VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2002

Transkript

1 Výro ční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2002 Plzeň

2 Výroční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 Výroční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 Vydal: s finanční podporou MK ČR vydal SPÚ v Plzni, Prešovská 7 Datum: květen 2002 Náklad: 150 výtisků Foto: archiv SPÚ Grafická úprava obálky: Pavel Botka Osvit: DataLine Plzeň Tisk obálky: Foto & tisk Znamenaný, Plzeň Neprošlo jazykovou úpravou. ISBN

3 Výro ční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 SLOVO ÚVODEM Celý rok 2003 byl ve Státním památkovém ústavu v Plzni determinován čtyřmi největšími připravovanými, probíhajícími a nastalými událostmi: Předně to byla příprava a průběh vernisáží nových prostor pro veřejnost, kterých bylo v letošním roce celkem šest, mezi nimi i tak náročné akce, jako byla prezentace relikviáře sv. Maura na zámku v Bečově včetně problémů při jeho dokončování a převozu. Všechny akce jsou podrobněji popsány dále v kapitole Poslední rok státního památkového ústavu. Tento název zní ponuře, ale rok byl zjevně nejúspěšnější za celou dobu existence našeho ústavu. Nejen pro výše zmíněné efektní zakončení šesti významnými prezentacemi, ale tento rok jsme se dotkli samého vrcholu památkové péče v evropském rozměru, kdy restaurování zámku Kynžvart bylo oceněno medailí Europa Nostra. Ve srovnání s těmito úspěchy je trochu zastíněna velmi náročná práce přebírání zámeckého areálu Manětín, která není zcela dořešena dodnes. Přesto se podařilo celý zámek reinstalovat a představit veřejnosti v novém uspořádání. Celoroční náročnou prací, která kulminovala zejména v závěru roku, byla příprava na zánik okresů a vytvoření výkonných orgánů státní památkové péče na pověřených obcích. I v důsledku tohoto faktu byl v závěru roku více než dříve obvyklý nával na vyřízení jednotlivých památkových směrnic. I s touto změnou souvisí přípravy na vytvoření stabilního detašovaného pracoviště pro kraj Karlovarský. Předností pro náš ústav je to, že máme připravenou budovu v Lokti, která by měla na dlouhý čas možnost veškeré potřeby tohoto pracoviště sanovat a vytvořit podmínky i pro případný vznik samostatného památkového ústavu pro tento kraj. Stejně náročnou celoroční prací, zejména pro oblast ekonomiky, byla příprava na nové uspořádání odborné organizace památkové péče, zánik státních památkových ústavů a vznik Národního památkového ústavu. Zdánlivě jednoduchá změna názvu přinese sebou v praxi veliké změny a s tím související problémy a komplikace. Z celého průběhu příprav na tuto organizační změnu je zjevné, že nás v příštím roce čekají značné potíže. Do toho všeho zasáhl čtvrtý rozměr tohoto roku, obrovské povodně a po nich i následující vichřice. Povodněmi byl zasažen náš kraj v počtu obcí nejvíce, i když zdaleka ne s takovými škodami jako v kraji Jiho českém a Středočeském. Z objektů ve správě ústavu byly zaplaveny dva, hrad Švihov a zámek v Červeném Poříčí. Škody nebyly tak vysoké, jak by stav vody ukazoval. V zásadě se naši pracovníci zachovali profesionálně, takže i když povodeň přišla neočekávaně, nikde nebyl poškozen kulturní mobiliář, vše bylo i s nasazením zdraví zachráněno. V důsledku povodní byly ale přerušeny všechny práce památkářů, kteří pracně zjišťovali škody na památkových objektech a obcích. Je jisté, že tyto povodně byly historickou událostí, která zásadně změnila krajinu i život v údolí řek. Na našich objektech, které jsou většinou krajinnými dominantami a jsou tudíž vystaveny pov ětrnosti, udělala veliké škody i vichřice, která se sice během čtvrthodiny, ale s velikou prudkostí přehnala naším územím. I při těchto povětrnostních katastrofách proběhly na našich objektech tři kulturní akce, které svým významem a dosahem přesahují nejen rozměr kraje, ale i republiky. Předně to byl jubilejní pětadvacátý ročník hudebního festivalu Kladrubské léto, pořádaný v srpnových sobotách v opatském chrámu v Kladrubech. Teprve druhý ro čník festivalu a semináře Barokní perly, jehož centrem je klášter v Plasích, dostává díky vůdčí osobnosti tohoto festivalu, Gabriele Demeterové, skutečně mezinárodní věhlas. Třetí akcí, která ve skromnosti probíhá už třetí rok, je výtvarný projekt Sanctus Joannes Nepomucena Medioeuropaensis, kde v Plasích výtvarní um ělci z celého světa malují na rozměrná plátna své inspirace osobností sv. Jana Nepomuckého. Výsledky těchto inspirací už byly představeny, kromě stálé prezentace v ambitech plaského konventu, na výstav ě v Praze a v Německu a chystá se výstava v Rakousku a v Itálii. Vliv peněz, pokud je v dobrých rukou, je i v památkové péči pozitivní. Tak se nyní daří zachránit některé z velkých a dominantních objektů, na jejichž zkázu jsme se v předchozích letech bezmocně dívali. Vedle již dokončovaného areálu zámku v Chyši s vynikajícím majitelem a stejn ě nadějného areálu v Bezdružicích se již změnily majetkové poměry a s tím i stav objektu v pověstném Boru u Tachova, velmi nadějný je stav Týnce u Klatov, doslova z popela vstává Horní Hrad a pro další objekty snad také nastává lepší čas. Bohužel je ještě řada velice významných historických staveb, které chátrají a kterým nem ůžeme pomoci. Patrně vliv peněz také způsobil, že zejména v Karlových Varech se dříve dlouhodobě pěstované korektní vztahy pronikavě zhoršily a památkáři jsou zde vnímáni jako škodná. Sídlo ústavu, dům Zlaté slunce, který je jako jediný dům se sídlem památkového ústavu v republice prezentován v mnoha publikacích, které propagují Českou republiku po celém světě, už slouží druhý rok. A to nejen provozu ústavu, ale velmi silně i k propagaci památkové péče a jako praktický důkaz, že památkáři umí, že lze přísně památkově a při tom levně opravit historický dům a pak jej s veškerým moderním komfortem a bez poškození jeho historických hodnot užívat. Od příštího roku slouží pod hlavičkou Národního památkového ústavu nadále. Ing. Karel Drhovský, ředitel 3

4 Výroční zpráva SPÚ v Plzni za rok

5 Výro ční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV V PLZNI ová adresa: sekretariat@spu-plzen.cz Adresa internetových stránek: SEZNAM PRACOVNÍKŮ STÁTNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V PLZNI Seznam pracovníků Státního památkového ústavu v Plzni k PRACOVIŠTĚ PLZEŇ Ředitel: Ing. Drhovský Karel Útvar ředitele, sekretariát, právní odd., personální odd. Pytelková Lenka sekretářka Mgr. Burešová Kateřina JUDr. Bečvář Josef právník Tuháčková Romana právník personalistka Útvar památkové péče Frühaufová Jaroslava Zemanová Alena statutární zástupce ředitele SPÚ sekretářka Oddělení archeologie Mgr. Kamenická Eva Mgr. Foster Linda Mgr. Petr Sokol samostatný archeolog pracovník archeologie pracovník archeologie Holá Růžena Urbanová Monika pracovník archeologie dokumentace Oddělení průzkumů Mgr. Drncová Ludmila PhDr. Ryšavý Vratislav Felgrová Lenka Bc. Škodová Ludmila historik umění historik umění památkář památkář Mgr. Bezděková Veronika Ing. arch. Pohořalá Jitka Svoboda Vlastimil Cink Ondřej památkář památkář památkář památkář Oddělení péče o nemovité KP a chráněná území Mgr. Foud Karel památkář Mgr. Bašta Michael památkář Ing.arch.Břízová Miroslava památkář Ing. Domanický Pavel památkář Ing. arch. Domanický Petr památkář Hejda Jan památkář Karel Tomáš Ing.arch.Košátková Romana Ing. Procházka Roman Mgr. Zeman Lubomír Šmausová Ivana Jedličková Jaroslava památkář památkář památkář památkář památkář památkář Oddělení péče o movité památky jejich evidence a předměty kulturní hodnoty PhDr. Černá Alena historik umění Nováčková Michaela Koderová Lenka památkář Járová Jiřina památkář operátorka Evidence nemovitých KP chráněných území Ing. Ptáčková Jitka památkář Bláhová Hana památkář Mgr. Bukovská Jana Mgr. Hlaváčková Štěpánka památkář památkář Evidence a dokumentace Mgr. Matásek Karel Brýnová Eva Holendová Jitka Turková Jarmila knihovník dokumentátorka dokumentátorka dokumentátorka Stach Daniel Kodera Radovan Lohrová Ludmila fotograf fotograf fotograf Ekonomický útvar Ing Čížková Jana Bláhová Bohuslava Menclová Růžena Nová Miloslava vedoucí útvaru účetní účetní účetní Staškovičová Pavla Velková Anna Lohrová Karla Rauch Josef účetní účetní účetní elektrotechnik Technický útvar Remtová Libuše Česák Emil Havlovic Luboš vedoucí útvaru stavební technik stavební technik Kugler Karel Tomanová Olga stavební technik stavební technik 5

6 Výroční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 Útvar provozní, správa depozitářů a mobiliářů, autoprovoz, údržba, úklid a vrátní Hlaváčová Pavla vedoucí útvaru Urban Jan Holubová Helena odborný referent Sladká Eva Forman Zdeněk odborný referent Slanařová Jana Richtr David odborný referent Kopejtková Věra Reiser Luděk vedoucí dopravy Sladký František Hofman Jiří řidič Bönischová Hana údržbář uklízečka uklízečka uklízečka vrátný - spojovatel vrátná - spojovatelka PAMÁTKOVÉ OBJEKTY SZ Bečov Mgr. Wizovský Tomáš Svobodová Alena Kratochvílová Anna Bacher Petr Slezák Vladimír Krejčí Zdeněk Kubů Jiří Auervek Václav Vild Ladislav kastelán průvodce, zástupce kastelána pokladní ostraha - dělník ostraha - dělník ostraha - dělník ostraha - dělník ostraha - dělník ostraha - dělník Rež Jaroslav Osvald Ladislav Malinová Marie Bartl Robert Vondráková Blanka Vrablic Jan Marhan Milan Bartlová Růžena Kocurová Hana ostraha - dělník ostraha - dělník zahradnice dělník dělnice dělník údržbář uklízečka uklízečka SZ Červené Pořičí Čermák Marcel Tikal Josef Žák František kastelán údržbář - dělník zahradník - mechanizátor SZ Horšovský Týn Rosendorfský Jan Marek Vladimír Jeřábková Eva Kodýtková Milena Halada Arnošt Lehnerová Věra Prajzentová Lenka Halama Miloslav Gruberová Růžena Kunst Vilém kastelán průvodce - zástupce kastelána pokladní dokumentace - archivace vedoucí zahradník zahradnice zahradnice zahradník mechanizátor dělnice dělník Mládek Ladislav Lang Petr Málek Vlastimil Kiklhornová Marie Kunstová Radomíra Langová Vlasta Málková Hana Kuzdas Josef Pytelka Josef Lokvenc Vladimír truhlář údržbář údržbář uklízečka uklízečka uklízečka dělnice ostraha ostraha ostraha SPO klášter Kladruby Ing. Zoubek Milan Šauša Milan Kaňka Jaromír Horáček Jaroslav Pecl František Horáčková Dana Kocián Vladislav kastelán průvodce, zástupce kastelána vedoucí údržby údržbář údržbář zahradnice ostraha Liška Aleš Mužík Miloslav Plaňanský Miroslav Sidek Josef Brndiárová Maria Kovaříková Milada ostraha ostraha ostraha ostraha uklízečka uklízečka SZ Kozel Bobek Karel Skalová Václava Česal Roman Kepka Pavel Kepka Vladislav Veklinec Miroslav Bradáč Jiří Florián Václav Havel Václav Koranda Václav Pech Jiří Tobrman Karel kastelán průvodce, zástupce kastelána truhlář truhlář truhlář truhlář zedník údržbář údržbář údržbář - dělník údržbář - instalatér elektrikář Fialová Anna Matasová Bohumila Písařík Ivan Písaříková Hana Interholzová Petra Heřmánek Vojtěch Kovář Jiří Suchý Petr Šimánek Josef Rousová Marie Nolčová Maruše zahradnice zahradnice zahradník zahradnice dělnice ostraha ostraha ostraha ostraha uklízečka uklízečka SZ Kynžvart PhDr. Říha Miloš kastelán Hůrková Judita dělnice Větrovský Kryštof správce sbírek - zástupce kastelána Svoboda Ladislav dělník Bísková Hana pokladní Novotný Ladislav průvodce Ficnarová Lenka průvodkyně Adámek Jiří ostraha Štrosová Martina průvodkyně Gažák Miroslav ostraha Weiser Roman vedoucí údržby a zahradníků Ing. Křapka Pavel ostraha Balogh František údržbář Pavlík Jaroslav ostraha Svoboda Jiří údržbář Pomajbík Jan ostraha 6

7 Výro ční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 Ližička Josef Štrúbelová Ivana Kunová Jiřina Holasová Libuše zedník - údržbář zahradnice uklízečka uklízečka Brůha Petr zahradník - mechanizátor SZ Manětín Mašek Karel Kovaříková Eva kastelán průvodce, zástupce kastelána Dobrá Lenka Michl František průvodce údržbář SZ Nebílovy Fiala Milan Černíková Lucie Hajšman Vladislav Matějovič Josef kastelán průvodce, zástupce kastelána údržbář ostraha - dělník Blažek Miloš Vašek Josef Nováková Vlasta Altman Petr ostraha - dělník ostraha - dělník uklízečka zahradník SKPO klášter Plasy Mgr. Skalický Jiří Soukupová Jana Hanzlíček Jiří Hanzlíček Jiří st. Jaroš Jiří Jílek Tomáš kastelán průvodce, zástupce kastelána údržbář - truhlář údržbář zedník - údržbář údržbář Růžička Jaroslav Jílek Vladimír Ing. Mařík Josef Sadílek Jan Čihulková Martina Naušová Pavlína údržbář - zámečník ostraha ostraha ostraha uklízečka uklízečka SH Rabí Novák Michal Karl Jiří Sedláček Milan kastelán průvodce, zástupce kastelána údržbář - dělník SH Švihov Holub Jiří Rynešová Marie Rafaj Jiří Tomášek Jiří kastelán průvodce, zástupce kastelána zedník - údržbář údržbář - zedník Kramlová Zdeňka Zimmermann Jiří Patočková Vladimíra ostraha ostraha uklízečka SZ Valeč Potklan Jan Poživil Miroslav Ťoupal Petr Růžička Marcel kastelán zedník - údržbář zahradník mechanizátor dělník v zahradě Ščurová Lucie Vandrovec Jakub Hertl Aleš dělník v zahradě dělník v zahradě dělník v zahradě SH Velhartice Ing. Mejstřík Petr kastelán Synáčová Ivona průvodce, pokladní, zástupce kastelána Nohová Ludmila průvodce - pokladní Korec Josef zedník Ing. Mejstříková Anděla Hosnedl Václav Nauš Miroslav uklízečka údržbář - truhlář - tesař údržbář Romana Tuháčková HLAVNÍ ÚKOLY STANOVENÉ ZŘIZOVATELEM Průběžně byl zajišťován zvýšený odborný dohled nad akcemi zahrnutými do programů ministerstva kultury - Programu záchrany architektonického dědictví ČR, Programu regenerace MPR a MPZ, Havarijního-střešního programu, Programu péče o VPR, VPZ a KPZ, Programu restaurování movitých památek a Programu podpory záchranných archeologických výzkumů. Odborní pracovníci útvaru spolupracovali s výkonnými orgány státní památkové pé če, samosprávou měst a obcí, jednotlivými vlastníky, podílejí se na výběru akcí, přípravě žádostí, někteří jsou členy komisí pro regeneraci v historických městech. Pozornost byla věnována vedle průběhu jednotlivých akcí zařazených do výše uvedených programů i přípravě postupu dalších etap či nových akcí navrhovaných k zařazení do programů. Průběžně byly plněny úkoly stanovené ředitelem Státního ústavu památkové péče v Praze. V loňském roce bylo přikročeno k aktualizaci návrhu plánu zásad památkové ochrany a hodnocení území MPZ Tachov. Metodika plánů zásad památkové ochrany MPR a MPZ byla zkušebně aplikována pro vesnické sídlo a zpracován plán pro VPR Dobršín jako příspěvek pro metodiku hodnocení a ochrany vesnických památkových rezervací a zón. V požadovaném termínu byly zajištěny činnosti související s přípravou a průběhem prvních kol soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok Vít ězem prvního kola v Karlovarském kraji, které se uskutečnilo dne , se stala městská památková rezervace Františkovy Lázně, na druhém místě byla hodnocena MPZ Karlovy Vary a na třetím MPR Loket. V prvním kole v Plzeňském kraji, které se uskutečnilo , zvítězilo město Klatovy, na druhém místě byla hodnocena MPZ Tachov a na třetím MPR Domažlice. Do obou krajských komisí byli delegováni zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. 7

8 Výroční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 Vedle dokončování terénních průzkumů a vyhodnocení všech získaných informací z obnovy identifikace v okr. Plzeň-sever byla v roce 2002 zahájena reidentifikace v okr. Plze ň-město, Plzeň-jih, Rokycany a Sokolov. Pro okr. Plzeň-sever jsme zajistili další mapové podklady a údaje o vlastnících z katastru nemovitostí, p řipraveno bylo souhrnné projednání výsledků obnovy identifikace v okrese. Pro okr. Plzeň-město byla kompletně zpracována příprava reidentifikace, vytipovány problémové případy a zahájeny terénní průzkumy. K dispozici jsou katastrální mapy v digitální podob ě, chybí údaje o parcelách a vlastnících z Katastru nemovitostí. Pro okresy Plzeň-jih a Rokycany byla provedena příprava obdobně jako pro okr. Plzeň-město, rovněž byly zahájeny terénní průzkumy, digitální mapy nejsou na rozdíl od okresu Plze ň město k dispozici. V okrese Sokolov byla provedena reidentifikace všech archeologických památek, zpracovávána je příprava pro terénní průzkumy, k dispozici je přehled vlastníků a parcel. Jaroslava Frühaufová KOMPLEXNÍ SHRNUTÍ A ROZBOR ODBORNÝCH ČINNOSTÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE ARCHEOLOGIE Archeologické oddělení SPÚ se v průběhu celého roku intenzivně věnovalo činnosti v terénu, zejména na objektech ve správě SPÚ Plzeň, kde probíhá stavební obnova. V tomto roce byla nutná tém ěř celoroční přítomnost archeologa zejména na zámku v Horšovském Týně, většího rozsahu byly také výzkumy na hradech Bečově a Velharticích. Všechny tyto výzkumy probíhaly v rámci projektu VaV. Pokračovaly i dlouholeté záchranné archeologické výzkumy na objektech ve vlastnictví jiných majitelů, dotované z Programu podpory záchranných archeologických výzkumů MK ČR - Klenová zámek (okr. KT) a Vlkošov tvrz (okr. PS), dále Čečovice zámek (okr.do) a Svinná tvrz (okr. RO). Reidentifikace archeologických lokalit probíhala v roce 2002 v menším rozsahu, vzhledem k vytížení kapacit v terénu a oslabení oddělení o 1 archeologa. Záchranné archeologické výzkumy SPÚ v Plzni Bečov nad Teplou - hrad Archeologický výzkum probíhal v souvislosti s pokládáním inženýrských sítí a kanalizace v prostoru mezi zámkem a hradem a na hradním nádvoří. Trasa výkopu šla přístupovou cestou, v poslední fázi i v ploše nádvoří mezi konírnou, věží s kaplí a bývalými tzv. Pluhovskými domy. Výkop v celé délce odkryl pod současnou úrovní povrchu valounovou dlažbu pravděpodobně z 19. století, zbytky starší kanalizace (sběrné cihlové jímky), srovnání skály v úseku cesty pod východní stranou hradu a především novověké navážkové vrstvy na skalním podloží. V úseku mezi lesovnou a zámkem byly odkryty zbytky příčně přes cestu jdoucího staršího kanálku zd ěného z cihel a překrytého žulovými deskami, v době odkryvu zaneseného, který původně ústil do taktéž téměř zaneseného otvoru v obvodové zdi ve východním svahu. Tento kanálek byl v 19. či na počátku 20. století porušen jiným výkopem, v jehož rámci bylo pro potrubí vytesáno místy i lůžko ve skále. Ve stejné části cesty, tedy v úseku pod lesovnou, se podařilo odkrýt i starší povrchovou úpravu tohoto prostoru ztesáním skály a pozdějším zvýšením terénu vrstvou kamenů. Prudký, na směr cesty kolmý sklon skály byl až k východní obvodové zdi vyrovnán navážkami. Podstatné zjištění se uskutečnilo ve spodním úseku cesty, v prostoru pod bergfritem. Pod povrchem cesty a novověkou valounovou dlažbou byly zjištěny v profilu výkopu uloženiny (vrstvy či výplň objektů?), které obsahovaly keramiku nejpravděpodobněji z 13. století. Jde tak o první spolehlivý doklad dosud nejstaršího osídlení skalní ostrožny v době, o které se uvažuje jako o období vzniku hradu a tím i o důležitý přínos k dějinám objektu. V horním úseku cesty mezi severním nárožím koníren a věží s kaplí byla výkopem porušena starší kamenná ze ď spojující obě uvedené stavby. Jde pravděpodobně o součást původní, dnes již neexistující brány na hradní nádvoří či o obvodovou zeď. Přesnou sílu zdi, jejíž nadzemní zbytky byly podle písemných zpráv odst řeleny před polovinou 19. století, se pro její výrazné porušení nepodařilo zjistit. Pro položení sítí byla část zdi rozebrána a následně opět složena s původních kamenů spojených vápennou maltou tak, aby se vzhled takto upravené zdi blížil vzhledu původnímu. V ohybu cesty pod tímto místem byly zjištěny dvě úrovně kamenné dlažby a zbytky kamenné sutě, vzniklé pravděpodobně zmiňovaným odstřelem zdiva. V ploše nádvoří před konírnami a mezi konírnami a věží s kaplí bylo zjištěno vysoko vystupující skalní podloží, na nímž jsou již novověké navážky, mezi věží s kaplí a tzv. Pluhovskými domy však byly nad skalním podloží uloženy blíže chronologicky neodlišitelné odpadní vrstvy se stavební sutí, keramikou a kostmi, které lze nejpravd ěpodobněji klást do 8 Bečov, hrad, odkrytá středověká hradba mezi věží s kaplí a konírnami. Pravděpodobné místo brány do horního hradu.

9 Výro ční zpráva SPÚ v Plzni za rok století. U Pluhovských domů byla pod betonovými deskami opět valounová dlažba z období renesance či 19. století, ještě pod ní v hloubce ca cm od současného povrchu byla zachycena i pravděpodobně raně novověká úroveň nádvoří. Z vyhodnocení situace vyplývá, že v prostoru nádvoří hradu došlo v minulosti k výrazným zásahům, pravděpodobně v době stavebních aktivit v století byla značná část plochy nádvoří zbavena starších nánosů a upravována navážkami. Stejné zásahy pak proběhly i v 19. a zřejmě i 20. století. Mgr. Petr Sokol Čečovice - zámek Zemní práce a plánovaný ZAV byl z důvodu odchodu archeologa, který měl tento výzkum řídit, značně omezen. Během roku pokračoval výkliz stavební sutě z interiéru vyhořelého zámku a obnova krovu a krytiny nad západním křídlem /sýpkou/, včetně provizorního zastřešení východního křídla. Dosud je nezastřešeno jižní křídlo se zřícenými klenbami sálů s krby. Zkoumání se soustředí do budoucna na objekt středověké tvrze a její opevnění, dokumentace situací v mladším zámku bude pouze doplňková, sloužící k potřebě statiky apod. Zvláštní pozornost bude věnována sklepům pod jižním křídlem a stavebnímu vývoji této části. V r bylo odkryto několik sond na nádvoří (I III/02) a to především v horní části nádvoří. Sondy I a II ukázaly mělké založení S hradby a východního křídla přímo na skalním podloží ze zvětrávající břidlice, bez jakéhokoli zahloubení. V celé horní třetině nádvoří chybí dlažba, při novodobých úpravách byla stržena strojem. Sonda III/02 byla položena u sklepního okénka tvrze - zde byla odkryta dob ře skládaná štětovaná dlažba z kamene, dosahující těsně k základu V stěny tvrze a na ní ještě vrstva malty, patrně z úprav tvrze na sýpku před r Souvislosti s přestavbou a nově proraženým vstupem do sklepů tvrze budou ještě dále zkoumány. Další sondáž byla prováděna v některých místnostech patra ve východním křídle v násypech nad klenbami., nebyl však odtud získán potřebný datovací materiál. Zásypy jsou suché a lehké, doporu čujeme je nad klenbami ponechat jako izolace. Část dotace byla určena k provádění hloubkového SHP, který by měl pokračovat dále souběžně před rekonstrukcí jednotlivých křídel, v součinnosti se ZAV. Mgr. Eva Kamenická Černice - penzion U Matasů ZAV byl vyvolán demolicí části staré usedlosti ve vesnické památkové zón ě na předměstí Plzně, v Černicích, a záměrem výstavby penzionu na tomto prostoru. Dřívější stavba stájí však zasáhla přirozený svah a zničila pravděpodobně archeologické situace středověkého osídlení. Po demolici bylo v rozsahu jižního křídla stájí očištěno již jen světlé jílovité podloží a na středu příčně položený sklípek s náběhem valené kamenné klenby a cihelným schodišt ěm ze dvora. Na východním profilu však zůstaly téměř neporušené vrstvy až k úrovni současného terénu. Při vjezdu do dvora byla odkryta část podlahy z širokých cihel, na jižní straně lemována základem z plochých lomových kamenů, spojovaných na jíl. Toto torzo je zbytkem malého objektu čtvercového půdorysu, patrným na indikační skice z r Sklípek v jeho těsné blízkosti zasahoval do stráně a sloužil zřejmě jako lednice na potraviny /nedaleko sklípku je studna/. Vchod do sklípku je situován proti vchodu do obytného stavení. Západní část jižního křídla byla asi vždy stájí, v těsném sousedství Z stěny je široká, kamenem roubená studna. Západní část dvora uzavírá stodola. Tyto stavby jsou již vyznačené na zmiňované indikační skice jako spalné, dřevěné stavby, včetně obytného stavení. K přestavbě na zděné objekty došlo až koncem l9. století. Drobný objekt v čele dvora u vrat lze interpretovat jako špýchárek /analogie/. Průkop kanalizace západní zahradou, stodolou a dvorem byl negativní, v ploše zahrady jsou zásypy z demolic stájí. Výzkum pokračoval skrýváním vrstev ve východním profilu, po odstranění vrchní vyrovnávací vrstvy s materiálem 19.století a příměsí středověkých zl. keramiky zasahovala do podloží tmavá silná vrstva s reduk čně pálenou šedavou keramikou 15./16. stol. Při J okraji profilu se dále zahluboval do podloží kruhový objekt s materiálem 14. století a p řed ním jsou souměrně zapuštěné do podloží dvě malé kůlové jamky. Dále k obvodové hradbě nemohlo být zkoumáno, protože údajně tato plocha nebude zasažena novostavbou. Tyto vrstvy a objekty dokládají středověkou zástavbu Černic v době jejich největšího rozmachu ve středověku, kdy v l5. století je zde uváděno již 27 usedlostí. Zajímavý by byl tedy doklad ještě staršího osídlení, které jsme zde zachytili jak vypadala usedlost v 14. století, kdy ještě neexistují o Černicích písemné zprávy a zda tyto usedlosti jsou rozmíst ěny stejně v linii návsi jako usedlosti dnešní. Podobný výzkum vesnice nebyl ještě v západních Čechách realizován, neznáme typologii středověkých staveb. Mgr. Eva Kamenická Červené Poříčí - zámek Dne provedl archeolog SPÚ dozor během výkopových pracích pro elektrickou přípojku od brány k vodárně v předzámčí zámku v Červeném Poříčí. V úzkém výkopu byly zdokumentovány dvě dosud neznámé zdi průběhu přibližně sever jih a část již nefunkční klenuté stoky. Obě zdi byly patrně původně ohradní, i když východnější zeď vzhledem ke značné síle 135 cm mohla být i vnější zdí zaniklé budovy (tvrze?). Založena byla však poměrně mělce v jílovém podloží 90 cm pod současným povrchem terénu. V západní zdi o síle 110 cm byly druhotn ě použity pálené dlaždice tvaru půlkruhu s vyžlabením v obou rozích nejspíše renesan čního stáří. Na nádvoří před předzámčím byla zjištěna jen jedna vrstvy dlažby z lomového kamene; podloží z rezavého jílu bylo zachyceno již v hloubce cca 60 cm po celé délce výkopu. Mgr. Linda Foster Dolina - údajné tvrziště Zjišťovací výzkum souvisel s reidentifikací archeologických nemovitých kulturních památek v okrese Sokolov. Vzhledem k relativně nízkému počtu těchto památek v daném okrese byla pozornost více věnována i archeologickým památkám v Ústředním seznamu dosud nezapsaným. V případě lokality v Dolině u Krajkové šlo o údajné tvrziště, které 9

10 Výroční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 sem bylo situováno na základě starších nálezů středověké keramiky a charakteru místa. Jelikož se lokalita nachází již od poloviny 20. století v areálu drůbežárny a do budoucna se zde chystají povrchové úpravy terénu, bylo i vzhledem k časové nenáročnosti rozhodnuto uskutečnit drobný výzkum, který by existenci tvrziště potvrdil či vyvrátil. Na ploše údajného tvrziště, nyní na malém poloostrůvku v rybníce, původně snad na ostrůvku, bylo položeno 6 sond, které neprokázaly přítomnost osídlení či situace, které by bylo možné dávat do souvislosti s existencí tvrze. N ěkolik desítek cm pod povrchem vystupovalo již skalnaté podloží, v n ěkolika sondách byly odkryty pozůstatky recentních úprav lokality, souvisejících ponejvíc s provozem živočišné výroby. Jako pravděpodobnější se zdá, že zde tvrz v minulosti nestávala, čemuž by svědčila i absence zpráv v základní literatuře. Vzhledem ke zprávám o údajných starších nálezech středověké keramiky však nelze existenci tvrze jednoznačně vyvrátit a zcela vyloučit zničení jejích pozůstatků zemními pracemi, které zde byly v minulých desetiletích údajn ě prováděny. Mgr. Petr Sokol Horšov Tři drobné sondy byly položeny u zdiva pozdně románského kostela v Horšově. Účelem bylo zjištění původní výšky terénu pro přípravu projektu odvlhčení kostela. Jednalo se prakticky pouze o začištění soklu na původní výšku, a to u jižní a severní zdi kostela a u kaple sv. Barbory. Dle odhalené situace je možné snížit úrove ň terénu kolem kostela max o 20 cm tak, aby sokl románské fáze zdiva byl cca 30 cm nad terénem a sokl kaple sv. Barbory cca 40 cm nad terénem. Lidské kosterní pozůstatky se v neanatomické poloze nacházejí již cca 5 cm pod úrovní sou časného terénu, během jakýchkoli zemních prací v okolí kostela je tedy nutné zajistit p řítomnost archeologa. Mgr. Linda Foster Horšovský Týn - hrad a zámek Stavební činnost na zámku v Horšovském Týně si vyžádala téměř nepřetržitou přítomnost archeologa v průběhu celého roku Rozsáhlé zemní práce při výměně nevyhovující kanalizace zasáhly hlavní i západní nádvoří; koncem roku byl na žádost správy zámku proveden drobný zjišťovací výzkum ve východním parkánu. Celkem bylo v areálu zámku v roce 2002 zakresleno 120 m profilů v měřítku 1:20, spotřebováno 9 barevných filmů na 36 snímků a hlídacím psem vyřazen z manuální práce jeden archeolog na jeden měsíc. Výzkumem bylo získáno množství dokladů raně středověké zástavby ostrožny z doby před výstavbou hradu v 2. pol. 13. století. Tato převážně dřevěná architektura se stěnami omazanými hlínou zanikla patrně jednorázově mohutným požárem. Nejvýznamnějším objevem byl nález přímo svědčící o existenci pohřebiště ještě před výstavbou staré kaple v 1. pol. 13. století a nepřímo tak i o existenci ještě starší sakrální stavby. Především ze západního nádvoří bylo získáno množství zlomků keramiky celého 13. Horšovský Týn, hrad a zámek. Západní nádvoří, archeologové ve vrstvě 13. století. století včetně několika zlomků se značkou na dně, identifikující pravděpodobně osobu hrnčíře. Výzkum zachytil i několik stop po zaniklé vrcholně středověké architektuře (zděná stoka, jižní palác?) a jejím stavebním vývoji a dokumentoval různé způsoby úprav nádvoří. Pro obě nádvoří je charakteristické nízké zachování vrcholně středověkých situací na západním nádvoří tyto místy úplně chybí. Pod stávající dlažbou z lomového kamene, patrn ě renesanční, se na západním nádvoří nacházejí výhradně vrstvy 13. století. Na hlavním nádvoří se ve zkoumané jižní části dochovala historická dlažba z lomových kamenů jen velmi sporadicky převažují zde nepříliš hodnotné úpravy století. Na základě archeologické dokumentace způsobu dláždění podél paláce byly na západním nádvoří zahájeny práce na obnově poškozených míst dlažby stejnou technikou, tj. ukládání lomových kamen ů do izolační vrstvy jílu. Výsledky výzkumu v areálu zámku na Horšovském Týně v roce 2002 jsou podrobněji rozebrány v odborném příspěvku. Mgr. Eva Kamenická, Mgr. Linda Foster Klenová - hrad Na žádost projektanta a statika byl dále prováděn archeologický výzkum horního nádvoří, v r soustředěn na odkrytí stavebních prvků východního křídla. V prvé fázi výzkumu byla odkryta dvorní stěna východního křídla v plné šíři a také prahy vstupu do místností s valenou klenbou. Předpokládám však, že jde až o úpravy 19.století, stejn ě tak jako u cihelných podlah těchto prostorů. Stopy starších úrovní podlah tu několika sondami nebyly zjištěny, pod cihelnou dlažbou jsou již jen kamenité zásypy se světlou hlínou a nepatrným množstvím datovacího materiálu. Druhá etapa byla zaměřena na odkrytí zbytků zdiva v JV nároží napojení V a J křídla hradu, dnes již značně zkomolené situace přezdíváním. Byla odkryta vnitřní hrana hradby, která je od napojení východního k řídla již beze zbytku zničena. Stopy jejího napojení vidíme naštěstí ve šmorcích na východní stěně polygonální kaple. V ploše jejího průběhu byla ale odkryta podlaha z pálených dlaždic, náležející malému objektu, který tu byl v 2. pol. 19. století postaven a spolu s ním byl využíván rovněž přilehlý sklípek, v té době odkrytý. Ikonografie z 1. pol. 19. století dosud přibližuje toto místo jako nedotčený svah, beze stop průběhu parkánové hradby. Stopy stavebního vývoje před sklípkem byly zcela zničeny, prostor byl již zřejmě několikrát čištěn a upravován, nebyly zde nalezeny ani základy mladší stavbičky, ani žádný keramický materiál. Bohužel, hned po odkrytí nemohlo být pokračováno v konzervaci. Horní torzo středověkého zdiva bylo v nedávné době nesmyslně přezděno a ztrácí tak zcela vypovídací schopnost. Účelné by bylo zřejmě odkrytí souběhu zdiva z vnitřní strany, z nádvoří. Mgr. Eva Kamenická 10