Zaklá dá nístaveb I. Klasifikace zemin, Meznístavy, Plošné zá klady,

Transkript

1 Zaklá dá nístaveb I Klasifikace zemin, Meznístavy, Plošné zá klady,

2 Studijní literatura Masopust, J.: Speciá lnízaklá dá nístaveb 1. díl, AN CERM, s.r.o.brno, 2004 Masopust. J.: Vrtané piloty. Č eně k a Jež ek, Masopust, J.: Speciá lnízaklá dá nístaveb 2. díl, AN CERM, s.r.o.brno, ?

3 Studijní literatura Turček, P. a kol.: Zakládánístaveb. Jaga, Bratislava ISBN Weiglová, K., Glisníková, V., Masopust, J.: Mechanika zemin a zakládánístaveb. AN CERM, Brno ISBN

4 Geotechnické časopisy - české Zaklá dá nístaveb (Č asopis Zaklá dá ní staveb, a.s.) Geotechnika (Č asopis pro zaklá dá ní staveb, mechaniku zemin a inž enýrskou geologii)

5 PŘ EDMĚ T ZAKLÁ DÁ NÍ STAVEB Návrh a vytvoření základu, který spolehlivě přenese do zá kladové půdy zatíž eníze stavebníkonstrukce. Návrh stavební jámy, která musívytvořit vhodné podmínky pro budová nízá kladů a podzemníčá sti stavebníkonstrukce.

6 CHARAKTER NAUKY Zakládání staveb Postup při návrhu zakládání Ná vrh zá kladů je úloha inverzní k projektová nínadzemních konstrukcí. Nahrazování empirie vědeckými řeš eními Nehomogennícharakter zá kladové půdy komplikuje předpově ď jejího chová ní

7 Možná přesnost sondování - zemina neníhomogenníani u staveb šířky ca 10m. Ekonomie ná klady na zaklá dá nítvoříu pozemních staveb 4 až 20% celkové sumy, průmyslových staveb kolem 20%, u mostních staveb 40%, vodohospodá řské a dopravní stavby jsou nejná ročně jší.

8 Rychlost Riziko - ZS patřímezi obory spojené s velkým rizikem!!!! Tvůrč í riziko projekt, IG průzkum Společ enské riziko zá sah lidské ho faktoru, nedbalost, ná tlak

9 Inženýrsko-geologický průzkum základní úkoly Stabilita územístaveniště. Ú daje o uspořá dá nívrstev a vlastnostech zá kladových půd. Vliv podzemnívody na zá kladové pomě ry. Určenípotřebných podkladů pro zaklá dá ní v nepříznivých podmínká ch. Doporučeníoptimá lního způsobu založ enía zhodnoceníjeho vlivu na sousedníobjekty. Určenípodkladů pro výkop stavebníjá my. Posouzenívhodnosti staveniště -geotechnické kategorie.

10 Etapy geotechnického průzkumu Předběžný Podrobný Doplňující Cena průzkumu: ca 1 až 2% ceny stavby (bez teré nních odkryvných prací)

11 Průzkumné vrty Vzdálenost vrtů 20 až 40m (pro 2. GK) Hloubka vrtů pro ploš né základy ca 2 až 3 ná sobek kratšího rozmě ru ( do hl. aktivnízóny) Hloubka vrtů pro pilotové základy min do hl. 5 průmě rů pilot pod patu

12 Časté nedostatky IG průzkumu Neuskutečnění průzkumu Malý počet průzkumných vrtů Neúplný průzkum Nevhodné umístění průzkumných vrtů Nedostatečná hloubka průzkumných vrtů Nedostatečná hloubka průzkumných vrtů

13 Základová půda /Foundation soils/ Zemina je soustava minerá lních čá stic anebo organické hmoty ve formě zeminy, ně kdy organické ho původu, obsahuje různé množ stvívody a vzduchu(plynů) Hornina je přírodníshluk minerá lů, konsolidovaných či stmelených nebo jiným způsobem propojených do podoby materiá lu, který je obecně pevně jší nebo tuž šínež zemina

14 ČSN EN ISO ( )

15 Klasifikace zemin (Č SN ) /Classification of Soils/ Klasifikace zemin F zeminy jemnozrnné /fine soils/ F1-F8 S zeminy písčité /sandy soils/ S1-S5 G zeminy š těrkovité /gravelly soils/ G1- G5 Klasifikace hornin R skalníhorniny /rocks/

16 ČSN Základová půda pod ploš nými základy

17 % AREOMETR SÍTOVÁ NÍ KŘ IVKY ZRNITOSTI

18 TOJÚHELNÍKOVÝ DIAGRAM

19 Soudržné zeminy /Cohesive Jíly C /clay/ Soils/ Hlíny M /loam, silt/ Rozhodující vlastnosti vlhkost, konzistence, plasticita

20 Indexy I p, I c Index plasticity I p I p = w l w p w l je mez tekutosti (%) w p je mez plasticity (%) Stupeň konzistence I c w původní vlhkost

21 Nesoudržné zeminy /Noncohesive soils/ Písky /Sands/ Štěrky /Gravels/ Rozhodující vlastnosti pórovitost, ulehlost, číslo pórovitosti, zrnitost

22 Index relativní ulehlosti I d I d < 0,33 kypré písky I d = 0,33 až 0,67 středně ulehlé písky I d > 0,67 ulehlé písky

23 Pevnostní charakteristiky zemin /Shear strength characteristics of soils/

24 Totální parametry pevnosti c u (kpa) totá lníkoheze /cohesion/ φ u ( o ) totá lníúhel vnitřního tření /angle of internal friction/ Efektivní parametry pevnosti c ef (kpa) efektivníkoheze φ ef ( o ) efektivníúhel vnitřního tření

25 Deformační (přetvárné) charakteristiky /Deformation characteristics/ Edometrický modul přetvárnosti E oed (MPa) Modul přetvárnosti E def (MPa) Poissonovo číslo ν(1) Součinitel konsolidace c v (cm 2 s -1 )

26 KŘ IVKA STLAČITELNOSTI

27 Propustnost /Permeability/ Filtrační součinitel k (ms -1 ) Darcy: v = k. i kde v průsaková rychlost k filtrační součinitel i hydraulický spád

28 1.GK Eurocode 7 Geotechnické kategorie Malé, jednoduché konstrukce. Riziko ohrožení majetku a života je malé. Zná mé zá kladové pomě ry. Př.: Jedno až dvoupodlaž nídomy, max zatíž enív patě sloupu 250 kn nebo zdi 100kN/m založ ené na běžných typech plošných nebo pilotových zá kladů

29 2. GK Běžné typy kcí, bez abnormá lního rizika, rutinnípostupy pro polnía laboratorní zkoušky, ná vrh a prová dě ní. Př.: plošné zá klady, rošty, piloty, podzemní stě ny, výkopy, pilíře a opě ry mostů, zemní kotvy, ná sypy a zemníprá ce, tunely v tvrdých nerozpukaných zeminá ch

30 3. GK Velmi velké a neobvyklé konstrukce s abnormá lním rizikem nebo neobvyklé či výjimečně obtíž né zá kladové pomě ry nebo zatěžovacípodmínky a konstrukce ve vysoce seismických oblastech U 2. a 3. GK nutno stanovit charakteristické hodnoty zeminy výhradně na zá kladě polních nebo laboratorních zkoušek!!!!

31 Při ná vrhu zá kladů se postupuje podle složitosti zá kladových pomě rů, podle náročnosti konstrukcía podle stupně projektové přípravy. Podle zá sad 1. geotechnické kategorie se postupuje při předběžných hodnoceních staveniště a při předprojektové přípravě ve všech případech. Podle zá sad 2. a 3. geotechnické kategorie postupuje při definitivním ná vrhu zá kladů ve všech případech.

32 ČSN Základová půda pod ploš nými základy - GK

33 Mezní stavy 1. meznístav únosnost 2. meznístav sedá ní

34 Velké zatíž ení, které působína zá kladovou půdu, můž e vyvolat její porušenísmykem ve velké oblasti a ztrá tu únosnosti (I. skupina mezních stavů) nebo neúmě rné sedá ní(ii. skupina mezních stavů - použ itelnost). Deformace zá kladové půdy se přená šejízpě tně na stavebníkonstrukci, v níž mohou způsobit poruchy nebo zapříčinit jejíhavá rii. Takovým problé mům je nutno předchá zet sprá vným ná vrhem rozměrů zá kladové konstrukce.

35 1. Mezní stav únosnost /Ultimate l.s., Bearing Capacity/ Mezní únosnost je taková hodnota zatíž enízá kladové půdy, při jejímž překročeníby mě lo dojít k překročenípevnosti zá kladové půdy, vytvořenísmykových ploch a zaboření základu.

36 Podmínku stability zá kladové konstrukce můž eme vyjá dřit takto σ de R d kde Rd je výpočtová únosnost zá kladové půdy určená ze vztahu (kpa) R d = c d. N c. b c. s c. d c. i c. g c + γ 1. d. N d. b d. s d. d d. i d. g d + γ 2. b ef /2. N b. b b. s b. d b. i b. g b

37 výpoč tová soudržnost zá kladové půdy c d = c/γ mc (kpa) c γ mc = 2 je charakteristická hodnota soudrž nosti součinitel spolehlivosti pro soudrž nost

38 výpočtová hodnota úhlu vnitřního tření φ d φ γ mφ = φ/γ mφ je charakteristický úhel vnitřního tření součinitel spolehlivosti pro úhel vnitřního tření γ mφ je 1,5 pro φ = 0 až 12 o, γ mφ je φ/(φ-4) pro φ 12 o (φ d = φ 4)

39 Součinitelé spolehlivosti zá kladové půdy podle ENV (EC7) jsou udá vá ny pro různé zatěžovacísoubory podle tab. :. Souč initele spolehlivosti základové půdy podle ENV :2004 Př ípad Vlastnosti zemin tgj c ef c u s c (pevnost v tlaku) A 1,1 1,3 1,2 1,2 B 1,0 1,0 1,0 1,0 C 1,25 1,6 1,4 1,4

40 souč initelé únosnosti

41 souč initelé sklonu zá kladové spá ry, dle EC 7 b c = b d (1-b d )(N c tgφ d ) b c = 1-2α(2 + π) pro φ d = 0 b d = b b = (1-αtgφ d ) kde α je sklon zá kladové spá ry od vodorovné roviny

42 Souč initelé tvaru zá kladu dle Č SN d d Součinitelé tvaru základu podle EC7 pro s d a s b jsou stejné jako v české normě, lišíse součinitel s c, který se počítá ze vztahu

43 Souč initelé vlivu hloubky založení (dle Č SN , EC7 je neuvá dí)

44 Souč initelé vlivu šikmosti zatížení i c = i d = i b = (1 tgδ) 2 kde δje úhel odklonu výslednice sil od svislice

45 EC7 udá vá souč initele zohledňující šikmost zatížení způsobené horizontá lním zatíž ením H vztahy

46 Souč initelé vlivu šikmé ho teré nu (EC7) kde β je sklon teré nu

47 Ú nosnost zá kladové půdy tvořené R d = σ c /r.p horninami R d σ c r p je výpočtová únosnost (MPa) výpočtová pevnost horniny v prosté m tlaku (MPa) součinitel kvality skalníhorniny součinitel hustoty diskontinuit

48 Při šikmé m zatíž eníje nutné prové st i posouzenípro kluznou plochu v rovině vodorovné zá kladové spá ry dle vzorce R dh A ef = V de tgφ d + c d A ef + S pd R dh A ef H de kde R dh je výpočtová únosnost zá kladové spá ry ve vodorovné m smě ru S pd vodorovná výpočtová slož ka zemního odporu uvaž ovaná na výšku kce

49 Posouzení základu podle 1. skupiny mezních stavů mezní stav únosnosti 1) pro 1. geotechnickou kategorii σ ds R dt kde σ ds je provozníkontaktnínapě tí v zá kladové spá ře vyvolané R dt tabulková výpočtová únosnost

50 2) pro 2. geotechnickou kategorii σ de R d kde σ de je extré mníkontaktnínapě tí v zá kladové spá ře R d svislá výpočtová únosnost R dh A ef H de kde R dh je výpočtová únosnost ve vodorovné m smě ru H de vodorovná slož ka extré mního výpočtové ho zatíž ení

51 3) pro 3. geotechnickou kategorii σ de R d kde σ de je extré mníkontaktnínapě tí R d svislá výpočtová únosnost R dh A ef H de Nutno použít průkazné charakteristiky zemin z laboratorních a in situ zkoušek!!!!!

52 2. Mezní stav použitelnosti (sedání) /Serviceability Limit State, Settlement/ Konečné sedání s je dané součtem třech samostatných slož ek s = s z + s k + s s kde s z je sedá nípočá teční s k je sedá níkonsolidační s s je sedá nísekundá rní

53 Poč á teč ní sedá ní vzniká v průbě hu zatěžová ní zeminy, kdy se tlak vody v pórech nezmenšuje a svislá deformace nastá vá vlivem roztlačová ní zeminy do strany. Konsolidač ní (primá rní) sedá ní je důsledkem vytlačová nívody z pórů zeminy, je zá vislé na čase a při konstantním zatíž eníkončíztrá tou pórové ho tlaku. Sekundá rní sedá ní je způsobeno dotvarová ním(creepem) při konstantním napě tí bez přírůstku pórové ho tlaku.

54 ČSN σ zi m i σ ori E oedi E defi β n je svislé napětí od přitížení uprostřed vrstvy h opravný součinitel (viz tab.) originální (geostatické) napětí uprostřed vrstvy h edometrický modul modul přetvárnosti součinitel převodu počet uvažovaných vrstev

55 ENV :2004(EC7) počítá s mé ně dokonalým postupem pomocíteorie pruž nosti a sedá níz rovnice kde σ ol je přitíž ení(nebo kontaktníprovoznínapě tí) b šířka zá kladu f součinitel zohledňujícítvar a rozmě ry zá kladu, promě nlivost stlačitelnosti s hloubkou, Poissonovo číslo E m Youngův modul pruž nosti

56 Součinitel f je mož né vyjá dřit vztahem f = (1-ν 2 )F 1 F 2 a dílčísoučinitele F 1 a F 2 určit z grafu (νje Poissonovo číslo).

57 Součinitelé F1 a F2 (Janbu, 1956) pro výpočet sedání

58 Posouzení základů na 2. mezní stav 1) pro 1. geotechnickou kategorii Pro 1. GK se meznístav použ itelnosti neposuzuje 2) pro 2. geotechnickou kategorii s s m,lim kde s s m, lim je sednutíuvaž ované ho bodu limitníhodnota sednutí

59 Limitníhodnoty sednutívytvá řejí přiměřené zá ruky, ž e stavebníkonstrukce budou plnit své funkce bez poruch. Evropská norma uvá dípro konstrukce s izolovanými zá klady přijatelnou hodnotu celkové ho průmě rné ho sedá nís lim = 50mm. Pro bezporuchovou funkci stavební konstrukce je velmi důlež ité, aby i nerovnoměrné sedá nínebylo vě tšínež jsou limitníhodnoty

60 Podle EC7 je nejpřísně jší pož adavek na nerovnomě rné sednutídaný hodnotou 0,0005, obvykle akceptovatelný 0,002, hodnota 0,0067 je už nebezpečná, souvisís dosaž ením mezního stavu použ itelnosti. Podmínka předpoklá dá tři druhy nerovnomě rné ho sedá ní, které můž e způsobit průhyb ( s/l), úhlové přetvoření ( s/l) nebo naklonění ( s/b).

61 DRUHY NEROVNOMĚ RNÉHO SEDNUTÍ a) relativní průhyb, b) úhlové přetvoření, c) naklonění

62 3) pro 3. geotechnickou kategorii Postup je obdobný jako u 2.GK, plošné zá klady se navrhujína zá kladě teorie mezních stavů, výpočtové charakteristiky je však nutno určit pomocízkoušek zemin v místě budoucího staveniště. Východisko tvořívýbě rové průmě ry údajů. Z vybraných souborů lze vyloučit ty údaje, které nevyhovujígrubbsovu testu odlehlých pozorová ní, ze zbytku se určíaritmetický průmě r.

63 Pokud je sedá nívýznamným faktorem pro bezporuchovou funkci stavby, je nutno průběh sedání měřit, zejmé na pak jeho nerovnomě rné slož ky!!!

64 Č asový průbě h sedá nís t = f (t) můž eme stanovit pomocíkonečné ho sednutís a stupně konsolidace U, platís t = U s. Stupeň konsolidace U lze stanovit pomocí č asové ho faktoru T

65 Hloubka založení d Hloubka založ eníd je hloubka zá kladové spá ry pod nejniž ším bodem územíu zá kladu. Při jejím stanoveníje třeba vzít v úvahu konstrukč ní důvody (charakter objektu, vliv sousedních zá kladů apod.), geologické poměry (únosnost a stlačitelnost zemin, úroveň hladiny podzemní vody) a klimatické vlivy (promrzá ní, vysychá ní).

66 Pro posouzenízá kladů podle I. skupiny mezních stavů se uvaž uje hloubka založ eníjako minimá lnísvislá vzdá lenost mezi zá kladovou spá rou a upraveným povrchem území, podle II. skupiny mezních stavů se hloubka založ ení zpravidla uvaž uje jako svislá vzdá lenost mezi zá kladovou spá rou a původním povrchem území.

67 Z hlediska promrzání se stanovínejmenší hloubka založ eníd takto (Č SN ): u definitivních staveb založ ených na zeminá ch je nutno zá kladovou spá ru volit pod zá mrznou hloubkou, tj. nejmé ně 0,8 m pod upraveným povrchem území u zá kladů na zeminá ch chrá ně ných proti promrzá nía u provizorních konstrukcí můž e být hloubka zá kladové spá ry menší, nejmé ně však 0, 4 m v případech, kdy základová půda může vysychat, se stanovíu jemnozrnných zemin třídy F7 a F8 nejmenší hloubka založ ení1,6 m!!!!!! Vysychá nízá kladové půdy způsobené vegetací(sá ním kořenů stromů) se řešíindividuá lně

68 ŠIKMÝ TERÉN PODSKLEPENÝ OBJEKT d 1 geologické hledisko d 2 klimatický vliv d 3 1. MS d 1 pro 2. MS d 2 pro 1. MS

69 Zatížení Zatíž ení, která se ze stavebníkonstrukce přená šejído zá kladové půdy, můž eme z hlediska času jejich působenírozdě lit na stálá a občasná. Stálá zatížení jsou dá na tíhou všech trvalých čá stí stavebních konstrukcí nosných stě n, sloupů, stropů, podlah, příček, omítek apod. Stálý vodnía zemnítlak. Občasná zatížení mohou působit dlouhodobě (např. dočasné příčky, zařízení, skladované materiá ly apod.) nebo krá tkodobě (např. osoby, ná bytek, sníh, vítr, ná mraza), případně mimořá dně (např. účinky země třesení, výbuchů, havá riív technologické m procesu, nerovnomě rné sedání, atd.).

70 Normové a výpočtové zatíž ení Normové zatížení V n je zá kladní charakteristikou zatíž ení, z níž se odvozují hodnoty použ ívané při výpočtu. V běžných případech jej lze určit podle Č SN Zatíž enístavebních konstrukcí. Pro předběžné výpočty (úvahy o způsobech založ enístavby) lze použ ít orientační hodnota zatížení 10kN/m 2 pro jedno podlaž í.

71 Výpočtové zatížení V d se stanoví: V d = γ f. V n. Součinitel zatíž enívyjadřuje nepříznivé odchylky ve srovná nís normovými hodnotami. Eurocode 7 zavá dídílčí součinitele zatíž enío rozsahu 0,9 až 1,5. Zohledňuje stá lá a občasná zatíž ení, jejich nepříznivé a příznivé, destabilizačnínebo stabilizačníúčinky, i soubory pro různé postupy navrhová ní.

72 Extré mnía provoznízatíž ení Extrémní výpočtové zatíž ení V de představuje nepříznivé přetíž eníkonstrukce a vzniká ze stá lých zatíž ení, občasných dlouhodobých a krá tkodobých zatíž ení, případně i z mimořá dných zatíž ení. Je třeba počítat s reá lnými kombinacemi krá tkodobých a mimořá dných účinků, které v EC 7 vystihuje součinitel γ Q. Výpoč tové extré mní kontaktní napětí σ de = V de /A ef = γ Q V n /A ef

73 Provozní výpočtové zatíž enív ds odpovídá běžnému trvalé mu nebo opakované mu zatíž enía vzniká ze stá lých a občasných dlouhodobých zatíž ení, které v EC7 vystihuje součinitel γ G. Z krá tkodobých zatíž eníse berou v úvahu jen pravidelně se opakujícízatíž ení. Výpoč tové provozní kontaktní napětí σ ds = V ds /A = γ G V n /A

74 Základové patky /Footings, Single Foundations, Pads, Column Foundation/

75 Základové pásy /Strip Foundations, Wall Found., Continuous Foundations/ l/b > 6 Navrhujeme je zejména v těchto případech: Zá kladové patky nelze navrhnout s ohledem na nízkou únosnost zá kladové půdy. Zá kladový pá s je výhodně jší než patka z hlediska spotřeby betonu, obzvlá ště při malé vzdá lenosti sloupů. Jde o zá klad pod průběžnou stě nou. Tuhé ho zá kladové ho pasu je využ ito ke zmenšení nerovnomě rné ho sedá nínebo ve vzá jemné ho pootá čení prvků citlivé konstrukce. Je nutno zajistit vodorovnou tuhost zá kladů (sesuvná oblast, poddolované území).

76 MONOLITICKÉ ZÁ KLADOVÉ PASY

77

78 Základové roš ty /Foundation Rafts, Grillages/ Základový roš t je soustava pravoúhle se kříž ících zá kladových pasů, která podepírá konstrukci. Vytvá řívodorovně tuhou konstrukci v úrovni zá kladové spá ry, která je výhodná při zaklá dá nív obtížných podmínkách (zaklá dá nína má lo únosných zeminá ch, poddolované m nebo svá ž livé m území) nebo k přená šenívelkých zatíž enído podlož í. Zá kladový rošt také účinně snižuje rozdíly v sedání u tuhých skeletových nadzá kladových konstrukcí

79 Základové desky / Foundation Slabs, Plate Foundations/ Ú činné vodorovné ztuž eníobjektu v úrovni zá kladové spá ry. Sníž eníkontaktního napě típři zaklá dá nína má lo únosné půdě. Plošné sníž enínerovnomě rné ho sedá nía vzá jemné ho pootá čenísvislých prvků konstrukce na má lo únosné m podlož í. Souvislá tuhá konstrukce desky umožňuje provedení celoplošné ochrany suteré nních prostor proti podzemní vodě. Jednoduché bedně nía velkoplošná betoná ž s účinným bedně ním.

80 Tloušťka zá kladových desek zá visína typu konstrukce a na zá kladových pomě rech. Tenké základové desky lze navrhnout pod nosné stě ny při zaklá dá nína únosné m podlož í, obvykle postačítloušťka vlastnídesky 0,20 až 0,35 m. Tlusté základové desky se navrhujípro vě tší zatíž enía na mé ně únosné zá kladové půdě. U pozemních staveb bývá jejich tloušťka 0,4 až 1,4 m, u průmyslových a zvlá ště vodních staveb bývá až několik metrů.

81 ZÁ KLADOVÉ DESKY

82 f- deska kazetová

83 Příklad založ enístavby na ž elezobetonové desce

84 Prostorové základové konstrukce Prstencové nebo skořepinové zá klady představují zvlá štnítyp plošných zá kladů, které mohou v jednotlivé m případě nahradit vhodným způsobem dosud uvedené druhy plošných zá kladů Prstencové zá klady se navrhujína dostatečně únosných zeminá ch u objektů s výraznými klopnými účinky momentů a vodorovných sil v zá kladové spá ře. Skořepinové zá klady se na rozdíl od prstencových zá kladů uplatnízejmé na na mé ně únosných zeminá ch, protož e umožňujírozná šenízatíž enína celou plochu kontaktníspá ry.

85 Zakládání staveb okruhy otázek 1. část 1. Zá kladníúkoly inž enýrsko-geologické ho (IG) průzkumu 2. Metody IG průzkumu pro potřeby zaklá dá nístaveb 3. Zvlá štnosti nauky Zaklá dá nístaveb (rizika.) 4. Zá kladníklasifikace zemin a hornin dle Č SN (F, S, G, R) 5. Jemnozrnné (soudrž né ) zeminy jejich nejdůlež itě jší vlastnosti (I p, I c ) 6. Hrubozrnné (nesoudrž né ) zeminy jejich nejdůlež itě jší vlastnosti (I d ) 7. Pevnostnícharakteristiky zemin 8. Přetvá rné charakteristiky zemin 9. Propustnost zemin 10. Geotechnické kategorie (Č SN , EC7)

86 11. Geotechnické kategorie a ná vrh zá kladů meznístav dle Č SN a EC meznístav dle Č SN a EC Nerovnomě rná slož ka sedá ní 15. Č asový průbě h sedá ní 16. Co je to hloubka založ eníd 17. Hloubka založ enípro 1. a 2. meznístav 18. Hloubka založ enív objemově nestá lých zeminá ch 19. Trvalé a občasné zatíž enízá kladových kcí 20. Extré mnía provozníkontaktnízatíž ení 21. Druhy plošných zá kladů. Použ ití 22. Výhody a nevýhody jednotlivých typů plošných zá kladů