Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno"

Transkript

1 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno Kontakt: tel: www: - přednášky - odkazy na internet 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

2 DOPORUČENÁ LITERATURA Rosypal: Nový přehled biologie, Scientia, 2003 Závodská: Biologie buněk, Scientia Kočárek: Genetika, Scientia, Praha, 2004 Jelínek, Zicháček: Biologie pro střední školy gymnazijního typu, Fin publishing, Olomouc, Kincl, Chalupová a Bičík: Biologie (1850 testových otázek a odpovědí), Rubico, 2002 Chalupová: Obecná biologie, Olomouc, s.r.o, 2002

3 Ţivé soustavy

4 ŢIVÁ SOUSTAVA je jednotka schopná samostatného života, je to hierarchický živý systém s cílovým chováním směřující k zachování existence a reprodukce ŢIVÍ JEDINCI (ORGANISMY) jsou velmi složité otevřené soustavy s vysokým stupněm hierarchické uspořádanosti, se schopností udržovat samy sebe a se schopností autoreprodukce a vývoje.

5 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY ŢIVÝCH SOUSTAV 1. prostorová a časová ohraničenost 2. podobné chemické sloţení (přítomnost NK a bílkovin) 3. reakce na impulsy ze svého okolí 4. reprodukce (autoreprodukce) 5. ontogenetický vývoj 6. fylogenetický vývoj (evoluce) 7. otevřenost z termodynamického hlediska (tok látek, energie a informace) 8. autoregulace (systém zpětných vazeb) 9. metabolismus (souhrn metabolických reakcí zajišťujících přeměnu v toku látek a energie)

6 Základní typy ţivých soustav NEBUNĚČNÉ ŢIVÉ SOUSTAVY - viry, viroidy, virusoidy, priony BUNĚČNÉ ŢIVÉ SOUSTAVY (organismy) - jednobuněčné - mnohobuněčné Vyznačují se všemi základními životními funkcemi, jsou schopny realizace toku genetické informace (replikace, transkripce, translace) 1. Prokaryotický typ buněk (Prokaryota) 2. Eukaryotický typ buněk (Eukaryota)

7 Nebuněčné formy ţivota VIRUS (virus = toxin nebo jed) velikost ( nm), hmotnost v fg obsahují NK (DNA nebo RNA), proteinový obal (kapsid) = nukleokapsid, případně další obal mohou se replikovat pouze v hostitelské buňce lytický nebo lyzogenní cyklus Bakteriofág (fág) - virus infikující specifické bakterie DNA virus RNA virus různé způsoby replikace v závislosti na polaritě RNA a počtu řetězců Retrovirus reverzní transkripce (reverzní transkriptáza) Můžeme pozorovat viry ve světelném mikroskopu?

8 Reprodukční (lytický) cyklus: 1. vazba (adsorbce) virionu na povrch buňky specificky (receptory), nespecificky (mechanický průnik) 2. proniknutí viru (penetrace) (NK, nebo celý virus) do buňky 3. uvolnění NK z kapsidu 4. replikace NK viru v hostitelské buňce 5. syntéza virových proteinů 6. zrání (maturace) virionů 7. uvolnění virionů do prostředí (lýza buňky / nebo exocytóza)

9 bakteriofág bakterie Lytický cyklus Lyzogenní cyklus profág Animace replikace bakteriofága:

10 Retrovirus = ssrna (virus HIV) - reverzní transkriptáza - provirus Nukleotidové inhibitory reverzní transkripce hostitelská buňka reverzní transkriptáza Inhibitory fúze jádro ne -nukleotidové inhibitory reverzní transkripce Inhibitory proteázy Co to znamená reverzní transkripce? Animace HIV virus:

11 Nebuněčné formy ţivota VIROID - menší než virus, obsahuje krátkou jednořetězcovou cirkulární RNA bez proteinového obalu - některé mají funkci ribozymu s katalytickou funkcí - předpokládá se, že to jsou původně "introny" - patogenní pro rostliny, přenos semeny, pylovými zrny VIRUSOID - složený z jednořetězcové cirkulární RNA bez proteinů - označují se jako satelity (vir virů), infikují rostliny za pomoci helper virů Co to znamená intron?

12 Nebuněčné formy ţivota PRION - infekční agens složený jen z proteinů - nervová tkáň - dědičná degenerativní spongiformní encefalopatie - BSE u skotu, FSE u koček, scrapie (skrejpí) u ovcí a koz, CJD u člověka PrPC (c= ''cellular or common'') normální protein s konformací α-helix, na membráně buněk u zdravých lidí a zvířat PrPSc (Sc= ''scrapie'') infekční isoforma PrPC se změněnou konformací na β-skládaný list, rezistentní k proteázám

13 zdravé zvíře nemcné zvíře

14 Buněčná teorie - historie Robert Hooke (1663) pozoroval mrtvé buňky korku, použil termín buňka (cellula = malá místnost) Anton van Leeuwenhoek pozoroval buňku pod mikroskopem Jean Baptiste Lamarck živé věci jsou tvořeny buňkami Theodor Schwann, Matthias Jakob Schleiden (1839) buňka je základní jednotka života Jan Evangelista Purkyně zakladatel cytologie Rudolph Virchow - "Omnis cellula e cellula = buňky vznikají z dříve existujících buněk

15 Jan Evangelista Purkyně ( ) škola v Libochovicích na Litoměřicku piaristické gymnázium studium lékařské fakulty na Pražské univerzitě asistent na ústavu anatomie v Praze ( ) Vratislav (Wroclaw) katedra fyziologie ( ) Praha, přednášel fyziologii do svých 80 let prosadil vydávání přírodovědeckého časopisu Ţiva v češtině položil základ vědecké akademie: Královská česká společnost nauk Objevy oftalmoskopie pozorování očního pozadí daktyloskopie popis typů kreseb kožních lišt kinematografie princip refrakterní fáze oka fyziologická farmakologie pokusy na vlastním těle (psychofarmaka) Buněčná teorie podobnost rostlinných a živočišných buněk napravování řečových vad, lokalizace čidla pro vznik závrati v hlavě, význam HCl pro trávení, dynamika řasinkového pohybu, průběh svalových vláken v srdci, sání krve v srdci Purkyňovy buňky Purkyňova vlákna

16 Moderní buněčná teorie 1. všechny živé věci jsou tvořeny z buněk 2. buňka je základní strukturní & funkční jednotka 3. buňky vznikají z jiných buněk dělením 4. všechny buňky obsahují genetickou informaci 5. všechny buňky mají stejné základní chemické sloţení 6. v buňkách dochází k toku energie (metabolismus) Teorie zahrnuje dvě výjimky: - virus je pokládán za živý i když není tvořen z buněk - první buňka nevznikla z buňky Buněčná teorie je pro Biologii něco jako Atomová teorie pro fyziky

17 Cell Theory Rap Listen close to the story I tell. It's the rapping story of the living cell. It's a happy tune that's sort of cheery. About a real tough topic called the cell theory. All animals, plants, and protists too, Are made of cells with different jobs to do. They're the basic units of all organisms, And I hope by now you got the rhythm. It all started with one dude named Hooke. Who at some cork cells took a look. He used a scope and took his time. 'Cause a cell is small and thinner than a dime. Say 1, 2, 3, 4, Are you ready to learn some more? The animal cell has many parts, And you must know each one by heart. Like the farmer man in the dell. The nucleus controls the cell. its gives the orders -- kind of like a brain. And it's protected by a nuclear membrane. Around the cell, you'll find another "skin," The cellular membrane holds the whole cell in But its job isn't simple there's no doubt, It lets some particles go in and out. Now please don't lose your science enthusiasm, Listen to the story of the cytoplasm. All around the cell this thick fluid does go, But in the nucleus it will not flow. And don't forget those ribosomes - This is where proteins come from. These protein factories are so small, you'll agree, You need an electron microscope to see. Just when you thought you weren't having any fun, Along comes the endoplasmic reticulum. These tubelike structures serve as a track, To carry stuff to the membrane and back. Now have you ever seen any doughnuts without holes? In a cell, they're called vacuoles. They're filled with stuff like H 2 O And they carry food so the cell can grow. Last of all, but not the very least, Mitochondria - mighty cellular beasts, Since they turn sugars into energy so well, We call them the powerhouse of the cell. Now my friend, you know it well, The unforgettable story of the living cell.

18 EVOLUCE BUNĚK Mutace v DNA a výběr (selekce) jsou základem EVOLUCE!! PROKARYONTNÍ ORGANISMY - před 3,5 aţ 3,8 miliardami let - nejjednodušší buňky - Bakterie a Archea - anaerobní, aerobní ( mitochondrie) - fotosyntetické bakterie ( chloroplasty) EUKARYONTNÍ ORGANISMY (Eukaryota, Eukarya) - před 1,5 miliardou let - rostliny, houby, živočichové, protista - nové členění: Opisthokonta (houby, živočichové), Rostliny, Amoebozoa (měňavkovci), Excavata (prvoci), Rhizaria (mřížovci, dírkonošci), Chromalveolata (výtrosovci, obrněnky..), Co je to mutace?

19 ROZDÍLY MEZI PROKARYOTICKÝM A EUKARYOTICKÝM TYPEM BUŇKY buňka prokaryotická velikost buněk 1-10 m m buňka eukaryotická organely ojedinělé jádro, mitochondrie, ER, chloroplasty.. DNA cirkulární, 1 chromozom (jen dsdna) lineární, chromozomy (dsdna + bílkoviny histony) jádro NE - nukleoid ANO ribozomy 70S cytoplazmatické 80S (chloroplasty 70S, mitochondrie 70-80S) RNA a proteiny syntéza ve stejném kompartmentu syntéza RNA v jádře, proteiny v cytoplazmě metabolismus anaerobní a aerobní aerobní cytoplazma cytoskelet ojediněle cytoskelet, exocytóza, endocytóza buněčné dělení binární mitóza/meióza

20 TAXONOMIE Taxonomické jednotky Homo sapiens Druh sapiens Rod Homo (člověk) Čeleď Hominidae (lidoopi a opice) Řád Primates (primáti) Třída Mammalia (savci) Kmen Chordata (obratlovci) Říše Animalia (ţivočichové) Doména Eukarya

21 Klasifikace života Linnaeus Haeckel Chatton Copeland Whittaker Woese et al. Woese et al. (1735) (1866) (1937) (1953) (1959) (1977) (1990) 2 kingdoms 3 kingd. 2 empires 4 kingd. 5 kingd. 6 kingd. 3 domény Eubacterie Bacterie Prokaryota Monera Monera Protista Archaebacterie Archea Vegetabilia Protista Protista Protista Houby Houby Rostliny Rostliny Rostliny Eukarya Živočichové Živočichové Živočichové Živočichové Živočichové Fylogeneze Namaluj příklad fylogenetického stromu

22 Fylogenetický strom (Woese et al., 1990) Animation: Evolution of three domains:

23 PROKARYOTNÍ BUŇKA BACTERIA - murein (kys.muramová) v buněčné stěně - formylmethionin aminokyselina zahajující translaci ARCHEA - pseudomurein v buněčné stěně - methionin aminokyselina zahajující translaci Co víš o plasmidech a konjugaci?

24 Jádro EUKARYOTA - ROSTLINNÁ BUŇKA Vakuola GA Jadérko Chloroplasty Cytoplazmat. membrána Lysozomy Mitochondrie ER a ribosomy Buněčná stěna Animace:

25 Mitochondrie Centrioly EUKARYOTA - ŢIVOČIŠNÁ BUŇKA Mikrotubuly Chromatin Jaderný obal Jaderné póry Jadérko GA Jádro Vesikuly Lysozomy Cytosol Bičík Drsné ER Ribosomy Cytoplazmatická membrána Hladké ER Animace:

26 Hierarchický systém buňky: molekuly makromolekuly (biopolymery) nadmolekulární komplexy (ribosomy, biomembrány, mikrotubuly) buněčné organely buňka Funkční organizace: uspořádání molekul v buňce na základě principů: paměťový NK a bílkoviny, univerzální pro všechny buňky membránový biomembrány tvořené bílkovinami a lipidy, podílí se na toku látek, energie a informace, univerzální. cytoskeletální bílkoviny, podílí se na toku látek, energie a informace. Univerzální pro eukaryontní (prokaryota?).

27 MEMBRÁNOVÝ PRINCIP Biomembrány = strukturální a funkční organizace buňky Funkce: ohraničení buňky od okolí plazmatická membrána kompartmentace (ohraničení subsystémů v buňce) - membránové organely (mitochondrie, ER, Golgiho komplex, jaderný kompartment, lyzosomy, peroxisomy), vymezení činnosti enzymů do určitých prostorů. regulovaný přenos látek - z okolí a opačně, mezi kompartmenty rozsáhlé vnitřní meziprostory pro metabolické funkce biotransformace energie na membránách - fotosyntéza a oxidační fosforylace tok informace v biomembránách jsou receptory pro signály

28 MOLEKULÁRNÍ STRUKTURA BIOMEMBRÁN LIPIDY fosfolipidy - fosfatidylcholin (lecitin) - fosfatidylethanolamin (kefalin) - fosfatidylinozitol - sfingofosfatidylcholin (sfingomyelin) steroly - cholesterol (Živočišné buňky mají nejvíce cholesterolu, u bakterií není) PROTEINY globulární proteiny a glykoproteiny Funkce: přenašeče (Na/K-ATPáza), spojníky (integriny), receptory, enzymy (adenylátcykláza) lipidy a bílkoviny v poměru 1:1

29 USPOŘÁDÁNÍ MOLEKUL V BIOMEMBRÁNĚ fosfolipidy - dvojitá vrstva proteiny: periferní - na povrchu dvojité vrstvy fosfolipidů integrální: penetrující - noří se do membrány transmembránové - prochází membránou model tekuté mozaiky Animace: Stupeň tekutosti ovlivňuje: teplota cholesterol fosfolipidy (délka a stupeň nasycení) Význam tekutosti: redistribuce proteinů na různá místa membrány (protilátky) inzerce nových proteinů splývání biomembrán Tekutost proteinů je omezena jejich vazbou na exoskelet.

30 PLAZMATICKÁ (cytoplazmatická) MEMBRÁNA Funkce: ohraničení cytoplazmy buňky od okolí regulovaný transport látek - mezi buňkou a okolím zpracování signálních informací - receptory v membráně Zesílení plazmatické membrány: Animace: Glykokalyx - na vnější straně membrány (glykoproteiny a glykolipidy) - ochrana před mechanickým a chemickým poškozením - vzájemné rozpoznání buněk (vajíčko a spermie), adheze buněk Buněčný kortex - síť proteinu (spektriny) pod plazmatickou membránou (erytrocyty)

31 EXOSKELET EXTRACELULÁRNÍ MATRIX (živočichové) - kolagen, elastin, glykoproteiny fibronektin a laminin, proteoglykany - vazbu komponent matrix na plazmat.membránu zajišťují integriny - funkční odlišení apikální a bazální části epiteliální buňky BUNĚČNÁ STĚNA (rostliny, houby a bakterie) - bílkoviny a glykany (polysacharidy) rostliny - celulóza a další glykanové polymery houby - chitin, glukany, manany bakterie peptidoglykany: murein (eubakterie) pseudomurein (archea) Nakresli jádro.

32 JÁDRO jaderný obal (karyotéka) dvojitá membrána perinukleární prostor mezi vnější a vnitřní membránou jaderné póry sto až milióny, rovnoměrné rozložení, obsahují 100 proteinů - transport látek do cytoplazmy (RNA) a do jádra (proteiny pro transkripci a replikaci DNA, histony..)

33 Fibrózní vrstva - vrstva skeletálních proteinů (intermediární filamenta - laminy) připojených na vnitřní membránu - zpevňuje a určuje tvar jaderného obalu, rozmístění chromosomů Jaderná matrix síť proteinových vláken

34 Genetická informace v jádře: jádro kontroluje buněčnou aktivitu prostřednictvím regulace genové exprese interfáze - chromatin (komplex DNA s histony) euchromatin - světle barvitelný, aktivní transkripce heterochromatin - tmavě barvitelný, inaktivní DNA mitóza - chromosom Jadérko: - suborganela v jádře bez membrány syntéza rrna a tvorba ribosomů syntéza trna

35 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM (ER) - součást všech eukaryontních buněk (s výjimkou spermií) - soustava propojených membránových cisteren a trubiček - souvisí s vnější membránou jaderného kompartmentu Drsné ER - soustava sploštělých cisteren, na povrchu jsou ribosomy, syntéza bílkovin (rozsáhle v pankreatických buňkách) Hladké ER - síť trubiček, bez ribosomů, syntéza lipidů, metabolismus cukrů (rozsáhlé v jaterních buňkách) Funkce: syntéza molekul biomembrán - lipidy, proteiny syntéza proteinů pro extracelulární funkce - hormony, enzymy, krevní bílkoviny regulace koncentrace kalciových iontů v cytoplazmě Nakresli ER. Co je to sarkoplasmatické retikulum?

36 Drsné ER Hladké ER

37 Nakresli Golgiho aparát.

38 GOLGIHO APARÁT - složitá membránová struktura (pojmenované po Italu Camillo Golgi) - součást všech eukaryontních buněk (u rostlin = DICTYOSOM) oploštělých cisteren, množství transportních měchýřků Funkce: chemická modifikace látek (glykozylace, sulfatace, specifická proteolýza atd.) syntetizovaných v ER distribuce látek v buňce Animace - GA: wire/content/chp04/ html

39 Sekreční dráha (cesta proteinu z ER k cyt. membr min.) drsné ER protein GA protein plazmatická membrána konstitutivní sekrece nepřetržité vydávání některých proteinů regulovaná sekrece sekret se hromadí v měchýřcích, exocytóza je spouštěna signály z okolí buňky. proteiny a lipidy Konstitutivní sekrece Golgiho aparát Animace sekrece proteinů: transdukce signálu sekreční váček signál Regulovaná sekrece

40 LYZOSOMY (LYSOSOMY, LYSOZOMY) - jednoduché membránové kompartmenty eukar. buněk - funkčním ekvivalentem u rostlin a hub jsou vakuoly - obsahují asi 40 různých hydrolytických enzymů (proteázy, nukleázy, lipázy, fosfolipázy, fosfatázy, sulfatázy..) primární lysozomy - měchýřky odštěpené z cisteren GA sekundární lysozomy - splynutím primárních lysozomů s membránovými kompartmenty (autofagické vakuoly, sekundární endosomy, fagosomy) Funkce: katabolické biochemické procesy (rozklad přijatých nebo nepotřebných makromolekul Animace tvorby lysosomu:

41 VAKUOLA - jedna centrální nebo více - membrána (tonoplast) - obsahuje vodu, enzymy, ionty (K+,Cl-), soli, toxiny, pigmenty Funkce: udržuje turgor (tlak na buněčnou stěnu) udržuje tvar buňky udržuje acidobazickou rovnováhu (vnitřní ph) odstraňuje nepotřebné látky izoluje nebezpečný materiál tlačí obsah cytoplazmy proti buněčné stěně - chloroplasty jsou blíţe ke světlu Potravní vakuoly Kontraktilní vakuoly

42 PEROXISOMY - mají autonomii, množí se rozdělením - enzymy jsou syntetizovány na cytoplazmatických ribosomech - důležitá organela u evolučně primitivnějších preeukaryotických buněk, kdy se v atmosféře hromadil kyslík Funkce: katabolický metabolismus detoxikace jedovatých sloučenin pomoci oxidačních enzymů (H 2 O 2 je štěpen katalázou za vzniku kyslíku, který je využit k oxidaci řady látek - fenolů, formaldehydů, alkoholů.) 2H 2 O 2 2H 2 O + O 2

43 MITOCHONDRIE a CHLOROPLASTY Společné charakteristiky: organely s 2 membránami (vnější a vnitřní) vnější kompartment - intermembránový prostor vnitřní kompartment (lumen) - matrix (mitochondrie) - stroma (chloroplasty) vlastní DNA (mitoch. a chloroplastový chromosom prokaryontního typu tj. cirkulární a bez histonů, ve více kopiích) vlastní proteosyntetický aparát, ale některé bílkoviny jsou kódovány jadernými geny autoreprodukce - rozdělením již existujících organel maternální nemendelovská dědičnost endosymbiotická teorie vzniku - z prokaryotických organismů, které se staly endosymbionty primitivních eukaryontních buněk

44 Tři domény života na Zemi archea bakterie eukarya

45 Původ mitochondrie endosymbiotická teorie Animace -původ mitochondrií a chloroplastů: Nakresli mitochondrii a chloroplast.

46 MITOCHONDRIE - organela se 2 membránami - velikost (1 aţ 10 μm), počet (1 aţ několik milionu v buňce) - vnější a vnitřní membrána (vnitřní je zvrásněná, vytváří kristy) - matrix (obsahuje DNA, ribosomy, trna, proteosyntetické a jiné enzymy) Funkce: tvorba ATP oxidační fosforylací

47 CHLOROPLAST (chloros = green, plast = form or entity) - membranová organela, u rostlin, řas a některých protists - ploché disky (průměr 2 aţ 10 μm, tloušťka 1 μm), počet (asi 50) - první kompartment (mezimembr. prostor), druhý kompartment (stroma), třetí kompartment (tylakoidní prostor) Tylakoidy = oploštělé membránové váčky, v membráně jsou molekuly absorbující světlo, ATP syntáza a enzymy transportující elektrony Funkce: tvorba ATP, NADPH - fotosyntetická fosforylace fixace CO 2 do uhlíkatého řetězce cukrů (i za tmy)

48

49 CYTOSOL (CYTOPLASMA) - koncentrovaný vodný gel malých a velkých molekul - uvnitř buňky, mimo organely - řada chemických reakcí - syntéza proteinů na RIBOSOMECH

50 DIFERENCIACE BUNĚK Diferenciace = proces rozrůzňování buněk Diferenciované buňky = buňky specializované Mnohobuněčný organismus - buňky lišící se strukturálně a funkčně, dochází ke specializaci podle funkce diferenciace buněk (př. u člověka 200 různých buněk) Tkáň = soubor buněk se stejnou funkcí, morfologickým a biochemickým složením (př. tkáň svalová, kostní) Orgány = soubor tkání, plní určitou funkci (př. končetiny, dýchací orgány) Genový základ diferenciace: všechny diferenciované buňky mají stejný genetický základ, genetická informace je obsažena již v zygotě, regulace diferenciace je na úrovni diferenciované exprese genů, jde o postupné zapínání a vypínání genů

51 ÚROVNĚ DIFERENCIACE molekulární diferenciace: př. plazmatická membrána stejná funkce, odlišné zastoupení lipidů, proteinů a receptorů - odlišná odpověď na stejný signál enzymová diferenciace př. základní enzymy pro proteosyntézu, energetický metabolismus jsou stejné, ostatní se liší morfologická diferenciace př. velikost a tvar buněk, zastoupení organel a struktur (bičíky, buněčná stěna) terminální diferenciace eliminace důležitých struktur, př. bezjaderné erytrocyty

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Biologie - přípravný pravný kurz 2011/201 /2012 Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Tématické okruhy z biologie k přijímacím zkouškám na LF MU Doporučeno

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.

Více

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): Anička -cytologie = nauka o buňce -cellula=buňka =základní stavební a funkční jednotka všech organismů Chemické složení -biogenní prky makrobiogenní 0,1-50% C,H,N,Fe,F,O

Více

BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010. Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák

BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010. Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák BUŇKA Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010 Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák BUNĚČNÁ TEORIE základ vědeckého pohledu na život: BUNĚČNÁ TEORIE TEORIE EVOLUCE hierarchická

Více

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA vir= x částic, virion= 1 částice můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy stejné chemické

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8. Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Systematická biologie,její minulý a současný vývoj

Systematická biologie,její minulý a současný vývoj Systematická biologie,její minulý a současný vývoj Systematická biologie - věda o rozmanitosti organismů. Jejím úkolem je vytvořit informační soustavu, která poskytuje srovnatelné údaje o všech známých

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2

Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2 Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2 Buňka Nejmenší částice protoplasmy schopná samostatné existence Prokaryotická buňka (nucleoid) Bakterie, (0,1 do 15μm). Nejmenší jsou bakterie rodu Mycoplasma

Více

Název: Hmoto, jsi živá? I

Název: Hmoto, jsi živá? I Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů. Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,

Více

Schéma průběhu transkripce

Schéma průběhu transkripce Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Nebuněční viry. Ročník 1. Datum tvorby 10.10.2012 Anotace Pracovní

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2. Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

REALIZACE GENETICKÉ INFORMACE. transkripce, posttranskripční modifikace, translace, posttranslační modifikace

REALIZACE GENETICKÉ INFORMACE. transkripce, posttranskripční modifikace, translace, posttranslační modifikace REALIZACE GENETICKÉ INFORMACE transkripce, posttranskripční modifikace, translace, posttranslační modifikace Realizace genetické informace = syntéza proteinů - proteosyntéza nejprve přepis informace z

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Buňka. Obr.1: Fylogenetický strom *Lehninger s Principles of Biochemistry+

Buňka. Obr.1: Fylogenetický strom *Lehninger s Principles of Biochemistry+ Buňka Buňka = základní morfologická jednotky živých organismů Společné znaky života: schopnost získání energie a živin pro své potřeby aktivní reakce na okolní podměty či změny prostředí růst, diferenciace,

Více

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č. INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)

Více

Obsah př. ky: obecná charakteristika. VIRY: obecná

Obsah př. ky: obecná charakteristika. VIRY: obecná Obsah př ky: přednáš ednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie virů chemické složení virů virion Klasifikace virů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc podle typu

Více

Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy

Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy VIRA = VIRY nukleoproteinové částice nemají buněčnou stavbu => nebuněčné organismy mají schopnost infikovat hostitelské buňky a množit se v nich k rozmnožování

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

Maturitní témata BIOLOGIE

Maturitní témata BIOLOGIE Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.

Více

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Název: Viry Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický

Více

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Buňka Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cellula = buňka (1) = základní morfologická a stavební jednotka živého organismu = schopna projevů života Metabolismus Dráždivost a pohyb Rozmnožování Růst

Více

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace:

Více