Anketa laické veřejnosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kuřim Vyhodnocení

Transkript

1 Anketa laické veřejnosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kuřim Vyhodnocení Centrum pro komunitní práci

2 Anketa laické veřejnosti ve správním obvodu obce s Vyhodnocení V Přerově dne Zpracoval Ing. Vendula Večeřová Mobil: vendula.vecerova@cpkp.cz SÍDLO CpKP Palackého Přerov Tel./fax.: +40 / cpkp@cpkp.cz IČO: Číslo účtu: /000 strana /

3 strana 3/

4 Obsah Struktura respondentů... Informovanost...3 Kvalita služeb...4 Pomoc...6 Skupiny...7 Sociální služby... Využitelnost odlehčovací služby... 4 Využitelnost tísňové péče... 5 Provoz Centra denních služeb o víkendu... 5 Problémy... 6 Dotazníkové šetření v obcích správního obvodu ORP Kuřim... 7 Závěrečná zpráva... 9

5 Kuřim Struktura respondentů Struktura respondentů je klíčovým prvkem v zobecnitelnosti výsledků, získaných analýzou dat z dotazníků. Vzorek respondentů by měl proto v maximální možné míře odrážet vlastnosti celku, ze kterého byli respondenti vybráni. Jenom tak je možné výsledky výzkumu považovat za reprezentativní ve vztahu k celku. Struktura respondentů podle pohlaví muž 38% žena 6% Z grafu je zřejmé, že zatímco podíl žen v populaci je přibližně poloviční, jejich zastoupení ve vzorku je převažující. Výsledek lze považovat za vliv převažující ženské populace v oblasti sociálních služeb a také vyšší zájem o tuto tematiku u ženského pohlaví. Struktura respondentů podle věku nad 6 let % do 8 let 7% 8-6 9% % %

6 Uvedené rozdíly jsou celkem očekávatelné, převažující mírou se dotazníky zabývala populace starší 6 let. Převažující většina (99%) respondentů je z Kuřimi, a proto výsledky uvedené v této zprávě nelze, vzhledem k výše uvedenému, považovat za zcela odrážející názory obyvatel správního obvodu obce s. Je tedy potřeba se spíše zaměřovat na výrazné rozdíly mezi jednotlivými odpověďmi respondentů a rozdíly v řádech procent brát s rezervou. V případě závěrů založených na třídění druhého stupně, (názory podle jednotlivých věkových skupin atd.) dochází k částečnému zmírnění uvedených problémů a takové závěry jsou tedy i přesnější. Zvolená metoda sběru dat se ukázala jako poměrně vhodná z pohledu návratnosti a nákladů, ale její slabina spočívá v reprezentativnosti. Pokud by tedy byla ještě v budoucnu použita, bylo by vhodné při ní využít tzv. kvótní výběr respondentů. Informovanost Většina respondentů se nedomnívá, že by měla dobré znalosti nabídky sociálních služeb. Jako dobré nebo velmi dobré své znalosti ohodnotilo pouze necelých 30 % z nich, tedy asi 58 z dotazovaných. Převážná většina (47%) hodnotí svoji informovanost o sociálních službách jako malou. I když ženy tuto oblast hodnotily lépe, rozdíly oproti mužům nejsou příliš významné. Znalosti soc.služeb podle pohlaví respondentů žena muž % 0% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 00% velmi dobře dobře málo vůbec neznám nedokáži posoudit Rozdíly jsou patrné i po rozdělení respondentů podle věkových skupin. Zatímco u nejmladších respondentů své znalosti hodnotilo dobře pouhé %, u nejstarších respondentů bylo toto hodnocení v téměř 33 % případů.

7 Znalosti soc.služeb podle věku respondentů nad 6 let do 8 let 7 7 0% 0% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 00% velmi dobře dobře málo vůbec neznám nedokáži posoudit Kvalita služeb Hodnocení kvality sociálních služeb odráží jejich malou znalost mezi respondenty. Kladně je hodnotí pouze 33 % respondentů. Opačný názor má asi 0 %. Přibližně polovina respondentů ale nebyla schopná kvalitu vůbec posoudit. Pokud bychom brali v úvahu pouze odpovědi těch, kteří se ke kvalitě vyjádřili, pak ze 60 % převládá pozitivní hodnocení. Kvalita soc.služeb podle pohlaví respondentů žena muž % 0% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 00% velmi dobré dobré nedostatečné nevím nezajímám se zajímám se, ale nevím,kde hledat Hodnocení podle věkových skupin se výrazně neliší. Zdůraznit lze pouze asi 58% podíl nejstarších respondentů, kteří neví, jak by hodnotili kvalitu sociálních služeb.

8 Kvalita soc.služeb podle věku respondentů nad 6 let do 8 let % 0% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 00% velmí dobré dobré nedostatečné nevím nezajíímám se zajímám se zajímám se,ale nevím,kde hledat Podstatně výraznější rozdíly jsou ale patrné po rozdělení hodnocení podle znalostí sociálních služeb respondentů. Čím lepší znalosti o službách mají, tím je jejich hodnocení lepší. Současně roste pochopitelně i podíl těch, kteří byli schopní hodnotit. Kvalita soc.služeb podle jejich znalostí nedokáži posoudit 3 9 vůbec neznám 5 7 málo dobře velmi dobře % 0% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 00% velmi dobré dobré nedostatečné nevím nezajímám se zajímámse,ale nevím,kde hledat

9 Pomoc Anketa laické veřejnosti ve správním obvodu obce s V případě, že by respondenti potřebovali pomoc nebo radu v dané oblasti, více než 60 % (33 respondentů) by se obrátilo na svoji rodinu či přátele. Naproti tomu na lékaře, resp. psychologa by se obrátilo jen 0 %. Toto celkové shrnutí však v sobě skrývá výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami respondentů. Na koho by se respondenti obrátili s žádostí o radu či pomoc rodina a přátelé 33 8 organizace poskytující tyto služby pracovníci městského úřadu 6 5 internet 6 53 lékař nebo psycholog neví 4 0 0% 0% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 00% ano ne Při rozdělení podle věku, si rodina a přátelé uchovávají stále své první místo. Ale zatímco u nejmladších respondentů, kteří jsou ještě závislí na rodičích, by se na rodinu obrátilo více než 55 %, ve věkové skupině 40 až 6 let něco málo přes 30 %. Klesající trend se obrací až v nejstarší skupině, ze které by se na rodinu obrátilo více než 43 % respondentů. Opačný trend, kdy s věkem roste ochota požádat o pomoc, je v případě lékařů. To je ovšem způsobeno rozdílným druhem problémů, které mohou u různých věkových skupin nastat. V případě starších respondentů je pravděpodobnější výskyt zdravotních komplikací a s nimi spojených problémů, proto roste cena rad, které může poskytnout lékař. Pro nejstarší skupinu je rovněž typická malá ochota či možnost vyhledávat informace na internetu. Tuto možnost uvedlo pouze % všech respondentů. Pomoc na internetu by hledalo 0% respondentů z věkových skupin 8 40 let.

10 Na koho by se respondenti obrátili se žádostí o radu či pomoc podle věku respondentů rodina a přátele organizace poskytující tyto služby pracovníci městského úřadu internet lékař nebo psycholog neví 5 0 do 8 let nad 6 let Podobné rozdíly můžeme najít i při rozdělení respondentů podle jejich deklarovaných znalostí sociálních služeb. Zde jsou nápadné hlavně dva údaje. Ti respondenti, kteří prohlašují, že jsou dobře informováni, by se logicky nejčastěji obraceli na konkrétní organizaci poskytující požadovanou službu. Ti, kteří ale uvedli malé znalosti, by se ve větší míře naopak obraceli na svou rodinu. Mimo uvedených pět zdrojů informací mohli uvést respondenti i jiný, na který by se případně obrátili. Zde byly pouze jednotlivě uvedeny například: sociální pracovnice pečovatelské služby (pečovatelky), regionální tisk, příp. by se respondent spolehnul své znalosti nabyté studiem sociálního oboru. Skupiny Jako skupiny obyvatel, které potřebují hlavně pomoc, byli nejčastěji uváděni lidé se zdravotním postižením (tělesně, mentálně a zrakově postižení). Mimo zdravotně postižených byly často uváděny rovněž senioři, rodiny s dětmi a oběti násilí. Jako nejméně vyžadující pomoc byli označeni osoby závislé na alkoholu či drogách, nezaměstnaní, občané vracející se z výkonu trestu a na posledním místě pak menšiny. Podle formulace otázky by i poslední možná odpověď méně znamenala, že dané skupině by měla být věnována jistá péče. Nebylo zde možné vyjádřit názor, že dané skupině nemá být věnována žádná pozornost. Naprostá většina respondentů ale neohodnotila všechny skupiny, pak tuto nulovou pozornost zastupuje z části odpověď neuvedeno. V následujícím grafu je odpověď neuvedeno vynechána a jsou započítáni pouze ti respondenti, kteří hodnotili. Jak jde vidět, pořadí jednotlivých skupin je převážně zachováno a rozdíly jsou obdobně výrazné.

11 Potřeba pomoci jednotlivým skupinám menšiny trestanci nezaměstnaní závislý bezdomovci duševně děti oběti zrakově rodiny velmi hodně potřebné vhodné méně mentálně senioři tělesně 0% 0% 40% 60% 80% 00% Vezmeme-li průměrné hodnocení potřebnosti péče jednotlivých skupin, podle pohlaví respondentů, významnější rozdíly jsou patrné v hodnocení potřebnosti u mužů a žen. Ženy uváděly jako potřebnější skupiny senioři, rodiny a oběti domácího násilí. Muži jako potřebné uváděli skupiny tělesně a mentálně postižených a také skupinu senioři. V grafu jsou započítány pouze odpovědi těch respondentů, kteří hodnotili danou skupinu. Ti, kteří danou skupinu nehodnotili, nejsou zohledněni.

12 Potřeba péče podle pohlaví respondentů menšiny trestanci nezaměstnaní závislí bezdomovci duševně děti oběti Ženy Muži zrakově rodiny mentálně senioři tělesně Nejvíce rozdílů můžeme najít po rozdělení hodnocení respondentů podle jejich věku. Jedná se hlavně o skupiny senioři, nezaměstnaní a osoby vracející se z výkonu trestu. U těchto skupin je potřeba péče hodnocena jako méně důležitá mladšími respondenty. Potřeba péče podle věku respondentů menšiny osoby vracející se z výkonu trestu závislé osoby nezaměstnaní bezdomovci děti senioři oběti násilí duševně postižení rodiny s dětmi nad do 8 let zrakově postižení mentálně postižení tělesně postižení

13 Z uvedených údajů jde vidět, že respondenti upřednostňují skupiny, jež si podle nich své problémy nezavinili sami. Z toho důvodu se na prvních příčkách umisťují zdravotně postižení a naopak na konci např. osoby, vracející se z výkonu trestu, tzn. osoby, které spáchaly zločin. Z tohoto pohledu je logické i nízké hodnocení v případě menšin. Menšiny pro většinu lidí asociují Romy a tato skupina je v chápání většinové společnosti přímo zodpovědná za svou situaci. Vliv rasy jako nezaviněného faktoru v takovém výkladu nemá význam. Mimo uvedené skupiny měli respondenti možnost uvést další, kterým je potřeba věnovat pozornost. Objevilo se tu jednotlivě několik návrhů. Děti bez rodičů, mladé rodiny s malými dětmi, samotné matky s dětmi, děti, které odcházejí po dosažení plnoletosti z dětského domova.

14 Sociální služby Anketa laické veřejnosti ve správním obvodu obce s Jako nejdůležitější vidí respondenti udržení pečovatelské služby, dále respondenti uvádí jako potřebné služby domov pro seniory/zdravotně postižené, odborné poradenství, denní stacionář a tísňová péče. Tyto odpovědi v podstatě vychází z preferovaných ohrožených skupin. Jedná se tedy o služby zaměřené na postižené resp. seniory. Následující graf opět shrnuje pouze odpovědi respondentů, kteří hodnotili důležitost dané služby. sociální poradenství sociální rehabilitace terénní programy terapeutické komunity sociálně terapeutické dílny sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi služby následné péče noclehárny nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová denní centra krizová pomoc kontaktní centra domy na půl cesty azylové domy telefonická krizová pomoc raná péče chráněné bydlení domovy pro seniory a osoby ze ZP denní stacionáře odlehčovací služby velmi hodně potřebné vhodné méně podpora samostatného bydlení průvodcovské, tlumočnické a předčitatelské služby tísňová péče pečovatelská služba osobní asistence 0% 0% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 00%

15 I v případě důležitosti jednotlivých služeb se ukazuje, že pohlaví respondentů nehraje v této problematice příliš významnou úlohu. Obecně se dá říci, že muži hodnotili v průměru služby jako méně důležité než v případě hodnocení žen. sociální poradenství sociální rehabilitace terénní programy terapeutické komunity sociálně terapeutické dílny sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi služby následné péče noclehárny nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová denní centra krizová pomoc kont akt ní cent ra domy na půl cest y azylové domy žena muž t elefonická krizová pomoc raná péče chráněné bydlení domovy pro seniory a osoby ze ZP týdenní stacionáře denní stacionáře odlehčovací služby podpora samostatného bydlení průvodcovské, t lumočnické a předčitatelské služby tísňová péče pečovatelská služba osobní asistence Nevětší rozdíly v hodnocení respondentů se opět objevují při rozdělení podle jejich věku.

16 soci ál ní poradenství sociální rehabilitace terénní programy terapeutické komuni ty soci ál ně terapeutické díl ny sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi služby následné péče noclehár ny nízkoprahová zařízení pro děti a ml ádež nízkoprahová denní centra krizová pomoc kontaktní centra domy na půl cesty azylové domy telefonická krizová pomoc 6 a více do 8 let raná péče chráněné bydlení domovy pro seniory a osoby ze ZP týdenní stacionáře denní stacionáře odlehčovací služby podpora samostatného bydlení pr ůvodcovské, tlumočnické a předčitatelské služby tísňová péče pečovatelská služba osobní asistence

17 Využitelnost odlehčovací služby Anketa laické veřejnosti ve správním obvodu obce s Dotazníkové šetření bylo dále zaměřeno na zájem respondentů o využití odlehčovací služby v Kuřimi. Zájem o využití odlehčovacích služeb by mělo necelých 35% dotazovaných. Následující graf znázorňuje, že zájem o odlehčovací služby není ovlivněn pohlavím dotazovaných respondentů. Zájem o využití odlečovací služby žena 3 9 muž ano ne Následující graf zobrazuje frekvenci způsobu využívání odlehčovacích služeb. Celkem 4 respondentů by mělo zájem využívat odlehčovací služby příležitostně. Frekvence využití odlehčovací služby žena muž příležitostně celodenně na delší časový úsek nevím

18 Využitelnost tísňové péče Anketa laické veřejnosti ve správním obvodu obce s Vyšší zájem měli respondenti o využití sociální služby tísňová péče. Zájem o tuto službu projevilo 45% dotazovaných. Zájem o využití "tísňové péče" žena 53 7 muž ano ne Provoz Centra denních služeb o víkendu Respondenti dále vyjadřovali názor na provoz Centra denních služeb o víkendu. Víkendový provoz centra by uvítalo celkem 69% všech dotazovaných. Názor na provoz Centra denních služeb v Kuřimi o víkendu žena muž ano ne

19 Problémy Anketa laické veřejnosti ve správním obvodu obce s Na konci dotazníku měli respondenti možnost uvést nejpalčivější problém na Kuřimsku. Vzhledem k tomu, že byla zvolena forma otevřené otázky, objevila se tu dlouhá řada různých připomínek a postřehů. Jako hlavní problémy, které se tu objevily, lze uvést nejčastěji zmíněnou lékařskou pohotovost a nízkou informovanost občanů. Další uváděné problémy jsou obsaženy v následující tabulce. Problémy Nízká informovanost Bytová situace Vandalismus mládeže, agresivita mládeže Sportovní vyžití Málo hřišť Aktivity pro důchodce Dálnice Kroužky pro děti Přístup pro kočárky Nezaměstnanost (ženy s dětmi, postižení, nad 50 let) Dopravní situace ve městě Lepší péče o seniory Komunikace ve špatném stavu Lékařská pohotovost Kulturní a sportovní vyžití pro děti Kultura Cyklostezka Bezbariérový přístup do obchodů a úřadů a autobusů Pomoc rodinám s dětmi Málo služeb Lavičky v parku Doprava a životní prostředí Podchod pod kolejemi Prevence kriminality

20 Dotazníkové šetření v obcích správního obvodu ORP Kuřim Dotazníky byly dále vyplněny v 8 obcích správního obvodu obce s rozšířenou působností Kuřim. Jedná se o následující obce: Čebín, Česká, Chudčice, Jinačovice, Lelekovice, Moravské Knínice, Rozdrojovice a Veverská Bitýška Výsledky ze šetření v jednotlivých obcích znázorňuje následující tabulka: V rámci dotazníku bylo položeno celkem 9 otázek: ) Znáte současnou nabídku soc. služeb pro občany Vašeho města/obce? ) Jak hodnotíte současnou nabídku soc. služeb ve vašem městě/obci? 3) Na koho se nejdříve obrátíte s dotazem či žádostí o pomoc, v případě, kdy potřebujete využít sociální službu? 4) Která skupina obyvatel Vašeho města/obce podle Vás potřebuje největší pomoc? 5) Která sociální služba ve Vašem městě/obci je podle Vašeho názoru potřebná? 6) Měl/a by jste zájem o využití odlehčovací služby? 7) Pokud ANO, jak často? 8) Měl/a by jste zájem o využití sociální služby tísňová péče? 9) Myslíte si, že by Centrum denních služeb v Kuřimi mělo být v provozu také o víkendu? Dále byl v dotazníku určen prostor na definování nejčastějších problémů v dané obci správního obvodu. Jediným definovaným problémem byla nízká informovanost o sociálních službách. Jak znázorňuje následující tabulka, ve všech obcích správního obvodu obce s rozšířenou působností Kuřim je nedostatečná úroveň nabízených sociálních služeb. Jako nejpotřebnější cílová skupina, která potřebuje největší pomoc byli nejčastěji označeni senioři. Sociální služba, která by byla potřebná na daném území je pečovatelská služba a odlehčovací služby.

21 OBEC / otázka Čebín Dovážka obědů Nedostatečná nabídka Na pracovníky úřadu Senioři, rodiny Pečovatelská služba, denní stacionář, odlehčovací služby Česká Není nabídka Chudčice - - Jinačovic e Lelekovic e Moravsk é Knínice Vev. Bitýška Rozdrojo vice Rozvoz obědů Rozvoz obědů Není, pouze dovážka obědů Nejsou služby, soc. poradenstv í Dobře Nedostatečná nabídka Nedostatečná nabídka Nedostatečná nabídka Nedostatečná nabídka Nedostatečná nabídka Nedostatečná nabídka Rodina, lékař, pracovníci úřadu Lékař, pracovníci úřadu Rodina, lékař, pracovníci úřadu Rodina, organizace poskytující SS, pracovníci úřadu Rodina, pracovníci úřadu Rodina, lékař, pracovníci úřadu Organizace poskytující SS senioři Senioři, osamoce ní lidé Senioři, osamělí lidé Senioři senioři Senioři, opuštění staří lidé Osoby s tělesný m postižení m, senioři Pečovatelská služba, odlehčovací služby, nízkoprahová zařízení pro mládež Pečovatelská služba, odlehčovací služby, telefonická krizová pomoc Pečovatelská služba, odlehčovací služby, telefonická krizová pomoc Pečovatelská služba, denní a týdenní stacionáře, odlehčovací služba Pečovatelská služba, tísňová péče, podpora samostatného bydlení Pečovatelská služba, odlehčovací služby Pečovatelská služba NE - NE ANO NE - ANO NE

22 Závěrečná zpráva Anketa laické veřejnosti ve správním obvodu obce s Tato závěrečná zpráva obsahuje vyhodnocení výzkumu, který se zabýval problematikou sociálních služeb ve správním obvodu obce s. První výzkum je anketa laické veřejnosti. Provedlo ho město Kuřim v rámci dotační podpory Jihomoravského kraje a zahrnoval mimo samotnou obec Kuřim i 8 dalších obcí v regionu. Výzkum nejde považovat za reprezentativní ve vztahu ke zkoumané populaci. Díky třídícím znakům (věk, pohlaví, atd.), které byly součástí ankety a také vzhledem k formě dat lze určit, v jakém smyslu by se mohly výsledky ankety odlišovat od zkoumané populace.