Zemský ráj to na pohled aneb ochrana přírody v Čechách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zemský ráj to na pohled aneb ochrana přírody v Čechách"

Transkript

1

2

3 Zemský ráj to na pohled aneb ochrana přírody v Čechách Jan Čeřovský Když se mi dostalo té velké cti b.ýti redakcí Veroniky pozván k napsání lí vahy o ochran ě phrody v Čechách, upozornil jsem pana redaktora Ha dva aspekty - a považuji nyní za svoji povinnost upozornit na n ě i laskavé čtenáře. Zaprvé: na vymezeném prostoru nelze očekáva t vy čerpávající historickou studii; bude to spíše připome nutí urči(ých sku tečností a snaha vyvodit určité obecnější trendy, kde si i dovolím býli osobní. Zadruhé: protože v Čech ách ležící Praha je " caput regni " a bývala i metropolí Česko slo ven ska, dění Z ní řízené a ovliviíoval1é num ě pl~esahovalo hranice Čech (ve smyslu" Bohemia "), což se logicky odrazi i v této stati. Chlubíváme se, že máme v Če chách nejstarší přírodní rezervace v Evro pě (ne-li ve světě vůb ec ), což není pravda. Jsme hrdi na nejdéle ch ráněné evropské lesní porosty pral esového charakteru - a zde již opráv n ěně. Navíc n emůže být snad n ázornějš íh o a konkrétnějš í ho zhmotn ění výchozích pozic evropské ochrany přírody. Ochranu Žofínského pralesa a Hoj né vody v Novohradských horách vyhiásil z pohnutek romanticko-estetických (a také etických) roku 1838 "osvícený" šlechtic. Boubínský prales na Šum av ě se stal sku tečnou "Iabora toří v přírodě" ještě před jeho vyloučením z hosp od ář ského využívání, k čem u ž o dvacet let po z ději, 1858, bodrého knížete "osvítil" jeho prozíravý lesmistr. (Když k nám po roce 1990 začín ali přijíždět v ěro-zvě st i ze západu, aby nás pouč ili, že máme chránit p ří ro d u, vodí val jsem je do výše jmenovaných rezervací a vys v ětli l historii: něk teří byli i tak slušní, že se omluvili.) Historikové čes ko slo vens ké ochrany přírody (bohužel zatím nemnozí a z vě tší č ásti povrchní) zmi ňuj í jako mezník, neřku-li základní kámen ochrany přírody v novém st átě rok Tehdy byl český přírodopisec, mimochodem selský syn a původ n ím povoláním u č itel Rudolf M axim o vi č ( ) povolán na tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty, aby se ujal fu nkce generálního konzervátora státní ochrany přírody. Nutno arci ihned říci, že Max imov i č nevstoupil na úhor předtím nevzd ělá va ný. Již od roku 1904 působil ve p rosp ěch ochrany přírody Svaz pro okrašlování a ochranu domoviny. Ochranu p řírody hlásali mnozí významní češ tí přírodověd ci (je zajímavé, že na rozdíl od situace jinde v zahrani č í spíše botanici než zoologové, n apř. K. Kavina a J. Velenovský), kte ří se s M aximovičem i osob n ě p řá te l i li (a do jisté míry mu i k je- Vážení č tená ři, jaksi nepozorovaně a velmi civiln ě jsme letos v říjnu oslavili 80. výro č í vzniku Česko slov e n ské republiky. Oficiální nezájem a m lče ní na stránkách Veroniky těžko mů žeme nahradit. k tomu, abychom si výroč í vzniku republiky, b yť trochu opoždě ně, přest o připomn ě li, však máme i o jeden dobrý důvod navíc - mladá Česk osloven sk á republika si totiž velice záhy uv ědomi la. že přírodní d ě dictví, které jí p řipad l o do vínku, je zapot řebí chránit. Využij me proto tohoto kulatého jubilea k tomu, abychom si udě l ali jakousi rekapitulaci toho, co se v oc hran ě p říro dy za uplynu lých osmdesát let u nás povedlo a j aké jsou naopak její ztráty, jak se vyvíjela, jaká byla její struktura, kdo jsou její koryfejové, zaznamenejme přito m úsilí (či neúsilí) státu i nestátních organizací... Naši republiku tv oři ly v jejím prvn ím dvacetiletí č t y ři z.emě - Česká. Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatoru ská, zem ě, které se v pře d c h ázej í cím rakouskouherském soustátí ubíraly každá trochu j iným smě rem a v minulosti spolu, sa m ozřejmě s výjimkou prvních dvou jmenovaných, ani neměly příl iš styčn ých bod ů. Byly to ze mě s rozli č ným prů myslový m potcnciálem. s různ o u intenzitou země děl ského h os p o daře n í. Z našeho dnešního hledi ska však byly, s výj imkou n ěko lik a velkých prů m y s l o v ýc h aglomerací, ví ceméně ekologicky stabilní, s rozsáhlými kraji nn ě neporušenými a pří ro d ě blízkými celky. byť mnohde dal eko více osídlené a o bhospod ařov ané než nyní. Onu obrovskou p říro dní devastaci, s níž se nyní tři následnické země bývalé ČSR musí potýkat a vynakládat přitom velké částky na ochranu zb y tk ů oné ješ tě nepříli š dávné dokonalosti - mozai ky polí. lu k. l e sů, mezí. pastvin, cestní sítě a sídel. kterou kdysi pečlivým obohs p o dařov án ím přirozen ě chránil každý sedlák. př in esl a teprve ztráta vlastnických vztahů k p ůdě (i l esům), kolektivizace zem ě d ě ls tv í, u ti litárně pragmatický příst u p ke krajin ě a př íro d n í m u bohatství, vyplývající z převládaj ící ideologie vu lgárního materialismu, v němž se země prvorepublikového Českos l oven ska ut ápě l y v desetiletích po skonče n í 2. světové války (nezávisle na tom, byly-li součástí ČSSR či SSSR).. Jsou tedy v oc hraně přírody bývalého Če skoslo venska vlas tně dv ě etapy - před váleč n é období "ochrany" re la tiv ně pří rodně harmonického pro stře dí, a p ovál e č néh o údobí "záchrany" jeho čím dále tí m více devastovaných a oklešťovaných zbyt ků. které vl as t ně trvá dodnes. K jejich hlubšímu poznání snad na následujících stranách př i spěje i letošní poslední číslo Veroniky. V áciav Štěpánek Boubíllský prales Ila Šumavě se stal"laboratoří v přírodě" ještě před jeho vylou če/lím z I/Ospodářské/zo využívállív roce 1858.,Foto Lubomír Zelinka ~'\I~I1~DUufi ~ 80 LET OCHRANY PŘíRODY V ČSR 1

4 ho úřad u svým vlivem dopomohli). Nešlo však jenom o psaní vědeckých článků a odborná dobrozdání. Přeh lížíme- li například b ojov n ě burcující angažovanost v průběhu 20. a 30. let, pub likační i o rga nizační (zejména ve věc i ochrany Vysokých Tater a Brd) slovutného botanika profesora Karla Domina, musíme hluboce smeknout (což jis tě neznamená, že bychom se z to tožňovali s jeho názory politickými). Svaz pro okrašlování a ochranu domoviny působil až do roku 1951, kdy byl více méně násilně rozp u štěn jako jedno z občans kýc h sdružení nekonvenuj ících novým vládcům. Tehdy bylo také zastaveno vydávání časopisu "Krása našeho domova", v jehož řízení se postupně vystřídaly osobnosti jako J. Emler, 1. Sv. Procházka, R. Maximovič či jako poslední botanik (opě t! ) profesor Jaromír Klika. R oč n í ky tohoto listu jsou nevyčerpa telnou studnicí poznání naší přírody a její ochrany v první polo v ině 20. století: vřele je dopo ru čuj i ke studiu všem, jejichž zájem o v ěc je opravdový. Nej v ětším géniem české ochrany př írody prvních tří dekád našeho věku bezpochyby byl Jan Svatopluk Procházka ( ), první vysokoškolský uči tel, který se u nás habi litoval pro obor ochrany p řírody (docent na pražském ČVUT). Vynikal hlubokým chápáním problematiky, měl udivující globální přehled a neutuchající energii, o čemž o stat n ě svědčí jeho bohatá pu b likačn í č i n nost. Jeho s těžejn í dílo "Ochrana přírody a přírod n íc h památek" (2 díly , 1927) je dosud aktuální, jak dosvědčuj í překva p e ní studenti, kterým je doporučuji p ři se min ář ích, i užaslí jím och r an ářšt í profesionálové, kterým se - bohužel, spíše náhodou, dostane do rukou. Ovšem třeba také říci, že č e ská a š í řej i i českoslovens k á ochrana přírody v p ods t atě p ř ijímala principy a teoretickou koncepci "péče o přírodní památky", jak ji roku 1904 formuloval německý Prof. Hugo Conwentz, který byl pro J. Sv. Procházku velkým vzorem. Z této koncepce (obohacované i "ochranou domoviny" jiného Ně mc e - Ernsta Rudorffa) vyplývalo i spojování ochrany přírody s památkovou péč í. Poněku d časově předbíhaje, dovolím si zde zaprvé tvrdit, že toto spojení, jemuž se dostalo i org an izač ní podoby ve státní správě, nebylo kardinální př í činou jisté impotence ochrany přírody v průběh u č ty ř dekád po 2. světové válce, zadruhé upozornit na účelnost nového sbližování obou oborů v rámci dnešní ochrany krajiny. V prvním desetiletí po 2. s větové válce ( b ě hem níž se sice u rčité snahy vyvíjely, ale i zde platilo "inter anna silem musae" i s dodatkem "atque naturae tuteta") stanul v čele české (a tehdy samozřejm ě i československé) ochrany přírody Jaroslav Veselý ( ), základním vzděláním botanik (žák profesora Velenovského), původním povoláním středoškolský profesor. Ve svých prvních spisech (např. zásadních statích publikovaných v časopise státní ochrany přírody "Ochrana přírody", založeném roku 1945 Maximovičem) velkoryse a směle načrtl sku t ečně moderní pojetí ochrany přírody, vlastně odpovídající - řečeno terminologií pozdější - péči o přírodní prostředí - a terminologií současnou - trvale udržitelnému využívání přírodních zdrojů, na prvním místě biodiverzity. Nicméně později, právě když v roce 1958 Veselý stanul jako první ředitel v čele tehdy právě zřízeného Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP), jako by se trochu zalekl svých vlastních odvážných koncepcí. Ochrana přírody byla rozdělena na "zvláštní" (zvlášť chráněné části přírody) a "obecnou" (příroda a krajina zvlášť nechráněná), což by pracovně bylo zcela přijatelné, kdyby se však od té druhé čím dál tím více neustupovalo. Abychom však k osobě Jaroslava Veselého nebyli nespravedliví: vytvoření útvaru ochrany přírody v rámci. SÚPPOP jako pouhého rudimentu ve srovnání s památkovou péčí mohlo být projevem určitého osobního taktu, bránícího rázně preferovat vlastní obor; je i otázkou, do jaké míry lídr státní ochrany přírody naslouchal špatným rádcům ("věnujme se pouze rezervacím, kde si příroda hospodaří sama, o širší věci se nestarejme, nebo na nás nakonec svedou i atomovou bombu" - dobový autentický výrok). A tak i slavný a oslavovaný první zákon o ochraně přírody (č. 40/1956 Sb.) skončil de facto v rámci conwentzovské koncepce přírodních památek, s pouze obecnou Ca tudíž obtížněji realizovatelnou) deklarací širší ochrany přírody a krajiny v jejich celistvosti. Ale zaplať pánbůh za něj! MeZIl{kem ve stcítll{ ochrallěpnrody se stal rok Tehdy byl český phrodopisec Rudolf Maximovič povoláll 1Ia Millisterstvo školstvf a národní osv ěty, aby se ujal fullkce gelleráln{ ho kollzervátora státllí ochrany přírody Největším gélliem české ochrally př{rody prvních tří dekád 20. století byl Jali Svatopluk Procházka 2 80 LET OCHRANY PŘÍRODY V ČSR V([SIl'UDUnncr;~

5 Dlužno také př i znat, že jsme sice "malovali čerta na zeď " o osudu ekosy s témů Kruš ných a jiných severo čes kých hor, ale sami jsme ani nevěřili, do jakých strašných kon ců to v poměrně brzké budoucnosti dojde. Byly to ovšem - a tu je příči n a přímo kardinální - doby, kdy ochrana p říro d y byla překážkou rozvoji "socialistického" průmyslu a zem ědě lství. Nakonec i ta "zvláštní čili speciální". Pro v ěrka c h rá n ěnýc h území na přelomu 50. a 60. let, vyhlášená teh dejším šéfem přísl u šného útvaru ministerstva (pro svoji funkci zvláště kvalifikované ho minulostí zkrachovalého ře di te le českos l ovenských c irkus ů a lunap ark ů, al e pod. porovaného st rý č kem - hornickým poslancem) byla původně zamýšlena jako redukce chráněných ploch, "ubírajících národnímu hospodářství půd u". A bylo ji s t ě i věcí obč anské odpovědnosti a osobní sta teč nosti hrstky tehdejších profesi on álů státní ochrany přírody a jejich dobrovolných spo lupracovn í k ů, že nakonec celá věc dopadla úplně jinak: jako návrh dokonalejšího, roz šířenějš ího a reprezen tat ivnějš í ho systému zv l ášť chránčných území. Je nad vši pochybnost, že i v oněc h dobách se podař i lo v ytvo řit základ sítě chráněných území, která je dnes mezinárodní v eřejností hodnocena jako jedna z nejlepších v Evropě. Cinem přímo průkopn i ckým bylo zřizován í chrán ěných krajinných oblastí (Ceský ráj již 1955, od p očátku 70. let se doslova "roztrhl pytel"). Tato velkoplošná chrá n ě n á území vl astn ě vytv oři la jakési modely, jakési přechody od ochrany izolovaných jednotlivostí k in tegrované péči o přírodu a krajinu. Proto tato kategorie tak dobře zapadla do nového modelu UNESCO - biosférických rezervací, kde v našich podmínkách doslova jedna druhé pomáhaly na svět. Címž se dostáváme ke spolupráci mezinárodní. Patří k nezapomenutelným zásluhám Jaroslava Veselého, že ji otevřel již v roce Díky jeho poč i nku jsme mohli po 35 let udržovat alespoň p ootevřená okna do ostatního světa, než se mohlo podařit otevřít Po druhé sv ěto vé válce sta/llll v (~ele českoslove/lské ochrally přírody Jaroslav Veselý, který lia črtl velkoryse a směle sk ute čllě moderní pojetí ochrany přírody Varovali jsme, ale sami alli lie v ěřili, že to takhle dopadlle: Hřeben Krkolloš /la jaře Foto Ja/l Ceřovský wci9nildilufi<r;~ 80 LET OCHRANY PŘÍRODY V ČSR 3

6 dokořán i dveře. A nepřicházeli jsme s malým vkladem. Bylo tu například plodné úsilí v oblasti výchovy ("ekologické", či jak se dnes stále více říká "evironmentální"): v roce 1968 jsme ji v Paříži (Konference o biosféře) dokonce mezinárodně pomáhali formulovat, 1987 jsme mezinárodně zazářili ukázkami práce v terénu (prachatická stanice mladých ochránců přírody) na mezinárodním semináři ve Volarech i světovém kongresu v Moskvě. Vlastně u nás se zrodily územní systémy ekologické stability, později přijaté (konference v nizozemském Maastri"chtu 1993 a další) jako podstatný vklad Čechů, Moravanů (od nich vlastně vyšla vůdčí iniciativa) a Slováků do dnešního EECONETU - Evropské ekologické sítě. Rozhodně ani není náhodou, že malá středoevropská Česká republika má od roku 1984 nepřetržitě světovým odborným společenstvím voleného zástupce v nejvyšším orgánu nejvýznamnější mezinárodní organizace ochrany přírody - IUCN - Světového svazu ochrany přírody, po dvě funkční období dokonce ve funkci viceprezidenta. V našem stručném exkurzu se nyní ocitáme v poslední dekádě, v éře velkých změn přelomu 80. a 90. let. Je dobré si připomínat, že ke změně politické svou měrou (a nemalou) přispěly i hlasy nespokojenců se stavem přírodního a životního prostředí u nás a s péčí o ně. Z jednorázovějších uvádím protestní demonstrace v severních Čechách, ze systematických práci ČSOP a hnutí Brontosaurus. První - Český svaz ochránců přírody - se jaksi vymkl původně zamýšlené státní a stranické kontrole a stal se nadšeným sdružením obětavých dobrovolníků, pohybujících se někdy až na úrovni ekologických disidentů. Hnutí Brontosaurus pod zástěrkou SSM vytvořilo de facto samostatnou mládežnickou organizaci podobného ražení, jíž se dařilo i v mezinárodních kontaktech. Do devadesátých let jsme vstupovali s velikými šancemi a nadějemi. Vzniklo nové ministerstvo životního prostředí s oborem ochrany přírody, občanské iniciativy a nevládní organizace mohly vyjít na plné světlo veřejnosti. S obdivuhodnou rychlostí byly zřízeny dva nové parky Ueden v Čechách, jeden na Moravě) v kdysi zakázaných pohraničních oblastech. Byl přijat nový zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/92 Sb.), tentokrát již respektující nejen rozmanitost, ale i celistvost přírody a jejích hodnot, dle mého názoru velmi dobrý a dokonce předvídavý. Kde jsme dnes? Řečeno vojensky: na taktickém ústupu, s prořídlými a občas i nejednotnými řadami, s občasnou menší úspěšnou protiofenzívou: tou poslední byl Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, schválený "přechodnou" vládou 17. června jubilejního roku 1998, v principu chvályhodný, pro nutnost rychlé akce, bohužel, nedotažený a místy překotně formulovaný. Po oslnivém nástupu prvního, odhodlaném druhého ministra nového resortu nám ministerstvo životního p ro s tředí zdiskreditovali a zmátli dva následní politici (první dokonale prolhaný a druhý ke svěřenému ministerstvu nanejvýš lhostejný). Výnikající Martin Bursík měl málo času na to, aby káru vytáhl z bláta: zvědavě očekáváme počiny jeho současného nástupce. Tržní vztahy citelně pročesaly řady obětavých dobrovolníků. Klesla i členská základna ČSOP, který se z tolik potřebné jednotné a silné celostátní organizace stal volnou asociací ekologicky podnikajících (čímž není řečeno, že špatně a věci neprospěšně) místních organizací. "Ekolog" se stává pomalu nadávkou díky politováníhodným snahám "takyekologů" vrhajíc ích se proti dosti~ovým koním ve snaze je chránit Uako kdyby někdo zamykal stradivárky, aby se neobehrály!) či vytloukajícím výklady u McDonalda (pro něhož samozřejmě žádné sympatie nechovám). Je politováníhodné, že právě takové výtržnosti nacházejí největší ohlas u sdělovacích prostředků, vesměs se pídících po skandálních historkách. (Aktuální případ z posledních dní: vedoucí CHKO zve novinářku na tiskovou besedu o konstruktivní a úspěšné činnosti jeho organizace. Povzdech z její strany: "Šéf mi nedá auto." Otázka zvoucího: "Co kdybych vám řekl, že tu pod mostem právě našli mrtvolu?" Odpověď : "To bych vůz jistě dostala." Nakonec nepřijela.) My, ochránci přírody, jsme však nenapravitelní optimisté. Kdybychom nebyli, asi bychom naši kauzu už dávno pověsili na hřebík - a pokud ještě v perspektivním věku, šli hledat společensky i finančně lépe oceňované povoláni. Ale my stále ještě vě-. říme, že v Čechách, kde se dosud vzdor bezohlednosti, chamtivosti a ignoranci udržuje kupodivu hodně z onoho "zemského ráje", bude přece jen lépe. Jak na to, to už by bylo téma pro další úvahu. Konečně i globální a mezinárodní trendy, které nemohou věčně ponechat lhostejnými ani kapitány trvale neudržitelné Uak už se prokazatelně ukázalo) tržní ekonomiky, jsou nám v našem úsilí vydatnou podporou. V české kulturní krajillě se památky slloubí s harmonickoll a rozmallitoll přírodou : ekologický koridor řeky Sázavy pod zřícenillou Zbořeného Kostelce jihozápadllě od Prahy. Foto Jali Čeřovský K IÍspěcllllm ochrally přírody v Čechách patří i záchrally mezinárodně výzllamných rašeliliišť před vytěžením. Chráněllý rojov1l!k bahenní na svém liejbohatším středoev ropském nalezišti v NPR Červellé blato v CHKO Třebo;ísko. Foto Jan Čeřovský Česká ochra1la přírody je pnlkoplllkelll ve zřizování ch rán ěných území mezi1lárodllí kategorie V - ch rá1lěné krajilly. Na mímku je CHKO Kokoří1lsko v ullikátllím českém typu pískovcových krajin. Foto Jali Čeřovský RNDr. Jan Čeřovský, CSc., je pracovníkem Agentury ochrany přírody a krajiny v Praze a čestným členem IUCN 4 80 LET OCHRANY PŘÍRODY V ČSR V([Sn~DIlnfi<e~

7 Ochrana přírody na Moravě a ve Slezsku Antonín Buček V moravskoslezské krajině nenajdeme ostré přírodní bariéry a předě[y, je to krajina přechodů a kontaktů. Končí zde (anebo začíná?) karpatský horský ob[oůk, přecházející na jihu Moravy do nejsevernějších částí teplé panonské biogeografické provincie s ostrůvky kontinentálních stepí, které zdobí takové druhy jako katrán tatarský, hlaváček jarní nebo obrovitá kobylka sága. Západní část území náleží středoevropské hercynské oblasti, na jihozápadní Moravě se ovšem projevují vlivy alpské. Z alpských předhůří sem proniká brambořík nachový, v pozdním létě svítící plamínky něžných květů v listnatých hájích. Do východních částí západomoravských hercynských vrchovin a hornatin pronikají i druhy z Karpat, například ostřice chl upatá a ježek východní. Slezský sever zase náleží podprovincii polonské, z Polska sem zasahuje přirozený výskyt modřínu opadavého polského. Bohatství přírody země Moravskoslezské je výstižným dokladem známého biogeografického pravidla: největší rozmanitostí druhů se vyznačují přechodná, hraničící území na kontaktu různých biogeografických jednotek. Síť chráněných území v číslech Pro trvalé udržení přírodních hodnot krajiny má zásadní význam soustava maloplošných a velkoplošných chráněných území. S čísly budeme mít potíže, neboť země Moravskoslezská oficiálně v České republice neexistuje. Proto se přidržíme dostupných údajů za okresy bývalých krajů, nyní regionů jižní a severní Morava i s vědomím, že se nejedná o historické území Moravy a Slezska. Na území moravských regionů bylo k 31. [2. [996 celkem 654 maloplošných zvláště chráněných území z celkového počtu 1757 v ČR. Do kategorie národní přírodní památka bylo zařazeno 33 území, národních pří rodních rezervací je 47, pří rodních památek 357 a přírodních rezervací 215. Celková plocha maloplošných chráněných území činí ha, tj. 0,88 % území moravských regionů. Je to méně, než je průměr ČR, který činí 1,05 %. Největším maloplošným chráněným územím na Moravě je Národní přírodní rezervace Praděd s rozlohou 2031,40 ha, chránící horskou přírodu v CHKO Jeseníky, následují přírodní památka Údolí Dyje v 1. zóně Národního parku Podyjí s plochou 1578,95 ha a PP Údolí Oslavy a Chvojnice (1002 ha), jedinečné ukázky říčního fenoménu západomoravských řek. Nejmenším chráněným územím je přírodní památka na Želechovických pasekách v okrese Zlín. Myslím, že by si zasloužila zápis do Guinnessovy knihy rekordů jako nejmenší rezervace na světě, První rezervaci na LÍzemí země Moravskoslezské zřídil kníže Jan 11. Liechtellstein v roce 1903 v horském pralese na Šeráku. Dnes se jedllá o národní přírodní rezervaci Šerák Kepmík. Foto Antollín Řt1w Jedním z největších maloplošných chráněných lízemí na Moravě je přírodní památka Údolí Oslavy a Chvojnice chránícíjedinečný kaiíonovitý fellomén těchto západomoravských vodnich tokll. Foto Jarmila Kocourková ~,([3rr:qDU1llJ<B~ 80 LET OCHRANY PŘíRODY V ČSR 5

8 neboť jaterník podléška je zde od dubna roku 1949 chráněn na ploše 0,01 ha, tedy pouhých 100 m 2! Menší chráněné území si už nel ze ani před st avi t. Rozdíly v počtu c hráněných území v jednotlivých okresech nejsou vždy způsobeny rozdíly v bohatství př írody. Do zn ačn é míry odrážejí s tup eň poznání příro dních hodnot a předevš ím aktivitu profesionálních i dobrovol ných ochránců p ří ro d y. Lze snad pochopit, že n ejméně c hrán ě nýc h území je v prům y slové oblasti na severu v okrese Karviná - pouhá čty ři území - a Ostrava, kde je jich osm. Pouhých dvanáct ch rán ě ných území na okrese Znojmo ale nesp orně svědčí o trad ičn ě nedos tat eč né pozornosti věn ov an é zde územní oc h ra ně přírod y. Pochválit lze p ředevším čtyři okresy, na jejichž území jsou více než čty ři desítky maloplošných chrá ně nýc h území - Brno-venkov (49), Břeclav (41), Prostějov (44) a Ždár nad Sázavou (:1-5). Soustava velkoplošných chráně n ých území t vo ří Národní park Podyjí, vyhlášený v roce 1991 a osm c hrán ěnýc h krajinných oblastí: Moravský kras (1955), Jeseníky (1969), Žďárské vrchy (1970), Beskydy (1 973), Pálava (1976), Bílé Karpaty (1 980), Litovelské Pomoraví (1990) a Poodří (199 1). V celé řadě území zajišťují trvalé udržení příro d ních hodnot a rázu krajiny okresní úřad y vyhlášvním příro d n íc h parků. Pa tří k nim n apř. Strážnické Pomoraví (31 km 2 ) s posledními meandry na dolním toku řeky Moravy, Svratecká hornatina (75 km 2 ) a Halasovo Kunštátsko (48,6 km 2 ) s hannonickou krajin ou, charakteristickou pro Českomorav s kou vrchovinu, Moravice (142 km 2 ) s ka ňo nov itým údolím a meandrující řekou nebo Sovinecko (1 99 km 2 ), zaujímající nejkr ásn ějš í č ás t Nízkého Jeseníku. Přírodn í parky bývají přitom n ěkd y opomíjeny, ani zmínka o nich se nedostala do Státního programu ochrany příro dy a krajiny ČR, schváleného vládou v čer vnu Snad je to tím, že na rozdíl od chrán ěnýc h krajinných oblastí c en trálně řízen ých pražskou Správou CHKO není v přírodních parcích zřízen žádný samostatný státní úřad. vývoj ochrany přírody První rezervaci na území zem ě Moravskoslezské zří dil kníže Jan II. Lichtenstein na návrh olomouckého profesora Lause v roce 1903 v horském pralese na Šeráku v Hrubém Jeseníku. Dnes se jedná o Národní přírodní rezervaci Šerák-Keprník o rozloze 800 ha. Další rezervací se v roce 1909 stal bukový prales Javořina v Bílých Karpatech, dnešní NPR s rozlohou 78,27 ha. Pro ochranu přír ody měl zásadní význam vznik Svazu na ochranu přírody a domoviny na Moravě a ve Slezsku v roce Jedním z cíl ů tohoto svazu bylo i "zakupování důle žitých míst za úče lem zřízení reservací". Svaz od počátku usilovalo zakoupení Mohelnské hadcové stepi, což se zdařilo až v roce Praktická činnost Svazu byla sou střed ě na na pronájem významných lokalit. Podle zachovaného přehledu měl Svaz v letech 1943 a 1944 pronajato 46 lokalit. Doba pronájmu činila 10 let a maj itelé obvykle p ředem obdrželi smluvenou částku. Některé významné svazem pronajaté lokality se staly součás tí sítě státem chráněných území až po více než padesáti letech. Tak na p ří k lad lokalita Špidláky, pronajatá v roce 1941 Svazem od obce Hovorany a rolníka Václava Jurase za 978 korun ročně, byla za přírodní rezervaci vyhlášena až v roce 1992 OÚ Hodonín. Po č átkem 50. let byl Svaz zrušen a až do roku 1979, kdy vznikl Český svaz ochránců příro dy, nepůsobil a na Mora vě a ve Slezsku sou s tavně žádná dobrovolná o c hran ářsk á organizace. Výjimkou byly opakované pokusy o aktivizaci jihomoravské a severomoravské pob očky Tisu, Sboru ochrany pří rody p ři Společnost i Národního muzea v Praze poč á tkem 70. let. Za zakladatele vědecky fundované ochrany p řírody na Moravě a ve Slezsku lze považovat doc. Jana Šmardu a prof. Aloise Zlatníka. Oba ochraně přírody zasvětili celý život a zasloužili se o vyhlášení celé řady c hrán ěnýc h území. Velmi důležité je také to, že vychovali svým příkl adem mnoho ná sl edovníků. Jan Šmarda je autorem prvního souborného návrhu p řírodních rezervací země Moravskoslezské z roku 1947, kterému jsme po č tyřic eti letech ve Veronice vě no vali úvodní článek v 1. čísle I. ročníku. Alois Zlatník usiloval především o vytv o ření reprezentativní sítě lesních rezervací, která by zahrnovala ukázky všech typů lesních s p oleče ns tev. První návrh sí tě lesních rezervací v Moravskoslezských Beskydech p ředložil již v roce Ně které z navrhovaných lokalit se staly so učástí sítě chráně ných území teprve nedávno - NPR Kněhyně-Čertův m lýn v roce 1989, PR Smrk dokonce až v roce V roce 1946 předlož i l A. Zlatník tehdejšímu ministerstvu školství a o svě ty souborný návrh sítě lesních rezervací země Moravskoslezské. Jak sám píše, "byl to výsledek sedmi let práce, a to tř í až pěti m ě s íců v terénu, ročně". Mnoho moravských lesní ků se zasloužilo o zachování p ři rozených lesních p o rost ů navržených Zlatníkem k o c hra ně i bez Zapomenuté texty Co se v roce 1944 na rezervaci Mohelno stalo a co pan Eduard Adam od lidí slyšel Mohelenská hadcová step pat ř í dnes mezi zvlá š tě chráněn á území nej vyšší kategorie ochrany, tedy mezi národní přírodní rezervace. Její celoevropský význam dokládá zač lenění mezi klí čová území Evropské ekologické s ítě, vznikaj ící v rámc i programu Evropské unie EECONET (European Ecological Network). Na jedine čné přírod n í hodnoty tohoto území upozornil již v roce 1855 C. Romer, který zde poprvé zjistil biogeograficky výjimečný výskyt mediteránního k a praď o rostu podmrvky hadcové (Nollwlaena maralllae). O účinné zaji š tění ochrany hadcové st ~ pi mnoho let usiloval Svaz na ochranu přírody a domoviny na Moravě a ve Slezsku, založený 'v roce 1923 v Brn ě a zrušený počátkem 50. let. V březnu 1944 se konečn ě Svazu podařilo od městyse Mohelna za korun koupit 41,3 2 ha pozemků na území dnešní rezervace. Okamžitě poté ustanovil Svaz pana Eduarda Adama za h lídače rezervace s měsíčním platem 800 korun. Koncem tohoto vá lečné h o roku zasílá Eduard Adam "váženým pánům" do Brna cel o ro č ní zprávu, psanou ru č ně na linkovaném p apí ře. Dodnes se zachovala v pozůstal o st i pro f. Aloise Zlatníka na Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie Mendelovy zemědělské a lesnické univerzi ty v B rně. Patří k cenným svědectvím o obtížích praktické ochrany pří rod y. Pan Eduard Adam si zaslouží, aby jeho jméno bylo vzpomenuto v řad ě těch osobností, které se zasloužily o záchranu jedinečné přírod y mohelenských hadcových stepních lad. Kromě plejády významných přírodově dc ů k nim pat ř il n a př. i Karel Čapek, který na obranu mohelenské hadcové stepi vystoupil v roce 1928 ve známém čl ánku v Lidových novinách, kde p řirovnáv á lámání kamene na stepi k "balení buřtů do list ů Kodexu vyšebrodského". Hlídání reservace u Mohelna. Stručný výkaz o tom, co se na reservaci stalo a co jsem od lidí slyšel: Květen Velké potíže byly s lidmi, co chodili na reservaci sbírat houby májovky. Nechtěli tomu nijak rozum ět, že se to nesmí sbírat a vů b ec, že nikdo nesmí bez povolení na reservaci chodit. To bylo nadávání a křik u, že obec za to nedostala ještě žádné peníze, okresní úfad prý prodej neschválil, tak plý si mohou ještě 6 80 LET OCHRANY PŘíRODY V ČS R ~{[9rr"(]Dil1lficr~J

9 \fd~fri1 DllufiCB~ oficiálního vyhlášení za státem ch rá něná území. Mnohé se rezervacemi nestaly dodnes. I v evropském m ě řítk u je výj imečná síť lesních rezervací, která podle Zlatníkova návrhu vznikla na území Školního lesního podniku "Masaryk ův les" s ev erně od Brna (viz článek J. Truhláře na str ). Léta normalizace Pro moravskoslezskou p řírod u byla kritická 70. a 80. léta. Dnešní terminologi í bychom trend technokratických antropogenních přemě l) krajiny, vedoucí k zjednodušování krajinných struktur, označ i li jako globalizaci. Stopy jednostranných technických zásahů, odůvodň o vaných "uspokojováním pot řeb pracujícího lidu", provád ěných v prazvláštních ekonomických podmínkách tzv. reálného socialismu, nacházíme v krajin ě dodnes a budou je nacházet i příští pokolení. N ejdrast ičtěj š í změny probíhaly v zemědě l ské kraj i ně. Pole, scelená již při hosp o d ář s ko-te c hnic kých úpravách v 50. letech byla z vě t š ov ána do bloků zcela nep řiměřených rázu krajiny. Potoky byly zatrubň o v á n y, zm izely mo kř ady, louky byly rozorávány, 'žokovité balvany na třeb í č sku ro zs tř e lo ván y, jihomoravské sprašové pahorkatiny byly měn ě n y terasováním na útvary připom í nající sumerské zi kuraty. V p o l ov ině 70. let se industrializace zem ě d ě l ství projevila drastickým snížením s tav ů drobné polní zv ěř e. Komplexními vodoh os p o dářsk ými úpravami jižní Moravy byl zn iče n jedin eč n ý komplex lužní krajiny Podyjí podobný těm, které jsou v rozu mněj š ích státech považovány za klenoty národních parků. V lesní kr aji n ě zača l trend smrkového a borového hos pod ářstv í. Hol o s e č e s násl ednou um ělo u výsadbou je h l ičn atý ch lignikultur zača ly být uplatň ován y i v lesích severní Moravy, kde se př itom za č aly s iln ě projevovat vlivy zn e čišt ě ní ovzduší i ve vrcholových polohách Beskyd a Jeseníků. Klasickým p ř í k l adem bez-ohledného vztahu k p ř írodě bylo um í stě n í hlučí cí ho autodromu v souvislém lesním komplexu Podkomorských l esů u Brna, kde z ačá tkem století Vilém Mrštík v Pohádc e máje zaznamenal "ticho všude, ticho tak, že slyšeti bylo tichý šelest listt'. Výstavba autodromu v lesích Pohádky máje byla ovšem poslední velkou porážkou oc hr ánců přírody. Koncem 80. let dosáhl o ochranářs ké hnutí na Moravě velkého v ítězst v í, když se pod ařilo zabránit v ýs t a vb ě si lnice a stavbě nového vysílače na vrcholu Děvína v jádru biosférické rezervace Pálava. děla t co ch těj í a nikdo jim v 10m nesmí zabrmlovat. Tak 10 bylo i v n eděli, když se hrála kopaná. Jakmile j im zalet ěl m íl~ do reservace a bylo to dost často, tu se j ich tam hnalo vždy celé stádo a nic nedbali na pískání nebo volání, aby šli zp ět a j en asi 2 aby..w pro m íč. H o dně lidí bylo, k te ří obec proklínali a lia reservaci nadávali, zv lálť rolníci a i páni z radnice. Sám syn pana starosly Fekl pl~ed lidmi, že to ješt ě reservace není a p. tajemník, že se s pokutami musí počka l, že to /le ní ještě hotové. Ku koll ci květn a se pak skátily akáty dole u reky a z toho se vzalo potfebné drevo na posta ven í tabulek. Červen Sbírání hub trochu polevilo. To j iž dost lidí začalo se na věc dívat jiuak. Nebylo již IOlik kriku a hádky. Totéž bylo i o n edělích, ph kopané. Zaletěl-I i míč dá reservace, za ča li se hrnout zase hodně, ale ph písla1ll1í šli pro míčjen dva. Bylo-li to tím, že již byly tabul"-'), postaveny, anebo že jsem musel každému to I~ádn ě Nci, nevím. Ovšem p hčillěním pana Tkanýho bylo ještě pofád dost lidí, co si nedali Ncl, zv lášť když p. Ant. Rendl bed/láf, člen obecního zastup. I~ekl vdejně, že rl/čí za to, že to nebude dlouho trvat a tabulky budou muset pfijít p ry č, že to všechno bude zrušeno. To bylo pak smíchu a k Fiku, ale nakonec pak vše dob Fe dopadlo. Ve vobz.ých chvílích se sbíralo sklo, kamení a vyvezly se ty staré slfepy co byly nahofe naházeny v těch jamdch. Červe /lec Ještě pořád se nemohli Mohelští občané s tíl/! smífit, že tam nesmí chodit a žádné byli/ly trhat. Až prý pfijdoll bolfevici, tak P')' stejně to všechllo zanikne a bl/de prý po reservaci. Srpen Domácí lidé již phchdzeli k rozulilll, až /la několik mladíků a Žensk:Í'ch. Mlddež zvlášť v ne- Koncem 80. let dosáhlo ochranářské Jmutí /la Moravě prvm110 velkého vítězství, když se podařilo zabrál/it výstavbě silllice a stavbě Ilového vyst1ače /la vrcholku Děvílla v jádru později vyhlášené biosférické rezervace UNESCO Pálava. Foto Petr Macháček ~U5rr,,(]DilTJlJ 2::Q 80 LET OCHRANY PŘÍRODY V ČSR 7

10 Kresba Jalla StekUka Ztráty a nálezy K n ejvě t š ím ztrátám moravské přírody v tomto století patří degradace slanomilných společenstev, a to i těch, která byla leg i sla tivně ch rán ěn a v rezervacích. Zmizel nejen slanorožec bylinný, ale i celá řada dalších typických a památných druhů. Po výstavbě vysílače na Děv í ně počá tkem 70. let vymizel z Pavlovských vrchů pes trobarevný skalník zpěvný, hnízdící zde dříve na jediné l ok alitě v ČR. Teprve nedávno přiš l a Morava o poslední populaci nejvě tš ích evropských ptáků - dropů. Bolestné ztráty vznikly i těž b o u vápence - u Brna byl zn ičen jižní svah Hádů, na Tišnovsku Čeb í n k a a na severní Moravě zbylo z vrcholu Kot o u če u Štramberka jen torzo. K obohacování moravskoslezské příro dy nejvíce přispívá sousedství se Slovenskem. Podobně jako lidé v moravských písních p řech á zí "z Uher do Moravy", tak se i řada živočichů š íří ze slovenských populací na západ. Počá tkem 60. let jsme za krkavci putovali až na východní Slovensko, dnes jsou běž n o u s oučá stí naší ornitofauny. Podobn ě se z východu rozšíři l i mé n ě nápadný hýl rudý. V návaznosti na západoslovenské populace se v nivách jihomoravských řek objevil i bobr. Největším slovenským přínosem pro moravskoslezskou p řírod u je ovšem pronikání velkých šelem - rysa, podaří vy medvěda a vlka. Musíme doufat, že se ve vhodných oblastech p ostupn ě tvořit jim na Mo rav ě a ve Slezsku trvalý domov. Vzorový okres Myslím, že pro účin n o u ochranu přírody a kraj iny má zásadní význam o bč anská angažovanost. Důležité je, aby se spojilo úsilí přírodovědc ů, projektan tů, úředních i dobrovolných ochránců p říro dy a všech, kdož maj í př í rodu rádi. V s o učasné době je nejdůlež i tější zajistit zachování všech re l ativně ekologicky stabilních území, která dosud nejsou ch ráněna. Prvním krokem je evidence a následná registrace významných krajinných prvků podle zákona 114/92 o o chran ě přírody a krajiny. Tak vzniká kostra ekologické stability krajiny, kterou je n ás l ed n ě možné dop lň o vat o nově zakládaná biocentra a biokoridory na územní systém. Na okrese Brno-venkov se evidování skladebních prvků kostry ekologické stability d aří. K 30. ll zde nalezli I 344 výzmamných krajinných prvků, z toho 317 mokřadn í ch, 304 nelesních a 723 lesních. S prací z ačali už v roce 1992 a letos do kon č ili zpracování souhrnných charakteristik, které se dostanou i na obce a k o bčan ům. Kromě významných krajinných prvků je na tomto okrese ještě část CHKO Moravský kras, 50 maloplošných chráněných území a osm vyhlášených p ří ro dníc h park ů, další čtyř i jsou k vyhlášení při pravová ny. Myslím, že jen tě žko se zde mů že stát, aby n ěkteré území s cennými př írod n ími hodnotami bylo narušeno z neznalosti. Úřed níkům se děkuje málokdy, ale vedoucí o dd ělen í ochrany přírody Okresního ú řadu Brno-venkov JUDr. Pavel Nesvatba si i se svými spolupracovníky poděko vá n í za účinnou ochranu přírody zaslouží. děli se cluěla procházet a leckde ukrývat v reservaci. a to většinoll h ráči karet a milenci. Ženské zase chtěly trávu pro dobytek. nabízely i cigarety, jeli abych jim dovolil aspoií něco nažnout, prý tím reservace Ilijak neutrpí a tráva prý lepší poroste. DNve P':Ý se tráva vždy prodávala a i se tam dobytek pásl a ted prý najednou nic a zase začaly s bolševiky. Září Stále ještě obtezovaly ženské pro tll trávu. Nic jim to ovšem nepomohlo. všecko to nadávání. To již věde'7y, že zde byl p. Hejtman z Třebí če, ktel")' se II p. Fa l. Dvořáka o všem infonu. a co pak nandi!. To bylo pak místním rozhlasem hlášeno a mimo toho byly ještě vyhlášky vy věšeny, kde byly pokuty až do aneb vězen í do 3 měs. Tak se stalo, že pak byl trochu klid, až na ně kolik p řípadli v neděli aneb o kopané. Nejhorší ze všech n ávštěvll íkli byla paní z Br Ila. Její muž byl totiž v Bmě ve školní radě n ěja k.ým funk c ioná řem a ta paní si myslela, že je tak mocná, že si může s dětmi tady v Moh elně dělat co chce. Proto se moc divi \ Na prahu 21. století Mezi priority územní ochrany p řírody Moravy a Slezska ne s porně p atř í rozšíření CHKO Pálava o lednicko-valtický areál (již dnes součást Svě t ové ho d ěd ic t ví UNE SCO) a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje (viz Veronica 4/97. str. 1-5). Tento úkol je souč á stí Státního programu ochrany p řírody a krajiny ČR, schváleného usnesením vlády Č Znovu bude nutn o zvážit i velkoplošnou ochranu oblasti Jihlavských vrchů, která se v tomto programu mezi nov ě navrhované CHKO v ČR nedostala. Přírod ní hodnoty oblasti kolem Javoř ic e jsou přitom přinejmenš ím srovnatelné se severní částí Českom oravské vrchoviny zahrnuté do CHKO Žďárské vrchy. V případě, že centrální část CHKO K ř ivoklátsko bude po prověření přeh l áše n a jako č tvrtý národní park v Čechách, bude vhodné zamyslet se nad druhým národním parkem na / Kresba Jana Steklíka 8 80 LET OCHRANY PŘÍRODY V ČSR ~1(j)rr<!DlluficB~

11 V nejbližší budoucnosti bude nutno UIOVU zvážit možnost velkoplošné ochrany oblasti Jihlavských vrcllll, jejichž přírodní hodnoty JSOll přinejmenším srovnatelné se sevemí částí CeskO/1/oravské vrchoviny, která se dostala do CHKO lďárské vrchy. Foto Vilém Reichmann Stále ještě chodili lidé a to načerno do mlýna po nedovolených cestách. Z 19tého na 20tého byly strhány tabulky (papír). Některé byly již hodně rozmoklé a natrhál1y. Pro pasení dobytka bylo dáno 7 poklll. Wd;l1'l Dllun ~ la, když jsem jí zakázal vstup na reservaci. Zato jsem byl ten největší sprost"ák /la světě. Kll konci měsíce začalo pasení dobytka. V začátku jen /la obecl1ím pozemku, ale pak něktel'[ pásli i na reservaci. Říjen Listopad moravskoslezském území. Myslím, že v úvahu připadají především CHKO v říčních nivách, neboť takových území je v celoevropské síti národních parků málo. Nejpozději na přelomu století bude třeba dokončit budování sítě maloplošných chráněných území tak, aby v ní byly zahrnuty regionálně významné ukázky přirozených společenstev, reprezentující bohatství živé i neživé přírody. K tomu, aby plošný podíl maloplošných zvláště chráněných území na Moravě a ve Slezsku dosáhl alespoň současného celostátního průměru, musela by se jejich plocha zvýšit asi o ha. Netroufnu si odhadnout, kdy bude evidence významných krajin ných prvků na celém moravskoslezském území taková, jaká je dnes na okrese Brno-venkov. Vymezování skladebních součástí kostry ekologické stability totiž vyžaduje podrobný a odborně náročný terénní průzkum, takže nelze využít zkušeností s navrhováním genere l ů ÚSES, zpracovaných často na základě nahodilého terénního ověření. Budou-li ovšem všude úředníci tak pilní jako na o d děle n í ochrany přírody OÚ Brno-venkov, mohla by být lokální kostra ekologické stability ve všech okresech připravena kolem roku Skoro jako plakátový slogan zní konstatování, že do Evropské unie se nemůžeme připojit jen sítí dálnic, železničních koridorů, produktovodů a telefonních linek, ale že Evropu budoucnosti propojí ekologická síť t vořená biokoridory spojujícími místní, regionální i nadregionální biocentra. Doufám, že v 21. století navážeme na Moravě a ve Slezsku na dobrou tradici plánování územních sys témů ekologické stability postupnou realizací jejich skladebných součástí. Jistě to přispěje k tomu, aby země Moravskoslezská byla dobrým domovem nejen lidí, ale i planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů ajejich společenstev, krajinou přechodů a kon t aktů. Ing. Antonín Buček, CSc., přednáší na Mendlově lesnické a zemědělské univerzitě v Brně, je jedním z ideových tvůrců Územních systémů ekologické stability v ČR a předsedou ZO ČSOP Veronica Nic zvláštního až na několik jedincii, kten když šli do mlýna, šli po zakázan.ých cestách. Pan stavitel Kašpar platil pokl/tll za to, že jel s vozem přes reservaci. Do reservace se nastěhovalo srnčí 5 kusii. P. Tkaný začal zase s psaním do Říše. Teď se hodně straší s bolševikama. Prosinec Z kozí hory začali /oučari ře zat větve z borovic a dole u řeky ne'kdo uřízl hloh. To prý dělali kažjým rokem a nikdo prý nic nehkal. V neděli dne 17. t.lil. honil p. Kašpar zvěl na reservaci, ale srnčí zůstala tam a tak jsem. je pak v líterý vyhnal kamením odllld do polí. Ukázali se mi nějací sálíkari a lyžaři na reservaci, ale ml/seli toho hned nechat a odtáhnou!. Teď člověk nic neslyšíjen ažpřijdou bolševici, tak prý bude po reservaci a bude prý se tam pást zase jen dobytek jako dnve. Celkový počet návštěvníkli v tomto roce činil: 310 osob, kten Z různých mist v Protektorátě pfijeli, aby si reservaci l/ Mohelna prohlédli. V Mohelně, dne 21. prosince Eduard Adam hlídač reservace ~~9rr"\lDUufi<B~ 80 LET OCHRANY PŘíRODY V ČSR 9

12 Slovensko a ochrana prírody Peter Straka Na tému historického vývoja ochrany prírody na území dnešného Slovenska, respektive západnej ča sti Karpatského oblúka nebolo veta komplexne spracovaného. V poslednom č a se najma v súvislosti s ochranou prírody ako študijným predmetom na univerzitác h bolu spracovaných niekotko prehtadov vývoja ochrany prírody (za všetky spomeniem najma skriptá M. J. Lisického Ekosozológia, úvod do problematiky). NakoTko dejiny ochrany prírody možeme p o važ ov a ť za vefmi bohaté, nie je možné ich p red s tav iť v tomto príspevku podrob ne. Osobitná diverzifikácia krajiny, viažuca sa ku karpatskému oblúku, umožnila na dlhšie obdobie uc ho v ať prírodné dedičstvo v takej podobe, aká sa v širšom geografickom regióne strednej Európy nezachovala predovšetkým pre rýchly hospodársky rozvoj susedných regiónov, v ktorých sa vyskytovali dostupné prírodné, najma surovinové zdroje a úrodná poda. Zac ho v alo sť a nižšia úrove ň preskúmanosti krajiny, sociálna úro ve ň ako aj tradície umožnili postupný vývoj historickej štruktúry osídlenia a v z ťahu k prírodnému prostrediu. Mimoriadne bol vyvinutý g e neračný vzťah ku krajine - domovine, a to viac-menej na všetkých sociálnych a vl astníckych úro vniach. V dosledku hospodárskeho rozmachu, najma od druhej polovice 17. storočia, došlo k výrazným zásahom do krajiny. Nížiny a kotliny sa takmer úplne odlesnili a postupne sa v nich zlikvidovali skoro všetky zvyšky prirodzených ekosystémov. Završením premien bola zmena vlastníckych vzťahov a inten zívne až nekontrolované využívanie prírodného potenciálu a zdroj ov po roku Ochrana prírody na Slovensku v období prvej republiky V roku 1918 vznikla Českoslove nsk á republika. Slovenská národná rada už v decembri vydala nariadenic o starostlivosti o prírodné hodnoty a lesy a bola vyhlásená j ednoro čn á ochrana kamzíkov v Tatrách. Na území Slovenska sa v roku 1919 zriadil Komisariát pre ochranu umeleckých pamiatok, ktorý sa staral aj o ochranu prírody. V októbri vyšlo Nariadenie ministra (Č SR, V: Šrobár) pre správu Slovenska o ochrane pamiatok na Slovensku. Týkalo sa aj ochrany prírody a bolo to vlast ne prvé úradné opatrenie vlády na ochranu prírody v Č S R, ktoré bol o neskor doplnené v roku.1921 ako nariadenie o ochrane "pravekých a prírodných pamiatok na Slovensku". Tým sa po prvýkrat zabe zp ečila ochranaj aský ň a útvarov neživej prírody. Na problematiku prírodných pamiatok sa zameralo aj min isterstvo školstva, ktoré zab e zp e č i lo na Slovensku vytvorenie zboru dobrovorných konzervátorov prírody. V roku 1923 bol spracovaný slovenský dekrét,,0 ochrane prírodných krás horských potokov" vývoj ochrany prírody pred vznikom ČSR To, čo možeme po v a žov a ť za ochranu prírody a vznik podmienok na právnu existenci u chráncných území sa vi aže na obdobie feudálneho vlastníctva pody a č oho podstatou bola ochrana lesov a potovnej zveri a ochrana Ii e čivých pram eňov. Pravdepodobne najstarší dokument, ktorý by sme mohli c hara kter i zov ať ako iniciatívu vedenú k ochrane prírody, bola zápisnica o ochrane vzácnej zveri a o krárovských strážcoch zubrov na Slovensku z roku Na ňu nadvazuje Rozkaz kráta Ondreja III. o ochrane lesov a o bodrocko -z a daň s kýc h lesných hájnikoch z roku V roku 1250 to už bola vážna Donačná listina Bélu IV. o povinnostiach badínskych lesných hájnikov pri ochrane zveri, lesov a prírody. Ten istý mocipán vydal v roku 1265 výsadnú listinu o zákaze po Tova č iek a rybárčení vniektorých podtatranských oblastiach. Nerobme si ilúzie, že išlo o ochrancov prírody v pravom zmysle sl ova, šlo skor o ochranu vlastného majetku a jeho využívania v konkrétny prospech. Napriek tomu sa tým založil princíp ochrany prírodného prostredia pred jeho nekontrolovaným využívaním. Na druhej strane sa Zvláštní diverzifikace Slovenska, vážící se ke karpatskému oblol/ku, zde umožnila uchovat přírodní dědictví a harmonickou sídelní krajinu s jejími historickými strukturami déle v podobě, jaká se v ši,.um geografickém regionu s třední Evropy přede vším díky rychlému IIOSpodářskému rozvoj i nezachovala. Foto dnes již tém ěř zmizelé struktury pásové plužiny v Liptovské Tep ličce v Nízkých Tatrách p ořídila Jarmila Kocourková LET OCHRANY PŘíRODY V ČSR --'-- \JUSfr<! Dunfi ťl

13 a ČSR pristupuje k prvej medzinárodnej dohode - Konvencii o ochrane pofnohospodársky užitoč n ého vtáctva (s úči nn o s ťo u ocl roku 1924). V tomto obclobí vefmi aktívne vystupovalo Ministerstvo škol stva a národnej os vety v Prahe, ktoré v spolupráci s mini strom pre správu Slovenska pripravilo celý rad vel'mi ú činných predpisov zameraných na ochranu prírody na Slovensku. Podrobne je uvedené obdobie popísané v úvode publikácii J. Kllndu Chránené územia prírody v SSR z roku Azda najvýznamnejši akt tohto obdobia možno považovať ustanovenie prípravnej komisie vlády Č S R pre zriadenie národného parku vo Vysokých Tatrách. Tomu predchádzalo vyhlásenie Slovenskej prírodnej rezervácie v Pieninách v roku 1932 a novozaložená komisia sa pi ne sústredila na spracovanie návrhu prvého národného parku na území Č S R. Jej práce však prerušila druhá svetová voj na a Tatranský národný park bol vyhlásený až v roku Od roku 1945 po rok 1990 Po skonče ní vojny bolo na Slovensku 18 štátom chránených území s celkovou rozlohou ha. Toto obdobie možeme charak t eri zo v ať ako obdobic extenzívneho rozvoja ochrany prírody, ako aj jej spolo čen s kého akceptovania, aj keď s ú č as ne vzniklo osobitné politicko - s p o l o č e n ské zriadenie, v ktorom sa č as to vytvárali umelé doktríny a neakceptovali sa prirodzené funkcie s poloč n os t i (1 948). Postavenie ochrany prírody sa aj napriek nesmiernym politickým a ekonomickým problémom postupne posilňovalo a presadzovalo v s pol oč n o st i. Prvé vel'koplošné chránené územie - Tatranský národný park - vznikol na základe zákona SNR Č. II z roku 1948, a keďže sa týmto zákonom stanovili aj kritériá ochrany a využívania územia národného parku, p r i čo m lesné porasty boli zaradené v ý lu č n e do kategórie ochranných les ov a lesov osobitného určeni a, stal sa tento zákon prvým zákonom zameraným na ochranu prírody na území Slovenska a Českos loven ska. Ústredným orgánom ochrany prírody sa stalo Ministerstvo škols tva a osvety v Prahe a v januári 1951 vznikol Pamiatkový ústav v Bratislave, ktorého zameranie v tej dobe zača lo zah fňať aj ochranu prírody. Táto kompetencia sa posilnila jeho premenou na Slovenský pamiatkový ústav, v ktorom malo svoje miesto oddelenie ochrany prírody. V tomto období bolo na Slovensku už 31 chránených území s celkovou rozl ohou ha. Formálnu existenciu štátnej ochrany prírody však chápeme vznikom prvej a výlučnej organizácie zameranej na ochranu prírody a lesov - Správy Tatranského národného parku - zriadenej nariadením Zboru povereníkov v roku 1952, avšak v riadení povereníctva (rezortu) lesov. V roku 1955 bol prijatý zákon SNR Č. 1/1 955 Zb. SNR O štátnej ochrane prírody, na ktorého základe sa začala systematicky zab ezpeč o vať štátna ochrana prírody. Vznikol ako prvý v Č e sko sl ove ns ku (I8. októbra 1955) a možno povedať, že posunul štátnu ochranu prírody do roviny ekologicky komplexnej starostli vosti o prírodu, p ričom zákonite musel odzrkadfovať základné podmienky svojho vzniku. V roku 1958 vznikol Slovenský ústav pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody a od roku 1960 sa pri KNV vytvárali Krajské strediská pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody (v roku 1968 pracovalo v oblasti proťesionálnej ochrany prírody 46 pracovníkov). V roku 1960 sa prijala nová ústava ČSSR, v ktorej sa zakotvuje ochrana prírody. V roku 1971 vznikla prvá dobrovofná ochranárska organizácia Slovenský zvaz ochrancov prírody, z ačl enen ý však do posobnosti Ministerstva kultúry SSR, neskor sa stáva súčasťou tzv. Národného frontu. V júli 1981 vznikla zo Správy slovenských jaskýň (špecializovanej organizácie založenej v roku 1970) prvá samostatná odborná organizácia štátnej ochrany prírody v Č S S R - Ústredie štátnej ochrany prírocly. Štátna ochrana prírocly stavala územnú a čiastočne i clruhovú ochranu na princípe vecného (právneho) bremena zaťažujúc e ho štátnych alebo družstevných užívatefov pody, ktorí na základe toho v ojedinelých prípacloch prisposobovali svoju hospodársku č i nnosť. To sa týkalo najma lesohospodárskych organizácií, pretože sieť chránených území sa budovala prevažne na lesnom podnom fonde. Lesný zákon však um ožňo va l zmenu kategórie lesa z hospodárskeho na lesy osobitného urče nia (zvývlastníci územia sami p r ič i nili svojou loveckou vášňou o vážne a nenahraditerné straty v prírode, keď napríklad v roku 1532 vyhlásenú ochranu zubra a tura Žigmundom Jagelovským porušil jeho nástupca o generácie neskor Žigmund ll I., ktorý sa osobne p ri činil o vystriefanie týchto ži v očícho v (pod fa niektorých údaj ov v roku 1627 bol zastrelený poslcdný tur Bos pri migenius na svete). Prvým chráneným územím sa stal na základe Kráfovského patentu Leopolda I. z roku 1682 kúpefný ostrov V P ie šť an och a neskor v roku Habsburským kráfovs kým patentom bolo vy hlásené chránené územie kúpefov Trenčianske Teplice s okolitou prírodou doliny Te pl ičky. Do tohto obdobia móžeme zara d i ť množstvo drobných, ale i vážnejšie pon ímaných úkonov chrániacich prírodné proslredie, ktorých popis móžeme náj s ť v práci O. Janotu PrehTad vývoja ochrany prírody z roku Azda najvážnejším dokumentom, ktorý sa dá p r irov n ať k dnešným "všeobecne závazným predpisom" bol Tereziánsky lesný poriadok z roku 1769, v ktorom bolo 55 člá n kov všeobecnej úpravy lesného hospodárstva, na kloré nadvazoval doplnkový článok 57 lýkajúci sa ochrany lesov vo všeobecnosti. Po neskorších úpravách zač iatkom 19. s t oroč ia tento nadobudol charakter lesného zákona, ktorý platil na území Slovenska v podstate do konca 2. svetovej vojny. Mária Terézia okrem iného na r iaďuje v roku 1771, aby,,110 každom komor/will majetku na v.fetkých súcich miestach boli vysádzané stromy a nové lesy". Na základe toho sa vysadili lesy aj na viatych pieskoch na Záhorí a na mnohých iných mies tach, ktoré dnes vytvárajú jadrá chránených území. V roku 1883 uhorský minisler orby (v roku 1840 vydal prvý zákon o vodách) vydáva naria denie o určov aní chránených lesov, podfa kloré ho sa u nás vyhlásili prvé rezervácie. Za chránc ný bol v roku 1891 považovaný Jubilejný les kráfovnej Alžbety v Kysihýbli, v roku 1893 pás lesa pozdrž lesnej cesty od Štrbského plesa ku Kežmarským žfabom (základ dnešnej cesty 510 body). Ministerstvo orby v roku 1894 vydalo vyhlášku o ochrane ž i v očícho v a v roku 1895 oficiálne vyhlásilo lesné prírodné rezervácie "s ochranou rastlín a ž i vočíc hov " v Slovenskej L u bč i - dnešná NPR Príboj. V roku 1900 bola vydaná vyhláška o súpise pam(itných stromov a ďa lší ch prírodných pamiatok a o ich ochrane. V intenciách lýchto predpisov sa vyhl ásil celý rad chránených území, z klorých možno u v iesť napr. rezerváciu Szabóova skala, Stužica, úze mia vo Vysokých Tatrách, Súfovské skaly a ďalšie. V 50. rokoch 19. storoč ia z ač al na Slo vensku pó so biť Viliam Rowland ako komisár uhorskej lesníckej katastrálnej služby. Snažil sa o ochranu porastov hlavne pri hornej hranici le sa a vystupoval proti honbe na medvede a vlky. V roku 1873 vznikol Uhorský karpatský spolok (Magyar Karpati Egyeslet), ktorý sa v nasleduj úcom období veimi významne podietal na ochrane prírody na Slovensku. Za jeho sk u toč n c ochranárske akti vi ty možeme o krem iného po važ ovať inštaláciu informa č n ýc h tabúf na kon krétnych lokalitách zameraných na zdorazňova nie ochrany prírody. Azda prvú koncepciu ochrany prírody spracoval K. Káan, generálny riaditet štálnych lesov v Uhorsku v roku 1909, v klorej sa navrhli nové územia na ochranu, v ačš ina sa už ale nestihla zre alizo v ať kvóli vy puknuti u svetovej vojny. ~'(f~rr<!duuficrzl 80 LET OCHRANY PŘÍRODY V ČSR 11

14 Ochrana přírody na tehdejší Podkarpatské Rusi a dnešní Zakarpatské Ukrajině Zdeněk Hrubý Zřízellí Tatranského liárodm11o parku se plállovalo již ve třicátých letech 20. století, vyhlášen však byl až po druhé světové válce, v roce Foto Igor Míchal razňovanie funkcie lesného ekosystému) alebo na lesy ochranné (preferencia nehospodárskych funkcií lesa). Napriek tomu vačšina chránených území ostala v kategórii hospodárskych lesov s výnimkou územia TANAP. Podobný postup sa zriedkavo uplatňoval na pofnohospodárskom p6dnom fonde, územná ochrana sa však účinne prejavovala v okolí zdrojov pitnej vody. Podkarpatská Rus v období mezi světovými válkami patřila bezesporu z přírodovědného hlediska k nejzachovalejším částem tehdejší Republiky československé. Vláda nově vzniklého státního útvaru plně chápala význam zachování nedotčených částí přírody z hlediska kulturního, vědeckého i estetického a proto prosazovala jejich ochranu prostřednictvím Ministerstva školství a národní osvěty (MSANO). Dlužno podotknout, že zárodky ochrany přírody se zrodily již na sklonku rakousko-uherského mocnářství. V roce 1912 Ministerstvo kultury a vyučování maďarské vlády vyhlásilo rezervaci Stužica a o rok později rezervaci Tichá nedaleko Užockého průsmyku. V roce 1914 byl položen základ ochraně pralesů pod Popem Ivanem Maramurešským. Příroda neprostupných hraničních hvozdů značně utrpěla tuhými boji na haličské východní frontě v době první světové války, která hned několikrát prošla tímto do tehdy pustým územím. Stopy vojenských operací, zákopy a zátarasy z ostnatého drátu jsou patrné dodnes. Především vojenské horské cesty zpřístupnily rozsáhlé do té doby panenské oblasti. Po převzetí Podkarpatské Rusi Československem v roce 1919 V. odbor MSANO jako Ústřední úřad pro ochranu památek přírodních, zejména v osobě R. Maximoviče, který vyvinul značné úsilí při vyhledávání člověkem nedotčených částí přírody, hlavně pralesních komplexů, a jejich vyhlašování jako rezervací. Již v roce 1927 na žádost MSANO budoucí profesor Alois Zlatník vypracoval přehled pralesů jako podklad k vyhlášení chráněných území. Tento seznam byl ve spolupráci s A. Hilitzerem přepracován a rozšířen pro celé území Podkarpatské Rusi. Společenstva byla vybírána nejen se zřetelem na zachovalost, ale především na typičnost a rozmanitost tak, aby sítí chráněných území byla zachycena co nejpestřejší paleta ekologických podmínek nejen lesů, ale i polonin. Rozšířený Přehled rezervací a jejich návrhů byl otištěn v roce 1932 ve Sborníku Masarykovy akademie práce, obsahoval 36 již vyhlášených rezervací a návrhů. Z tohoto množství bylo 6 návrhů na nestátních majetcích, II na poloninách, 7 na území ředitelství státních lesů Užhorod, 7 v majetku státních lesů v Buštině a 5 patřících státním lesům v Rachově. Za nejcennější komplexy pralesů považoval prof. A. Zlatník v západní části Podkarpatské Rusi na trojmezí mezi Polskem a Slovenskem Stužický prales, dále prales Vojvodina známý též pod názvem Sipoť, nacházející se na jihozápadním úbočí poloniny Rovné, na východě to byl zřejmě nejrozsáhlejší neporušený komplex bukových pralesů v Evropě o rozloze přesahující ha LET OCHRANY PŘíRODY V ČSR WCISfr:cJDil1Jfi<rZl

15 ~1(p3n'\! Dllufi<B~ Po prijatí zákona o štátnej ochrane prírody prvé roky neboli priaznivé pre rozvoj územnej ochrany prírody. Zákon stanovil 8 kategórií územnej ochrany prírody a definoval kategórie druhovej ochrany. Najeho základe boli postupne vyhlásené 4 národné parky, 16 CHKO a ďalších 899 chránených, viac-menej izolovaných území s menšou rozlohou (počítané do konca jeho účinnosti v roku 1994). Územnou ochranou podra tohto zákona však nebolo možné zabezpečiť celoplošnú ochranu diverzity biologických druhova funkčnú schopnosť krajiny, čo je základným predpokladom účinnej ochrany druhovo Zákon neumožňoval ochranu prírody ako celku, nevymedzoval vzťah k ochrane jej zložiek a dósledne neupravoval systém štátneho dozoru nad ochranou prírody a možno konšta t ovať, že sa stal v mnohom poplatným dobe s trvalými následkami. Na základe stanovených podmienok na vznik chránených území ustanovených prevažne na štátnom pódnom fonde a so štátnou koncepci ou ochrany prírody na jednej strane a kontrolou a podporou (ekonomickou alebo sociálnou) prevažne štátnych hospodárskych subjektov v chránených územiach na druhej strane vznikla plocha chránená zákonom, ktorá predstavovala približne 23 % územia Slovenskej republiky. Napriek tomu sa tu udržali spósoby intenzívneho hospodárenia a v prípadoch narastajúcich alebo vznikajúcich hospodárskych záujmov sa ochranný režim alebo štatút chráneného územia musel po dri a diť podporovaným hospodárskym záujmom (napr. lesnému hospodárstvu, urbanizmu a turistike, ťaž b e nerastov a pod.). Chránené územia boli zabezpeče né základným nevyhnutným personálnym a technickým vybavením, p ri čom sa výrazne preferoval výskum a prieskum daných území pred účinnou ochranou a trvalo udržateiným využívaním krajiny. Na druhej strane sa preferenciou výskumu získala podrobná inventarizácia a prehfad o vedeckej hodnote prírody. V roku 1990 pracovalo vo všetkých štruktúrach štátnej ochrany prírody asi 320 profesionálnych pracovníkovo Od roku 1990, resp. od roku 1993 do súčasnosti Súčasná štruktúra chránených území vznikala v prostredí, ktoré malo vytvorené podmienky na zabezpečenie štátnej ochrany prírody, ale bez osobitného dórazu na vzťah vlastníka chráneného pozemku, resp. jeho užívatel'a a záujmy vyplývajúce z poznania hodnoty vyčleneného chráneného územia. Slovenská republika (ako súčas ť ČSSR) mala do roku 1990 štruktúru vlastníckych vzťahov s dominantným štátnym vl astníctvom nehnuteiného majetku. Štát ako hlavný vlastník pódneho fondu súčasne u rčova l a kontroloval spósob a podmienky využívania krajiny. Územie bolo rozdelené do základných kategórií pre pofnohospodárske a lesohospodárske využívanie krajiny. Toto základné rozdelenie pokrývalo viac ako 5/6 územia, zvyšok bol určen ý na ostatné využívanie, najma na osídlenie, líniové a ostatné stavby (stavebné pozemky), pozemky na banské účely (dobývacie priestory) a pozemky na osobitné určenie. Zmenou národnej legislatívy po roku 1990 sa súčasne zmenil aj právny rámec ochrany prírody a krajiny. Súčasne sa rýchlo zmenili vlastnícke vzťahy, a to nielen prakticky a legislatívne, ale aj prínosom do vtedy nepoznaných vecných a právnych konfliktov. Po rozpade ČSFR bol v roku 1994 prijatý nový zákon NR SR o ochrane prírody a krajiny č. 287 s účinnosťou od 1. januára 1995 a nás ledne sústava právnych noriem, ktoré s ním priamo alebo nepriamo súvisia. Póvodné kategórie ochrany prírody sa pretransformovali do novo vyčlenených kategórií, pričom ich funkčnosť a význam sa neprehodnotili. Celková plocha chránených území na Slovensku vrátane ochranných pásiem pokrýva v súčasnosti viac ako 22 % územia Slovenska, z toho ha pripadá na vlastné chránené územia a ha na ich ochranné pásma (7 národných parkov, 16 chránených krajinných oblastí a viac ako ostatných tzv. "maloplošných" chránených častí prírody). Jeden národný park a tri chránené krajinné oblasti sú zaradené do Svetovej siete biosférických rezervácií programu UNESCO Človek a biosféra. Na Slovensku je 12 lokalít zaradených do Ramsarského dohovoru na ochranu mokradí a 2 lokality zaradené do Svetového prírodného dedičstva UNESCO (ide o jaskyne Slovenského krasu a prírodné okolie Spišského hradu). Nový zákon Širokolužanský prales - a v nejvýchodnějším cípu Republiky československé, při hranicích s Rumunskem, to byl rozsáhlý prales pod Popem Ivanem tehdy nazývaný "Lesečen Gruň". V letech 1934 a 1935 byly v terénu komisí upřesněny hranice a provedeno zhodnocení stavu rezervací a jejich návrhů. Některé z nich byly k 1. lednu 1936 vyhlášeny MŠA NO jako rezervace. Ze studia archivních materiálů po profesoru Zlatníkovi vyplývá, že k tomuto datu se povedlo zákonným způsobem zakotvit ochranu 18 rezervací počítaje v to i rozsáhlá rozšíření chráněných území vyhlášených již Rakouskem-Uherskem. Pouze od ochrany staré rezervace Tichá bylo upuštěno, neboť následkem nešetrných těžebních zásahů v okolních porostech byla zcela zniče n a větrným polomem. Vyhlašování se potýkalo především s problémy ve vlastnictví pozemků. Proto se podařilo vyhlásit vhodná území jen v majetku státních lesů díky souči nno s ti s Ministerstvem zemědělství, zatímco se nepodařilo prosadit vyhlášení žádné rezervace v soukromé držbě. Ani na poloninách byť ve státním vlastnictví nedošlo k vyhlášení rezervací, protože nedošlo ke shodě ve stanovení maximálních pasených počtů dobytka. Stejně jako výběr. rezervací byl proveden po vědeckém zhodnocení jejich stavu, staly se poté tyto jedinečné ukázky zachovaných pralesů ideálními objekty nesmírně podrobného a komplexního, dnes bychom řekli ekologického, výzkumu prováděného brněnskou lesnickou fakultou. První výsledky stihl ještě publikovat A. Zlatník v roce 1935 a Velmi slibný vývoj byl násilně přerušen tragickými událostmi října 1938, kdy po několika týdnech samostatnosti byla Podkarpatská Rus nejprve vídeňskou arbitráží v listopadu 1938 připravena o svou jižní část a zbytek byl po 15. březnu 1939 okupován rašistickým Maďarskem diktátora Hortyho, jehož vláda neměla žádný zájem na ochraně karpatské přírody. Po ukončení druhé světové války měl během roku 1945 na základě válečných jednání mezi ČSR a SSSR proběhnout plebiscit, ale již 29. června 1945 byla Podkarpatská Rus bez nčj připojena k Sovětskému svazu, stala se pouhou oblastí Ukrajinské SSR. V ochraně přírody došlo k naprostému přerušení kontinuity a více než 20 let nebyla cenná území nijak legislativně chráněna. Politicky bylo nežádoucí navazovat na tradici založenou předcházejícími státními útvary, stejně jako na výsledky "buržoazní pavědy". V této době byly nenávratně zničeny některé rezervace. Nejvíce utrpělo vůbec nejdéle chráněné wa~jl:q Dilufl<r:;~ 80 LET OCHRANY PŘíRODY V ČSR 13

16 o ochrane prírody a krajiny popri jasnom vymedzení územnej ochran y s ú č a s n e definuje základné práva a povinnosti pri všeobecnej ochrane prírody a krajiny, ochranu chránených druhov rastlín, živočíchov, chránených nerastov a skamenelín, rieši sankcie za porušenie ochrany prírody a p6sobno s ť orgánov ochrany prírody. Na druhej strane však od roku 1993 ale de facto prestala existovať ochrana prírody ako štátna služba. Vznikla problematická Slovenská agentúra životného prostredia (SAŽP), ktorá včlenila do seba všetky zložky štátn ej ochrany prírody riadené Ministerstvom životného prostredia SR. Personál na a fin ančná situácia v SAŽP po 5 rokoch existencie doviedla st arostl i vosť o prírodu do latentného stavu, kde rámcová funkčnos ť ostala najma na správach CHKO a to najma na základe entuziazmu jednotlivých pracovníkov, ale v zásade úroveil starostli vosti aj o CHKO upadla. Došlo to až tak ďa leko, že z ústredia SAŽP bol jeden č a s vydaný zákaz používania pomenovania "Správa CHKO..... " v oficiálnom styku a muselo sa nahrad i ť v ýluč ne len SAŽP. SAŽP sa vytratila ako partner pri jednaniach o chránených územiach a pri výkone štátnej správy. S t arost li vo s ť o tzv. vofnú krajinu prevzal odbor (Centrum) územného plánovania SAŽP, a tým zanikla starostl i vosť o zbytok územia. Osobitnou tragédi ou až medzinárodnou hanbou bol a do s ú časnosti aj je vývoj v TANAP, ktorý sa na základe nekompetentného, amatérskeho a politicky neúmerne lojálneho rozhodnutia v roku 1995 dostal do abnormálnej situácie. Reálne na Správe TANAP, dnes s úča sti Správy národných parkov SR, v s ú čas n o s ti p6sobia 4 odborní pracovníci, ktorí nemajú dostatok síl a kapacitu na presadzovanie záujmov ochrany prírody nášho najvačšieho národného parku. Možno konš t ato va ť, že od vzniku samostatnej Slovenskej republiky nenaš la konkrétna ochrana prírody pevné miesto s jasne definovaným a pevn ým rozvojom smerujúcim k posilneniu ochrany prírodného ded i č stv a mladého štátu. Pravdepodobne aj pre zj avnú n ek omp eten tnos ť až nezáujem zodpovedných vrátane tých najzodpovednejších. Jednoz n ač n e sa preferovali iné priority ď a l šie h o smerovania s p o loč n o st i s formalizáciou potrieb ochrany a tvorby životného prostredia. Asi najmarkantnejším príkladom je všeobecná a referendom podporovaná iniciatíva oficiálnej podpory organizácie zimných Olympijských hier na území dvoch národných parkov bez možnosti odbornej konfrontácie. V čera a dnes na záver Závery by mali byť optimistické. V če ra prišla totko očakáva ná zmena a rudia sa dohodli. Dnes už sa nebude d a ť v yh ovára ť na nejaký princíp pokriveného vývoja ako území Stužický prales, kam byla vy stavěna úzkorozchodná lesní železnice, a až na ně kolik mal ých a nesouvislých zbytků nacházejících se v nejvyšších polohách byl do té doby nedotčený prales vykácen. K vyhlašování c h ráněnýc h území začalo docházet až po vzniku Státního výboru pro ochranu p ří ro dy USSR v roce 1967, ovšem podle ruského schématu: nejpřísněj š í ochranu požívají "zapověd n iky", které většinou chrání rozsáhlá území (řádově několik tisíc ha), menší "zakazniky" (o rozloze zhruba desítek až stovek ha) požívají benevoletnější ochranný režim, malá několikahektarová území chrání "památníky přírody". První zapověd n ik byl vyh lášen roku 1968 a to jen v Černohorském a Uholském masívu, ale prakticky z ačal fungovat až roku 1974 po vzniku správy Karpatského zapovědniku v R achově. Zapovědnik byl rozšířen roku 1979 o Širokolužanský prales a o rok pozděj i i o "Dolinu narcisů" poblíž Chustu, unikátní pralesy pod Popem Ivanem byly v č l e n ě n y teprve v roce K rozsáhlejšímu vyhlašování chráněných území docházelo v sedmdesátých letech díky i n i ci a t ivě S. Stojka, profesora Lvovské lesnické fakulty, který byl již tehdy po d robně obeznámen s výsledky českých výzkum ů na Podkarpatské Rusi a větš i nu prvorepublikových rezervací prosadil k znovu vyhlášení. Výsledkem této snahy byl v roce 1987 č ty ř dílilý Karpatskij zapo vědn i k, 25 zakazn i ků a I I památníkú přírody. Bohužel ani vyhlášení těc h to chrá n ěný ch území nezamezi lo ni - Bukový prales s ojedinělými jedlemi na sever /lím svahu Juda Věršku v bývalé rezervaci Javorlllk. Foto Igor Míchal LET OCHRANY PŘÍRODY V ČSR ~~~rnduljfi ~

17 Vrcholová partie Bz1éllO potoka pod Popem Iva/lem v dlleš/lím 11laral1lllrešském Il čas tkll Karpatského biosférického zapo vědll iku. Foto Zde/lěk Hmbý.. v období socializmu do roku 1990 alebo iného "izmu" po roku Kto tomu roz u m ie si všimol, ako sa skoro všetky mimovládne ochranárske organizácie zapojili do obč ianskyc h kampaní na zabe zp e čen ie demokratických voheb. Azda aj preto, že s oč akáv aním spol oče ns kýc h zmien úprimne oč ak á vajú aj zmeny v ochrane prírody a zmenu všeobecného a neformálneho záujm u o životné prostredie. Dnes už vieme, že kto bude rozhodov ať o ďalšom vývoji a čo robiii doteraz. Príroda je však silný a zdá sa, že aj tolerantný organizmus. Okrem vermi rýchlej nápravy v inštitucionálnom z ab ezpeče ní ochrany prírody na Slovensku je na čas e sa pr iblížiť k ochrane prírody aj v prizme akútnej a celosvetovo pri pomínajúcej záchrany toho, čo ostalo v hodine dvanástej. Táto výzva je koncipovaná v Dohovore o biologickej diverzite a ako celok v Agende 21 z roku Reakcia na Slovensku bol a aktívna, v roku 1997 Národná rada Slovenskej republiky prijala Národnú stratégiu ochrany biod iverzity na Slovensku ako kj' ú č o vý koncepčn ý dokument ochrany prírody na území Slovenska. Tento rok celkom prekvapivo vláda SR prijala aj prvý Akčn ý plán na jeho realizáciu do roku Opúš ť a sa koncepcia permanentného vyhlasovania nových chránených území ako v podstate jediný zabezpeč e ný úkon na ich ochranu. CieTom je zai st i ť staros tli v o sť a najma ú či nnú ochranu na princípe ochrany biodiverzity v rovine druhovej a ekosystémovej a sú čas ne v y tv ori ť [unkčnú ekologickú sieť ochrany prírody (napl vo vazbe na Paneurópsku koncepciu ekologickej siete), ktorá ako nenahraditetné a finan čn e nevy č ísli te J'n é prírodné d e d ičstvo musí obs t áť s rozvoj om techniky a ekonomiky. A tak ako v druhej polovici 19. s toroč i a Uhorský karpatský spolok pochopil krásu a význam prírody na Slovensku verím, že sa dnes štátna ochrana prírody ako zodpovedná inštitúcia postaví na svoje historické a pevné základy a bude pokračo vať v tradícii ochrany prírody na Slovensku v širšom priestorovom a časovom vníman í. Lebo už vč era bolo neskoro. RNDr. Peter Straka je pracovníkem odboru ochrany přírody MŽP SR čen í unikátních ekosystémů, a to dokonce i těžbami v zapovědniku zejména v polov i ně 80. let. Situace v ochraně přírody se změnila k lepší mu v roce 199 1, kdy rozpadem sovětského impéria vzniká samostatná Ukraj ina. I přes katastrofální hospodářskou situaci státu byla v ochraně přírody podniknuta celá řada ús pěšných kroků. Stužický prales chráněný znovu teprve od ro ku 1974 jen jako zakaznik byl v roce 1992 šest in ásobně rozšířen a jako Národní park Stužica t voří část trilaterální biosférické re zervace Východní Karpaty spolu s NP Bi eszczady v Polsku a CHKO Bukovské vrchy na Slovensku. No v ě byl ve střední části Za karpatské oblasti Ukrajiny vyhlášen Siněvír ský národní park. Také Karpatský zapověd nik se roku 1993 stal biosférickým zapověd nikem a od roku 1998 by lo jeho území vý razně rozš í ře no. O tevřen í Zakarpatí pro cizince po vytvoření samostatné Ukrajiny umožn ilo znovunavázání na tradici vědec ké ho studia unikátních pralesních ek osy stémů. Brně ns ká lesnická faku lta obnovila výzkumné plochy založené p řed více než 65 lety profesorem Zlatníkem na Stužici, Javorníku a na Popu Ivanu. Příp ad rezervace Javorník může sloužit jako pří kl ad hluboké propasti, která vznik la v oc hr a ně pří rody karpato ruských ekosystémů. V rezervaci vyhlášené I. ledna 1936 na ploše 130 ha byly založeny a p re c izně popsány t ři výzkumné plochy. Po rozpadu první republiky nebyla již ochrana nikdy obnovena a spodní č á st i s nej níže položenou výzkumnou plochou byla vykácena. Roku 1996 se nám podařilo zbývající 2 zkusné plochy obnovit a zap o čít s výzkumem. Na jaře 1997 byl tento prales určen k těžbě, n eboť se jednalo o běžný h ospod ář ský les. Teprve po naší interpelaci s pomocí správy Stužického národního parku se podatilo odvrátit vytěžen í porostu a tím zn ič e ní v ědecky n e s m írně cenných výzkum ů. Rozsáhlým roz š í řením Stužického národního parku k I. lednu 1998 se prezidentským dekretem ko neč n ě dostalo i tomuto území legi slativní ochrany. Naší věd ecko u prací bychom chtěl i p řispět k ochraně p říro dy Poloninských Karpat, neboť význam těc h to rozsáhlých nedotčených ekosys tém ů dalece p řekrač uje rámec jednoho státu a má dosah pr-inejmenším celoevropský. Ing. Zdeněk Hrubý - doktorand Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zabývá se opakováním hodnocením na výzkumných plochách prof. A. Zlatníka v pralesích Podkarpatské Rusi ~~9n:qDllm~ 80 LET OCHRANY PŘÍRODY V ČSR 15

18 "Masarykův les" a jeho rezervace Jiří Truhlář V letošním roce si připomínáme jedno pozoruhodné jubileum. Je jím 75. výročí založení Školního lesního podniku dnešní Mendlovy lesnické a zemědělské univerzity ve Křtinách (okr. Blansko), nazvaného "Masarykův les". Od samého počátku jeho existence, tedy od roku 1923 byla předmětem zájmu jeho zakladatelů - učitelů Fakulty lesnické a dřevařské v Brně i vedoucích pracovníků podniku především ochrana lesních porostů, případně i jednotlivých stromů. K ochraně vybraných objektů však přistupovali především z hlediska lesní estetiky, jejímuž rozvoji věnovali mimořádnou péči. O smyslu a charakteru této činnosti prof. Josef Opletal ve svém spisu Moje paměti z roku 1951 píše: " Vyhlédli jsme charakteristické prostory různé stromové skladby na různých stanovištích, abychom je uchovali co lesní rezervace... Porostní rezervace mají být uchovány co příklady zdařilých porostú. Jako takové byly vyhlédnuty prostory čisté i smíšené na rltzných stanovištích. Takových porostních rezervací bylo vybráno 32. Nejsou to však úplné rezervace, neboť se v nich i nadále bude hospodařiti tak, aby výběrem vadného, potlačeného apod. materiálu byly protežovány bezvadné složky porostu a ty uchovány až do nejvyššího fyzického stáří tak, aby z takových porostú nakonec zůstaly skupiny nebo jednotlivé stromy 200, 300 i více let staré... Jedna rezervace je plánována jako úplná... Je to porostní zbytek o rozloze asi 3 ha v odd. 44 polesí Křtiny (dnes 277D17 nedaleko Schindlerovy studánky - poznámka autora) původních starých smíšených porostů (jedle, smrk, buk, habr)... Protějškem je krasová rezervace v polesí Habrůvka v odd. 15 asi 4,5 ha (dnes 157D9 u Močové - poznámka autora)... Jedna z rezervací (chudý porost na vápenci) v polesí Hády, odd. 6 (dnes 378B u věže televizního v ysílače poznámka autora) byla uchována jako botanický relikt půdníflory. " Vyhlédnutých 32 rezervací na úhrnné ploše 231 ha bylo rozmístěno po celém území podniku. Z nich pouze jedna rezervace na polesí Hády je dnes součástí národní přírodní rezervace Hádecká planinka. Ostatní chráněné prostory byly navrženy mimo současné přírodní rezervace. Křtinské lesy Když mi bude zase zle, když nebudu v běhu života zase vědět kudy a kam, vrátím se rozchodit své rozpaky a chmury do krtinských lesů. V listí ztemnělých bučin, na jeleních stezkách v mlazinách, u ptačího chleba hložinek určitě osvěžím se vzpomínkami na jinošská léta i svoji chuť žít. V lese. Právě tady, v trojúhelníku mezi Krtinami, Adamovem a Habrůvkou začala moje už beztak zelená krev klokotat souladně s krví nových kamarádů. V časném podzimu roku 1961 jsme vstoupili do křtinských lesů a palouků, abychom zde strávili první dva semestry lesnické fakulty. Připadá mi, že jsem celý ten rok prožil v blažené euforii. Opojný pocit svobody po opuštění pnsného prostředí rodného hnízda násobilo vědomí, že jsem vkročil do brány vysněného cechu lesnického. Byl jsem na to hrd.ý a stejně jako většina ostamích si rychle pondil zelen.ý klobouček, za jehož šiíůrou jsem nosil málem vše, co les dal. Napred se ovšem tento symbol našeho vznešeného stavu musel koldokola ostřihnout, vvmáchat, smačkat, poplivat a naformovat tak, aby to vypadalo, že se jím naše hlavy pyšní nikoliv teprve pár dnů, ale už pořádný kus těžkého a bujarého života lesnického. Jeden druhého jsme se snažili trumfnout ve znalostech a dovednostech. Kluci z lesnických středních škol byli samozřejmě o hodně dál, než my, absolventi gymnázií. Nejeden z nich už nosil na rameni jlinfll a za kloboukem místo obyčejného sojčího vzácné pírko slučí, ne-li dokonce tetnvčí. Za ranního šera jsme opouštěli křtinský zámeček a v jakémkoliv počasí putovali přes Habrůvku do nitra polesí. Někdy jsme si dokonce pfivstali, abychom se mohli na sklonku měsíční noci prišou lat k jelenímu řijišti či ke kališti černé zvěre. Předháněli jsme se v tom, kdo častěji a Z větší blízkosti stane tván v tvář statnému paroháči, kdo dnve objeví nory jezevce, na jehož stopy jsme náhodně v prvním sněhu narazili, kdo první prokáže pravdivost domněnky, že se na vápencových skalách v údolí Křtinského potoka uhnízdili sokoli. Vylézali jsme do kort/il statllých smrkli, jejichž vrcholy jsme dokdzali rozhoupat a pl'e- V 1Iárod1lí přírodilí rezervaci Habnlvecká buči1la byl 15. říjlla 1998 odhale1l památ/llk prof Aloisi Zlatlllkovi ( ), jed1lé z vlldčích osob1lostí vědecky fulldovallé ochra1ly přírody a jedinečllému ekologovi přírodlll11o lesa. Foto J. ŘíČllý 16 OCHRANA PŘÍRODY - MASARYKŮV LES \)'(!Sn~Dil1lfiCBťl

19 \fd3ili1 DllTIfi ~ o ochraně jednotlivých stromů prof. Josef Opletal píše:" Vyhlédli jsme jednotlivé, svými rozměry, stářím, tvarem, řídkým výskytem apod., pozoruhodné stromy všech dřevin na statku zastoupených, abychom je ošetřili a chránili. " Celkem bylo tehdy vyhlédnuto 146 stromů 17 druhů dřevin. V instrukci pro pracovníky lesního provozu prof. Josef Opletal jednak přímo vyjmenovává vybrané stromy, ale též ukládá, aby na některých lokalitách lesní personál sám chráněné stromy vybral. Z toho lze usuzovat, že mezi chráněné stromy byly prozíravě navrhovány i stromy mladšího věku, u nichž byl předpoklad, že v relativně krátké době dosáhnou charakteru památných stromů v dnešním pojetí. Nespoléhalo se tedy jen na jejich náhodné ušetření před vytěžením při obnově lesních porostů, ale preventivně byly v určitém předstihu chráněny, mohli bychom říci jako vybraní "čekatelé". V mnohém nám může být dnes tento přístup vzorem. Hlouběji se ochraně význačných lokalit moravské a slovenské přírody v předválečném období věnoval vedoucí Ústavu botaniky a dendrologie na Fakultě lesnické a dřevařské v Brně prof. August Bayer, který byl předsedou Svazu pro ochranu přírody a domoviny. Na jeho památku je pojmenována přírodní rezervace Bayerova nedaleko Křtin a v rámci Lesnického slavína na ŠLP mu byl vybudován památník ve křtinském arboretu, které zakládal. K prvnímu úřednímu vyhlášení přírodních rezervací na ŠLP došlo až v roce Stalo se tak vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění Č Ú.l. ze dne , kterou byly vyhlášeny přírodní rezervace Josefské údolí a Hádecká planinka. Rozsáhlá přírodní rezervace Josefské údolí byla vyhlášena nejen z hlediska ochrany přírody, ale především ze strategických důvodů vojenských. Rezervace zahrnovala stráně Josefského údolí v katastrálních územích Olomoučany, Habrůvka, Babice a Březina (okres Blansko) o celkové rozloze 1596 ha. Rozloha byla tak veliká, že v organizační struktuře podniku byla vytvořena samostatná jednotka, a to polesí zvané Rezervace se sídlem v Hab rův ce. Toto opatření bylo však krátkodobé a brzy zaniklo. Základní zvrat ve výběru, vyhlášení a ochraně přírodních rezervací nastal zásluhou prof. Aloise Zlatníka, který byl na Fakultě lesnické a dřevařské v Brně zástupcem a později nástupem prof. Augusta Bayera. Z podnětu prof. Rudolfa Haši prováděl prof. Alois Zlatník na ŠLP v letech fytocenologické mapování podniku na celé jeho tehdejší rozloze cca ha se zvýšenýmjeho využitím v lesním hospodářství. V té době to bylo dílo svým rozsahem zcela výjimečné. Jednostranné fytocenologické zaměření bylo pro lesní hospodářsví nedostačující, a proto prof. Alois Zlatník přistoupil v poválečných letech k propracování vlastního systému lesnické typologie v ekosystémovém pojetí. V tomto pojetí byl v padesátých a počátkem šedesátých let na ŠLP proveden podrobný typologický průzkum a mapování lesních typů. Při obojím mapování se prof. Alois Zlatník podrobně seznámil s lesními porosty podniku. Na základě těchto znalostí podal návrh na zřízení sítě přírodních rezervací v prostorech se zachovalou přirozenou skladbou dřevin. Síť rezervací je volena tak, aby podchytila neobyčejnou ekologickou rozmanitost přírodních podmínek prvních čtyř lesních vegetač n ích stupňů (dubového, bukodubového, dubobukového a bukového) na podniku zastoupených, a to nejen z hlediska zachování významných botanických druhů, ale především z hlediska lesnického výzkumu. Nejsou proto přírodní rezervace omezeny jen na extrémní exponované lokality, ale reprezentují i polohy vhodné pro běžné lesnické obhospodařování. Největší ze zvláště chrá/lěllých LÍzemí Masarykova lesa je národnípřírodní rezervace (správně Josefovské) údolí. Je zde chráněná v přirozeném či přírodním stavil jedinečná mozaika lesních společenstev 2. až 4. vegetač/ll11o stupně lia devonských vápencích i grallodioritech brněnské vyvřeliny. Líbezné scenérie jsou di/ kazem, že ekologické hodnoty úzce souvisejí s hodnotami estetickými. Foto J. lučný skakovat ze stromllna strolll stejnějako zdatní a školení trhači šišek. Z nejvyšších douglasek jsme byli posedlí. Svět nám voněl p'yskyřicemi nejrůznějších exotů, jejichž chvojí jsme na lesních paloucích mnuli v prstech, abychom si v kterémkoliv ročním období vyvolávali oblažující představil vánoc. Ale In'edevšímjsme tvrdě pracovali a poznávali. Kdepak řvoucími 1110torov.ými pilami, ale libě zvučícími ručními břichatkami jsme dokázali kácet statné slromy a pfitom je položit do meze I)' tak, aby IJI'i pádu nezranily ostatní. Tady jsme se naučili ohánět sekerami podlínačkami, odvětvovačkami i típačkallli, stejně jako motykami pfi sázení nového lesa. Právě ve khinských lesích jsme začali chápat 10 podstatné. Totiž, že lesarina neníjen zelený klobouček a flinta ples rameno, či komny mzdy, rostoucí s počtem vytěžených kubíkti dřeva. Začali jsme chápat zvolené řemeslo jako těžké, ale krásné LÍsilí o to, aby "lesy zpívaly věčně". Ten nezbytný doušek romantiky jsme si vzít přece jen nedali. Mnohokrát jsme se pak v prúbe"11u dalších čtyř let studií Z Bma do ki'tinských lesů vra \)~P3n~DuuíJ ~ OCHRANA PŘíRODY - MASARYKŮV LES 17

20 Prof. Alois Zlatník takto navrhl 17 přírodních rezervací o celkové rozloze 741 ha. Na území Moravského krasu to jsou Habrůvecká bučina, Býčí skála, Josefské údolí, Čihad lo, Dřínová, U Výpustku, Březinka, Zadní Hády, U Brněnky a již dříve vyhlášená Hádecká planinka; na územi bm ěnské v yvřeliny jsou Jelení skok, Malužín, U Nového hradu a Kněžnice; na kulmských drobách Rakovec a Bayerova. Takto navržené přírodní rezervace byly zakotveny v lesním hospodářském plánu platném od 1. ledna 1963, třebaže nebyly j eště úřed n ě vyhl ášeny. Jejich vyhlášení se uskutečnilo teprve v letech 1973 až K částečn é úpravě hranic přírodních rezervací došlo v lesním hospodářském plánu platném od 1. ledna 1983, a to jako důsledek nového prostorového rozdě lení lesa. Rozloha přírodních rezervací byla upravena na celkovou plochu 474 ha. K další dosti výrazné změně došlo při vypracování lesního hospodářského plánu s platností od 1. ledna 1993, kdy na návrh Správy CHKO Moravský kras došlo k př i poje n í lesních částí ochranného charakteru k rezervacím U Výpustku, Josefské údolí a Hádecká planinka. Rozloha rezervací se tak zvýšila na s oučasných 820 ha. Všechny provedené úpravy hranic vyžadují ú ředn í h o přehlášení. Původní síť přírodních rezervací navržená prof. Aloisem Zlatníkem byla v poslední době rozšířena o maloplošná chráněná území Soběšické rybníčky, Rudické propadání, Mokřady pod Ti peč kem, Babí doly a Obřan sko u s tráň. Ze všech výše uvedených rezervací jsou v současné d obě prohlášeny za národní pří rod ní rezervace Habrůveck á buč i na, Josefské údo lí a Hádecká planinka, za národní přírodní památky B ýč í skála a Rudické propadání. Svým rozsahem zaujímajícím 8 % rozlohy lesů ŠLP a rozmís těním v členitém pahorkatinném území s pestrými geologickými podmínkami je sí ť přírodních rezervací na ŠLP zcela unikátní záležitostí. Jsou to významné demons tračn í a studijní objekty. Proto byl ve všech zmíněných rezervacích proveden podrobný typologický průzkum a mapování lesních ty pů. Obojí provedl doc. Jaroslav Horák. Nové rozšíření rezervací domapoval Jan Štykar. Typologické mapy jsou v digitálním provedení. V současné době se dokončuje vyhodnocení typologických z ápisů a podrobná charakteristika jednotlivých lesních typů. V přírod n ích rezervacích se lesnicky nehospodaří a jsou ponechány přirozenému vývoji. Uhynulé stromy se v porostech ponechávají. Lesnické zásahy se omezují jen na ods traň ov ání nepůvodních dře vin - smrku, modří nu, borovice apod. Rezervace jsou obhospodařovány podle plánu péče, sestaveného ve spolupráci s orgány ochrany přírody. Vyhlášené přírodní rezervace byly v minulosti ho s podářským lesem, a nemají proto charakter pralesa, ale na mnoha místech již pralesového charakteru nabývají. Kromě přírod ních rezervací je na ŠLP v současné době vyhlášeno 28 památných stromů 9 druhů dřevin. S povděkem dnes oceňujeme mimořádně záslužnou práci prof. Aloise Zlatníka při vytváření s ítě příro dních rezervací v oblasti ŠLP. S odstupem č a su si stále více u vědomujeme jej ich význam z hlediska ochrany přírody, ale i z hlediska studijního a účelo vé ho poslání školního podniku. Proto byl v letošním roce (1998) při příležitosti 75. vý ročí vzniku ŠLP vybudován na okraji národní příro dn í rezervace H ab růvecká bučina památník prof. Aloisovi Zlatníkovi jako výraz vděčnosti za jeho dílo. Pomníč ek doplňuje soubor památníků vý znamných osobností Lesnického slavína, který je na ŠLP vybudován. Z á vě rem si zde připomeňme na památku vyryté pouče ní z odkazu prof. Aloise Zlatníka zjeho knihy Květiny a hory (1 966) : "Až se naučíte odhalovat tajemství, které před vámi p říroda zdánlivě skrývá, pocítíte radost z neporušené p řírody a stanete se j ejími ochránci p řed těmi, kteříji ještě poškozují a znešva řují, protože jí dosud n eporozuměli. " Na těžko přístup ných vápellcových skalách Jáchymky v Josefském údolí se zřejmě naposledy IIa jaře roku 1962 pokoušeli zahllízdit sokoli. Foto J. ŘíČllý celi. Pov inn ě ve cvičeních z mnoha odborných p Fedmětú, dobrovolně z touhy po lesích, které nás v rozhodujícífázi života formovaly. Ty lesy m ěly doslova životodárnou sílu. Cítím je tak dodnes. Proto se zase vyškrábu do koruny jedle /lad Býčí skálou, snad se mi poda ří zase se l/velebit až poblíž kytičky nazlátlého jmelí. Potěším se a posílím pohledem na zelené horizonty, kte ré zde za téměř čtyncet let od mého jinošského vnímání nezče rnaly. Jen ty sokoly budu vyhlížet mamě. Jan Lacina Součástí liárodllí přírodnípamátky Býčí skála je i jeskyně Kostelzk, připomí1lající gotickou katedrálu. Foto J. IUčlIÝ Ing. J i ří Truhlář, CSc., Školní lesní podnik "Masarykův les", Křti ny 18 OCHRANA PŘÍRODY - MASARYKŮV LES ~'(!~!1~Duuficr;~J

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí ODESílATEL: RNDr. Alena Vopálková ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Vršovická 65 10010 Praha 10 ADRESÁT: Rozdělovník V Praze dne Čj.: 5. srpna 2014 51437/ENV/14 1731/62014 Věc:

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Ž č éří š é š ří í č ó Ž ří š é š ó Ě Ě É Ě Ě ě š čů čů ó ý ů í č ó š ý ó ě ó í Ž ě ó í ř čí Ú á č é ó č éš é č ě ž ó í íš ó ó ý ó ý č ó ě Ť ý ě íř í ě č č ó ý é ů ó é ó á í ě Ť ó ó í ě ý ý ó í íč ó ó

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES.

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. PROJEKT NOVÝ PRALES NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES V roce 2010 se Nový Prales rozkládá

Více

Ochrana přírody-radek Častulík

Ochrana přírody-radek Častulík Ochrana přírody-radek Častulík Devastace krajiny člověkem-povrchovou těžbou-ns-hlavně h.uhlí Exhalacemi-tepelné elektrárny Umělými hnojivy Doprava a topení v domávnostech Nutná ochrana přírody-cca 15%

Více

HEJTMAN JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

HEJTMAN JIHOMORAVSKÉHO KRAJE HEJTMAN JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Žerotí ovo á., 6 8 Br o Č. j.: JMK 87314/2015 Sp. zn.: S - JMK 87314/2015 Brno R O Z H O D N U T Í hejt a a Jiho oravského kraje číslo 1/2015 ze dne. červe e 2015 o vyhláše

Více

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO W W W. I V E C O. C O M SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO www.facebook.com/iveco www.youtube.com/iveco www.twitter.com/iveco www.flickr.com/photos/ Nen í po chyb o to m, že tyto n ové ba lí čky EL E

Více

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,

Více

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

DATABÁZE NOVĚ ZALOŽENÝCH PRVKŮ ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY

DATABÁZE NOVĚ ZALOŽENÝCH PRVKŮ ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY DATABÁZE NOVĚ ZALOŽENÝCH PRVKŮ ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

N zvy ulic v DaËicÌch

N zvy ulic v DaËicÌch N zvy ulic v DaËicÌch První oficiální rozdělení a pojmenování ulic města pochází z 80. let 19. století. Ulice měly svá jména samozřejmě již před tím, ale oficiálně pojmenovány byly až na zasedání obecního

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

É ú ž ž č ž ů ý ů ř ů ý ň ú ň č ůč Ž ř č ý ů Í ý č Ž ř č ř č ší ý ů ř š š ů ř Ž š ů č č ň Í ý ř š š č Ž š š ý č Ž č š ú Ž ř Š Ž Í ů ř č š č č ůč Ž ř Í č č ý Í ř ý č š Ž Š š Ž ř č Í ý úč ý ý ř š ý š ř Ž

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA

Více

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH 23. září, 2015, seminář pro obce, DSO a MAS, Ostrožská Nová Ves Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno, tel.: 542 423 146, fax:

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Jednání Rady města Broumova č. 88 ze dne 3. února 2010. ᖗ剧ítomni: JUDr. Růთ南ková, Mgr. Schejbalová, pan Slezák, pan Marek, pan Trojan a Ing. Blažková tajemnice. 南ml 南ven : Bc. 南ranc, pan Uzel oz 南ní pᖗ剧ícho

Více

ůř Í ý Í Ť ý Á Ž Í Á ť Í ť ý ť Ť ě č ě Š ř ú ý š Č ř č ď ř Á Í Í ě ě ř ó ě č ř č ě ř š ě Á Í č ě Í Í Č É ě Š Í Č ě Í ě ů ů ů Č ý ú Ž ří Á Ý Í Á ÍČ ŽÍ Ý Ů ě č ě ě ě ř ě ě ó ž ž ě ýš ě ě ó ě ř ú ě ďý ě Ú

Více

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie NÁZEV/TÉMA: Evropská unie Vyučovací předmět: Společenskovědní základ Učitel: Mgr. Petra Janovská Škola: OA a SZdŠ Blansko Třída: E2 (2. ročník oboru EL) Časová jednotka: 1 vyučovací hodina (45 minut) Metody:

Více

STUŽ 8. 1. 2013 IUCN A MEZINÁRODNÍ KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ. Jan Čeřovský

STUŽ 8. 1. 2013 IUCN A MEZINÁRODNÍ KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ. Jan Čeřovský STUŽ 8. 1. 2013 IUCN A MEZINÁRODNÍ KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ Jan Čeřovský IUCN- INTERNATIONAL UNION FOR CONSERVATION OF NATURE MEZINÁRODNÍ UNIE PRO OCHRANU PŘÍRODY Založena 1948 1200 členských organizací

Více

I. ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU KUNŽAK - NÁVRH

I. ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU KUNŽAK - NÁVRH I. ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU KUNŽAK - NÁVRH (VERZE PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ) změna č. 3 územního plánu ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal : Zastupitelstvo obce Datum nabytí účinnosti

Více

Znalecký posudek číslo 4524-64/14

Znalecký posudek číslo 4524-64/14 Znalecký posudek číslo 4524-64/14 O ceně nemovité věci Pozemek zapsaný na LV č. 462 Katastrální území: Lískovec u Frýdku-Místku Okres: O B V Y K L Á C E N A Objednatel znaleckého posudku: EXEKUTORSKÝ ÚŘAD

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině Obnovená pastva ovcí v NPR Mhl Mohelenská káhd hadcová step Doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Mendelova univerzita v Brně Ústav výživy zvířat a pícninářství Spolehlivé literární prameny k dispozici z 18. století

Více

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Návrh územních systémů ekologické stability Sestavila: Eva Boucníková ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií: Rozmanitost

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o o b d o b í : X e r v e n e c s r p e n z á í 2 0 1 1 U S N E S E N Í Z A S T U P I T E L S T V A Z v e e j n é h o z a s e d á n í Z a s t u p i t e l s t v a o b c e d n e 3 0. 6. 2 0 1 1 p r o s t e

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 Urbanistické, architektonické, kulturní a krajinářské hodnoty území pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Český Těšín Zhotovitel: Mgr.

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

JIŘETÍN POD JEDLOVOU. ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU POŘIZOVATEL. Úřad územního plánování Městského úřadu Varnsdorf

JIŘETÍN POD JEDLOVOU. ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU POŘIZOVATEL. Úřad územního plánování Městského úřadu Varnsdorf ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU JIŘETÍN POD JEDLOVOU POŘIZOVATEL Úřad územního plánování Městského úřadu Varnsdorf PROJEKTANT A UA - Agrourbanistický ateliér, Praha 6 Šumberova 8 prosinec 2012 NÁZEV ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ

Více

Í é É í ó ž á ó ý Ž á á ó ý í š ú Ó ř Ýí č ý Ó ř Ú í Ť ř č Ó ý Č ý Ó Ó ý ě Ž á Ž Ú ř Ž š á ýě š ě š š í í ě š ř ě š Ó ě úč ě š ě é óř ř Ó Ř Ó ý ř ý Ó ú Ó ý í éř ř ř é řč ň šé á é ěřé ý Ó Ó ý Ó ří é š á

Více

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php Page 1 of 5 Geofyzikální ústav AV ČR Agentura Galerie H Vás srdečně zvou na šestou výstavu cyklu Setkávání Eva Prokopcovová Obrazy z teček, kresby na tapety zahájení 10.9.2003 v 16.00 hodin v přednáškovém

Více

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 Předm luva / п M o tto /13 G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 I. V ý z n a m la tin y /2 3 1.1 P ř e d c h ů d c i la tin y ja k o m e z in á r o d n íh o ja z y k a /2 3 1.2 L a tin a ja k o m e

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR

Ochrana přírody a krajiny v ČR Ochrana přírody a krajiny v ČR historie ochrany přírody a krajiny kategorie chráněných území NP, CHKO maloplošná CHÚ NATURA mezinárodně významná území mokřady biosférické rezervace UNESCO Historie ochrany

Více

ZMĚNU Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HROBČICE

ZMĚNU Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HROBČICE OBEC HROBČICE Hrobčice 41, 417 57 Hrobčice ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HROBČICE Zastupitelstvo obce Hrobčice, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

/ P ře d m lu v a...11. / Úvod... 14. / Vysoký krevn í tla k, definice, rozdělení, p rim árn í a sekundární h y p e r te n z e...

/ P ře d m lu v a...11. / Úvod... 14. / Vysoký krevn í tla k, definice, rozdělení, p rim árn í a sekundární h y p e r te n z e... Obsah / P ře d m lu v a...11 / Úvod... 14 1. O k re v n ím tla k u se stále m lu v í a m lu v í... M á sm ysl se z a jím a t o k re v n í tla k, když n e m á m ž á d n é p o tíže? Je a le fa k t, že d

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ.

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS SYSTÉMU: NA ÚSTŘEDÍ FIRMY NEBO NA PRONAJATÉM SERVERU JE NAINSTALOVANÝ

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

ý ů ř š é í ř ň é ř ý ť Í á í ý ý š Í í č ýč ý Í ďí á ý í ý ý é í á ř í č č ýž Ř ŠŤ é í íří ě é é ř é é ří čá é í ř šť ž é í é ří ě ů čí ů í é ří ž ř šé í ř á é é é ř ží ř šť í é š ě á í ě ší ý ří č é

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Z á p i s. ze schůze Rady města Kuřimi č. 10/2014 konané dne 20. 3. 2014

Z á p i s. ze schůze Rady města Kuřimi č. 10/2014 konané dne 20. 3. 2014 Z á p i s ze schůze Rady města Kuřimi č. 10/2014 konané dne 20. 3. 2014 Přítomni: Jiří Filip Koláček, MBA 1. místostarosta PaedDr. David Holman, MBA, Ing. Oldřich Štarha členové rady města. Omluven: Mgr.

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

O B Z V L Á Š T N Í C I N a l o ň s k é m M a z i k o n g r e s u v y s t o u p i l p r o f e s o r D u c h s k r á t k o u p ř e d n á š k o u M-a z i K a d d a, k t e r o u n á s u p o z o r ň o v a

Více

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Pořizovatel: Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov Zpracovatel: Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Vedoucí projektant: Zodpovědný projektant:

Více

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.)

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.) PAVEL NOVOTNÝ Malířská a grafická tvorba od r.1967, restaurátorská tvorba a bezpečnostní ošetření malířských děl od r.1975 Zakládající člen Unie výtvarných umělců České republiky r.1990 ROMANTICKÁ SCENÉRIE.

Více

Ú vod... I 7. In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19

Ú vod... I 7. In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19 11 OBSAH Ú vod... I 7 In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19 T h a n a to p s y c h o lo g ie...20 T hanatosociologie... 22

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRATICE

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRATICE II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRATICE II.A TEXTOVÁ ČÁST Obsah str. A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací

Více

Domov Pod Lipami Smečno. poskytovatel sociálních služeb. Zámecké listy

Domov Pod Lipami Smečno. poskytovatel sociálních služeb. Zámecké listy Domov Pod Lipami Smečno poskytovatel sociálních služeb Číslo 53. září 2014 Zámecké listy Děti a škola v 19. století Od vydání tereziánského školního zřízení roku 1774 se stala škola běžnou součástí každodenního

Více

Přírodou krok za krokem

Přírodou krok za krokem Blatské muzeum v Soběslavi a Hornické muzeum Příbram si Vás dovolují pozvat na exkurze 8. ročníku cyklu Přírodou krok za krokem (2010) Již poosmé Vás zveme na výpravy do přírody za poznáním zajímavých

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více

USNESENÍ MĚSTO ŽATEC. z 7. jednání Zastupitelstva Města Žatce konaného dne 22.9.2005. Usnesení č. 166/05-218/05

USNESENÍ MĚSTO ŽATEC. z 7. jednání Zastupitelstva Města Žatce konaného dne 22.9.2005. Usnesení č. 166/05-218/05 MĚSTO ŽATEC USNESENÍ z 7. jednání Zastupitelstva Města Žatce konaného dne 22.9.2005 Usnesení č. 166/05-218/05 166/05 Volba návrhové komise 167/05 Schválení programu 168/05 Vystoupení veřejnosti 169/05

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR

Více

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Obec Kořenov číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Zastupitelstvo obce Kořenov, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Zdeněk Přichystal určený

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE 2015/2016. Bc. Lenka Bažíková ZÁMECKÝ AREÁL BŘECLAV PRŮVODNÍ ZPRÁVA

DIPLOMOVÁ PRÁCE 2015/2016. Bc. Lenka Bažíková ZÁMECKÝ AREÁL BŘECLAV PRŮVODNÍ ZPRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE 2015/2016 Bc. Lenka Bažíková ZÁMECKÝ AREÁL BŘECLAV PRŮVODNÍ ZPRÁVA Zámecký areál v Břeclavi je komplex staveb, jehož historie sahá až do 11. století. V současnosti ovšem budovy chátrají,

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Obsah. P ře d m lu va...11

Obsah. P ře d m lu va...11 Obsah P ře d m lu va...11 1 / Péče o z ra lo u p le ť... 15 Co je to zralá p le ť... 15 Některé pověry v používání k o s m e tik y...17 Vypadat dobře bez ohledu na v ě k... 18 Ve d v a c e ti...18 Ve t

Více

Obec Březina vydává vyhlášku č. 07 o závazných částech územního plánu obce Březina

Obec Březina vydává vyhlášku č. 07 o závazných částech územního plánu obce Březina Obec Březina vydává vyhlášku č. 07 o závazných částech územního plánu obce Březina Zastupitelstvo obce Březina na základě schváleného územního plánu obce Březina vyhlašuje dle ustanovení 84 odst. 2 písm.

Více

Základní informace: Rozbor URU: 1. Horninové prost edí 2. Vodní režim 3. Hygiena životního prost edí 4. Ochrana p írody a krajiny

Základní informace: Rozbor URU: 1. Horninové prost edí 2. Vodní režim 3. Hygiena životního prost edí 4. Ochrana p írody a krajiny ár nad Sázavou Základní informace: Kód obce: 595209 Rozloha: 37,06 km 2 Po et obyvatel (k 31.12.2013): 21 669 Hustota obyvatel (2013): 35,27 obyv./km 2 Katastrální území: 1 Pov ený obecní ú ad: ár nad

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Poskyt nu tí náh rad zaměst nan ci při tuzem ské pra cov ní cestě

Poskyt nu tí náh rad zaměst nan ci při tuzem ské pra cov ní cestě 2865 20. CESTOVNÍ NÁHRADY uve de né části sedmé záko ní ku práce je řeše no poskyt nu tí ces tov ních náh rad zaměst nan ci zaměst na va te le, který není uve den v 109 odst. 3 záko ní ku práce (zde je

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 581/055/2011

ZNALECKÝ POSUDEK . 581/055/2011 ZNALECKÝ POSUDEK. 581/055/2011 o cen obvyklé pozemku PK. 423/5, k.ú. P estavlky u Sedlce, obec Sedlec-Pr ice, zapsáno na LV. 304 u Katastrálního ú adu pro St edo eský kraj, KP Benešov Objednatel posudku:

Více

I. Kabinet muzejní a vlastivědné práce, při Národním muzeu v Praze, resp. Ústřední muzeologický kabinet při Národním muzeu v Praze

I. Kabinet muzejní a vlastivědné práce, při Národním muzeu v Praze, resp. Ústřední muzeologický kabinet při Národním muzeu v Praze 1 interní pomůcka č. 2: Metodické listy Knihovna Oddělení muzeologie a památkové péče vypracoval David Váhala (aktualizace dokumentu: 16. 10. 2008) (uvedené publikace jsou půjčovány pouze k prezenčnímu

Více

Řešení: Dejme tomu, že pan Alois to vezme popořadě od jara do zimy. Pro výběr fotky z jara má Alois dvanáct možností. Tady není co počítat.

Řešení: Dejme tomu, že pan Alois to vezme popořadě od jara do zimy. Pro výběr fotky z jara má Alois dvanáct možností. Tady není co počítat. KOMBINATORIKA ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Příklad 1 Pan Alois dostal od vedení NP Šumava za úkol vytvořit propagační poster se čtyřmi fotografiemi Šumavského národního parku, každou z jiného ročního období (viz obrázek).

Více

Rok v přírodě. (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou

Rok v přírodě. (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou 1 Příloha č.6 ke ŠVP Škola hrou Projekt - P5 Rok v přírodě (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou Autor projektu: Mgr.Charlotta Kurcová Přílohy: kniha Tuláček liška

Více

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Vimperk, 2009 1. ÚVOD 2. VÝCHOZÍ STAV 2.1. Lokalizace: Dolní úsek Hučiny je součástí širokého údolního systému na horním toku

Více

Í é čá í á ř í á ó ř é ď ň í á é č é ř á í á á á í í á á á á ď á é č á ó ů č á í ů č é é í Í é ů é ř í í ů í ď é ř é é í é í é é é á č é á á á é í ů í é á é Á Í Š Í É é á é í íčí ů Í ů é á á í ř é á é

Více

Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA)

Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA) Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA) Michal Musil 22. února 2012 Seminář Jak probíhá příprava SeStra II Obsah prezentace Základní informace o SEA Postup SEA Zapojení veřejnosti Co SEA je

Více