4. Jednání s klientem 5. Komunikace 6. Vnitřní správa - zabezpečení

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

Ekonomika Státní rozpočet

Ekonomika Státní rozpočet S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 02. Státní rozpočet Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Státní rozpočet, daňová soustava ČR VY_32_INOVACE_10_19

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Státní rozpočet, daňová soustava ČR VY_32_INOVACE_10_19 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo III.

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo III. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo III. Téma: Rozpočet územních samosprávních celků 2. ročník - obor 64-41-L/51

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Pravidla hospodaření VŠE. Článek 1 Úvodní ustanovení

Pravidla hospodaření VŠE. Článek 1 Úvodní ustanovení Příloha č. 1 Statutu VŠE Pravidla hospodaření VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Hospodaření VŠE se řídí zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a podmínkami stanovenými v rozhodnutích o poskytování

Více