Marš z centra! Patti Smith Lenka Reinerová. Téma: Reportáž: Rozhovor:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Marš z centra! Patti Smith Lenka Reinerová. Téma: Reportáž: Rozhovor:"

Transkript

1 PROSÍME, KUPUJTE JEN OD PRODEJCŮ, KTEŘÍ STOJÍ NA SVÉM PRODEJNÍM MÍSTĚ A MAJÍ PLATNÝ PRŮKAZ! 335 V PRODEJI OD 25. SRPNA 2009 Téma: Marš z centra! Patti Smith Lenka Reinerová Rozhovor: Reportáž:

2

3 EDITORIAL Vážené čtenářky, vážení čtenáři! Ač už dávno nejsem mladistvý intelektuál, zakládající si na nedbalém troušení cizích slov, cítil jsem se trochu zahanben při prvním setkání s mě dosud neznámým pojmem gentrifikace. Doporučuji, abyste si toto slůvko také pečlivě nastudovali a předešli tak případné společenské blamáži. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se s ním budeme setkávat čím dál častěji a zvlášť pro nás pražáky bude zcela nezbytné. Je stále zjevnější, že se nám nepodařilo vyvarovat se problémům mnohých jiných metropolí a nepoučitelně kopírujeme jejich neblahý vývoj. Pryč jsou časy socialistického rovnostářství, kdy neexistovala dobrá a špatná čtvrť a z adresy se nedalo vyčíst sociální postavení, protože lékař bydlel v jednom činžáku s dělníkem. Svět, ve kterém mohl Nerudovu ulici obývat nuzný a režimem pronásledovaný invalidní důchodce Egon Bondy je dnes stejně vzdálený, jako pitoreskní postavičky Malostranských povídek. Jako rodilý Pražan, který měl ve městě i všechny prarodiče, mohu jen smutně sledovat proměny celých čtvrtí. A bude hůř. Chystané prodeje domů v okolí Václavského náměstí odsud spolehlivě vyženou poslední zbytky života a rozšíří oblast, do které nemá běžný obyvatel města důvod vstupovat. Nedávno se mě na rohu Jindřišské tázal turista, kdeže je tu red light district a já se snažil notně podroušenému Angličanovi vysvětlit, že nic takového v Praze zaplaťpánbůh nemáme. Pak jsem však po čase zabloudil do ulice Ve Smečkách a s hrůzou zjistil, že druhdy normální pražská ulice proslulá Činoherním klubem se mezitím změnila ve čtvrť červených luceren. Gentrifikace se jako rakovina šíří ze středu na okraje a zasahuje už i čtvrtě, zvané v jazyce realitních kanceláří a developerů širší centrum. Kde skončí původní obyvatelstvo, které má tu smůlu, že nebohatne stejně rychle jako jejich město, je velká neznámá. Ty flexibilnější možná pojmou periferní sídliště a pro ty méně schopné se přímo nabízí pohraničí. Tam ještě po poslední důkladné gentrifikaci zbývá místa dost. Alexandr Budka SPOJENÍ Redakce Nový Prostor Řeznická 14 Praha 1 Nové Město, tel.: sms: redakce@novyprostor.cz OBSAH fejeton: MASTNÁ TYČ, KOZÍ BRADA A TUR OD DUNAJE /Stern/ Pošli to dál FILM /Havlín/ 4 5 UNICEF: ŠKOLNÉ V AFRICE: PLATIT NEBO ZRUŠIT? ~: TO BYLO O PRSA! /Kolářová/ kultura: DIVADLO /Harasimowicz/ 19 MARŠ Z CENTRA! MĚSTO BOHATÝCH DUCHŮ /Novotná/ referát: PRINC MEZI NÁMI /Křížková/ komiks: SAMOROST /Bažant, Novák/ křížovka 22 uličníci: ZÁCHRANNÝ KRUH V DIVOKÉM PROUDU /Budka / reportáž: PATTI SMITH: VĚROHODNÁ ŠAMANKA /Fiala/ kultura: VÝTVARNÉ UMĚNÍ /Ptáček/ Foto na obálce: Viktor Tuček, poděkování: Bazarnabytku.net VÁBNIČKA NA PŘÍŠTĚ 8 9 rozhovor: LENKA REINEROVÁ /Strobach/ kultura: LITERATURA /Marečková/ HUDBA /Veselý/ světozor: WARM BEER AND COLD WAR /Heitfield/ Gender a postavení žen zůstává jistě důležitým tématem, ale jakpak se dnes vlastně žije mužům? V příštím čísle jim vynahradíme, že v našem časopise nemají stálou rubriku! MARŠ Z CENTRA! PĚKNÝ ŽIŽKOV KLIDNĚ BEZ VÁS /Malík, Brodilová/ 23 SMS a y: MARŠ Z CENTRA! MŮJ DŮM, MOJE ČTVRŤ /Havlín/

4 Autor: Jan Stern MASTNÁ TYČ, KOZÍ BRADA A TUR OD DUNAJE Drazí sockaři, možná se domníváte, že fejetonista prestižního barevného magazínu, jakým je Nový Prostor, pohybuje se po městě již jen klimatizovaným vozem nějaké pokud možno nekrachující značky, a to ponejvíce po výpadovce na Jevany. Asi vás to překvapí, ale není tomu tak. Prestižní fejetonista, se spolehlivě nejdelšími fejetony ve městě, jezdívá většinou městskou hromadnou dopravou, tak řečenou mastnou tyčí, a ponejvíce míří na sídliště Chodov. Možná vám to připadá otřesné, mně do jisté míry také, leč jednu výhodu to má: zmíněný fejetonista díky tomu zažívá mnoho neobvyklých situací, důkazů to mentálního rozpuku našeho národa, jehož jste si sami dozajista museli již povšimnout. Zrovna nedávno onen fejetonista spatřil na palubě linky 136 pravého mentálního revolucionáře, jenž měl deseticentimetrovou kozí bradku, na hlavě vytetovaného draka a v ruce jakousi zázračnou mašinku velikosti lidské dlaně, jež byla bezpochyby multifunkční, jedna její funkce však byla přeci jen exponována, neboť se z ní linula obtížně přeslechnutelná hudba, i slovo mluvené, konkrétně pak program rozhlasové stanice Evropa 2. Jelikož onen génius jakési subkultury byl evidentně velmi independentní, vyslechli si všichni cestující, do té doby bezmocně se topící v tichu, bohatý program, včetně reklamního bloku, z něhož cestujícím jistě utkvělo zejména to, že by měli mít auto od Esa, což mnozí v tu chvíli nejspíše brali jako radu více než dobrou. Na této situaci není nic zase tak překvapivého. Co se týče tetování a hudby je jasné, že kde nic není, je potřeba aspoň něco namalovat, a kde je pusto a prázdno, tam je třeba vpustit nějakou náplň, nejlépe hudební, velmi rytmickou a nepříliš zatíženou novými nečekanými informacemi. Co bylo však přeci jen trochu nové: s jakou ochotou se o svou náplň náčelník Kozí brada podělil se svými spolucestujícími. A zarážející rovněž bylo, že osazenstvo vozu MHD nepřijalo novinku s úplným pochopením, ba jeden zapšklý občan Hocha od kozí řeky vyzval, ať to laskavě ztlumí. Avšak živoucí symbol našich časů odvětil prostě: Máme svobodu, ne? Už nebudu zapírat: tím fejetonistou, jenž spatřil onen obraz, jsem byl já sám a rovnou též doznávám, že celá scénka pro mě byla čímsi jako satori, osvícením a zasvěcením do pravidel naší moštárny. Najednou jsem vše pochopil. Prudce a náhle mi došlo, že mládenec se zázračnou krabičkou je vlastně průkopníkem nové éry, apoštolem osvobození veřejného prostoru. Najednou jsem před očima viděl ten šťastný nový věk, který se blíží, ba již cítíme, jak nám oblizuje zátylek. Proč se vlastně pořád schovávat do jakési soukromé ulity? Proč se neotevřít a nepodělit? Proč se stydět za naše zcela přirozené potřeby? Kozí brada mi otevřela oči. Proč třeba trávit osamělé chvíle ráno doma na WC, když se mohu v autobuse zcela svobodně a uvolněně vyčůrat z okénka? Případně do speciálního mobilního elektronického nočníčku, který jistě brzy vrhne na trh nějaká nekrachující firma. Jaké by to bylo úžasné osvobození! A to nemluvím o velké potřebě. Pročpak nás represivní aparát stále nutí se zamykat s tímto vrcholem metabolického procesu do setmělých koutů? Proč si necháváme vnutit tuto ideologii zamčeného záchodu?! V nevětraných pidi-prostorách ztrácíme drahocenný čas, a pak dlouhé minuty bezúčelně hledíme z okének autobusů. Má to logiku? Cožpak není dost místa pro naše exkrementy třeba pod sedačkou autobusu? A považte, jak prakticky by šlo náhle využít ty zdarma rozdávané tiskoviny, u nichž četbu každý stejně jen předstírá! Do autobusů a tramvají by šlo přesunout i značnou část v chvatu prováděné ranní hygieny. Vždyť v botách našich spolucestujících je tolik celkem zahálejících tkaniček, jež lze využít jako zubní nit k dentální hygieně. Nestihli jste si ostříhat nehty? Žádný problém. Proč si je neobrousit o hranu prstýnku slečny, co sedí vedle vás? Ani nadnárodní korporace chrlící na nás záplavu unifikovaných kapesníků už by nebylo třeba dále živit. Vždyť vysmrkat se lze do trička spolucestujícího... Řeknu vám, zasnil jsem se. Byl by to krásný, svobodný svět. A za tu jímavou vizi vděčím jedinému odvážnému muži s copánkem na bradě. Před pouhými dvaceti lety by se takový inspirační příval nemohl uskutečnit. Ne proto, že bych takového odvážlivce tehdy nemohl potkat nebo že by tehdy nedokázal rozfajrovat dvojče z túzu na rameni. Ale jak si asi vzpomínáte, divoký motor maďarského autobusu Ikarus, tak řečeného tura od Dunaje, dokázal přehlušit úplně vše. Ještěže pokrok nelze zastavit! 4

5 Z TEHERÁNU DO PRAHY V Íránu byly po nedávných volbách zadrženy stovky příznivců opozice. Poslední červencovou sobotu proto uspořádala Amnesty International před íránskou ambasádou v Praze demonstraci za jejich propuštění. Protestující psali jména vězňů křídou na ulici a organizátoři akce vyzvali lidi, aby před velvyslanectví chodili psát i následující dny. Když sem ale po víkendu přišla dívka z Amnesty napsat jméno, setkala se s pozoruhodnou reakcí úřadů: dostala pokutu tisíc korun za znečišťování veřejného prostoru. Den poté dorazili před ambasádu další členové Amnesty v doprovodu nezávislé právničky. Občanské průkazy, oslovili je přítomní policisté. Vyzvali demonstranty, aby odešli a pohrozili, že jinak proti nim bude zahájeno správní řízení. Protestující to ovšem odmítli, a protože si nedali říct a někteří z nich se odmítali dát bezdůvodně legitimovat, zkusili jim mírně zmatení policisté krom nátlaku domlouvat i po dobrém. Někteří se divili, že někomu vůbec stojí za to demonstrovat a další jim doporučili, ať si jdou kreslit za roh. Tam je totiž peruánská ambasáda, kde by to nevadilo. Těžko říci, zda muži zákona patřili k sympatizantům indiánů v Peru. Své jednání zdůvodnili tak, že lidé s křídou v ruce ohrožují chráněný prostor; toto stanovisko ale v průběhu dne změnili, takže vyjádřit protest nakonec možné bylo. Nedokázali však vysvětlit, proč byla aktivistka za stejnou činnost den předtím pokutována. Že by se inspirovali u svých drsnějších kolegů v Bratislavě? Ti totiž letos v červnu přihlíželi tomu, jak demonstranty proti porušování lidských práv v Číně mlátí záhadní pánové v tmavých oblecích. Zdá se tedy, že ani pro pravdoláskaře a lidskoprávníky nemusí být ve slušné společnosti místo. A jaký z toho plyne vzkaz pro veřejnost? Kdo má chuť proti něčemu protestovat, ať raději zůstane doma. Ještě by mohl mít problémy. ILUSTRACE: VOJTA ŠEDA Jaroslav Fiala VYMYSLI SI SVŮJ CZECHTEK Na konci července měli napilno stoupenci freetekno subkultury i policisté: zatímco ti první se snažili dorazit na avizovaný Moraviatek, policie se pokoušela konání akce znemožnit. V podstatě úspěšně. Kdekoli zaparkovalo společně větší než malé množství aut s technaři, byla již brzy na místě policie a akci rozpustila. Jen jednomu sound systému se nakonec podařilo spustit na jižní Moravě hudební produkci, a to ještě jen na jeden večer a pro omezený okruh účastníků. O policejní pozornost vůči Moraviateku se postarali novináři, připravení již řadu let spustit kolem větších akcí této subkultury paniku a schopní proniknout na internetová fóra, kde se akce domlouvala. Právě pro novináře, ale nejen pro ně připravil neznámý vtipálek krátce po prvních informacích o zákazu Moraviateku opravdovou pecku: internetem začal krom letáku o konání Slezteku obíhat i jiný, informující o obnově legendárního Czechteku. Následoval den spekulací o tom, zda byla známá akce skutečně obnovena. Jen někteří z diskutujících si přitom všimli, že zveřejněné GPS souřadnice místa, na kterém se akce měla konat, odkazují do lesů, ve kterých by měl stát plánovaný americký radar. Až večer následujícího dne zveřejnili autoři letáku krátké prohlášení, ve kterém připomněli důvody, proč Czechtek zanikl: Represe, intolerance, nedostatek respektu. Zdůraznili také rizika, která přináší informační doba: Ověřujme si zprávy u více zdrojů a nevěřme bezmezně první informaci, na kterou narazíme. Žádný Czechtek 2009 ani Sleztek se tak nekonal a konat neměl. Za to úspěšně proběhl Slovtek a alternativní scéně se tak potvrdilo, že nejlepší reakcí na represe, mediální humbuk a nabalování pochybných účastníků, které tato pozornost přilákala, je pořádání menších akcí pro ty, kteří zvládnou dodržet nepsaná pravidla, případně odchod směrem na východ. Mediální spektákl a represe tak ochudily o svobodné subkulturní akce jen toho, kdo se ochudit nechal. Andrea Novotná SOCIALISMUS S RUČENÍM OMEZENÝM V polovině srpna se k voličům dostaly dvě zprávy z tábora ČSSD. Jeden den informuje MfD o tom, komu socialisti seberou a kdo by naopak z jejich volebního úspěchu profitoval: biti budou bohatí a firmy (hlavně ČEZ), získají naopak chudí lidé, rodiny s dětmi, nezaměstnaní a důchodci. Sociální demokraté jsou přece strana, která má solidaritu se slabšími vepsanou v srdci. Hned druhý den se ale čtenář nestačí divit. Paroubek se na návštěvě úřadu práce v Kutné Hoře dopustí něčeho, co média hodnotí jako multikulturní přešlap. Není vhodné zaměstnávat lidi z jiných kultur, už tu pak zůstanou. Naučí se jazyk, mají děti a je z toho etnický problém, řekl předseda ČSSD na adresu tchajwanské firmy Foxconn, která ve výrobě LCD monitorů a počítačových komponentů zaměstnává Vietnamce a Mongoly. Paroubka nezajímá, v jakých podmínkách asijští dělníci pracují, jestli mají smlouvu s továrnou, nebo je odírá agentura. Problém pro něj je jejich samotná přítomnost v Česku: Snižují hodnotu práce. Sociální demokracie by mohla pomáhat lidem, kteří jsou tady ilegálně. Mohla by tlačit na zlepšení podmínek těch, kdo zde pracují a žijí v polovičním otroctví. Do Lidového domu by mohli chodit mongolští dělníci na polévku zdarma. To je solidarita bez nacionalistických výhrad. ČSSD jí ale není schopná. Od socialistů zaznělo, že jejich předseda nic takového neřekl, případně že se do toho zamotal. Nezamotal. Stejně jako Rath a Zaorálek, kteří loni varovali před zelenými kartami argumentem, že nás čeká epidemie HIV, se spíš nechal předvolebně nabrífovat nějakým průzkumem veřejného mínění a vytáhl do boje o potlesk většiny s xenofobními argumenty. Vidíme pak sice ještě průkazku socialisty, ale to co slyšíme, by klidně mohl říkat ultrapravičák. Tomáš Havlín 5

6 FOTO: VIKTOR TUČEK Město bohatých duchů 6

7 Autorka: Andrea Novotná NEMOCEMI TRPÍ NEJEN LIDÉ, ALE I JEJICH PROSTŘEDÍ. SPOLEČENŠTÍ VĚDCI SI JIŽ LÉTA LÁMOU HLAVU NAD CHOROBOU, KTERÁ POSTIHUJE VELKOMĚSTA. ŘÍKÁ SE JÍ GENTRIFIKACE A PROJEVUJE SE PROSTOROVÝM ODDĚLOVÁNÍM LIDÍ PODLE PŘÍJMU. MŮŽE VÉST AŽ K NAPROSTÉMU SELHÁNÍ MĚSTSKÉHO ORGANISMU. CO PŘEDEPSAT, NEVĚDÍ. A JAK JE NA TOM PACIENTKA PRAHA? Města Latinské Ameriky mají známý ráz s typickými extrémy. Na jedné straně slumy těch nejchudších s improvizovanými přístřešky; na straně druhé luxusní vilové čtvrti s vysokými ploty, střežené kamerovými systémy a armádou soukromých ochranek. Extrémně odlišná místa extrémně odlišné osudy, které se stěží protnou... Realita přesně opačná českému klišé o domě, ve kterém se každé ráno potkává dělník s univerzitním profesorem, úředníkem i podnikatelem. Funguje ale tahle představa i mimo mediální svět? A je nám jihoamerická realita (nebo záběry z nepokojů na předměstích bohatých západních měst, jako je Los Angeles nebo Paříž) opravdu stále tak vzdálená? Dva extrémy tu už máme. Po celém obvodu Prahy narazíme na vilové čtvrti s typickou architekturou a blankytně modrými bazény na zahradách. Vyzbrojenou ochranku zde nepotkáte, ale kamery a vjezd do vyhrazených ulic pouze pro zvané jsou už často samozřejmostí. Existuje i řada vyloučených lokalit pro lidi bez perspektiv. Mění se ale i centra měst, zejména Prahy. Stále více čtvrtí se stává zónou jen pro někoho. BYTY NEBO HOTEL? Antropolog a novinář Filip Pospíšil je zároveň zastupitelem na Praze 1. Nad černou kávou vypočítává důvody, proč se centrum vylidňuje. Na prvním místě to je neschopnost pracovat s městským plánováním. V tom jsme asi dvacet let za západními metropolemi. Neumíme využívat nástrojů, které městské plánování dává, diskutovat o využití prostoru a určovat mantinely investorům, říká. Dosud platná pravidla územního plánování navíc dostatečně neoddělují jednotlivé funkce města v kategorii obytná funkce se například nerozlišuje mezi dočasným a trvalým bydlením, a tedy mezi bytovými domy a hotely. Takže se sice dnes už bytové domy nepřeměňují v administrativní budovy, jak tomu bylo dřív, ale klidně z nich můžete udělat hotel, aniž by nemovitost formálně změnila funkci. Problém souvisí i s tržní euforií po roce K dalším důvodům patří politicky motivovaná privatizace bytů, která probíhá od devadesátých let. Privatizovali je vesměs dosavadní nájemníci, z velké části je ale brzy prodali dál často těm, kteří domy využili spíše k lukrativnímu podnikání. K největšímu odlivu obyvatel z centra došlo v devadesátých letech, trend ale stále postupuje. Jen mezi lety odešly ze zhruba třiceti tisíc obyvatel Prahy 1 další tři tisíce lidí. Není divu město jako by s trvalými obyvateli v centru ani nepočítalo. Jsou tu přece turisté. Život v centru komplikuje zátěž dopravou a turistickým provozem, právě tak jako hernami a prostitucí, kterým radnice nečelí, dodává Pospíšil. Nízko i středně příjmové skupiny obyvatel z centra měst vytlačuje také deregulace nájemného a šroubování nájmů, které přesahují možnosti průměrného pražského platu. Novým majitelům, kteří často získali v restituci či jinak domy v zanedbaném stavu, se ovšem více vyplatí ubytovávat turisty či krátkodobě bydlící pracovníky nadnárodních firem než pronajímat byty stálým nájemníkům. A sama městská část v roli pana domácího? Praha 1 stále vlastní několik set bytů, které pronajímá, některé jako sociální bydlení. Navzdory značné poptávce ale není zhruba sto padesát těchto bytů schopna pronajmout a ty po mnoho let leží ladem. S neschopností radních kontrastuje čilost developerů, kteří si jsou vždy schopni sehnat potřebná povolení. U mnoha případů můžeme spekulovat o korupci, pochybných známostech Nic ale nejde nikomu dokázat, dodává Pospíšil. O podezřelých kontech ve Švýcarsku, k nimž mají přístup nejvyšší městští úředníci, si ovšem už štěbetají nejen vrabci na střeše, ale i novináři v českých denících. KDO BUDE BYDLET V DISNEYLANDU? Zastupitel s antropologickým vzděláním nevidí další vyhlídky růžově. Trend už je nastartován a zatím se mu nikdo nestaví do cesty. Nejpravděpodobnější je, že centrum skončí zčásti jako Disneyland pro turisty, kombinovaný s resortem pro horních ani ne 10 %, kteří budou mít na luxusní bydlení, popisuje Pospíšil to, co už na Praze 1 z velké části existuje. Ovšem nejen tam. Centrum není jasně určené a změna poměrů se už několik let přelévá do dalších čtvrtí. Rostou především ceny bytů, hospod či kaváren, dopravy zkrátka všeho. Služby se vyplatí provozovat především pro ty, kdo budou platit vysoké ceny. Jenže co ti ostatní, kteří ke svému životu Prahu také potřebují? Doba možná vyžaduje ostré lokty a pro leckoho ztrácí těžký život druhých význam s dovětkem, že každý svého štěstí strůjcem. Jenže ty samé lidi, kteří Prahu potřebují k životu, potřebuje k zachování své existence také Praha. Studenty, kteří přijíždějí na pražské vysoké školy, lidi, kteří pracují za podprůměrné platy ve veřejném zdravotnictví, sociálních službách, kultuře, obyčejných obchodech, dopravě I oni potřebují bydlet v Praze, která bez nich zároveň nemůže existovat. Bez nich by totiž rázem přišla o své životní funkce a stala by se městem duchů respektive jen takových duchů, kterým bude pro život v metropoli stačit konto. EXPORT ZA HRADBY Zároveň se vtírá otázka, co je s těmi, kteří musí odcházet. Zatímco postupně se vytrácející sousedé z centra dokážou často svou původní adresu aspoň dobře zpeněžit a snadno se pak o sebe postarají, lidé, kterým dělá orientace v systému potíže a jejich byty nejsou tolik lukrativní, vykopne realitka nejednou za pakatel, který ještě z tepla bytu vypadal jako velká suma. Zatímco na západě se chudá předměstí metropolí často bouří, u nás se zdá, že Praha zatím dokázala své problémy vyvézt za své hranice. Romové ze Žižkova a Košíř skončili na sídlištích severočeských měst, která nebyla na jejich příchod připravená a snadno zde došlo k problémům v soužití s dosavadními obyvateli. Severočeský kněz Václav Umlauf srovnává postup Prahy vůči Romům s postupem tehdejšího vsetínského starosty Jiřího Čunka a mluví o organizovaném sobectví : lidé se sociálními problémy jsou koncentrováni a vyvezeni do menších měst, která nemají zdroje, schopnosti ani vůli jejich problémy řešit. Za vysídlení Praha a další města vyplácela pobídkovou prémii, uvádí Umlauf. A výsledek? Na jedné straně obrovská ghetta, jejichž problémy se přelévají do celé společnosti a na druhé nablýskané velkoměsto, ve kterém možná brzo nebude mít kdo bydlet. Lékařská zpráva Pacientka: Praha Diagnóza: Gentrifikace Příznaky a průběh onemocnění: Oddělování jednotlivých částí těla a orgánů, exodus krvinek ze srdce do končetin, krvácení Prognóza: Postupné selhávání jednotlivých orgánů, kolaps Doporučená medikace: Občanská angažovanost Dávkování: Maximální 7

8 Autoři: Tomáš Malík a Zuzana Brodilová Pěkný Žižkov klidně bez vás PODOBA ČESKÝCH MĚST SE DÍKY ZÁMĚRŮM INVESTORŮ V POSLEDNÍCH LETECH MĚNÍ. JEJICH AKTIVITU MOHOU USMĚRNIT PŘEDEVŠÍM RADNICE. PŘÍKLAD ŽIŽKOVA, JEDNÉ Z NEJSVÉRÁZNĚJŠÍCH ČTVRTÍ V ČESKU, BOHUŽEL DOKAZUJE, ŽE NÁMLUVY RADNÍCH S DEVELOPERY NEJSOU VÝJIMKOU. Panelové domy v Lupáčově ulici před rekonstrukcí...v jejím průběhu Žižkov je jednou z nejosobitějších pražských čtvrtí. Jen kousek od turisty přecpaného centra tu v příjemném nesouladu funguje změť barů, vetešnictví, heren a galerií. Snadno tu narazíte na obchod se zbožím z Pákistánu, romskou hospodu, ale i na cukrárnu, kde dopolední směnu postarších dortíkářů střídá v podvečer subkulturní mládež. Ne náhodou se sem proto dnes, stejně jako za první republiky, stěhují spisovatelé, výtvarníci i různí podivíni, díky nimž získala čtvrť svou bohémskou pověst. Svéráz Žižkova byl poprvé vážně ohrožen už v sedmdesátých letech, kdy se měly v rámci asanace strhnout celé domovní bloky a na jejich místě postavit velké panelové sídliště. Megalomanský záměr byl tehdy naplněn jen zčásti, a tak dnes činžáky střídmě doplňuje několik oprýskaných paneláků, které s nánosem času ubližují charakteru místa stále méně. Zdá se však, že v posledních letech se nad specifickou čtvrtí začíná znovu smrákat. Neutuchajícímu zájmu realitních investorů a developerských firem, které mnohými projekty ukrajují z místního genia loci, tu bohužel zdatně sekundují aktivity samotné radnice. UTKÁNÍ DVOU SPOLUHRÁČŮ Obnova stárnoucího bytového fondu v centrech měst je potřebná, nicméně je třeba mírnit i její negativní dopady. Rizikem, se kterým se v posledních desetiletích lépe či hůře vyrovnává i většina dalších větších měst v západní Evropě (viz text na str ), je především nahrazování původních chudších obyvatel movitějšími nájemníky z vyšší střední třídy. Jedná se většinou o mladé, kariérně orientované bezdětné páry, které dávají přednost bydlení blíže centru před usedlejším životem v klidnějších čtvrtích na okrajích měst. Čtvrti typu Žizkova svým příchodem zatraktivňují, a roztáčí tak kolotoč, ve kterém nájmy rostou, zatímco počet původních obyvatel, jež si je mohou dovolit, postupně klesá. Je proto zapotřebí, aby zájmy investorů měly jasnou protiváhu. Tou má být místní politická reprezentace, která by měla potřeby stávajících obyvatel hájit. Třeba i jednoznačným určením, který stavební záměr už může místo poškodit, a není proto žádoucí. V českých podmínkách se tento ideál rovnováhy sil zatím daří naplňovat zřídka. Někdy se dokonce zdá, jako by místní radnice oblékly dres soupeře a cudně o tom před svými voliči pomlčely. Žižkovská politická reprezentace jde v tomto ohledu ještě o něco dál, když své developerské aktivity prezentuje jako krok nutný k zvýšení atraktivity čtvrti. Sama tak paradoxně podporuje trend, který by se měla snažit zastavit. Navíc má oproti stejně se chovajícím developerům a investorům jednu zásadní výhodu ve svých rukou drží úřední moc a té se málokdo dokáže postavit do cesty. NA PROCHÁZKU PĚKNOU ČTVRTÍ Stejně jako jiná města a městské části začal i Žižkov zkraje devadesátých let s převáděním městských bytů na nájemníky a bytová družstva. O obratu, který v roce 1995 změnil radnici ze správce věcí veřejných v pomyslného developera, promluvila starostka Milena Kozumplíková (ODS) otevřeně na Stavebním fóru v roce Radnice se tehdy rozhodovala mezi dvěma způsoby pokračování privatizace prodávat domy ve stávajícím stavu a nechat o jejich dalším osudu rozhodnout samotné nájemníky, či městský majetek nejprve zrekonstruovat a až potom prodat, samozřejmě za vyšší cenu. Chceme, aby Praha 3 vypadala pěkně a aby se tu obyvatelům pěkně žilo buď vidíme nebo nevidíme pěkné chodníky, dostaneme se rychle nebo pomaleji do centra, procházíme hezkým parkem nebo jdeme kolem domů, které nejsou úplně v pořádku, odůvodňovala tehdy, proč se radnice nakonec rozhodla pro variantu, která počítala se zvelebením čtvrti. Na první pohled snaha hodná ocenění. Tím nešetřili ani developeři, když na témže fóru chválili vstřícnost radnice, že se už léta snaží změnit image Žižkova jako nereprezentativní a zanedbané čtvrti. Pro jejich atraktivní projekty, které tehdy byly již v plném proudu, se sousedství oprýskaných paneláků a činžáků příliš nehodilo. PŘÍPAD LUPÁČOVA Ukázkovým příkladem toho, jak může snaha o město krásnější a reprezentativnější ublížit 8

9 stávajícím obyvatelům, je projekt opravy a úprav chátrajícího bloku panelových domů v Lupáčově ulici. Ten se má v průběhu dvou let přeměnit v budovu moderního střihu, doplnit o komplex dvoupodlažních podzemních garáží, nové byty v nástavbě a následně projít privatizací. Ambiciózní projekt však překvapivě naráží na nevděčné nájemníky. Ti by dům mnohem raději privatizovali ve stávajícím stavu, který sice není reprezentativní, ale zase by si mohli byty v něm snáze dovolit. Za třicet let, co tu bydlím, se do domu pořádně neinvestovalo. Teď najednou přijde obří přestavba, která náš byt kvůli hluku a prachu učiní na minimálně dva roky prakticky neobyvatelným, a pak okamžitá privatizace. Nejsem si jistý, zda právě tohle někdo z lidí, co tu bydlí, opravdu chce. Spíš to na mě působí dojmem, že někdo z radnice dal vydělat spřátelené stavební firmě a nájemníci ať se zkrátka přizpůsobí, říká jeden z nájemníků, který si raději přeje zůstat v anonymitě. Nákladná oprava dlouhodobě zanedbaného domu a následný okamžitý odprodej působí z hlediska jednání radnice skutečně poměrně neobvykle. Spíše než veřejné blaho jako by sledoval maximalizaci firemních zisků. Mluvčí radnice Jan Sotona pak záměr radnice potvrzuje: Jde o dlouhodobý proces, jehož cílem je opravit panelové domy, které jsou jako Lupáčova často v dezolátním stavu, a urbanisticky vylepšit tvář městské části. A dodává: Zákon stanovuje nutnost prodávat veřejný majetek za cenu v místě a čase obvyklou. Tu stanoví posudek znalce bezprostředně před samotnou privatizací. Mluvčí přitom opomíjí fakt, že nájemníci, kteří své byty odkoupí, zaplatí rekonstrukci panelových domů hned dvakrát. Poprvé tím, že dlouhá desetiletí přispívali do fondu oprav domu, který díky nečinnosti správcovské firmy chátral, a podruhé navýšením jeho ceny po proběhlé rekonstrukci. Na námitku, že nájemníci, kteří budou do procesu privatizace vstupovat v následujících několika letech, jsou podstatným způsobem znevýhodněni oproti těm, kteří své byty kupovali za zlomek současné ceny v předcházejících privatizačních vlnách a mohli je radnici rovněž dlouhodobě splácet, odpověděl v jednom z rozhovorů na téma prodeje městských bytů žižkovský radní Jan Hurda lakonicky: Podobná tvrzení jsou jen populismus. Když jsme v roce 1991 začínali domy privatizovat, nebyly k dispozici žádné hypotéky. Navíc byly domy ve špatném technickém stavu. Podmínky privatizace prostě odpovídaly tehdejší době. Dnes sice existuje celá řada hypotečních úvěrů, staly se však 3X FOTO: TOMÁŠ MALÍK, 1X ARCHIV...a po ní. Rezidence ve věži - budoucnost Žižkova? luxusním zbožím, na něž dosáhnou jen ti s nadprůměrnými příjmy. Těch však spousta obyvatel nájemních bytů prostě nedosahuje. VELKÉ A JEŠTĚ VĚTŠÍ PROJEKTY Plány radnice na rozvoj Žižkova do podoby atraktivní lokality však rozsáhlými rekonstrukcemi panelových domů v řádech stovek milionů korun zdaleka nekončí. Starostka Kozumplíková se na již zmíněném Stavebním fóru nechala slyšet, že toto jsou v podstatě komornější projekty. Budou tedy jen jakousi předehrou pro ty opravdu exkluzivní, jež mají na Žižkov přivést na patnáct tisíc nových obyvatel. V současné době proto jen necelých pět set metrů od pomyslného centra Žižkova vzniká nejdražší a nejluxusnější bytový areál v historii hlavního města. Central Park Praha, jak se nová lokalita jmenuje, by měl nabídnout více než pět set bytů pro nejmovitější klientelu, kterou chce nalákat mj. rozlehlým soukromým parkem, sportovišti i byty, jejichž rozloha v některých případech činí takřka půl kilometru čtverečních (s cenou přesahující 46 milionů korun). Bydlení v až čtrnáctipatrových věžích, které se mají zanedlouho stát novou dominantou Žižkova, však nové majitele hledá zatím těžko. Přestože je v tuto chvíli k předání připraveno téměř dvě stě bytů, klíče převzalo jen pár desítek nových vlastníků. Podobné záměry pak mají developeři s posvěcením radnice i s nedalekým nákladovým nádražím Žižkov, které v současné době zeje prázdnotou. Z architektonického hlediska unikátní komplex funkcionalistických budov ze třicátých let tak možná bude brzy muset ustoupit plánům na stavbu dalšího moderního obytného boulevardu určeného výhradně pro bohaté. Přitom zkušenosti ze západních zemí jednoznačně ukazují, že podobně předimenzované bytové projekty, které nezohledňují skladbu obyvatel a reálné potřeby místa, mají na jeho charakter devastující dopad. Místo se sice změní v líbivou uniformní lokalitu plnou nablýskaných fasád a fancy kaváren pro lepší lidi, za oběť mu ale padnou ti chudší, kteří budou kvůli stoupajícím nájmům nuceni odejít. ŽIŽKOV NA ROZCESTÍ Žižkovská radnice se ve svém tažení za pěknou čtvrť pro lepší lidi a luxusní projekty, které nebudou hyzdit okolní chudší příbuzní, postavila po bok investorů a developerů. Stejně jako oni přitom zapomíná na potřeby těch, kteří už v místě bydlí. Nejednou, jako třeba v Lupáčově ulici, jde dokonce proti nim. Je to ostatně logické. Podpora projektů pro bohaté, přinese radnici od nových obyvatel tolik potřebné politické body, zatímco z těch, kterých se tyto a další projekty dotknou negativně budou díky nedobrovolné změně bydliště už jen voliči bývalí. Každé větší město má luxusní čtvrti typu Vinohrad, pro jeho životaschopnost a zachování ducha jsou však nezbytná i místa jako je Žižkov. V důsledku dění posledních let se však i tam začíná svébytná atmosféra pomalu vytrácet. Otázkou zůstává, zda lze započatý proces ještě zastavit. Petice a demonstrace, k nimž v posledních měsících došlo před žižkovskou radnicí, naštěstí ukazují, že stále existuje mnoho lidí, kteří jsou schopni podobné tendence kritizovat. Obyvatelům domu v Lupáčově ulici, pod kterým v těchto týdnech bagry začaly hloubit podzemní garáže, už asi nepomohou. V plánu na revitalizaci Žižkova je však i mnoho jiných domů. Koneckonců nejde jenom o ně, ale o celé město. 9

10 Autor: Tomáš Havlín Můj dům, moje čtvrť FOTO: MARION SCHMIDT BONUS: Celý rozhovor se sociologem Andrejem Holmem najdete na stránkách Nového Prostoru, DVACET LET PO PÁDU BERLÍNSKÉ ZDI VZNIKAJÍ V HLAVNÍM MĚSTĚ SPOLKOVÉ REPUBLIKY NOVÉ HRANICE. TENTOKRÁT NEVEDOU MEZI POLITICKÝMI BLOKY, ALE MEZI NÁPOJI. V JEDNÉ ČTVRTI SE PIJE LATTÉ, V DRUHÉ LEVNÉ PIVO. ZDÁNLIVÁ MALIČKOST, KVŮLI KTERÉ ALE HOŘÍ AUTA. LATTÉ SE TOTIŽ PODLE NĚKTERÝCH ROZTAHUJE AŽ MOC. Gastronomických rozepří si před časem všiml časopis Der Spiegel, který si pro reportáž ze čtvrti Prenzlauer Berg vybral zasmušilého hospodského André Voigta. V naší čtvrti otevřeli bioobchod. Většina lidí, kteří se sem stěhují, žije zdravě. To, co tady nabízím já, ale moc zdravé není, smál se tehdy skepticky třiačtyřicetiletý majitel tradiční nárožní hospody zvané Willy Bresch. Pozoroval přitom přes ulici nově otevřený Escobar s umělými palmami a koženými gauči. Chodíval jsem tam, než přišel nový majitel. Od té doby jsem tam byl jen jednou. Dříve to bývalo příjemnější, hodnotil Voigt od láhve Berliner Pilsner. Hospoda Willy Bresch, založená na štamgastech, pivu, párku s horčicí a na tom, že jako jediná široko daleko nemá nekuřácký koutek, sice dál žije, ale na Prenzlauer Bergu pomalu působí jako historický skanzen. Plno je jen o víkendu, kdy jde v televizi bundesliga. Ostatní staré knajpy jsou ze čtvrti pryč, říká Voigt. Někdejší součást berlínského folklóru nahradily trendy bary, kavárny a bagetérie. KDO PŮJDE Z KOLA VEN Hospodská revoluce přitom neprobíhá ve vzduchoprázdnu, ale odráží širší změny, které sociologové města shrnují pod pojmem gentrifikace. V Česku zatím nepříliš známý výraz má kořeny v anglickém označení pro vyšší buržoazii (gentry) a obnáší proces přestavby, modernizace a ekonomického využití vnitřních obytných částí města, které dosud ležely z hlediska kapitálu ladem. Poprvé se objevuje v šedesátých letech v souvislosti s vývojem britských a amerických velkoměst a v osmdesátých letech se dostává i do Německa. Konfliktní náboj onoho ekonomického zhodnocení je dán tím, že se neobejde bez populační výměny. V gentrifikovaných čtvrtích nerostou jak houby po dešti pouze nové kavárny a galerie. Rostou také nájmy a celkové životní náklady, což neunese každý. Podle Sigmara Gudeho, sociologa z berlínského institutu Topos, už nejsou ohroženy jen nejchudší vrstvy. Týká se to i střední třídy. Také ta musí odevzdávat na nájmech kolem třetiny příjmů, říká a poukazuje přitom na zvlášť složitou pozici imigrantů. Modernizace města jim nejprve zajistila slušné bydlení. Dnes, kdy nájmy rostou a klesají reálné příjmy, se ale jejich situace stává neúnosnou. Polovina z nich přišla o práci. Na nájem nemají a stěhování není volba, protože nové byty jsou ještě dražší, tvrdí. Část obyvatel musí v každém případě z gentrifikované čtvrti odejít a uvolnit místo bohatším. A to rozhodně ne dobrovolně. V Německu se proto někdy spíš než o stěhování hovoří o vyhnání, které má zejména v souvislosti s druhou světovou válkou silný emocionální podtext. Kdo si pořád ještě myslí, že přistěhovat se do Berlína znamená získat svobodu 10

11 Proměny Berlína si našly cestu i do textů hiphopových kapel. Rapper Max Herre popisuje v tracku King vom Prenzlauer Berg (2004) typického obyvatele gentrifikované čtvrti. Nedávno jsem byl zase jednou ve východním Berlíně, Jdu kolem takový kavárny a vidím typa Se kterým jsem chodil ve Stuttgartu do školy, Mezitím zmutoval do naprostýho berlínskýho hipstra, Si říkám Hochu vzpamatuj se Ve svých myšlenkách je králem Prenzlauer Bergu. Sedí tam se svojí ajťáckou pózou A mluví o projektech, co se nikdy neuskuteční, On vážně stereotypně odpovídá antropologickému vývoji téhle oblasti za poslední roky Dnes se budeme věnovat jednomu speciálnímu druhu, Fenoménu, co opravdu vytváří tuhle oblast, Jedinečný v chování a rozmnožování Myslí se tím homo grafikus vychodoberlínského ražení Sameček: pomádový wet look pod kšiltem jeho náhodně sepraný džíny seděj jak legíny na nohách má v Hongkongu zflikovaný Nike-dunks Tahle zkříženina ze zkumavky se jmenuje design punk Ale žádný strach z těhle mírumilovných současníků Když jim věnuješ pozornost tak rychle tajou ledy rádi se poslouchají, jsou mistry převleku Tady je jeden ukazkovej exemplář tohoto druhu Theo, 30, dva roky v Prenzlauer Bergu jeho talent k proměnám je fakt hoden obdivu dřív jezdil na skejtu, byl straight edge, Dneska je na koksu, deprimovanej, když si nelízne aspoň dvě éčka, Byl popař, pak mod, od pankáče k hipsterovi, Šel od plátěnek k martenám, od dunks k bape-stars A tak jak svý boty mění i svý postoje, A mění se podmínky, končí všechny vazby a žít podle sebe, tomu už vážně není pomoci, rozbíjí mýtus o svobodném městě internetový diskutér Tim. HOMO GRAFIKUS Čtvrť Prenzlauer Berg, ve které přežívá Voigtova hospoda, lze považovat za laboratoř gentrifikace v rámci německé metropole. Jako někdejší východoberlínská čtvrť byla spolu s Berlin-Mitte a Friedrichshainem kompletně modernizována, říká původem berlínský sociolog Andrej Holm. Důsledkem toho je zcela proměněný charakter lokality. Po převratu a začátkem 90. let zde žily chudší domácnosti s příjmy na sedmdesáti procentech berlínského průměru. Dnes je to sto čtyřicet procent a byty patří k nejdražším ve městě, tvrdí sociolog. Někdejší čtvrť dělníků a prvomájových demonstrací tak dnes patří mladým a bohatým. Z původních obyvatel zbyla po patnácti letech sotva pětina. Většině z těch nových ještě nebylo čtyřicet, spousta z nich pracuje v reklamním průmyslu a čas tráví na zahrádkách u laptopů diskusí nad projekty (viz box). Měšťanské domy, slunečníky a kavárna za kavárnou. Realitní makléři lákají zájemce na vysoký podíl sousedů s maturitou. Zkraje se čtvrti říkalo Castingallee a hlavní hodnotou bylo zaujmout, vypadat odlišně. Časem se ovšem prosadilo konzervativní maloměstské milieu, které se někdy označuje pomocí dalšího nápoje, ovocných limonád Bionade, jako Bionade-Biedermeier. Lidé se na ulicích bedlivě sledují a v jejich pohledech není vždy láska k bližnímu. Dnes už nejde o to odlišit se, ale o harmonické zapojení do masové choreografie, popsala zdejší atmosféru v listu Jungle World novinářka Martina Mescher. Ta ovšem také zpochybňuje, že by se novým obyvatelům vedlo nad poměry dobře. Více než polovina z nich žije v malometrážních bytech, visí nad nimi Damoklův meč, že projekty nevyjdou a nezbude jim na nájem. Pohybují se na hranici mezi digitální bohémou a městskou chudinou. VYHNAT YUPPIES Pojem gentrifikace mezitím udělal politickou kariéru. Neslouží jen k popisu jevu, ale i jeho hodnocení. Stalo se z něj bojové heslo, jehož se chopila alternativní mládež a autonomní levice, která v něm našla sjednocující téma. Je problém, když jsou lidi vytlačováni ze svých čtvrtí, protože nemají dost peněz, říká v rozhovoru pro Jungle World Paul, který v Berlíně organizoval červnové akční týdny proti gentrifikaci. Říká, že proti modernizaci samotné nic nemá, ale nesměla by mít současnou kapitalistickou podobu. Je potřeba bojovat za to, aby všichni lidé měli přístup ke kvalitnímu bydlení. Důsledkem ekonomického zhodnocování ale není pěkné bydlení pro všechny, nýbrž nucený odchod některých, připomíná. Levice a autonomové se teď především pokouší bránit před gentrifikací čtvrti jako je Kreuzberg, ve kterých jsou tradičně doma. Obraz nepřítele je jasný: dobře vydělávající yuppie (young urban professional) s kravatou, který přijede do čtvrti ve své nablýskané limuzíně a koupí v ní loftový byt. A metoda boje? Mediálně nejvděčnějším způsobem se zatím stalo zapalování luxusních aut, ačkoli revolucionáři vzali občas zavděk i prostým Renaultem Twingo. Podle aktivistů je to úspěšná cesta. Mnozí investoři si teď dvakrát rozmyslí, jestli sem chtějí vložit peníze. Investor, který zaplatil výstavbu loftů na Kreuzbergu, už třeba řekl, že od dalších projektů ustupuje. Také další vidí, že v některých čtvrtích není pro investice přátelské prostředí, říká Paul. Proti levicovým aktivitám se ozývají kritické hlasy a zdaleka nejde jen o berlínského radního za CDU Robbina Juhnkeho, který alarmoval proti rudým teroristům poté, co sám přišel o auto. Výhrady má i sociolog Holm, sám předloni zatčený (a následně propuštěný) za údajné členství ve skupině militante gruppe, jež měla mít na svědomí zapalování aut: Problém gentrifikace nespočívá ani tak v yuppies s jejich více či méně drahými auty, jako spíš v kapitalistické organizaci bytového trhu a asociální bytové politice města. Politické iniciativy by se neměly tolik zaměřovat na symptomy a víc se zabývat ekonomickými a politickými podmínkami vývoje města. Podstatné také je, že levicoví autonomové, kteří se nejčastěji rekrutují ze střední třídy, mají ve věci vytlačování původních obyvatel čtvrtí sami máslo na hlavě. Ani oni nejsou na Kreuzbergu od počátku věků a museli jim ustoupit chudí lidé, kteří nejsou veřejně slyšet. Tím se vydláždila cesta pro yuppies. Podle některých kritiků tak mladí radikálové nejsou opozicí vůči gentrifikaci, nýbrž jejími průkopníky. Na obzoru se už rýsuje další zastávka. Čtvrť Neukölln, před patnácti lety nepolíbená civilizací, je dnes nejvíc hip a přetéká alternativními kavárnami a galeriemi. Každý, kdo chce být in, tam musí bydlet. Kdy přijde na návštěvu první yuppie? Na otázku, jak bude Berlín vypadat za dvacet let, neexistuje jednoznačná odpověď. Sigmar Gude je optimista. Proti gentrifikaci podle něj přirozeně působí další procesy, díky nimž si čtvrti uchovávají charakter a mísí se v nich různě bohaté vrstvy. Velkoměsto je jako tanker, který potřebuje dvacet námořních mil na to, aby změnil směr, uklidňuje Berlíňany. Andrej Holm ovšem tvrdí, že už dnes je nastartovaný segregační trend, kdy v centru vznikají ostrovy luxusního bydlení a v okrajových čtvrtích, jako je třeba Wedding, se koncentrují chudinské vrstvy pobíračů sociálních dávek. Zatím to není jako v Paříži, kde je rozdíl extrémní, ale bez politických zásahů a návratu k sociální politice to půjde tímto směrem, předvídá. 11

12 FOTO: UNICEF/NYHQ /GIACOMO PIROZZI ŠKOLNÉ V AFRICE: PLATIT NEBO ZRUŠIT? ŠKOLNÍ DOCHÁZKA NENÍ PRO MNOHO AFRICKÝCH DĚTÍ OBTÍŽNÁ POVINNOST, ALE NEDOSTIŽNÝ LUXUS. CHUDOBA JIM ZNEMOŽŇUJE VZDĚLÁNÍ A BEZ NĚJ NEMAJÍ ŠANCI SE Z CHUDOBY VYMANIT. BLUDNÝ KRUH UZAVÍRÁ NESMYSLNÉ ŠKOLNÉ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH A DRAHÉ UNIFORMY. TENTO SYSTÉM SE SNAŽÍ UNICEF ZMĚNIT. JE TO VĚC CTI! Trochu mi vadí, že je nás ve třídě tolik. Menší děti někdy zlobí a učitel ani nepozná, kdo to byl, takže nakonec musíme za trest dělat domácí úkoly úplně všichni. Stejně jsem ale moc ráda, že sem můžu chodit, říká Harriette Charo ze základní školy Peleleza v keňské Mombase. Je jí devět let a chodí do první třídy. Není to však tím, že by se Harriette tak špatně učila a musela předchozí třídy opakovat do školní lavice se letos posadila úplně poprvé. Její rodina patří k nejchudším ve městě. Před pár lety navíc ztratila otce a teď žije sama s maminkou a dvěma sourozenci. Už si ani nepamatuji, kdy jsem s maminkou začala prodávat. Asi jsme tam byly vždycky. Vstáváme brzy ráno a jdeme ke stanovišti minibusů. Lidé si od nás kupují vařená vajíčka, rajčata nebo oříšky na cestu. Někdy ale nezaplatí a já se s nimi musím hádat a prosit je. Večer jsem moc unavená. Když před časem její kamarádky začaly chodit do školy a ona ne, ptala se maminky, proč Jak můžete pomoci Odesláním dárcovské SMS ve tvaru: DMS UNICEF na číslo (cena DMS je 30 Kč, UNICEF od Vás obdrží 27 Kč) nebo pravidelným měsíčním příspěvkem jako Přítel dětí UNICEF na účet /0600 nebo na účet /0300, v.s. 55 (více informací a registrace na nemůže být jako ostatní děti. Maminka říkala, že si to nemůžeme dovolit. Je to moc drahé. Prý až budu velká a vydělám si nějaké peníze, můžu do školy chodit. Jenže to by se mi tam všechny děti smály, krčí rameny Harriette. Tak jako v mnoha jiných afrických zemích, i v Keni musely rodiny až donedávna za děti platit školné už na základních školách. Pro velkou část z nich bylo přibližně 2400 Kč za školu a ještě dalších 490 Kč za uniformu tolik, že své děti do školy prostě poslat nemohly. Naštěstí pro Harriette však místní vláda, díky působení UNICEF a jiných organizací, povinnost platit školné zrušila. Najednou mohou do školy chodit úplně všechny děti školní docházka zde vzrostla z 5,9 milionů na 7,2 milionů dět í! 12

13 Docela mě baví angličtina a přírodověda. Matematiku tak moc ráda nemám. Jestli ale chci být učitelkou, musím se ji také naučit, přemýšlí Harriette. Je to pro mě věc cti když mohou do školy chodit jiní, proč bych nemohla i já? A navíc chodit do školy je lepší než prodávat vajíčka, usmívá se šibalsky Harriette. ZÁŠKOLÁKEM PROTI SVÉ VŮLI Víte, že každý den po celém světě usedne do školních lavic miliarda dětí? A že 115 milionů jejich vrstevníků, kteří by tam měli být také, ve škole právě teď chybí? Letos v listopadu uplyne 20 let od přijetí Úmluvy o právech dítěte, která každému dítěti na světě zaručuje mj. právo na bezplatné základní vzdělání. Ať už se učí v řádných budovách, ve školních stanech nebo dokonce jen tak pod stromy někde v buši, úplně všechny děti by měly mít možnost chodit do školy, využít svůj potenciál a vlastním úsilím se dostat z kruhu chudoby. Vzdělání dívek je také jediným účinným a přirozeným způsobem, jak vyřešit populační krizi, která je hrozbou pro celou planetu. S každou dokončenou třídou totiž rostou šance dívky uplatnit se na pracovním trhu a úměrně tomu klesá počet dětí, které bude později v životě mít. I když Úmluvu kromě Somálska a USA ratifikovaly úplně všechny státy světa, od slibu k realitě bývá hodně daleko. Děti, které do školy nechodí, nemají prázdniny a volný čas netráví hrou musí pracovat, aby pomohly zajistit přežití rodiny. Nebo dokonce žádné rodiče nemají a musí se postarat samy o sebe a své sourozence. Tyto děti často pracují v podmínkách, které přímo ohrožují jejich zdraví stříkají pesticidy na kakaových plantážích, ostrými mačetami sklízejí cukrovou třtinu, prohrabávají tuny nebezpečných odpadků na skládkách, v zapadlých dílnách šijí celé dny a noci fotbalové míče, se kterými si nikdy nebudou moci zahrát. Tyto děti nemohou čekat potřebují do školy chodit právě teď, dříve než vyrostou a už se nebudou moci do školních lavic vrátit. V zemích, které sužují ozbrojené konflikty, sucho, hlad a epidemie HIV, platí nejvyšší cenu za povinnost platit školné na základních školách ty nejzranitelnější děti. A právě ony přitom nejvíce potřebují bezpečné prostředí, možnost hrát si, kontakt s vrstevníky, pravidelný režim a zázemí, které škola dětem poskytuje. Příklady nákladů 40 Kč Tužky a sešity pro 6 dětí 4250 Kč Škola v krabici (kompletní souprava vzdělávacích pomůcek pro 80 žáků a 1 učitele) Kč Výstavba a zařízení školní třídy v Malawi Na světě je jistě hodně problémů, které zatím lidstvo neumí vyřešit. Školné na základních školách a povinnost nosit uniformu však bere milionům dětí šanci na lepší budoucnost úplně zbytečně. UNICEF (Dětský fond OSN) proto v zemích, kde je tento problém aktuální, jedná s místními vládami, aby tyto překážky ve vzdělání zrušily. Když se to před časem podařilo v Keni, rodiny, které si to předtím nemohly dovolit, začaly ihned své děti do školy posílat. Stejnou zkušenost mají i v dalších zemích, které již školné zrušily např. v Ugandě, Malawi, Ghaně, Mosambiku, Etiopii nebo Tanzanii. I takovýto pozitivní krok však s sebou může přinést mnoho problémů, a proto je nutné vše dobře připravit. Jestliže do školy začne najednou chodit o polovinu dětí více, ještě naléhavěji než kdykoli předtím je nutné řešit velikost tříd, jejich vybavení, hygienické zázemí (pokud vůbec existuje), stejně jako počet a kvalifikaci učitelů. Například v Ugandě bylo v roce 1997 zrušeno školné na základních školách ze dne na den. Počet dětí ve školách ze zvýšil skokem: z 5,3 milionů v roce 1997 na 7,3 milionů o tři roky později. Průměrný počet žáků ve třídě byl 106 a jednu učebnici tam muselo sdílet sedm dětí! UNICEF proto rozvíjí projekt škol přátelských k dětem, které dětem zajišťují přijatelné podmínky pro učení, včetně zavedení pitné vody a vybudování oddělených toalet pro chlapce a dívky. Je nutné zajistit také dostatečný počet učitelů v Keni například UNICEF během jednoho roku vyškolil více než 1000 nových učitelů. Když se do školy zavede pitná voda, je tam možné také vybudovat školní jídelnu většinu surovin pěstují děti samy na školních zahradách, v jídelně potom pracují jako dobrovolníci jejich rodiče. Důležité je, že děti mají každý den zajištěno alespoň jedno nutričně vyvážené jídlo. S kručícím žaludkem se totiž i sebezajímavější učivo vstřebává jen těžko. Ve školních jídelnách děti dostávají také vitamin A, železo a prostředek proti parazitům. Velkou motivací jsou také příděly jídla, které si děti mohou vzít domů. Např. ve Rwandě UNICEF v pilotních školách podporuje vzdělání dívek tím, že každá holčička, která nemá žádné neomluvené hodiny, si na konci měsíce odnese domů litr oleje na vaření. Může se nám to zdát jako naprostá maličkost v zemi s průměrným příjmem 2800 Kč měsíčně to je však veliká motivace, proč dceru do školy poslat. Jak tedy řešit problém se vzděláním v rozvojových zemích? Jistě, můžeme na každé chudé dítě, které se v rozvojovém světě narodí, vybírat peníze, aby se zaplatilo školné, uniforma a všechny ostatní náklady. Nebo podpoříme zrušení nesmyslného systému, který drží v chudobě miliony dětí a obírá je o šanci na lepší život. Kdo ví až jednou budou všechny nadané děti chodit do školy, třeba lidstvo vyřeší i ty problémy, na které zatím recept nemáme. FOTO: UNICEF/NYHQ /GIACOMO PIROZZI ŠKOLY PŘÁTELSKÉ K DĚTEM Když jsem ještě před nástupem do UNICEF měla možnost nějakou dobu žít a pracovat ve městě Masvingo v Zimbabwe, nejbohatší rodinou v okolí byli Indové, kteří tam prodávali školní uniformy. Hodně dětí nechodilo do školy, protože uniformy byly příliš drahé a dítě z ní navíc každý rok vyrostlo, říká Pavla Gomba, ředitelka českého UNICEF. Demokratická republika Kongo: Děti, které nechodí do školy, musí pracovat jako tento chlapec z povrchového dolu na měď v Kipushi. Odhaduje se, že čtvrtina dětí mladších 14 let pracuje v nebezpečných podmínkách. 13

14 Autorka: Martina Křížková PRINC MEZI NÁMI PŘÍBĚH RUMUNSKÉHO MLADÍKA, KTERÝ SE TOPIL U STARÉ BOLESLAVI A O NĚKOLIK DNŮ POZDĚJI ZEMŘEL VE VINOHRADSKÉ NEMOCNICI, UHRANUL LETNÍ ČESKO. PUTOVÁNÍ JEHO RODINY A PŘÁTEL PO PRAZE A OKOLÍ ZAZNAMENALA SNAD VŠECHNA ČESKÁ MÉDIA BEZ VÝJIMKY. DŮKAZEM TOHO JE I NÁSLEDUJÍCÍ TEXT. SNAŽÍ SE CELOU UDÁLOST ZACHYTIT A POPSAT TAK, JAK JI VEŘEJNOSTI PŘEDSTAVILI NOVINÁŘI. Nešťastná událost soukromého charakteru se díky mimořádné novinářské pozornosti stala jednou z velkých letních kauz. Média denně přinášela čtenářům, posluchačům a divákům zprávy o vývoji událostí déle než dva týdny. V řeči čísel to znamená více než dvě stě mediálních příspěvků v čase od čtyřiadvacátého července do osmého srpna. Způsob vyprávění se ve všech médiích podobá, i když s různými akcenty na jednotlivé detaily. Začíná před pražskou nemocnicí, pokračuje několika dramatickými zvraty při přesunech příbuzných a má nečekaně rychlý konec. ETNICITA V HLAVNÍ ROLI Že se něco děje, zaznamenala jako první internetová média, po nich deníky a až po několika dnech i rádia a televize. Zpravodajský server Idnes.cz přinesl 24. července celkem obsáhlý text, který v první větě informoval čtenáře: Prostranství před vinohradskou nemocnicí v Praze obsadily desítky Romů. Článek hned zkraje udává tón, jakým se o události bude psát. Není ani tak důležité, co se stalo, tedy že se rumunský mladík topil a nyní je ve vážném stavu v nemocnici, ale že se náhle objevili jeho příbuzní a přátelé, kteří ho přijeli na místo podpořit. Zásadní pro celou kauzu je, že jsou Romové. V textech se opakovaně zdůrazňuje, že jsou to slušní lidé a jejich počet. Čtenáři jsou při tom jedním dechem ujišťováni, že na místě je policie připravená zasáhnout. I kdyby došlo například k rušení nočního klidu, situaci zvládneme, prohlásil pozdě večer sebejistě jeden ze strážníků /Pražský deník, /. V dalších dnech přibývají na straně policie obavy z blíže neupřesněných výtržností. Zároveň jsou popisovány reakce obyvatel kempu Pražačka, kde Rumuni strávili dvě noci Dále uvedla, že část hostů, zejména rodiny s malými dětmi, odjela z kempu předčasně. Obávali se komplikací, když viděli přijíždět několik desítek Romů. / Idnes.cz, /. HOLANDŠTÍ TURISTI A RUMUNŠTÍ SKAUTI Paradox, kdy jsou příbuzní nemocného slušní lidé, ale přesto je namístě povolat policii a jiní lidé opouštějí kemp, novináři nevysvětlují. Je nutné ho chápat v kontextu informování o českých Romech v médiích. Dlouhodobě jsou zobrazováni jako problematičtí jedinci, kteří porušují zákony, mají dluhy a jejich soužití s většinovou společností je téměř nemožné. Od loňského podzimu frekvence romských témat v médiích oproti předchozím letům stoupala díky aktivizaci neonacistů a jejich pochodům romskými lokalitami (Litvínov), možnosti zviditelnění pro jednotlivé politiky (Chomutov), romské migraci (kanadská víza) nebo útoku na romskou rodinu ve Vítkově. Tendence ke zjednodušování a stereotypizaci, která mediální obraz českých Romů stále provází, přechází plynule na jakoukoliv jinou skupinu Romů, podobně jako v tomto případě. Negativní charakteristiky spojené se slovem Rom jsou navíc natolik zažité, že autoři textů nepokládají za důležité je ani vysvětlovat, ale rovnou s nimi v článcích pracují. Zvýšená citlivost k romským tématům objasňuje i pozornost novinářů vůči celé kauze. Ani uprostřed okurkové sezóny by příchod jakékoliv jiné skupiny do Prahy, například zraněných holandských turistů či rumunských skautů, podobný mediální zájem asi nevyvolal. Pro články o Romech je také typické, že v nich obvykle nejsou slyšet. Za ně a o nich mluví zástupci institucí nebo ti, které lze považovat za neformální autority, např. romisté či romští aktivisté. Jejich osobní příběhy mizí, úhel pohledu je objektivizován, pohnutky jejich jednání zůstávají nesrozumitelné. Děje se to i tentokrát, i když tento jev není vždy stejně silný. Alespoň zpočátku, kdy etnicita jednoznačně převažuje nad osobní tragédií konkrétních lidí, ale zůstává silně přítomná. Nechtěně to ilustruje policista hlídající kemp Pražačka: Mysleli jsme, že temperamentní rumunští Romové budou v noci pálit ohně, popíjet a zpívat, ale byli ticho a šli brzy spát. Zřejmě drží smutek, řekl Deníku jeden ze strážníků, kteří se zde střídají čtyřiadvacet hodin denně /Pražský deník /. K OBECNÝM MRAVŮM Příběh nabere obrátky se vstupem rozhlasu a televize. O pohybech romské skupiny a zdravotním stavu zraněného mladíka se informuje 2X FOTO: FILIP JANDOUREK 14

15 od této chvíle téměř nepřetržitě. Vyprávění se láme na dvě skoro samostatné a do značné míry protikladné linie. Zjistí se, že zraněný mladík je vlastně romský princ a jeho zdravotnímu stavu i postavení v rumunské romské komunitě je věnována daleko větší pozornost. Královskou rodinu z Rumunska doprovází početná skupina lidí. Už od pátku podporují v boji o život sedmnáctiletého chlapce. /ČT1, /. Zároveň se posiluje i negativní očekávání spojené s přítomností rumunských Romů v Praze. Akcentuje se obava, aby s nimi nebylo zacházeno lépe, než s jinými, protože jsou Romové. Kdybych já byl na tom samém místě, co jsou oni, dělal tam oheň, tábořil, tak v tu chvíli dostanu pokutu a okamžitě mě odtamtud vykážete. Proč se něco takového nestalo s nimi? /TV Nova, /, ptá se moderátor zástupce ředitele městské policie a odpovídá si: Strážníci ale prý k Romům přistupují opatrně kvůli tomu, že jsou velmi specifické etnikum. Znova a znova je dopodrobna zkoumáno jejich chování. Novináři se silně soustředí na možné či skutečné porušování obecných mravů, nařízení a předpisů. řekl starosta a dodal, že Romům před odjezdem od počernického rybníka rozdal igelitové pytle, aby mohli po sobě uklidit. I tak však po nich na místě zůstal starý televizor Philips a pneumatika. /Právo, /. Dramatizují se i problémy spojené s jejich pobytem. kempují na soukromém pozemku, který jim nabídl k užívání na neomezeně dlouhou dobu pan Křížek z Teplic. Nám ale vadí, že ten pozemek nemá status kempu není tam ani minimální hygienické zázemí, toalety, pitná voda. Nebyl ani pořádně přístupný, dokud si ho Romové neprosekali klacky. /LN, /. Když se zjistí, že policie nemůže nic dělat, protože skupina z Rumunska nedělá nic nezákonného, volá se po zásahu ministra Kocába. Do Husince, kde nakonec svoji pouť příbuzní nemocného mladíka skončili, přijíždí i zástupci Dělnické strany. V sobotu dopoledne se cyklisté na trase podél Vltavy severně od hlavního města nestačili divit. Každou chvíli narazili na policejní hlídku, míjeli auta s těžkooděnci, viděli kamerami a mikrofony obklopený hlouček mladíků, kteří se na výlet k řece vydali do třicetistupňového vedra v černých úborech a vysokých botách. To všechno je tu kvůli tomuhle? ptal se jeden z užaslých cyklistů při pohledu na skupinku Romů tábořících na neatraktivním, zpustlém pozemku u řeky. Já bych si jich jinak asi ani nevšiml, kroutil hlavou jeho společník na bicyklu. /MF Dnes, /. V televizi, rádiu i novinách vystupují odborníci, kteří se snaží mediálním příjemcům přiblížit život a tradice rumunských Romů. Jistá absurdita mediálního popisu romského táboření ustupuje do pozadí v okamžiku, kdy oni sami dostanou v článcích šanci se k celé situaci vyjádřit. Rumunského tlumočníka si zajistí zejména idnes.cz (MF Dnes), jež se příběhu věnuje ve svém zpravodajství nejpodrobněji a Právo. Máme docela zkušenosti s cestováním po Evropě. Musím říci, že třeba ve Francii nebo v Německu nemá nikdo žádný problém s tím, když si najdeme veřejné prostranství. Důležité je, abychom se někomu neubytovali na jeho pozemku, ale na veřejném, patřícím obci. Můžeme tam bez problémů zůstat, většinou se dostaví zástupce obce a nabídne nám součinnost. Připadá nám to civilizované, takové země jsou prostě napřed před jinými, mezi které patří asi Rumunsko i ČR. Ve Francii běžně zastavíme u benzínové pumpy, přijede tam patnáct, nebo i třicet našich aut a můžeme tam pobývat několik dnů, aniž by to kohokoli zneklidňovalo. / Právo, /. ETNOGRAFIE JAKO PŘÍSTUP Z mediálních výstupů postupně mizí nebo je jen minimálně tematizován důvod, proč rumunští Romové vlastně v okolí Prahy zůstávají. Přání být u blízkého člověka, který je těžce nemocný, pomoci mu svojí přítomností, se navíc interpretuje jako zvyk olašských Romů. Nečekaná smrt sedmnáctiletého mladíka pak ale dovede mediální logiku vyprávění k dramatickému finále. Nezbaví ji ale výše popsaných negativních charakteristik. Nadále se problematizuje přítomnost Romů. Na břehu Vltavy se povalují těla mrtvých zvířat, zbytky jídla, ošacení a stanových přístřešků. Táborovou idylku dotváří velké množství výkalů. Husinec se dnes pustil do úklidu po rumunských Romech, kteří tu pobývali během hospitalizace svého příbuzného. /Idnes.cz, /. Bere se jako fakt, že mladý muž nebyl pojištěn, i když se později ukáže opak. Spekuluje se, zda příbuzní seženou peníze na převoz ostatků do Rumunska. Zároveň se zdůrazňuje jejich jinakost, začne převládat až etnografický přístup k nim. V těchto chvílích se po skupinkách chodí do nemocnice s mladíkem rozloučit. Má to být jakýsi rituál, který jim nemocnice umožnila. /Radiožurnál, /. Je zarážející, co v celém vyprávění chybí. Příbuzní a přátelé zemřelého prince jsou v Česku více než dva týdny. Přesto se o něm osobně nelze z médií dozvědět skoro nic. Stejně tak jako o lidech, kteří z anonymity romské skupiny ojediněle vystupují, jako jsou jeho otec nebo bratr. Jen okrajově je zmíněno, že vlastně mířili na jakousi konferenci do Berlína. Nezmění to ani výlet do rodné vesnice v Rumunsku a účast českých novinářů na pohřbu. Je to v příkrém rozporu k množství mediální pozornosti, které v tak krátkém čase příběh vyvolal. V porovnání s tím větší prostor dostane i pohřební služba, která tělo do Rumunska převážela: Klimatizaci jsme měli zapnutou celou dobu, proto jsme také často tankovali. Nápor byl velký a v Rumunsku je opravdu vedro, na sluníčku se nedalo vydržet. Nedovolili bychom si to jinak a ještě to umocňuje komunita našich klientů, jejichž obyčejem je otevírat rakev a loučit se se zesnulým. Tělo zesnulého jsme předali v pořádku, nejsme žádní amatéři. /Právo, /. Fakt, že alfou a omegou příběhu je romský původ celé skupiny, nikomu nepřijde divný. I když i ve sledovaném období se objevily texty, které události zpětně hodnotí. Úředníci museli jednat rychle a bezprecedentně, a tak pochopitelně leckdy vznikala nesystémová a snadno napadnutelná rozhodnutí. Třeba v otázce hygieny nebylo zdaleka všechno v pořádku. V rámci možností ale úřady situaci zvládly. /MF Plus, /. Bylo by jednoduché říci, že novináři vyprávěli příběh takto úmyslně. Spíše jen odráží rozporuplnost a nebezpečnou zkratkovitost, která v českém prostředí vůči romským tématům stále převládá. 15

16 PATTI SMITH: VĚROHODNÁ Š JE PŘEDEVŠÍM BÁSNÍŘKOU, Z JEJÍŽ TVORBY SRŠÍ MAGICKÁ ENERGIE. KDO MĚL ŠTĚSTÍ A DOSTAL SE NA ČERVENCOVÉ VYSTOUPENÍ PATTI SMITH V PRAŽSKÉM DIVADLE ARCHA, OVĚŘIL SI, ŽE HO TAHLE DVAAŠEDESÁTILETÁ PUNKOVÁ DIVOŽENKA STÁLE MŮŽE UHRANOUT. Vstupenky na představení Patti Smith v Arše, které se konalo 15. července, byly od dubna vyprodané. O velké poptávce ostatně svědčila i fronta desítek nervózních zájemců o koupi lístku před vchodem v den koncertu. Mnozí však stejně neuspěli. Překupníci se vstupenkami se tentokrát nedostavili, takže šanci měl jen ten, kdo včas narazil na smolaře, kterému nepřišel partner. Náplastí pro zbylé fanoušky bylo snad jen to, že mezi ně zavítala samotná Patti, rozdala pár podpisů a slíbila, že se někoho pokusí propašovat dovnitř. Podařilo se to však jen u jednoho z nich. Kapacita malé Archy zkrátka nestačila, i když to byla daň za jinak přívětivou atmosféru. Následovalo netrpělivé, ale ne příliš dlouhé čekání a pak, krátce po osmé večerní Jsem ráda, že jsem zpátky, řekla Patti nenuceně a jala se zpívat píseň Redondo Beach z legendárního alba Horses. Rozjezd byl pozvolný. První část představení tvořily pomalejší kusy, zpestřené recitováním veršů. Poté se z pódia začaly valit údernější písně, třeba z alba Radio Ethiopia, nebo notoricky známé hitovky, jako je Because the Night. Největší zážitek ovšem skýtala třetí, nejrazantnější část. Patti v ní vyrukovala s úchvatnou písní Horses (ze stejnojmenné desky), při níž už to v publiku pěkně vřelo. Patti Smith ve své tvorbě mistrně kombinuje punkovou naléhavost a pomalé, lyrické melodie. Její projev je strhující, ale syrový a jeho síla tkví v jednoduchosti. Doprovod? Jedna nebo dvě kytary, basa, klávesy, bicí. Nic víc. V Arše tomu nebylo jinak. Kytarista Lenny Kaye a bubeník Jay Dee Daugherty, kteří s ní hrají od sedmdesátých let, tu dotvářeli atmosféru newyorské punkrockové scény. Patti rovněž v průběhu koncertu věnovala píseň palestinským dětem a další Michaelu Jacksonovi, čímž mnohé překvapila, ale zároveň předvedla, že se umí povznést nad samozřejmost svého žánru. LIDSKÝ BUDÍK Jeden americký hudební kritik o ní napsal: Na jevišti Patti Smith vděčí za mnohé magickým 16

17 FOTO: DAIGO OLIVA OBSAH FEJETON POŠLI TO DÁL TÉMA: MARŠ Z CENTRA! UNICEF REFERÁT REPORTÁŽ Autor: Jaroslav Fiala AMANKA popěvkům Allena Ginsberga, ale jejím skutečným předchůdcem je starověká tradice šamana kouzelníka kmene, který působil jako médium pro mimosmyslové světy. Zatímco Jim Morrison z The Doors definoval druhou stranu, byla to Patti Smith, která se tam skutečně dostala. Patti na pódiu skutečně působí neuvěřitelně. Poselství svých písní vyjadřuje sugestivními emocemi, kterým se v daném okamžiku zcela oddá. Kritizuje-li něco, umí předvést neuvěřitelný, nenávistný hněv. Zpívá-li o svobodě, je plná něhy. Tančí, jako by vyvolávala duše zemřelých, a její tvář se krabatí rychlými změnami výrazu bolesti, nadšení a strachu. Dojem z jejího koncertu umocňuje i její nezaměnitelný image. Vytahané tričko nebo pánská košile na vyhublé postavě, prošedivělá hříva a odhodlaný, hloubavý výraz. A při koncertu kolem sebe mocně plive. Patti odmala odmítala ženskou vizáž, kterou dívkám předepisovala tehdejší společnost. Nikdy jsem se neztotožňovala s žádnou ženskou. Nenáviděla jsem módu padesátých let, říkala později. V sedmdesátých letech se přesto stala načas módním symbolem klubové scény kvůli punkové, mírně oboupohlavní vizáži a aktům, které tehdy nafotila. Inspiraci k sebevyjádření podle všeho našla brzy. Máma mi jako malé holce dala Zpěvy nevinnosti a zkušenosti Williama Blakea. Jak jsem vyrůstala, začala na mne jeho tvorba působit. To nejkrásnější a nejvíce inspirativní na Williamu Blakeovi je, že už jako dítě začal mít vize, a tuto svou otevřenost nikdy neztratil. Opravdového úspěchu se nedočkal, lidé ho přezírali, přesto dál dělal svou práci, uvedla v rozhovoru pro server Idnes.cz před čtyřmi lety. Začátky Patti Smith rovněž nebyly slavné. Chvíli pracovala v továrně, studovala univerzitu, ale v devatenácti nechtěně otěhotněla a dítě nakonec opustila. V roce 1967, v jednadvaceti letech, udělala za minulostí řez a odjela do New Yorku. První dva týdny prý spala v metru. Doma byl klid, ale taky tam nebylo nic, co by mne mohlo zformovat. New York je jediné místo, které mně skutečně přijalo. Patti si našla přátele a přestěhovala se do legendárního hotelu Chelsea, kde bydleli třeba Janis Joplin nebo William S. Borroughs. Pilně psala hudební recenze a zejména básně, které recitovala před publikem. Její tvorba byla silně ovlivněna poezií přelomu 19. a 20. století, hlavně prokletými básníky. Arthur Rimbaud byl podle Patti první punkový básník. Vliv těchto tvůrců je na jejím uhrančivém projevu patrný. Ať už Patti Smith recituje nebo zpívá, její slova se doslova vrývají pod kůži. Málokterý umělec dokáže působit na publikum tak sugestivně. Patti říká naplno co si myslí, věří si a vy věříte jí. Vypovídají o tom i motivy její tvorby, o kterých kdysi prohlásila: Začala jsem dělat rock-and-roll z politických důvodů. Vím, že jsme na začátku nebyli moc dobří, ale připadali jsme si jako lidské budíky. Říkali jsme: Probuďte se! Probuďte se! PUNK S NOT DEAD Patti v první polovině sedmdesátých let vystupovala v legendárním newyorském klubu CBGB. Ten se stal jedním z nejvýznamnějších symbolů začínající americké punkové éry. Kromě ní zde působily skupiny jako Ramones, Television nebo The Dead Boys. Recitování veršů se Patti v této době rozhodla podpořit elektrickou kytarou a nakonec i plnohodnotnou kapelou. K té se přidal i mladý český emigrant Ivan Král, jenž s rodiči opustil Československo po sovětské okupaci. Originální básnířka se posunula k přímočarému punk rocku a výsledkem byla kapela Patti Smith Group. Tato sestava nahrála čtyři alba, která ji v sedmdesátých letech vynesla na vrchol slávy, ale v roce 1980 se na osm let odmlčela. V nejlepším se má přestat. Srovnáte-li však starou koncertní videonahrávku s dneškem, zjistíte, že projev šamanky Patti je stále rezolutní. Sice zestárla, ale přesto je těžké uvěřit, s jakým nasazením FOTO: NESSTER ve svých dvaašedesáti zpívá. Při vystoupení v Arše si občas nešlo nepřipomenout staré známé heslo: Punk s not dead! Při rychlejších kusech publikum hravě roztančila a dovedla k vytržení. Na pódiu byla v pohybu, zuřivě gestikulovala a zběsile tančila. Občas si zase jako by nezúčastněně pletla copánky z vlasů. Zkrátka do toho dala všechno. Kdekdo dnes v této souvislosti vzpomíná na Pattiin první koncert v Česku v roce Tehdy zahrála v Kongresovém centru, kde diváci museli sedět na vypolstrovaných sedačkách. Po odehrání první skladby ovšem uchvácení lidé hromadně vstávali, sedačky přelézali a drali se k pódiu. SÍLA SKRYTÁ V LIDECH Patti je umělkyně, která se vždy vyjadřovala ke společenským a politickým otázkám. Nešlo však jen o bourání konvencí. Po uvěznění členů undergroundových Plastic People of the Universe v polovině sedmdesátých let byla jedním z prvních zahraničních umělců, kteří proti tomu protestovali. Po vydání desky Radio Ethiopia zase nekompromisně prohlásila: Když zavolá Etiopie a řekne, potřebujeme pšenici, nebudeme se jich ptát jakou mají barvu nebo kdo je jejich oblíbenec a co poslouchají v rádiu. Nemusejí dělat vůbec nic, jen mít hlad. A jestliže mají hlad, je třeba je nakrmit, to je všechno. Jejím mottem je heslo ze šedesátých let: People have the power (lidé mají moc). Avšak na rozdíl od řady jiných tvůrců, kteří na něj zapomněli, ho Patti stále připomíná. Donedávna třeba při hlasitých protestech proti válce v Iráku a vládě George W. Bushe, kterého na koncertech obviňovala ze zločinů proti základním svobodám. Patti není představitelkou politické ideologie a její stanoviska vždy vyplývala z konkrétní situace. V roce 1997 řekla: Umělci tu nejsou proto, aby sloužili médiím. Ani média tu nejsou proto, aby sloužila umělcům. Pokud média a umělci někomu slouží, jsou to lidi. A co jsme udělali, abychom jim posloužili? Mnohým se dnes může zdát křičet o svobodě jako vyprázdněné. Patti se však snaží dát těmto heslům smysluplný obsah a zdůrazňuje, že moc měnit věci má v rukou každý z nás. V divadle Archa tomu nebylo jinak: Vy jste budoucnost! Jen na vás záleží, jestli tu zůstane špinavá planeta, volala k publiku na závěr. 17

18 18 NIKDO NEMĚL TAKOVOU FANTAZII

19 Autor: Vít Strobach LENKA REINEROVÁ, POSLEDNÍ Z OKRUHU PRAŽSKÝCH ŽIDOVSKO-NĚMECKÝCH AUTORŮ, ZEMŘELA V ČERVNU LOŇSKÉHO ROKU. KRÁTCE PŘEDTÍM VZPOMÍNALA V DOSUD NEPUBLIKOVANÉM ROZHOVORU NA PRVOREPUBLIKOVÉ LEVIČÁCTVÍ, VZTAHU K ŽIDOVSTVÍ A RUZYŇSKÝ ANTISEMITISMUS PADE- SÁTÝCH LET. SPISOVATELKA BY LETOS V KVĚTNU OSLAVILA DEVADESÁTÉ TŘETÍ NAROZENINY. Jaroslav Foglar Nedokončila jste střední školu, i když jste studovat chtěla. Jak se to stalo? Jsem absolutně nevzdělaný člověk. Tatínek měl železářství a zpočátku se nám dařilo docela dobře. Nastoupila jsem do německého gymnázia. O tom rozhodli rodiče. Neptala jsme se jich, proč zrovna německá škola. Mluvili německy, i když oba ovládali i češtinu. Řekli mi, že tam půjdu, tak jsem šla. Ale v kvartě jsem musela odejít. Naše finanční poměry se změnily, takže jsem v šestnácti nastoupila do práce. Byla jsem takzvaně nadané dítě a jen nerada jsem šla ze školy pryč. Leckteří blbečkové tam klidně zůstali, pokračovali, mohli studovat i na univerzitě, ale já kvůli penězům ne. Posunulo mne to doleva, protože jsem to vůči sobě cítila jako nespravedlnost. Mluvilo se ale o tom, že je škoda, když takové dítě nemůže studovat, takže jsem díky tomu získala protekcí práci v papírnách. Nyní je to světlé místo v mé biografii. Seděl tam totiž se mnou v kanceláři Jaroslav Foglar. Na to se vás ptají ve všech rozhovorech, které jsem s vámi četl. Jak se vám spolu pracovalo? Velmi dobře jsme spolu vycházeli. Byl o devět let starší a celou dobu mu nezavolala ani jedna holka. Měl svoje kluky a to mu stačilo. Myslím si, že byl homo, ale jsem hluboce přesvědčená o tom, že byl slušný a čestný. Naproti nám, kde jsme s Foglarem pracovali, byla burza práce. Od rána tam stáli chlapi a čekali, jestli něco dostanou, nebo nedostanou. Byl tam často kravál, přišla policie a pendrekovala je. My jsme byli ti lepší, měli jsme práci. Dívali jsme se dolů a nerozuměli tomu. Ale byli jsme s tím stále konfrontováni. ČEKÁNÍ NA SPRAVEDLIVÝ SVĚT Díky nucenému odchodu ze školy a hospodářské krizi ve třicátých letech jste se stala komunistkou? Stalo se, že jsem šla po ulici a mladý, dobře vypadající člověk stál na rohu a držel kytičku pomněnek. Nechtěl žebrat, tak raději prodával pomněnky. Na mladého člověka to působí, pokud je trochu citlivý. Takový osud tenkrát mohl mladé lidi někam postrčit. Moje revoluční minulost nepřišla náhodou. Byla jsem velký revolucionář, ale nebyla jsem sama. Většina inteligence tehdy byla to, čemu se dnes říká levá. Fašismus jsme měli na hranicích a nejen tam. Mussolini přepadl Habeš, v malém Československu to mělo ohromnou odezvu. Začala válka ve Španělsku, proti fašismu tam šli bojovat moji kamarádi, i když nemuseli. Co jste čekala od komunismu? Že přinese sociálně spravedlivou společnost. Četli jsme Erenburga, v divadle dělali různé pokusy. O gulazích se nevědělo. Lidé mi dnes namítají že byly procesy! Mně bylo tehdy devatenáct let a nějaké procesy mi neimponovaly. Vlastně jsem o nich ani moc nevěděla. Pro mě bylo rozhodující, že nám přijde Sovětský svaz na pomoc. A bude to potom dělat jinak, spravedlivěji, než jak jsem to sama zažila. Nebyla jsem s tím jak známo sama. Scházeli jsme se v kavárně Metro. V rohu byl stůl komunistické mládeže, to jsme byli my, což znamenalo Jiřího Ortena, Evžena Rosického a jiné. Kousek dál byl trockistický stůl. Seděli tam manželé Budínovi, Milena Jesenská, nějaký doktor Ungr. Prostě různí lidé a my jsme je sledovali. Jednoho večera se ve dveřích objevil krásný mladý muž, byl to Julius Fučík. Jesenská se zvedla od trockistického stolu, objala ho (stalinistu) a pak spolu odešli. To byla tehdy velká aféra, protože to nesmělo být. Mezi levicovými novináři bylo mnoho lidí židovského původu, často velmi radikálních názorů, co jste si o tom myslela? Tehdy to nebyl známý fakt. Byli jsme prostě taková mládež. Místo toho, abychom šli na rande, jsme jeli agitovat proti henleinovcům. Nikdo nás nenutil, bylo to z vnitřního přesvědčení. Nepřítel, tedy to, čeho jsme se nejvíce báli, byl fašismus. Sovětský svaz nám říkal, že když nás přepadnou, půjde s námi. DEUTSCHES HAUS Pocházíte z asimilované rodiny, kdy jste si začala uvědomovat své židovství? Od poloviny třicátých let s nástupem antisemitismu. Začalo to kravály na univerzitě, které změnily situaci v Praze. Na německém gymnázium byla polovička dětí z židovských a polovička z tak zvaných národních, nacionalistických rodin. Profesorský sbor byl taky takový. Nikdy tam ale nedošlo k třenici. Až tak kolem roku 1936 to začalo být nepříjemné. Věděla jsem vždycky, že jsem Židovka, ale bylo to takové a co, nehrálo to pro mě dlouho žádnou roli. Moje rodina byla absolutně asimilovaná. Maminka byla naposled v synagoze, když se vdávala, protože jinak to tenkrát nešlo, ale vícekrát ne. Jak jste vnímala česko-německý antagonismus v Československu? Milena Jesenská 19

20 Moje babička, coby stará dáma, měla svůj dámský kroužek. V létě, když bylo hezky, se scházely všechny v zahradní restauraci Deutsches Haus. Nebyl zde, mezi těmito židovskými dámami a německým osazenstvem podniku, žádný problém. Bylo to normální, ale jen do roku 1936, kdy přišly nepokoje na univerzitě a zostřovalo se napětí v pohraničí. Lenka Reinerová ( ) byla od mládí činná v komunistické mládeži. Ve třicátých letech se seznámila s řadou tehdejších levicových novinářů a brzy pod jejich vedením začala sama psát. Druhou světovou válku přežila jako jediná ze své rodiny díky emigraci do Mexika. Přes patnáctiměsíční vězení na počátku padesátých let zůstala nadále, nebo spíše znovu po přechodném vyloučení, členkou strany a přesvědčenou komunistkou. Určité odkouzlení přišlo až v letech tzv. normalizace. V té době jí vycházely knihy pouze za hranicemi a v němčině. Pro české čtenáře se opět objevila až v letech devadesátých. V češtině z jejích knih zatím vyšlo: Hranice uzavřeny, 1956, Barva slunce a noci, 1969, náklad zabaven, Sklo a porcelán, 1991, Bez adresy, Neskutečně skutečné příběhy, 2001, Kavárna nad Prahou, 2001, Všechny barvy slunce a noci, 2002, Vůně mandlí, 2004, Praha bláznivá, 2005 Čekárny mého života, Situace se s blížící válkou vyhrotila velmi rychle, věděla jste, že jste kvůli vašemu židovství ohrožená? Nyní se často říká, že Židi neutekli, že si to nechali líbit. Po Mnichovu se ti bohatší snažili odejít ven, ale nebylo to lehké. Byl zde problém s vízy. Nikdo neměl ale takovou fantazii, aby si mohl představit, co bude. Holocaust si prostě nikdo nedokázal představit. A najednou si v Praze nemohli Židé sednout na lavičku, nemohli do tramvaje. V této době jste se sama hlásila k češství, němectví nebo židovství? Vůbec jsem se k ničemu nehlásila. Nikdo to po mně také ani nechtěl. Ani na emigraci jsem nemyslela. Po válce a všech vězeních jsem si navíc slíbila, že už nebudu nikde nikdy členem. Když jste člen čehokoliv, musíte se přizpůsobit nějakému řádu. Když mi bylo osmdesát, tak jsem vstoupila do židovské obce. Jsem nevěřící člověk, ale dělala jsem to z pocitu sounáležitosti, že k nim tak nějak patřím, jsem jedna z nich. Celá moje rodina jen kvůli tomu zahynula. Když mi bylo osmdesát pět, tak jsem vstoupila do Amnesty International. Teď mi bylo devadesát, mám schované peníze a říkám si, kam je dám. Myslím na bezdomovce. Mohli pro ně ty stany na Letné postavit alespoň na celou zimu. O občanské válce v židovské obci víte? Ano, vím. To je to nejhorší, co může být. Nejsem ani jelínkovec ani sidonovec a myslím, že je hrozné, co vyváděly obě strany. Teď mají v židovské obci nové vedení, nějaký Bányai. Napsali, že pracují bez nároků na odměnu, tak snad odpadne spousta problémů. Účastníte se akcí na obci? Byla jsem na oslavě sto let Židovského muzea. Pozvali mne na do divadla Archa. Moderoval to Dědeček (nevím, co on má společného se židovstvím), který se mne ptal, jak při tvorbě pracuji se svým židovstvím. Trochu mě to namíchlo. Řekla jsem, že o tom nepřemýšlím. Je to ve mně, to nenaplánuji. KOUŘILI PAPIROSY Byla jste zatčena a uvězněna na počátku padesátých let, v době politických procesů. Řekla jste, že vám přitížilo, že jste Židovka. Setkala jste se ve vězení přímo s antisemitismem? Obviňovali vás ze sionismu? V Ruzyni to bylo pořád. Primitivně, hloupě. Říkali třeba, že od založení státu Izrael jsou všichni Židé na světě sionisty. Zeptala jsem se svého vyšetřovatele, jestli myslí opravdu všechny Židy. Když odpověděl, že ano, zeptala jsem se na soudružku Gánovic, tedy členku ÚV KSSS. Nevěděl, co má odpovědět. Jednoho dne mi řekl: Ten váš Kisch, to byl taky pěknej agent. Já na to, že jsem slyšela, že prý měl nějaké styky s GPU. Už jsme pak o Kischovi nikdy nemluvili. Brzy jsem pochopila, že tam nejsem kvůli něčemu. Souhlasila u mne všechna negativa. Byla jsem předválečnou členkou strany, což bylo v té době špatné, byla jsem novinářka, Židovka, Julius Fučík za války jsem emigrovala na Západ, a ještě jsem si vzala Jugoslávce. To byl můj rejstřík. Výslechy byly vedené podle toho. Prostě někde něco bude. Třeba: Znala jste Moše Piadeho? Přitom zdůrazňovali Moše. Byl vysoký činovník strany v Jugoslávii, ale byl Žid. Všechno to ale dělali Sověti. V Ruzyni seděli jeden či dva z nich někde v koutě, v civilu. Nikdy neotevřeli pusu, ale kouřili papirosy, podle toho jste je mohl poznat. Ovlivnilo vězení váš vztah k židovství? Ani ne. Je to ve mně. Rodinu mi kvůli tomu zabili. Důkladně, jedenáct členů. Od babičky až po osmiletého synovce. Nemusím o tom nějak extra přemýšlet. Myslíte, že teď není latentní antisemitismus? Lidé si toho pořád všímají, i pozitivně, že jsem jiná. Tento byt jsem v roce 1958 dostala přidělený. Dcera zde začala chodit do školy, jednou přišla s tím, že jí spolužák říkal, že je Židovka. A ona nevěděla, co to je. To jsem nesnesla. Sebrala jsem se a šla jsem za ředitelem školy. Když jsem byla ve vězení, otec dceři říkal, že mám důležitou práci. Kupoval jí za mne i dárky a psal dopisy. Na dceru to mé věznění s celou tíhou padlo, až když jí bylo patnáct, šestnáct, a řeší to dodnes. Ve mně je to také, toho se nezbavíte, to je nějak ve vás. Mám tu zajímavý dopis od dcery popraveného Ludvíka Frejky. Jeho manželka, herečka, se proti němu tehdy vyjádřila. Že byl zrádce a podobně. Přiměla k tomu ještě jeho syna, kterému bylo tehdy asi čtrnáct. Frejkova dcera se z toho ještě dnes potřebovala vypsat. Změnil se ve vězení váš vztah ke komunismu? Četl jste Sklo a porcelán? Píšu tam o tom. Mám tu výhodu, že se z toho mohu vypsat. 20

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

PRAHA 1 MÍSTO PRO ŽIVOT

PRAHA 1 MÍSTO PRO ŽIVOT Vážení občané Prahy 1, situace v naší městské části se v souvislosti s tzv. sdíleným ubytováním mění rok od roku k horšímu. Do soukromých domů a těsné blízkosti našich bytů se denně dostávají desítky a

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

JAKÉ TO TU BUDE V ROCE 2050? #brno2050

JAKÉ TO TU BUDE V ROCE 2050? #brno2050 JAKÉ TO TU BUDE V ROCE 2050? #brno2050 Zavřete na chvíli oči... A představte si, že jste v Brně ale o třicet let později. Píše se rok 2050. Vaše děti dospěly. Vy máte pár vrásek navíc. A Brno...... jaké

Více

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 V letech 2005 2006, tedy v době, kdy byl Jiří Paroubek předsedou české vlády, získal díky jeho aktivitám Ústecký kraj cca 11 mld. Kč Peníze

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

Hledáte moderní bydlení? Tohle je ta pravá volba.

Hledáte moderní bydlení? Tohle je ta pravá volba. Hledáte moderní bydlení? Tohle je ta pravá volba. G Residence, nejnovější projekt společnosti GETBERG Pořiďte si vlastní byt již od 1 999 309 Kč Pečováním o cizí byt můžete trávit léta nebo si můžete zařídit

Více

ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém

ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém Jana Pospíšilová UČO: 210574 ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém Jsme první generací, která se může extrémní a hloupé chudobě podívat do tváře. Máme peníze, máme léky, máme na to vědu... ale máme

Více

Finanční gramotnost BONUS

Finanční gramotnost BONUS BONUS Napsala: Darina Schránilová Poznejte, jak funguje svět peněz a začněte budovat své bohatství Lidé často vydělávají peníze jen proto, aby uspokojili své okamžité potřeby a nemyslí na svou budoucnost.

Více

pořádaného dne 20. dubna 2016 zpracovala Agora CE, o.p.s. Petra Rezka Praha 4

pořádaného dne 20. dubna 2016 zpracovala Agora CE, o.p.s. Petra Rezka Praha 4 pořádaného dne 0. dubna 06 zpracovala Agora CE, o.p.s. Petra Rezka 40 00 Praha 4 www.agorace.cz Tato zpráva slouží především jako přehled výstupů diskuze obyvatel nad stavem a budoucí možnou podobou území

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Proč děláme práci, která nás nebaví?

Proč děláme práci, která nás nebaví? Proč děláme práci, která nás nebaví? Podle průzkumů se věnuje až 70% lidí zaměstnání, které je nenaplňuje a někdy i doslova sere. V poslední době nad touto otázkou hodně přemýšlím. Sám jsem vlastně dlouho

Více

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 1.11.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ

Více

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí připravila Berman Group ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj města Děčína Průzkum podnikatelského prostředí II. ÚVOD V červenci a srpnu 000 byl mezi

Více

Doporučujeme vyhnout se komunikaci, která je: příliš složitá nepoužívejte dlouhé, komplikované věty

Doporučujeme vyhnout se komunikaci, která je: příliš složitá nepoužívejte dlouhé, komplikované věty PŘÍRUČKA PRO SNADNĚJŠÍ POROZUMĚNÍ S CIZINCEM Tato příručka vznikla s cílem usnadnit komunikaci mezi Vámi a cizincem. Konkrétními ukázkami komunikace s cizincem se snažíme předejít zbytečným neporozuměním.

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

I bohatí lidé bydlí v panelácích

I bohatí lidé bydlí v panelácích TISKOVÁ ZPRÁVA 7. března 04 I bohatí lidé bydlí v panelácích Naše představa o tom, jak se v České republice bydlí, se hodně odvíjí od toho, kde vyrůstáme. Jsme-li z měst, pak asi většina předpokládá, že

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015

CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015 CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015 ČERVNOVÉ TISKOVÉ ZPRÁVY 80 tisíc rodin pečuje nonstop o seniory. Co když potřebují vydechnout? PRAHA, 18. června 2015 V Česku žije kolem

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Jmenuji se Daniel. a lidé přede mnou často zavírali oči.

Jmenuji se Daniel. a lidé přede mnou často zavírali oči. Nezavírejte oči.. Jmenuji se Daniel. a lidé přede mnou často zavírali oči. Znamená to, že by bylo lepší kdybych tady nebyl? Stejně tak jako mi to říkávala moje máma když mě prodávala, nebo můj táta když

Více

NEHNOJTE ZAHRÁDKY KYSELINOU

NEHNOJTE ZAHRÁDKY KYSELINOU 1 Jiří Glet NEHNOJTE ZAHRÁDKY KYSELINOU 2 COPYRIGHT Autor: Jiří Glet Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-340-4 (epub) 978-80-7512-341-1 (mobipocket) 978-80-7512-342-8 (pdf) 3 1.

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Pracující důchodci v Česku

Pracující důchodci v Česku Pracující důchodci v Česku 22. 9. 2015 ČT 1 19:00 Události Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Skoro devadesát procent českých seniorů nepracuje a spoléhá jenom na podporu státu. Důvodem není podle nové

Více

U bran přírodní rezervace

U bran přírodní rezervace U bran přírodní rezervace Projekt situovaný v malebné části Prahy 6, poblíž přírodní rezervace Divoká Šárka nabízí reprezentativní byty v kompletně zrekonstruované barokní budově, a další bytové jednotky

Více

1. číslo čtvrtletníku

1. číslo čtvrtletníku 1. číslo čtvrtletníku ŠKOLNÍ ROK 2014 / 2015 SLOVO NA ÚVOD VZPOMÍNÁME NA PRÁZDNINY Nejoblíbenější věc z celého školního roku skončila. Myslíme tím prázdniny. A my jsme se opět vrátili do svých školních

Více

Obraz extrémistických aktivit v českých médiích Mgr. Peter Gabaľ

Obraz extrémistických aktivit v českých médiích Mgr. Peter Gabaľ Obraz extrémistických aktivit v českých médiích Mgr. Peter Gabaľ Čím víc se nás nebo našeho oboru nějaká zpráva dotýká, tím snazší je odhalit v ní nesrovnalosti. A čím vzdálenější nám téma je, tím snáze

Více

Veřejná debata na pražské Libuši jde čelit xenofobii tvrdými daty?

Veřejná debata na pražské Libuši jde čelit xenofobii tvrdými daty? Srpen 2013 Veřejná debata na pražské Libuši jde čelit xenofobii tvrdými daty? Jan Dítko Abstrakt: Článek shrnuje průběh prezentace výzkumu na téma segregace Vietnamců v městské části Praha-Libuš a následné

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

media kit Proč u nás inzerovat? Kde u nás inzerovat? Kdo jsou naši čtenáři?

media kit Proč u nás inzerovat? Kde u nás inzerovat? Kdo jsou naši čtenáři? media kit Proč u nás inzerovat? Kde u nás inzerovat? Kdo jsou naši čtenáři? Kdo jsme: Vydavatelství Borgis a.s. vydávající deník PRÁVO Deník PRÁVO: vychází 6x týdně Elektronická verze: www.pravo.cz, www.novinky.cz*

Více

Pátek. Výbušná po tátovi. Jenovéfa Boková. 6. 9. 2013 / č. 36/ samostatně neprodejné

Pátek. Výbušná po tátovi. Jenovéfa Boková. 6. 9. 2013 / č. 36/ samostatně neprodejné Pátek 6. 9. 2013 / č. 36/ samostatně neprodejné Jenovéfa Boková Výbušná po tátovi Obsah Václavák už lidem nedoporučuji. Rozhovor s Markem Bakerem, autorem bedekrů o Česku. O neplatičích a kukačkách. Jak

Více

Dnešní doba nabízí možnosti, které nebyli nikdy předtím dostupné. To dává cestování úplně nový rozměr využití.

Dnešní doba nabízí možnosti, které nebyli nikdy předtím dostupné. To dává cestování úplně nový rozměr využití. Dnešní doba nabízí možnosti, které nebyli nikdy předtím dostupné. To dává cestování úplně nový rozměr využití. V minulosti, pokud jste chtěli někam odcestovat, jediná volba byla cestovní kancelář, která

Více

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální? INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2004 Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální? Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli

Více

Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis 24. 10. 2009 Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR,

Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis 24. 10. 2009 Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR, Sanbonani z JAR, měsíc se s měsícem sešel a já už jsem skoro 2 měsíce v JAR. Zatímco k vám přišel podzim, k nám dorazilo jaro a s ním mnoho změn. S prvním jarním dnem k nám přišly 30 ti stupňové teploty,

Více

Mapa školy PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Mapa školy PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Mapa školy PRO STŘEDNÍ ŠKOLY INDIVIDUALIZOVANÁ ZPRÁVA Mapy školy pro střední školy Analýza I - SWOT Škola: Gymnázium, ul. Školská 20 Typ školy: Kód školy: OBSAH INDIVIDUALIZOVANÉ ZPRÁVY ÚVOD... 3 VLASTNÍ

Více

Zákaz kouření přijaly jižní Čechy bez problémů. Tržby restaurací rostou, rušení nočního klidu ubývá

Zákaz kouření přijaly jižní Čechy bez problémů. Tržby restaurací rostou, rušení nočního klidu ubývá Zákaz kouření přijaly jižní Čechy bez problémů. Tržby restaurací rostou, rušení nočního klidu ubývá Zákon omezující kouření v restauracích, barech a hospodách je v účinnosti čtyři měsíce. Přes 65 % obyvatel

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

TO NEJLEPŠÍ Z KARLÍNA PRÉMIOVÉ BYTY V UNIKÁTNÍ REZIDENCI

TO NEJLEPŠÍ Z KARLÍNA PRÉMIOVÉ BYTY V UNIKÁTNÍ REZIDENCI TO NEJLEPŠÍ Z KARLÍNA PRÉMIOVÉ BYTY V UNIKÁTNÍ REZIDENCI LOKALITA METRO KŘIŽÍKOVA TRAM. ZASTÁVKA KŘIŽÍKOVA CYKLOSTEZKA AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ FLORENC PARK VÍTKOV BYDLENÍ PRO 21. STOLETÍ V původní zástavbě

Více

Jak na Vaše rozhodnutí reagovali v Partizánskem?

Jak na Vaše rozhodnutí reagovali v Partizánskem? Praha - Jak jsme vám slíbili, přinášíme vám dnes rozhovor s novým trenérem našich žen Tom ášem Hlavatým. Ten se hráčkám představil na středečním odpoledním tréninku, svoji trenérskou premiéru na lavičce

Více

media kit Proč u nás inzerovat? Kde u nás inzerovat? Kdo jsou naši čtenáři?

media kit Proč u nás inzerovat? Kde u nás inzerovat? Kdo jsou naši čtenáři? Proč u nás inzerovat? Kde u nás inzerovat? Kdo jsou naši čtenáři? Kdo jsme: Vydavatelství Borgis a.s. vydávající deník PRÁVO Deník PRÁVO: vychází 6x týdně Elektronická verze: www.pravo.cz, www.novinky.cz*

Více

Přílohy. Příloha č. 1: Přehled rozvojových cílů tisíciletí

Přílohy. Příloha č. 1: Přehled rozvojových cílů tisíciletí Přílohy Příloha č. 1: Přehled rozvojových cílů tisíciletí 1. Název cíle Odstranit extrémní chudobu a hlad popis cíle -snížit na polovinu počet extrémně chudých lidí (ti, kteří mají méně než 1 dolar na

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Průzkum MasterCard co chceme od MHD

Průzkum MasterCard co chceme od MHD 44 Veřejná doprava Průzkum MasterCard co chceme od MHD Přestup z osobního vozu do MHD je výzvou pro dopravní podnik i samotné řidiče aut. Aby to vůbec mohlo nastat, je nutné dát cestování v MHD větší komunikační

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE MATEMATICKÁ STATISTIKA SROVNÁNÍ TELEVIZNÍHO, INTERNETOVÉHO, ROZHLASOVÉHO A NOVINOVÉHO ZPRAVODAJSTVÍ Petr Stoklásek, Lukáš Novák 2012

Více

Vyhodnocení výzkumu KP 2014. Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení

Vyhodnocení výzkumu KP 2014. Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení Stránka 1 z 8 Odpovídalo 255 zástupců rodin. Vyhodnocení výzkumu KP 2014 Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení Výzkum byl vyhodnocen celkově a dále podle počtu dětí v rodinách. Ve výzkumném souboru

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Informace o sponzorování školy v Malawi. Nambo Primary School, Mzuzu, Malawi Škola sponzorována prostřednictvím Mary s Meals Česká republika

Informace o sponzorování školy v Malawi. Nambo Primary School, Mzuzu, Malawi Škola sponzorována prostřednictvím Mary s Meals Česká republika Informace o sponzorování školy v Malawi Nambo Primary School, Mzuzu, Malawi Škola sponzorována prostřednictvím Mary s Meals Česká republika Mary s Meals v Malawi Každou noc mnoho Malawských dětí chodí

Více

- Zprávy

- Zprávy www.prachatickonews.cz - Zprávy "Řekla nám to Dagmar Lieblová, která přežila koncentrák..." PRACHATICE - 16. února 2012-9:36 - Přízemí i balkony prachatického městského divadla zaplnila ve středu 15. února

Více

Přečti si můj příběh uvnitř. Co přijde příště? MOJE RODINA SE MĚNÍ. Mrkni dovnitř na rady dalších mladých lidí Proč se to děje?

Přečti si můj příběh uvnitř. Co přijde příště? MOJE RODINA SE MĚNÍ. Mrkni dovnitř na rady dalších mladých lidí Proč se to děje? Co přijde příště? Přečti si můj příběh uvnitř MOJE RODINA SE MĚNÍ Mrkni dovnitř na rady dalších mladých lidí Proč se to děje? Proč se to děje? Existuje řada důvodů, proč se někteří rodiče rozejdou. Obvykle

Více

Scio2010; správná řešení najdete na www.scio.cz/nsz/testy

Scio2010; správná řešení najdete na www.scio.cz/nsz/testy 1. Vakcína používaná k očkování proti pravým neštovicím v laboratorních podmínkách pětkrát snížila tempo replikace viru HIV. Podle vědců je tedy možné, že na prudkosti epidemie AIDS se spolupodílel i konec

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

Řadový dům na malém městě

Řadový dům na malém městě Řadový dům na malém městě HN hodnotí prostorný byt 4 + kk v Buštěhradu na Kladensku. Nezvykle prostorný řadový dům. Ale bohužel jen s jednou koupelnou. To byly dvě hlavní věci, které zaujaly hodnotitele

Více

Anna Čtveráková. Střípky z žití

Anna Čtveráková. Střípky z žití 1 Anna Čtveráková Střípky z žití 2 Seznamka na pohřbu Zemřel nám šéf po dost dlouhé nemoci a já jsem se měla výhledově stát jeho nástupkyní. Jely jsme s kolegyněmi na pohřeb a já jsem byla pověřena pronést

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Reklama, sleva Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_39_14 Tématický celek: Rodina a finance Autor: Mgr. Ivo Šenk Datum

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

Uplatnit svůj vliv. Vážení čtenáři, čtete poslední předvolební číslo. Přináší pozvání ke komunálním volbám a popis jejich volebního systému.

Uplatnit svůj vliv. Vážení čtenáři, čtete poslední předvolební číslo. Přináší pozvání ke komunálním volbám a popis jejich volebního systému. číslo 5-6 září 2018 Uplatnit svůj vliv Volební systém komunálek Vážení čtenáři, čtete poslední předvolební číslo. Přináší pozvání ke komunálním volbám a popis jejich volebního systému. Uplatnit svůj vliv

Více

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného 4. Jak nejlépe zvládnout otázky u výběrového řízení Tento osvědčený postup pomáhá uživatelům s přípravou na výběrové řízení, konkrétně na tu část řízení, kdy se jich dotazuje zástupce zaměstnavatele (zpravidla

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

E-book Jak otěhotnět?

E-book Jak otěhotnět? E-book Jak otěhotnět? kolektiv autorek webu Chceme miminko 2019 Speciální poděkování patří Lence a Ivě. Za stovky hodin práce, motivaci, upřímnost a podporu. Za jakoukoliv škodu vzniklou užíváním této

Více

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace CEBES, 2.4. 2015 Řecko a Itálie svou vlastní nečinností, pod dozorem Bruselu, otevřeli Evropu

Více

Mentální obraz Romů AKTIVITA

Mentální obraz Romů AKTIVITA Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit

Více

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( ) ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

5 FATÁLNÍCH CHYB, KTERÝCH BYSTE SE NEMĚLI DOPUSTIT PŘI HLEDÁNÍ PRÁCE V NORSKU

5 FATÁLNÍCH CHYB, KTERÝCH BYSTE SE NEMĚLI DOPUSTIT PŘI HLEDÁNÍ PRÁCE V NORSKU 5 FATÁLNÍCH CHYB, KTERÝCH BYSTE SE NEMĚLI DOPUSTIT PŘI HLEDÁNÍ PRÁCE V NORSKU 1. JE MI JEDNO, CO BUDU DĚLAT Spousta z vás to často říká. I my jsme to na začátku říkali. Bylo nám to prostě jedno, jen jsme

Více

NÁZORY OBYVATEL ČR NA PROBLEMATIKU ZÁVĚTÍ ZPRÁVA Z VÝZKUMU PRO

NÁZORY OBYVATEL ČR NA PROBLEMATIKU ZÁVĚTÍ ZPRÁVA Z VÝZKUMU PRO NÁZORY OBYVATEL ČR NA PROBLEMATIKU ZÁVĚTÍ ZPRÁVA Z VÝZKUMU PRO DOC DR. IVAN TOMEK AGENTURA MARKET RESEARCH THINK = MR. THINK HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Tři čtvrtiny obyvatel ČR mají zkušenost se spory o majetek při

Více

12 klíčových principů Hejného metody

12 klíčových principů Hejného metody 12 klíčových principů Hejného metody Hejného metoda je založena na respektování 12 základních principů, které geniálně skládá do uceleného konceptu tak, aby dítě objevovalo matematiku samo a s radostí.

Více

Jsme v Evropě. U nás doma v České republice. Je sedm hodin ráno. Maminka v kuchyni připravuje snídani a volá: Aničko, vstávat! Volá už potřetí.

Jsme v Evropě. U nás doma v České republice. Je sedm hodin ráno. Maminka v kuchyni připravuje snídani a volá: Aničko, vstávat! Volá už potřetí. Jsme v Evropě. U nás doma v České republice. Je sedm hodin ráno. Maminka v kuchyni připravuje snídani a volá: Aničko, vstávat! Volá už potřetí. Aničce se z jejího pelíšku moc nechce. Jsme v Africe. Je

Více

České děti a mládež jako čtenáři (ve věku od 6 do 19 let)

České děti a mládež jako čtenáři (ve věku od 6 do 19 let) 20 17 České děti a mládež jako čtenáři (ve věku od 6 do 19 let) Jak děti tráví volný čas? Top 3 denní aktivity 78 % Příprava 60 % Hraní doma 50 % Četba (doma) ze slabikáře či jiného školního textu 63 %

Více

Budeme prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením městské policie

Budeme prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením městské policie Volební noviny č. 2 Budeme prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením městské policie Hnutí NEZÁVISLÍ a sdružení PRO Vratimov bude prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením

Více

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13:

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13: Ďábel a člověk V našich shromážděních často hovoříme o Bohu, jeho díle v životě člověka, někdy trochu zapomínáme na to, že nežijeme v duchovně neutrálním prostředí, ve kterém nepracuje jenom Bůh, ale i

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie

Více

Jak má město stavět byty?

Jak má město stavět byty? Jak má město stavět byty? Lukáš Makovský, Real Estate Advisory Průměrný byt v Praze zdražuje tempem 1 korunu za minutu Do konce této prezentace budou průměrně byty v Praze o 20 Kč dražší 2 Vývoj pražského

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Vojtěch Šaroun. Paralelní urbanismus

Vojtěch Šaroun. Paralelní urbanismus Vojtěch Šaroun semestrální úkol/klauzura zimní semestr 2015/2016 Paralelní urbanismus Migrační krize znovu otevírá témata úzce spjatá s problematikou bydlení. Jak dlouhodobě ubytovat množství lidí, často

Více

SIGNAPUR. Hotel Marina Bay Sands

SIGNAPUR. Hotel Marina Bay Sands SIGNAPUR Hotel Marina Bay Sands Luxusní hotel Marina Bay Sands patří s nejatraktivnějším bazénem a nejšílenější terasou na světě mezi nejdražší hotely světa. Luxusní a hotel Marina Bay Sands leží trochu

Více

Asistenční služba sv. Rafaela Diecézní charita Brno

Asistenční služba sv. Rafaela Diecézní charita Brno Co to je osobní asistence? Diecézní charita Brno Příručka pro zájemce o službu osobní asistence OSOBNÍ ASISTENCE je služba, která pomáhá, když někdo potřebuje pomoc. Pomáhá každý den, pomáhá u člověka

Více

Aktuální přehled celkové nabídky

Aktuální přehled celkové nabídky 1/7 BYTY - přehled projektů Počet bytů Praha 2 - Vinohrady / projekt Rezidence U Muzea Praha 3 - Žižkov / projekt Residence Garden Towers Praha 4 - Kamýk / projekt Nad Modřanskou roklí Termín/y dokončení

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

Zařazování dětí mladších tří let do mateřské školy. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Příloha č. 1

Zařazování dětí mladších tří let do mateřské školy. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Příloha č. 1 Příloha č. 1 Zařazování dětí mladších tří let do mateřské školy Vyhodnocení dotazníkového šetření Pro dotazníkové šetření bylo náhodným výběrem zvoleno 1500 mateřských škol (MŠ) ze všech krajů České republiky,

Více

www.zdravotnictvivolaopomoc.cz PARAMETRY PRŮZKUMU Výzkum realizovala pro ČLK agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR o velikosti 1007 respondentů. Šetření proběhlo v září 2016

Více

Přehled zpráv 20.3.2014-21.3.2014

Přehled zpráv 20.3.2014-21.3.2014 Přehled zpráv 20.3.2014-21.3.2014 Českolipský deník Dobré rozhodnutí... 2 21.3.2014 Českolipský deník str. 2 Českolipsko Lípa dá milion porodnici, aby vytvořila pocit domova... 2 21.3.2014 Českolipský

Více

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.]

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] KDO JSME? Vydavatelství Borgis a.s. vydávající deník PRÁVO Deník PRÁVO: vychází 6x týdně Elektronická

Více

Obchodní smlouva na spolupráci na 3.pozici na obchodníka na dopracování klientů na byty a apartmány

Obchodní smlouva na spolupráci na 3.pozici na obchodníka na dopracování klientů na byty a apartmány Obchodní smlouva na spolupráci na 3.pozici na obchodníka na dopracování klientů na byty a apartmány verze 1.0. uzavřená podle 89/2012 Sb.,Občanského zákoníku v platném znění, část IV. Hlava II. díl 5 číslo

Více

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 1 Určitě sami dobře víte, že lidé neradi dávají doporučení na finanční zprostředkovatele.

Více

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno.

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno. Josefína Ukázková Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA Milá Josefíno. Výše jsou pro Vás vyloženy všechny karty, které Vám utvářejí Vaše cesty v nejbližší budoucnosti. Je potřeba

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

PREZENTACE USHI A KAMALY O PRACOVNÍCH PODMÍNKÁCH DĚLNÍKŮ V TEXTILNÍM PRŮMYSLU, KTEROU PŘEDNESLY 13. ŘÍJNA PRO VEŘEJNOST V BARU KRÁSNÝ ZTRÁTY V PRAZE,

PREZENTACE USHI A KAMALY O PRACOVNÍCH PODMÍNKÁCH DĚLNÍKŮ V TEXTILNÍM PRŮMYSLU, KTEROU PŘEDNESLY 13. ŘÍJNA PRO VEŘEJNOST V BARU KRÁSNÝ ZTRÁTY V PRAZE, PREZENTACE USHI A KAMALY O PRACOVNÍCH PODMÍNKÁCH DĚLNÍKŮ V TEXTILNÍM PRŮMYSLU, KTEROU PŘEDNESLY 13. ŘÍJNA PRO VEŘEJNOST V BARU KRÁSNÝ ZTRÁTY V PRAZE, 14. ŘÍJNA NA VŠE PRO STUDENTY A 15. ŘÍJNA PRO VEŘEJNOST

Více

INTRO. Očekávaný přínos pro byznys však u drtivé většiny těchto značek nikdy nepřijde. Na českém Facebooku vydělává pouze 15 % firem.

INTRO. Očekávaný přínos pro byznys však u drtivé většiny těchto značek nikdy nepřijde. Na českém Facebooku vydělává pouze 15 % firem. INTRO Založit si facebookový profil nic nestojí, proto to dříve či později udělá každá druhá firma, neziskovka nebo živnostník. Hned po webových stránkách je dnes v Česku Facebook nejběžnější online platformou.

Více

Nemáte Žádné Reference?

Nemáte Žádné Reference? Nemáte Žádné Reference? Pak mám pro vás dobrou zprávu. Každý začíná s tím, že žádné nemá. Všichni ale musíme odněkud začít. Z vlastní zkušenosti se mi nesčetněkrát potvrdilo, že když umístíte reference,

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

DOBROVOLNICTVÍ provází člověka od nepaměti. V každé kultuře a společnosti pomáhali ti, kteří na tom byli lépe, těm méně šťastným, kteří kvůli nemoci,

DOBROVOLNICTVÍ provází člověka od nepaměti. V každé kultuře a společnosti pomáhali ti, kteří na tom byli lépe, těm méně šťastným, kteří kvůli nemoci, DÍVEJTE SE KOLEM SEBE... DOBROVOLNICTVÍ provází člověka od nepaměti. V každé kultuře a společnosti pomáhali ti, kteří na tom byli lépe, těm méně šťastným, kteří kvůli nemoci, chudobě či přírodní katastrofě

Více