Rozptylová studie Brno 2016

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozptylová studie Brno 2016"

Transkript

1 Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území statutárního města Brna Zpracováno dle ust. 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Zpracoval: Mgr. Jakub Bucek Autorizace č.: 4365/820/09KS Brno, listopad 2013

2 Obsah Úvod Vstupní údaje Kategorie dat Popis a způsob zpracování vstupních dat Převzatá data Bilanční údaje (alfanumerická data) Geodata (mapové podklady) Odvozená data Výpočet emisních bilancí Podpůrné databáze Vyhodnocení datových podkladů Podklady - vyjmenované stacionární zdroje Podklady - nevyjmenované zdroje Podklady - automobilová doprava Doprava Výpočet emisí z dopravy Celková emisní bilance Vyhodnocení automatického imisního monitoringu AIM Síť imisního monitoringu Znečištění ovzduší z pohledu ochrany zdraví lidí, aglomerace Brno, Suspendované částice PM 10 a PM 2, Oxid dusičitý Oxidy dusíku Benzen Benzo(a)pyren Vymezení oblastí s překročenými imisními limity Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví lidí Meteorologická charakteristika území Metodika výpočtu Metoda, typ modelu Referenční body Imisní limity Mapové podklady

3 7.5. Definice pojmů Premisy rozptylové studie společné pro všechny modelované situace Výstupní údaje Typ vypočtených charakteristik Průměrné roční koncentrace benzenu Průměrná roční koncentrace B(a)P Průměrná roční koncentrace NO Maximální hodinové koncentrace NO Průměrné roční koncentrace PM Nejvyšší denní koncentrace PM Průměrné roční koncentrace PM 2, Vyhodnocení výsledků rozptylové studie s hodnotami AIM Závěr

4 Úvod V předložené závěrečné zprávě předkládáme popis zpracování Rozptylové studie Brno 2016, stavu v emisích jednotlivých znečišťujících látek a jejich dlouhodobém vývoji. Řešení zakázky bylo strukturováno do následujících etap: Datové vstupy a jejich zpracování - příprava emisních a dalších potřebných dat ke zdrojům dle přílohy č.2 zákona č. 201/2012 Sb., ostatní potřebná data k výpočtu emisních bilancí a k jejich prezentaci, údaje a podklady pro zpracování rozptylové studie a její výstupy.; Vypracování rozptylové studie pro tyto znečišťující látky: PM 2,5, NO 2, PM 10, benzen, BaP; dále byl proveden výpočet sekundární prašnosti pro kvalitnější vyhodnocení imisního pozadí pro škodliviny PM 2,5 a PM 10. Vyhodnocení kvality ovzduší v grafické, tabelární i textové formě ve vztahu ke všem limitním imisním hodnotám stanoveným legislativou v ochraně ovzduší jak ve vztahu k ochraně zdraví lidí, tak k ochraně ekosystémů; vyhodnocení příspěvků jednotlivých skupin zdrojů ke koncentracím škodlivin; Výpočet předpokládaného vývoje v emisní situaci kraje pro období nejbližších let, které zahrne očekávaný vývoj v emisích ze stacionárních zdrojů znečištění a z dopravy; Výstupy do GIS Města Brna pro potřeby řízení kvality ovzduší a územního plánování; mapové výstupy ve formátech sjednaných s objednatelem. Dílem je rozptylová studie imisního zatížení statutárního města Brna na základě dat z roku 2011 a předpoklad pro rok 2016 dle standardních metodik užívaných pro jejich zpracování, v souladu s platnou legislativou a metodikou Ministerstva životního prostředí ČR. 5

5 1. Vstupní údaje 1.1. Kategorie dat Data, shromažďovaná za účelem sestavení emisní bilance a následně modelového vyhodnocení kvality ovzduší v podobě rozptylové studie statutárního Města Brna, lze obecně rozdělit do následujících hlavních skupin: Převzatá (primární) data údaje spravované správci souvisejících informačních systémů, ať již systémů veřejné správy (ČHMÚ, ČSÚ), nebo ostatních systémů (např. zákaznické systémy distribučních společností, technické mapy apod.). Tato skupina dat se dále dle věcného obsahu a souvztažnosti ke zpracovávané problematice dělí na: Data pro výpočet bilancí např. provozní údaje zdrojů (výkon, spotřeba, emise), data obchodního charakteru od distribučních společností apod. obvykle v tabelárním (.xls) nebo databázovém (.dbf,.mdb,.txt) formátu, Informace technického charakteru, Mapové podklady např. členění území do správních celků, budovy, adresní body, silnice, železnice, trasování energetických rozvodných sítí, umístění energetických bodových prvků, apod. většinou ve formátech ESRI (.shp - státní správa),.dgn (distribuční společnosti) nebo mapových zákresech, Doplňkové informace ke geografickým vrstvám (bližší popis atributů) nebo ostatní údaje technického charakteru nemající přímou návaznost na územně vázané informace (tabulky, texty, obrazové přílohy), Ostatní informace, Textové informace, konzultace, jednání např. záměry distribučních společností, výhledové plány rozvoje, priority řešení apod. Odvozená (pořízená) data jedná se o nesledované nebo chybějící údaje, které je možno získat buď výpočtem z primárních převzatých údajů za použití přepočítacích vztahů (fyzikální převody, normované faktory, koeficienty, účinnosti apod.) nebo modelově stanovit (odhadnout) na základě předem definovaných předpokladů a zjednodušení (např. spotřeba paliv v lokálních topeništích). V případě chybějících mapových podkladů sem patří jejich digitalizace. Podpůrné databáze registry, číselníky, tabulky přepočítacích koeficientů, faktorů atd. Provázáním s nadřazenými nebo souvisejícími informačními systémy, u kterých je zajištěna pravidelná aktualizace, bude v budoucnu usnadněna aktualizace bilanční části. Využití standardizovaných číselníků dovoluje převod výstupů popř. kategorizaci výstupů do typizované všeobecně užívané podoby a formy. Volitelné (měnitelné) přepočítací koeficienty umožňují zachytit změny limitních omezení (např. emisní faktory), popř. usnadňují zpracování citlivostních analýz či vyladění variantních scénářů rozvoje. 6

6 1.2. Popis a způsob zpracování vstupních dat Převzatá data Jedná se o data shromažďovaná (sběr) nebo spravovaná (zpracování, distribuce) centrální formou. Tato data jsou buď ve správě státních (nebo státem spravovaných) orgánů nebo jsou majetkem soukromých společností regionálního významu. Forma vlastnictví dat determinuje i úroveň jejich dostupnosti a rozsah jejich následného využití (zveřejňování, šíření, publikace atd.). Základní podmínkou pro zajištění aktualizace modelového řešení je detailní zmapování datových toků vstupů. Aby byla zachována kontinuita prací je třeba co nejpečlivěji ošetřit předávací podmínky s majoritními správci datových podkladů - smluvní zajištění vstupních podkladů v dlouhodobém horizontu. Většina správců má v současné době upraveno poskytování informací pro obdobné účely státní správy interními směrnicemi, jejichž obsah však z pohledu zpracovatele (popř. uživatele) nemusí odpovídat potřebám. Projednání a přijetí jakékoliv změny v takovýchto směrnicích je časově velmi náročnou akcí, kterou zpravidla není možno vměstnat do harmonogramu již probíhající studie. Proto je nutné definovat předávací podmínky dlouho v předstihu před samotnou plánovanou aktualizací. Samozřejmou součástí smluvních předávacích podmínek by měly být záruky přejímatele, týkající se ochrany a zabezpečení přebíraných dat před zneužitím (ochrana individuálních údajů, strategické informace obchodního charakteru atd.). Podmínkou smysluplného naplnění tohoto požadavku je však rozčlenění dat ze strany správce datových podkladů do následujících skupin: Data nepřístupná (utajovaná) chráněné, nezveřejnitelné detailní podklady z databází jednotlivých distributorů paliv a energií popř. další údaj e (např. z ČSÚ), které slouží pouze zprostředkovaně k modelovým výpočtům a v originální podobě jsou poskytovány příslušným správcem dat za úplatu. Tyto podklady přebírá zhotovitel bilanční části studie se závazkem jejich absolutní ochrany (zakotvené a blíže definované ve smluvních předávacích podmínkách) tj. nesmí je (ani jejich část) v této detailní podobě bez přímého souhlasu správce datových podkladů předat třetím osobám. Zpracovatel je oprávněn použít detailní data pouze pro provedení normalizace (připojení na GIS, kategorizace, úpravy apod.) a kumulace do zveřejnitelné podoby (na územní celek, kategorii odběru, sektor spotřeby, oddíl OKEČ). Podle dalších individuálních podmínek správce datových podkladů jsou tato data buď dále spravována a archivována zpracovatelem bilanční části studie pro následné akce (aktualizace, citlivostní analýzy apod.), nebo jsou po zpracování zničena. Data omezeně přístupná odborníkům (pracovní data) data s možností cirkulace v rámci odborných skupin zpracovatelského kolektivu a sloužící i pro účely rozhodovacích procesů (např. intranetové řešení s odstupňovanými přístupovými právy). Data volně přístupná všem uživatelům výstupů informačního systému (tj. i konkurenci - např. v podobě internetové aplikace i zde s možností přístupových práv ale z hlediska např. komerčního využití výstupů rozděleno na informace zadarmo a informace poskytované za úplatu ) 7

7 Majoritními správci dat, potřebných k sestavení emisní bilance jsou: Tabulka 1: Hlavní správci dat (zdroje dat) pro řešení GRS Města Brna Správce dat Adresa Okruh spravovaných údajů (rámcově) Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Český statistický úřad (ČSÚ) Krajský úřad Jihomoravského Kraje Na Šabatce 17, Praha 12 Na padesátém 81, Praha 10 Strašnice Žerotínovo nám. 3/ Brno Bodově sledované zdroje znečišťování ovzduší - kategorie vyjmenované zdroje Plošně sledované zdroje ZSJ, doprava. Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k v Jihomoravském kraji - Trvale bydlící osoby, trvale obydlené domy a byty (v členění na ZSJ) Mapové podklady pro zakreslení sledovaných entit, datové podklady o evidovaných zvláště velkých, velkých a středních zdrojích z poplatkové agendy Ředitelství silnic a dálnic ČR Čerčanská 12, Praha 4 Údaje ze sčítání intenzity dopravy Magistrát města Brna Brněnské komunikace a.s. Dominikánské náměstí Brno Renneská třída 1a, Brno Bodově sledované zdroje znečišťování ovzduší nevyjmenované zdroje Sčítání automobilové doprava 8

8 Bilanční údaje (alfanumerická data) Pro sestavení emisní bilance byly využity následující vstupy: Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registrech, jejichž správou je za celu Českou republiku pověřen Český hydrometeorologický ústav. Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší se zdroje znečišťování člení na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle tepelného výkonu a míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování (významné, bodově evidované - vyjmenované zdroje dle přílohy č. 2 a méně významné, plošně sledované zdroje) a podle technického a technologického uspořádání (spalovací zdroje, spalovny odpadů a ostatní zdroje). Jednotlivé dílčí databáze, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Výchozím podkladem pro emisní bilanci významných zdrojů (vyjmenovaných v příloze č. 2) jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování za rok 2011, předané do ČHMÚ prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Pro celostátní emisní bilance malých, plošně sledovaných zdrojů je využíván model aktualizace údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného ČSÚ, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů fosilních paliv spalovaných v domácnostech. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské a.s., energetické a.s., teplárenské podniky). Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z domácích topenišť na úrovni jednotlivých obcí. Součástí bilance VOC jsou i emise z plošného použití rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou v ISPOP evidovány (venkovní použití, spotřeba v domácnostech, apod.). Bilance mobilních zdrojů zahrnuje emise ze silniční (včetně emise VOC z odparů palivového systému benzínových vozidel), železniční, letecké a vodní dopravy a dále emise z nesilničních zdrojů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, stavební stroje, údržba zeleně, apod.). Výpočet emisí z dopravy zajišťuje dle vlastní metodiky CDV Brno. Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypočítaného podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. V souladu s metodikou pro stanovení emisí v rámci směrnice o emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty pouze emise vnitrostátní dopravy, emise mezinárodní dopravy a emise letadel pouze přelétávajících území ČR do této bilance zahrnuty nejsou. Databázi významných stacionárních zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., spravuje ČHMÚ Praha - úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro emisní bilanci látek znečišťujících ovzduší pro významné zdroje jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence (SPE), předané do ČHMÚ prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), provozovaného CENIA podle zákona č. 25/2008 Sb. Výsledná databáze vyjmenovaných (významných) stacionárních zdrojů je na ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze typu.dbf ve struktuře typizované sestavy SPE (kompletní sestava souhrnné 9

9 provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky) a SYMOS (emisní bilance na jednotlivé komínyprůduchy pro účely modelování). Datovými podklady pro výpočet emisí z neevidovaných malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší spalovacích procesů byly emise vypočtené v ČHMÚ ze statistických údajů ze sčítání lidu bytů a domů ČSÚ, které byly aktualizovány a verifikovány z podkladů plynárenských společností na úroveň stavu skladby paliv roku Ve vypočtených emisích jsou zohledněny kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv. Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých obcí, u statutárních měst za území městských částí. V případě emisí VOC a benzenu z používání rozpouštědel a nátěrových hmot (venkovní použití, spotřeba v domácnostech, apod.) byly podkladem odborné odhady ČHMÚ z celostátní bilance, rozpočtené v poměru počtu obyvatel na jednotlivé obce, u statutárních měst na území městských částí. Emise ze silniční dopravy na hlavní komunikační síti byly vypočteny emisním modelem MEFA 13, pro ostatní segmenty dopravních emisí (nesčítaná doprava, vodní, železniční a letecká doprava, zemědělství a lesnictví, nesilniční mobilní stroje, armáda) byly použity údaje ČHMÚ Praha, zpracované na podkladě dat CDV Brno Geodata (mapové podklady) Geodata jednak doplňují informaci o rozložení emisní zátěže daného územního celku sledovanými škodlivinami (např. lokalizace bodově sledovaných zdrojů REZZO), jednak umožňují přehlednější vizualizaci bilančních údajů jejich přímým promítnutím do řešeného území (např. prezentační bilanční výstupy v členění dle správních celků, výsledky modelování koncentrací sledovaných škodlivin ve formě imisních map apod.). Geodata dále významně rozšiřují škálu analytických operací s daty usnadňují vzájemné konfrontace dat v konkrétním území, selekci dat jak z hlediska jejich atributů, tak z hlediska územních souvztažností atd. Vzhledem ke zvolenému způsobu jejich zpracování (dynamické propojení mapové složky v GIS s číselnými atributy v datovém skladu) je zaručena i jejich parciálně automatizovaná aktualizace současně s aktualizací alfanumerické části bilančních dat. Geografický informační systém (GIS) se tak stává jednotícím prostředím, ve kterém se ve formě geodat mohou setkávat výsledky z nejrůznějších výstupů (územní plánování, infrastruktura, chráněná území, životní prostředí, energetika atd.) a kde mohou být sledovány a vyhodnocovány vzájemné vazby či prolínání jinak obtížně porovnatelných entit. Mapové podklady (vrstvy GIS) obsahují následující údaje a informace: Hranice územních jednotek v řešeném území hranice statutárního města Brna (NUTS3), hranice obcí s rozšířenou působností (ORP3), hranice katastrálních území (KU), hranice obcí (ZUJ) a hranice základních sídelních jednotek (ZSJ), rok 2010, Trasování komunikací (pozemní komunikace v členění dle druhu - třídy, drážní komunikace, cesty, mosty atd.), Adresní body využití pro digitalizaci lokalizace bodově sledovaných zdrojů REZZO, Výškopis vrstevnice DMU25, digitální model terénu, 10

10 Rastrové mapy podkladové mapy pro projekci bodově sledovaných veličin, Referenční body síť referenčních bodů, ve kterých jsou vypočteny charakteristiky znečištění ovzduší pro sledované znečišťující látky, Plošné zdroje znečišťování ovzduší vrstva méně významných středních zdrojů kategorie v součtu za jednotlivé ÚTJ, vrstva neevidovaných malých stacionárních zdrojů v součtu za obce, modelově vypočteno z dat SLBD 2011, ČHMÚ, stav roku Data geografického charakteru v rozsahu týkajícím se zpracování GRS jsou uložena v prostředí ArcGIS Desktop v.9.x v modulu ArcMap (mapové výstupy v projektech.mxd Esri ArcMap Document). V souladu se zadáním jsou geografická data v projektu uložena ve formátu ESRI shapefile (.SHP). V atributových tabulkách geografických dat nově vytvořených vrstev byly ponechány jen informace vztahující se k polohopisným údajům sledované entity (výměry, souřadnice), popř. údaje nutné pro základní popis (Labels) prvku (např. název obce) a slinkování s doplňkovými údaji v alfanumerické části projektu ( cizí klíč např. identifikátor zdroje apod. - Joins). Doplňkové atributové informace k jednotlivým geovrstvám jsou uloženy v Accesové databázi (.MDB). Z geodat byly dále vytvořeny vrstvy (.LYR), které obsahují nastavení vrstev v mapových projektech (.MXD) souřadný systém, popis legendy, popis a nastavení formátu atributů vrstvy, navázání (join) geografických informací na doplňkové atributy v alfanumerické databázi (tabulky datového skladu v MS Access) apod. Z věcně příbuzných vrstev byly dále vytvořeny skupiny (Group Layers), které usnadní tvorbu samotných mapových výstupů. S ohledem na přenositelnost celého projektu byl při zpracování vrstev (.LYR) a samotných mapových projektů (.MXD) kladen důraz na relativní adresaci ke zdrojovým geografickým datům Odvozená data Na základě upravených a opravených převzatých dat byl navržen model výpočtu nesledovaných, chybějících a odvozených údajů, vč. tvorby a způsobu využití přepočítacích koeficientů za účelem sestavení bilancí výchozího roku. Jedná se o nesledované nebo chybějící údaje, které byly získány buď výpočtem z primárních převzatých údajů za použití přepočítacích vztahů (fyzikální převody, normované faktory, koeficienty, účinnosti apod.) nebo stanoveny modelově na základě předem definovaných předpokladů a zjednodušení. Modelový výpočet spotřeby paliva (a následně emisí sledovaných škodlivin) byl použit především pro stanovení spotřeby paliv v lokálních topeništích. Datovými podklady pro výpočet byly statistické údaje z ČSÚ z roku 2011 (ze sčítání lidu, bytů a domů). Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na řešeném území (podklady TEKO Praha). Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých městských částí. Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje: Počet trvale obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci. 11

11 Průměrná výměra trvale obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a byty v bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna). Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, elektřina, plyn). Skladba spotřeby tuhých paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů tuhých paliv). Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost). Uvažovaná potřeba tepla na 1 m 2 vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy. Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na spotřebu paliva). Počet odběratelů z podkladů plynárenských společností členění dle pásem odběru. Pro výpočet emisí u lokálních topenišť s tuhými palivy byly použity kvalitativní znaky průměrného hypotetického tuhého paliva spalovaného v Jihomoravském kraji v roce 2011, které byly stanoveny na základě údajů z materiálů ČHMÚ, zpracovaných pro účely emisních bilancí v TEKO Praha: Tabulka 2: Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv, spalovaných v REZZO 3, Jihomoravský kraj, 2011 Druh paliva Výhřevnost paliva Q r i Obsah vody v původním palivu W r t Obsah popelovin v bezvodém stavu A d Obsah síry v bezvodém stavu S d t Obsah popelovin v původním palivu A p Obsah síry v původním palivu S p % z celkové spotřeby v GJ [MJ/kg] [%] [%] [%] [%] [%] [%] Koks 27,319 9,171 9,165 0,476 8,325 0,433 6,39% Černé uhlí tříděné 31,920 3,900 4,400 0,410 4,228 0,394 7,13% Hnědé uhlí tříděné 17,747 30,100 9,729 1,107 6,800 0,774 81,59% Brikety hnědouhelné 23,808 11,460 8,790 0,512 7,783 0,453 4,90% Celkem 19,011 27,328 9,441 1,027 6,861 0, ,00% Průměrné tuhé palivo vykazuje následující kvalitativní znaky: Q i = 19,011 MJ/kg, A P = 6,861, S p = 0,746 Emisní faktor pro výpočet roční emise NO x byl stanoven jako hmotnostní vážený součin jednotlivých druhů tuhých paliv a činí 2, Výpočet emisních bilancí Sestavení emisí bilance sledovaných znečišťujících látek záviselo na kategorii zdroje znečišťování ovzduší. 12

12 Emise základních znečišťujících látek u bodově sledovaných zdrojů (vyjmenovaných zdrojů dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb.) byly ve výchozím roce převzaty ve výši evidované a ověřené ČHMÚ v databázích (dříve REZZO). Tyto údaje byly dále verifikované a v případě nejvýznamnějších zdrojů ověřené i jednáním přímo s provozovateli zdrojů. Výpočet emisí ostatních sledovaných znečišťujících látek a emisí z ostatních neevidovaných malých zdrojů znečišťování ovzduší byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory základních škodlivin (polétavý prach, SO 2, NO x, CO, C x H y ) byly převzaty z metodického pokynu MŽP. Emisní faktory. Pro ostatní sledované škodliviny byly použity vztahy (vzorce) a emisní faktory dodané pro výpočet z ČHMÚ. U tuhých paliv byly pro výpočet použity průměrné parametry (vážené průměry znaků jakosti). Vypočtené (resp. převzaté) emise jsou u bodově sledovaných zdrojů součástí podrobných databází. U plošně sledovaných zdrojů byly emise kumulovány za území jednotlivých obcí (ZÚJ) v zájmovém území Podpůrné databáze Obsahem podpůrných databází jsou především číselníky, dekódující příslušné položky v převzatých datech, dále pak přepočítací koeficienty a faktory, umožňující úpravu vstupů do podoby potřebné ve výstupních bilancích nebo z disponibilních podkladů odvozujících nesledované či chybějící hodnoty (emisní faktory, měrné hodnoty apod.), a kategorizační číselníky a převodníky, zajišťující součet vstupních dat do požadované strukturalizované podoby (kategorizace zdrojů pro bilanční výstupy apod.). Schematické znázornění datových toků a provázanost dat ukazuje následující obrázek: 13

13 Modelový výpočet emisní bilance 1.3. Vyhodnocení datových podkladů Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen zákona), jehož správou je za celou Českou republiku pověřen Český hydrometeorologický ústav. Podle zákona se zdroje člení na stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle technologického určení na spalovací zdroje, spalovny odpadů a jiné 1 zdroje. Podle tepelného příkonu spalovacích zdrojů, rozsahu znečišťování a způsobu sledování se zdroje dělí na jednotlivě evidované (vyjmenované zdroje dle přílohy č. 2 zákona 201/2012 Sb.) a hromadně sledované. Mezi hromadně sledované zdroje patří především vytápění domácností, doprava, provoz nesilničních vozidel, chovy zvířat a použití organických rozpouštědel. Jednotlivé dílčí databáze, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Výchozím podkladem pro prezentovanou emisní bilanci bodově evidovaných zdrojů 2 jsou údaje souhrnné provozní evidence za rok 2011, ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb. 1 zdroje používající organická rozpouštědla, zdroje, v nichž dochází k nakládání s benzínem a ostatní zdroje 2 zvláště velké, velké a střední zdroje podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, účinného v období ohlašování údajů za rok 2011, odpovídající do značné míry zdrojům vyjmenovaným v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 14

14 Pro celostátní emisní bilance hromadně sledovaných spalovacích zdrojů pro vytápění domácností je využíván model využívající výstupy ze Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného ČSÚ v roce 2011, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů paliv spalovaných v domácnostech. Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z vytápění domácností na úrovni základních sídelních jednotek. Emisní bilance dalších hromadně sledovaných stacionárních a mobilních zdrojů je prováděna zpravidla s využitím dostupných aktivitních údajů (především statistických dat ČSÚ) a emisních faktorů. Bilance mobilních zdrojů zahrnuje emise ze silniční (včetně emise VOC z odparů benzínu z palivového systému vozidel), železniční, letecké a vodní dopravy a dále emise z nesilničních zdrojů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, údržba zeleně, apod.). Výpočet emisí z dopravy zajišťuje dle vlastní metodiky CDV Brno. Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypočítaného podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. V souladu s metodikou pro stanovení emisí v rámci směrnice o emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty pouze emise přistávací a odletové fáze, emise letové fáze (cca od 1 km výšky letu) a emise letadel pouze přelétávajících území ČR do této bilance zahrnuty nejsou. Tabulka 3: Kategorie zdrojů skupina podskupina kód kategorie Energetika - spalování paliv Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW Spalování paliv v teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích o celkovém jmenovitém příkonu od 0,3 do 5 MW Spalování paliv v teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích o celkovém jmenovitém příkonu nad 5 MW 2.1. Tepelné zpracování odpadu ve spalovnách Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně 15

15 skupina podskupina kód kategorie 2.4 Biodegradační a solidifikační zařízení Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin) s projektovaným ročním výkonem vyšším než 1 t VOC včetně Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m3/den Energetika ostatní Výroba a zpracování kovů a plastů Přímé procesní ohřevy jinde neuvedené a rozmrazovny Třídění a úprava uhlí, briketárny Výroba koksu koksovací baterie Úprava uhlí a výroba plynů a olejů Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy Výroba železa Výroba oceli Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou pro a více ekvivalentních obyvatel Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW 3.2. Rozmrazovny s přímým ohřevem 3.3. Třídění a jiná studená úprava uhlí 3.4. Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace, sušení) Otop koksárenských baterií Příprava uhelné vsázky Koksování Vytlačování koksu Třídění koksu Chlazení koksu 3.6. Zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a minerálních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů 3.7. Výroba bioplynu Příprava vsázky Spékací pásy aglomerace Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace) Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou Odlévání (vysoká pec) Ohřívače větru Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem 16

16 skupina podskupina kód kategorie Kyslíkové konvertory Elektrické obloukové pece Pánvové pece Elektrické indukční pece s projektovaným výkonem nad 2,5 t/hod 4.4. Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné zpracování o projektovaném výkonu do 10 t včetně zpracované oceli za hodinu Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách Slévárny železných kovů (slitin železa) Metalurgie neželezných kovů Výroba nebo tavení neželezných kovů, slévání slitin, přetavování produktů, rafinace a výroby odlitků Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné zpracování o projektovaném výkonu nad 10 t zpracované oceli za hodinu Kovárny ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s projektovaným tepelným výkonem 1 MW- 5 MW včetně Kovárny ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s projektovaným tepelným výkonem nad 5 MW Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem Žíhací a sušící pece Tavení v elektrické obloukové peci Tavení v elektrické indukční peci Kuplovny Tavení v ostatních pecích kapalná paliva Tavení v ostatních pecích plynná paliva 4.7. Úprava rud neželezných kovů Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů 4.9. Elektrolytická výroba hliníku Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin Zpracování hliníku válcováním Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně nad 30 m3 17

17 skupina podskupina kód kategorie jejich Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový elektrický zpracování příkon je vyšší než 100 kw Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žáruvzdorných jílovců a zpracování produktů odsíření Svařování kovových materiálů, jejichž celkový elektrický příkon je roven nebo vyšší než 1000 kva Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s projektovaným výkonem menším než 1 t pokovené oceli za hodinu včetně Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů procesní vany s projektovaným výkonem větším než 1 t pokovené oceli za hodinu Žárové pokovování zinkem Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice Výroba cementářského slínku v rotačních pecích Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu Výroba vápna v rotačních pecích Výroba vápna v šachtových a jiných pecích Pece pro zpracování produktů odsíření Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v rotačních pecích Zpracování nerostných surovin Výroba materiálů obsahujících azbest Výroba skla, včetně skleněných vláken Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken 5.2. Výroba materiálů a produktů obsahujících azbest 5.3. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování 5.4. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv 5.5. Zpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o projektované kapacitě vyšší než 5 t zpracované skleněné suroviny ročně 5.6. Chemické leštění skla 5.7. Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů, křemence apod Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích 5.9. Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv Výroba keramických výrobků Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu od 5 do 75 t/den včetně 18

18 skupina podskupina kód kategorie Výroba stavebních hmot, těžba a zpracování kamene, nerostů a paliv z povrchových dolů Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu větší než 75 t/den Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den Chemický průmysl Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem Výroba anorganických látek Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů 6.1. Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu 6.2. Výroba epichlorhydrinu (1-chlor-2,3-epoxypropanu) a allylchloridu (1- chlor-2-propenu) 6.3. Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu 6.4. Výroba polyvinylchloridu 6.5. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde 6.6. Výroba a zpracování viskózy 6.7. Výroba gumárenských pomocných přípravků Zpracování dehtu 6.9. Výroba expandovaného polystyrenu Výroba acetylenu mokrou metodou Výroba chloru Výroba kyseliny chlorovodíkové Výroba síry (Clausův proces) Výroba kapalného oxidu siřičitého Výroba kyseliny sírové Výroba amoniaku Výroba kyseliny dusičné a jejích solí Výroba hnojiv Výroba základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů Výroba výbušnin s projektovanou roční produkcí menší 10 t včetně Výroba výbušnin s projektovanou roční produkcí vetší než 10 t 19

19 skupina podskupina kód kategorie Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého Výroba ostatních pigmentů Ropná rafinerie, výroba, zpracování a skladování petrochemickýc h výrobků a jiných kapalných organických látek Ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků Skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče nad m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny) 7.1. Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně 7.2. Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z rostlinných surovin o projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší 7.3 Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z živočišných surovin o projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a vyšší Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl 7.4. Zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok) 7.5. Pražírny kávy o projektovaném výkonu větším než 1 t/den Udírny s projektovaným výkonem na zpracování více než 1000 kg výrobků denně Průmyslové zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené v bodu 7.8., o roční spotřebě materiálu větší než 150 m3 včetně 7.8. Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek 7.9. Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny Výroby papíru a lepenky, které nespadají pod bod Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita je od 1 t/den do 10 t/den včetně Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita větší než 10 t/den včetně Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita je menší než 12 t hotových výrobků denně včetně Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně 20

20 skupina podskupina kód kategorie Výroba dřevěného uhlí Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elekrografitu vypalováním nebo grafitací a zpracování uhlíkatých materiálů Krematoria Veterinární asanační zařízení Chovy hospodářských zvířat 8. Regenerace a aktivace katalysátorů pro katalytické štěpení ve fluidní vrstvě Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně 9.1. Ofset s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Publikační hlubotisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Jiné tiskařské činnosti s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Knihtisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci, s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,01 t/rok; halogenované od 0,1 t/rok Použití organických rozpouštědel 9.6. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 9.5., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok 9.7. Chemické čištění Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v bodech 9.9. až 9.14., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Nátěry dřevěných povrchů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Přestříkávání vozidel opravárenství s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,5 t/rok a nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun/rok Nanášení práškových plastů Nátěry kůže s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Nátěry pásů a svitků 21

21 skupina podskupina kód kategorie Nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 15 tun/rok Navalování navíjených drátů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Nanášení adhezivních materiálů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Impregnace dřeva s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Laminování dřeva a plastů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s projektovanou spotřebou těkavých organických látek od 0,6 t/rok Výroba nátěrových hmot, adhezivních materiálů a tiskařských barev s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 10 t/rok Výroba obuvi s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok Výroba farmaceutických směsí Zpracování kaučuku, výroba pryže s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 5 t/rok Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů Nakládání s benzinem Terminály na skladování benzinu Čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu stacionární zdroje, jejichž roční emise**) 3 tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t stacionární zdroje, jejichž roční emise**) oxidu siřičitého překračuje 8 t Ostatní zdroje stacionární zdroje, jejichž roční emise**) oxidů dusíku vyjádřených jako NO2 překračuje 5 t stacionární zdroje, jejichž roční emise**) těkavých organických látek překračuje 1 t stacionární zdroje, jejichž roční emise**) amoniaku překračuje 5 tun stacionární zdroje, jejichž roční emise**) sulfanu překračuje 0,1 tuny stacionární zdroje, jejichž roční emise**) sirouhlíku překračuje 1 tunu 3 **) roční emise odpovídající projektovanému výkonu nebo kapacitě, předpokládanému využití provozní doby a emisím na úrovni emisního limitu 22

22 skupina podskupina kód kategorie stacionární zdroje, jejichž roční emise**) chloru a jeho anorganických sloučenin překračuje 0,4 tuny (vyjádřeno jako HCl) stacionární zdroje, jejichž roční emise**) fluoru a jeho anorganických sloučenin překračuje 0,1 tuny (vyjádřeno jako HF) Podklady - vyjmenované stacionární zdroje Výchozím podkladem pro prezentovanou emisní bilanci bodově evidovaných zdrojů jsou údaje souhrnné provozní evidence za rok 2011, ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb. Pro účely modelového hodnocení kvality ovzduší (rozptylové studie) byly kromě vyjmenovaných bodových zdrojů lokalizovaných na území statutárního města Brna zahrnuty do zpracování ještě bodové vyjmenované stacionární zdroje v oblasti 10 km od hranic města. V řešeném území statutárního města Brna bylo ve výchozím roce 2011 lokalizováno 740 jednotlivě evidovaných provozoven stacionárních zdrojů, které vykázaly v souhrnné provozní evidenci vypouštění škodlivin prostřednictvím 2 249ti komínů/výduchů. Z tohoto celkového množství bylo 51 provozoven kategorie bývalé REZZO 1 (299 komínů/výduchů) a 689 provozoven kategorie bývalé REZZO 2 (1 950 komínů/výduchů). V bývalé REZZO 1 jsou zahrnuty 4 zdroje centralizovaného zásobování teplem (CZT) Tepláren Brno, a.s.: - Teplárny Brno a.s., Provoz Staré Brno, Rybářská 4 - Teplárny Brno a.s., Provoz Špitálka, Špitálka 6 - Teplárny Brno a.s., Provoz Červený Mlýn, Cimburkova 2 - Teplárny Brno a.s., Provoz Brno sever, Obřanská 60 Z celkového počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., činí více jak tři čtvrtiny zdroje, vyrábějící elektřinu a teplo (kategorie Energetika výroba tepla a el. energie ). Významný počet zdrojů je dále pak evidován ještě v kategorii Použití organických rozpouštědel cca 8 % a Výroba a zpracování kovů a plastů cca 5 %. 23

23 Obrázek 1: Skladba počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav roku 2011 Energetika výroba tepla a el.energie, 77,8% Použití organických rozpouštědel, 7,5% 78% Výroba a zpracování kovů a plastů, 5,5% Nakládání s benzinem, 2,9% Energetika ostatní, 2,3% 2% 2% 3% 5% 8% Ostatní zdroje, 2,1% Zpracování nerostných surovin, 1,1% 0% 1% 1% Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl, 0,6% Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami, 0,2% 24

24 Emise základních škodlivin [t/r] Rozptylová studie Brno 2016 Obrázek 2: Mapa umístění vyjmenovaných, bodově evidovaných, významných stacionárních zdrojů na území statutárního město Brna, stav 2011, členěno dle způsobu využívání zdroje Následující obrázek ilustruje vývoj emisí u zvláště velkých a velkých zdrojů mezi roky Obrázek 3: Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 1, rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2007 rok 2009 rok 2010 rok Tuhé látky SO2 NOx NO2 CO VOC Výkyvy ve vývoji emisí SO 2 jsou způsobeny především zdrojem Teplárny Brno, a.s., Provoz Brno sever a jsou dány změnou mixu spalovaného paliva TTO zemní plyn v daných letech. Vývoj trendu emisí NO x je dán optimalizací provozu opět především v teplárenských zdrojích a provozem SAKO Brno. 25

25 Nejvyšší pokles emisí tuhých látek byl mezi roky zaznamenán ve zdroji Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever (-6,137t). Naopak o +11,735 tun pak ve stejném období vzrostly emise tuhých látek u zdroje Královopolská slévárna, s.r.o.. K největšímu poklesu emisí SO 2 došlo opět u zdroje Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever (-118,714 t/r). Naopak nejvyšší nárůst emisí SO 2 vykázal zdroj Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO (+13,248 t/r). Nejvyšší pokles emisí NO x byl shodně s předešlými znečišťujícími látkami evidován ve zdroji Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever (-45,261 t/r). K významnému poklesu došlo i u dalšího teplárenského zdroje Teplárny Brno a.s. - Provoz Špitálka (-38,288 t/r). Nejvyšší nárůst emisí NO x pak vykázaly zdroje Spalovna a komunální odpadu Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO (+73,647 t/r) a REMET,spol. s r.o. (+23,168). O -9,7 t/r poklesly emise VOC ve zdroji FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o. Naopak o +2,902 t/r vzrostly emise VOC u zdroje Teplárny Brno, a.s. - Výtopna Kamenný Vrch a o + 2,017 t/r u zdroje Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO. Obrázek 4: Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 2, statutární město Brno, V případě středních zdrojů došlo k celkovému meziročnímu zvýšení emisí tuhých látek o +3,39 t/r (o 19,4 %.). Nejvyšší podíl na tomto zvýšení má zdroj STAPPA mix, spol. s r.o. - Brno-střed, který mezi roky zvýšil emise tuhých látek o +2,143 t/r Celkově se emise SO 2 v kategorii zdrojů REZZO2 meziročně snížily o -0,98 t/r (-5,2 %). Nejvyšší pokles 0,783 t/r byl evidován ve zdroji AU Optronics (Czech) s.r.o. Emise NO x se v kategorii zdrojů REZZO2 meziročně snížily celkově o -9,78 t/r (-7,8 %). Nejvyšší pokles zaznamenal zdroj MBNS Kovárna, s.r.o. - Brno-Královo Pole o -2,313 t/r. Emise VOC v případě zdrojů REZZO2 meziročně vzrostly celkově o +16,7 t/r. Na tomto navýšení se nejvíce podílely zdroje VUES Brno s.r.o. - Brno-sever (+2,04 t/r) a Oncomed manufacturing a.s. - Karásek 1 (+ 2,016 t/r). 26

26 Obrázek 5: Emise základních znečišťujících látek z vyjmenovaných, bodově evidovaných, významných stacionárních zdrojů na území statutárního město Brna, stav 2011, členěno dle území městských částí [t/r] Podklady - nevyjmenované zdroje Malé zdroje patří mezi hromadně sledované stacionární zdroje nevyjmenované zdroje a zahrnují emise z vytápění domácností, ze zemědělských činností, ze stavebních prací a z plošného použití organických rozpouštědel. Emise z hromadně sledovaných stacionárních zdrojů se zjišťují na základě statistických údajů a emisních faktorů. Mezi hromadně sledované zdroje patří: Emise z vytápění domácností (ČHMÚ) zahrnuje emise z vytápění trvale obydlených bytů údaje o roční spotřebě paliv zjišťovány metodikou ČHMÚ na základě výsledků SLDB, klimatologických údajů a podkladů od distributorů paliv a energií Emise TZL, PM 10 a PM 2,5 ze stavební činnosti (ČHMÚ) zahrnuje emise z výstavby bytových a nebytových budov, které se zjišťují na základě znalosti podlahové plochy nově dokončených budov v daném roce včetně případných demolic objektů Emise ze zemědělství (ČHMÚ, VÚZT) emise NH 3, TZL, PM 10 a PM 2,5 z chovů hospodářských zvířat a emise NH 3 z aplikace minerálních hnojiv emise PM 10 a PM 2,5 z polních operací při pěstování zemědělských plodin 27

27 Emise VOC z plošného použití organických rozpouštědel (SVÚOM) vychází z dostupných informací (znalostí technologií, znalostí BREF dokumentů, statistických údajů, údajů jednotlivě evidovaných zdrojů, výročních zpráv výrobních svazů nebo asociací, apod.). Datovými podklady pro výpočet emisí z neevidovaných malých stacionárních zdrojů spalovacích procesů byly emise vypočtené v ČHMÚ z celostátně zjišťovaných údajů Sčítání lidu bytů a domů, prováděného ČSÚ v únoru 2011 (sestava STANDARD lokální topeniště - byty podle způsobu vytápění, spotřeby paliv a emise). Podle definitivních výsledků SLDB 2011 bylo k bylo ve statutárním městě Brně sečteno domů. Z celkového počtu domů jich bylo k datu sčítání obydleno (92,7 %). Obydlenost domů je v Brně, po Praze, nejvyšší ze všech krajů ČR a je to dáno především městskou zástavbou, kde jen minimum představují např. domy využívané k individuální rekreaci. Tyto domy představují v rámci ČR většinu neobydlených domů určených k bydlení. Z celkového počtu domů bylo 72,7 % rodinných domů, 23,9 % bytových domů a zbylé 3,4 % byly ostatní budovy (slouží primárně k jiným účelům, ale je v nich minimálně jeden byt např. škola s bytem). Od posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 vzrostl počet obydlených domů o téměř 10 %. Celkem jich bylo v Brně-městě sečteno , z toho domů (12,0 %) v městské části Brnosever. O celkem 81,4 % vzrostl počet obydlených domů v městské části Brno-Kníničky, v Brně- Žabovřeskách zůstaly počty obydlených domů na téměř stejné úrovni. Z celkového počtu obydlených bytů v Brně-městě jich bylo , tj. 17,2 % v Brně-střed. V Brně-Medlánkách se počet obydlených bytů za poslední desetiletí více než zdvojnásobil, z bytů v roce 2001 na bytů v roce Z celkového počtu obydlených bytů jich je pouhých 20,3 % v rodinných domech a zbytek se nachází v bytových domech (78,7 %) popř. v ostatních budovách (1 %). Průměrná velikost bytu činí 57,9 m 2 obytné plochy, zatímco v celorepublikovém průměru je to 65,3 m 2. Ve srovnání s ostatními regiony je to po Praze druhý nejmenší průměr na byt ze všech krajů. Tato skutečnost je však dána především strukturou bytového fondu podle druhu domu. V bytových domech jsou obecně byty menší než v domech rodinných. Počet bytů v obydlených domech v členění dle způsobu vytápění uvádí následující tabulka: Tabulka 4: Výsledky SLDB 2011, počet obydlených bytů podle způsobu vytápění, statutární město Brno, rok 2011 v tom bytové Způsob vytápění Celkem rodinné domy domy ústřední celkem kotelna v domě: na pevná paliva na plyn etážové celkem etážové - používaná energie: uhlí, koks, uhelné brikety etážové - používaná energie: dřevo, dřevěné brikety etážové - používaná energie: plyn

28 Způsob vytápění Celkem v tom rodinné domy bytové domy etážové - používaná energie: elektřina etážové - nezjištěná energie kamna celkem kamna - používaná energie: uhlí, koks, uhelné brikety kamna - používaná energie: dřevo, dřevěné brikety kamna - používaná energie: plyn kamna - používaná energie: elektřina kamna - nezjištěná energie způsob vytápění nezjištěn Pozn.: V tabulce jsou prezentovány výstupy SLBD 2011, ČSÚ jsou uvedeny obydlené byty v rodinných domech a bytových domech, nejsou uvedeny obydlené byty v ostatních budovách. Ve vypočtených emisích jsou zohledněny kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na území statutárního město Brna (podklady TEKO Praha). Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých základních sídelních jednotek (283 plošných stacionárních zdrojů). Ostatní hromadně sledované stacionární zdroje evidované v nevyjmenovaných zdrojích (ze zemědělských činností, ze stavebních prací a z plošného použití organických rozpouštědel) byly z původně celokrajsky bilancovaných vstupů modelově rozčleněny na území obcí s rozšířenou působností (ORP). Obrázek 6: Počet obydlených bytů podle způsobu vytápění používaná energie, SLDB

29 Obrázek 7: Emise základních znečišťujících látek z neevidovaných, malých spalovacích stacionárních zdrojů na území statutárního město Brna, stav 2011, členěno dle území městských částí [t/r] Pro účely modelového hodnocení kvality ovzduší byly kromě REZZO 3, lokalizovaných na území statutárního města Brna, zahrnuty do zpracování ještě REZZO 3 v oblasti 10 km od hranic města v podobě plošných zdrojů za území jednotlivých obcí (v 10-ti km pásmu kolem hranic statutárního města Brna je lokalizováno celkem 128 obcí). V případě emisí VOC a benzenu z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou v evidenčních databázích sledovány (venkovní použití, spotřeba v domácnostech, apod.). tj. v malých plošných zdrojích nevyjmenovaných, byly podkladem odborné odhady ČHMÚ z celostátní bilance, rozpočtené v poměru počtu obyvatel na jednotlivé obce (+ ZÚJ Brna) Podklady - automobilová doprava Emise z dopravy se bilancují jako hromadně sledované mobilní zdroje a zjišťují se na základě statistických údajů o spotřebách pohonných hmot a emisních faktorů. Mezi hromadně sledované mobilní zdroje patří: spalovací emise ze silniční, železniční, vodní a letecké dopravy (CDV) nespalovací emise - otěry pneumatik a brzdového obložení, abraze vozovky (CDV) emise z motorů nedopravních strojů - zemědělské a lesnické stroje (VÚZT) Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypočítaného podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. V souladu s metodikou pro stanovení emisí v rámci směrnice o emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty pouze emise vnitrostátní dopravy, emise mezinárodní dopravy a emise letadel pouze přelétávajících území ČR do této bilance zahrnuty nejsou. 30

30 Emise z hromadně sledovaných mobilních zdrojů automobilová doprava byly modelově stanoveny z podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise byly vypočteny pomocí podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. Emise ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy byly pro statutární město Brno vyčísleny pro 356 km silnic. Obrázek 8: Měrné emise TZL ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy [t/km/r], statutární město Brno, stav

31 Obrázek 9: Měrné emise NO x ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy [t/km/r], statutární město Brno, stav 2011 Obrázek 10: Měrné emise VOC ze silniční dopravy na komunikacích pokrytých sčítáním dopravy [t/km/r], statutární město Brno, stav

32 1.4. Doprava Základním podkladem pro modelové hodnocení kvality ovzduší byla stávající komunikační síť pokrytá celostátním sčítáním dopravy ŘSD z roku Podkladové intenzity byly přepočteny pomocí růstových koeficientů na výpočtový rok Využity byly aktuálně platné technické podmínky Ministerstva dopravy, přičemž samostatně byly přepočteny intenzity osobních a nákladních vozidel. Tato základní síť komunikací byla doplněna o další úseky na území statutárního města Brna (Intenzity dopravy 2012, Brněnské komunikace a.s., Brno). Všechny údaje o intenzitách automobilové dopravy byly standardizovány do struktury potřebné pro emisní výpočet. Na základě kategorizace jednotlivých komunikačních úseků (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. tříd, silnice II. tříd, silnice III. tříd a místní komunikace) byly jednotlivým zdrojům přiřazeny další dopravněinženýrské údaje potřebné k výpočtu množství emisí, tj. rychlost a plynulost dopravního proudu. Z podkladů ČHMÚ byly dále převzaty údaje o emisích z automobilové dopravy mimo sčítanou síť a také z dalších druhů dopravy (vodní, železniční, letecká) a dále ze speciálních kategorií zdrojů (stavebnictví, chovy zvířat, polní práce, stavby, údržba zeleně, armáda, zemědělské stroje) Výpočet emisí z dopravy Emisní výpočet byl pro jednotlivé komunikační úseky proveden emisním modelem MEFA 13 pro výpočtový rok 2011 a odpovídající schéma vozového parku. To bylo každému z úseků přiřazeno na základě kategorizace komunikací. Samotný výpočet emisí z liniových zdrojů byl proveden pro všechny hodnocené znečišťující látky, přičemž v případě suspendovaných částic PM 10 a PM 2,5 a benzo[a]pyrenu byly samostatně vyčísleny primární emise a resuspenze. Další složka emisí suspendovaných částic emise z otěrů brzd a pneumatik byly převzaty z podkladů ČHMÚ. Každému z liniových zdrojů byly pro potřeby imisního výpočtu přiřazeny prostorové souřadnice zdroje, větrná růžice pro danou lokalitu a množství emisí v g.s -1. Celkové emise znečišťujících látek byly pro dopravu z nesčítaných komunikací vypočteny jako rozdíl mezi emisemi z dopravy vykazovanými ČHMÚ po krajích a emisemi ze sčítaných úseků vypočtenými emisním modelem. V případě železniční dopravy, vodní dopravy a všech speciálních kategorií byly taktéž celkové emise převzaty z podkladů ČHMÚ v členění po krajích, v případě letecké dopravy byly předány údaje o celkových emisích pro území republiky. Emise z nesčítané komunikační sítě, z dalších druhů dopravy a ze speciálních kategorií zdrojů byly do modelových výpočtů zahrnuty formou plošných zdrojů. Prostorové rozložení emisí bylo do vstupních sestav pro imisní výpočty přiřazeno pomocí nástrojů GIS, přičemž dle kategorie zdrojů bylo pro tuto operaci rozhodující rozmístění obytné zástavby, komunikací, které nespadají pod prováděné sčítání dopravy, železničních a vodních cest, či letišť. V případě provozu letadel zahrnuty pouze emise z jejich pohybu v prostoru letišť (tzv. LTO cyklus). Všem dopravním zdrojům, tedy jak liniovým, tak plošným, byly dále přiřazeny identifikátory skupiny zdrojů tak, aby bylo možné z výsledků imisního výpočtu vyčlenit příspěvky dle předem nadefinovaných kategorií zdrojů. 33

33 2. Celková emisní bilance Inventarizace emisí znečišťujících látek byla provedena pro škodliviny NO x, PM 10 (vč. sekundární prašnosti), PM 2,5, benzen a benzo(a)pyren. Tabulka 5: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší v členění dle kategorie zdroje, statutární město Brno, výhled 2013 Kategorie zdroje Subkategorie oxidy dusíku NO x (t/r) polétavý prach PM 10 (t/r) polétavý prach PM 2,5 (t/r) benzen (t/r) benzo(a) pyren (kg/r) REZZO 1 Bodové zdroje 552,73 49,08 31,71 0,22 0,01 REZZO 2 Bodové zdroje 115,05 13,63 8,31 0,15 0,00 REZZO 3 Plošné zdroje - spalovací procesy Plošné zdroje - použití organických rozpouštědel 97,40 15,45 12,65 0,01 5,88 17,45 REZZO 3 celkem 97,40 38,84 14,87 17,46 5,88 REZZO 4 Liniové zdroje 1 825,53 821,08 465,06 31,21 22,33 Celkem 2 590,70 922,6 519,95 49,04 28,22 Z grafů (Obrázek 11) vyplývá, že na emisích většiny sledovaných znečišťujících látek mají dominantní vliv mobilní zdroje. S výjimkou SO 2 a VOC je podíl mobilních zdrojů vždy vyšší než 50 %. 34

34 Obrázek 11: Podíl kategorií zdrojů na celkových emisích bilancovaných znečišťujících látek [%], statutární město Brno, stav

35 Tabulka 6: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů, jednotlivě evidované a hromadně sledované zdroje členěné podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav 2011 Kategorie zdrojů / skupina zdrojů PM 2,5 10 Energetika výroba tepla a el. energie 20 Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Vyjmenované zdroje Vytápění domácností Vyjmenované zdroje 30 Energetika ostatní Vyjmenované zdroje 40 Výroba a zpracování kovů a plastů 50 Zpracování nerostných surovin 70 Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl 80 Chovy hospodářských zvířat 90 Použití organických rozpouštědel 100 Nakládání s benzinem Vyjmenované zdroje Vyjmenované zdroje Vyjmenované zdroje Vyjmenované zdroje Vyjmenované zdroje Plošné použití organických rozpouštědel Vyjmenované zdroje 110 Ostatní zdroje Vyjmenované zdroje Výstavba a demolice [t/r] PM 10 [t/r] NO x [t/r] benzen [t/r] B(a)P [kg/r] 7,06 7,65 343,93 0,11 0,01 12,65 15,45 97,40 0,01 5,88 1,48 2,11 215,02 0,00 1,41 2,42 25,56 0,00 14,71 22,24 78,35 0,00 0,00 1,26 4,25 1,97 0,00 0,00 11,82 20,26 1,41 0,00 0,78 8,96 0,82 1,25 1,09 0,24 17,45 0,00 0,00 0,02 1,48 2,53 0,45 0,00 1,44 14, Mobilní zdroje celkem 465,06 821, ,53 31,21 22,33 Celkový součet 519,95 922, ,70 49,04 28,22 36

36 1% 2% 0% 3% 0% 1% 2% 0% 2% 0% 1% 0% 0% 0% 0% 2% 0% 0% 0% 0% 5% 13% 9% 0% 0% 1% 0% 21% 1% 0% 18% 4% 36% 0% 0% 8% 0% 23% 51% 3% 0% 0% 57% 0% 27% 0% 98% 95% 89% 89% 9% 79% 70% 18% 64% 67% 55% 39% 3% 0% 0% 13% Rozptylová studie Brno 2016 Obrázek 12: Podíl skupin stacionárních a mobilních zdrojů na sledovaných znečišťujících látkách [%], jednotlivě evidované a hromadně sledované zdroje členěné podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav % Mobilní zdroje 90% Ostatní zdroje 80% Nakládání s benzinem 70% 90 - Použití organických rozpouštědel 60% 80 - Chovy hospodářských zvířat 50% 70 - Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl 50 - Zpracování nerostných surovin 40% 40 - Výroba a zpracování kovů a plastů 30% 30 - Energetika ostatní 20% 10% 0% PM2,5 PM10 NOx SO2 VOC benzen B(a)P As Cd Ni Pb 20 - Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Energetika výroba tepla a el. energie: vytápění domácností Energetika výroba tepla a el. energie: vyjmenované zdroje 37

37 V souladu s umístěním stacionárních zdrojů a intenzitou dopravy je největší množství emisí produkováno na území městské části Brno střed (Tabulka 7). Tabulka 7: Emise sledovaných znečišťujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojů v členění dle městských částí a kategorií REZZO, Statutární město Brno, stav 2011 Městská část Kategorie zdrojů PM 2,5 [t/r] PM 10 [t/r] NO x [t/r] benzen [kg/r] 1 Brno-střed REZZO 1 3,07 3,82 125,25 0,02 B(a)P [kg/r] REZZO 2 1,96 2,95 21,59 0,02 0,00 REZZO 3 1,77 5,69 19, ,70 0,58 REZZO 4 68,79 121,45 270, ,61 3,30 Součet z Brno-střed 75,59 133,91 436, ,36 3,88 2 Brno-Žabovřesky REZZO 2 0,00 0,00 0,43 0,00 REZZO 3 0,54 1,79 6,28 965,65 0,17 REZZO 4 17,13 30,24 67, ,67 0,82 Součet z Brno-Žabovřesky 17,67 32,04 73, ,33 0,99 3 Brno-Královo Pole REZZO 1 8,20 12,55 69,30 0,01 REZZO 2 0,38 0,56 12,54 0,01 0,00 REZZO 3 1,10 2,89 7, ,14 0,43 REZZO 4 35,61 62,88 139, ,11 1,71 Součet z Brno-Královo Pole 45,29 78,87 229, ,27 2,14 4 Brno-sever REZZO 2 0,07 0,10 4,46 0,01 REZZO 3 1,74 4,86 13, ,62 0,66 REZZO 4 29,10 51,37 114, ,72 1,40 Součet z Brno-sever 30,90 56,33 131, ,34 2,06 5 Brno-Židenice REZZO 1 1,47 2,08 215,04 0,00 REZZO 2 0,06 0,08 1,55 0,01 0,00 REZZO 3 0,73 2,15 7, ,85 0,25 REZZO 4 17,09 30,17 67, ,01 0,82 Součet z Brno-Židenice 19,35 34,48 290, ,86 1,07 6 Brno-Černovice REZZO 1 0,32 0,40 9,53 0,01 REZZO 2 0,28 0,80 2,22 0,00 REZZO 3 0,23 0,72 2,11 360,50 0,08 REZZO 4 15,92 28,12 62, ,73 0,76 Součet z Brno-Černovice 16,76 30,03 76, ,24 0,84 7 Brno-jih REZZO 1 15,29 24,98 78,74 0,04 0,00 38

38 Městská část Kategorie zdrojů PM 2,5 [t/r] PM 10 [t/r] NO x [t/r] benzen [kg/r] REZZO 2 0,24 0,39 8,00 0,05 B(a)P [kg/r] REZZO 3 0,47 1,08 2,72 401,25 0,20 REZZO 4 33,29 58,77 130, ,98 1,60 Součet z Brno-jih 49,29 85,22 220, ,31 1,80 8 Brno-Bohunice REZZO 1 0,13 0,13 2,97 0,00 9 Brno-Starý Lískovec REZZO 2 0,34 0,34 6,98 0,00 0,00 REZZO 3 0,23 1,06 0,87 677,14 0,07 REZZO 4 11,12 19,63 43,65 746,32 0,53 Součet z Brno-Bohunice 11,82 21,17 54, ,46 0,60 REZZO 1 0,04 0,04 1,57 0,00 REZZO 2 0,08 0,08 3,33 0,00 REZZO 3 0,11 0,85 0,96 602,74 0,01 REZZO 4 10,09 17,82 39,62 677,31 0,48 Součet z Brno-Starý Lískovec 10,33 18,78 45, ,05 0,50 10 Brno-Nový Lískovec REZZO 1 0,08 0,08 5,36 0,00 REZZO 2 0,01 0,01 0,81 0,00 REZZO 3 0,24 0,92 0,74 522,20 0,08 REZZO 4 5,40 9,53 21,18 362,15 0,26 Součet z Brno-Nový Lískovec 5,73 10,54 28,08 884,35 0,34 11 Brno-Kohoutovice REZZO 1 0,01 0,01 1,05 0,00 REZZO 2 0,08 0,08 3,90 0,00 REZZO 3 0,26 1,00 1,58 587,71 0,08 REZZO 4 12,24 21,61 48,05 821,51 0,59 Součet z Brno-Kohoutovice 12,59 22,70 54, ,22 0,67 12 Brno-Jundrov REZZO 2 0,01 0,01 1,39 0,00 REZZO 3 0,34 0,60 1,58 192,28 0,15 REZZO 4 3,88 6,84 15,22 260,16 0,19 Součet z Brno-Jundrov 4,23 7,46 18,18 452,44 0,34 13 Brno-Bystrc REZZO 1 0,63 0,96 7,22 0,00 0,00 REZZO 2 0,14 0,14 6,79 0,00 REZZO 3 0,60 2,02 1, ,86 0,23 REZZO 4 27,25 48,10 106, ,55 1,31 39

39 Městská část Kategorie zdrojů PM 2,5 [t/r] PM 10 [t/r] NO x [t/r] benzen [kg/r] B(a)P [kg/r] Součet z Brno-Bystrc 28,61 51,22 122, ,41 1,54 14 Brno-Kníničky REZZO 2 0,00 0,00 0,14 0,00 REZZO 3 0,07 0,13 0,65 47,41 0,03 REZZO 4 1,34 2,36 5,25 89,84 0,06 Součet z Brno-Kníničky 1,41 2,49 6,05 137,25 0,09 15 Brno-Komín REZZO 2 0,12 0,16 2,79 0,00 REZZO 3 0,28 0,73 2,32 345,99 0,10 REZZO 4 10,77 19,02 42,28 722,90 0,52 Součet z Brno-Komín 11,16 19,90 47, ,89 0,62 16 Brno-Medlánky REZZO 2 0,17 0,23 1,42 0,02 REZZO 3 0,19 0,56 1,02 269,18 0,07 REZZO 4 2,47 4,36 9,69 165,62 0,12 Součet z Brno-Medlánky 2,83 5,15 12,13 434,82 0,19 17 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Součet z Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 18 Brno-Maloměřice a Obřany Součet z Brno-Maloměřice a Obřany REZZO 1 0,03 0,03 1,90 0,00 REZZO 2 0,06 0,06 4,11 0,00 REZZO 3 0,93 1,87 5,48 713,82 0,40 REZZO 4 15,72 27,76 61, ,06 0,75 16,74 29,72 73, ,87 1,15 REZZO 1 1,05 1,05 27,73 0,11 0,01 REZZO 2 0,11 0,17 1,51 0,00 0,00 REZZO 3 0,64 1,11 2,63 253,77 0,30 REZZO 4 8,71 15,38 34,20 584,65 0,42 10,52 17,72 66,07 838,54 0,72 19 Brno-Vinohrady REZZO 2 0,03 0,04 0,82 0,01 REZZO 3 0,15 0,90 0,08 621,18 0,04 REZZO 4 5,82 10,28 22,85 390,74 0,28 Součet z Brno-Vinohrady 6,00 11,23 23, ,93 0,31 40

40 Městská část Kategorie zdrojů PM 2,5 [t/r] PM 10 [t/r] NO x [t/r] benzen [kg/r] 20 Brno-Líšeň REZZO 1 1,16 2,68 1,33 0,03 REZZO 2 2,39 3,09 0,79 0,00 B(a)P [kg/r] REZZO 3 1,02 2,64 4, ,38 0,42 REZZO 4 27,68 48,87 108, ,78 1,33 Součet z Brno-Líšeň 32,25 57,28 115, ,19 1,75 21 Brno-Slatina REZZO 1 0,01 0,01 0,42 0,01 REZZO 2 0,75 2,35 4,29 0,01 REZZO 3 0,37 0,99 2,56 422,75 0,15 REZZO 4 20,48 36,16 80, ,58 0,98 Součet z Brno-Slatina 21,60 39,50 87, ,35 1,13 22 Brno-Tuřany REZZO 1 0,13 0,15 4,07 0,00 0,00 REZZO 2 0,39 0,84 20,47 0,01 0,00 REZZO 3 0,46 0,83 3,25 255,95 0,20 REZZO 4 27,30 48,20 107, ,31 1,31 Součet z Brno-Tuřany 28,28 50,03 134, ,27 1,51 23 Brno-Chrlice REZZO 1 0,08 0,10 1,25 0,00 0,00 REZZO 2 0,57 0,95 3,69 0,00 REZZO 3 0,34 0,62 1,57 165,81 0,16 REZZO 4 13,18 23,27 51,74 884,59 0,63 Součet z Brno-Chrlice 14,17 24,94 58, ,40 0,79 24 Brno-Bosonohy REZZO 2 0,05 0,17 0,06 0,00 REZZO 3 0,44 0,63 1,37 111,79 0,22 REZZO 4 14,52 25,64 57,01 974,73 0,70 Součet z Brno-Bosonohy 15,02 26,44 58, ,51 0,91 25 Brno-Žebětín REZZO 2 0,01 0,01 0,53 0,00 REZZO 3 0,71 0,96 2,25 167,42 0,35 REZZO 4 19,00 33,54 74, ,06 0,91 Součet z Brno-Žebětín 19,72 34,52 77, ,48 1,26 26 Brno-Ivanovice REZZO 2 0,01 0,01 0,44 0,00 REZZO 3 0,32 0,45 1,38 76,52 0,15 REZZO 4 6,50 11,47 25,51 436,10 0,31 Součet z Brno-Ivanovice 6,82 11,92 27,33 512,63 0,47 41

41 Městská část Kategorie zdrojů PM 2,5 [t/r] PM 10 [t/r] NO x [t/r] benzen [kg/r] B(a)P [kg/r] 27 Brno-Jehnice REZZO 3 0,26 0,35 0,87 51,57 0,13 REZZO 4 2,03 3,59 7,99 136,54 0,10 Součet z Brno-Jehnice 2,30 3,95 8,86 188,11 0,23 28 Brno-Ořešín REZZO 3 0,12 0,15 0,40 27,13 0,06 REZZO 4 0,89 1,57 3,50 59,87 0,04 Součet z Brno-Ořešín 1,01 1,73 3,90 87,00 0,10 29 Brno-Útěchov REZZO 3 0,23 0,29 0,66 35,50 0,12 REZZO 4 1,73 3,06 6,80 116,20 0,08 Součet z Brno-Útěchov 1,96 3,35 7,46 151,70 0,20 Celkový součet 519,95 922, , ,56 28,22 Obrázek 13: Emise sledovaných škodlivin (tun/rok resp. kg/rok), stacionární a mobilní zdroje, statutární město Brno, členěno dle městských částí, stav

42 Emise tuhých znečišťujících látek a suspendovaných částic tuhých látek PM 2,5 a PM 10 Na emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) se zcela dominantním způsobem podílejí mobilní zdroje. Stejně tak se mobilní zdroje (REZZO 4) podílejí dominantně na emisích frakcí jemných částic PM 10 a PM 2,5. Mnohem méně významný je podíl zdrojů kategorie REZZO1 zvláště velkých a velkých zdrojů (6%). Z vyjmenovaných jednotlivě sledovaných bodových zdrojů dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. se na emisích frakce PM 10, PM 2,5 a tuhých znečišťujících látek nejvýznamněji podílí skupina Zpracování nerostných surovin. Obrázek 14: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích PM 10 a PM 2,5, statutární město Brno, stav 2011 Obrázek 15: Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích tuhých znečišťujících, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav 2011 tuhé zn.látky 0,7% 0,2% 0,1% 0,8% 0,1% 0,6% 0,1% 0,0% 0,0% 0,8% Energetika výroba tepla a el. energie, 0,61% Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami, 0,06% Energetika ostatní, 0,1% Výroba a zpracování kovů a plastů, 0,73% Zpracování nerostných surovin, 0,2% 96,5% Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl, 0,81% Chovy hospodářských zvířat, 0,13% Použití organických rozpouštědel, 0,04% Nakládání s benzinem, 0% Ostatní zdroje, 0,8% Mobilní zdroje celkem, 96,5% 43

43 Obrázek 16: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM 10, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav 2011 PM 10 2,5% 0,3% 2,4% 0,2% 0,5% 2,2% 1,0% 0,1% Energetika výroba tepla a el. energie, 2,51% Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami, 0,23% Energetika ostatní, 0,26% 0,0% 1,8% Výroba a zpracování kovů a plastů, 2,41% Zpracování nerostných surovin, 0,46% Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl, 2,2% Chovy hospodářských zvířat, 0,97% 89,0% Použití organických rozpouštědel, 0,14% Nakládání s benzinem, 0% Ostatní zdroje, 1,84% Mobilní zdroje celkem, 88,99% Obrázek 17: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích PM 2,5, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav 2011 PM 2,5 3,8% 0,3% 0,3% 2,8% 0,2% 0,2% 2,3% 0,2% 0,0% 0,6% Energetika výroba tepla a el. energie, 3,79% Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami, 0,29% Energetika ostatní, 0,27% Výroba a zpracování kovů a plastů, 2,28% Zpracování nerostných surovin, 0,24% Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl, 2,27% Chovy hospodářských zvířat, 0,15% 89,4% Použití organických rozpouštědel, 0,16% Nakládání s benzinem, 0% Ostatní zdroje, 0,56% Mobilní zdroje celkem, 89,44% 44

44 V některých městských částech mají poněkud významnější podíl na emisích tuhých znečišťujících látek průmyslové (vyjmenované) zdroje. Nicméně dominantní je ve všech městských částech podíl zdrojů mobilních. Obrázek 18: Podíl kategorií zdrojů na emisích tuhých znečišťujících látek, statutární město Brno, členěno dle městských částí, stav 2011 (t/r) Vyjmenované stacionární zdroje nemají zásadní podíl na celkových emisích tuhých znečišťujících látek ani jemné frakce PM 10 a PM 2,5. Tabulka 8: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých zneč. látek ve statutárním městě Brně, stav 2011 (t/r) Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny 1 REZZO 1 Eligo a.s. - odštěpný závod Brno [t/r] TZL PM 10 PM 2,5 podíl zdroje [%] z celku v rámci kraje [t/r] podíl zdroje [%] z celku v rámci kraje [t/r] podíl zdroje [%] z celku v rámci kraje 33,151 6,92% 19,911 7,46% 11,636 6,04% 2 KRÁLOVOPOLSKÁ 13,208 2,76% 8,584 3,22% 4,707 2,44% 45

45 TZL PM 10 PM 2,5 Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny SLÉVÁRNA, s.r.o. [t/r] podíl zdroje [%] z celku v rámci kraje [t/r] podíl zdroje [%] z celku v rámci kraje [t/r] podíl zdroje [%] z celku v rámci kraje 3 Slévárna HEUNISCH Brno, s.r.o. 4 FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o. - FERAMO MI 4,109 0,86% 2,167 0,81% 0,746 0,39% 3,467 0,72% 2,286 0,86% 1,295 0,67% 5 Šmeral Brno a.s. 3,313 0,69% 2,224 0,83% 1,511 0,78% 6 KRÁLOVOPOLSKÁ, a.s. 3,030 0,63% 2,845 1,07% 2,375 1,23% 7 REZZO 2 ZETOR KOVÁRNA, s.r.o. - kovárna, Brno-Líšeň 8 REZZO 1 REMET,spol. s r.o. - provoz Brno 9 Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO 10 REZZO 2 STAPPA mix, spol. s r.o. - Brno-střed 2,733 0,57% 2,533 0,95% 2,204 1,14% 2,510 0,52% 2,310 0,87% 2,059 1,07% 2,442 0,51% 2,076 0,78% 1,465 0,76% 2,155 0,45% 1,293 0,48% 0,755 0,39% Celkem 70,118 14,64% 46,228 17,33% 28,754 14,92% Zdroj dat: ČHMÚ, ISPOP, stav

46 Obrázek 19: Nejvýznamnější bodové zdroje emisí tuhých znečišťujících látek, statutární město Brno, stav 2011 (t/r) Emise oxidů dusíku NOx Na emisích NO X se zcela dominantním způsobem podílejí zdroje kategorie REZZO4 mobilní zdroje. Významný je rovněž podíl zdrojů kategorie REZZO1 zvláště velkých a velkých zdrojů (21%). Významnost dopravy na emisích NO X je doložena rovněž vyhodnocením emisních příspěvků kategorií zdrojů dle zákona č. 201/2012 Sb. Z vyjmenovaných jednotlivě sledovaných bodových zdrojů dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. se na emisích nejvýznamněji podílí skupina Energetika výroba el. energie a tepla. 47

47 Obrázek 20: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích NO x, statutární město Brno, stav 2011 NO x REZZO 4 70,5% REZZO 1 21,3% REZZO 2 4,4% REZZO 3 3,8% Obrázek 21: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích NO x, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav 2011 NO x Energetika výroba tepla a el. energie, 17,04% Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami, 8,3% Energetika ostatní, 0,99% Výroba a zpracování kovů a plastů, 3,02% 70,5% Zpracování nerostných surovin, 0,08% 17,0% 8,3% Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl, 0,06% Chovy hospodářských zvířat, 0% Použití organických rozpouštědel, 0,04% 1,0% Nakládání s benzinem, 0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 3,0% Ostatní zdroje, 0,02% Mobilní zdroje celkem, 70,47% V jednotlivých městských částech se situace ve významu skupin zdrojů na emisích NO X liší a to v souvislosti s umístěním vyjmenovaných stacionárních zdrojů. V některých oblastech má 48

48 významnější podíl energetika, resp. tepelné zpracování odpadu. Podíl mobilních zdrojů je však přesto nejvýznamnější. Obrázek 22: Podíl kategorií zdrojů na emisích NO x, statutární město Brno, členěno dle městských částí, stav 2011 (t/r) Z vyjmenovaných stacionárních zdrojů se na emisích NO X podílí nejvýznamněji provoz Spalovny. Tabulka 9: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi oxidů dusíku NO x ve statutárním městě Brně, stav 2011 (t/r) Pořadí Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny 1 REZZO 1 Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO [t/r] podíl zdroje [%] z celku 215,021 8,30% 2 Teplárny Brno a.s. - Provoz Špitálka 119,348 4,61% 3 REMET,spol. s r.o. - provoz Brno 67,006 2,59% 4 Teplárny Brno a.s. - Provoz Červený Mlýn 65,583 2,53% 5 Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever 27,733 1,07% 6 REZZO 2 Honeywell, spol.s r.o. - HTS CZ o.z. 19,580 0,76% 7 REZZO 1 Teplárny Brno, a.s. - Teyschlova 33 7,221 0,28% 8 Nová Mosilana, a.s. 6,084 0,23% 49

49 Pořadí Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny [t/r] podíl zdroje [%] z celku 9 Teplárny Brno, a.s. - Výtopna Kamenný Vrch 5,359 0,21% 10 Eligo a.s. - odštěpný závod Brno 4,700 0,18% Celkem 537,635 20,75% Zdroj dat: ČHMÚ, ISPOP, stav 2011 Obrázek 23: Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí NO x, statutární město Brno, stav 2011 (t/r) Emise oxidu siřičitého SO 2 Na emisích se nejvýznamněji podílejí zdroje kategorie REZZO1 zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší. Dle vyhodnocení v souladu s přílohou č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. se na emisích podílí nejvýznamněji skupina Energetika výroba tepla a el. energie. 50

50 Obrázek 24: Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích SO 2, statutární město Brno, stav 2011 SO 2 REZZO 2 11,7% REZZO 3 8,7% REZZO 4 12,8% REZZO 1 66,8% Obrázek 25: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích SO 2, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav 2011 SO 2 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 3,3% 0,2% 5,8% 12,8% 17,7% 60,1% Energetika výroba tepla a el. energie, 60,15% Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami, 17,71% Energetika ostatní, 5,82% Výroba a zpracování kovů a plastů, 32,7% Zpracování nerostných surovin, 0,02% Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl, 0,1% Chovy hospodářských zvířat, 0% Použití organických rozpouštědel, 0% Nakládání s benzinem, 0% Ostatní zdroje, 0,15% Mobilní zdroje celkem, 12,77% V návaznosti na umístění vyjmenovaných bodových zdrojů skupiny Energetika výroba tepla a el. energie nebo Energetika výroba tepla (domácnosti) se odvíjí podíl těchto uvedených skupin na celkových emisích SO 2. 51

51 Obrázek 26: Podíl kategorií zdrojů na emisích SO 2, statutární město Brno, členěno dle městských částí, stav 2011 (t/r) Na emisích SO 2 se podílejí vyjmenované stacionární zdroje dominantně. Nejvýznamnější je podíl provozu Brno sever společnosti Teplárny Brno a.s. Tabulka 10: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi SO 2 ve statutárním městě Brně, stav 2011 (t/r) Pořadí Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny [t/r] podíl zdroje [%] z celku 1 REZZO 1 Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever 65,980 44,69% 2 Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO 26,155 17,72% 3 REZZO 2 Honeywell, spol.s r.o. - HTS CZ o.z. 8,455 5,73% 4 ERDING, a.s. - Kraví Hora, Brno-střed 6,275 4,25% 5 REZZO 1 FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o. - FERAMO MI 6 Ústav využití plynu Brno, s.r.o. - bioplynová stanice Černovice 3,823 2,59% 0,964 0,65% 7 REZZO 2 AU Optronics (Czech) s.r.o. 0,652 0,44% 8 REZZO 1 Slévárna HEUNISCH Brno, s.r.o. 0,621 0,42% 52

52 Pořadí Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny [t/r] podíl zdroje [%] z celku 9 REZZO 2 JaNo, s.r.o. - Brno-střed 0,470 0,32% 10 REZZO 1 Teplárny Brno, a.s. - Teyschlova 33 0,255 0,17% Celkem 113,650 76,99% Zdroj dat: ČHMÚ, ISPOP, stav 2011 Obrázek 27: Nejvýznamnější bodové zdroje emisí SO 2, statutární město Brno, stav 2011 (t/r) Emise benzenu Na emisích benzenu se podílí zejména zdroje kategorie REZZO4. Významný je však rovněž podíl zdrojů REZZO3. Zdroje REZZO1 a REZZO2 nemají podstatný vliv na celkovou úroveň emisí. 53

53 Obrázek 28: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzenu, statutární město Brno, stav 2011 benzen REZZO 1 0,5% REZZO 2 0,3% REZZO 4 63,6% REZZO 3 35,6% Obrázek 29: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzenu, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav 2011 benzen 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Energetika výroba tepla a el. energie, 0,24% Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami, 0% Energetika ostatní, 0% Výroba a zpracování kovů a plastů, 0% 36,1% Zpracování nerostných surovin, 0% 63,6% Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl, 0% Chovy hospodářských zvířat, 0% 0,0% 0,0% Použití organických rozpouštědel, 36,08% Nakládání s benzinem, 0,04% Ostatní zdroje, 0% Mobilní zdroje celkem, 63,65% V souvislosti s intenzitou dopravy a s množstvím použitých rozpouštědel se v jednotlivých městských částech mění podíl těchto kategorií zdrojů na emisích benzenu. 54

54 Obrázek 30: Podíl kategorií zdrojů na emisích benzenu, statutární město Brno, členěno dle městských částí, stav 2011 (t/r) Bodové vyjmenované zdroje mají naprosto nevýznamný podíl na emisích benzenu (max. 0,22%). Tabulka 11: Deset zdrojů s nejvyššími emisemi benzenu ve statutárním městě Brně, stav 2011 (kg/r) Pořadí Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny [kg/r] podíl zdroje [%] z celku 1 REZZO 1 Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever 109,211 0,22% 2 FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o. - FERAMO MI 35,400 0,07% 3 ZETOR TRACTORS a.s. 20,060 0,04% 4 REZZO 2 IG Watteeuw ČR s.r.o. - Brno-jih 18,730 0,04% 5 REZZO 1 KAROSERIA a.s. 17,415 0,04% 6 REZZO 2 Dopravní podnik města Brna, a.s. - Hudcova, Brno- Medlánky 16,535 0,03% 7 REZZO 1 Bosch Rexroth, spol. s r.o.- provozovna Těžební 16,035 0,03% 8 REZZO 2 oncomed manufacturing a.s. - Karásek 1 11,980 0,02% 55

55 Pořadí Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny [kg/r] podíl zdroje [%] z celku 9 POCLAIN HYDRAULICS, s.r.o. 10,545 0,02% 10 FK system - povrchové úpravy, s.r.o. - Brno-Královo Pole 9,920 0,02% Celkem 265,831 0,54% Zdroj dat: ČHMÚ, ISPOP, stav 2011 Obrázek 31 Nejvýznamnější bodové zdroje emisí benzenu, statutární město Brno, stav 2011 (kg/r) 56

56 Emise benzo(a)pyrenu Rovněž na emisích benzo(a)pyrenu se podílí nejvýznamněji doprava (REZZO4). Méně významný než u emisí benzenu je podíl kategorie REZZO3 (20%). Obrázek 32: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzo(a)pyrenu, statutární město Brno, stav 2011 B(a)P REZZO 1 0,05% REZZO 2 0,000% REZZO 3 20,8% REZZO 4 79,1% Obrázek 33: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích benzo(a)pyrenu, členěno podle skupin v návaznosti na přílohu č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., statutární město Brno, stav 2011 benzo(a)pyren 79,1% Energetika výroba tepla a el. energie, 20,86% Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami, 0% Energetika ostatní, 0% Výroba a zpracování kovů a plastů, 0,02% Zpracování nerostných surovin, 0% 20,9% Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl, 0% Chovy hospodářských zvířat, 0% Použití organických rozpouštědel, 0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Nakládání s benzinem, 0% Ostatní zdroje, 0% Mobilní zdroje celkem, 79,12% 57

57 Podle intenzity dopravy a způsobu vytápění v domácnostech se v jednotlivých městských částech mění podíl těchto kategorií zdrojů na emisích benzo(a)pyrenu. Obrázek 34: Podíl kategorií zdrojů na emisích benzo(a)pyrenu, statutární město Brno, členěno dle městských částí, stav 2011 (kg/r) Podíl bodových zdrojů na emisích benzo(a)pyrenu je zanedbatelný (max. 0,02%). Tabulka 12: Deset bodových zdrojů s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu ve statutárním městě Brně, stav 2011 (kg/r) Pořadí Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny [kg/r] podíl zdroje [%] z celku 1 REZZO 1 Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever 0, ,02% 2 Teplárny Brno, a.s. - Teyschlova 33 0, ,01% 3 FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o. - FERAMO MI 0, ,01% 4 REMET,spol. s r.o. - provoz Brno 0, ,00% 5 REZZO 2 STAVOTES, spol. s r.o. 0, ,00% 6 WOMBAT Šmahova 0, ,00% 58

58 Pořadí Kategorie zdrojů Provozovatel / název provozovny [kg/r] podíl zdroje [%] z celku 7 ERDING, a.s. - Kraví Hora, Brno-střed 0, ,00% 8 CARent, a.s. - Brno-Židenice 0, ,00% 9 REZZO 1 Brněnská obalovna, s.r.o. - obalovna Chrlice 0, ,00% 10 REZZO 2 AZ SERVIS, a.s. - Brno-Maloměřice 0, ,00% Celkem 0, ,05% Zdroj dat: ČHMÚ, ISPOP, stav 2011 Obrázek 35: Nejvýznamnější zdroje emisí benzo(a)pyrenu, statutární město Brno, stav 2011 (kg/r) 3. Vyhodnocení automatického imisního monitoringu AIM 3.1. Síť imisního monitoringu V rámci aglomerace Brno se na měření kvality ovzduší podílí 3 organizace, které mají autorizaci k měření stavu venkovního ovzduší. Jedná se o Český hydrometeorologický ústav (modré lokality na obr. níže), statutární město Brno (zelené lokality na obr. níže) a Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (červené lokality na obr. níže). Přehled a charakteristiku lokalit uvádí Tabulka 13 a Obrázek 36, následující Tabulka 14 pak zobrazuje měřící programy a měřené škodliviny. 59

59 Tabulka 13: Přehled lokalit imisního monitoringu, aglomerace Brno Název lokality Klasifikace Vlastník Kraj Zem. délka Zem. šířka Brno-Arboretum B/U/RN SMBrno Jihomoravský 16, , Brno-Lány B/S/RN SMBrno Jihomoravský 16, , Brno-Svatoplukova T/U/R SMBrno Jihomoravský 16, , Brno-Výstaviště T/U/C SMBrno Jihomoravský 16, , Brno-Zvonařka T/U/C SMBrno Jihomoravský 16, , Brno-Masná B/U/CR ZÚ, SMOva Jihomoravský 16, , Brno-střed T/U/R ČHMÚ Jihomoravský 16, , Brno-Soběšice B/S/R ČHMÚ Jihomoravský 16, , Brno-Kroftova T/U/R ČHMÚ Jihomoravský 16, , Brno-Líšeň B/U/R ČHMÚ Jihomoravský 16, , Brno-Úvoz (hot spot) T/U/R ČHMÚ Jihomoravský 16, , Brno-Tuřany B/S/R ČHMÚ Jihomoravský 16, , Nadm. výška Brno-Dobrovského B/U/R ZÚ, SMOva Jihomoravský 16, ,

60 Obrázek 36: Přehled lokalit imisního monitoringu, aglomerace Brno Tabulka 14: Měřící programy a měřené škodliviny v lokalitách aglomerace Brno, Název lokality Měřící program 4 Měřené škodliviny ( ) Brno-Arboretum A PM10 Brno-Lány A PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO Brno-Svatoplukova A PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO Brno-Výstaviště A PM10, SO2, NO-NO2-NOx, CO Brno-Zvonařka A PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO, O3 Brno-Masná K PM10, NO2, TK, PAH Brno-střed A PM10, SO2, NO-NO2-NOx, CO, O3, BZN Brno-Soběšice M PM10, NO2, SO2 Brno-Kroftova M, P, 0 PM10, NO2, SO2, TK, PAH Brno-Líšeň M, P, 0 PM10, PM2,5, NO2, TK, PAH 4 A automatizovaný měřicí program; D měření pasivními dosimetry; K kombinované měření; M manuální měřicí program; P měření polycyklických aromatických uhlovodíků; 0 měření těžkých kovů (TK) v PM 10 ; 5 měření těžkých kovů v PM 2,5 61

61 Rozptylová studie Brno 2016 Název lokality Měřící program Brno-Úvoz (hot spot) 4 Měřené škodliviny ( ) A, M PM10, NO-NO2-NOx, CO, BZN Brno-Tuřany A PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOx, CO, O3 Brno-Dobrovského K PM10, NO2, TK 3.2.Znečištění ovzduší z pohledu ochrany zdraví lidí, aglomerace Brno, Suspendované částice PM10 a PM2,5 Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo do atmosféry, ať již z přírodních (např. sopečná činnost, pyl nebo mořský aerosol) nebo z antropogenních zdrojů (např. spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, otěry pneumatik, brzd a vozovek). Sekundární částice jsou převážně antropogenního původu a vznikají v atmosféře ze svých plynných prekurzorů SO2, NOx, NH3 a VOC procesem nazývaným konverze plynčástice. Z důvodu různorodosti emisních zdrojů mají suspendované částice různé chemické složení a různou velikost. Suspendované částice PM10 mají významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých koncentrací bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Při akutním působení částic může dojít k podráždění sliznic dýchací soustavy, zvýšené produkci hlenu apod. Tyto změny mohou způsobit snížení imunity a zvýšení náchylnosti k onemocnění dýchací soustavy. Opakující se onemocnění mohou vést ke vzniku chronické bronchitidy a kardiovaskulárním potížím. Při akutním působení částic může dojít k zvýraznění symptomů u astmatiků a navýšení celkové nemocnosti a úmrtnosti populace. Dlouhodobé vystavení působení částic může vést ke vzniku onemocnění respiračního a kardiovaskulárního systému. Míra zdravotních důsledků je ovlivněna řadou faktorů, jako je například aktuální zdravotní stav jedince, alergická dispozice nebo kouření. Citlivou skupinou jsou děti, starší lidé a lidé trpící onemocněním dýchací a oběhové soustavy5,6. Suspendované částice PM10 Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší. Téměř na všech lokalitách České republiky je od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší PM10. Po zakolísání v roce 2004 byl v roce 2005 vzestupný trend obnoven téměř na všech lokalitách. V roce 2006 tento trend pokračoval na většině lokalit u ročních průměrů. V roce 2007 došlo naopak k poklesu koncentrací PM10. V roce 2008 klesající trend ve znečištění PM10 pokračoval na většině lokalit zejména v denních koncentracích. V roce 2009 převažoval mírný vzestup, více patrný v aglomeraci Moravskoslezský kraj. V roce SZÚ, Suspendované částice [cit ]. Dostupný z 6 Guerreiro C., de Leeuw F., Foltescu V., Schilling J., van Aardenne J., Lükewille A., Adams M. (2012). Air quality in Europe 2012 report.. e arsenu (průměr za roky 2007 přkročením o a kde se stanice převážně vyskytovaly a odkázat na tabulku s nejvyššími ní, ale jaeea report No 4/2012. EEA, Copenhagen, Denmark, 104 pp. Dos tupný z WWW: 62

62 došlo k nárůstu koncentrací PM 10, a to v denních i ročních imisních charakteristikách. Největší nárůst byl opět zaznamenán v aglomeraci OV/KA/F-M. Vzestup koncentrací suspendovaných částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických rozptylových podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec). Nárůst koncentrací PM 10 byl v roce 2010 způsoben i nejchladnější topnou sezónou za posledních 10 let. V roce 2011 byl zaznamenán nepatrný pokles 36. nejvyšší koncentrace PM 10 (v průměru pro všechny typy stanic). V roce 2012 byl opět naměřen meziroční pokles 36. nejvyšší koncentrace PM 10, a to o více než 5 µg.m -3 (v průměru pro všechny typy stanic, na kterých byla 36. nejvyšší koncentrace PM 10 měřena v letech 2011 i 2012). V roce 2012 byl zaznamenán i pokles průměrné roční koncentrace na většině měřicích stanic 7. Obrázek 37: Pole průměrné roční koncentrace PM 10, aglomerace Brno, rok 2011 Zdroj dat: ČHMÚ V referenčním roce 2011 (ani v roce 2012) nedošlo ani na jedné lokalitě k překročení imisního limitu pro průměrnou koncentraci PM 10 (Tabulka 15). Dle prostorového zobrazení měřených koncentrací se 88,5 % území aglomerace Brno pohybuje v intervalu µg.m -3, zbylých 11,5 % pak v intervalu µg.m -3 (Obrázek 37). V předešlých letech docházelo i k překračování imisního limitu jednalo se pouze o dopravní lokality Brno-střed, Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz (hot-spot). V roce 2003 došlo k překročení i na pozaďové lokalitě Brno-Lány, která je však také ovlivněna dopravou (z cca 400 m vzdálené dálnice D1). Tabulka 15: Průměrné roční koncentrace PM 10, aglomerace Brno, Název lokality Brno-Arboretum (B) Brno-Lány (B) 43,27 36,15 39,67 25,62 33,08 35,09 31,28 Brno-Svatoplukova (T) 40,41 40,92 43,74 39,17 34,59 Brno-Výstaviště (T) 35,00 33,20 36,25 37,76 Brno-Zvonařka (T) 34,43 34,97 35,68 31,43 28,72 Brno-Masná (B) 34,83 33,50 34,51 31,39 29,49 33,35 Brno-střed (T) 47,90 45,07 35,07 34,41 35,88 38,21 39,20 37,53 Brno-Soběšice (B) 20,96 22,90 24,06 21,24 Brno-Kroftova (T) 32,06 21,15 23,08 25,50 27,70 29,59 27,19 Brno-Líšeň (B) 24,04 26,94 27,47 24,22 7 Znečištění ovzduší na území České Republiky v roce Český hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN

63 Název lokality Brno-Úvoz (hot spot) (T) 44,00 30,18 34,46 30,74 30,32 Brno-Tuřany (B) 39,53 31,39 33,51 36,32 28,01 25,91 27,56 30,33 29,44 26,24 Brno-Dobrovského (B) 35,25 33,98 26,52 22,81 23,29 27,83 21,57 17,91 Variabilitu v koncentracích (a možné překročení imisního limitu) významně ovlivňují meteorologické podmínky. Za účelem potlačení tohoto vlivu byly rovněž zpracovány průměry za roky Pětiletý průměr pro průměrnou roční koncentraci PM 10 v aglomeraci Brno zobrazuje (Obrázek 38). Obrázek 38: Pole průměrné roční koncentrace PM 10, aglomerace Brno, pětiletý průměr za roky Zdroj dat: ČHMÚ Z mapy na Obrázek 38 je patrné, že se příliš neliší od Obrázek 37, zobrazujícího pouze rok Z vyhodnocení pětiletí pro průměrnou roční koncentraci PM 10 v aglomeraci Brno vyplývá, že podstatná část území (86,8 %) leží v intervalu koncentrací µg.m -3, zbylých 13,2 % pak v intervalu µg.m -3. Imisní limit (40 µg.m -3 ) tedy není dlouhodobě překračován. Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných částic významný vliv umístění stanice zejména ve vztahu k dopravě. Dopravní lokality dosahují dlouhodobě vyšších koncentrací, než pozaďové lokality. Následující grafy zobrazují situaci zvláště na dopravních (Obrázek 39) a na pozaďových (Obrázek 40) lokalitách, včetně srovnání zprůměrovaných hodnot. V případě zprůměrovaných hodnot za všechny dopravní resp. pozaďové lokality je potřeba mít na paměti, že do roku 2006 se jednalo pouze o několik stanic a průměrné hodnoty jsou tedy pouze orientační. Z grafů je patrné, že koncentrace na dopravních lokalitách jsou vyšší, častěji překračují imisní limit. V případě pozaďových lokalit je patrné, že lokality Brno-Masná a Brno-Lány dosahují vyšších hodnot, než ostatní pozaďové lokality. V obou případech je to zřejmě zapříčiněno vlivem dopravy. Lokalita Brno-Masná leží v těsné blízkosti Velkého městského okruhu, lokalita Brno-Lány je vzdálena zhruba 400 m vzdušnou čarou od dálnice D1. V případě lokality Brno-Lány mluví ve prospěch ovlivnění dopravou i vyšší poměr koncentrací [NO] / [NO 2 ] naznačující významnější dopravní zatížení. Situace je u dopravních lokalit zhoršená z více důvodů doprava je hlavním zdrojem tuhých látek v ovzduší v aglomeraci Brno, protože kromě exhalací dochází k emisím tuhých částic z otěrů (brzdové obložení, pneumatiky, vozovka atd.), a dále rovněž k resuspenzi již sedimentovaných částic vlivem proudění způsobeného pohybem vozidel. Resuspenze se na emisích tuhých látek z dopravy může podílet až 40 %. Z grafu uvedeného níže (Obrázek 41) je patrné, že koncentrace na pozaďových lokalitách mají zhruba od roku 2008 (kdy již bylo dostatek dat pro průměry) téměř stejnou úroveň koncentrací v blízkosti 64

64 Koncentrace (µg.m-3) Rozptylová studie Brno 2016 cca 27 µg.m -3, z pohledu celého hodnoceného období mají mírně klesající charakter. U dopravních lokalit je vyšší variabilita, koncentrace jsou o cca 5 10 µg.m -3 vyšší, trend je však rovněž klesající. Obrázek 39: Průměrné roční koncentrace PM 10 na dopravních lokalitách, aglomerace Brno, Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Úvoz (hot spot) Dopravní lokality (průměr) Zdroj dat: ČHMÚ 65

65 Koncentrace (µg.m -3 ) Koncentrace (µg.m-3) Rozptylová studie Brno 2016 Obrázek 40: Průměrné roční koncentrace PM 10 na pozaďových lokalitách, aglomerace Brno, Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Masná Brno-Soběšice Brno-Líšeň Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Pozaďové lokality (průměr) Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 41: Srovnání zprůměrovaných hodnot průměrné roční koncentrace PM 10 pro dopravní a pozaďové stanice, aglomerace Brno, Dopravní lokality (průměr) Pozaďové lokality (průměr) Imisní limit Zdroj dat: ČHMÚ 66

66 V případě imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je již situace podstatně horší. Imisní limit činí 50 µg.m -3 a může být za kalendářní rok 35x překročen. Ve vyhodnocení se tedy uvažuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace, která pokud je vyšší než 50 µg.m -3, je překročen imisní limit. Tato charakteristika je ještě mnohem více závislá na meteorologických podmínkách, a to především v chladné části roku. Koncentrace vyšší než 50 µg.m -3 se vyskytují takřka výhradně v období říjen březen. Podstatné jsou zejména dny s inverzním charakterem počasí, kdy pod hladinou teplotní inverze takřka nedochází k proudění (stabilní atmosféra) a nemůže tak docházet k rozptylu škodlivin naopak dochází k jejich kumulaci. Při déletrvající epizodě s inverzním charakterem počasí dochází zpravidla k postupnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic v ovzduší a k překračování imisních i zvláštních imisních limitů (smogové situace). Následující obrázek (Obrázek 42) zobrazuje prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 za kalendářní rok Z obrázku je patrné, že zhruba na 61 % jsou koncentrace podlimitní a zhruba na 39 % území nadlimitní, přičemž koncentrace vyšší než 60 µg.m -3 je zhruba na 1 % území v blízkosti dálnice D1. Obrázek 42: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10, aglomerace Brno, rok 2011 Zdroj dat: ČHMÚ Pokud se použije pětiletý průměr pro potlačení vlivu meteorologických podmínek, dojde ke snížení podílu území s překročeným imisním limitem na zhruba 26 % (koncentrace nad 60 µg.m -3 se v pětiletí nevyskytují), podlimitní plocha území činí zhruba 74 %, přičemž na více než 4 % území aglomerace Brno nepřesahuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace 40 µg.m -3. Obrázek 43: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10, aglomerace Brno, pětiletý průměr za roky Zdroj dat: ČHMÚ V následující tabulce (Tabulka 16) a grafech (Obrázek 44 až Obrázek 46) je dobře patrný rozdíl mezi dopravními a pozaďovými lokalitami na území aglomerace Brno. Zatímco na dopravních lokalitách dochází dlouhodobě k překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 (včetně průměru ze všech dopravních lokalit), v případě pozaďových lokalit hodně závisí na meteorologických podmínkách v daném roce, konkrétně v zimních měsících. Dojde-li k delším epizodám s inverzním charakterem počasí (roky 2005, 2006, 2010, 2011) popř. trvá-li zimní sezóna déle (topná sezóna v roce 2010 byla výrazně nejdelší za posledních 10 let), dojde k nárůstu koncentrací často nad imisní limit. Naopak v letech s příznivými podmínkami ( , 2012) pozaďové lokality až na výjimky 67

67 imisní limit nepřekračují. Vyšší koncentrace měří pouze lokality Brno-Lány popř. Brno-Masná, u kterých ale může docházet k ovlivnění dopravou, jak již bylo uvedeno výše. Obrázek 46 opět srovnává zprůměrované hodnoty za dopravní a pozaďové lokality aglomerace Brno. Zatímco v případě pozaďových lokalit je patrný mírně klesající trend s jistou variabilitou kopírující vliv meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období, u dopravních lokalit není žádný trend patrný. V posledních letech je v průměru 36. nejvyšší 24 hodinová koncentrace na dopravních lokalitách vyšší než na pozaďových o zhruba 7 15 µg.m -3. Tabulka 16: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 za kalendářní rok, aglomerace Brno, Název lokality Brno-Arboretum (B) Brno-Lány (B) 63,25 54,28 56,78 45,26 60,37 67,48 53,52 Brno-Svatoplukova (T) 68,42 68,40 73,19 71,88 57,43 Brno-Výstaviště (T) 58,86 52,03 60,20 60,79 Brno-Zvonařka (T) 60,22 61,70 67,27 61,75 54,70 Brno-Masná (B) 54,00 51,82 55,00 48,00 46,00 49,00 Brno-střed (T) 84,67 71,29 59,13 55,29 58,08 64,54 70,75 60,14 Brno-Soběšice (B) 34,00 44,00 48,00 38,00 Brno-Kroftova (T) 55,00 38,00 46,00 45,00 53,00 56,00 46,00 Brno-Líšeň (B) Brno-Úvoz (hot spot) (T) 81,00 50,00 57,00 56,00 50,00 Brno-Tuřany (B) 62,57 55,42 61,58 63,13 51,25 44,88 47,21 56,38 56,46 47,54 Brno-Dobrovského (B) 58,00 58,00 44,00 41,00 39,00 44,00 36,00 28,00 Zdroj dat: ČHMÚ 68

68 Koncentrace (µg.m-3) Koncentrace (µg.m-3) Rozptylová studie Brno 2016 Obrázek 44: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na dopravních lokalitách, aglomerace Brno, Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-střed Brno-Kroftova Brno-Úvoz (hot spot) Dopravní lokality (průměr) Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 45: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na pozaďových lokalitách, aglomerace Brno, Brno-Arboretum Brno-Lány Brno-Masná Brno-Soběšice Brno-Líšeň Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Pozaďové lokality (průměr) Zdroj dat: ČHMÚ 69

69 Koncentrace (µg.m -3 ) Rozptylová studie Brno 2016 Obrázek 46: Srovnání zprůměrovaných hodnot 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 pro dopravní a pozaďové stanice, aglomerace Brno, Dopravní lokality (průměr) Pozaďové lokality (průměr) Imisní limit Zdroj dat: ČHMÚ Pro překračování imisního limitu je v aglomeraci Brno charakteristické, že k němu dochází pouze v chladné části roku, tedy během topné sezóny. Následující graf zobrazuje zprůměrovanou hodnotu počtu překročení 24hodinové koncentrace PM 10 hodnotu 50 µg.m -3 v jednotlivých měsících za roky

70 Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 Rozptylová studie Brno 2016 Obrázek 47: Počet dní s koncentrací PM 10 > 50 µg.m -3 v jednotlivých měsících, průměr za roky , aglomerace Brno leden březen květen červenec září listopad Brno-Lány Brno-Svatoplukova Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka Brno-Masná Brno-střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Úvoz (hot spot) Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Dopravní lokality (průměr) Pozaďové lokality (průměr) Celkový průměr Zdroj dat: ČHMÚ Z obrázku je patrné, že v období květen září dochází k překročení koncentrace PM µg.m -3 na stanicích imisního monitoringu pouze výjimečně. Naproti tomu topná sezóna spolu s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami (zejména leden a únor) způsobují nárůst dní s koncentracemi vyššími než 50 µg.m -3 v chladné části roku. Topná sezóna a emise z lokálních topenišť navyšují plošně pozaďové koncentrace v celém Jihomoravském kraji např. v lokalitě Brno- Tuřany, která je v topné sezóně ovlivněna lokálními topeništi z okolních malých sídel, dosahuje v lednu v průměru téměř 10 překročení hodnoty 50 µg.m -3 24hodinové koncentrace PM 10 a v únoru zhruba 9. Pozaďové lokality v Brně, kde je podstatněji zastoupeno CZT, takových hodnot nedosahují. Dopravní lokality jsou pak navýšeny o emise z dopravy. Nejvíce překročení dosahuje lokalita Brno-Zvonařka, která v průměru za roky vyčerpá za leden a únor 27 z 35 legislativou povolených překročení hodnoty 50 µg.m -3 pro 24hodinovou koncentraci PM 10. Svůj vliv pak mají i meteorologické podmínky zejména teplotní inverze (nejčastější výskyt v zimě), během nichž dochází pod hladinou inverze ke stabilizaci atmosféry, nedochází k rozptylu škodlivin zejména z menších zdrojů (lokální topeniště) naopak dochází k jejich kumulaci a postupnému souvislému nárůstu koncentrací. 71

71 Suspendované částice PM 2,5 Od roku 2004 se v České republice měří jemná frakce suspendovaných částic PM 2,5. V roce 2011 měření probíhalo na 49 lokalitách. Výsledky měření dokládají značné znečištění částicemi frakce PM 2,5 zejména v aglomeraci OV/KA/F-M. Podle ročního chodu koncentrací PM 2,5 ve vztahu k překročení ročního imisního limitu lze konstatovat, že vysoké znečištění ovzduší touto látkou se vyskytuje zejména v chladném období roku (měsíce listopad až únor). Vyšší koncentrace této látky v chladném období roku jsou zejména důsledkem emisí z vytápění a horších rozptylových podmínek. Obsah frakce PM 2,5 v PM 10 není konstantní, ale vykazuje sezónní průběh a zároveň je závislý na umístění lokality. V roce 2011 se poměr PM 2,5 /PM 10 pohyboval v průměru z 33 lokalit v ČR, kde se současně měřily obě frakce s dostatečným počtem hodnot, v rozmezí 0,65 (srpen) až 0,81 (leden), s nižšími hodnotami v letním období. V Praze, kde je roční chod ovlivněn velkým podílem dopravních lokalit, byl tento poměr v rozmezí 0,48 (červen) až 0,74 (únor), v Brně 0,65 (červenec) až 0,78 (únor) a v aglomeraci OV/KA/F-M 0,70 (srpen září) až 0,86 (leden). Při porovnání poměru podle klasifikace lokalit je poměr u lokalit městských 0,68 (červen) až 0,82 (listopad), předměstských 0,64 (září) až 0,80 (únor) a dopravních 0,60 (září) až 0,72 (leden) 8. Sezónní průběh poměru frakce PM 2,5 /PM 10 souvisí se sezónním charakterem některých emisních zdrojů. Emise ze spalovacích zdrojů vykazují vyšší zastoupení frakce PM 2,5 než např. emise ze zemědělské činnosti a re-emise při suchém a větrném počasí. Vytápění v zimním období roku může být tedy důvodem vyššího podílu frakce PM 2,5 oproti frakci PM 10. Pokles během jarního období a začátku léta je v některých pracích vysvětlován také nárůstem množství větších biogenních částic (např. pylů) 9. Na dopravních lokalitách je poměr PM 2,5 /PM 10 nejnižší. Při spalování paliva z dopravy se emitované částice nalézají především ve frakci PM 2,5 a poměr by měl být tudíž u dopravních lokalit vysoký. To, že tomu tak není, zdůrazňuje význam emisí větších částic z otěrů pneumatik, brzdového obložení a ze silnic. Zastoupení hrubé frakce na dopravních stanicích narůstá i v důsledku resuspenze částic ze zimního posypu. K navýšení koncentrace PM 10 může dojít i v důsledku zvýšené abraze silničního povrchu posypem a následnou resuspenzí obroušeného materiálu 10. Vyšší poměr PM 2,5 /PM 10 na lokalitách v aglomeraci OV/KA/F-M souvisí s větším podílem průmyslových zdrojů v oblasti Ostravsko-Karvinska. 8 Znečištění ovzduší na území České Republiky v roce Český hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN Gehrig, R., Buchmann, B. (2003): Atmospheric Environment, 37, pp Commission staff working paper establishing guidelines for determination of contributions from the resuspension of particulates following winter sanding or salting of roads under the Directive 2008/50/EC on ambient air quality and cleaner air for Europe. SEC(2011) 207 final 72

72 Obrázek 48: Průměrné měsíční poměry PM 2,5 /PM 10 v roce Zdroj dat: ČHMÚ V referenčním roce 2011 došlo pouze na třech lokalitách (Brno Svatoplukova, Brno-Zvonařka a Brno-Lány) k překročení imisního limitu pro průměrnou koncentraci PM 2,5, v roce 2012 se jednalo pouze o jedinou lokalitu Brno-Svatoplukova (Tabulka 17). Tato dopravou zatížená lokalita překračuje imisní limit po celou dobu měření PM 2,5 na této stanici. Dle prostorového zobrazení (Obrázek 49) měřených koncentrací se 71 % území aglomerace Brno pohybuje v intervalu µg.m -3, zbylých 29 % pak v intervalu µg.m -3, přičemž hodnota 25 µg.m -3 je od považována za imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM 2,5. V předešlých letech docházelo k překračování cílového imisního limitu jednalo se pouze o dopravní lokality. Pozaďová lokalita Brno-Tuřany překročila hodnotu 25 µg.m -3 pouze v nejzatíženějších letech 2005 a Tabulka 17: Průměrné roční koncentrace PM 2,5, aglomerace Brno, Název lokality Brno-Lány (B) 22,39 29,54 28,91 24,70 Brno-Svatoplukova (T) 29,02 30,14 33,30 29,88 26,00 Brno-Výstaviště (T) 25,36 Brno-Zvonařka (T) 26,60 28,54 30,45 27,05 24,00 Brno-Líšeň (B) 19,63 17,64 Brno-Tuřany (B) 21,86 26,42 27,58 20,37 19,07 20,89 23,81 21,65 19,40 Zdroj dat: ČHMÚ 11 Znečištění ovzduší na území České Republiky v roce Český hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN

Vyjmenované stacionární zdroje

Vyjmenované stacionární zdroje Vyjmenované stacionární zdroje Příloha č. 1 (Příloha č. 2 zákona č. 201/2012 Sb.) 1. ENERGETIKA - SPALOVANÍ PALIV 2. TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU, NAKLÁDANÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI 3. ENERGETIKA - OSTATNÍ

Více

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

Více

Vyjmenované stacionární zdroje

Vyjmenované stacionární zdroje Strana 2824 Sbírka zákonů č. 201 / 2012 Částka 69 Příloha č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. Vysvětlivky k tabulce: Vyjmenované stacionární zdroje 1 Sloupec A - je vyžadována rozptylová studie podle 11 odst.

Více

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Emisní databáze Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO) Bilance emisí od r. 2000 Historické údaje o emisích stacionárních zdrojů

Více

Ostatní technologické zdroje (příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012Sb.,)

Ostatní technologické zdroje (příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012Sb.,) Ostatní technologické zdroje (příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012Sb.,) Změny v rámci zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování

Více

Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje 2016. Zpracováno dle ust. 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje 2016. Zpracováno dle ust. 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Zpracováno dle ust. 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Zpracoval: Mgr. Jakub Bucek Autorizace č.: 4365/820/09KS Brno, listopad 2013 Obsah 1. Úvod... 4 2. Vstupní údaje... 5 2.1. Kategorie

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH ROČNÍK IV listopad-prosinec 2014 ČÁSTKA 7 VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1

Více

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší Příloha č. 15 (Příloha č. 7 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.) Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší 1. Identifikace provozovatele a provozovny 1. Údaje o provozovateli Název provozovatele

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Vyhrazení pravomocí dle 11 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, z kompetence městských částí do kompetence města

Vyhrazení pravomocí dle 11 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, z kompetence městských částí do kompetence města Rada městské části Brno-Židenice ZMČ 6/14 ZMC 6/14.6 jednání Zastupitelstva městské části Brno-Židenice konané dne 12.12.2012 Vyhrazení pravomocí dle 11 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,

Více

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích 1 3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 211 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích Sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 211 se uskutečnilo na

Více

SDĚLENÍ. odboru ochrany ovzduší, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů

SDĚLENÍ. odboru ochrany ovzduší, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů Na základě přílohy č. 11 vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni

Více

ISPOP úprava aplikace pro rok 2015 a OHLAŠOVÁNÍ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE

ISPOP úprava aplikace pro rok 2015 a OHLAŠOVÁNÍ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE Praha 17. 2. 2015 ISPOP úprava aplikace pro rok 2015 a OHLAŠOVÁNÍ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE Ing. Pavel Machálek (ČHMU) Přehled témat: Náležitosti ohlašování souhrnné provozní evidence a poplatkového přiznání,

Více

MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH ROČNÍK III ZÁŘÍ, ŘÍJEN 2013 ČÁSTKA 9, 10 MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz REZORTNÍ PŘEDPISY OBSAH Jednací řád Rady Státního fondu životního prostředí České republiky 2 METODICKÉ DOKUMENTY Metodický

Více

Generální rozptylová studie Ústeckého kraje pro potřeby TAB

Generální rozptylová studie Ústeckého kraje pro potřeby TAB Generální rozptylová studie Ústeckého kraje pro potřeby TAB Zpracováno dle 11 zákona č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Hlavní řešitel: Mgr. Jakub Bucek Spolupracovali: Ing. Helena Plachá ČHMU Ústí nad

Více

Ostatní stacionární zdroje

Ostatní stacionární zdroje Ostatní stacionární zdroje (aplikace zákona o ochraně ovzduší a vyhlášky č. 415/2012 Sb.) Seminář Zkušenosti s aplikací zákona o ochraně ovzduší v praxi 21. května 2014, Praha Příloha č. 2 zákona Kapitola

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

odbor výstavby a ŽP 573500743 nám. Svobody 29, 768 11 Chropyně

odbor výstavby a ŽP 573500743 nám. Svobody 29, 768 11 Chropyně O Z N Á M E N Í údajů pro stanovení výše ročního poplatku pro malý zdroj znečišťování ovzduší za rok (dle ust. 19, odst. 16 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů,

Více

Možnosti využití údajů souhrnné provozní evidence v rámci povolovacích řízení

Možnosti využití údajů souhrnné provozní evidence v rámci povolovacích řízení Zkušenosti s aplikací zákona o ochraně ovzduší v praxi Praha 21. 5. 2014 Možnosti využití údajů souhrnné provozní evidence v rámci povolovacích řízení Ing. Pavel Machálek, ČHMÚ machalek@chmi.cz Obsah prezentace:

Více

17.12.2010 CS Úřední věstník Evropské unie L 334/51

17.12.2010 CS Úřední věstník Evropské unie L 334/51 17.12.2010 CS Úřední věstník Evropské unie L 334/51 PŘÍLOHA I Kategorie činností podle článku 10 Níže uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k výrobním kapacitám anebo jinému výstupu průmyslové

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy

Více

Povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší. Soňa Staňková Pardubice Hotel Euro 20.10.2015

Povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší. Soňa Staňková Pardubice Hotel Euro 20.10.2015 Povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší Soňa Staňková Pardubice Hotel Euro 20.10.2015 Obsah prezentace Oblast působnosti ČIŽP Kontrolní činnost Kategorie činností Stacionární zdroje znečišťování

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH

Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH METODICKÉ POKYNY A NÁVODY 2. Metodika přípravy plánu snížení emisí dle požadavků 5 odst. 6 a 7 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. a nařízení vlády č.112/2004

Více

6. listopadu 2013 OŽPZ 865/2013 R O Z H O D N U T Í

6. listopadu 2013 OŽPZ 865/2013 R O Z H O D N U T Í Adresátům dle rozdělovníku ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/E-MAIL LIBEREC KULK 51922/2013 Čech/391 6. listopadu 2013 OŽPZ 865/2013 petr.cech@kraj-lbc.cz R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Vinoř B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Vinoř B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Strana 8064 Sbírka zákonů č. 615 / 2006 Částka 191

Strana 8064 Sbírka zákonů č. 615 / 2006 Částka 191 Strana 8064 Sbírka zákonů č. 615 / 2006 Částka 191 615 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2006 o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA za rok 2004. k dílčímu projektu DP 1:

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA za rok 2004. k dílčímu projektu DP 1: ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ PODKLADOVÉ MATERIÁLY pro závěrečný kontrolní den projektu VaV SM/9/9/04 Omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší pro rok 2004 ZÁVĚREČNÁ

Více

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Problematika emisí z malých zdrojů znečišťování II. Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Pohled Teplárenského sdružení ČR Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště TS ČR 8. března 2012, Malenovice Představení

Více

č. 337/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2010 o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování

č. 337/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2010 o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování č. 337/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2010 o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících těkavé organické látky

Více

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů 1 Zákon 86/2002 Sb. řeší ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami ochranu ozonové vrstvy Země ochranu klimatického systému Země

Více

OBSAH. 1. Jednací řád rady státního fondu životního prostředí České republiky 2

OBSAH. 1. Jednací řád rady státního fondu životního prostředí České republiky 2 ROČNÍK XXII ŘÍJEN A LISTOPAD 2012 ČÁSTKA 10 a 11 OBSAH JEDNACÍ ŘÁD 1. Jednací řád rady státního fondu životního prostředí České republiky 2 NÁRODNÍ PROGRAM MONITOROVÁNÍ 2. Národní program monitorování

Více

PŘÍNOSY EMISNÍ VYHLÁŠKY (PROJEKT TAČR)

PŘÍNOSY EMISNÍ VYHLÁŠKY (PROJEKT TAČR) PŘÍNOSY EMISNÍ VYHLÁŠKY (PROJEKT TAČR) Pavel Machálek 1, Helena Hnilicová 1, Ilona Dvořáková 1, Rostislav Nevečeřal 1, Miloslav Modlík 1, Jitka Haboňová 1, Vladimír Neužil 2, Zdeněk Potočka 3, Martin Dědina

Více

ROZHODNUTÍ. a) Popis technické a technologické jednotky uvedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci

ROZHODNUTÍ. a) Popis technické a technologické jednotky uvedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci Adresátům dle rozdělovníku ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/E-MAIL LIBEREC KULK 58341/2013 OŽPZ 1063/2013 Ing. Švecová/385 pavlina.svecova@kraj-lbc.cz 17. březen 2014 ROZHODNUTÍ Krajský úřad

Více

Komentář k datovému standardu a automatizovaným kontrolám obsahu F_OVZ_SPE

Komentář k datovému standardu a automatizovaným kontrolám obsahu F_OVZ_SPE Komentář k datovému standardu a automatizovaným kontrolám obsahu F_OVZ_SPE Ohlašovací povinnost: Souhrnná provozní evidence (SPE) zdrojů znečišťování ovzduší Formulář: F_OVZ_SPE Dle příslušné legislativy:

Více

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ Příloha č. 4 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE Rok 2014 1. Identifikace provozovatele

Více

Metodický pokyn MŽP odboru ochrany ovzduší

Metodický pokyn MŽP odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Metodický pokyn MŽP odboru ochrany ovzduší ke sčítání a zařazování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Hlavním účelem tohoto metodického pokynu je poskytnout příslušným

Více

Seminář Koneko Praha, 23.5.2013. Spalování paliv. Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP

Seminář Koneko Praha, 23.5.2013. Spalování paliv. Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP Seminář Koneko Praha, 23.5.2013 Spalování paliv Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP Zákon č. 201/2012 Sb. stacionární zdroj ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost,

Více

23. květen 2013, Praha

23. květen 2013, Praha Hlavní změny vyplývající pro provozovatele zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, z nového zákona o ochraně ovzduší a jeho prováděcí emisní vyhlášky 23. květen 2013, Praha Právní

Více

List 1 Provozovatel / provozovna Souhrnná provozní evidence za rok 2008

List 1 Provozovatel / provozovna Souhrnná provozní evidence za rok 2008 SPOLEČNÝ VZOR OZNÁMENÍ O POPLATKU A SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE STŘEDNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Název a adresa orgánu ochrany ovzduší příslušného pro Oznámení o poplatku Městský úřad

Více

Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje

Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje Zpracováno dle ust. 17 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění p.p. Zpracoval: Mgr. Jakub Bucek Autorizace

Více

EMISNÍ BILANCE MALÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ 1991-1995

EMISNÍ BILANCE MALÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ 1991-1995 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO EMISNÍ BILANCE MALÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ 1991-1995 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. MILEVSKO 1997 ÚVOD

Více

Kategorie, emisní limity a technické podmínky provozu zdrojů

Kategorie, emisní limity a technické podmínky provozu zdrojů Příloha č. 9 (Příloha č. 1 NV č. 615/2006 Sb.), emisní limity a technické provozu zdrojů Použitá označení a vysvětlení zkratek Část I a) vztažné A pro emisní limit - koncentrace příslušné látky při tlaku

Více

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program

Více

Vybraná problematická ustanovení zákona o ochraně ovzduší a projednávaná řešení (201/2012 Sb.) Jakub Achrer Odbor ochrany ovzduší MŽP

Vybraná problematická ustanovení zákona o ochraně ovzduší a projednávaná řešení (201/2012 Sb.) Jakub Achrer Odbor ochrany ovzduší MŽP Vybraná problematická ustanovení zákona o ochraně ovzduší a projednávaná řešení (201/2012 Sb.) Jakub Achrer Odbor ochrany ovzduší MŽP Seminář: Zkušenosti s aplikací zákona o ochraně ovzduší v praxi, Praha

Více

Městská část Praha 11

Městská část Praha 11 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 11 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Městská část Praha 14

Městská část Praha 14 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 14 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Ing. Pavel Machálek, ČHMÚ machalek@chmi.cz

Ing. Pavel Machálek, ČHMÚ machalek@chmi.cz Odborný seminář ISPOP OVZDUŠÍ A VODA OHLAŠOVÁNÍ V ROCE 2014 Agenda ovzduší Ing. Pavel Machálek, ČHMÚ machalek@chmi.cz Obsah prezentace: Změny legislativy s dopadem na ohlašování agendy ovzduší povinnosti

Více

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Původní Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která je schválená pro výpočty emisí z dopravy na celostátní a regionální

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

SOUHRNNÁ PROVOZNÍ EVIDENCE A OZNÁMENÍ O POPLATKU ZVLÁŠTĚ VELKÝCH, VELKÝCH A STŘEDNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

SOUHRNNÁ PROVOZNÍ EVIDENCE A OZNÁMENÍ O POPLATKU ZVLÁŠTĚ VELKÝCH, VELKÝCH A STŘEDNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ SOUHRNNÁ PROVOZNÍ EVIDENCE A OZNÁMENÍ O POPLATKU ZVLÁŠTĚ VELKÝCH, VELKÝCH A STŘEDNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Název a adresa orgánu ochrany ovzduší příslušného pro Oznámení o poplatku

Více

Zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy Mgr. Pavla Bejčková

Zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy Mgr. Pavla Bejčková ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy Mgr. Pavla Bejčková 1 Co se dozvíte Zákon o ochraně ovzduší a jeho

Více

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí HSRM dne 11. 5. 2015 Most Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji rozdílnost kraje z hlediska přírodních podmínek i hospodářství, Krušné

Více

Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe

Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe (dopad stavby silnice prodloužená Rudná-hranice okr. Opava ) Vladimíra Volná Co je rozptylovástudie a pročse zpracovává - Modelové výpočty koncentrací znečišťujících

Více

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP Znečištění ovzduší a způsoby řešení v malých obcích Ostrava 16.2.2011 Legislativní nástroje ochrany ovzduší v ČR odbor ochrany ovzduší MŽP Legislativa ochrany ovzduší současně platná (1/4) zahrnující malé

Více

Městská část Praha 13

Městská část Praha 13 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 13 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78 Tabulka 33: Úplná emisní bilance v členění dle přílohy 2 zákona, zóna CZ02 Střední Čechy, rok 2011 Emise znečišťujících látek Zóna/aglomerace Skupina zdrojů Specifikace skupiny PM 2,5 PM 10 NO x SO 2 VOC

Více

EIA a SEA IPPC NATURA 2000 Biologické hodnocení Biomonitoring a záchranné transfery Rozptylové studie

EIA a SEA IPPC NATURA 2000 Biologické hodnocení Biomonitoring a záchranné transfery Rozptylové studie EIA a SEA IPPC NATURA 2000 Biologické hodnocení Biomonitoring a záchranné transfery Rozptylové studie IPPC IPPC Integrated Pollution Prevention and Control Integrovaná prevence a omezování znečištění je

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 9 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 9 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

Městská část Praha 15

Městská část Praha 15 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 15 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Seminář KONEKO k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Praha, 23. května 2013. Zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší

Seminář KONEKO k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Praha, 23. května 2013. Zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší Seminář KONEKO k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Praha, 23. května 2013 Zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší Nástroje regulující úroveň znečišťování (1/2) Nástroje omezující emise znečišťujících

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 1 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 1 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová Nástroje regulující úroveň znečišťování (1/2) Regulační nástroje k omezování

Více

Kvalita ovzduší v MB PM 10-1. část. Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com 21. 11. 2010

Kvalita ovzduší v MB PM 10-1. část. Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com 21. 11. 2010 Kvalita ovzduší v MB PM 10-1. část Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com 21. 11. 2010 Data a jejich zdroje Český hydrometeorologický ústav, www.chmi.cz Krajský úřad Středočeského kraje, www.kr-stredocesky.cz

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Obsah 1. ÚVOD... 4 2. SROVNÁNÍ PROTOTYPŮ JEDNOTLIVÝCH SOUBORŮ S PODPISEM ZDROJE... 4 2.1 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY... 4 2.2 TĚŽKÉ KOVY...

Více

Kategorie, emisní limity a technické podmínky provozu zdrojů

Kategorie, emisní limity a technické podmínky provozu zdrojů Příloha č. 27 (Příloha č. 1 vyhlášky č. 337/2010 Sb.), emisní limity a technické podmínky provozu zdrojů a) TOC - celkový organický uhlík. b) VOC - těkavá organická látka. c) TZL - tuhé znečišťující látky.

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až

Více

Národní program snižování emisí ČR

Národní program snižování emisí ČR Seminář Ochrana ovzduší ve státní správě II Sezimovo Ústí 14. 16. listopadu 2006 Národní program snižování emisí ČR Výsledky projektu VaV MŽP SM/9/9/04 Vladislav Bízek, Jana Kašková a Pavel Balahura DHV

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Kateřina Svačinková/499 katerina.svacinkova@kraj-lbc.cz R O Z H O D N U T Í

Kateřina Svačinková/499 katerina.svacinkova@kraj-lbc.cz R O Z H O D N U T Í EMBA, spol. s r.o. Paseky nad Jizerou 235 512 47 PASEKY NAD JIZEROU ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/E-MAIL LIBEREC KULK 70271/2013 OŽPZ 571/2013 Kateřina Svačinková/499 katerina.svacinkova@kraj-lbc.cz

Více

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E2 Integrované povolení čj. ŽPZ/10759/03/Hd/9 ze dne 9.12.2004

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E2 Integrované povolení čj. ŽPZ/10759/03/Hd/9 ze dne 9.12.2004 V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Popis testu T05. zdroje označené kódem 8.0.0. (dříve 200000)

Popis testu T05. zdroje označené kódem 8.0.0. (dříve 200000) Popis testu T05 Při ohlašování SPE prostřednictvím ISPOP jsou prováděny kontroly úplnosti a logické správnosti údajů. Při nahrávání ohlášených souborů do emisní databáze REZZO provozované ČHMÚ jsou spouštěny

Více

Popis testu T09. Provozovny Skupina zdrojů Testovaná veličina

Popis testu T09. Provozovny Skupina zdrojů Testovaná veličina Popis testu T09 Při ohlašování SPE prostřednictvím ISPOP jsou prováděny kontroly úplnosti a logické správnosti údajů. Při nahrávání ohlášených souborů do emisní databáze REZZO provozované ČHMÚ jsou spouštěny

Více

SOUHRNNÁ PROVOZNÍ EVIDENCE ZVLÁŠTĚ VELKÝCH, VELKÝCH A STŘEDNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

SOUHRNNÁ PROVOZNÍ EVIDENCE ZVLÁŠTĚ VELKÝCH, VELKÝCH A STŘEDNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ SOUHRNNÁ PROVOZNÍ EVIDENCE ZVLÁŠTĚ VELKÝCH, VELKÝCH A STŘEDNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Jméno statutárního zástupce: Datum:... otisk razítka podpis List 1 Provozovatel / provozovna Souhrnná

Více

Příklad vyplnění Souhrnné provozní evidence (SPE) chovy hospodářských zvířat

Příklad vyplnění Souhrnné provozní evidence (SPE) chovy hospodářských zvířat Obsah Obsah... 1 1 Příklad vyplnění Souhrnné provozní evidence (SPE) chovy hospodářských zvířat... 2 1.1 Skladba provozovny... 2 1.2 List 2 - Spalovací zdroje a spalovny odpadu... 2 1.3 List 3 Ostatní

Více

6. prosinec 2012 OŽPZ 1276/2012 R O Z H O D N U T Í

6. prosinec 2012 OŽPZ 1276/2012 R O Z H O D N U T Í Adresátům dle rozdělovníku ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/E-MAIL LIBEREC KULK 72561/2012 Čech/391 6. prosinec 2012 OŽPZ 1276/2012 petr.cech@kraj-lbc.cz R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého

Více

Název odpadu. 010307 N Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látky x

Název odpadu. 010307 N Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látky x 3. S NO CELIO a.s. Název odpadu 010304 N Hlušina ze zpracování sulfidické rudy obsahující kyseliny nebo kyselinotvorné látky x 010305 N Jiná hlušina obsahující nebezpečné látky x 010307 N Jiné odpady z

Více

Městská část Praha 18

Městská část Praha 18 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 18 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Název odpadu. 010307 N Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látky x

Název odpadu. 010307 N Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látky x 5. Stabilizace CELIO a.s. Název odpadu 010304 N Hlušina ze zpracování sulfidické rudy obsahující kyseliny nebo kyselinotvorné látky x 010305 N Jiná hlušina obsahující nebezpečné látky x 010307 N Jiné odpady

Více

Informace nakladatelství

Informace nakladatelství Informace nakladatelství Nabídka publikací Otevřený informační portál pro podnikovou ekologii a ŽP Povinnosti firem v podnikové ekologii Ne každý je nebo chce být odborníkem na problematiku podnikové ekologie.

Více

č. 615/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

č. 615/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 615/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2006 o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Ve znění: Předpis č. K datu Poznámka

Více

PROGRAMY ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

PROGRAMY ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ PROGRAMY ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE Z AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY A VYTÁPĚNÍ DOMÁCNOSTÍ Ochrana ovzduší ve státní správě IX, 23.10.2014 Hrotovice Jan Karel, ATEM Ateliér ekologických

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

I. Vybraná stanoviska k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

I. Vybraná stanoviska k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší I. Vybraná stanoviska k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Veronika Tomášková odbor ochrany ovzduší (Plzeň, 19.11.2013) 1) Emisní požadavky na kotle uváděné na trh po 1.1.2014 1.1.2014 nabývá účinnosti

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE OZNÁMENÍ ZMĚNA KONCEPCE podle 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu podle přílohy č. 7 AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO

Více

1 Data o provozu stacionárních zdrojů

1 Data o provozu stacionárních zdrojů 1 1 Data o provozu stacionárních zdrojů 1.1 Kategorizace zdrojů Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona

Více

VZOR PRO PŘEDÁNÍ ÚDAJŮ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE

VZOR PRO PŘEDÁNÍ ÚDAJŮ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚŘADY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ REGISTR EMISÍ A ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ spe-helpline@chmi.cz

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů 3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.1 Karta jevu (procesu): Ovzduší Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu): Parametry procesů: Indikátory udržitelnosti: Jednotky: Limit

Více