Ochrana bankovek proti padlání

Transkript

1 Ochrana bankovek proti padlání Protection paper money against forgery Bc. Vlastimil MIKA Diplomová práce 2009

2

3

4 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, ABSTRAKT Denn se ve svém pracovním a volném ase setkáváme s penzi. Je to pi placení v obchodech, restauracích nebo napíklad pi výbrech z bankomat. I pesto všechno vtšina z nás neví, co je na bankovkách vyobrazeno a už vbec netuší, na co se podívat, abychom zjistili zda je bankovka pravá. Každý den jsou v naší republice zadrženy desítky nekvalitních padlk, které z vtší ásti pochází z tržeb supermarket a jiných prodejen. Proto jsem se rozhodl v této diplomové práci popsat historii papírových penz, eských bankovek a eurobankovek a seznámit tenáe s jejich výrobou, ochrannými prvky a na závr poradit, jak poznat padlanou bankovku od pravé. Klíová slova: Státovka. Bankovka. Padlek. Eurobankovka. Ochranné prvky. Technika tisku. ABSTRACT Every day in his working and free time see around with money. Is that a at paying in businesses, restaurants or for example at selections from cash dispenser. A people nevertheless everything however most of us doesn't know, what them to a paper money depict and already at all doesn't know what have a look, so that found out whether is genuine. Every day are in ours republic retained tens of poor quality forgeriesthat the for the most part originate from from incomes supermarkets et al. salesrooms. Therefore am arbitrated in those diploma work work describe story paper money, Czech paper money and euro-paper money and acquaint reader with their production, protective elements and lastly advise st. to how recognize counterfeit bank - note from genuine. Keywords: Treasury - note. Bank - note. Forgery. EURO. Protective elements. Printing technology.

5 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, Touto cestou chci podkovat vedoucímu diplomové práce JUDr. Vladimíru Štefkovi za to, že mi umožnil napsat práci o zabezpeení penz a problematice padlání a dále RNDr. Miloslavu Musilovi za cenné rady, pipomínky a poskytnuté materiály, které jsem s jeho laskavým souhlasem v této práci použil. Prohlašuji, že jsem na diplomové práci pracoval samostatn a použitou literaturu jsem citoval. V pípad publikace výsledk, je-li to uvolnno na základ licenní smlouvy, budu uveden jako spoluautor. Ve Zlín. Podpis diplomanta

6 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, OBSAH ÚVOD HISTORIE VZNIKU BANKOVEK V ESKOSLOVENSKU ESKOSLOVENSKÉ BANKOVKY eskoslovenské bankovky po roce eské bankovky od rozdlení republiky v roce HISTORIE PADLÁNÍ BANKOVEK TRESTNÍ POSTIHY ZA PADLÁNÍ A POZMOVÁNÍ PENZ VÝROBA BANKOVEK TECHNIKY TISKU Ochranné prvky bankovek EUROBANKOVKY EUROBANKOVKY NÁRODNÍ VARIACE OCHRANNÉ PRVKY EUROBANKOVEK...55 ZÁVR...65 ZÁVR V ANGLITIN...66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...67 SEZNAM OBRÁZK...68 SEZNAM TABULEK...69 SEZNAM PÍLOH PÍLOHA P I: OBŽNÉ BANKOVKY A MINCE PÍLOHA P II : POTY ZADRŽENÝCH PADLK V R V LETECH A JEJICH PEDLOŽITELÉ PÍLOHA P III. - POET ZADRŽENÝCH PADLK PED A PO ZAVEDENÍ EURA NA SLOVENSKU....76

7 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, ÚVOD Svt bez papírových penz si dnes dovedeme pedstavit jen obtížn. Vznik bankovek je spojen s nejstaršími písemnými záznamy o innosti lidí. Podíváme-li se však do historie, zjistíme, že už na poátku lidské civilizace byla provádna smna rzného zboží a služeb. Šlo o tzv. barterový obchod, tj. výmna zboží nebo služeb, za jiné zboží nebo služby. Z praktického hlediska byl však tento smnný obchod neefektivní, protože dotyná osoba musela vždy najít toho, kdo nabízel zboží o které mla zájem a zárove byl ochoten pijmout její nabízené zboží nebo služby. Jako peníze se zaaly používat vci, které byly ve spolenosti vysoce cenné, nap. kže, koení, plátno, dobytek atd. Pozdji se jednalo o drahé kovy zlato a stíbro. První zmínka o papírových penzích je z roku 650 n.l., kdy v ín byly používány k platb kovové mince, které byly tak tžké, že si je lidé nechávali u obchodník a jako potvrzení, že si u nich peníze uložili, dostávali papírky (stvrzenky), které pak zptn užívali pi placení v obchod. Tento systém byl v 11. století pevzatý státem a ten zaal tyto stvrzenky vydávat v pevn stanovených hodnotách. V Evrop se objevily první bankovky až roku 1661, kdy kvli nedostatku stíbrných mincí zaala papírové peníze vydávat švédská banka. Na území dnešní R, zavedla papírové peníze v tehdejším Rakousku dekretem císaovna Marie Terezie v roce 1762 a vydáváním papírových zlatek zvaných bankocetle, byla zmocnna Vídeská mstská banka. 1] Soubžn s rozvojem a užíváním penz, se zaalo rozvíjet i padlatelství. Vždy se našel nkdo, kdo se snažil výrobou padlaných penz obohatit sám sebe nebo ohrozit finanní hospodáství a ekonomiku celého státu. Pitom padlatelství bylo už v dávných dobách považováno za tžký zloin. V rzných státech bylo trestáno nap. usekáváním rukou, házením za živa do vroucí vody i oleje nebo popravou. U nás bylo padlatelství považováno za trestný in už v 11. století, i když neexistovali základní právní normy. První takovou normou se stalo snmovní usnesení z roku 1453, kde bylo zaazeno padlání k podvodu. Trestem bylo upálení, zabavení majetku, škrcení nebo smýkání. 2] Žádné tresty však nedokázaly odradit padlatele od výroby falešných penz. Zánikem Rakouska-Uherska a vznikem eskoslovenska se zaala psát historie nové korunové mny. První korunová mna byla zavedena ješt v Rakousku-Uhersku v roce Dv koruny se rovnaly jednomu 1] Platební prostedky, jejich ochrana a padlání, Mgr. J.BROŽ. JUDr. M. HRADECKÝ 2] PRÁVO magazín z , l. Vní padlatelé,

8 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, bývalému zlatému. První Rakousko-Uherská papírová 20 Koruna byla z jedné strany nmecká s ženským portrétem Austrie a rakouským znakem a z druhé ma arská s ženským portrétem Hungarie a uherským znakem. Pouze na rakouské stran bylo slovní oznaení bankovek uvedeno v dalších osmi jazycích. 3] eskoslovensko vznikem samostatné eskoslovenské mny provedlo poátkem roku 1919 mnovou odluku s tím, že stávající rakousko-uherské obživo bylo okolkováno eskoslovenskými kolky. Následn eskoslovensko vydává nové státovky a v Kremnici se zaínají razit eskoslovenské mince. eskoslovensko pi svém vzniku pijalo proti padlání penz normy rakousko-uherské. Pozdji byly zavedeny nkteré normy vlastní. Mezitím se však padlání penz stalo postupn mezinárodním problémem, proto v roce 1929 byla v Ženev ve Švýcarsku uzavena Úmluva o potírání penzokazectví, která byla v SR ratifikována v roce 1931, vydána ve Sbírce zákon a je pln platná i v dnešní dob. Významným mezníkem pro padlání penz a organizovaný zloin se stalo pijetí jednotné evropské mny EURA. V roce 2002 pijalo tuto mnu 12 státu, k je EURO používáno v 16 státech a další státy EU ho budou postupn zavádt. V Evrop tak vznikla jednotná mna, jejíž bankovky platí na velkém teritoriu a jsou stejné pro všechny zem. Pro padlatele to znamená úsporu náklad pi jejich výrob, kdy tyto ušetené prostedky mohou investovat do zlepšení kvality padlaných eurovek. Navíc vznikem tzv. schengenského prostoru, v jehož rámci nejsou na spolených státních hranicích vykonávány kontroly a hranice lze pekraovat kdykoliv a na kterémkoliv míst, lze padlky EURO bez problém distribuovat po celém evropském území. Z tohoto dvodu je v souasné dob padlání jednotné evropské mny považováno za jeden z nejvtších problém EU a Evropská národní banka mu vnuje velkou pozornost. 4] 3] Peníze v eských zemích do roku 1919, kapitola Papírové peníze - JUDr. L.SURGA 4] Kriminalistika 2/2008 lánek trestné iny proti mn

9 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, HISTORIE VZNIKU BANKOVEK V ESKOSLOVENSKU Jak jsem uvedl již v úvodu, na vzniku prvních eskoslovenských bankovek se velkou mrou podílela Rakousko-uherská mna. I když mnový vývoj Rakouska-Uherska je spjat pedevším s mincemi, nebo rozhodující pro kupní sílu bylo množství drahého kovu obsažené v mnové jednotce. Papírové peníze byly delší dobu považovány za doplující k mincím. Proti jiným evropským zemím, nap. Švédsku, kde byla první emise papírových penz zavedena roku 1661 nebo v Anglii v roce 1693, zavedlo Rakousko papírové peníze pomrn pozd. První papírové peníze vydala Vídeská banka v roce 1762 na základ patentu císaovny Marie Terezie. Šlo o tzv. bankocetle a byly vydány v hodnotách 5, 10,25,50 a 100 zlatých. Protože to nebyly klasické bankovky uvádlo se v patentu, že soukromé osoby nemají povinnost je pijímat. Tuto povinnost však mly veejné pokladny. Po pijetí dál již neobíhaly, byly znieny a vydávaly se znova. Bankocetle byly dvoubarevné, vytištné knihtiskem na papíru bez ochranných prvk. Jako ochranné prvky, byly použity tzv. suché peeti msta Vídn. Bankocetle byly run íslovány s vlastnoruním podpisem jednoho z vídeských mstských radních, starosty a dvou dalších funkcioná msta. V roce 1771 byla na základ dobrých zkušeností vytištna druhá emise bankocetlí. Tato byla rozšíena o hodnoty 500 a 1000 zlatých a došlo k nkterým technickým zmnám. Emise byla vytištna na papíru s vodoznakem a dva nejvyšší nominály byly vytištny ve tvercovém formátu, ne na výšku jako ostatní. Tato druhá emise byla jednobarevná, vytištna ernou barvou. Bankocetlí bylo vytištno ješt nkolik emisí, nejzajímavjší je však poslední emise z roku Jsou to první oboustrann tištné rakouské peníze, u kterých byl u vyšších hodnot použit na lícní stran dvoubarevný tisk. V papíru s vodoznakem jsou použita i vlákna a oproti pvodním, které mly pouze nmecký text, je na bankocetlích této poslední emise vytištna hodnota i esky, polsky, ma arsky a italsky. Založením Rakouské národní banky v roce 1816 vznikla akciová spolenost ízená akcionái, která nebyla závislá na státu a mla právo vydávat bankovky, které byly smnitelné za mince z drahých kov. Rakouská národní banka uvedla roku 1816 do obhu první emise v hodnotách 5,10,25,50,100,500 a 1000 zlatých. Bankovky mly obdélníkový tvar, tištny knihtiskem ernou barvou, na papíe s vodoznakem. íslování bankovek bylo poád runí, na bankovkách byly gilošové obrazce, kdy v kulatém byla uvedena íselná nominální hodnota a v obdélníkovém nominální hodnota v nmin vyjádená slovy. V ervenci 1816 zaala banka vymovat bankovky nové mny. Za 140 zlatých staré vídeské mny se vydávalo 40 zlatých v bankovkách konvenní mny. V roce 1825 vydala Rakouská národní banka druhou emisi bankovek. Tyto bankovky byly po

10 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, technické stránce v té dob nejlepší ze všech papírových penz, které v Evrop obíhaly. Bankovky byly tištny dvoubarevn kombinací erné a ervené barvy, technikou tisku z výšky. Papír byl s vodoznakem, opaten gilošovými obrazci, bankovky byly poprvé íslovány strojov. V roce 1841 dochází ke zmn, jedná se o první emisi bankovek, která je tištna technikou hlubotisku z run rytých tiskových desek a bankovky jsou opateny i mikrotextem. Prusko-rakouskou válkou, byla jednotná rakouská íše rozdlena na Rakousko- Uhersko, tím zanikla Rakouská národní banka a 30. íjna 1878 vzniká Rakousko-uherská banka. První bankovky této banky v hodnot 10 zlatých byly tištny oboustrann, kdy na jedné stran byl nmecký text a na druhé text ma arský. V jiných státech monarchie byly proto bankovky petiskovány texty v dalších jazycích. V roce 1892 je v Rakousku-Uhersku zavedena zlatá korunová mna. Jednotkou je jedna koruna je rozdlena na sto halé a dv koruny se rovnaly jednomu zlatému. V roce 1900 byly vydány první bankovky korunové mny v nominální hodnot dvaceti korun. Na bankovkách byla jedna strana nmecká a druhá ma arská, na rakouské stran se však objevuje slovní oznaení nominální hodnoty v dalších jazycích eštin, polštin, ruštin, italštin, rumunštin, slovinštin, chorvatštin a srbštin. Jako další následovaly bankovky nominální hodnoty deset, padesát a sto korun a v roce 1903 tisícikorunová bankovka. V únoru a beznu roku 1919 od vzniku samostatné eskoslovenské mny platily tyto bankovky okolkované eskoslovenskými kolky jako první eskoslovenské státovky. Tímto se zaala psát historie nové mny a nových bankovek. 5] eskoslovenské bankovky 28.íjna 1918 byl vyhlášen samostatný eskoslovenský stát a i po odtržení od Rakouska- Uherska, zstala rakousko-uherská platidla nadále v obhu. eskoslovensko jako mladý stát mlo výjimené postavení, nebo bylo v té dob velmi hospodásky vysplým státem a pes poátení spekulace, nastoupilo politiku samostatné eskoslovenské mny. Byla provedena mnová odluka, tj. okolkování ásti rakousko-uherské mny, která byla na našem území v obhu a tímto se stala prvními eskoslovenskými papírovými penzi. Dále byla zákonem urena mnová jednotka státu a byly tak ukoneny diskuse jak novou mnu nazvat. Mezi lidmi panoval názor, že nemá být použita mnová jednotka Rakouska-Uherska, která byla eským národem tolik nenávidna a vyskytly se rzné návrhy pojmenování nové mnové 5] Peníze v eských zemích do roku 1919, kapitola Papírové peníze JUDr. L.SURGA

11 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, jednotky jako nap. sokol, lev, denár, groš, hivna, dolar, rašín a místo halé byly navrhovány stotiny nebo káata. Zákonem. 187/1919 Sb. z. byla stanovena mna eskoslovenského státu-koruna eskoslovenská, zkrácen K. Byl zízen Bankovní úad ministerstva financí a vydávání bankovek provádl pouze stát. První eskoslovenská platidla v hodnotách pt, deset, dvacet, padesát, sto, ptiset, tisíc a pt tisíc, byla vydána 15. dubna Na bankovkách hodnot jedna, padesát, sto a ptiset, jsou státní symboly zemských znak ech, Moravy Slezska a Slovenska a na hodnotách pt, deset, dvacet a pt tisíc je prozatímní eský státní znak-dvouocasý lev. Tisícikorunová bankovka byla tištna v USA a byla bez státního znaku a symbolu. Definitivní státní znaky na eských bankovkách stanovil až zákon. 252/1920 Sb.z. První bankovky nebyly po technické stránce píliš kvalitní, a proto byla pipravena do tisku nová vylepšená platidla. Bankovky nižších hodnot, jednalo se o bankovky do nominální hodnoty 50 K, byly tištny v tiskárnách v eskoslovensku, tiskárna cenin tehdy ješt nebyla. Nominální hodnoty od 100 K byly tištny v tiskárn v USA. Tyto bankovky byly dokonalejší nž bankovky první emise. V roce 1928 vznikla Tiskárna NB a bankovky se zaaly tisknout v tuzemsku. I pesto, že eskoslovenská koruna byla nová mna, její síla rostla, byla kryta zlatem a krytí bylo promnlivé. Rostoucí sílu koruny mžeme posoudit z následujících údaj: na konci roku 1919 inil obh 4,723 miliardy K, zásoba drahých kov 86,4 milionu K. Koncem roku 1925 inil obh již 8,408 miliardy K a zásoba drahých kov 1,023 miliardy K, což byl skoro dvanáctinásobek oproti roku 1919! Po druhé svtové válce byl s. zlatý poklad ukraden, podle vyíslení s. vlády to bylo 45,3 tuny zlata. Tripartitní komise po druhé svtové válce piznala naší republice pouze 44 tun, a protože se po válce našla pouze ást zlata ukradeného nacisty ve všech okupovaných zemí, vrátilo se do R pouze 24,5 tuny zlata. V roce 1942 schválila exilová vláda podobu nových korunových bankovek, které byly vytištny ve Velké Británii. Po válce byly dekretem prezidenta republiky dnem zavedeny nové eskoslovenské koruny. Tyto byly smnny za stávající bankovky v pomru 1:1 a kurz nové koruny byl stanoven podle USD, který byl v té dob 50 K. ást bankovek vytištných ve velké Británii ješt bhem války nebyla datována, proto po roce 1945 byly v obhu bankovky jedné nominální hodnoty ve více druzích. 6] 6] NUMISMATIKA Peníze v eských zemích J. NOL

12 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, eskoslovenské bankovky po roce 1953 V roce 1953 provedl tehdejší komunistický režim mnovou reformu, která mla zabránit šmelin a ernému prodeji. Toto se sice podailo, ale mnoho oban pišlo o své úspory, které za celý život poctiv stádaly. Všechny, v té dob platné bankovky a mince, byly prohlášeny za neplatné a byly zavedeny nové peníze, koruna eskoslovenská vzor Kurs byl stanoven vi rublu, 1rubl=1,80 Ks. Na základ nutnosti doplnní platidel vznikla v roce 1958 bankovka v hodnot 25 Ks. Na líci bankovky je hlava Jana Žižky z Trocnova. V roce 1960 byla vytištna bankovka 10 Ks. Na líci bankovky jsou dv dívky, na rubu pehrada na Orav. V roce 1964 byla vytištna bankovka 50 Ks. Na jejím líci je rudoarmjec s partyzánem, na rubu závod Slovnaft v Bratislav. V roce 1962 byla dána do obhu bankovka 100 Ks. U této bankovky je zajímavé to, že hlavním autorem je plk SLA. V roce 1971 je dána do obhu bankovka 20 Ks na které je vyobrazen Jan Žižka. Tato bankovka nahradila bankovku 25 Ks. U veejnosti tehdy vzbudila bankovka rozpaky, protože nemla okraje, tak jak bylo do té doby u eskoslovenských bankovek zvykem. Bankovkou nejvyšší hodnoty bylo 500 Ks z roku Na lícní stran byly dva rudoarmjci, na rubu hrad Dvín. Od roku 1985 do roku 1989 byla vydána série bankovek jejichž autorem byl Albín Brunovský. Bankovka 10 Ks mla na lícní stran portrét P.O.Hviezdoslava a 20 Ks mla na líci J.A.Komenského a na rubu strom vdní. Na 50 K byl vyobrazen udovít Štúr na líci a na rubu Bratislava. Bankovka 100 K byla v obhu pouze 15 msíc, poté byla stažena. Na líci byla podobizna Klementa Gottwalda, na rubu rzné ásti Prahy. Práv podobizna Gottwalda vzbudila mezi lidmi adu negativních reakcí. Nejvyšší nominální hodnotou bylo 1000 K. Na líci byl Bedich Smetana, na rubu Vyšehrad. Tato série již nebyla doplnna o bankovku 500 K vzhledem k vypuknutí tzv. sametové revoluce. Uvedená série bankovek platila až do rozdlení eskoslovenska. 7] eské bankovky od rozdlení republiky v roce 1993 Po rozdlení republiky byla v roce 1993 zízena Ústavou eské republiky eská národní banka (dále jen NB), která svou innost vyvíjí v souladu se zákonem. 6/1993 Sb., o eské národní bance a dalšími právními pedpisy. Je veejnoprávním subjektem a sídlí v Praze. Má kompetence 7] NUMISMATIKA Peníze v eských zemích J. NOL

13 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, správního úadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaí samostatn s majetkem, který jí byl sven státem. Do její innosti lze zasahovat pouze na základ zákona. Nejvyšším ídícím orgánem NB je bankovní rada, leny jsou guvernér, dva viceguvernéi a tyi vrchní editelé. Všechny leny bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. 8] Po rozdlení eské a Slovenské republiky, se každý stát rozhodl vytvoit svou národní mnu. Aby se co nejrychleji oddlily mny obou stát, bylo provedeno okolkování dosavadní mny, pesnji v R šlo o bankovky hodnot 100, 500 a 1000 K, bankovky hodnot 10, 20 a 50 K zstaly neokolkované. Zákon o oddlení mny byl pijat Poslaneckou snmovnou v únoru 1993 a postupn došlo k vydávány nových bankovek, které nahradily staré okolkované a neokolkované. 9] Celkem bylo vydáno 8 nominálních hodnot nových eských bankovek. Bankovka hodnoty 10 K byla totiž nahrazena vydáním mince což se ukázalo výhodnjší. Tabulka [1.] Hodnota Líc bankovky Rub bankovky Barva bankovky 10 K Svatopluk Velká Morava Hndá 20 K Pemysl Otakar I. Zlatá bula sicilská Modrá 50 K Svatá Anežka Anežský klášter ervená 100 K Karel IV. Pee UK Zelená 200 K Jan Amos Komenský Motiv rukou Žlutooranžová 500 K Božena Nmcová Motiv z díla Hndoervená 1000 K František Palacký Kromíž Fialová 2000 K Ema Destinová Motiv hudby ervenohndá 5000 K T.G. Masaryk Pražský hrad Modroerná 8] webový portál NB, stránka o NB 9] NUMISMATIKA Peníze v eských zemích J. NOL

14 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, Banka nahradila i bankovku 20 K mincí, totéž se stalo i u bankovky 50 K. Tato je však ješt spolen s mincí stejné hodnoty v obhu. Protože NB mla velké množství mincí 20 a 50 K, rozhodla se nahradit bankovky tchto hodnot mincemi, což vyšlo levnji, než vytisknout nové bankovky. V souasné dob jsou v obhu bankovky hodnot 50, 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 K, s tím, že nkteré bankovky již byly vydány ve více vzorech, protože NB provádí neustálé zlepšování ochrany proti padlání.

15 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, HISTORIE PADLÁNÍ BANKOVEK Padlání penz nebo-li penzokazectví, je nezákonná innost, pi které jsou vyrábny padlané peníze a to jak bankovky tak i mince, za úelem vlastního obohacení nebo narušení ekonomiky státu. Už z tohoto dvodu ohrožení finanního hospodáství a ekonomiky státu bylo padlání odjakživa tvrd postihováno. Pesto, že v mnoha státech bylo padlatelství považováno za tžký zloin, úspšn se rozvíjelo a padlatele neodradily ani velké tresty. Jak bylo napsáno v úvodu, v eských zemích bylo od 11. století považováno padlání za trestný in. Základní právní normou bylo snmovní usnesení z roku 1453, na které navázal mincovní ád krále Jiího z Podbrad. Trest za padlání bylo tehdy upálení. Dalšími tresty bylo vaení v oleji nebo nap. vypichování oí, useknutí ruky padlatele, škrcení a smýkání. Jistý Václav Mrkvika v 16. století skonil na hranici za to, že vyrábl falešné klíe, klešt, sekery a kolky pro mincování a kradl náadí v mincovn. Stejn dopadl kvli falešné minci i ková Vank z Ostetína. 10] Padlání papírových penz bylo podstatn lukrativnjší než padlání mincí, proto bylo také více rozšíené. Zájem padlatel urovala hlavn hospodáská situace a dále technické náležitosti bankovek, které mohly padlání ulehit nebo i ztížit. Protože v té dob nebyla k dispozici žádná kopírovací zaízení, vyskytovaly se dv skupiny padlatel. První skupina byla složena z odborník jako jsou fotografové, retušéi, litografové a zamstnanci tiskáren. Padlky této skupiny byly ve vtšin pípad zdailé, nejrozšíenjší technikou padlání byl tisk z výšky. 11] V srpnu roku 1921 nkolik žák nalezlo pi koupání ve Vltav balíek, ve kterém byly mdné desky s kresbami. Bylo zjištno, že to jsou leptané plotny pro tisk bankovek. Podrobnou prohlídkou behu Vltavy bylo v bahn nalezeno dalších 28 mdných ploten. Šlo o negativy rakousko-uherských bankovek, eskoslovenského kolku a eskoslovenské stokoruny. Po zjištní výrobce bylo firmou Max Levy Co z Filadelfie sdleno, že uvedené plotny dodala B. ernému, fotografovi z Mladé Boleslavi. erný byl zaten a piznal se, že v letech padlal bankovky a kolky. Toto dlal doma a rodin tvrdil, že pracuje na vynálezu proti padlání. Hrozil mu trest 10-ti let žaláe, byl ale osvobozen šikovným právníkem, který pesvdil porotu, že tím, že padlal nejvíce rakousko-uherskou mnu prokázal vlastenecký in odporu proti monarchii. Druhou skupinou byly padlky, jejichž autory byli malíi reklam, dekorací, pokoj a písmomalíi. Nejastjší technikou padlání byla runí kresba vytvoená podle originálu 10] PRÁVO magazín z , l. Vní padlatelé. 11] Peníze v eských zemích do roku 1919, Korunová mna Mgr. J. MORAVEC

16 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, pomocí tuše, barevných inkoust, barev a barevných tužek. Padlky byly neumlé až mén zdailé. Napíklad v roce 1935 byly na Kyjovsku objeveny dv stokoruny, na nichž místo textu Tato bankovka je vydaná podle zákona bylo napsáno Tato bankovka je poslední, víc už nedlám, je to otravná práce a má rozhodn vtší hodnotu než 100 K. V Kocourkov 30. února I v 60 letech 20 století byl zaznamenán podobný pípad. Jistá slena dostala za své služby v parku jako odmnu padesátikorunu. Protože se jí zdála divná, odnesla ji na služebnu Veejné bezpenosti a zde bylo zjištno, že byla namalována pastelkami a místo nápisu Státní banka eskoslovenská zde byl nápis Svaz pro podporu prostituce. 10] Asi nejvtší padlatelskou akcí všech dob, byla akce s krycím názvem BERNHARD nazvaná podle vedoucího oddlení výroby anglických liber píslušníka SS Bernharda Krügera. Vybraná skupina židovských vz v koncentraním táboe Sachsenhausenu padlala pod hrozbou smrti anglické libry, americké dolary, ruské ervonce, rzné doklady a poštovní známky. Šlo o písn utajovanou akci, o které vdla jen úzká skupina píslušník SS a celá akce mla hlavn narušit ekonomiku Velké Británie. Celý píbh popsal ve své knize pod názvem áblova dílna jediný doposud žijící bývalý vze Adolf Burger. Podle jeho vyprávní byl natoen i stejnojmenný film. S rozvojem poítaové techniky, zaali padlky bankovek vyrábt hlavn mladiství a to i proto, že si vbec neuvdomují trestní postih, který je za tuto innost eká. Peníze vyrábjí hlavn pro své obohacení s cílem získat prostedky na zábavu, automaty nebo drogy. Nejvíce bývají vyrábny bankovky nižších hodnot 100, 200 a 500 K, ale vyskytují se i bankovky vyšších hodnot 1000 a 2000 K. Takové padlky bývají vtšinou vytvoené pomocí inkoustových tiskáren. Od pravých bankovek se liší tím, že mají nedokonalé ochranné prvky a jiný je i barevný odstín. Jde o bankovky které jsou NB vtšinou zaazeny do stupn nebezpenosti 4 ) - mén zdailé. Stup nebezpenosti je celkem 5 a NB tím podle rzných kritérií uruje jak kvalitní je padlek. Zaazovat padlky do stup nebezpenosti zaala Rakousko-Uherská banka a NB tento systém dodnes používá. Rozdlení je následující : 1. stupe velmi nebezpený padlek dokonalý padlek zhotovený odborníky, tiskové techniky a ochranné prvky jsou stejné jako u originálu 2. stupe nebezpený padlek padlek zhotovený jinými tiskovými technikami než originál, ochranné prvky napodobeny ásten, velmi dobrý barevný vjem

17 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, stupe zdailý padlek padlek zhotovený jinými tiskovými technikami než originál, ochranné prvky jsou napodobeny nedokonale nebo chybí 4. stupe mén zdailý padlek padlek, který má tiskové techniky a ochranné prvky napodobeny velmi nedokonale, zpsobilý k oklamaná za zvláš nepíznivých podmínek 5. stupe neumlé padlky k oklamání zpsobilé jen ve výjimených pípadech, jde nap. o run kreslené padlky Mimo azení do stupn nebezpenosti, zaazuje NB padlky podle mny a nominálních hodnot do typ a podtyp. 12] Samotné padlatelství se ve 20 letech minulého století díky velkým padlatelským kauzám stalo mezinárodním problémem. Proto byla v roce 1929 v Ženev uzavena Úmluva o potírání penzokazectví, která byla ratifikována SR v roce 1931, vyhlášená ve Sbírce zákon.15/1932 a je planá i v dnešní dob. Podle l. 2 Úmluvy se slovem peníze rozumjí peníze papírové vetn bankovek a kovové mince. Na základ l. 3 Úmluvy se smluvní strany dohodly, že pro obecný trestný in bude potrestán : 1. kdo podvodn falešné peníze jakkoli zhotovuje nebo kdo porušuje peníze, nech k tomu použije jakéhokoli prostedku 2. kdo podvodn falešné peníze uvádí do obhu 3. kdo cokoliv podniká k tomu konci, aby falešné peníze uvedl do obhu, dovez do státu, pijal nebo opatil, vda že jsou falešné 4. kdo se o tyto trestné iny pokusí a kdo se jich úmysln zúastní 5. kdo podvodn zhotovuje, pijímá nebo si opatí nástroje neb jiné pedmty, které jsou podle své povahy ureny k výrob falešných penz nebo k porušení penz Souasn bylo stanoveno, že nelze init rozdílu mezi mnou vlastní a cizí a že falešné peníze, nástroje atd. se zabaví a prohlásí za propadlé, piemž se vždy musí uinit nezpsobilými k užití. 13] 12] Platební prostedky jejich ochrana a padlání Mgr. J. BROŽ, JUDr. M. Hradecký 13] Úmluva o potírání penzokazectví doslovný text

18 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, Trestní postihy za padlání a pozmování penz V eské republice je v souasné dob platný trestní zákon. 140/1961 Sb. ve znní pozdjších pedpis, kde v oddíle tetím - trestné iny proti mn a trestné iny daové jsou níže uvedené skutkové podstaty : 140 Padlání a pozmování penz (1) Kdo sob nebo jinému opatí padlané nebo pozmnné peníze, nebo kdo takové peníze pechovává, bude potrestán odntím svobody na dv léta až osm let. (2) Kdo padlá nebo pozmní peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padlané nebo pozmnné peníze udá jako pravé, bude potrestán odntím svobody na pt až deset let. (3) Odntím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li in uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako len organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový in ve znaném rozsahu. 141 Udávání padlaných a pozmnných penz Kdo padlané nebo pozmnné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé, bude potrestán odntím svobody až na dv léta nebo penžitým trestem nebo propadnutím vci. 142 Výroba a držení padlatelského náiní (1) Kdo vyrobí, sob nebo nkomu jinému opatí anebo pechovává nástroj nebo jiný pedmt urený k padlání nebo pozmování penz, bude potrestán odntím svobody až na dv léta. (2) Odntím svobody na jeden rok až pt let bude pachatel potrestán, spáchá-li in uvedený v odstavci 1 pi výkonu svého povolání.

19 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, Spolené ustanovení Ochrana podle 140 až 142 se poskytuje též penzm cizozemským, tuzemským a cizozemským bezhotovostním platebním prostedkm, jakož i tuzemským a cizozemským cenným papírm. 144 Ohrožování obhu tuzemských penz (1) Kdo neoprávnn vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských penz, nebo kdo takové náhražky neoprávnn dává do obhu, bude potrestán odntím svobody až na šest msíc nebo penžitým trestem. (2) Stejn bude potrestán, kdo a) bez zákonného dvodu odmítá tuzemské peníze, b) bez hospodáské poteby shromaž uje drobné tuzemské peníze, nebo c) poškozuje tuzemské peníze. K tomuto je nutno uvést, že v praxi se padláním rozumí úplné vyhotovení penz bez oprávnní (fotograficky, obkreslením, ražením, odléváním, tiskem) a dále sestavováním bankovek z jiných ástí pravých bankovek. 14] Také p estupkový zákon. 200/1990 Sb. ve znní pozdjších p edpis, pamatuje na postih za padlání v 27 P estupky na úseku financí a mny 1. Pestupku se dopustí ten, kdo neoprávnn zhotoví reprodukci nebo zamnitelnou napodobeninu bankovky, mince, šeku, cenného papíru nebo platební karty znjící na tuzemskou nebo cizí mnu anebo neoprávnn zhotoví pedmt úpravou napodobující bankovku, minci, šek, cenný papír nebo platební kartu. 2. Za pestupek podle odst. 1 lze uložit pokutu do 5000 K. Podstatou pestupku je neoprávnné zhotovení nebo napodobení platebních prostedk bez souhlasu NB nebo vydavatele platebního prostedku až na výjimku stanovenou píslušným normativním aktem. 14]

20 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky, Další právní p edpis, který upravuje innost na úseku platebních prost edk je zákon. 6/1993 Sb. o eské národní bance. Zde je stanoveno kdo má právo vydávat bankovky, rozmry bankovek a hmotnost mincí, jak lze vyrábt reprodukce atd. Výatek ze zákona uvádí nkteré paragrafy týkající se bankovek a mincí: 12 eská národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, jakož i mince pamtní (dále jen "bankovky a mince"). 13 Penžní jednotkou v eské republice je koruna eská, zkratka názvu je "K". Koruna eská se dlí na sto halé. 14 eská národní banka spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje dodávky bankovek a mincí od výrobc v souladu s požadavky penžního obhu. 15 eská národní banka sjednává tisk bankovek a ražbu mincí a dozírá na ochranu a bezpenost do obhu nevydaných bankovek a mincí a na úschovu a niení tiskových desek, razidel a neplatných a vyazených bankovek a mincí. 16 (1) Platné bankovky a mince vydané eskou národní bankou jsou zákonnými penzi ve své nominální hodnot pi všech platbách na území eské republiky. (2) Mince z drahých kov, pamtní mince a mince ve zvláštním provedení urené ke sbratelským úelm mohou být prodávány za ceny odlišné od jejich nominální hodnoty. 17 (1) eská národní banka vymuje na požádání poškozené bankovky a mince, které vydala, za bankovky a mince nepoškozené.