CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY"

Transkript

1 CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY

2

3 MONITORING EVROPSKÉ LEGISLATIVY 2006 ONDŘEJ KRUTÍLEK, PETRA KUCHYŇKOVÁ CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY BRNO 2007

4 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Krutílek, Ondřej Monitoring evropské legislativy 2006 / Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, s. ISBN /.5 * (4) zákonodárství země Evropské unie 2006 přehledy Zákonodárství [16] CDK 2007 ISBN

5 STRUČNÝ OBSAH PŘEDMLUVA ROK 2006 V EVROPSKÉ UNII PROSINEC LEDEN LEDEN ÚNOR ÚNOR BŘEZEN BŘEZEN DUBEN DUBEN KVĚTEN KVĚTEN ČERVEN ČERVEN ČERVENEC ČERVENEC ZÁŘÍ ZÁŘÍ ŘÍJEN ŘÍJEN LISTOPAD LISTOPAD PROSINEC INTERPELACE A PROJEVY HYNKA FAJMONA V ROCE Slovníček Schémata rozhodovacích procedur Seznam použitých zkratek Profily autorů Jmenný rejstřík Věcný rejstřík Podrobný obsah

6

7 PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou kniha Monitoring evropské legislativy 2006, kterou vydalo brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Jedná se o knihu, která pokračuje v tradici založené v minulém roce. Tehdy jsme vydali první Monitoring evropské legislativy Po velkém ohlasu jsme se rozhodli letos pokračovat a připravit kompletní souhrn všech pravidelných monitoringů, které popisují a analyzují vývoj Evropské unie v roce Rád bych při této příležitosti uvedl několik poznámek k důvodům vydávání tohoto produktu. Od samého počátku svého působení v Evropském parlamentu jsem usiloval o to, aby byla evropská politika a legislativa co nejlépe zpřístupněna české veřejnosti. Konkrétním nástrojem k dosažení tohoto cíle se stal pravidelný měsíční Monitoring EU, který zpracovávají Petra Kuchyňková a Ondřej Krutílek. Monitoring je uveřejňován v elektronické podobě na mém webu vždy v období od 15. do 20. dne příslušného měsíce a aby se dostal blíže veřejnosti, je rovněž rozesílán na ové adresy dnes již cca čtenářů z řad politické, akademické i veřejné sféry. V minulém roce zpracovali analytici celkem jedenáct monitoringů. (Během letních prázdnin monitoring kvůli nečinnosti evropských institucí nevychází.) Opět se nahromadilo obrovské množství materiálu, jemuž bylo třeba dodat přehlednou strukturu, popis a analýzu. Autoři i zadavatel zůstali u osvědčeného přístupu. Každý monitoring obsahuje executive summary a podrobnější rozpracování jednotlivých témat. K určité inovaci jsme ale přece jen přistoupili. Na četné žádosti jsme do knihy tentokrát zařadili i podrobný věcný rejstřík, který by měl čtenářům pomoci v orientaci v celém textu. Jak jsme zjistili, existuje mnoho čtenářů, kteří potřebují sledovat pouze určitý konkrétní problém. A právě jim byl měl být nový rejstřík velkou pomocí. Monitoring evropské legislativy 2006 bude doufám vítaným pomocníkem pro každého, kdo se zajímá o evropskou politiku. Takový cíl jsem měl já jako zadavatel a také oba autoři. Jsem přesvědčen o tom, že odvedli velký kus poctivé práce. Proto se nezdráhám vám tuto knihu bez obav doporučit ke studiu. Věřím, že v ní najdete vše podstatné z evropské politiky roku Příjemné studium přeje Hynek Fajmon poslanec Evropského parlamentu za ODS 7

8

9 ROK 2006 V EVROPSKÉ UNII I. PROJEDNÁVANÁ LEGISLATIVA V roce 2006 došlo k završení legislativního procesu ve dvou významných kauzách týkajících se oblasti vnitřního trhu, které se vyskytovaly na pořadu jednání institucí EU několik let. Jedná se o směrnici o službách (tzv. Bolkesteinova směrnice) a legislativní balíček týkající se registrace, evaluace a autorizace chemikálií (REACH). Oba případy vyvolaly v historii svého projednávání i v jeho poslední fázi řadu kontroverzí. Schválená podoba legislativy byla u obou do značné míry výsledkem kompromisu, který zdaleka nevyvolával spokojenost na všech stranách ani z objektivního hlediska co do naplnění původních cílů, což platí zejména v případě směrnice o službách. Zde bylo pod tlakem některých členských zemí (především Francie a Německa) a politických frakcí EP (zejména PES, částečně EPP-ED, která byla na otázce Bolkesteinovy směrnice rozdělena do značné míry podle národnostního klíče ) upuštěno od aplikace původního liberalizačního principu originality ve prospěch více restriktivní varianty. Stejně tak z meritorního hlediska byly ze záběru směrnice vyňaty některé nejspornější oblasti (finanční, dopravní, komunikační a bezpečnostní služby, herní průmysl, otázky související s pracovním právem a vysíláním pracovníků, ekonomické služby obecného zájmu apod.). V případě REACH se opět jednalo o vítězství do značné míry kompromisní varianty ovlivněné zapojením lobby velkých i malých producentů, spotřebitelů i ochránců životního prostředí ve všech fázích legislativního procesu. Výslednou podobu celé soustavy směrnic kritizovaly jak environmentální skupiny pro nedostatečnost v naplnění původních cílů a přílišné ústupky reprezentantům výrobců, tak odpůrci celé myšlenky výrazného zpřísnění legislativy v této oblasti s poukazem na to, že všechny důsledky pro evropský vnitřní trh s chemikáliemi, včetně trhu pracovního, nejsou prozatím zcela předvídatelné. Komise i další články institucionálního mechanismu EU zaznamenaly v roce 2006 v agendě vnitřního trhu a souvisejících oblastí zvýšenou aktivitu i v dalších otázkách. Jednalo se zejména o ochranu spotřebitele (Komise a hlavně portfolio komisaře Kyprianoua se velmi angažovaly v ochraně evropských spotřebitelů proti účinkům tabáku, alkoholu a v boji proti obezitě), ochranu životního prostředí (směrnice o bateriovém odpadu, boj proti klimatickým změnám), ochranu duševního vlastnictví (včetně diskusí o komunitárním patentu), sociální politiku a pracovní právo (diskuse o uplatnění principu flexicurity, rovných příležitostech, završení legislativního procesu v oblasti ochrany pracovníků proti účinkům optické radiace, hluku či elektromagnetického záření či znovuotevření mnohokrát odložené otázky směrnice o pracovní době), dopravní politiku, infrastrukturu a komunikaci, včetně komunikace elektronické a mobilní, a také o oblast daní. Spor mezi staršími a novými členy o revizi Šesté směrnice o DPH koneckonců představoval první vyhrocený bod legislativního dění na půdě Rady EcoFin v roce Ke sporným momentům v této oblasti dále náležela podzimní pře ohledně spotřebních daní na alkohol, v níž hrála důležitou roli i Česká republika, častěji bylo diskutováno i téma zahájení harmonizace na poli daní nepřímých. Mimo agendu související bezprostředně s vnitřním trhem zaznamenala nejvýraznější legislativní aktivitu (jak je již v posledních letech zvykem) oblast justice a vnitra. Jakkoli je na tomto poli z mediálního hlediska přehlušila politicky vděčná kauza tajných věznic a letů CIA, nelze pominout významné otázky návrhů společné přistěhovalecké politiky, společné vízové politiky a budování informačního systému SIS II, zřízení Agentury základních práv EU, transatlantický dialog týkající se spolupráce v boji proti terorismu a organizovanému zločinu či pokusy o prosazení změny hlasovacích mechanismů v třetím pilíři. 9

10 Monitoring evropské legislativy 2006 II. AKTUÁLNÍ PROBLÉMY V roce 2006 Unii předsedaly dva menší, svojí vahou v rozhodovacím procesu relativně méně významné státy, Rakousko a Finsko. Za předsednictví malých zemí většinou nedochází k nastolení průlomových témat týkajících se budoucnosti EU, vnitřního trhu či reforem klíčových politik, čemuž tyto země přizpůsobují i svoji agendu (koncentrací na relativně skromnější či konkrétnější témata v partikulárních oblastech). Avšak vzhledem k tomu, že předsednické státy dědí agendu po svých předchůdcích i po Komisi, dochází za jejich působení nezřídka k završení problematických témat projednávaných řadu let. Jakkoli to není jejich klíčová zásluha, musí se s tímto faktem ony předsednické státy vyrovnat především prostřednictvím svého diplomatického působení. Financování EU a finanční perspektiva Mezi nejvýznamnější události roku 2006 z hlediska legislativního i politického dění na půdě Evropské unie se bezesporu řadí dokončení dvouleté a v mnoha momentech vyostřené debaty o podobě finanční perspektivy pro období Ještě na počátku roku uvedl EU do nejistoty výsledek hlasování lednového pléna Evropského parlamentu (EP), na němž byla přijata tzv. Bögeho zpráva, která nesouhlasila s podobou, již finanční perspektivě dával třetí kompromisní návrh britského předsednictví, na němž se po dlouhém jednání shodla Evropská rada v prosinci První čtvrtletí roku tedy bylo ještě poznamenáno určitou nejistotou, zda se podaří dosáhnout konsensu všech tří klíčových složek legislativního procesu (Komise, Rady a Evropského parlamentu), nezbytného jak pro přípravu rozpočtu pro rok 2007 již dle nových parametrů uzpůsobených rozšířené EU, tak pro dokončení dílčích legislativních programů stanovujících v jednotlivých oblastech nejen priority pro nadcházející sedmileté období, ale i mechanismy a podmínky čerpání finančních prostředků v rámci jednotlivých komunitárních programů, strukturálních fondů i Fondu kohezního. Do této kategorie patřily natolik významné dlouhodobé legislativní programy jako 7. rámcový program pro vědu a výzkum, vytvoření nového zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) či nastavení nových parametrů pro čerpání ze strukturálních fondů a Kohezního fondu, včetně vzniku některých nových iniciativ Společenství. Trvající negociace o podobě nové finanční perspektivy do určité míry brzdily dokončení legislativních procedur ve všech těchto oblastech. I když rámcově byla nová legislativní opatření na půdě Komise již připravena, scházela především jistota dílčích finančních stropů. Jednání probíhala za rakouského předsednictví spíše zákulisní formou negociací klíčových představitelů vedení EP a jeho frakcí s předsednictvím Rady a Komise. V dubnu bylo dosaženo konsensu, který zachovával základní (a nejen finanční) aspekty britského návrhu, doplněné o některé ústupky především vůči požadavkům EP i Komise (navýšení prostředků pro strukturální a kohezní politiku či Lisabonskou strategii, navýšení prostředků v rezervách a vytvoření Fondu pro boj s následky globalizace). Květnové plenární zasedání EP již následně jen potvrdilo souhlas s uzavřením meziinstitucionální dohody, která po právní stránce finanční výhled zaštiťuje. K jejím nejdůležitějším bodům s významnými důsledky pro nejbližší období přitom náleží fakt, že zahrnuje revizní klauzuli, kterou do návrhu finanční perspektivy vložilo britské předsednictví. Na jejím základě má dojít v období k přehodnocení rozpočtové politiky EU dle návrhu Komise, o němž bude jednomyslně hlasovat Evropská rada za spolurozhodování EP (to byla jedna z klíčových podmínek, za níž EP souhlasil s uzavřením meziinstitucionální dohody). Tato skutečnost je velmi významná nejen z hlediska samotné EU, přestože v rámci již započaté diskuse o podobě rozpočtové reformy zaznívají hlasy o tom, že nemá jít o sepsání nové finanční perspektivy. Je významná i z hlediska států, které v daném období budou EU předsedat (Slovinsko a Francie v roce 2008, Česká republika a Švédsko v roce 2009). Jakkoli nelze roli předsednické země coby klíčového tvůrce reformních změn přeceňovat vzhledem ke krátkosti funkčního období, nutné kooperaci s předsednictvími předchozími i následujícími i vzhledem k odlišné politické váze 10

11 Rok 2006 v Evropské unii jednotlivých předsednických států, nelze podceňovat její roli vyjednavače a prostředníka, která právě v období důležitých změn nabývá na významu. Neméně důležitou otázkou diskutovanou již nyní na půdě institucí EU i na politické scéně klíčových členských států (viz francouzská prezidentská kampaň) je pochopitelně obsah uvažované rozpočtové reformy a otázka, do jaké míry ovlivní příjmovou a výdajovou stránku rozpočtu EU. Zatímco záměrem britského předsednictví, s nímž vkládalo revizní klauzuli do navrhované finanční perspektivy, bylo vyprovokovat spíše revizi výdajů, včetně kontroverzní společné zemědělské politiky, signály přicházející z Komise i některých členských států (Francie) podporují spíše snahu přehodnotit příjmovou stránku rozpočtu EU a vytvořit nový příjmový zdroj (ve zjednodušeném smyslu se hovoří o nějaké podobě evropské daně ), aby rozpočet EU odrážel vzrůstající nároky rozšířeného Společenství a zároveň neprohluboval zátěž čistých plátců přispívajících do rozpočtu EU na základě jejich HDP. Zemědělství Nejen revizní klauzule finanční perspektivy vyžaduje po Komisi, aby v daném období ( ) připravila další reformu SZP, a to nejen z hlediska jejího financování. SZP EU se nachází především pod vnějším tlakem procesu liberalizace světového obchodu a jeho jednotlivých aktérů (WTO, USA, skupina dvaceti vyspělejších států třetího světa i skupina nejchudších států). O složitosti a politické citlivosti této problematiky nejen v rámci EU svědčí i fakt, že po hongkongském summitu WTO v prosinci 2005, věnovaném především záležitostem světového zemědělského obchodu, došlo na jaře 2006 k zablokování dalších rozhovorů Katarského kola, které se následně nepodařilo odblokovat až do konce roku Dění v oblasti SZP během roku 2006 určovala především snaha dokončit reformní proces, kterým jednotlivá odvětví zemědělské politiky procházela od roku 2003, ve směru zavedení přímých plateb dle mechanismu jednotné platby na farmu (SPS), podmíněných dodržováním systému legislativních norem převážně environmentálního charakteru (systém cross-compliance), a posilováním podpory rozvoje venkova a neprodukčních složek zemědělství na úkor zemědělské výroby. ČR se jako nový členský stát začala potýkat i s následky těchto reforem, v první řadě kontroverzní reformy cukerního pořádku, která byla schválena na půdě Rady na přelomu února a března. I když z výsledného návrhu byly odstraněny některé nejspornější momenty, požadavek snížení výrobních kvót prostřednictvím motivace producentů k odchodu z odvětví kompenzacemi z restrukturalizačního fondu způsobil vzhledem k vlastnické struktuře cukrovarů u nás odchod nejvýznamnějších výrobců (Eastern Sugar) a konec výroby v tradičních oblastech. Po reformě cukerního pořádku Komise přistoupila ke změnám i ve zbývajících, dosud nereformovaných oblastech. V červnu 2006 zveřejnila dlouho očekávané první návrhy týkající se reformy společného trhu s vínem. Kvůli citlivosti této problematiky v některých členských státech však bylo vážné projednávání změn odloženo až na rok 2007 (především vzhledem k jarním prezidentským volbám ve Francii). Poslední oblastí, která má projít reformou, je odvětví ovoce a zeleniny. Legislativní instituce EU ji řešily na přelomu let , podrobné parametry reformy celého odvětví potom zveřejnila Komise v lednu Dokončením implementace Fischlerovy reformy z roku 2003 však diskuse o změnách na poli jedné z nejkontroverznějších politik EU nekončí. Unie se musí vyrovnávat především s prozatímními závěry hongkongského summitu WTO, které požadují do roku 2013 úplné zrušení zemědělských vývozních subvencí. Komise se pod vlivem reformních změn pokouší postupně odstranit i některé anachronismy SZP (systém výrobních kvót v oblastech, kde již přinášejí spíše zátěž, např. v produkci mléka, kde i ČR čelí každoročně pokutám za překračování kvóty) či sjednotit stávající systém tržních řádů dle jednotného mechanismu. Vznik nového zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) dal ČR možnost přehodnotit stávající a ne vždy vyhovující dotační tituly pro podporu produkčních i neprodukčních činností svázaných se zemědělstvím, i když tento proces byl komplikován (jako řada jiných problémů) vnitropolitickou situací i nepružností Komise při projednávání národního plánu rozvoje venkova. Rok 2006 přinesl legislativní aktivitu a diskusi i v oblasti biotechnologií (problematika GMO či podpora produkce plodin využitelných na výrobu biomasy a biopaliv, což je tematika, která není v českém kontextu prosta problémů). Energetika Otázka obnovitelných zdrojů a biopaliv prostupuje agendou zemědělství, ochrany životního prostředí i energetické politiky, která se během roku 2006 postupně dostávala mezi hlavní témata agendy institucí EU. 11

12 Monitoring evropské legislativy 2006 Poněkud symptomaticky to naznačoval i fakt, že rok 2006 byl ohraničen dvěma energetickými krizemi způsobenými spory mezi Ruskem a Ukrajinou (leden 2006) a Ruskem a Běloruskem (leden 2007) nejprve o podmínky dodávek plynu a posléze ropy. Přerušení dodávek obou strategických surovin částečně pocítila i střední a západní Evropa. Energetika a energetická bezpečnost byly projednávány na úrovni oficiálních i neoficiálních schůzek Evropské rady (březnový summit, neformální podzimní summit ve finském Lahti, kterého se dokonce poprvé v historii evropské integrace zúčastnil jako host ruský prezident Putin). Byla významným tématem vnějších vztahů EU, především vztahů s Ruskem v kontextu přípravy nové Smlouvy o partnerství a spolupráci PCA (její předjednání si jako jeden z hlavních úkolů vytklo finské předsednictví, v listopadu a prosinci jej však zablokovala polská strana, která s Ruskem dlouhodobě řeší především ekonomické spory týkající se obchodu s potravinářskými produkty). Otázka energetické bezpečnosti a liberalizace trhu s energiemi se prolíná i jednáním EU se státy východní Evropy zařazenými do programu politiky sousedství a snahu o diverzifikaci dodávek energetických zdrojů lze číst i v pozadí prozatím nesmělých pokusů o navázání vztahů se státy střední Asie. Na poli legislativního vývoje hrála též významnou roli témata energetické účinnosti, bioenergie a liberalizace vnitřního trhu s energiemi, včetně elektřiny. Debata o formulaci společné energetické politiky EU, v níž se odrážejí zájmy různých členských států i dalších intervenujících aktérů, vyvrcholila v lednu 2007 prezentací energetické strategie do roku 2020 se zajímavými závěry týkajícími se jaderné energetiky či obnovitelných zdrojů a kritizovanými pasážemi věnovanými otázkám liberalizace vnitřního trhu s energiemi v rámci EU. Rozšiřování EU Ve výčtu důležitých událostí, které poznamenaly podobu a budoucnost EU i různé aspekty integračního procesu, nelze opomenout vrcholící přípravu na další rozšíření EU o dva zbývající státy někdejší helsinské skupiny východního rozšiřování, Bulharsko a Rumunsko. Ani závěrečná etapa jejich cesty do EU nebyla jednoduchá, v hodnotících zprávách se nadále objevovaly závažné výtky ohledně implementace acquis communautaire, zejména v oblasti justice a vnitra. Komise odložila rozhodnutí o rozšíření až na podzim 2006, byla zvažována varianta ročního odkladu vstupu obou zemí, již umožňovala přístupová smlouva, i možnost, že by od počátku nového roku vstoupila do EU pouze jedna z nich. Závěrečný verdikt vydaný Komisí v září v podobě hodnotící zprávy nakonec umožnil vstup Bulharska i Rumunska do EU od roku 2007, stalo se tak ovšem za poměrně striktních podmínek. Vedle přechodných období na volný pohyb pracovních sil či výplatu přímých zemědělských plateb, podobných podmínkám, za nichž do EU vstupovali noví členové v květnu 2004, podléhá bulharská a rumunská implementace acquis communautaire podrobnému monitoringu Komise v nejproblematičtějších oblastech (především justice a vnitro). EU disponuje sankčními mechanismy a trvá zákaz vývozu některých potravinářských produktů obou zemí na vnitřní trh (zejména vepřového masa a zpracovaných produktů). V souvislosti s dalším rozšiřováním neprobíhala na úrovni institucí EU pouze debata o Bulharsku a Rumunsku, ale také o další budoucnosti a směřování celého tohoto projektu. Zcela legitimně a často byl v rámci diskusí probíhajících na půdě Komise, Evropské rady i EP zmiňován pojem absorpční kapacity EU a potřeba poněkud zvolnit tempo dalšího rozšiřování, případně i zpřísnit jeho podmínky. EU se tak rozhodla přibrzdit v jedné ze svých nejviditelnějších a nejsymboličtějších aktivit, za niž je rozšiřování možné označit. Souvisí to do určité míry i se zahájením přístupových rozhovorů s některými problematičtějšími kandidáty, k němuž došlo na podzim 2005, především s Tureckem. Pokračování přístupových rozhovorů s Tureckem bylo v roce 2006 poznamenáno řadou politicky citlivých událostí (vyzdvižení tématu arménské genocidy na půdě francouzského parlamentu, odmítnutí Ankarského protokolu, a tedy prozatímní neochota k řešení turecko-kyperského problému ze strany Turecka, odmítání vstupu Turecka do EU deklarované v rámci kampaně francouzského prezidentského kandidáta Sarkozyho). Přesto strategie pro rozšiřování publikovaná Komisí v listopadu a potvrzená prosincovou Evropskou radou neříká dalšímu rozšiřování jednoznačné ne, i když ho spojuje s kontroverzní otázkou institucionální reformy EU. Závěry prosincového summitu potvrdily, že prioritou případného dalšího rozšiřovacího procesu má být západní Balkán. Státy zařazené do programu politiky sousedství (ENP), tedy postsovětské státy východní Evropy a jižního Kavkazu, státy Blízkého východu a severní Afriky, se dočkaly nového finančního nástroje, který má pomoci při rozvíjení jejich spolupráce s EU, o perspektivách členství se prozatím příliš nehovoří. 12

13 Rok 2006 v Evropské unii Budoucnost evropské ústavy Je-li v EU řeč o institucionálních reformách, nelze pominout stále se znovu vynořující otázku budoucnosti evropské ústavy. Během rakouského a finského předsednictví tento problém poněkud ustoupil do pozadí ve prospěch jiných aktuálních otázek (finanční perspektiva, další rozšiřování, energetika, vnější vztahy, směrnice o službách). Červnový summit Evropské rady dokonce potvrdil prodloužení období reflexe do roku Především rakouské předsednictví přitom tacitně počítalo s tím, že s počátkem roku 2007 se tohoto tématu razantně chopí předsednictví německé a debata bude po mírné přestávce obnovena, což se také stalo. Spíše stranou zájmu médií proto během roku 2006 dokončily ratifikační proces Belgie, Estonsko a Finsko a o samotném dokumentu a jeho dalším osudu se debatovalo především na půdě Evropského parlamentu a prostřednictvím politických projevů některých klíčových představitelů členských států (francouzský prezident Chirac, oba prezidentští kandidáti Sarkozy a Royalová, německá kancléřka Merkelová). Euro a Pakt růstu a stability Vedle otázky rozšiřování EU nelze pominout problém rozšiřování eurozóny. V průběhu roku 2006 podaly do hospodářské a měnové unie (HMU) přihlášku tři nové členské země, Estonsko, Litva a Slovinsko. Zatímco Estonsko se po nepříliš příznivých signálech zaznívajících z Komise i ECB rozhodlo nakonec svoji přihlášku stáhnout, o osudu Litvy a Slovinska ve vztahu k eurozóně rozhodovaly Komise, ECB, Rada a prostřednictvím konzultace i výbor EP pro hospodářské a měnové otázky na podzim Slovinsko dle jejich verdiktu (i na základě předchozích hodnocení plnění konvergenčního programu) uspělo a přijalo jednotnou měnu od 1. ledna Tvrdého zklamání se naopak dostalo Litvě, která o jednu desetinu procenta nesplnila jedno z konvergenčních kritérií týkající se maximální povolené míry inflace. Rozhodnutí vyvolalo diskusi o tom, do jaké míry užívá EU dvojí standard při posuzování plnění stabilizačních programů Paktu růstu a stability ze strany členských zemí eurozóny a naopak konvergenčních programů zemí, které na přijetí eura teprve aspirují. Diskutuje se i o možnostech částečné modifikace či změn samotných konvergenčních kritérií, případně o sjednocení statistických pravidel jejich monitoringu, aby se předešlo situaci, která předcházela někdejšímu vstupu Řecka do HMU. Na druhé straně se v rámci eurozóny množí kritika ekonomických efektů Paktu i samotné měny eura (k někdejší Berlusconiho kritice se přidal francouzský prezidentský kandidát Sarkozy). Polská vláda pod vlivem kritiky neplnění konvergenčního programu v oblasti rozpočtového dluhu zase začala hovořit o možném vyhlášení referenda o svém budoucím vstupu do eurozóny, jakkoli je tato otázka vzhledem k podmínkám přístupových smluv nových členských zemí sporná. Na přelomu let 2006 a 2007 Komise postupně zveřejňovala hodnocení dvouletých konvergenčních a stabilizačních programů jednotlivých členských zemí. Nový konvergenční program připravovala i ČR, jeho odevzdání však zpozdila nejistá povolební situace obklopující sestavování nové vlády. Volný pohyb pracovních sil Rok 2006 byl pro Českou republiku také rokem, v němž se jako nový členský stát mohla dočkat ukončení některých důležitých přechodných období, které vůči státům přistoupivším v květnu 2004 uplatnila EU. Jednalo se především o přechodné období na volný pohyb pracovních sil, jehož první část vypršela k 1. květnu 2006; starší členské státy, které jej uplatnily, se mohly dobrovolně rozhodnout pro jeho ukončení. Navzdory velmi čilé legislativní a politické aktivitě institucí EU, k níž v roce 2006 docházelo v oblasti sociální politiky, pracovní mobility a rovných příležitostí, se k 1. květnu rozhodly tuto zjevnou nerovnost mezi členskými státy zcela odstranit jen některé země (Španělsko, Řecko, Portugalsko, Finsko, ze států EHP pak Island), jiné se rozhodly jen pro částečné uvolnění pracovního trhu v některých profesích, stanovením vyšších kvót či prostřednictvím flexibilnější procedury udělování pracovních povolení (např. Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko). Německo a Rakousko přímo deklarovaly, že hodlají zachovat restrikce svého pracovního trhu minimálně do 30. dubna 2009, včetně dosud uplatňovaných restrikcí na volný pohyb služeb. Státy přistoupivší v květnu 2004 se ke konci roku 2006 ovšem zároveň v oblasti přechodného období na volný pohyb pracovních sil ocitly i v pozici, v níž rozhodovaly o jeho eventuelním uplatnění, a to vůči Bulharsku a Rumunsku. Většina členů východního rozšíření přitom zvolila solidární variantu a navzdory některým obavám svůj pracovní trh otevřela, s výjimkou Malty a (v převážné většině profesí) i Maďarska. 13

14 Monitoring evropské legislativy 2006 Justice a vnitro Status nerovného členství byl v druhé polovině roku 2006 diskutován ještě v souvislosti s prozatímní neúčastí nových členů v Schengenu, která měla skončit v průběhu roku 2007 vybudováním nového Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). Od léta však signály vycházející z Komise, Rady i EP naznačovaly, že technické překážky a legislativní prodlevy pravděpodobně oddálí spuštění nového systému a tím i převzetí všech výhod a zároveň i povinností (včetně kompatibility vízového systému) spojených s naplňováním schengenského acquis pro nové členy, a to až o dva roky. Proti takové variantě se poměrně ostře postavili zejména zástupci států Visegrádské skupiny (V4). Ačkoli je třeba k eventuelnímu využívání struktury V4 jako nástroje diplomatického tlaku na instituce EU přistupovat spíše realisticky, vzhledem k tomu, že zájmy těchto států nerezonují zcela totožně ve všech oblastech (zejména v některých otázkách vnitřního trhu), může být tato kauza příkladem relativního úspěchu. Rada se na prosincovém zasedání rozhodla řešit problém na základě varianty navrhované Portugalskem a nevázat vstup nových členských států do schengenské zóny na dobudování systému SIS II. Nové členské státy by se tak měly stát členy dosud fungujícího systému SIS I, a to postupně (při pozemním pohraničním styku by bariéry měly padat k 31. prosinci 2007, v letecké dopravě potom do konce března 2008). Podmínkou rozšíření schengenské zóny je ovšem nadále dostatečné bezpečnostní zajištění vnějších hranic a bezproblémové zapojení do informačního systému SIS I. Rozhodnutí Rady tedy nelze brát jako úplnou garanci rozšíření schengenského systému ke stanoveným datům. Rok 2006 poskytl v EU odpověď na některé otázky, které delší dobu zaměstnávaly úředníky i politické představitele jejích institucí i členských států. Vzhledem k těžkopádnosti legislativního i negociačního procesu lze dokonce říci, že těchto odpovědí a částečných řešení přinesl uplynulý rok poměrně dost, zdaleka ne ve všech případech však byly výsledky uspokojivé a pozitivní, což platí především pro legislativní vývoj na poli vnitřního trhu. Zde lze naopak v mnohém považovat za pozitivní, jestliže se prozatím daří oddalovat či blokovat některé harmonizační či regulační iniciativy (zejména v daňové oblasti). I v roce 2007 lze očekávat, že některá důležitá témata budou tvořit trvalou součást agendy institucí EU, ať již jde o další rozšiřování, či naopak hledání alternativních cest ke kandidátům aspirujícím na vstup, budoucnost revize primárního práva, energetickou politiku, ochranu životního prostředí, ochranu duševního vlastnictví, vnější ekonomické vztahy včetně pokračování jednacího kola WTO, Pakt růstu a stability, budoucnost eura a jeho potenciálních dalších uživatelů či diskusi o dalších reformách SZP, strukturální a kohezní politiky a o podobě eventuelní reformy rozpočtu EU. Vývoj těchto kauz bude ovlivňovat nejen aktivita institucí EU, ale do značné míry i členské státy, ať již půjde o závěry ambiciózního německého předsednictví nebo o výsledky francouzských prezidentských voleb. 14

15 prosinec 2005 leden 2006 PROSINEC 2005 LEDEN 2006 EXECUTIVE SUMMARY I. PROJEDNÁVANÁ LEGISLATIVA (VYBRANÉ OBLASTI) 1.1 Evropský parlament Celoevropské mýtné EP na svém prosincovém zasedání naprosto neočekávaně schválil návrh směrnice modifikující Normu 1999/62, která zavedla na celoevropské úrovni poplatky za používání silniční sítě. Nová směrnice by se měla vztahovat na všechna vozidla nad 3,5 t používaná ke komerčním účelům od roku Sporné body Obecně je revidovaná směrnice výsledkem boje mezi EP a Radou a mezi periferními státy, které se obávají zbytečného zvýšení poplatků za používání silnic, a státy tranzitními, které by rády ze získaných financí opravovaly své permanentně poškozované silnice. V případě ČR například platí, že ani zavedení mýtného nepřinese kýžený efekt v podobě kvalitnějších silnic. Objem vybraných peněz pravděpodobně nebude dostatečný a stále bude trvat požadavek na zásadní reformu správy a financování Státního fondu dopravní infrastruktury. Reakce aktérů Z reakcí, které na schválení směrnice zazněly, stojí krom adoračního prohlášení Komise za zmínku především zpráva Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU), která dala najevo, že další (vyšší) zpoplatnění silnic přepravce zruinuje, protože se nepočítá s adekvátním snížením jiných poplatků (např. spotřební daně z paliv). Směrnice o službách Otázka směrnice o službách se znovu stala předmětem ostrých politických sporů krátce po začátku nového roku. Levicové frakce v EP navrhly, aby při únorovém hlasování byl text jako celek zamítnut v duchu hesla raději žádná než špatná norma. Liberalizace služeb v EU, resp. skutečné naplnění jedné ze čtyř svobod Unie, by se tak opět odložilo. Další vývoj V průběhu ledna a února se očekávají četné aktivity zaměřené proti návrhu směrnice, a to jak na evropské úrovni, tak na úrovních národních. Plénum bude o návrhu hlasovat ve dnech února. 1.2 Evropský soudní dvůr Žaloba na Českou republiku Komise podala 10. ledna několik žalob k Evropskému soudnímu dvoru poté, co dotčené země adekvátně nereagovaly ani na první formální dopis, ani na tzv. odůvodněné stanovisko. Je mezi nimi i Česká republika, která podle Komise plně neimplementovala směrnice o uznávání lékařských a zubařských kvalifikací (1978/686 a 1993/16). Další vývoj Česká strana se k rozsudku v době přípravy k monitoringu kvalifikovaně (oficiálně) nevyjádřila. ČR ve výjimečném případě hrozí i pokuta nařízená rozsudkem ESD. Práva cestujících leteckých společností Evropský soudní dvůr 10. ledna rozhodl, že Nařízení 2004/261 (účinné od 17. února 2005) je platné. Znamená to, že cestující leteckých společností mají právo na kompenzace za zpoždění nebo zrušení letu. Pozadí rozsudku Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA) a Asociace evropských nízkorozpočtových aerolinek (ELFAA) proti nařízení dlouhodobě protestovaly, protože je podle nich v rozporu s mezinárodně uznávanými standardy pro kompenzace cestujícím (Montrealská úmluva), nezakládá potřebnou právní jistotu, je neproporcionální a v případě nízkorozpočtových aerolinek požaduje kompenzace, které několikanásobně převyšují cenu letenky. 15

16 Monitoring evropské legislativy 2006 Reakce aktérů IATA i ELFAA s podporou Asociace evropských aerolinek (AEA) rozsudek ESD okamžitě odsoudily jako absurdní, byť tvrdí, že jej budou respektovat. Komise zprávu naopak přivítala. Další vývoj Letecké společnosti v důsledku rozsudku navýší své roční náklady až o 600 mil.. Po sérii špatných zpráv, mezi něž patří 11. září 2001, epidemie SARS či zvyšování ceny leteckého benzínu, jde o další zátěž, kladenou na letecké společnosti. 1.3 Komise Evaluace konvergenčních a stabilizačních programů předložených Finskem, Švédskem, Dánskem, Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem Se začátkem nového roku byly zveřejněny výsledky hodnocení programů naplňování podmínek reformovaného Paktu růstu a stability, konvergenčních a stabilizačních programů do roku 2008, které na žádost Komise předložilo šest zemí. Výsledky hodnocení Komise ve svém hodnocení, které se v souvislosti se změnami Paktu růstu a stability zabývalo zejména plněním konvergenčních kritérií, jež jsou pro ČR nejbolestivější (míra rozpočtového dluhu a celkové zadluženosti veřejných financí), konstatovala, že zcela v souladu se střednědobými cíli reformovaného Paktu je stav veřejných financí ve Finsku, Švédsku a Dánsku. Výsledky nových členských zemí Komise v případě ČR a Slovenska nekonstatovala spokojenost, ale upozorňovala na potřebu zvýšit úsilí v oblasti rozpočtové stabilizace a využít k ní současného hospodářského růstu (v případě Slovenska ovšem zhruba o 2 % vyššího než v případě ČR), i když se zdá, že obě země jsou na cestě k nápravě rozpočtových schodků do roku 2007, respektive 2008 (v případě ČR), jak jim důrazně doporučila v roce 2005 Rada. Největší problémy konstatovala Komise v případě Maďarska, které se potýká s rozpočtovým schodkem přesahujícím 6 % HDP. Konvergenční kritéria srovnání ČR, Slovenska a pobaltských zemí Přestože ČR disponuje nižší mírou celkového zadlužení veřejných financí než vyzdvihované Švédsko a nemá problém s plněním konvergenčních kritérií, která se týkají povolené míry inflace a výše úrokových měr, během roku 2005 také neušlo pro plnění konvergenčních kritérií týkajících se stavu státního rozpočtu kritice ze strany Komise. Konvergenční program ČR uvádí jako střednědobý cíl snížení rozpočtového schodku, jehož míra dosahující nyní 3 % HDP představuje pro ČR velmi problematické konvergenční kritérium, které jí brání vstoupit do mechanismu ERM II, na hodnotu pohybující se okolo 1 % HDP. Komise však považuje za realistické datum dosažení takto nízkého rozpočtového schodku ze strany ČR nejdříve rok 2012, na Slovensku se předpokládá prolomení jednoprocentní hranice již okolo roku Zpráva Komise je také příznivější vůči Slovensku pokud jde o doporučovaná opatření pro budoucnost. Sdělení týkající se výpočtu podnikatelské daně pro malé a střední podniky provozující svoji činnost v zahraničí (v rámci EU) 10. ledna zveřejnila Komise ve formě právně nezávazného sdělení pravidla pro výpočet výše daně z příjmu právnických osob pro malé a střední podniky. Komise v tomto sdělení, jehož podoba měla podle legislativních plánů již rok existovat, doporučila aplikaci pravidla stanovení výše zdanění podnikatelské činnosti na základě pravidel panujících u mateřské firmy pro případ, že se malý či střední podnikatel rozhodne provozovat svoji pobočku či dceřinou společnost v zahraničí, na území jiného členského státu. Význam sdělení Toto dlouho očekávané opatření (ovšem právně nezávazného charakteru) má napomoci překonání překážek, jež způsobují odlišné systémy zdanění v různých členských státech, a umožnit tak efektivnější pohyb kapitálu. Sporné body Návrh přivítala lobbistická organizace sdružující malé a střední podniky (UEAPME), značnou nelibost nad ním ovšem projevuje řada členských států, které se brání myšlence zasahování cizích daňových systémů do jejich vlastního daňového systému. 1.4 Výbor regionů Národní reformní programy Lisabonské strategie z hlediska regionů 10. ledna byly zveřejněny výsledky průzkumu, který Výbor regionů (CoR) v období září říjen 16

17 prosinec 2005 leden zorganizoval mezi regionálními rozhodovacími autoritami v jednotlivých členských státech. Průzkum se týkal průběhu přípravy národních reformních programů, které měly jednotlivé členské státy podle inovované Lisabonské strategie povinnost vypracovat a předložit Komisi. Výsledky průzkumu CoR Výbor regionů chtěl zjistit, do jaké míry byly do tvorby těchto programů v jednotlivých členských státech zapojeny regionální autority. Průzkum přitom odhalil, že ve většině případů regionální úroveň vůbec konzultována nebyla, anebo jejich požadavky nebyly vzaty v úvahu. Pouze v 17 % případů respondenti dávali najevo svoji spokojenost se zapojením do tvorby těchto programů. Nejpříznivější reakce přicházely z Lotyšska, Belgie, Rakouska, Itálie či Španělska, v případě posledních čtyř jmenovaných zemí je přitom tradice zapojení regionů do negociací s centrální úrovní dlouhodobá a vyplývající z legislativní povinnosti. Nejmenší míra zapojení regionálních a lokálních autorit do přípravy plánů byla naopak průzkumem konstatována v ČR, Portugalsku, Slovinsku či Irsku. II. AKTUÁLNÍ PROBLÉMY 1.1 Budoucnost EU Budoucnost euroústavy Se začátkem nového roku a nástupem nového, rakouského předsednictví se znovu vynořilo i téma euroústavy. Řešení klíčových problémů evropské integrace za britského předsednictví Během půlroku britského předsednictví se EU realisticky soustředila na řešení největšího a nejdůležitějšího problému otázky finančního výhledu pro roky , bez něhož nelze sestavit následující rozpočet tak, aby odpovídal podmínkám EU-27, jež by zároveň zohledňovaly zvýšené potřeby nových členů. Změny s nástupem rakouského předsednictví S nástupem rakouského předsednictví federalisticky orientované kruhy v EU, jejichž centrem se v poslední době stává především EP, očekávaly vyjádření k dalšímu osudu euroústavy, a to přestože není navzdory prosincové dohodě Evropské rady ještě zcela vyřešen osud finanční perspektivy. Rakousko vyhlásilo úmysl zrekapitulovat výsledky debat o euroústavě a o budoucnosti EU, které měly údajně probíhat v rámci členských států, a oživit tuto otázku výrazněji na summitu Evropské rady v březnu Francouzské a nizozemské úvahy o euroústavě K dalšímu osudu euroústavy se vyjádřili též klíčoví představitelé dvou zemí, v nichž byla zamítnuta. Ve Francii se nad ním střetli ministr vnitra Sarkozy, považovaný za nejpravděpodobnějšího nástupce stávajícího prezidenta Chiraca ve volbách v roce 2007, a právě prezident Chirac. Euroústava očima Evropského parlamentu EP, který se stal již v druhé polovině roku 2005 centrem debat o budoucnosti dokumentu, odloženého ze zřetele Radou, předsednickou zemí i předsedou Komise Barrosem, kteří se přikláněli k názoru, že by k oživení euroústavy dojít nemělo, se zabýval několika variantami budoucnosti euroústavy. K největším stoupencům návratu k ní zde přitom patří předseda EPP-ED Pöttering, který prohlásil 12. ledna na tiskové konferenci v Bruselu, že hlavy I (hodnoty EU, včetně samostatné právní subjektivity, institutu občanství EU, dělby kompetencí a dalších podstatných prvků) a II (Charta základních práv) euroústavy mají být za všech okolností zachovány a brány za základ dalších jednání o podobě euroústavy. Rozšiřování EU Otázka příštího rozšiřování Spíše skeptický postoj k dalšímu rozšiřování EU, který naznačil, že EU možná nebude ochotna jít za rámec procesu připravovaného na 1. leden 2007, vyjádřili na přelomu roku 2005 a 2006 hned dva vysoce postavení evropští politikové. V prosinci 2005 do značné míry šokovalo prohlášení nizozemské komisařky Kroesové o tom, že rozšířením EU o Bulharsko a Rumunsko bude absorpční kapacita Unie již zřejmě naplněna a strop 27 členů by měl být do budoucna považován za definitivní. V tomto smyslu se vyjádřil mimo jiné i francouzský ministr vnitra Sarkozy. Sarkozy navíc znovu oživil ideu zvláštního statusu přidruženého partnerství, který by měl být nabídnut namísto členství všem dalším zemím sousedícím s rozšířenou EU-27 a ucházejícím se o členství namísto plnoprávného členství. Rozšiřování o Bulharsko a Rumunsko se tyto úvahy o možném stanovení maximálního povoleného počtu členů EU prozatím nedotkly. Naopak, v lednu 2006 přistoupení obou zemí ratifikovala jako první ze zakládajících členů ES/EU Itálie parlamentní cestou. Mezitím se ovšem vynořilo nepodložené obvinění, že se na území Bulharska a Rumunska na- 17

18 Monitoring evropské legislativy 2006 cházejí dlouhodobě tajné vězeňské tábory CIA pro osoby podezřelé z terorismu. Za takových okolností by oba státy nemohly do EU vstoupit, jak se vyjádřil komisař pro justici a vnitro Frattini. Nabízí se tedy otázka, zda se EU nepokouší takto oddálit své rozšíření. Turecko Obavy posílily na počátku roku 2006 i ve vnímání jiné sousední země EU, která již dlouhá desetiletí usiluje o členství v ES/EU a jíž se poprvé v roce 2005 otevřela možnost zahájení přístupových rozhovorů, Turecka. Tentokrát nikoli z kulturně-náboženských důvodů, ale z důvodů obav z onemocnění ptačí chřipkou, která si v této zemi bezprostředně sousedící s EU vyžádala v prvním lednovém týdnu životy tří dětí. Přístupové rozhovory s Tureckem a současně Chorvatskem, zahájené formálně v říjnu 2005, mají navzdory tomu i navzdory některým prohlášením hlásícím stop dalšímu rozšiřování pokračovat (již projednáváním konkrétních kapitol acquis) podle harmonogramu rakouského předsednictví v první polovině roku Ukrajina Ještě o dalším nečlenském státě se počátkem roku 2006 hovořilo v souvislosti s jeho usilováním o sbližování s EU a o reálných možnostech takového sbližování, a to o Ukrajině. Tato země byla pro členské státy EU spojena na přelomu roku především s kauzou svého sporu s Ruskem coby hlavním dodavatelem zemního plynu a dalších energetických zdrojů. Hovoří se o zásahu ze strany EU či jejích klíčových zemí (především Německa sehrávajícího ve vztazích s Ruskem v rámci EU tradičně hlavní roli). Každopádně ohlasy rusko-ukrajinské krize ozývající se z nitra evropských institucí mapují přetrvávající nevyváženost přístupu EU k tzv. východní politice. Většina poslanců EP vyjadřujících se ke krizi se přikláněla ke kritice Ruska za jeho energetickou i zahraniční politiku vůči Ukrajině, jejich vyjádření dokonce obsahovala poněkud jednostranné poukazy na projevy autoritarismu v ruské zahraniční politice. EU přitom není krom této kritiky schopna poskytnout Ukrajině de facto žádnou formu podpory, ani záruku členství, pouze ne vždy uspokojivý rámec asistenčního programu finanční a politické podpory European Neighbourhood Policy (evropská politika sousedství). Z plynové krize vztahů Ruska a Ukrajiny vyvodila EU zdá se spíše několik poučení týkajících se sebe a své energetické politiky, nežli Ukrajiny. Komise využila krize k volání o posílení (legislativní) společné energetické politiky EU a o větší diverzifikaci energetických zdrojů, která by odvrátila závislost EU na ruských energetických zdrojích, která se prokázala během této krize. 1.2 Financování EU Finanční perspektiva K nejvýznamnějším událostem závěru roku 2005 náležel v kontextu politického a legislativního prostředí EU konsenzus Evropské rady na podobě návrhu nové finanční perspektivy pro roky Meziinstitucionální dohoda prozatím neexistuje Při informování o této události bývá ovšem často opomíjena skutečnost, že dohoda Evropské rady, tedy premiérů (eventuelně prezidentů ve francouzském případě) členských států a zároveň jedné ze tří klíčových institucí EU, ještě neznamená definitivní a závazné přijetí budoucí finanční perspektivy. Rozpočtový výhled, určující pro sedm let maximální výdajové stropy evropských financí, totiž potřebuje ke své platnosti obnovení tzv. meziinstitucionální dohody, která finanční perspektivu po právní stránce zaštiťuje dohody všech tří klíčových institucí EU, Komise, Rady i Evropského parlamentu. Potenciální problémy finanční perspektivy v Evropském parlamentu Od počátku ledna 2006 přitom EP indikoval, že právě na jeho nesouhlasu by mohl návrh finanční perspektivy pro roky z dílny Evropské rady ztroskotat. Sporné body kritiky EP: revizní klauzule Revizní klauzule požaduje od Komise zahájení přípravy hluboké reformy mechanismu financování evropského rozpočtu i struktury samotného rozpočtu, včetně kontroverzní společné zemědělské politiky (CAP). Hotový návrh reformy má být v podobě zprávy předložen Komisí na přelomu let 2008/2009. Poté má o všech bodech reformy hlasovat Evropská rada. EP a jeho rozpočtový výbor, který o kompromisu nad novou finanční perspektivou předběžně jednal 11. ledna, přitom projevuje značnou nespokojenost nad tím, že mu podle revizní klauzule není v připravované reformě evropských financí přisouzena žádná role. Otázka evropské daně Tato vize je prozatím vzdálená a částečně spekulativní, důležité však je, že EP požaduje svůj podíl na případné reformě evropských financí, která by se měla týkat výdajové stránky (nová 18

19 prosinec 2005 leden 2006 struktura a především reforma financování CAP), ale i stránky příjmové. EU (zejména Komise) má zájem na tom, aby se snížil podíl dodatkového zdroje a aby si ES/EU pořídila ve své historii již pátý (po clech, zemědělských clech, zdroji z podílu vybraného DPH a po dodatkovém zdroji ) příjmový zdroj, který by měl být v pravdě nadnárodní, v podobě tzv. evropské daně. Výdajová stránka finanční perspektivy Další bod kritiky britského kompromisu, zaznívající z řad rozpočtového výboru EP, představuje výdajová stránka, především celková výše stanoveného rozpočtového stropu pro jednotlivé roky. Rozpočtový výbor EP dal 11. ledna většinou svých členů najevo, že je nutno navýšit celkový rozpočtový strop i výši v jednotlivých nadpisech (především některé položky Podnadpisu 1a Lisabonská agenda a Nadpisu 3 Občanství, spravedlnost a vnitřní bezpečnost, tedy nejen např. podpora malých a středních podniků, ale také např. podpora programů Mládež, některých programů na propagaci EU v členských státech či oblasti ochrany spotřebitele; EP se odmítá smířit také s podstatnými škrty, jež britský návrh učinil v kapitole 4 EU jako globální aktér). V duchu zásady raději žádný kompromis než příliš úsporný kompromis. Pravděpodobnost odmítnutí finanční perspektivy ze strany EP hledisko ČR Možnost, že EP při svých obstrukcích uspěje, nebo že jako mnohokrát v minulosti ustoupí za cenu některých menších kompromisů v jeho prospěch, bude záviset i na postoji dalších dvou institucí (Komise a Rady, jíž nyní předsedá Rakousko) v zákulisním vyjednávání. Čeští poslanci frakce EPP-ED (především z klubu ODS) již indikovali, že se neztotožní s postojem předsedy frakce Pötteringa a nepodpoří zamítavé stanovisko, které EP k finanční perspektivě podle britského návrhu připravuje, z důvodu, že se jedná o v dané situaci nejpřijatelnější kompromis. Stanovisko rozpočtového výboru EP Rozpočtový výbor již Bögeho stanovisko k britskému návrhu, které návrh odmítlo v současné podobě, nezaručující budoucí prosperitu a solidaritu v Evropě, většinově podpořil. Stanovisko obsahuje požadavky na: a) větší spolurozhodovací mandát EP při negociacích o finanční perspektivě i jejích případných reformách, negociacích, v nichž by chtěl EP více hájit evropskou dimenzi rozpočtových výdajů; b) vyšší objem celkové finanční perspektivy i rozpočtových stropů pro jednotlivé roky. Očekává se, že jednání o nové finanční perspektivě mohou být v závislosti na verdiktu EP a navzdory prosincovému kompromisu Evropské rady definitivně ukončena nejdříve v únoru 2006, tak, aby mohl být podle nové finanční perspektivy vytvořen první rozpočet na rok 2007 a mohla být dokončena a po finanční stránce konkretizována legislativa týkající se jednotlivých kapitol finanční perspektivy. Komise bude v této kauze zřejmě hájit britský návrh, a to nejen s ohledem na zisky pro nové členy, ale také ve snaze obhájit jednu z úloh EU. Pokud by návrh odmítl EP, je otázkou, jak se zachová Rada, jednající nyní pod rakouským předsednictvím, o němž lze v podstatě s jistotou říci, že nebude tak radikální, samostatné, odvážné ani ambiciózní ve snahách ovlivnit budoucnost EU jako předsednictví britské. Spor o finanční perspektivu vyvolal úvahy britských konzervativců o odchodu z EPP-ED Že debaty o finanční perspektivě ještě budou emocionální a vyhrocené a že EP v nich může se svým současným většinovým postojem sehrát významnou úlohu, to naznačuje odhodlání skupiny sestávající z drtivé většiny členů britské Konzervativní strany z frakce EPP-ED zcela vystoupit a založit frakci vlastní. Toto rozhodnutí oznámila zmíněná skupina britských konzervativních poslanců v lednu, právě pod dojmem vývoje většinového odmítavého názoru EPP-ED k britskému návrhu finanční perspektivy. Existuje možnost, že by se k frakci mohl přidat zbytek skupiny ED včetně devíti poslanců za ODS, kteří však ohlásili možnost připojení k potenciální frakci britských konzervativců teprve po českých parlamentních volbách na jaře Justice a vnitro Kauza tajných věznic CIA Během ledna zahájila svoji činnost speciální vyšetřovací komise EP, kterou ještě na sklonku roku 2005 EP ustanovil za účelem vyšetření kauzy tajných věznic pro osoby podezřelé z teroristické činnosti a pocházející zejména z Iráku a Afghánistánu, provozovaných CIA na území některých evropských států. Konkrétní vyšetřovatelé mají být jmenování na počátku února. Podle švýcarského deníku Sonntagsblick, který přinesl údajnou tajnou zprávu egyptského premiéra určenou pro egyptskou ambasádu v Londýně a zadrženou švýcarskými tajnými službami, 19

20 Monitoring evropské legislativy 2006 měly být utajené věznice provozované USA na území několika států východní Evropy, konkrétně Rumunska, Bulharska, Ukrajiny, ale také v Kosovu a Makedonii. Toto obvinění by mohlo eventuelně otřást i ambicemi Rumunska a Bulharska na členství v EU. Komise se již nechala slyšet, že vědomá existence takových zařízení na území daného státu je v rozporu s čl. 6 platné Smlouvy z Nice, který hovoří o základních hodnotách Unie. Za jejich porušení mohou být členským státům i odebrána hlasovací práva v evropských institucích, nečlenský stát porušující zásady čl. 6 pak nemůže do EU podle Komise vstoupit. Do vyšetřování se mezitím účinněji (také prostřednictvím nástrojů, jež má k dispozici) zapojila Rada Evropy, která hodlá s využitím organizace monirotující pohyb letecké dopravy Eurocontrol a jejích archívů zpětně monitorovat možný pohyb letounů vezoucích vězně, včetně jejich destinací. Plán Komise na harmonizaci pravidel legální migrace Komise ještě v prosinci 2005 odkryla poměrně dlouho očekávaný plán na harmonizaci pravidel legální migrace v rámci EU. Obsah plánu Komise chce v rámci tohoto plánu vydat minimálně pět návrhů směrnic do roku 2009, přičemž jejich obsahem by měl být také systém vydávání tzv. zelených karet, podobných režimu dosažitelnému pro cizí státní příslušníky ucházející se o práci v USA. Zelené karty, které znamenají pracovní povolení spojené s povolením pobytu a možností pobírání sociálních dávek (tedy de facto zisk stejných podmínek pro práci, jaké má občan dané země), by měly být vydávány vysoce kvalifikovaným občanům nečlenských zemí. Takovéto povolení vydané jedním členským státem by je přitom opravňovalo k práci za stejných podmínek na celém území EU. Sporné body Tento plán komisaře pro justici a vnitro Frattiniho by se ovšem mohl nelíbit novým členským státům, které mají během sedmiletého přechodného období, rozděleného na tři etapy, de facto zapovězen rovnoprávný vstup na pracovní trhy ve většině starších členských zemí (s výjimkou Velké Británie a Irska, které ovšem neposkytují novým členům zcela rovnoprávné postavení pokud jde o jejich možnost využívat výhody sociálního systému, a Švédska, které nyní jediné poskytuje občanům nových členských států přístup na svůj pracovní trh za zcela rovných podmínek se svými občany). Sedmileté přechodné období na volný pohyb pracovních sil, jež zavedli ostatní starší členové vůči členům novým, skončí nejdříve v roce 2012, někteří z nich (především Německo a Rakousko) již indikovali, že jej hodlají vyčerpat až do konce, nová německá vláda dokonce tuto klauzuli o zaručené ochraně vlastního pracovního trhu vložila do koaliční smlouvy. O pravděpodobném zrušení zákazu rovného přístupu na svůj pracovní trh pro občany nových členských zemí po uplynutí prvního dvouletého období, tedy 1. května 2006, prozatím otevřeně hovořilo pouze Finsko a Španělsko. Podmínky plánu z hlediska nových členských států Pokud by tedy zásady evropské politiky legální migrace, které by umožňovaly vydávání zelených karet s povolením pracovat za rovných podmínek nejen ve členském státě EU, který jej vydal, ale kdekoli jinde v Unii, byly přijaty a začaly platit již okolo roku 2009, znamenalo by to vznik nepoměru diskriminujícího některé členské státy EU proti nečlenům. Na druhou stranu by tyto plány Komise mohly být pro nové členy příležitostí, jak protestovat proti nerovné situaci, do níž se podmínkami Přístupové smlouvy dostaly. 1.4 Rakouské předsednictví Rakousko se 1. ledna ujalo půlročního předsednictví EU. Většina pozorovatelů se shodla na tom, že Rakousko ve velkých kauzách Unii pravděpodobně nic zásadního nepřinese, resp. že většinu palčivých otázek budou muset vyřešit předsednictví následující. podobná očekávání se váží k Finsku, které bude EU předsedat ve druhé polovině roku. Příští rok zahájí svým předsednictvím Německo. Charakteristika země Rakousko je ve specifické situaci: jde o malou neutrální zemi, která se k EU připojila až v roce 1995, kde občané poměrně málo důvěřují evropským institucím (i méně než např. ve Velké Británii či Švédsku). Navíc se budou na podzim 2006 konat parlamentní volby. Posun v agendě Od Rakouska se neočekává podstatnější posun ve dvou důležitých otázkách v návrhu směrnice o službách a v problematice REACH. Důležitější pravděpodobně budou zahraničněpolitické záležitosti: vstup Rumunska a Bulharska (závěrečné hodnocení zemí, případné 20

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský kontext přípravy pravy budoucího období Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj 1 Páté Kohezní fórum Konalo se v Bruselu 31. ledna

Více

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU ČR v EU Základní přehled historie vstupu České republiky do Evropské unie 1988 ČSSR a Evropská společenství navázaly diplomatické styky 1990 ČSFR podepsala dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci s

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Další rozšiřování EU Problémy a perspektivy. Vladimír Bartovic Institut pro evropskou politiku EUROPEUM 2008

Další rozšiřování EU Problémy a perspektivy. Vladimír Bartovic Institut pro evropskou politiku EUROPEUM 2008 Další rozšiřování EU Problémy a perspektivy Vladimír Bartovic Institut pro evropskou politiku EUROPEUM 2008 Politika rozšiřování - Kodaňská kritéria Politická: Institucionální stabilita Demokracie a právní

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2011 KOM(2011) 138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Evropský parlament. Rada

Evropský parlament. Rada Fórum pre Komunikačné Technológie seminár Telekomunikační stavby III 25. November 2010 2010 AT&T Intellectual Property. All rights reserved. AT&T and the AT&T logo are trademarks of AT&T Intellectual Property.

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

DOPAD ČLENSTVÍ V SCHENGENSKÉM SYSTÉMU NA ČESKOU REPUBLIKU ANALÝZA FÓRUM PRO EVROPSKOU POLITIKU - EUROPEUM ČERVEN 2002

DOPAD ČLENSTVÍ V SCHENGENSKÉM SYSTÉMU NA ČESKOU REPUBLIKU ANALÝZA FÓRUM PRO EVROPSKOU POLITIKU - EUROPEUM ČERVEN 2002 DOPAD ČLENSTVÍ V SCHENGENSKÉM SYSTÉMU NA ČESKOU REPUBLIKU ANALÝZA FÓRUM PRO EVROPSKOU POLITIKU - EUROPEUM ČERVEN 2002 1. Schengenský systém a Česká republika Česká republika při jednání o svém vstupu do

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou.

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. EKONOMICKÁ REFORMA V EVROPĚ, ÚNOR 2002 - SHRNUTÍ REALIZACE EVROPSKÉHO POTENCIÁLU Aby Evropa fungovala Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. Bílá kniha

Více

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Konzultace Evropské komise, GŘ pro vnitřní trh a služby Předběžná poznámka: Tento dotazník vypracovalo Generální ředitelství pro

Více

Řazeno dle kódu EC PLZ

Řazeno dle kódu EC PLZ Řazeno dle kódu EC PLZ Kód Autor Název Vydavatel Stran Anotace EC PLZ 01 PITROVÁ, M., FIALA, P. Evropská unie CDK, 2005 743 Obecné EC PLZ 04 a, b ZAHRADNÍK, P. Vstup do : přínosy a náklady C.H. Beck, 2003

Více

Je předpokladem pobytu (včetně trvalého) majetnost cizince? Není to pravdou.

Je předpokladem pobytu (včetně trvalého) majetnost cizince? Není to pravdou. Je zavedení národního víza zpřísněním? Není to Pravdou je, že návrh nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců umožňuje na rozdíl od stávajícího zákona o pobytu cizinců žádat rovnou na zastupitelském úřadu

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz

Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz Bdocnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova Jan Březina Bdocnost SZP úvod V sočasnosti běží naplno diskse o bdocnosti SZP důležitost lobbying v institcích EU prezident Sarkozy (2010): vyvolám

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

Sdělení pro veřejnost - Odložením přístupu Turecka k Úmluvám

Sdělení pro veřejnost - Odložením přístupu Turecka k Úmluvám Sdělení pro veřejnost - Odložením přístupu Turecka k Úmluvám V souvislosti se zveřejněnou informací o přístupu Chorvatska a Turecka k Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 18. 12. 2009 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě z vlastního podnětu na téma EHP/Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního

Více

AIA Akademická informační agentura. Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv. Zpracovala: Eva Jermanová

AIA Akademická informační agentura. Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv. Zpracovala: Eva Jermanová AIA Akademická informační agentura Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv Zpracovala: Eva Jermanová MEZINÁRODNÍ (BILATERÁLNÍ) SMLOUVY Nabídky stipendijních pobytů podle dvoustranných

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.11.2007 SEK(2007) 1497 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí Spotřební daň z minerálních olejů v České republice - prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011 Liberální institut - Praha RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce EVROPSKÁ KOMISE Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce Současné rozšiřování EU Obsah 20 2., upravené vydání 1. Vznik EU 2. Instituce EU 3. Rozhodování

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

INFORMACE Interní zpravodaj

INFORMACE Interní zpravodaj Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 16/2009 17. 7. 2009 EVROPSKÁ RADA 18. A 19. ČERVNA 2009 Ze závěrů předsednictví: Kapitola "Institucionální otázky" a její přílohy: - Rozhodnutí

Více

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ SN 2682/13 ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ GENERÁLNÍ TAJEMNÍK RADY, s ohledem na jednací řád Evropské rady ze dne 1. prosince 2009

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŢÁKY

VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŢÁKY PROJEKT Zlepšení podmínek výuky učebních oborů CZ.1.07./1.1.06/01.0079 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŢÁKY Vyučovací

Více

Změny v zajištění celního dluhu v režimu tranzitu v souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni 1. 7. 2013

Změny v zajištění celního dluhu v režimu tranzitu v souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni 1. 7. 2013 Změny v zajištění celního dluhu v režimu tranzitu v souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni 1. 7. 2013 V souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni

Více

ROZŠÍŘENÍ SCHENGENSKÉHO PROSTORU

ROZŠÍŘENÍ SCHENGENSKÉHO PROSTORU ROZŠÍŘENÍ SCHENGENSKÉHO PROSTORU Vít Nejedlo prosinec 2007 Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, 110 00 Praha 1; tel./fax. +420 224 813 460; www.amo.cz; info@amo.cz V EVROPĚ PADAJÍ DALŠÍ HRANICE:

Více

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Ministerstvo zemědělství Č.j.: 85788/2015-MZe-14112 V Praze dne ledna 2015 Výtisk č. K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Věc: Aktuální situace v nastavení

Více

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 00327/11/CS WP 180 Stanovisko č. 9/2011 k revidovanému návrhu odvětví na rámec pro posuzování dopadů aplikací RFID na soukromí a ochranu údajů

Více

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY S160/06 VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY Dokument Komise a generálního tajemníka, vysokého představitele určený pro zasedání Evropské rady ČELIT VNĚJŠÍM ENERGETICKÝM RIZIKŮM EU

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií)

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Výběr vhodných destinací pro uplatnění české potravinové produkce na trzích EU a třetích zemí. Úvod

Více

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance

Více

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 27. března 2014 o druhém koordinovaném plánu kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při uvádění některých

Více

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA EU a její severoameričtí partneři, Spojené státy americké a Kanada, vyznávají společné hodnoty demokracie, lidských práv a hospodářské a politické svobody a rovněž

Více

Jste občanem Evropské unie

Jste občanem Evropské unie Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku

Více

Neoficiální překlad Generálního sekretariátu Rady SMLOUVA O STABILITĚ, KOORDINACI A SPRÁVĚ V HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNII

Neoficiální překlad Generálního sekretariátu Rady SMLOUVA O STABILITĚ, KOORDINACI A SPRÁVĚ V HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNII Neoficiální překlad Generálního sekretariátu Rady Předmět: SMLOUVA O STABILITĚ, KOORDINACI A SPRÁVĚ V HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNII CS SMLOUVA O STABILITĚ, KOORDINACI A SPRÁVĚ V HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNII MEZI

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

SMLOUVA O STABILITĚ, KOORDINACI A SPRÁVĚ V HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNII MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, BULHARSKOU REPUBLIKOU, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM,

SMLOUVA O STABILITĚ, KOORDINACI A SPRÁVĚ V HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNII MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, BULHARSKOU REPUBLIKOU, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SMLOUVA O STABILITĚ, KOORDINACI A SPRÁVĚ V HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNII MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, BULHARSKOU REPUBLIKOU, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ESTONSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM,

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření

Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření MEMO/06/173 V Bruselu dne 27. dubna 2006 Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření Evropská unie již dva roky sdružuje 25 členských států a pracuje ve 20 úředních jazycích. Připravuje se také na

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Češi se obávají o své finanční zajištění v důchodu, důchodovou reformu chtějí

Češi se obávají o své finanční zajištění v důchodu, důchodovou reformu chtějí Češi se obávají o své finanční zajištění v důchodu, důchodovou reformu chtějí Důchodová reforma je horkým bramborem všech polistopadových vlád a je i jednou z hlavních priorit nynější vlády, která disponuje

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

Budoucnost platebních transakcí. Marcel Gajdoš Senior Relationship Manager Visa Europe 20/9/2011

Budoucnost platebních transakcí. Marcel Gajdoš Senior Relationship Manager Visa Europe 20/9/2011 Budoucnost platebních transakcí Marcel Gajdoš Senior Relationship Manager Visa Europe 20/9/2011 Agenda Aktuální statistiky a vývoj trhu v ČR Situace v ČR Zajímavosti ze světa a budoucnost Visa Europe -

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU L 182/42 Úřední věstník Evropské unie 13.7.2012 AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EU-ESVO PRO SPOLEČNÝ TRANZITNÍ REŽIM č. 3/2012 ze dne 26. června 2012,

Více

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST . Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Řešení eurokrize:

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Polsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr

Polsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr Polsko Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr CORPORATE INFORMATION informace o jurisdikci Rozloha Polska je 312,683 km². Polsko

Více

Solidní vývoj hospodářského výsledku - zisk (před zdaněním, konsolidovaný) zhruba 340 mil. EUR

Solidní vývoj hospodářského výsledku - zisk (před zdaněním, konsolidovaný) zhruba 340 mil. EUR Č. 28/2009 10. listopadu 2009 Vienna Insurance Group v 1. až 3. čtvrtletí 2009: Koncernové pojistné převýšilo 6 mld. EUR Solidní vývoj hospodářského výsledku - zisk (před zdaněním, konsolidovaný) zhruba

Více

ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL

ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL Diskusní seminář - Česká Treasury Asociace 28. dubna 2009 Aleš Kolman ved. odboru finančnířízení, UNIPETROL SERVICES, s.r.o. ales.kolman@unipetrol.cz Představení

Více

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ Martin Mana Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ; 22. dubna 2015 Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6 ČESKÝ

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více