IVP č. 1283/2014. Zhodnocení účinnosti podpor zaměřených na zakládání skupin výrobců

Transkript

1 Závěrečná zpráva o výsledcích řešení Interního výzkumného projektu IVP č. 1283/2014 Zhodnocení účinnosti podpor zaměřených na zakládání skupin výrobců Hlavní řešitel: Ing. Miluše Abrahamová Spoluřešitelé: Ing. Hana Baudisová RNDr. Pavel Froněk, CSc. Ing. Veronika Kohoutová Ing. Josefina Menzlová Ing. Petr Novotný Mgr. Jana Teichmanová Václava Peřinová Praha 2015 Tento výzkumný projekt byl financován z institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace poskytnuté Ministerstvem zemědělství ČR z veřejných prostředků. 1

2 Obsah Použité zkratky...3 Shrnutí:...4 Úvod...6 Hlavní cíl a dílčí cíle:...7 Materiál a metodika...7 Výsledky a diskuze...9 Závěr Literatura Seznam příloh

3 Použité zkratky ČSÚ Český statistický úřad EK Evropská komise EU Evropská unie EZFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova HRPD Horizontální plán rozvoje venkova MZe Ministerstvo zemědělství NČZ Nové členské země NP Nařízení Parlamentu Evropské unie NR Nařízení Rady Evropské unie PRV Program rozvoje venkova LAKR Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny PRV Program rozvoje venkova NV Nařízení vlády SOT Společná organizace trhu SP Seskupení producentů SV Skupiny výrobců SZIF Státní zemědělský a intervenční fond USDA United States Department of Agriculture (Ministerstvo zemědělství USA) ž. hm. živá hmotnost 3

4 Shrnutí: Producer organisations (PO s) are important part of vertical integration. Farmers establish producer organizations almost in every country in the world. The competitiveness is become stronger after CR accession to the EU. The state is decided to encourage establishing of producer organisations and strength the competitiveness of farmers with the Programme The establishing of producers organisations in The report analyses the period (supported period) and the period (without support) and effectiveness of The Programme. The analysis confirmed, that The Programme encouraged farmers to join producer organisation. The negative aspect was that almost one half of established producer organisations had only two big members. On the other hand, it established a lot of producer organisation with more members. These producer organisations were equal partners for retailer and producers organisations could help farmers with other services. PO s established especially in region and their share weren t significant. The total support of the Programme was 0,5 mld. CZK. The most significant share of trade production achieved PO s in sector grain, oil crop, porkmeat and poultrymeat. The competitiveness hadn t change greatly. From the total number 208 of supported PO s which join 800 farmers, at the end of supported period were 83 % active. After the end of The Programme period finished further 17 % PO s. The survey realized that PO s established due to better financial evaluation of production and competitiveness. These goals were fulfilled after the respondents. The support was use especially on the operating expenditure of PO s. Abstract: Odbytové organizace jsou významným článkem výrobkové vertikály a zemědělci je zakládají prakticky ve všech zemích světa. Po vstupu ČR na jednotný trh EU zesílila konkurence v zemědělském sektoru. Stát se proto rozhodl podpořit vytváření odbytových organizací prvovýrobců a posílit tak konkurenceschopnost zemědělců vůči odběratelům prostřednictvím Programu Zakládání skupin výrobců určeným na období V této zprávě je na základě analýzy podporovaného období a tři roky po jeho ukončení ( ) vyhodnocena účinnost Programu. Na základě této analýzy lze konstatovat, že Program stimuloval zemědělské podniky k vytváření nových odbytových organizací. Za negativní lze považovat, že více než z poloviny podpořených sdružení se jednalo o dvoučlenná sdružení převážně velkých podniků. Naproti tomu vznikaly skupiny výrobců s poměrně početnou členskou základnou zahrnující i velké zemědělské podniky. Tyto odbytové organizace již mohly být na trhu rovnocennými partnery odběratelům při obchodování s produkcí a navíc mnohdy nabízely svým členům i další služby. Měly však spíše regionální charakter a jejich podíl na trhu dané komodity nebyl významný. Celková vyplacená podpora za programovací období dosáhla 0,5 mld. Kč. Nejvýznamnější podíl v rámci obchodované produkce zaujala skupin výrobců v odvětví obilovin, olejnin, vepřového a drůbežího masa. Přesto se však konkurenceschopnost trhu výrazně nezměnila. 4

5 Z celkového počtu 208 podpořených skupin výrobců sdružujících celkem 801 zemědělských podniků jich na konci Programového období vyvíjelo aktivitu 83 %. Po skončení programového období ukončilo svou činnost dalších 17 % skupin výrobců. Šetřením bylo zjištěno, že tyto organizace byly zakládány především z důvodů lepšího finančního zhodnocení produkce a zlepšení odbytu, tyto cíle byly z pohledu respondentů naplněny. Podpora byla využita zejména na zajištění provozu skupin výrobců. 5

6 Úvod V posledních letech dochází také v odvětví agrobyznysu stále intenzivněji ke globalizaci a koncentraci kapitálu, zejména v navazujících odvětvích. Zemědělci jsou výchozím článkem výrobkové distribuční vertikály a z těchto důvodů různé neočekávané výkyvy na trhu (cenová volatilita, změna relace mezi nabídkou a poptávkou, změny cen vstupů aj.) dopadají do tohoto odvětví nejcitelněji. Tlak, který je vytvářen při těchto změnách trhu, se promítá prostřednictvím odběratelů negativně do prvovýroby a projevuje se následně v ekonomice zemědělských podniků. V této souvislosti se proto považuje za významné posílení pozice prvovýrobců v distribučních cestách výrobkové vertikály. Jako jedna z forem zlepšení pozice a konkurenceschopnosti agrárního sektoru nejen v EU, ale i v celém světě se ukazuje nutnost vytváření takových sdružení (tj. do odbytových družstev, skupin výrobců nebo jiných forem organizací producentů), která by byla schopna odpovídajícím způsobem zastupovat zemědělce zejména při vyjednávání odbytu jejich produkce. Zároveň by jim však tato sdružení měla poskytovat i různé další služby, aby tím pomohla zlepšit jejich pozici ve vztahu k odběratelům, dodavatelům vstupů, ale také zajistit jejich lepší informovanost o změnách na trhu. K usnadnění zakládání sdružení výrobců zemědělcům často pomáhají různou měrou i politiky rozvinutých i rozvojových zemí. V EU je vznik a činnost producentských organizací dlouhodobě podporována především v odvětví ovoce a zeleniny v rámci pravidel SOT. Velmi dobře v členských zemích Unie fungují rovněž odbytové organizace v odvětví mléka. Od roku 2015 mohou na základě NR a NP v rámci programu podpory pro rozvoj venkova z fondu EZFRD podpořit zřizování seskupení producentů všechny členské země EU na jimi určené komodity. Také v USA fungují odbytové organizace. Ty poskytují v zemědělském sektoru sdružením prvovýrobců základní marketingové a dodavatelské služby. Jsou častější mezi zemědělci, kteří se specializují na rostlinnou výrobu, než v případě podniků s živočišnou výrobou (výraznou výjimku zde tvoří podniky s produkcí mléka, kde mají organizace producentů dominantní podíl na trhu). V případě pořizování vstupů jsou jejich služby omezeny na základní variabilní vstupy (např. chemikálie, pohonné hmoty, hnojiva, osiva a poradenské služby) a fungují podobně jako "nákupní družstva", s výjimkou výroby krmiv pro zvířata. Podstatně méně se vyskytuje forma družstev, která poskytují svým členům pouze služby. Zemědělská družstva jsou obvykle organizována na základě státních zřizovacích zákonů, ale někdy mají také formu společností s ručením omezeným, a to v případě, že je nutnost významné investiční účasti jednotlivců. U těchto zemědělských družstev je obvykle podmínkou, aby všichni členi byli aktivními zemědělci (USDA). 6

7 Hlavní cíl a dílčí cíle: Hlavním cílem projektu je vyhodnotit účelnost dotací zaměřených na usnadnění zakládání skupin výrobců v letech Dílčí cíle: 1. Analyzovat fungování skupin výrobců u jednotlivých komodit v době trvání podpory (tj. v letech ). 2. Zjistit, zda i po skončení podporovaného období tato sdružení vyvíjela dále svou činnost a vyhodnotit účelnost a účinnost poskytované podpory. Výzkumná otázka: 1. Vznikly by dané skupiny výrobců i bez podpory státu? Materiál a metodika Výchozím materiálem pro zpracování prvního dílčího cíle byla SZIFem poskytnutá kompletní databáze jednotlivých skupin výrobců zařazených do Opatření o poskytnutí podpory dle NV 655/2004 Sb. za celé období let Databáze obsahovala údaje o všech podpořených skupin výrobců a to v členění podle obchodované produkce pro jednotlivé komodity ve finančním a objemovém vyjádření, tak i vyplacenou podporu. Dále byly poskytnuty kumulovaná data za jednotlivé roky o vyplacené podpoře. Pro výsledné zpracování výsledků byly použity metody matematické i deskriptivní statistiky. U jednotlivých komodit byly určeny nejvýznamnější podpořené skupiny výrobců za celé podporované období ( ). Vzhledem k odlišné početní velikosti jednotlivých souborů v rámci daných komodit bylo u každé komodity nejprve vybráno 10 % skupin výrobců z celkového počtu. Kritériem pro tento výběr byly organizace s největší finančním objemem obchodované produkce pro každou komoditu. Pokud byl celkový počet podpořených skupin výrobců v dané komoditě nižší než 10, byl počet vybraných nejvýznamnějších skupin roven 1. Dotazníkové šetření Účelnost podpory z pohledu činnosti samotných skupin výrobců - příjemců podpory byla zjišťována formou otázek-odpovědí (dotazník, řízený rozhovor). Byla provedena logická příprava systému otázek (dále jen dotazníku) se zřetelem na minimalizaci počtu otázek při maximální získatelné informaci se zřetelem na vytvoření škál a na komparaci odpovědí (kontingence) společně s matematicko-statistickou přípravou struktury a objemu respondentů, zejména s ohledem na reprezentativnost, počty respondentů a vypovídací schopnost šetření. 7

8 Výběr byl proveden jako prostý náhodný výběr bez opakování. S využitím programového produktu EXCEL byl vybrán jistý počet odbytových organizací 1, který byl stanoven na základě kapacitních personálních možnost UZEI s ohledem na náročnost dotazování i získávání dodatečných informací nebo řešení zjištěných nesrovnalostí. Protože funkce RANDBETWEEN v EXCELU pracuje jako výběr s opakováním, bylo získání náhodných čísel organizováno připojením dodatečného souboru náhodných čísel k původnímu souboru, ze kterého byla vyloučena opakování čísel už zařazených. Základní soubor skupin výrobců byl poměrně malý, takže prostý náhodný výběr postačoval. Vícestupňová strukturalizace výběru by vedla k nízkým četnostem v jednotlivých stratech i vzhledem ke zmíněnému možnému rozsahu. Konkrétně byl počet respondentů (tj. SV) byl vybrán z celkového počtu skupin výrobců, kterým byla vyplacena podpora v letech 2010 a 2011 a zároveň svou činnost vykonávali po ukončení podporovaného období, tj. v letech Ke zpracování získaných dat bylo využito tzv. neparametrické metody matematické statistiky vzhledem k tomu, že se v mnoha případech jednalo o hodnocení kvalitativních dat. Při zpracování výsledků bylo využito matematicko-statistických metod hodnocení výsledků výběrového šetření, metod náhodného výběru, metody ověření reprezentativnosti výběru aj. Vyhodnocení odpovědí dotazníkového šetření V případě některých otázek (otázky č. 2,6,8,9 viz příloha dotazník 9 a 10) mohli respondenti přiřazovat uvedeným odpovědím pořadí významnosti. Např. v otázce 2 Jaký byl účel (cíl) založení skupin výrobců (zapište podle pořadí 1-7) uváděli respondenti obecně několik ze sedmi nabízených možností. Vzhledem k tomu, že respondenti měli možnost vybrat z několika nabízených možností - několika účelů, bylo požadováno, aby u jednotlivých jimi zvolených odpovědí uvedli pořadí důležitosti, které přisuzují jednotlivým jimi uváděným účelům. Jistý syntetický pohled na tuto věc poskytoval řešení problému stanovit důležitost (míru vlivu) pro jednotlivé účely s ohledem nejen na četnost jejich uvádění, ale i s ohledem na jednotlivá pořadí, která jim byla přidělena. Jako nejvhodnější se jevila souhrnná charakteristika pro jednotlivé účely, která zahrnovala četnosti odpovídání pro jednotlivá pořadí a jejich vliv. Byl zvolen následující postup: Označili jsme n ij počet udaných odpovědí pro i-tý účel a odpovídající j-té pořadí. Současně jsme označili w j = 1/q j, kde q j označoval kód pořadí důležitosti odpovědi tedy 1, 2,...y. Souhrnná charakteristika P i pro i-tý účel měla pak tvar P i = j=1,..y n ij * w j 1 Odbytové organizace širší pojem pro různé formy sdružení producentů tedy i pro skupiny výrobců 8

9 Po propočtu jednotlivých P i bylo provedeno u jednotlivých důvodů jejich seřazení podle velikosti a důležitosti a pro soubor respondentů bylo dáno pořadí v tomto uspořádání. Samozřejmě účel, kterému odpovídalo největší P i, byl považován za nejdůležitější. Volba w j vycházela z jejich monotonie v posloupnosti, ostatně kterákoliv jiná váha by musela analogickou monotonii zachovávat. Pro vyhodnocení souboru skupin výrobců, která ukončila svou činnost po roce 2011, byly zjišťovány korelace mezi dostupnými charakteristikami, jako je počet členů, obchodovaný objem produkce, počet obchodovaných komodit a vyplacená podpora. Mezi ukazateli ekonomické činnosti odbytových organizací byl počítán klasický koeficient korelace (Pearson) jako určitá míra lineární vazby spíše v geometrické interpretaci (vazby). Obvyklé testy významnosti proto nebyly prováděny, neboť nebylo možné předpokládat obvyklou normalitu rozložení a ani na robustnost nešlo příliš spoléhat. Výsledky a diskuze Na českém agrárním trhu působí v rámci jednotlivých komodit celá řada různých forem odbytových organizací. V ČR byla odbytová družstva zakládána znovu po roce 1989 s cílem zvýšení konkurenceschopnosti prvovýrobců, na trhu se zemědělskými komoditami. Zpočátku začaly vznikat odbytové organizace z iniciativy prvovýrobců a to výrazněji roku od 1998, následně v roce 1999 začal jejich další rozvoj podporovat stát. Postupně docházelo k nárůstu finančního objemu podpor vyplacených na jejich zřizování z 5,2 mil. Kč v roce 2000 až na 41,3 mil. Kč v roce Podíl na celkové obchodované produkci v rámci těchto sdružení prvovýrobců byl však pro dané komodity velmi nízký a nepřevyšoval v předvstupním období 2 % obchodované produkce (Abrahamová 2012). Po roce 2004, kdy ČR vstoupila na jednotný trh EU, se v důsledku odstranění celních bariér ocitli čeští zemědělští producenti v prostředí zesíleného konkurenčního tlaku a tím se otevřel další prostor pro vytváření nových sdružení výrobců. Na tuto situaci začali reagovat zemědělci vytvářením nových odbytových organizací především v odvětví takových komodit, které je nutno v podobě suroviny v co nejkratším čase dodat zpracovateli (např. u mléka), nebo přímo do obchodní sítě (např. u vajec). Tato obchodní seskupení prvovýrobců měla pomoci svým členům lépe čelit tlaku odběratelů při vyjednávání ceny produktů. Kromě toho bylo v sektoru ovoce a zeleniny, který je rovněž citlivý na rychlý odbyt suroviny, zakládání sdružení výrobců podporováno na základě legislativy EK v rámci SOT ze zdrojů EU. Toho využili rovněž čeští pěstitelé ovoce a zeleniny a do těchto programů se prostřednictvím nově vytvořených seskupení producentů a organizací producentů zapojili. U těch komodit, kde nebyly z iniciativy zemědělců po roce 2004 dosud vytvořeny odbytové organizace, nebo fungovaly jen ojediněle, podpořil stát jejich zakládání a činnost v prvních pěti letech fungování na základě NV 655/ Sb. ze zdrojů HRDP a PRV. Podpora zakládání skupin výrobců mohla být v ČR na základě tohoto NV poskytována pouze u takových komodit, které nebyly 2 V návaznosti na předpisy EU NR (ES) č. 1257/199 a NK (ES) č. 817/2004 9

10 zabezpečeny zvláštními tržními předpisy specifických komodit platných v rámci Unie. Jednalo se především o podporu sdružení výrobců pro včelí produkty, obiloviny, olejniny, brambory, len a konopí, LAKR, květiny, školkařské a ovocnářské výpěstky, jatečný skot, jatečná prasata, jatečná drůbež, jatečné ovce a kozy a jateční běžci. Podpora měla stimulovat producenty k zakládání nových sdružení producentů u vybraných komodit. Měla formu přímé nenávratné dotace určené na Opatření Zakládání skupin výrobců a měla usnadnit jejich fungování v průběhu prvních pěti let, tj. od roku 2006 do roku Příjem žádostí o zařazení do Opatření Zakládání skupin výrobců byl ukončen a vztahoval se na všechny odbytové organizace zpětně od vstupu do EU, které splňovaly podmínku roční obchodované produkce v hodnotě nejméně 3 mil. Kč /anebo měly nejméně 5 společníků nebo členů skupiny. Každé sdružení výrobců mohlo do svého programu zařadit libovolný počet komodit. Podpora byla vyplácena částečně ze zdrojů EU (podíl 80 %) a částečně z národních zdrojů (podíl 20 %). Podpora byla vyplácena odbytovým organizacím na základě jimi každoročně doloženého obchodovaného objemu produkce (v objemovém i finančním vyjádření). Výše dotace byla stanovena procentem roční obchodované produkce žadatele následovně: 1. a 2. rok vždy 5 %, 3. rok 4 %, 4. rok 3 % a 5. rok 2 %). Horní hranice podpory však byla limitována EUR dle NV 332/2007 Sb. (přepočet na koruny byl podle stanoveného směnného kurzu koruny). Od roku 2007 byla pro žadatele stanovena další podmínka, která upravovala minimální počet členů SV na 2 souběžně s požadovaným minimálním objemem doložené produkce (tj. 3 mil. Kč). Tím došlo k tomu, že z podpory byla od roku 2007 vyloučena všechna seskupení, která měla pouze jednoho člena (podrobné podmínky pro poskytování dotací jsou uvedeny v příloze č. T/01). Vlastní hodnocení účelnosti a účinnosti podpory zaměřené na zakládání skupin výrobců bylo v této práci rozděleno na dvě části, které odpovídaly dvou dílčím cílům. V první části byla analyzována činnost těchto sdružení za období, kdy byla jejich činnost podporována, tj. v letech a to jak z pohledu komoditního, tak z pohledu velikosti a komoditním zaměření samotných odbytových organizací, ve druhé etapě bylo hodnoceno, zda tyto organizace vyvíjí svou činnost i po skončení programového období a bylo zjišťováno pomocí dotazníkového šetření, jak hodnotí účelnost této podpory samotní její uživatelé, tj. představitelé vybraných skupin výrobců. Na základě vyhodnocení těchto analýz byla posouzena účelnost a účinnost této podpory. 1. Analýza činnosti skupin výrobců v programovém období Z celkového počtu 13 komodit zařazených do Opatření podpory Zakládání skupin výrobců existovaly jen tři komodity, u kterých nevznikla žádná odbytová organizace, která by byla jejich příjemcem. Jednalo se o včely, len a konopí a jatečné běžce. U ostatních komodit stimulovalo Opatření zemědělské podniky k zakládání nových odbytových organizací. Zpočátku, tj. v prvním roce 2006 obdržela podporu převážná většina žadatelů, tj. celkem 42 nově vzniklých skupin výrobců, z nichž nejvíce (tj. 43 %) obchodovalo s jednou komoditou. K výraznému meziročnímu nárůstu (až několikanásobnému) počtu žadatelů o podporu došlo v roce 2007 a to ve všech komoditách (viz tab. P1 až P10 v příloze). Velký počet žadatelů však podporu neobdržel, neboť více než polovina z nich měla pouze jednoho člena. Celkem bylo v roce

11 podpořeno 181 skupin výrobců, což představovalo meziročně více než čtyřnásobný nárůst. Dodatečně však byly upraveny podmínky pro vyplácení podpory tak, aby byla přiznána pouze těm seskupením výrobců, které mají nejméně dva členy, ostatní podmínky zůstaly stejné. Nově založené odbytové organizace měly nejčastěji podobu společností s ručením omezeným (53 %) a dále pak družstev (46 %), v menším počtu se vyskytovaly akciové společnosti (méně než 1 %). Celkový počet skupin výrobců zapojených do Opatření za období , které získaly alespoň v jednom roce podporu, byl 208, z nich více než polovina měla pouze dva členy (tři SV byly jednočlenné a byly podpořeny pouze v roce 2006). Dalších 34 % organizací bylo 3-5 členných. Naopak daleko méně se vytvářely vícečlenné skupiny výrobců, sdružující nejméně šest zemědělských podniků. Nejnižší podíl z nich zaujímala skupina čítající členů. Nejpočetnější organizace výrobců zapojených do Opatření podpory čítaly v průměru více než 20 členů. Jednalo se o tyto tři SV: OD Maso, družstvo s 22 členy, Odbytové družstvo Moravské Budějovice s 26 členy a Odbytové družstvo Rolník s 24 členy. Dvě odbytové organizace obchodovaly s jednou komoditou a to jednak s vepřovým masem (OD Maso, družstvo) a jednak s obilovinami (Odbytové družstvo Rolník). Odbytové družstvo Moravské Budějovice obchodovalo naproti tomu s dvěma komoditami (obilovinami a olejninami). OD Maso, družstvo, bylo zároveň absolutně největším sdružením výrobců zařazeným do Opatření, neboť za pětileté programovací období dosáhlo obratu 1,5 mld. Kč, což odpovídalo vyplacené podpoře 6,5 mil. Kč (viz příloha tab. P11 ). Tab. 1 Velikostní struktura podpořených skupin výrobců a počet jejich členů za období Kategorie Počet skupin celkem Podíl z celkového počtu v % Počet členů celkem Podíl z celkového počtu v % 1-2 členné , ,8 3-5 členné 71 34, , členné 19 9, , členné 3 1,4 42 5,2 nad 15 členů 6 2, ,2 Celkem , ,0 Počet zemědělských podniků, které se staly členy těchto 208 odbytových organizací, dosáhl 801. Jejich rozložení v rámci velikostní kategorie podpořených skupin výrobců je uvedeno v tabulce 1. Zde je patrné, že podílově nejsilnější zastoupení zemědělců bylo v organizacích s menším počtem členů (tj. do 5), což odpovídalo celkovému počtu SV. Vytváření skupin výrobců s tak nízkým počtem členů lze v případě ČR vysvětlit tím, že zde existují ve srovnání s jinými členskými zeměmi EU poměrně velké zemědělské podniky, které samy o sobě mají již na trhu při obchodovaní s komoditami jistou výhodu (např. mají vybudované sklady, sušičky a čističky obilí apod.). Z těchto důvodu zřejmě nejsou nuceny sdružovat se do větších odbytových organizací a lze se tedy domnívat, že splnily 11

12 stanovenou podmínku minimálního počtu členů především z důvodu čerpání podpory z tohoto Opatření. Graf 1 Největších 10 % skupin výrobců z celkového počtu, které byly vyhledány podle finančního objemu obchodované produkce, se na celkovém objemu obchodované produkce všech SV zapojených do Opatření (tj. 280) podílelo 16,4 %. K nim se řadily ty, které obchodovaly jak s jednou, tak i s více komoditami: Nejčastěji byly specializovány na dvě rostlinné komodity - obiloviny a olejniny a v rámci živočišných komodit na vepřové, hovězí a nebo drůbeží maso (podrobný přehled těchto odbytových organizací v komoditním členění je uveden v příloze). Obdobně je tomu také v jiných zemích, např. v USA, kde jsou sdružení výrobců, které se zabývají marketingem, obvykle specializovány na jeden druh komodity (USDA 2011). Vícekomoditní odbytové organizace mohly být z pohledu dané skupiny výrobců výhodou v tom, že celkový objem obchodované produkce v souhrnu všech komodit byl poměrně velký a od něj se odvíjela následně také vyplacená podpora (stanovená procentem z obratu). Provoz odbytové organizace tak může být poměrně dobře finančně zabezpečen, ale z pohledu každé jednotlivé komodity nemusí, pokud obchoduje s menší produkcí, hrát na trhu vůči odběratelům významnou roli. Zejména pokud zastupuje pouze dva členy, jako je tomu v případě Odbytového družstva Radbuza, které obchoduje se šesti komoditami, nebo dalších osm skupin výrobců, které při dvoučlenném zastoupení obchodují s pěti komoditami. Aby získaly silnou pozici na trhu, jsou z těchto důvodů v Unii poměrně silná odbytová družstva zaměřená především na jednu či dvě komodity, ale naproti tomu zastupují velký počet členů-prvovýrobců, jako např. dánská Arlafood AmbA specializovaná na mléko, Danissh Crown AmbA na vepřové maso (Pyykkönen 2012) anebo italská mléčná Granarolo Spa (Bono 2012). 12

13 Graf 2 Při hodnocení Opatření Zakládání skupin výrobců bylo nutno zaměřit pozornost na úlohu podpořených SV na komoditní trh, ve kterém působily. Z celkového počtu deseti komodit, pro které byla odbytová družstva nově vytvořena, byly z hlediska objemu obchodované produkce v odvětví rostlinné výroby nejvýznamnější obiloviny, olejniny, méně pak brambory (graf č. 3). V odvětví živočišné výroby zaujímala největší podíl obchodované produkce SV zaměřené na jatečná prasata, drůbež a jatečný skot, okrajově pak na jatečné ovce a kozy. Podrobnějším hodnocením podpořených skupin výrobců v oblasti obchodování s léčivými, aromatickými a kořeninovými rostlinami, květinami a okrasnými dřevinami, anebo školkařskými výpěstky ovocných dřevin se hodnocení nebude podrobněji zabývat, neboť tato odvětví v ČR hrají v agrární produkci jen marginální úlohu. Za celé sledované období dosáhla hodnota obchodované produkce u všech 208 podpořených skupin výrobců částku 46,4 mld. Kč, z toho největší podíl (62 %) činil v součtu obrat s dvěma komoditami a to obilovinami a jatečnými prasaty. Graf 3 13

14 Obdobné hodnocení jako v případě objemu obchodované produkce platilo z pohledu podpořených SV v rámci jednotlivých komodit. Z celkové sumy vyplacených podpor seskupením výrobců za celé období let připadal největší podíl v rámci živočišné výroby na jatečná prasata a jatečnou drůbež (40,0 %), v rostlinné výrobě pak dominovaly obiloviny a olejniny se 49,8 %. Tato struktura odpovídá rovněž počtu skupin výrobců, které s danými komoditami obchodovaly. Nutno však brát v úvahu, že vyplácení podpor mělo v jednotlivých letech pro podpořené odbytové organizace degresivní charakter, tj. že se každoročně snižovalo procento podpory z celkové obchodované sumy všech komodit. Zároveň však existoval horní limit pro vyplácení podpory (tj. 11,22 tis. ), takže některé velké odbytové organizace, jejichž celkový obrat v součtu všech obchodovaných komodit byl poměrně vysoký tohoto limitu dosáhly a obdržely v přepočtu na koruny maximální možnou částku. Graf 4 Převážná většina skupin výrobců byla aktivní po celou dobu programovacího období (tzn. po celých pět let), tedy obchodovala s komoditami, ale zároveň splňovala podmínky pro vyplácení podpory. Existovaly skupiny výrobců, které však během tohoto období z nějakého důvodu ukončily svou činnost nebo v některém roce obchod nerealizovaly. Odbytové organizace, které nesplňovaly v průběhu celého hodnoceného období podmínku podpory a nebyla jim ani jeden rok přiznána podpora, nebyly dále do hodnocení zahrnuty, přestože byly zahrnuty v evidenci žadatelů. V případě podpořených SV obchodujících se skotem, prasaty, obilovinami a olejninami jich více než 70 % obchodovalo a splňovalo podmínku pro výplatu podpor po celé programovací období, tj. po dobu pěti let. Jen minimum SV bylo podpořeno pouze tři až nebo jeden rok (viz graf 5). Trochu jiná situace byla v případě odbytových organizací zabývajících se prodejem drůbeže, kde po celé pětileté období splňovalo podmínky výplaty podpory o něco málo než 50 % a dalších 42 % pobíralo podporu po dobu od tří až čtyř let. Více než 4,0 % SV splňovala podmínky nároku na dotaci dokonce dva nebo jeden rok. Hlavní důvodem bylo, že podle většiny oslovených zástupců vybraných skupin výrobců došlo k založení odbytového družstva jen s cílem získat dotace, jiný důvod nebyl většinou uváděn. Mnozí 14

15 představitelé SV uvádějí, že obchod bez zprostředkovatele, tj. skupiny výrobců, je lepší, méně komplikovaný a je možno získat zřejmě i díky existujícím osobním vazbám lepší ceny (Teichmanová 2012). V případě skupin výrobců obchodujících s jatečnými ovcemi a kozami byl vývoj od ostatních komodit nejvíce odlišný, neboť po celé programovací období mělo nárok na podporu pouze jedno SV (tj. 25 %), zatímco čtyři SV (tj. 75 %) vyvíjely činnost pouze dva roky. Komodita ovce a kozy má v ČR však svá specifika, neboť spotřeba masa i jeho produkce jsou velmi nízké. Většina výroby je odbytována poměrně často formou přímého prodeje chovatel odběratel nebo dodávána na základě dlouhodobých obchodních vztahu přímo vývozním organizacím. Graf 5 % 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Délka trvání SV na trhu podle komodit v % Obiloviny Olejniny Brambory Ovce, kozy Prasata Skot Drůbež 5 let 4roky 3 roky 2roky 1 rok V letech byl z celkového objemu produkce uvedených komodit prostřednictvím odbytových organizací obchodován největší podíl převážně v roce 2008 a 2009 (viz tab. 2). Snížení prodeje prostřednictvím podpořených SV v roce 2011 je třeba přisuzovat mimo jiné také tomu, že některým organizacím končilo pětileté programovací období (tj ). Skončil jim tedy nárok na vyplácení podpory a nebyly proto v databázi SZIF evidovány. V rámci komodit byl největší objem produkce prodaný prostřednictvím SV vykázán u jatečných prasat. Od roku 2006 tento objem vzrostl z 40,3 tis. ž. hm. až na 114,4 tis. t ž. hm. v roce 2009, což byla téměř třetina celkové výroby vepřového masa ČR: Poté ovšem začal prodej opět klesat. Souvisí to s úbytkem stavů prasat v ČR a následně i podniků, které se jejich chovy zabývaly. Zároveň tak docházelo k úbytku členů skupin výrobců, které s jatečnými prasata obchodovaly. V průměru celého programovacího období dosáhl podíl obchodu s jatečnými prasaty prostřednictvím SV 20 % z celonárodní výroby. Český trh s vepřovým masem je dlouhodobě pod silným tlakem konkurence producentů ostatních členských zemí a proto chovatelé využili možnosti vytvořit nové odbytové 15

16 organizace za podpory státu. Za celé období bylo zaměřeno na odbyt prasat celkem 94 SV. Tři největší z nich (OD Maso družstvo, Odbytové družstvo Vrchovina, Obchodní družstvo Žďár) docílily během pěti let obratu převyšující 1 mld. Kč a každá získala podporu na svou činnost ve výši 6,5 mil. Kč. Staly se tak vůbec největšími odbytovými organizacemi zařazenými do Opatření Zakládání skupin výrobců. Kromě toho OD Maso, družstvo se řadilo co do počtu členů k jedné z největších podpořených odbytových organizací, neboť v průměru let vykazovalo 22 členů. Rovněž v některých zemích EU 15 vyvíjí činnost v rámci odvětví vepřového masa organizace výrobců s velkým podílem obchodované produkce na trhu jako např. v Dánsku. V Německu jejich podíl na trhu podle hrubých odhadů dosahuje 20 % (Kühl 2012), zatímco v NČZ jako je Polsko je podíl odbytových organizací na trhu relativně nízký a představuje asi 7 % trhu (Matczak 2012). Rovněž v odvětví drůbežího masa docílily v ČR nově vzniklé odbytové organizace během let poměrně velkého podílu obchodované produkce na trhu. Celkem jich vyvíjelo činnost 45, z toho nejvýznamnějšími SV se staly DISC celostátní odbytové družstvo producentů, Moravská krůta, družstvo a DRUBOS, s.r.o. Obrat každé z nich za celé období převyšoval 360 mil. Kč a vyplacená podpora byla v rozmezí od 2 mil. Kč do 8 mil. Kč. Tab. 2 Podíl obchodované produkce podpořených SV z celkové produkce komodit v ČR v % Ukazatel Rok Průměr Obiloviny 4,4 8,6 9,5 11,3 12,6 7,4 9,0 Olejniny 3,8 12,3 15,7 13,3 16,0 11,0 12,0 Brambory 3,3 1,5 3,4 3,9 4,0 1,6 2,9 Jatečné ovce a kozy 0,0 0,3 0,0 0,2 0,2 0,0 0,1 Jatečný skot 2,0 7,0 10,5 11,0 9,6 7,1 7,9 Jatečná prasata 9,0 19,6 25,8 30,9 24,3 11,3 20,1 Jatečná drůbež 1,6 12,8 28,3 26,4 19,9 13,8 17,1 Pramen: ČSÚ, SZIF, výpočet ÚZEI U jatečného skotu nebyl objem obchodované produkce prostřednictvím SV v rámci celonárodní výroby hovězího masa tak významný. Hlavním důvodem byl fakt, že poměrně velký počet živých zvířat je vyvážen do zahraničí prostřednictví exportních organizací a jatek. Navíc řada zvířat je vyvážena do zahraničí jako chovná a užitková. Některé velké české podniky, zejména zaměřené na chov masného skotu, si tento prodej zástavu zajišťují samy, neboť mají v zahraničí již své dlouholeté partnery. Nejvýznamnější SV v rámci jatečného skotu z celkového počtu 70 podpořených byly Agroveles, s.r.o., Odbytové družstvo Biota, družstvo a NETAGRO, odbytové družstvo. Obrat každého z nich dosahoval za celkové programovací období let více než 130 mil. Kč a vyplacená podpora převyšovala pro každé jedno seskupení 4 mil. Kč. V případě rostlinných komodit dosahovaly největší obchodovaný podíl z celkové produkce prostřednictvím SV olejniny. Celkem obchodovalo s komoditou olejniny na českém trhu 125 podpořených skupin výrobců. Nejvýznamnější z nich podle objemu obchodované produkce byly ODBYTOVÉ DRUŽSTVO TŘEBÍČ, družstvo, Olejka, s.r.o., a Odbytové družstvo Moravské Budějovice 16

17 Obrat každého z nich dosahoval za celkové podporovací období více než 260 mil. Kč a vyplacená podpora se pohybovala v rozmezí 2 až4 mil. Kč. U obilovin dosahoval podíl obchodovaného objemu produkce prostřednictvím SV z celkové výroby méně, než tomu bylo u olejnin. Opět nutno konstatovat, že poměrně velké a technicky a technologicky dobře vybavené zemědělské podniky upřednostňují přímý prodej odběratelům. Naopak v Německu je podíl obchodovaných obilovin prostřednictvím odbytových organizací poměrně velký a dosahuje okolo 50 % z celkové výroby (Kühl 2012). Přesto v rámci Opatření Zakládání skupin výrobců v ČR vyvíjelo činnost celkem 123 odbytových organizací, z toho nejvýznamnějšími byly Agroveles, s.r.o., Odbytové družstvo Biota,družstvo a NETAGRO odbytové družstvo. Za období obchodovaly tyto SV obilí v hodnotě od 130 do 200 mil. Kč a obdržely podporu v rozmezí od 1,5 do 3 mil. Kč. V odvětví produkce brambor působilo na trhu celkem 12 skupin výrobců zařazených do Opatření. Jejich podíl obchodované produkce na trhu byl velmi nízký a nedosahoval po celou dobu programového období 5 %. Jedním z důvodů je, že pěstitelé brambor se mohou rovněž sdružovat do organizací producentů nebo seskupení producentů zakládaných v rámci odvětví zeleniny. Tato sdružení jsou podporována v rámci nařízení EK v rámci SOT ovoce a zeleniny. Navíc v ČR existuje několik bramborářských firem (např. Blanická bramborářská s.r.o., Předměřická a.s.), které jsou smluvně propojeny s pěstiteli a nabízejí možnost zajištění sadby, posklizňovou úpravu brambor, zpracování či skladování brambor a do jisté míry část činnosti odbytových organizací nahrazují. Úzce spolupracují s velkými odběrateli brambor, především s obchodními řetězci. Jak již bylo jednou zmíněno, určitou slabou stránkou z pohledu cílení podpory nově vytvořených skupin výrobců je, že se ve většině případů sdružili pouze dva (v roce 2006 u některých SV dokonce jeden) zemědělští producenti. To však nelze považovat ve správném pojetí za seskupení, přestože to pravidla dovolovala. Např. u obilovin tvořily v průměru období dvoučlenné skupiny výrobců téměř 55 % z celkového počtu podpořených, u olejnin a brambor to bylo shodně 49 %, u jatečného skotu 52 %, v případě prasat to bylo 59 %. Nejvíce dvoučlenných seskupení z celkového počtu v rámci hodnocených komodit obchodovalo s jatečnou drůbeží a to 71 %. Tato seskupení často dominovala i v objemu prodané produkce z celkem podpořených SV v daném odvětví (graf 5), lze proto usuzovat, že se jednalo o poměrné velké zemědělské podniky, které by určitě mohly založit a provozovat odbytovou organizaci i bez přispění podpory. Nastavené podmínky Opatření jim však tuto možnost dvoučlenných sdružení výrobců umožnily. V důsledku toho byly tyto odbytové organizace často největším příjemcem podpory (např. Obchodní družstvo Žďár, AGP Olejniny, Lukos komodity s.r.o. aj.). U většiny podpořených odbytových organizací byl také objem obchodované produkce na jednoho člena v komoditním členění nejvyšší právě u dvoučlenných skupin výrobců (graf 6). Platilo to především v odvětví jatečných prasat, ale i u obilovin. Tyto dvě komodity se v rámci velikosti členské základny vyznačují ještě dalším specifikem, a to poměrně vysokým objemem obchodované produkce připadající na jednoho člena skupin výrobců s více než 15 členy. Zde je možné pozorovat, že tato SV s poměrně velkou členskou základnou čítající v průměru kolem 22 členů již mohla hrát na trhu významnější roli a mohla být odpovídajícím partnerem při obchodování 17

18 s odběrateli a to nejen při vyjednávání ceny, ale také při zajištění plynulosti nabídky. důvodem založení organizace nebylo jen splnění podmínky pro získání podpory, ale projevila se zde rovněž snaha vytvořit skutečně silné odbytové družstvo, které by umožnilo svým členům lépe konkurovat na trhu. V případě komodity brambory a drůbeže se prosazovaly v odbytu spíše vícečlenné skupiny výrobců, kdy největší obchodovaný objem na člena vykazovala 3-5 členné a dále 6-10 členné SV. Rovněž zde je možno konstatovat, že docházelo ke sdružování více zemědělských podniků ve snaze dosáhnout zlepšení vyjednávací pozice vůči odběratelům. Graf 6 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Podíl obchodované produkce jednotlivých komodit podle struktury SV za období ,9 1,2 7,4 34,2 51,3 14,1 2,9 5,1 44,6 33,3 0,0 0,0 2,1 0,0 2,9 17,8 66,6 15,6 95,1 5,5 1,7 10,5 0,5 16,7 8,9 32,7 43,5 25,9 54,1 0,0 8,4 25,1 66,5 Obiloviny Olejniny Brambory Ovce a kozy Skot Prasata Drůbež 1-2 členné 3-5 členné 6-10 členné členné více než 15 členné Graf 7 18

19 Na základě analyzovaných podkladů Opatření Zakládání skupin výrobců lze konstatovat, že podpora stimulovala zemědělce k tomu, by se začali více sdružovat do odbytových organizací. Nastavení podmínek podpory v NV 655/2004 Sb. však nepočítalo s tím, že bude docházet k vytváření jednočlenných skupin výrobců. Z těchto důvodů byla podmínka pro přiznání dotace v průběhu programovacího období upravena na minimálně dva členy a zároveň obchodovanou produkcí v hodnotě nejméně 3 mil. Kč. Více než polovina žadatelů byla v roce 2007 z podpory vyloučena, neboť měla pouze jednoho člena a tím ji nesplňovala (viz tab. v příloze P1-P10). Velký počet skupin výrobců však sdružoval pouze dva zemědělské podniky. Často se jednalo podle doložené obchodované produkce o velmi velké podniky, které založením SV patrně sledovaly zejména splnění podmínky pro čerpání podpory. Nutno však konstatovat, že vznikaly i velké skupiny výrobců s poměrně početnou členskou základnou zahrnující i velké zemědělské podniky. Kromě již zmiňovaného OD Maso, družstvo patřily k největším Družstvo Rolník zaměřené na obchod s obilovinami a olejninami s 24 členy, Odbytové družstvo Moravské Budějovice obchodující s olejninami mající 26 členů a Agroveles, obchodující se skotem s 18 členy. Tyto odbytové organizace s velkou členskou základnou již mohly být na trhu daných komodit rovnocennými partnery při obchodování a navíc mnohdy nabízely i svým členům i další jiné služby (nákup vstupů, informace o trhu, školení). 2. Činnost skupin výrobců po ukončení programového období, tj. v období Po ukončení programového období, tj. po roce 2011 žádné oficiální údaje o podpořených SV k dispozici již nejsou, neboť jim zanikla povinnost informovat SZIF o jejich činnosti a objemu obchodované produkce. Předmětem zkoumání bylo zjistit, zda tyto podporované skupiny výrobců dále vyvíjejí svou činnost a zda tedy Opatření splnilo svůj účel. Zdrojem pro vytipování fungujících SV byl náhled do Obchodního rejstříku firem nebo do databáze MF ARES. Aktivita byla zjišťována u všech skupin výrobců, které byly činné v letech 2010 až 2011 a zároveň byly v tomto období příjemci podpory. To odpovídalo celkem 174 odbytovým organizacím. Z tohoto celkového počtu skupin výrobců bylo po nahlédnutí do výše uvedených databází vyloučeno 31 organizací, které ukončily svou činnost v období od roku 2012 do roku V souboru zůstalo celkem 148 aktivních seskupení, tj. téměř 82 % (podrobný přehled viz tab. P 61v příloze). Odbytové organizace, které pokračovaly ve své činnosti i po ukončení Opatření Zakládání skupin výrobců měly obdobnou strukturu z hlediska složení členů, jako byla u SV činných v období let Z více než poloviny převažovaly odbytové organizace s minimálním počtem dvou členů. Většina z nich patřila již v době zařazení do Opatření z pohledu objemu obchodované produkce v některých komoditách k nejvýznamnějším. 19

20 Graf 8 a 9 Struktura SV aktivních po roce 2011 podle počtu členů v % (celkem 148 skupin) Struktura SV aktivních po roce 2011 podle počtu obchodaných komodit v % (celkem 148 skupin) 3% 2% 29% 10% 56% 1-2 členné 3-5 členné 6-10 členné členné 18% 16% 6% 30% 30% 1 komodita 2 komodity 3 komodity 4 komodity 5 komodit více než 15 členné Pramen: Šetření ÚZEI Pramen: Šetření ÚZEI Celkem ze 31 odbytových organizací, které ukončily svou činnost, bylo 88 % příjemcem podpory po dobu pěti let v rámci programovacího období Na celkovém objemu prodané produkce podpořených SV v letech se tyto organizace podílely téměř 14 % a na čerpání podpor pak 13 % (tj. 68,6 mil. Kč). Graf 10 a 11 Struktura SV s ukončenou činností po roce 2011 podle počtu členů v % (celkem 31 skupin výrobců) Struktura SVs ukončenou činností po roce 2011 podle počtu obchodaných komodit v % (celkem 31 skupin výrobců) 41% 9% 50% 1-2 členné 3-5 členné 10% 3% 10% 42% 35% 1 komodita 2 komodity 3 komodity 4 komodity 5 komodit 6-10 členné Pramen: Šetření ÚZEI Pramen: Šetření ÚZEI U skupin výrobců, které ukončily svou činnost, bylo zjišťováno, zda mají nějaké společné znaky, kterými by se dala tato skupina charakterizovat, např. o obdobný počet obchodovaných komodit, shodný počet členů, stejnou výši obchodované produkce nebo sumu vyplacených podpor za celé programovací období (podrobný přehled těchto seskupení je uveden v příloze tab. P62). Soubor však byl velice heterogenní. Zahrnoval jak organizace s velkým objemem obchodované produkce a vyplacené podpory (např. RVO TRÁVNÍK, odbytové družstvo), tak SV obchodujcí se čtyřmi i více komoditami (např. SAROZ-odbyt, s.r.o. nebo JIHOS odbytové družstvo), ale i více než pětičlenné odbytové organizace (např. MASOODBYT družstvo, Odbytové družstvo Hlinsko) a rovněž skupiny výrobců s minimálním počtem členů, velkým obchodovaným objemem produkce specilizovaných na jednu komoditu (LUKOS obilniny, s.r.o. a LUKOS oleniny s.r.o.). Užší vazba byla zjištěna mezi obchodovaným objemem a vyplacenou podporou, dobou obchodování a podporou, podporou a počtem členů. Malá závislost v souboru byla zjištěna mezi obchodovaným množstvím a počtem členů a dále mezi obchodovaným množstvím a počtem komodit (viz tab. 3). 20

21 Tab. 3 Korelace mezi vybranými veličinami SV s ukončenou činností o roce 2011 Ukazatel Počet členů SV Doba obchodování - roky Obrat v mil. Kč Podpora v mil. Kč Počet členů 1 Doba obchodování - roky 0, Obrat v mil. Kč 0, , Podpora v mil. Kč 0, , , Počet obchodovaných komodit komodita počet 0, , , , Pramen: ÚZEI Dotazníkovým šetřením bylo zjišťováno, jaký přínos představovalo Opatření Zakládání skupin výrobců pro odbytové organizace, které se do projektu zapojily a byly jejím příjemcem. Z celkového počtu 148 skupin výrobců, které provozovaly svou činnost i po roce 2011, bylo metodou náhodného výběru zvoleno 80 respondentů a těm byly rozeslány dotazníky. V devíti dotazech zástupci podpořených skupin výrobců odpovídali na otázky týkající se důvodů založení odbytové organizace, principu jejího fungování ve vztahu k členům, odběratelům, využití podpory, splnění cílů a strategie do budoucnosti (dotazník je uveden v příloze č. 10). Návratnost šetření dosáhla 44 %, neboť odpovědělo 35 respondentů, což reprezentovalo téměř 24 % z celkového základního souboru 148 aktivních SV. U některých otázek (tj. č. 2, 6, 8, a 9) mohli respondenti v rámci předepsaných možností zvolit zároveň několik odpovědí a k nim přiřadit priority. Aby bylo možno zaznamenat všechny jimi zvolené volby, byla při vyhodnocení otázek přiřazena jednotlivým volbám váha (podrobněji uvedeno v metodice). V otázce č. 2 Jaký byl účel nebo cíl založení skupin výrobců, dávali respondenti největší váhu lepšímu finančnímu ohodnocení produkce, těsně před zlepšení zajištění odbytu. Jako méně významným byly v rámci váhy označeny - lepší platební morálce odběratelů, větší informovanosti o trhu nebo narušení monopolu odběratele: Nejmenší důraz (váha) byl kladen na zajištění jiných služeb pro členy. U možnosti jiné uvedl respondent nákup mechanizačních prostředků. Respondenti tedy očekávali, že nově vytvořené skupiny výrobců pomohou především zlepšit pozici zemědělských podniků při vyjednávání ceny prodávané komodity vůči odběratelům. 21

22 Graf 12 V otázce č. 3 týkající se podmínek obchodování a smluv mezi členy a SV bylo vyžadováno, aby členové obchodovali svou produkci téměř výhradně (77 % kladných odpovědí) prostřednictvím odbytové organizace skupiny výrobců. To bylo ostatně také jednou z podmínek, pokud se SV zapojilo do Opatření Zakládání skupin výrobců v období Celkem 37 % respondentů však uvedlo, že jejich členové mají možnost malou část produkce prodávat přímo. Provizi od člena za zprostředkování prodeje má stanovenu 37 % skupin výrobců a 54 % jich má obchodovaný objem produkce se členy konkrétně upraven, např. čtvrtletními, pololetními, ale nejčastěji ročními smlouvami. Pouze 9 % respondentů uvedlo, že dochází ze strany členů k porušování smluv, ale téměř 30 % skupin výrobců má pro tento případ ve smlouvách zakotvena sankční ujednání. Ke změně smluv v čase docházelo u 37 % organizací a to z důvodů změny vyjednávané ceny. Ke způsobu fakturace (otázka č. 4) uvedli respondenti nejčastější směr od odběratele k producentu a následně až k dodavateli. Jen 6 % uvedlo směr opačný. Platební morálku odběratelů (otázka č. 5) označila většina odbytových organizací za dobrou, pouze 5 % respondentů ji považovalo za velmi špatnou, neboť jsou uplatňovány vůči odběrateli pohledávky. Většina odbytových organizací v otázce (č. 6) o způsobu využití finančních prostředků získaných z podpory uvedla, že je použila na mzdy pracovníků a na provozní výdaje organizace. Některé skupiny výrobců si pořídily počítačové a softwarové vybavení. Méně významné bylo podle respondentů využití finanční podpory na splacení nájmu nebo na různé služby pro členy. Zcela na okraji zájmu využití podpory se nacházela tvorba fondu rizik. V rámci jiné bylo uvedeno nakoupení technologií pro posklizňovou úpravu obilovin. 22

23 Téměř dvě třetiny respondentů na otázku č. 7, zda by založili skupin výrobců i bez podpory, uvedly zápornou odpověď. V otázce týkající se splnění cílů očekávaných při založení odbytové organizace (č. 8) přiřadili respondenti největší váhu zlepšení zajištění odbytu a finančnímu ohodnocení produkce. O poznání menší váha byla přiřazena zlepšení platební morálky odběratelů. Velmi slabá byla očekávání v narušení monopolu odběratele. Tuto oblast zřejmě považují skupiny výrobců mající většinou regionální charakter za neproniknutelnou. Zajištění jiných služeb pro členy nepovažovala většina SV za významné splnění cílů a nacházelo se pro ně na okraji zájmů. Pokud se týká strategie do budoucnosti (otázka č. 9) je překvapivé, že téměř všem respondentům vyhovuje současný stav, kterému přiřadili největší váhu. Některé skupiny výrobců uvažují o majetkové účasti ve zpracovatelském průmyslu nebo rozšíření služeb pro členy, nebylo ale specifikováno o jaké služby by mělo jednat. Na okraji zájmu SV rovněž zůstala užší spolupráce s odběrateli, což patrně vyplývá ze špatných zkušeností zemědělců nebo neochoty jedné nebo druhé více strany spolupracovat (podrobné grafické vyhodnocení uvedeno v příloze). Graf 13 Při srovnání odpovědí týkajících se cílů při založení SV (otázka č. 2) a jejich naplnění (otázka č. 8), bylo zjištěno, že u většiny respondentů, se naplnilo očekávání, pro které byly SV zakládány avšak v opačném pořadí priorit (graf 14). Největší váha při splnění cílů byla přiřazena zlepšení finančního ohodnocení prodané produkce, naopak zlepšení zajištění odbytu se ve srovnání s cílem, který měl nejvyšší prioritu, plně nedosáhlo. Ostatní cíle, pro které byly SV zakládány, byly naplněny v tom pořadí, jak bylo očekáváno. 23

24 Graf 14 Vyhodnocení účelnosti Opatření Zakládání skupin výrobců V programovacím období let bylo v rámci Opatření podpořeno celkem 208 nově založených skupin výrobců. Celková podpora za uvedené období dosáhla 521,2 mil. Kč, což představovalo finanční příspěvek na založení a činnost v prvních pěti letech fungování jednoho vzniklého skupin výrobců v průměru 2,5 mil. Kč. Byly vytvořeny odbytové organizace pro všechny významné komodity zemědělského sektoru, vyjma včel, jatečných běžců, lnu a konopí. Počet zapojených zemědělských podniků do těchto seskupení dosáhl 801. To představovalo z celkového počtu zemědělských podniků v ČR (údaj ČSÚ rok 2010) zhruba 3,5% podíl. Největší počet zemědělců byl členem skupin výrobců zaměřených na odbyt olejnin (363) a obilovin (327), v živočišné výrobě pak v organizacích pro odbyt jatečných prasat (225) a jatečného skotu (196). V rámci konkurenčně velmi slabých odvětví živočišné výroby jako jsou prasata a drůbež a v rostlinné výrobě u brambor, vznikl dostatečně velký počet skupin výrobců. Tím byla splněna částečně účelnost daného Opatření, které si kladlo za cíl zvýšit míru konkurenceschopnosti v podmínkách jednotného trhu Evropské unie prostřednictvím vytváření obchodních skupin zemědělských prvovýrobců za účelem společného odbytu základních zemědělských komodit. Opatření bylo nastaveno tak, aby minimální počet členů SV byl upraven na dva. To však umožňovalo poměrně velkým prvovýrobcům vytvořit odbytové organizace, které poměrně snadno splňovaly druhou podmínku pro vyplacení podpory a to roční obrat všech obchodovaných komodit v hodnotě minimálně 3 mil. Kč. Skupiny výrobců čítající pouze dva členy byly nejčastěji se vyskytující podpořenou odbytovou organizací v rámci tohoto Opatření. Za negativní lze považovat, že tyto organizace výrobců odčerpávaly poměrně velkou část 24

25 dotací při minimálních nákladech na vlastní provoz. To však snižovalo účelnost a zároveň také i účinnost podpory. Vhodnější nastavení podmínek pro minimální počet členů (alespoň 5) by patrně umožnilo lepší využití dotací, a tím by se zlepšila i účinnost Opatření. Výstupovým indikáterem se tak stal počet podpořených odbytových organizací a celková vyplacená podpora na komoditu (tab. č. 4). Tab. 4 Přehled podpořených skupin výrobců, obchodované produkce a vyplacená podpora za období Ukazatel Počet podpořených SV Vyplacená podpora celkem v tis. Kč Vyplacená podpora na SV v tis. Kč Obchodovaná produkce SV celkem v tis. t Podpora na t obchodované produkce v Kč Obiloviny ,7 41,23 Olejniny ,3 108,11 Brambory ,04 Květiny x LAKR x Školkařské výpěstky x Jatečné ovce a kozy ,84 Jatečný skot ,86 Jatečná prasata ,14 Jatečná drůbež ,42 Celkem x x x Při hodnocení účinnosti daného Opatření lze konstatovat, že se během podporovaného období se zvýšil ve všech komoditách podíl obchodované produkce z celkové národní produkce (viz tab. č. 2 grafy v příloze GP1 až GP2). Tento podíl by mohl být v hodnocení účinnosti jedním z výsledkových indikátorů. V rámci jednotlivých let však podíl obchodované produkce kulminoval v letech 2008 a 2009, následně začal klesat spolu s tím, jak některé odbytové organizace ukončovaly svou činnost ještě před koncem pětiletého programovacího období. Nejvyšší podpora na tunu obchodovaného objemu produkce byla dosahována u SV obchodujících s jatečným skotem a jatečnými prasaty. I přes poměrně velký podíl obchodované produkce prostřednictvím podpořených SV, se v případě odvětví vepřového masa konkurenceschopnost odvětví nezlepšila a produkce dále klesala. Hlavní důvod je možno spatřovat nejen v primárním sektoru, ale rovněž v navazujícím odvětví zpracovatelského průmyslu, kde snaha získat co nejlevnější surovinu v podobě již bouraného masa nezvyšuje zájem o zvířata z tuzemských chovů. Přesto nelze sektor vepřového masa považovat z hlediska využití podpory na založení odbytových organizací za spíše úspěšný, neboť zde vzniklo velmi např. silné odbytové družstvo (OD 25

26 Maso, družstvo), které mělo poměrně velký počet členů a v objemu obchodované produkce za celé programovací období zaujalo první pozici mezi 208 podpořenými seskupeními. Závěr Odbytové organizace jsou významným článkem výrobkové vertikály a zemědělci je zakládají prakticky ve všech zemích světa. Po vstupu naší země na jednotný trh EU zesílila konkurence v zemědělském sektoru. V České republice však odbytové organizace fungovaly jen ojediněle. Jednou z příčin bylo, že český agrární trh neměl z předchozích období, (tj. do roku 1998) zkušenosti s jejich činností jako tomu je např. v zemích EU 15. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto zakládání organizací producentů podpořit ze strany státu formou Opatření Zakládání skupin výrobců z programu HRDP. Toto opatření bylo realizováno v letech a mělo řešit zejména problém slabého postavení zemědělců na trhu, jejich slabou vyjednávací pozici vůči zpracovatelům a dalším odběratelům. V této zprávě je na základě analýzy podporovaného období a tři roky po jeho ukončení (tj. v období let ) vyhodnocena účinnost Opatření Zakládání skupin výrobců. Bylo zjišťováno, zda podpora stimulovala v dostatečné míře vznik odbytových organizací pro vybrané komodity a zda tyto organizace vyvíjely svou činnost během celého programovacího období (tj. v letech ). Rovněž bylo předmětem zkoumání ověřit, zda i po skončení podporovaného období tato seskupení vyvíjela dále svou činnost a vyhodnotit účelnost a účinnost jim poskytované podpory. Pomocí dotazníkového šetření pak bylo zjišťováno, jak hodnotí Opatření sami příjemci podpor. Na základě této analýzy lze konstatovat, že Opatření stimulovalo zemědělské podniky k vytváření poměrně velkého počtu nových odbytových organizací zabezpečujících odbyt produkce v deseti komoditách ze třinácti možných. Za celé období let byla podpořen vznik a činnost 208 skupin výrobců v celkové hodnotě 0,5 mil. Kč. Počet zemědělských podniků začleněných do SV dosáhl z celkového počtu v rámci ČR cca 3,5 %. Vznikala jak seskupení zaměřená na prodej hned několika komodit, tak i se specializací na jednu či dvě komodity. Nejvýznamnější podíl obchodované produkce prostřednictvím skupin výrobců z celkové obchodované produkce v ČR byl realizován v odvětví vepřového a drůbežího masa a dále u olejnin a obilovin. Přesto se však konkurenceschopnost trhu výrazně nezměnila. Za negativní jev lze však považovat, že více než polovina podpořených seskupení se měla pouze dva členy, převážně velké podniky. Objemem prodané produkce se tato seskupení řadila mezi nejvýznamnější současně, však odčerpávala rovněž největší podíl z celkové sumy podpor. To snižuje účelnost podpory, neboť tyto organizace by bez podpor zřejmě nebyly zakládány. Zde se pak efektivita podpory neprojevila. Naproti tomu vznikaly skupiny výrobců s poměrně početnou členskou základnou zahrnující rovněž i velké zemědělské podniky. Tyto odbytové organizace již mohly být na trhu rovnocennými partnery odběratelům při obchodování s produkcí a navíc nabízely svým členům i některé další služby. Více než polovina podpořených odbytových organizací vyvíjela aktivní činnost po celé pětileté programovací období. Některé však ukončily činnost již během programovacího období. V roce 2011 bylo aktivních již jen 26

27 178 skupin výrobců. Po ukončení vyplácení podpory, tj. od roku 2012 do poloviny roku 2014 ukončilo svou činnost dalších 31 skupin výrobců. Dotazníkovým šetřením provedeným v průběhu roku 2014 u výběrového souboru podpořených skupin výrobců bylo zjištěno, že tato sdružení byla zakládána především z důvodů lepšího finančního zhodnocení produkce a zlepšení odbytu produkce. Tyto cíle byly z pohledu většiny respondentů splněny. Podpora byla využita zejména na mzdy pracovníků a na zajištění provozu skupin výrobců. U strategie do budoucnosti udává většina respondentů, že je spokojena se současnou činností organizace a neplánuje v ní žádné změny. To znamená, že tyto odbytové organizace se i nadále chtějí soustředit především na vyjednávání cen a objemu dodávané produkce s odběrateli. Některá SV by však měla zájem o získání majetkové účasti ve zpracovatelském průmyslu či o rozšíření služeb pro členy. O jaké služby by se mělo jednat, nebylo respondenty specifikováno. Za poměrně slabou prioritu udávají SV užší spolupráci s odběrateli. Dvě třetiny dotazovaných potvrdily, že by odbytovou organizaci bez přispění podpory nezaložily. Tím lze zároveň odpovědět na výzkumnou otázku, zda by docházelo k zakládání seskupen výrobců i bez podpor. Zřejmě by nedocházelo k tak masivnímu nárůstu nových odbytových organizací konkrétně v případě sdružení dvou velkých podnikatelských subjektů. Rovněž by patrně nevznikala multikomoditní seskupení obchodující se čtyřmi až pěti komoditami, což není ani v ostatních členských zemích EU obvyklé. Výchozím bodem pro účelné a efektivní využívání podpor v případě zakládání skupin výrobců je jejich správné cílení a nastavení. Tomu by měla být věnována v případě, že bude v budoucnu opět podobné Opatření otevřeno, velká pozornost. 27

28 Literatura 1. Zprávy o stavu zemědělství Agricultural Cooperatives in the 21st Century - USDA - United States Department of Agriculture ( 3. ČSÚ, Agrocenzus Strukturální šetření v zemědělství a metody zemědělské výroby 2010, 4. Cooperative Information Report 60, Rural Business Cooperative Service, USDA, November Matczak P., Support for Farmers' Cooperatives, Country Report Poland, University and Polish Academy of Sciences, Poland, November Pyykkönen P., Support for Farmers' Cooperatives, Country Report Denmark, November Bono P., Support for Farmers' Cooperatives; Country Report Italy Nomisma Economic Research Institute, Italy, November Ratinger T, Trdlicova K, Abrahamova M., Boskova I, Souckova I, Novotny P., Baudisova H.,Support for farmers' cooperatives in the Czech Republic 9. Abrahamová M akol., Úloha odbytových organizací v rámci zemědělsko - potravinové vertikály a jejich vliv na postavení prvovýrobců v této vertikále 28

29 Seznam příloh 1. Tabulky P1 P10C Přehled skupin výrobců, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky podle komodit 2. Grafy GP1 GP7 Přehled produkce celkem a obchodované produkce podporovanými skupinami výrobců v ČR v letech podle komodit 3. Tabulky P11 P29 Přehled o struktuře skupin výrobců podle obchodované produkce (v mil. Kč) a podílu SV na celkové obchodované produkci (v %) v letech podle komodit 4. Tabulky P30 P35 Přehled o průměrné obchodované produkci na člena podle struktury SV v letech v mil. Kč podle komodit 5. Tabulka P37 Průměrná obchodovaná produkce na člena podle struktury SV v letech v mil. Kč 6. Tabulky P38 P60 Přehled 10% nejvýznamnějších SV podle obchodované produkce v Kč, obchodovaného objemu v t, vyplacených podpor v Kč a počtu členů podle komodit 7. Tab. 61 Přehled aktivních skupin výrobhců výrobců za období Tab. 62 Přehled skupin výrobců s ukončenou činností po roce Grafy P8-P16 - Vyhodnocení dotazníku 10. Vzor dotazníku 29

30 Tab. P1 Obiloviny (K2) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV žadatelů počet x z toho SV podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t 278,1 613,9 796,0 886,3 866,8 605, ,7 tis. Kč tis. Kč Kč/t 74,32 114,79 28,20 23,35 20,92 23,85 41,23 Pramen: SZIF Tab. P2 Olejniny (K2) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV žadatelů počet x z toho SV podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t 40,0 140,9 187,9 170,6 187,0 133,9 860,3 tis. Kč tis. Kč Kč/t 201,89 308,57 57,92 67,25 56,86 63,16 108,11 Pramen: SZIF Tab. P3 Brambory (K4) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV žadatelů počet x z toho SV podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t tis. Kč 27, , , , , , , tis. Kč Kč/t , , , , , , ,05 Pramen: SZIF Tab. P4 Květiny (K 6) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV počet x z toho podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t tis. Kč 0,00 0, , , , , , , tis. Kč Kč/t 0,00 0, , , , , , ,11 Pramen: SZIF Tab. P5 LAKR (K 7) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV počet x z toho podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t tis. Kč 0,01 10, , , , , ,1 270, tis. Kč Kč/t 271, , , , , , , ,7 Pramen: SZIF 30

31 Tab. P6 Školkařské výpěstky ovocných dřevin (K 8) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV žadatelů počet x z toho SV podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t tis. Kč 0,0 0 85, , , ,6 28 0, ,0 143 tis. Kč Kč/t 0 0, , , , ,1 0 0, ,3 Pramen: SZIF Tab. P7 Ovce a kozy (K 9) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV žadatelů počet x z toho SV podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora t tis. Kč 0,4 0,69 9,6 16,32 1,5 0,19 7,0 2,20 7,8 2,63 0,1 0,05 26,3 22,09 tis. Kč Kč/t 13, ,6 387, ,7 35,18 128,1 315,27 316,9 300,39 338,3 3,93 498, ,5 840,4 Pramen: SZIF Tab. P8 Jatečný skot (K 10) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV počet x z toho podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t tis. Kč 3, ,0 11, ,8 19, ,3 19, ,5 16, ,4 12, ,3 82, tis. Kč Kč/t , , , , , , ,6 Pramen: SZIF Tab.P9 Jatečná prasata (K 11) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV žadatelů počet x z toho SV podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t 40,3 90,7 111,3 114,4 89,1 39,4 485,2 tis. Kč tis. Kč Kč/t 748,91 740,03 120,62 109,25 121,99 157,25 289,15 Pramen: SZIF Tab. P10 Jatečná drůbež (K 12) - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Počet SV žadatelů počet x z toho SV podpořené počet x Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t 4,9 38,3 93,0 80,7 49,9 31,2 298,0 tis. Kč tis. Kč Kč/t 983,33 730,41 110,48 177,67 135,67 126,09 228,43 Pramen: SZIF 31

32 Tab. P C Komodity celkem - přehled SV, obchodované produkce a vyplacené podpory za roky Ukazatel MJ rok Celkem Obchodovaná produkce Finanční podpora tis. t tis. Kč 393, , , , , , , , , , , , , tis. Kč Kč/t ,15 176, ,99 140, ,55 23, ,58 8, ,81 5, ,62 9, ,15 GP1 GP6 Grafy produkce celkem a obchodované produkce podporovanými skupinami výrobců v ČR podle komodit 32

33 33

34 34