Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno
|
|
- Marcela Šimková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno Kontakt: tel: bartovae@vfu.cz www: - přednášky - odkazy na internet 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
2 DOPORUČENÁ LITERATURA Rosypal: Nový přehled biologie, Scientia, 2003 Závodská: Biologie buněk, Scientia Kočárek: Genetika, Scientia, Praha, 2004 Jelínek, Zicháček: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, Fin publishing, Olomouc, Kincl, Chalupová a Bičík: Biologie (1850 testových otázek a odpovědí), Rubico, 2002 Chalupová: Obecná biologie, Olomouc, s.r.o, 2002
3 Ţivé soustavy
4 ŢIVÁ SOUSTAVA je jednotka schopná samostatného života, je to hierarchický živý systém s cílovým chováním směřující k zachování existence a reprodukce ŢIVÍ JEDINCI (ORGANISMY) jsou velmi složité otevřené soustavy s vysokým stupněm hierarchické uspořádanosti, se schopností udržovat samy sebe a se schopností autoreprodukce a vývoje.
5 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY ŢIVÝCH SOUSTAV 1. prostorová a časová ohraničenost 2. podobné chemické sloţení (přítomnost NK a bílkovin) 3. reakce na impulsy ze svého okolí 4. reprodukce (autoreprodukce) 5. ontogenetický vývoj 6. fylogenetický vývoj (evoluce) 7. otevřenost z termodynamického hlediska (tok látek, energie a informace) 8. autoregulace (systém zpětných vazeb) 9. metabolismus (souhrn metabolických reakcí zajišťujících přeměnu v toku látek a energie)
6 Základní typy ţivých soustav NEBUNĚČNÉ ŢIVÉ SOUSTAVY - viry, viroidy, virusoidy, priony BUNĚČNÉ ŢIVÉ SOUSTAVY (organismy) - jednobuněčné - mnohobuněčné Vyznačují se všemi základními životními funkcemi, jsou schopny realizace toku genetické informace (replikace, transkripce, translace) 1. Prokaryotický typ buněk (Prokaryota) 2. Eukaryotický typ buněk (Eukaryota)
7 Nebuněčné formy ţivota VIRUS (virus = toxin nebo jed) velikost ( nm), hmotnost v fg obsahují NK (DNA nebo RNA), proteinový obal (kapsid) = nukleokapsid, případně další obal mohou se replikovat pouze v hostitelské buňce lytický nebo lyzogenní cyklus Bakteriofág (fág) - virus infikující specifické bakterie DNA virus RNA virus různé způsoby replikace v závislosti na polaritě RNA a počtu řetězců Retrovirus reverzní transkripce (reverzní transkriptáza) Můžeme pozorovat viry ve světelném mikroskopu?
8 Reprodukční (lytický) cyklus: 1. vazba (adsorbce) virionu na povrch buňky specificky (receptory), nespecificky (mechanický průnik) 2. proniknutí viru (penetrace) (NK, nebo celý virus) do buňky 3. uvolnění NK z kapsidu 4. replikace NK viru v hostitelské buňce 5. syntéza virových proteinů 6. zrání (maturace) virionů 7. uvolnění virionů do prostředí (lýza buňky / nebo exocytóza)
9 bakteriofág bakterie Lytický cyklus Lyzogenní cyklus profág Animace replikace bakteriofága:
10 Retrovirus = ssrna (virus HIV) - reverzní transkriptáza - provirus Nukleotidové inhibitory reverzní transkripce hostitelská buňka reverzní transkriptáza Inhibitory fúze jádro ne -nukleotidové inhibitory reverzní transkripce Inhibitory proteázy Co to znamená reverzní transkripce? Animace HIV virus:
11 Nebuněčné formy ţivota VIROID - menší než virus, obsahuje krátkou jednořetězcovou cirkulární RNA bez proteinového obalu - některé mají funkci ribozymu s katalytickou funkcí - předpokládá se, že to jsou původně "introny" - patogenní pro rostliny, přenos semeny, pylovými zrny VIRUSOID - složený z jednořetězcové cirkulární RNA bez proteinů - označují se jako satelity (vir virů), infikují rostliny za pomoci helper virů Co to znamená intron?
12 Nebuněčné formy ţivota PRION - infekční agens složený jen z proteinů - nervová tkáň - dědičná degenerativní spongiformní encefalopatie - BSE u skotu, FSE u koček, scrapie (skrejpí) u ovcí a koz, CJD u člověka PrPC (c= ''cellular or common'') normální protein s konformací α-helix, na membráně buněk u zdravých lidí a zvířat PrPSc (Sc= ''scrapie'') infekční isoforma PrPC se změněnou konformací na β-skládaný list, rezistentní k proteázám
13 zdravé zvíře nemcné zvíře
14 Buněčná teorie - historie Robert Hooke (1663) pozoroval mrtvé buňky korku, použil termín buňka (cellula = malá místnost) Anton van Leeuwenhoek pozoroval buňku pod mikroskopem Jean Baptiste Lamarck živé věci jsou tvořeny buňkami Theodor Schwann, Matthias Jakob Schleiden (1839) buňka je základní jednotka života Jan Evangelista Purkyně zakladatel cytologie Rudolph Virchow - "Omnis cellula e cellula = buňky vznikají z dříve existujících buněk
15 Jan Evangelista Purkyně ( ) škola v Libochovicích na Litoměřicku piaristické gymnázium studium lékařské fakulty na Pražské univerzitě asistent na ústavu anatomie v Praze ( ) Vratislav (Wroclaw) katedra fyziologie ( ) Praha, přednášel fyziologii do svých 80 let prosadil vydávání přírodovědeckého časopisu Ţiva v češtině položil základ vědecké akademie: Královská česká společnost nauk Objevy oftalmoskopie pozorování očního pozadí daktyloskopie popis typů kreseb kožních lišt kinematografie princip refrakterní fáze oka fyziologická farmakologie pokusy na vlastním těle (psychofarmaka) Buněčná teorie podobnost rostlinných a živočišných buněk napravování řečových vad, lokalizace čidla pro vznik závrati v hlavě, význam HCl pro trávení, dynamika řasinkového pohybu, průběh svalových vláken v srdci, sání krve v srdci Purkyňovy buňky Purkyňova vlákna
16 Moderní buněčná teorie 1. všechny živé věci jsou tvořeny z buněk 2. buňka je základní strukturní & funkční jednotka 3. buňky vznikají z jiných buněk dělením 4. všechny buňky obsahují genetickou informaci 5. všechny buňky mají stejné základní chemické sloţení 6. v buňkách dochází k toku energie (metabolismus) Teorie zahrnuje dvě výjimky: - virus je pokládán za živý i když není tvořen z buněk - první buňka nevznikla z buňky Buněčná teorie je pro Biologii něco jako Atomová teorie pro fyziky
17 Cell Theory Rap Listen close to the story I tell. It's the rapping story of the living cell. It's a happy tune that's sort of cheery. About a real tough topic called the cell theory. All animals, plants, and protists too, Are made of cells with different jobs to do. They're the basic units of all organisms, And I hope by now you got the rhythm. It all started with one dude named Hooke. Who at some cork cells took a look. He used a scope and took his time. 'Cause a cell is small and thinner than a dime. Say 1, 2, 3, 4, Are you ready to learn some more? The animal cell has many parts, And you must know each one by heart. Like the farmer man in the dell. The nucleus controls the cell. its gives the orders -- kind of like a brain. And it's protected by a nuclear membrane. Around the cell, you'll find another "skin," The cellular membrane holds the whole cell in But its job isn't simple there's no doubt, It lets some particles go in and out. Now please don't lose your science enthusiasm, Listen to the story of the cytoplasm. All around the cell this thick fluid does go, But in the nucleus it will not flow. And don't forget those ribosomes - This is where proteins come from. These protein factories are so small, you'll agree, You need an electron microscope to see. Just when you thought you weren't having any fun, Along comes the endoplasmic reticulum. These tubelike structures serve as a track, To carry stuff to the membrane and back. Now have you ever seen any doughnuts without holes? In a cell, they're called vacuoles. They're filled with stuff like H 2 O And they carry food so the cell can grow. Last of all, but not the very least, Mitochondria - mighty cellular beasts, Since they turn sugars into energy so well, We call them the powerhouse of the cell. Now my friend, you know it well, The unforgettable story of the living cell.
18 EVOLUCE BUNĚK Mutace v DNA a výběr (selekce) jsou základem EVOLUCE!! PROKARYONTNÍ ORGANISMY - před 3,5 aţ 3,8 miliardami let - nejjednodušší buňky - Bakterie a Archea - anaerobní, aerobní ( mitochondrie) - fotosyntetické bakterie ( chloroplasty) EUKARYONTNÍ ORGANISMY (Eukaryota, Eukarya) - před 1,5 miliardou let - rostliny, houby, živočichové, protista - nové členění: Opisthokonta (houby, živočichové), Rostliny, Amoebozoa (měňavkovci), Excavata (prvoci), Rhizaria (mřížovci, dírkonošci), Chromalveolata (výtrosovci, obrněnky..), Co je to mutace?
19 ROZDÍLY MEZI PROKARYOTICKÝM A EUKARYOTICKÝM TYPEM BUŇKY buňka prokaryotická velikost buněk 1-10 m m buňka eukaryotická organely ojedinělé jádro, mitochondrie, ER, chloroplasty.. DNA cirkulární, 1 chromozom (jen dsdna) lineární, chromozomy (dsdna + bílkoviny histony) jádro NE - nukleoid ANO ribozomy 70S cytoplazmatické 80S (chloroplasty 70S, mitochondrie 70-80S) RNA a proteiny syntéza ve stejném kompartmentu syntéza RNA v jádře, proteiny v cytoplazmě metabolismus anaerobní a aerobní aerobní cytoplazma cytoskelet ojediněle cytoskelet, exocytóza, endocytóza buněčné dělení binární mitóza/meióza
20 TAXONOMIE Taxonomické jednotky Homo sapiens Druh sapiens Rod Homo (člověk) Čeleď Hominidae (lidoopi a opice) Řád Primates (primáti) Třída Mammalia (savci) Kmen Chordata (obratlovci) Říše Animalia (ţivočichové) Doména Eukarya
21 Klasifikace života Linnaeus Haeckel Chatton Copeland Whittaker Woese et al. Woese et al. (1735) (1866) (1937) (1953) (1959) (1977) (1990) 2 kingdoms 3 kingd. 2 empires 4 kingd. 5 kingd. 6 kingd. 3 domény Eubacterie Bacterie Prokaryota Monera Monera Protista Archaebacterie Archea Vegetabilia Protista Protista Protista Houby Houby Rostliny Rostliny Rostliny Eukarya Živočichové Živočichové Živočichové Živočichové Živočichové Fylogeneze Namaluj příklad fylogenetického stromu
22 Fylogenetický strom (Woese et al., 1990) Animation: Evolution of three domains:
23 PROKARYOTNÍ BUŇKA BACTERIA - murein (kys.muramová) v buněčné stěně - formylmethionin aminokyselina zahajující translaci ARCHEA - pseudomurein v buněčné stěně - methionin aminokyselina zahajující translaci Co víš o plasmidech a konjugaci?
24 Jádro EUKARYOTA - ROSTLINNÁ BUŇKA Vakuola GA Jadérko Chloroplasty Cytoplazmat. membrána Lysozomy Mitochondrie ER a ribosomy Buněčná stěna Animace:
25 Mitochondrie Centrioly EUKARYOTA - ŢIVOČIŠNÁ BUŇKA Mikrotubuly Chromatin Jaderný obal Jaderné póry Jadérko GA Jádro Vesikuly Lysozomy Cytosol Bičík Drsné ER Ribosomy Cytoplazmatická membrána Hladké ER Animace:
26 Hierarchický systém buňky: molekuly makromolekuly (biopolymery) nadmolekulární komplexy (ribosomy, biomembrány, mikrotubuly) buněčné organely buňka Funkční organizace: uspořádání molekul v buňce na základě principů: paměťový NK a bílkoviny, univerzální pro všechny buňky membránový biomembrány tvořené bílkovinami a lipidy, podílí se na toku látek, energie a informace, univerzální. cytoskeletální bílkoviny, podílí se na toku látek, energie a informace. Univerzální pro eukaryontní (prokaryota?).
27 MEMBRÁNOVÝ PRINCIP Biomembrány = strukturální a funkční organizace buňky Funkce: ohraničení buňky od okolí plazmatická membrána kompartmentace (ohraničení subsystémů v buňce) - membránové organely (mitochondrie, ER, Golgiho komplex, jaderný kompartment, lyzosomy, peroxisomy), vymezení činnosti enzymů do určitých prostorů. regulovaný přenos látek - z okolí a opačně, mezi kompartmenty rozsáhlé vnitřní meziprostory pro metabolické funkce biotransformace energie na membránách - fotosyntéza a oxidační fosforylace tok informace v biomembránách jsou receptory pro signály
28 MOLEKULÁRNÍ STRUKTURA BIOMEMBRÁN LIPIDY fosfolipidy - fosfatidylcholin (lecitin) - fosfatidylethanolamin (kefalin) - fosfatidylinozitol - sfingofosfatidylcholin (sfingomyelin) steroly - cholesterol (Živočišné buňky mají nejvíce cholesterolu, u bakterií není) PROTEINY globulární proteiny a glykoproteiny Funkce: přenašeče (Na/K-ATPáza), spojníky (integriny), receptory, enzymy (adenylátcykláza) lipidy a bílkoviny v poměru 1:1
29 USPOŘÁDÁNÍ MOLEKUL V BIOMEMBRÁNĚ fosfolipidy - dvojitá vrstva proteiny: periferní - na povrchu dvojité vrstvy fosfolipidů integrální: penetrující - noří se do membrány transmembránové - prochází membránou model tekuté mozaiky Animace: Stupeň tekutosti ovlivňuje: teplota cholesterol fosfolipidy (délka a stupeň nasycení) Význam tekutosti: redistribuce proteinů na různá místa membrány (protilátky) inzerce nových proteinů splývání biomembrán Tekutost proteinů je omezena jejich vazbou na exoskelet.
30 PLAZMATICKÁ (cytoplazmatická) MEMBRÁNA Funkce: ohraničení cytoplazmy buňky od okolí regulovaný transport látek - mezi buňkou a okolím zpracování signálních informací - receptory v membráně Zesílení plazmatické membrány: Animace: Glykokalyx - na vnější straně membrány (glykoproteiny a glykolipidy) - ochrana před mechanickým a chemickým poškozením - vzájemné rozpoznání buněk (vajíčko a spermie), adheze buněk Buněčný kortex - síť proteinu (spektriny) pod plazmatickou membránou (erytrocyty)
31 EXOSKELET EXTRACELULÁRNÍ MATRIX (živočichové) - kolagen, elastin, glykoproteiny fibronektin a laminin, proteoglykany - vazbu komponent matrix na plazmat.membránu zajišťují integriny - funkční odlišení apikální a bazální části epiteliální buňky BUNĚČNÁ STĚNA (rostliny, houby a bakterie) - bílkoviny a glykany (polysacharidy) rostliny - celulóza a další glykanové polymery houby - chitin, glukany, manany bakterie peptidoglykany: murein (eubakterie) pseudomurein (archea) Nakresli jádro.
32 JÁDRO jaderný obal (karyotéka) dvojitá membrána perinukleární prostor mezi vnější a vnitřní membránou jaderné póry sto až milióny, rovnoměrné rozložení, obsahují 100 proteinů - transport látek do cytoplazmy (RNA) a do jádra (proteiny pro transkripci a replikaci DNA, histony..)
33 Fibrózní vrstva - vrstva skeletálních proteinů (intermediární filamenta - laminy) připojených na vnitřní membránu - zpevňuje a určuje tvar jaderného obalu, rozmístění chromosomů Jaderná matrix síť proteinových vláken
34 Genetická informace v jádře: jádro kontroluje buněčnou aktivitu prostřednictvím regulace genové exprese interfáze - chromatin (komplex DNA s histony) euchromatin - světle barvitelný, aktivní transkripce heterochromatin - tmavě barvitelný, inaktivní DNA mitóza - chromosom Jadérko: - suborganela v jádře bez membrány syntéza rrna a tvorba ribosomů syntéza trna
35 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM (ER) - součást všech eukaryontních buněk (s výjimkou spermií) - soustava propojených membránových cisteren a trubiček - souvisí s vnější membránou jaderného kompartmentu Drsné ER - soustava sploštělých cisteren, na povrchu jsou ribosomy, syntéza bílkovin (rozsáhle v pankreatických buňkách) Hladké ER - síť trubiček, bez ribosomů, syntéza lipidů, metabolismus cukrů (rozsáhlé v jaterních buňkách) Funkce: syntéza molekul biomembrán - lipidy, proteiny syntéza proteinů pro extracelulární funkce - hormony, enzymy, krevní bílkoviny regulace koncentrace kalciových iontů v cytoplazmě Nakresli ER. Co je to sarkoplasmatické retikulum?
36 Drsné ER Hladké ER
37 Nakresli Golgiho aparát.
38 GOLGIHO APARÁT - složitá membránová struktura (pojmenované po Italu Camillo Golgi) - součást všech eukaryontních buněk (u rostlin = DICTYOSOM) oploštělých cisteren, množství transportních měchýřků Funkce: chemická modifikace látek (glykozylace, sulfatace, specifická proteolýza atd.) syntetizovaných v ER distribuce látek v buňce Animace - GA: wire/content/chp04/ html
39 Sekreční dráha (cesta proteinu z ER k cyt. membr min.) drsné ER protein GA protein plazmatická membrána konstitutivní sekrece nepřetržité vydávání některých proteinů regulovaná sekrece sekret se hromadí v měchýřcích, exocytóza je spouštěna signály z okolí buňky. proteiny a lipidy Konstitutivní sekrece Golgiho aparát Animace sekrece proteinů: transdukce signálu sekreční váček signál Regulovaná sekrece
40 LYZOSOMY (LYSOSOMY, LYSOZOMY) - jednoduché membránové kompartmenty eukar. buněk - funkčním ekvivalentem u rostlin a hub jsou vakuoly - obsahují asi 40 různých hydrolytických enzymů (proteázy, nukleázy, lipázy, fosfolipázy, fosfatázy, sulfatázy..) primární lysozomy - měchýřky odštěpené z cisteren GA sekundární lysozomy - splynutím primárních lysozomů s membránovými kompartmenty (autofagické vakuoly, sekundární endosomy, fagosomy) Funkce: katabolické biochemické procesy (rozklad přijatých nebo nepotřebných makromolekul Animace tvorby lysosomu:
41 VAKUOLA - jedna centrální nebo více - membrána (tonoplast) - obsahuje vodu, enzymy, ionty (K+,Cl-), soli, toxiny, pigmenty Funkce: udržuje turgor (tlak na buněčnou stěnu) udržuje tvar buňky udržuje acidobazickou rovnováhu (vnitřní ph) odstraňuje nepotřebné látky izoluje nebezpečný materiál tlačí obsah cytoplazmy proti buněčné stěně - chloroplasty jsou blíţe ke světlu Potravní vakuoly Kontraktilní vakuoly
42 PEROXISOMY - mají autonomii, množí se rozdělením - enzymy jsou syntetizovány na cytoplazmatických ribosomech - důležitá organela u evolučně primitivnějších preeukaryotických buněk, kdy se v atmosféře hromadil kyslík Funkce: katabolický metabolismus detoxikace jedovatých sloučenin pomoci oxidačních enzymů (H 2 O 2 je štěpen katalázou za vzniku kyslíku, který je využit k oxidaci řady látek - fenolů, formaldehydů, alkoholů.) 2H 2 O 2 2H 2 O + O 2
43 MITOCHONDRIE a CHLOROPLASTY Společné charakteristiky: organely s 2 membránami (vnější a vnitřní) vnější kompartment - intermembránový prostor vnitřní kompartment (lumen) - matrix (mitochondrie) - stroma (chloroplasty) vlastní DNA (mitoch. a chloroplastový chromosom prokaryontního typu tj. cirkulární a bez histonů, ve více kopiích) vlastní proteosyntetický aparát, ale některé bílkoviny jsou kódovány jadernými geny autoreprodukce - rozdělením již existujících organel maternální nemendelovská dědičnost endosymbiotická teorie vzniku - z prokaryotických organismů, které se staly endosymbionty primitivních eukaryontních buněk
44 Tři domény života na Zemi archea bakterie eukarya
45 Původ mitochondrie endosymbiotická teorie Animace -původ mitochondrií a chloroplastů: Nakresli mitochondrii a chloroplast.
46 MITOCHONDRIE - organela se 2 membránami - velikost (1 aţ 10 μm), počet (1 aţ několik milionu v buňce) - vnější a vnitřní membrána (vnitřní je zvrásněná, vytváří kristy) - matrix (obsahuje DNA, ribosomy, trna, proteosyntetické a jiné enzymy) Funkce: tvorba ATP oxidační fosforylací
47 CHLOROPLAST (chloros = green, plast = form or entity) - membranová organela, u rostlin, řas a některých protists - ploché disky (průměr 2 aţ 10 μm, tloušťka 1 μm), počet (asi 50) - první kompartment (mezimembr. prostor), druhý kompartment (stroma), třetí kompartment (tylakoidní prostor) Tylakoidy = oploštělé membránové váčky, v membráně jsou molekuly absorbující světlo, ATP syntáza a enzymy transportující elektrony Funkce: tvorba ATP, NADPH - fotosyntetická fosforylace fixace CO 2 do uhlíkatého řetězce cukrů (i za tmy)
48
49 CYTOSOL (CYTOPLASMA) - koncentrovaný vodný gel malých a velkých molekul - uvnitř buňky, mimo organely - řada chemických reakcí - syntéza proteinů na RIBOSOMECH
50 DIFERENCIACE BUNĚK Diferenciace = proces rozrůzňování buněk Diferenciované buňky = buňky specializované Mnohobuněčný organismus - buňky lišící se strukturálně a funkčně, dochází ke specializaci podle funkce diferenciace buněk (př. u člověka 200 různých buněk) Tkáň = soubor buněk se stejnou funkcí, morfologickým a biochemickým složením (př. tkáň svalová, kostní) Orgány = soubor tkání, plní určitou funkci (př. končetiny, dýchací orgány) Genový základ diferenciace: všechny diferenciované buňky mají stejný genetický základ, genetická informace je obsažena již v zygotě, regulace diferenciace je na úrovni diferenciované exprese genů, jde o postupné zapínání a vypínání genů
51 ÚROVNĚ DIFERENCIACE molekulární diferenciace: př. plazmatická membrána stejná funkce, odlišné zastoupení lipidů, proteinů a receptorů - odlišná odpověď na stejný signál enzymová diferenciace př. základní enzymy pro proteosyntézu, energetický metabolismus jsou stejné, ostatní se liší morfologická diferenciace př. velikost a tvar buněk, zastoupení organel a struktur (bičíky, buněčná stěna) terminální diferenciace eliminace důležitých struktur, př. bezjaderné erytrocyty
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceMEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceDUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceB2, 2007/2008, I. Literák
B2, 2007/2008, I. Literák BUNĚČNÁ TEORIE Základy vědeckého pohledu na život: BUNĚČNÁ TEORIE TEORIE EVOLUCE hierarchická organizace živých soustav BUŇKA zásadní hierarchická úroveň základní a minimální
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceBIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus
BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus 10.10.2016 Nejjednodušší forma života (viry neschopnost samostatné reprodukce) Základní stavební a funkční jednotka organismů schopná se dělit Spojeno s
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Více- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceCytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceTéma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceDUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
VíceBIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.
BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceOkruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
VíceSchéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Více1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceProkaryotní a eukaryotní buňka
2016-08-31 08:13 1/13 Prokaryotní a eukaryotní buňka Prokaryotní a eukaryotní buňka Nebuněčné a buněčné formy života Nebuněčné formy života viry viroidy priony Buněčné formy života prokaryotní eukaryotní
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceProkaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)
Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceCytologie I, stavba buňky
Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
VíceStruktura buňky - maturitní otázka z biologie
Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VícePRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie
VíceOtázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019
1 Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019 Okruh A 1. Definice a podstata života, princip hierarchických systémů živých soustav 2.
VíceInterakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
VíceBuňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
Více/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz
Biologie - přípravný pravný kurz 2011/201 /2012 Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Tématické okruhy z biologie k přijímacím zkouškám na LF MU Doporučeno
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceObecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF
1 Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF Tyto texty jsou určeny pouze pro studijní účely (semináře z kurzu Obecné biologie) studentů JU ZSF. Jejich další šíření, publikování atd. by bylo v rozporu s
VícePřípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k
Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
VíceANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceBu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
VícePřednášející: (abecedně)
Biologie + Histologie Přednášející: (abecedně) MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. Doc. MVDr. Aleš Hampl, CSc., přednosta ústavu Doc. MUDr. Miroslava Sedláčková, CSc. RNDr. Petr Vaňhara, Ph.D. Brno, 2011 Přednáška
Více1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
VíceVY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie
Více- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )
Otázka: Buňka význam a stavba Předmět: Biologie Přidal(a): Janča 1) Buňka (=cellula) význam a stavba - základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) - organizační základ
Více1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky
1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceZáklady histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.
Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako
Více(molekulární) biologie buňky
(molekulární) biologie buňky Buňka základní principy Molecules of life Centrální dogma membrány Metody GI a MB Interakce Struktura a funkce buňky - principy proteiny, nukleové kyseliny struktura, funkce
VíceFYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
VíceSTRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
VíceZákladní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,
Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceBUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
VíceSyllabus přednášek z biochemie
Biochemie úvod Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky Syllabus přednášek
VíceMEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceRostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceZáklady molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
Více