Keywords: landscape structure; landscape space; settlement; landscape of Rudolf II
|
|
- Irena Bednářová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vliv krajinných struktur na charakter krajinného prostoru a osídlení historické krajiny Rudolfa II. Influence of Landscape Structures on the Landscape Character and Settlement of the Historic Landscape of Rudolph II. Ing. Veronika Vonešová ČZU v Praze FAPPZ, Katedra zahradní a krajinné architektury, vonesova@af.czu.cz Abstract: Article deals with the influence of primary and secondary structures of cultural landscape on the character of landscape and settlement of this space in the study area of historic landscape of Rudolph II., which is defined by significant residential units associated with a person of the emperor. Although the landscape of Rudolph II. is located in the area of Polabí in the warm fertile area inhabited since prehistoric times and intensively used in agriculture, this area located at the confluence of river Elbe and Jizera is largely forested. The landscape of Rudolph II. differs from the surrounding landscape of Polabí with its character, with which shares a similar or the same primary but different secondary landscape structures. Primary structures of cultural landscape predetermine the character of the countryside and direct its future development. Secondary structures of cultural landscapes, which are influenced by man, then identify the functions of the landscape, its topography and scale of human perception of the landscape. Abstrakt: Článek pojednává o vlivu primárních a sekundárních struktur kulturní krajiny na charakter krajinného prostoru a osídlení tohoto prostoru v modelovém území historické krajiny Rudolfa II., která je definována významnými sídelními útvary spojenými s osobou císaře. Ačkoliv se krajina Rudolfa II. nachází v oblasti Polabí v úrodné teplé oblasti osídlené už od pravěku a intenzivně využívané zemědělstvím, je toto území na soutoku Labe a Jizery z větší části zalesněno. Krajina Rudolfa II. se svým charakterem liší od okolní krajiny Polabí, se kterou sdílí velmi podobné či stejné primární, ale rozličné sekundární krajinné struktury. Primární struktury kulturní krajiny předurčují charakter dané krajiny a směrují její budoucí vývoj. Sekundární krajinné struktury, které jsou utvářeny člověkem, potom určují jednotlivé funkce krajiny, její členitost a měřítko vnímání dané krajiny člověkem. Keywords: landscape structure; landscape space; settlement; landscape of Rudolf II Klíčová slova: krajinná struktura; krajinný prostor; osídlení; krajina Rudolfa II 1 Úvod Charakter krajiny lze definovat popisem primárních krajinných struktur, které předurčují základní vlastnosti krajinného prostoru a stanovují jeho budoucí vývoj. Způsob využití krajiny člověkem pak utváří vzhled krajinného prostoru, respektive determinuje sekundární krajinné struktury a jejich působení v krajině. Z leteckých snímků je patrná odlišná struktura historické krajiny Rudolfa II. oproti okolní krajině Polabí. Území je z velké
2 části pokryto lesními porosty a patrny jsou také fragmenty komponované krajiny realizovány formou os. 2 Předmět zkoumání Krajina Rudolfa II. je definována významnými sídelními útvary, která jsou spojena s osobou císaře Rudolfa II. Jednotlivá sídla byla vybrána dle Dobalové (2007) (Obr. 1 Vymezení řešeného území). Zkoumaná oblast celkem zahrnuje 21 katastrálních území a 26 sídel. Celková plocha řešeného území je cca 190 km 2. Území se nachází ve Středočeském kraji, severovýchodně od Prahy a je vymezena městy Brandýs nad Labem, Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem a Přerov nad Labem. Oblast je označována jako krajina Rudolfa II. Předmětem zkoumání jsou primární a sekundární krajinné struktury vybraného území a jejich dynamické změny ve sledovaném období. Obr. 1 - Vymezení řešeného území (maps.google.com, úprava Vonešová, 2013) 3 Teoretické pilíře 3.1 Struktury kulturní krajiny Dle Löwa a Míchala (2003) lze kulturní krajinu charakterizovat třemi strukturami primární, sekundární a terciální. Primární struktura kulturní krajiny je to, co je geneticky primární, co vzniklo nezávisle na člověku a jeho záměrech, a co zčásti přetrvává a trvale působí i v krajině zcela přeměněné člověkem. Mezi primární struktury kulturní krajiny patří přírodní podmínky a všechny původní porosty, které dosud člověk neovlivnil: geomorfologické charakteristiky, geologické charakteristiky, klima, pedologické charakteristiky, síť původních vodních toků, biogeografické členění, přirozená fauna a flora. Sekundární struktura kulturní krajiny je tvořena výtvory člověka přetvářejícího primární krajinnou strukturu, dominantní je pro ni funkční aspekt uplatňování lidských materiálních nároků vůči přírodním danostem. Tato struktura je tedy charakterizována lidskou činností v krajině zemědělstvím, lesnictvím, vodohospodářskými poměry a technickými prvky v krajině, jako jsou cestní a železniční síť, stožáry vysokého napětí, solární a větrné elektrárny
3 a další technické dominanty vytvořené člověkem. Významným prvkem sekundární struktury kulturní krajiny je osídlení, jeho charakter a vývoj. Terciální krajinná struktura je tvořena těmi hmotnými výtvory, které jsou spjaty s duchovní orientací společnosti v době jejich vzniku. Vzniká paralelně se sekundární strukturou krajiny, a to jako část vnějšího hmotného světa, která nemá zjevnou souvislost s praktickými funkcemi. Prvky terciální struktury kulturní krajiny je genius loci, paměť krajiny, samotný krajinný ráz a jeho vnímání obyvatelstvem a jiné socioekonomické jevy v krajině. Z hlediska měřítka řešení, jsou prvky terciální struktury krajiny neporovnatelné s primárními a sekundárními strukturami. Je nutné se na krajinu zaměřit více do detailu a terciální struktury neřešit na krajinné, ale na místní úrovni. 3.1 Typologie venkovských sídel V současnosti existuje několik metodik definice typologií půdorysného charakteru sídla. Kuča (2009) dělí vesnická sídla do pěti základních skupin Ortogonální návesní lokace vsi, neortogonální návesní lokace vsi, malé vsi, novověké parcelační a rozptýlené vsi a lánové vesnice. Dle Kuči (2009) lze obecně říci, že Česká republika představuje z hlediska typologie vesnického osídlení mimořádně zajímavé a pestré území. Existují zde jak území typologicky poměrně homogenní, tak území velmi heterogenní. Rozšíření jednotlivých typů vesnic bylo dáno jak historickým vývojem, tak modelací krajiny. Sýkora (2002) uvádí, že 13. století je pokládáno za počátek rozšiřování osídlení našeho prostoru. Od této doby vznikaly obce zpravidla plánovitě dle daných schémat a jejich základní jednotkou byla zemědělská usedlost dvorec a na ní navazující lán půdy. Na půdorysnou strukturu sídla a s ní související uspořádání plužiny měla vliv konfigurace terénu, doba vzniku a pozdější vývoj obcí. V dnešní době je zpravidla původní tvar plužin setřen. Základní osnova krajinné struktury však zůstala zřejmá. 4 Metodika 4.1 Definice a vývoj charakteru krajiny Rudolfa II. Jako výchozí podklady pro dokumentaci krajinných struktur byly pro tuto práci zvoleny volně přístupné mapové podklady. Pro mapování primárních krajinných struktur byl využit internetový portál Cenia, respektive geoportál INSPIRE. Pro analýzu sekundárních krajinných struktur byly využity dostupné historické mapy (Obr.2 - časová osa analyzovaných podkladů krajiny), a to konkrétně mapy I., II. a III. vojenského mapování, letecký snímek z let a soudobý letecký snímek z roku Letecké snímky jsou volně přístupné na serveru Národní inventarizace kontaminovaných míst. Obr. 2 - Časová osa analyzovaných podkladů krajiny (Vonešová, 2013) 4.2 Vývoj osídlení krajiny Rudolfa II. Pro analýzu typologie sídel nacházejících se v řešeném území byla využita mapa: Půdorysné typy sídel (Kuča, 2009), respektive její výřez. Pro historický rozbor jednotlivých sídelních útvarů byly využity mapy Stabilního katastru (pro obce, pro které jsou k dispozici), případně mapy druhého či třetího vojenského mapování a letecké snímky z poloviny 20. století ( ). Dnešní podoba sídel je doložena aktuálními leteckými snímky
4 5 Výsledky 5.1 Primární struktura krajiny Rudolfa II. Řešené území spadá do Hercynského geomorfologického systému, do oblasti středočeské tabule, náleží do celku Jizerské tabule a podcelku Dolnijizerské tabule, jejíž průměrná nadmořská výška je 235,9 m n. m. Dle typologie české krajiny podle reliéfu se jedná převážně o krajinu plošin a pahorkatin, na severovýchodě území o krajinu rozřezaných tabulí a podél toků řek Labe a Jizery o krajinu širokých říčních niv. Jihozápadní oblast řešeného území a oblast podél toku řeky Jizery má jednotný geologický základ vytvořený v kvartéru. Pro tuto oblast jsou charakteristické kvartérní uloženiny: hlíny, písky, spraše a štěrky. V severovýchodní oblasti řešeného území jsou geologickým základem mezozoické horniny pískovce a jíly. Historická krajina Rudolfa II. náleží do povodí Labe, do dílčího povodí Horní a střední Labe. Řešené území se rozkládá severně od soutoku řek Jizery a Labe. Území je dále charakterizována dalšími vodními toky (potoky) Mlynařice, Černava a Litolská svodnice. Jelikož je část řešeného území intenzivně zemědělsky využívána, je území protkané melioračními kanály a retenčními nádržemi. Mimo jiné se zde nachází také zaslepená ramena řek (Jizery a Labe) a přírodní památka Hrbáčkovy tůně. Do řešeného území částečně spadá i rybniční plocha Proboštského rybníka. Řešené území spadá dle Quitta (1971) do teplé, mírně suché klimatické oblasti T2. Pro tuto oblast je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Pedologické charakteristiky v řešeném území jsou z velké části definovány půdním pokryvem - regozemí arenickou, která patří do skupiny půd ochrických. Je to půda vyvinutá především z písků. Další zastoupení v okolí vodních toků má fluvizem modální, která spadá do skupiny půd nivních. Charakteristická je pro ni vrstevnatost a nepravidelné rozložení organických látek. Půdy se vytvářejí v nivách řek a potoků z povodňových sedimentů. V řešeném území se dále v poměrně malé výměře vyskytuje také černice fluvická, která spadá do skupiny půd molických. Tato půda je indikovaná vyšším obsahem humusu než mají černozemě. Vyvíjí se v relativně humidnější oblasti rozšíření černozemních půd. Na okrajích řešeného území se vyskytuje hnědozem či černozem modální, což jsou půdy zemědělsky využívané, nacházející se v nížinách s teplejším obdobím a menším množstvím srážek. Původní vegetační pokrytí bylo listnatým lesem, který později ustoupil zemědělskému využití. V současnosti se jedná o široce využívanou zemědělskou půdu. Dle mapy přirozené potenciální vegetace je řešené území velmi rozmanité z hlediska přirozené potenciální vegetace. Kolem vodního toku Labe převažuje jilmová doubrava (tvrdý luh), kolem vodního toku Jizery potom střemchová jasenina (jasanovo-olšový luh). Ve zbytku území převažuje lipová doubrava (Hercynská dubohabřina) s ostrůvky kostřavové borové doubravy či černýšové dubohabřiny (taktéž spadající pod Hercynské dubohabřiny). Dle Chytrého a kol. (2010) jsou lipové doubravy charakteristické lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea a Quercus robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci stromového patra a dále Cornus sanguinea, Corylus avellana a Lonicera xylosteum. Chytrý a kol. (2010) dále popisuje kostřavové borové doubravy jako světlé lesní porosty s dominancí dubu letního (Quercus robur) a borovice lesní (Pinus sylvestris) ve stromovém i keřovém patře. Jedná se poměrně vzácné porosty vyskytující se v Polabí. Naprostá většina původních porostů těchto doubrav byla převedena na borové kultury
5 5.2 Sekundární struktura krajiny Rudolfa II. Sekundární struktury krajiny jsou definovány především: historickým vývojem krajiny v daném území (Obr. 3 Vývoj krajiny Rudolfa II.), jeho současným využitím a charakterem osídlení. Obr. 3 - Vývoj krajiny Rudolfa II. ( Vonešová, 2013)
6 Charakteristika původního vzhledu této části krajiny se dá pouze odvozovat z obecných definic formy naší krajiny. Jelikož se řešené území nachází ve staré sídelní oblasti, která byla osídlena už v neolitu, je tedy člověkem pozměňována již od pravěku. Nováková (2009) vytvořila mapy krajiny Rudolfa II. ve 12. století, která zachycuje řešené území na přelomu raného a vrcholného středověku, ze které je patrné, že téměř celé řešené území bylo pokryto listnatými lesními porosty. Z mapy je dále zřetelné, že v řešené oblasti byly dva hlavní sídelní útvary. Stará Boleslav - správním centrum založené jako přemyslovské hradiště již na počátku 10. století v říční nivě a ležící na trase staré zemské stezky v místě brodu. Dalším starým sídelním útvarem je Lysá nad Labem založená jako slovanská správní osada v dané oblasti. Mapa dokládající historický stav a vzhled řešeného území je mapa prvního vojenského mapování asi z poloviny 18. století. Krajina je zachycena před nástupem průmyslové revoluce. Zřetelná je cestní síť, která hustě protkává celé řešené území a tvoří spojnice mezi jednotlivými sídly. Hlavní cestou, která prochází řešeným územím, je spojnice měst Brandýs a Benátky. Tato cesta má základ ve staré zemské stezce, nazývané Žitavská. Sídla jsou na mapě reprezentována malými městy jako je Brandýs, Stará Boleslav, Lysá a Benátky a také vesnicemi, které jsou založeny především na spojnicích mezi jednotlivými městy a podél toku řeky Jizery. Většina řešeného území je pokrytá zemědělskou půdou. Nejvíce výměry zabírá orná půda, v okolí řek jsou patrné plochy luk a pastvin. U východní hranice řešeného území se nachází rybniční plocha. Spojitější plochy lesa se dochovaly pouze v jihozápadní části řešeného území. Na zbytku území se nachází segmenty malých lesních ploch. Druhé vojenské mapování zachycuje českou krajinu zhruba v polovině 19. století, tedy v době, kdy průmyslová revoluce zažívala rozkvět. Cestní síť je v řešeném území obohacena o železniční trať. Osa probíhající řešeným územím je reprezentována historickou zemskou cestou. Na mapě přibyly nové kompoziční osy vycházející z půdorysného charakteru Staré Boleslavi. Z mapy jsou dále patrné další atributy barokní krajiny mimo již zmiňovaných os, se v území objevují pravoúhlé komponované symetrické obrazce. Hlavní komunikace jsou doplněny o aleje. Oproti mapě z prvního vojenského mapování je zřetelné, že se navýšila výměra lesních porostů v jihozápadní části řešeného území. Ostatní plocha je v mapě vyznačena jako zemědělská - orná půda a v okolí vodních toků louky a pastviny. Z mapy je také detailně zřetelné meandrování vodních toků a zaznamenány jsou jejich slepá ramena. Ve východní části území je stále zobrazována rybniční plocha. V mapě z období třetího vojenského mapování je dobře patrná struktura krajiny. Z mapy je zřejmé, že došlo k vývoji železniční sítě přibyly dvě nové trati a z nádraží v Lysé nad Labem se stal komunikační uzel. Struktura rozložení sídel v řešené krajině zůstala zachována, pouze je možné zaznamenat rozvoj malých měst. Land use řešeného území je stále z větší části tvořen zemědělskou půdou. Dle mapy je patrné, že se orná půda rozšířila i podél toků řek. Lesní plochy zůstávají zachovány v celém rozsahu. Z mapy vymizela rybniční plocha. Dále je patrné, že byly zregulovány toky řek. Z barokní kompozice krajiny se dochovaly osy vytvořené cestní sítí vycházející ze Staré Boleslavi a patrné jsou také některé osy vytvořené v lesních porostech. Mapa z období zobrazuje řešené území po více než sto letech. Jelikož se jedná o letecký snímek, je dobře viditelná mozaika jednotlivých políček a charakter obdělávání této orné půdy. Z mapy je zřejmé, že v tomto období byla orná půda rozšířena a obdělávána i v těsné blízkosti koryt řek. Mapa v podstatě zachycuje stav české lesozemědělské krajiny Polabí v období před kolektivizací (před scelením zemědělských pozemků). Land cover zůstává stále zachován. Při soutoku Labe s pravostrannou Jizerou poblíž Staré Boleslavi leží jeden ze zdrojů pitné vody pro hlavní město Prahu vodárenský komplex Káraný, v provozu od roku 1911, kolem kterého jsou lesy v ochranném pásmu zdroje pitné vody mající kořeny v historii
7 Krajina Rudolfa II. je v současné době zhruba z poloviny tvořena lesními porosty a z druhé poloviny zemědělskou půdou. Lesy, nacházející se v jižní části řešeného území, jsou jehličnatého i smíšeného charakteru. Zemědělská půda je zde zastoupena především jako orná půda. Malé procento tvoří louky a pastviny. V celém území jsou rozptýlené urbanizované plochy. Řešené území je charakterizováno především lesní či leso-zemědělskou krajinou. Pouze na severu území je tamní krajina čistě zemědělská. Malá roztroušená sídla nemění charakter této krajiny. Co se týče sídelních útvarů, většina sídel nacházejících se v řešeném území byla založena do období vrcholného středověku. Jelikož se jedná o jednu z nejstarších obydlených oblastí, byla tato sídla převážně zakládána na propozicích starých osídlení. Nejstarší sídelní útvary se nachází podél vodních toků. Další vlnou osídlení území bylo 18. století, kdy díky raabizaci vznikly další tři sídelní útvary, všechny založené na parcelačním ulicovém půdorysu (Káraný, Dvorce, Podbrahy). Některé sídelní útvary, respektive jejich půdorysný charakter, byly později ovlivněné dalším rozvojem území a došlo ke sdružování jednotlivých obcí, či zahušťování výstaveb a rozvoji stavitelství obecně. Půdorysně se tak mnohé sídelní útvary spojily (Císařská kuchyně a Sedlčánky, Lysá nad Labem a Litol, Benátky nad Jizerou a Kbel). Obr. 4 - Byšičky ( Vonešová, 2013) V případě obce Byšičky (Obr. 4 Byšičky) nedošlo ke změně charakteru sídla. Sídlo si uchovalo typickou geometrickou náves, charakter, štítovou orientaci jednotlivých domů a tvar a velikost pozemků. Ačkoliv je na snímku ze začátku 21. století je naprosto setřena původní rozfázovanou krajiny definována plužinou, obec působí harmonicky. Obr. 5 - Sedlčánky a Císařská kuchyně ( Vonešová, 2013) Opačným příkladem vývoje sídla a jeho půdorysu je obec Sedlčánky a Císařská kuchyně (Obr. 5 Sedlčánky a Císařská kuchyně). Ještě na snímku z pol. 19. století jde o dvě na sebe nenavazující sídla. Sedlčánky jsou návesním nepravidelným sídlem, kdežto Císařská kuchyně je sídlem parcelačním. Již na snímku z poloviny 20. Století je zřetelný masivní rozvoj obce Sedlčánky, která expanduje jižním směrem. Patrná je nová zástavba podél komunikací. Rozvojové plochy sídla jsou budovány i na původních rybničních plochách,
8 které byly během vývoje území eliminovány. Na snímku ze začátku 21. století jsou obě sídla půdorysně sloučeny. Došlo k rozparcelování rozvojové plochy mezi oběma původními sídly a půdorysné založení obou sídel bylo setřeno. 6 Závěr Historická krajina Rudolfa II. díky svým primárním strukturám byla předurčena k brzkému osídlení a tudíž i k časnému pozměňování krajiny člověkem. Jelikož se krajina nachází na soutoku dvou řek v teplé oblasti, je velmi vhodná pro zemědělství, kterému se člověk věnuje již od neolitické revoluce. Ačkoliv je krajina velmi intenzivně zemědělsky využívána, zachovala si stále svůj lesozemědělský charakter, který vytváří jednotlivé kompartmenty v krajině a zmenšuje její měřítko. Pro člověka je pak snáze pochopitelná a prostupná. Dále díky zdroji pitné vody, bylo řešené území již na začátku 20. století předurčeno k mimořádné ochraně. To je jedním z důvodů zachování rozsáhlých lesních porostů v řešeném území. Literatura [1] Dobalová, S. Zahrady Rudolfa II. Jejich vznik a vývoj. Artefactum, Ústav dějin umění AV ČR, Praha, 351 s. ISBN [2] Chytrý, M., Kučeta, T., Kočí, M., Grulich, V. & Lustyk P. (eds.). Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2010, 447 s., ISBN [3] Kuča, K. Půdorysné typy sídel. In: Atlas krajiny České republiky. Ministerstvo životního prostředí ČR, VÚKOZ, Průhonice, s ISBN [4] Löw, J., Míchal, I. Krajinný ráz. Lesnická práce, Kostelec nad Černými Lesy, 2003, 552 s., ISBN [5] Nováková, B. Krajina ve 12. století. In: Atlas krajiny České republiky. Ministerstvo životního prostředí ČR, VÚKOZ, Průhonice, s ISBN [6] Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Academia, Praha, 1971, 73 s. [7] Sýkora, J. Územní plánování vesnic a krajiny. Urbanismus 2. ČVUT v Praze, 2002, 226 s. ISBN [8] Archivní mapy ústřední archiv zeměměřičství a katastru. [online]. Český úřad katastrální a zeměměřičský. [cit ]. Dostupné z: < ivnimapy.cuzk.cz/> [9] Mapy google. [online] Google. [cit ]. Dostupné z: < [10] Národní geoportál INSPIRE.. [online]. Resort životního prostředí. [cit ]. Dostupné z: < [11] Národní inventarizace kontaminovaných míst. [online]. Resort životního prostředí. [cit ]. Dostupné z: < [12] Oficiální webové stránky CENIA, české informační agentury životního prostředí.. [online]. Resort životního prostředí. [cit ]. Dostupné z: < > [13] Oldmaps staré mapy. [online]. Laboratoř informatiky UJEP. [cit ]. Dostupné z: <
Vývoj krajinného prostoru čitelný z historického mapování Development of the landscape legible from historical mapping
Vývoj krajinného prostoru čitelný z historického mapování Development of the landscape legible from historical mapping Ing. Veronika Vonešová ČZU v Praze FAPPZ, Katedra zahradní a krajinné architektury,
VíceSoustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko
Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
Více2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK
LEGENDA alej hranice lada lesí porost louka Park mez orná půda pastvina remízek silnice těžební prostor trvale travní porost - louka urbanizovaná plocha vodní tok vodní plocha Mendelova univeita v Brně
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 15. 16. KRAJINA STŘEDOVĚKU a NOVOVĚKU Pole a obecní pastviny Rybník u zaniklé středověké vesnice Změna hustoty
VíceKrajinářská studie území obcí Prštice a Radostice
Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl
VíceDynamika fragmentace v rozdílných typech krajin
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin Pechanec V. 1, Purkyt J. 2,3*, Cudlín P. 2 1 Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, 17.
VíceNovostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová
č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
VíceB.1.13 Větrný park SLEZSKÉ PAVLOVICE
B.1.13 Větrný park SLEZSKÉ PAVLOVICE B.1.13.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Slezské Pavlovice Počet VTE: 7 Parametry VTE: výška osy rotoru: 140 m průměr rotoru: 112 m Popis lokality
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VíceZměny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
VíceJESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ
JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ Zpracoval(a): Dagmar Saktorová Datum: 3. 5. 2018 JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ TYPY VENKOVSKÉHO OSÍDLENÍ NA ÚZEMÍ
VíceFG metody výzkumu malé oblasti
FG metody výzkumu malé oblasti Geografická poloha turistická mapa 1 : 50 000 lze využít autoatlas, turistické průvodce, případně materiály obecního úřadu, internetové stránky obce, kraje apod. Geologická
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VíceHistorie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území
Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku Historie krajiny Archeologie krajiny, krajinná architektura, historický vývoj krajinného pokryvu a využití půdy archeologické objekty (středověk): zděné
VícePřírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04
Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr
VíceVegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce: Remízek Na Vrábí Vegetační úpravy Investor: Město Brandýs nad Labem / Stará Boleslav Projektant : Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277
VíceB.1.21 Větrná elektrárna ROHOV
B.1.21 Větrná elektrárna ROHOV B.1.21.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Rohov Počet VTE: 2 Parametry VTE: výška osy rotoru: 134-144 m průměr rotoru: 112-131 m Pozn.: Analýza viditelnosti
VíceDruhotná krajinná struktura, krajinný obraz - doc. Ing. Peter Jančura, PhD.
Druhotná krajinná struktura, krajinný obraz - doc. Ing. Peter Jančura, PhD. Úvodní charakteristika metodického postupu Uvedený metodický postup vznikl pod vedením doc. Ing. Petera Jančury, PhD. na katedře
VíceNávrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice 1. Popis změny Katastrální území Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) m 2
Návrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) 10674 m 2 Druh pozemku Orná půda Požadavek na změnu Bydlení s přidruženou zemědělskou výrobou Vlastnictví pozemku
VícePRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY
Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.
VíceHistorický vývoj krajiny České republiky
Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu
VíceStavby v návesním prostoru (Nepomuk) Buildings in the village square (Nepomuk)
Stavby v návesním prostoru (Nepomuk) Buildings in the village square (Nepomuk) Ing. arch. Jan Kašpar ABSTRACT: We find many places of the Czech Republic which perserve their specific character and values
VíceMetodika floristického výzkumu
Metodika floristického výzkumu Volba území Záleží na cíli výzkumu. Může to být např. katastr obce jiný administrativní celek (okres, kraj) chráněné území orografický celek jinak přírodně ohraničené území
VíceLÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:
LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
VíceHistorický vývoj krajiny České republiky. Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU
Historický vývoj krajiny České republiky Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU nepojmenovatelna@gmail.com Základní principy krajinné ekologie ve vztahu ke změnám v krajině Struktura - Prostorová - Časová
VíceMLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU
MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ
VíceMístní klima Sloupnice a okolí
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Místní klima Sloupnice a okolí Olomouc Jiří Komínek 27. 12. 2013 1. Ročník RG Obsah 1 Úvod... 3 2 Konstrukce mapy... 4 3 Klimatické
VíceD.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
VícePříloha č. 6. Lokalizace studovaných ploch
Příloha č. 6 Lokalizace studovaných ploch Plocha č. Souřadnice (vztahováno ke středům ploch) N E Lokalizace Popis plochy Černá Opava (transekt lokalizován cca 800 m severně od místní části Vrbno p. Prad.-Mnichov,
VícePražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VíceVídrholec a Xaverovský háj [ S ] STABILITA : stabilizovaná / K 0/3.8/4 N 20 Z 06 Z 01 Z 07 N 14 Z 08 N 18 Z 09 Z 05 Z 10 N 15 Z 04 N 17 Z 03
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 STRUKTURA KRAJIY : lesní krajina v rovině Vídrholec a Xaverovský háj - 800 MĚSTSKÁ ČÁST: Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Dolní Počernice,
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceVídrholec a Xaverovský háj [ S ] STABILITA : stabilizovaná / K 0/3.81/4 N 20 Z 06 Z 01 Z 07 N 14 Z 08 N 18 Z 09 Z 05 Z 10 N 15 Z 04 N 17 Z 03
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 STRUKTURA KRAJIY : lesní krajina v rovině Vídrholec a Xaverovský háj - 800 MĚSTSKÁ ČÁST: Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Dolní Počernice,
VíceGeomorfologické poměry sídla
Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město
VíceÚzemní plán obce Rohozec, 2000
Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod
VíceAnalýza indikátorů možného rozvoje venkova
Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Vymezení venkovského
VíceB.1.4 Větrná elektrárna OLDŘIŠOV
B.1.4 Větrná elektrárna OLDŘIŠOV B.1.4.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Oldřišov Počet VTE: 1 Parametry VTE: výška osy rotoru: 105 m průměr rotoru: 90 m Mapa umístění větrného
Vícev Praze a na Kokořínsku
Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických
VíceArcheologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr.
Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr. Filip Velímský Lokalita Malín na výřezu leteckého snímku Kutné Hory Lokalita Malín
VíceODBORNÉ STANOVISKO k doplněnému materiálu viditelnosti větrných elektráren ze silnice II/223 v blízkosti Výsluní
A T E L I E R V Doc. Ing. arch. Ivan VOREL, CSc autorizovaný architekt ČKA, člen IFLA A T E L I E R V projektová a expertní kancelář v oboru urbanismu, krajinného plánování a ochrany krajiny Nevanova 1066/52,
VíceKrajina. Reálná krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů s civilizačními prvky.
Krajina Reálná krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů s civilizačními prvky. Krajinotvorní činitelé přírodní povahy antropogenní
VícePříloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
Více3. Zázemí vybraných evropských měst
3. Zázemí vybraných evropských měst (Ing. Lenka Přívozníková, Ing. Michaela Tlustá) 3.1 Principy vymezování a funkce zeleně ve městech Rychle se rozrůstající města vytvářejí potřebu koncepčně řešit jejich
VícePříklad projektu zalesnění zemědělské půdy
Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele
VícePosouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy
Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Pavel Richter prof. Ing. Jan Vymazal,
VíceZákladní škola Dr. Miroslava Tyrše
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceHISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec
HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ V dnešní výpravě za poznáváním historie krajiny v okolí Jedovnic navštívíme několik míst, kde si ukážeme, jak vypadají pozůstatky po lidském osídlení v krajině. Je možné,
VíceVĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování
VíceVENKOVSKÉ OSÍDLENÍ. Pracovní list
Pracovní list VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ Úkol č. 1. Přečtěte text a graficky v něm označte to, co už znáte ( ) a to, co je pro vás nového (+). Informace, které jsou v rozporu s tím, co jste věděl/a označte minus
VíceHYDROLOGICKÁ STUDIE HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ
Klíšská 12, 400 01 Ústí nad Labem Zápis v OR KS Ústí nad Labem, 8.4.1992, oddíl C, vložka 2096 Č. zak.: 244/14 Název akce: Průmyslový park Jirkov Stupeň: studie HYDROLOGICKÁ STUDIE HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ
VícePříloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení
VíceSLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019
SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 PRŮZKUM EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH V HRADCI KRÁLOVÉ Základní údaje Objednatel: Statutární město Hradec Králové Doba řešení projektu: 2017
VícePLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu
VíceČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz
ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.
VíceRŮZNÉ ZPŮSOBY REGULACE VÝSTAVBY V CHKO (UVEDENO NA PŘÍKLADU PREVENTIVNÍHO HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU CHKO ČESKÝ KRAS)
RŮZNÉ ZPŮSOBY REGULACE VÝSTAVBY V CHKO (UVEDENO NA PŘÍKLADU PREVENTIVNÍHO HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU CHKO ČESKÝ KRAS) Ing. Kateřina Hronovská doktorand Ústav urbanismu ČVUT v Praze, Fakulta architektury,
VícePOŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče
1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.
VíceVÝVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL V 19. A 20. STOLETÍ: TVORBA ANALYTICKÝCH MAPOVÝCH VÝSTUPŮ
VÝVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL V 19. A 20. STOLETÍ: TVORBA ANALYTICKÝCH MAPOVÝCH VÝSTUPŮ Ing. Zdeněk Poloprutský Ing. Petr Soukup, PhD. Ing. Josef Gruber Katedra geomatiky; Fakulta stavební ČVUT v Praze 24.-26.
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katalog topolů kanadských v nivě řeky Odry
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Hana BECHNÁ Katalog topolů kanadských v nivě řeky Odry Olomouc 2008 SEZNAM VYBRANÝCH LOKALIT 1. Jeseník nad Odrou Mankovice...3
VíceZnalecký posudek č.4561-101/14 ve věci zjištění obvyklé ceny
Znalecký posudek č.4561-101/14 ve věci zjištění obvyklé ceny Typ nemovitosti Pozemky parc.č. 1503/37, parc.č. 1503/38 a parc.č. 2049/1 v KU Jablůnka Účel ocenění Zjištění ceny pro exekuční řízení proti
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice
VíceSEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace
SEZNAM PŘÍLOH A. Úvodní údaje, identifikace B. Průvodní zpráva C. Souhrnná technická zpráva D. Výkresová dokumentace D.1 Přehledná situace M 1:5 000 D.2 Katastrální situace M 1:1000 D.3 Situace stavby
Více22.10.2013 Strakonice
22.10.2013 Strakonice 2 zásadní období vývoje krajiny nezáměrná X záměrná tvorba krajiny Počátky Kultivace lesů, oddělení země od vody, efektivita Neolitická revoluce, hradiště 11. století Přemyslovci
VíceRozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj
5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich
VíceSLOVENSKEJ REPUBLIKY
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Vyhlásené: 26.10.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 26.10.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 484 V Y H L Á Š K A ministerstva kultury
Víceb)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění
Otázka: Ekologie krajiny Předmět: Biologie Přidal(a): Marian Charakteristika krajiny: 1. Struktura prostorové vztahy mezi EKS nebo složkami 2.Funkce vztahy mezi prostorovými složkami (toky látek, E, druhů)
VíceAnalýza a tvorba krajiny v Horním Pomoraví informace o ukončeném projektu v rámci programu INTERREG III B , Křtiny,
ILUP - POMORAVÍ Analýza a tvorba krajiny v Horním Pomoraví informace o ukončeném projektu v rámci programu INTERREG III B 28.4. 2016, Křtiny, Ing. Igor Kyselka, CSc. Krajinářský architekt, Brno tel. 737
VíceÚzemní studie 4 plocha Z14. Stará Lysá jih 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA
Územní studie 4 plocha Z14 Stará Lysá jih 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Základní identifikační údaje: Název akce: Územní studie 4, Stará Lysá jih 1 Místo: k.ú. Stará Lysá Pozemky: 249/1, 220/7, 232, 231, 221/1, 221/2
VíceZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ
ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 0989-167/2015 NEMOVITÁ VĚC: Podíl 1/2 z celku pozemků v katastrálním území Týnec nad Labem Vlastníci pozemků: Ladislav Rapčák, Vinařice 10, 281 26 Týnec nad Labem,
VíceVenkovské osídlení a rurální geografie. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Venkovské osídlení a rurální geografie Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Velikostní kategorie venkovských sídel samota: izolované obydlí, které má značný odstup od jiných obydlí, území
VíceMATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018
MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018 1. Planetární geografie tvar a velikost Země rotace Země a její důsledky oběh Země kolem Slunce a jeho důsledky pásmový čas, datová hranice slapové jevy 2. Kartografie
VíceFotodokumentace významných krajinných prvků SO ORP Prostějov
Fotodokumentace významných krajinných prvků SO ORP Prostějov Příloha č. 2 k bakalářské práci z geografie na téma chráněná území Prostějovska Autor: Jiří Havela Obsah Arboretum v Kostelci... 2 Brus-okolí...
VíceCílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.
Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů
VíceHISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno
photo Igor Míchal HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY od starověku do současnosti Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, 602 00 Brno Klimaticko-geografický gradient nižší polohy listnaté
VíceZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková
ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:
VícePříloha F - Fotodokumentace
Obr. 1: Dílčí plocha C1 z plochy byl odstraněn prakticky veškerý keřový porost Obr. 2: Dílčí plocha C1 plocha po totálním odstranění keřových porostů Obr. 3: Dílčí plocha C1 Obr. 4: Dílčí plocha C2 na
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceHistorický vývoj územního a správního členění v českých zemích. Eva Semotanová Historický ústav Akademie věd ČR Výzkumné centrum historické geografie
Historický vývoj územního a správního členění v českých zemích Eva Semotanová Historický ústav Akademie věd ČR Výzkumné centrum historické geografie Územní a správní členění z pohledu historika a historického
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Urbanistické styly Architektonické styly, urbanistické utopie a struktura města
VícePŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha
PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha P1.1 Fotodokumentace hodnoty P1.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY (HP) HP1 PŘÍRODA OBKLOPUJÍCÍ OBEC Nádherná cesta od Voděradských bučin, výjimečně krásné a hodnotné
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VícePříloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
VícePodpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní
VíceObsah A. Úvod E. Posouzení vlivu na identifikované znaky Seznam zkratek Literatura... 7
Obsah Obsah... 1 A. Úvod... 2 B. Předmět posouzení... 2 C. Vymezení dotčeného krajinného prostoru... 3 D. Identifikace znaků krajinného rázu... 4 E. Posouzení vlivu na identifikované znaky... 5 F. Určení
VíceINFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ
Seminář EKOLOGICKÁ A UŽIVATELSKÁ STRUKTURA KRAJINY, Praha, Akademie věd, 12.6.2018 INFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ Ing. Klára Salzmann, Ph.D. Ústav krajinářské architektury Fakulta architektury ČESKÉ
Vícer o z h o d n u t í :
Okresní národní výbor, odbor kultury, Litoměřice č.j. 1086-90, ze dne 20.8.1990 R O Z H O D N U T Í o zřízení památkového ochranného pásma městské památkové rezervace Ú š t ě k. Okresní národní výbor,
VícePísky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle
VíceGeografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni
Geografie sídel Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Obsah přednášky Základní definice Klasifikace
VíceVytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice"
Vytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice" Boršice u Blatnice Zpracoval: Ing. Petr Kvapil Obsah: Textová část Položkový rozpočet, včetně krycího listu Výkaz výměr Mapové přílohy Fotodokumentace Výpis
VíceMÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE
OBEC BOHATICE MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE NÁVRH HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE OBCE BOHATICE na období 2011 2015 Místní program obnovy vesnice pro obec BOHATICE HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE A OKOLÍ První
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
Více0 14 let na celkovém podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky; pro sledování. trendu vývoje je obdobný údaj ze SLDB 1991.
Metodický návod č. 1 B Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady kraje metodický návod k příloze č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
Více