Místo a úloha České národní banky v bankovním systému České republiky. Role of National Bank of Czech Republic in the banking system of Czech Republic

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Místo a úloha České národní banky v bankovním systému České republiky. Role of National Bank of Czech Republic in the banking system of Czech Republic"

Transkript

1 MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav ekonomie Barbora Šmoldasová Místo a úloha České národní banky v bankovním systému České republiky Role of National Bank of Czech Republic in the banking system of Czech Republic Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Eva Jílková, Ph.D. Olomouc 2010

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. Olomouc 25. dubna 2010

3 Touto cestou bych ráda poděkovala paní Ing. Evě Jílkové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a za odborné vedení, které mi pomohlo během konzultací k této bakalářské práci.

4 OBSAH ÚVOD BANKOVNÍ SYSTÉM Vymezení a základní charakteristika bankovního systému Institucionální složka bankovního systému Funkční složka bankovního systému CENTRÁLNÍ BANKA Vznik centrální banky na dnešním území České republiky Česká národní banka Organizace České národní banky Bankovní rada Hlavní účetní výkazy centrální banky Bilance centrální banky Výkaz zisku a ztráty centrální banky ČINNOSTI A FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY Emistní činnost Peníze a jejich podstata Funkce peněz Vývoj peněz Emise hotovostních peněz centrální bankou Měnová politika Podstata měnové politiky Měnové agregáty Měnová báze a měnový přehled Cíle měnové politiky Devizová činnost Správa devizových rezerv Platební bilance Devizové rezervy a operace se zlatem

5 3.4 Regulace a dohled centrální banky nad bankovním systémem Prvky systému regulace a dohledu bank Banka bank Banka státu Centrální banka ve funkci reprezentanta státu NÁSTROJE MĚNOVÉ POLITIKY Nepřímé nástroje Operace na volném trhu Diskontní nástroje Kurzové intervence Povinné minimální rezervy Přímé nástroje Pravidla likvidity Limity úvěrů bank Limity úvěrových sazeb bank Povinné vklady bank Doporučení, výzvy a dohody MĚNOVĚ-POLITICKÉ NÁSTROJE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Operace na volném trhu Automatické a mimořádné facility Povinné minimální rezervy VÝZVY PRO ČESKOU NÁRODNÍ BANKU ZÁVĚR ANOTACE LITERATURA A PRAMENY SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

6 ÚVOD Bankovnictví patří mezi dobře se rozvíjející odvětví každé vyspělé tržní ekonomiky, která pro zajištění rozvoje potřebuje kvalitně fungující systém bank, a naopak. Na tyto bankovní subjekty, tedy na obchodní banky a nebankovní finanční instituce, má podstatný vliv centrální banka, v našem případě Česká národní banka, která pomocí funkcí a nástrojů zabezpečuje stabilitu hospodářského života, a tím se podílí na rozvoji bankovnictví v České republice. Jelikož mezi současné vývojové trendy ve finančním sektoru patří globalizace trhů, stále se zvyšující počet obchodních bank, ale i dalších nebankovních institucí, je za potřebí na tuto situaci neustále dohlížet, regulovat ji. A proto je centrální banka opět nepostradatelným subjektem bankovní soustavy, který prostřednictvím svého postavení na finančním trhu tuto správu do jisté míry umožňuje. Cílem této práce je poskytnout ucelený souhrn informací především o systému centrálního bankovnictví, o České národní bance a o jejím postavení na finančním trhu. Základní ekonomické pojmy v oblasti bankovnictví vytyčuje analytická metoda, která umožňuje určitý rozbor složitých dat na data jednodušší. Jedná se především o historicko-deskriptivní přístup. První část práce se věnuje stručnému popisu bankovní soustavy, vzniku centrálního bankovnictví na českém území a popisu samostatné České národní banky. Navazující část je zaměřena především na činnosti a funkce centrální banky, na měnové nástroje, které Česká národní banka v současnosti využívá. V závěru práce jsou shrnuty závěrečné úsudky o budoucím vývoji centrálního bankovnictví s přihlédnutím na připravovaný vstup České republiky do eurozóny. 6

7 1 BANKOVNÍ SYSTÉM Významnými subjekty tržní ekonomiky jsou banky. Ty jsou nejčastěji charakterizovány jako druh finančního zprostředkovatele, jehož hlavní činnost je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Toto zprostředkování je založeno zejména na tom, že banky přijímají vklady a z nich na vlastní účet poskytují úvěry. 1 Jinak řečeno, banky jsou určitým prostředníkem mezi nabídkou peněžních úspor a poptávkou po nich, tzn., shromažďují volné finanční přebytky od podniků, občanů (domácnosti), státu a nabízejí je těm subjektům, které mají finanční nedostatek. Tím zajistí, že peníze nezůstanou nevyužity. Česká národní banka vysvětluje pojem banka jako akciovou společnost se sídlem na území ČR, která je na základě udělené bankovní licence oprávněna vykonávat bankovní činnost na území České Republiky a při dodržení postupů stanovených právem ES (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES), též na území jiných členských států Evropské unie. 2 Bankovnictví jako takové vymezují v České republice dva zákony: - Zákon o bankách (č. 21/1992 Sb. ze dne 20. prosince 1991) - Zákon o České národní bance (č. 6/1993 Sb. ze dne 17. prosince 1992) Postavení a funkce České národní banky jsou dány Ústavou České republiky (hlava VI. článek 98). 1 REVENDA, Z., aj. Peněžní ekonomie a bankovnictví, s Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/b.html> 7

8 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního systému Bankovní systém představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi. Bankovní systém tedy má dvě vzájemně propojené složky, institucionální s funkční Institucionální složka bankovního systému Do této složky se řadí jednotlivé banky. Jsou rozčleněny podle své náplně činnosti tvořící předmět podnikání banky. Pojem banka lze vymezit pomocí dvou hledisek: ekonomické hledisko banka chápána jako instituce, která provádí operace s penězi a obchoduje s nimi právní hledisko z tohoto hlediska je banka chápána jako instituce, která má ke své činnosti udělenou licenci od České národní banky Kdybychom použili jen ekonomické hledisko, za instituci, která provádí peněžní operace, by bylo možné považovat i např. pojišťovny, pošty, finanční společnosti, investiční fondy, aj. Obecné vymezení základních druhů bank viz PŘÍLOHA 1 (str. 55) Funkční složka bankovního systému Tato složka vyjadřuje členění bankovního systému. Nejčastěji rozlišujeme jednostupňový bankovní systém a dvoustupňový bankovní systém (viz obrázek 1). 3 REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

9 BANKOVNÍ SYSTÉM Jednostupňový I. stupeň Centrální banka a ostatní banky Dvoustupňový I. stupeň Centrální banka II. stupeň Obchodní a další banky Obr. 1 Jednostupňový a dvoustupňový bankovní systém 4 Jednostupňový bankovní systém Jednostupňový bankovní systém historicky předcházel bankovnímu systému dvoustupňovému. Znamená, že všechny obchodní činnosti včetně emise peněz zajišťovaly obchodní banky. Rovněž systém využívaný v centrálně plánovaných ekonomikách lze považovat za speciální jednostupňový bankovní systém. Existovala jakási monobanka, která zajišťovala mikroekonomické i makroekonomické funkce. Ovšem banky ani peníze nehrály významnou roli tu hrál státní plán. 5 Jednostupňový bankovní systém v České republice fungoval do roku 1989, na finančním trhu působila pouze Státní banka Československá. Dvoustupňový bankovní systém V tomto systému je odděleno centrální a obchodní bankovnictví, tzn., že centrální banka je se svými makroekonomickými funkcemi institucionálně oddělena od obchodních bank, které zajišťují mikroekonomické cíle. Zatímco hlavním cílem centrální banky je zajišťování měnové stability, obchodní banky podnikají na základě ziskového principu. 6 Tento systém existuje v České republice od roku REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s ŠENKÝŘOVÁ, B., Bankovnictví I, s ŠENKÝŘOVÁ, B., Bankovnictví I, s

10 Bankovní systém můžeme také členit podle: činnosti universální obchodní a investiční bankovnictví není odděleno, typické pro všechny státy Evropské unie, rovněž tedy i český bankovní systém je universální specializovaný rozdělujeme obchodní a investiční bankovnictví, systém je dán příslušnými zákony, existuje např. v Japonsku a Spojených státech amerických míry otevřenosti vysoce otevřený vysoký podíl zahraničních bank na domácím bankovním trhu málo otevřený nízký podíl zahraničních bank na domácím trhu; v ČR ve srovnání se zeměmi Evropské unie velmi nízký podíl zahraničních bank uspořádání pobočkový málo bank, hodně poboček unitární hodně bank, málo poboček propojený banky navzájem propojené vlastnickými podíly 7 V české republice převládá pobočkové bankovnictví se stále zvyšujícím se propojováním vlastnických podílů. 7 Srov. REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s. 22,23. 10

11 2 CENTRÁLNÍ BANKA 2.1 Vznik centrální banky na dnešním území České republiky Centrální bankovnictví nemá v zemi příliš dlouhou historii. Až do období konce první světové války patřilo české území pod rakousko-uherskou monarchii, kde v roce 1816 vznikla Privilegovaná Rakouská národní banka, kterou lze dnes považovat za první centrální banku na českém území. Jejím prvotním úkolem bylo regulovat oběh bankovek i mincí, zejména zmenšit objem papírových peněz, ustálit jejich cenu. Roku 1878 po překonání řady obtíží byla Rakouská národní banka přeměněna na Rakousko Uherskou banku s plnými právy centrální banky té doby. 8 Po první světové válce vykonávalo některé funkce centrální banky ministerstvo financí. Na základě novely bankovního zákona č. 102/25 Sb. byla založena nová centrální banka a to Národní banka československá. Od roku 1950 plní funkce centrální banky opět nová banka Státní banka československá. V důsledku rozdělení Československa dne 1. ledna 1993 vzniká na území samostatného českého státu Česká národní banka. 2.2 Česká národní banka Česká národní banka je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. 8 LANDOROVÁ, A., ČECHLOVSKÁ, Š., aj. Centrální bankovnictví, s

12 Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat na základě zákona. 9 Její postavení nad ostatními bankami v bankovním systému spočívá v provádění specifických funkcí např. emisní funkce (vydává bankovky a mince). K vykonávání určité specifické činnosti pověřuje banku stát a to většinou na základě zákona. Centrální banku lze definovat jako banku, která má emisní monopol, tj. výsadní právo k emisi hotovostních bankovek, popřípadě i mincí na území daného státu, provádí měnovou politiku daného státu, reguluje bankovní soustavu. 10 Hlavním cílem centrální banky je péče o cenovou stabilitu ve státě pomocí daných funkcí. Tyto funkce můžeme shrnout do následujících bodů: měnová politika reguluje množství peněz v oběhu pomocí nástrojů měnové politiky emisní funkce emituje nové peníze do oběhu, stahuje z oběhu peníze zničené, poškozené, znehodnocené bankovní dohled povoluje bankovní licence a vykonává bankovní dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled banka bank a banka státu vede účet státního rozpočtu a různých státních fondů, hlídá státní poklad devizová politika určuje její pravidla (kurzy měn) reprezentace státu zastupuje stát na finančním trhu 9 Dostupný z WWW: < 10 PAVLÁT, V., Centrální bankovnictví, s

13 Funkce centrální banky blíže viz kapitola 3 ČINNOSTI A FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY (str. 16). 2.3 Organizace České národní banky Organizační struktura je tvořena řídícím ústředím v Praze a ostatními pobočkami ve městech Praha, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, České Budějovice, Brno a Ostrava. V čele organizační struktury stojí bankovní rada, za chod banky pak zodpovídají ředitelé sekcí, ředitelé samostatných odborů ústředí a ředitelé poboček Bankovní rada Bankovní rada je nejvyšším řídícím orgánem České národní banky. Řídí ji sedmičlenná rada. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky. Všechny členy, tedy guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy rady, volí i odvolává prezident České republiky na návrh vlády. Členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu 6 let, avšak tuto funkci nesmí vykonávat více jak dvakrát. Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem. Bankovní rada dále zejména stanoví zásady činnosti a obchodů České národní banky, schvaluje rozpočet České národní banky, stanoví organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní banky, 13

14 stanoví druhy fondů České národní banky, jejich výši a použití, vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům České národní banky. Těmito úkony může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců, uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní banky, stanoví mzdové a další požitky guvernéra; mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady stanoví guvernér, rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni. 11 Organizační schéma je znázorněno v PŘÍLOZE 2 (str. 56). 2.4 Hlavní účetní výkazy centrální banky Základní informace o činnostech a jejich rozsahu podávají dva účetní výkazy bilance (účetní rozvaha) a výkaz zisku a ztráty centrální banky Bilance centrální banky Bilance centrální banky je rozdílná od bilancí obchodních a dalších bank či nebankovních subjektů. Aktiva centrální banky nelze považovat za způsoby užití zdrojů a její pasiva nelze považovat za zdroje jako u výše uvedených institucí. V podstatě lze říci, že aktiva centrální banky představují hlavní způsoby emise peněz, pasiva představují některé druhy peněz ty druhy, které jsou do určité míry pod kontrolou centrální banky. 12 Z logiky podvojného účetnictví plyne, že: celková aktiva = celková pasiva. 11 Zákon 6/1993 Sb., o České národní bance. Sbírka zákonů ČR, 1993, Srov. REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

15 Bilance se sestavuje k určitému datu (několikrát do roka) a musí být zveřejňována, bilance ke konci roku musí být ověřena auditorem, bývá součástí výroční zprávy. Struktura bilance se může v různých centrálních bankách mírně lišit, základní položky však musí centrální banky ponechat. Schéma bilance České národní banky pro rok 2008 v PŘÍLOZE 3 (str. 57) Výkaz zisku a ztráty centrální banky V tomto výkazu je zachycen přehled o hospodaření centrální banky, stejně jako u jiných společností, hospodářský výsledek je vypočten jako rozdíl výnosů a nákladů. Existuje zde rozdíl, i když centrální banka nepodniká za účelem zisku, používá zisk k rozšíření kapitálu, k úhradě ztráty z minulých let či k doplnění fondů. Jestliže se jedná o centrální banku jako akciovou společnost, je zde rozdělení zisku obdobné jako u jiných akciových společností. Je-li však ve vlastnictví státu, celý zisk převádí na účet státního rozpočtu, a naopak (v případě ztráty stát hradí ze státního rozpočtu). (str. 58). Výkaz zisku a ztráty České národní banky roku 2008 je uveden v PŘÍLOZE 4 15

16 3 ČINNOSTI A FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY Činnosti centrálních bank se ve vyspělých zemích téměř vůbec neliší, proto je můžeme shrnout do dvou v literatuře často uváděných základních funkcí makroekonomické funkce a mikroekonomické funkce. Makroekonomická funkce centrální banky spočívá v emisní činnosti, v devizové činnosti a v provádění měnové politiky. Mikroekonomická funkce pak spočívá v regulaci bankovního systému a dohledu nad ním, spočívající ve stanovení základních povinností a pravidel činnosti bank fungujících v rámci bankovní soustavy dané země. V rámci mikroekonomické funkce centrální banka zabezpečuje rovněž hladký průběh platebního styku Emisní činnost Řadí se mezi historicky nejstarší funkci centrálních bank, které mají výhradní právo emitovat hotovostní peníze (tedy bankovky a mince) daného státu. Tato podkapitola se zaměřuje na pojem peníze, jejich podstatu, funkci a vývoj, emisní činnost centrální banky Peníze a jejich podstata Peníze vyjadřují zvláštní druh zboží, které umožňuje směnu za jakékoliv jiné zboží. Mohou mít různou podobu např. v podobě mincí a bankovek, depozita (bezhotovostní peníze na účtech) nebo cenných papírů. Cenou peněz je zpravidla úrok. 13 PAVLÁT, V., Centrální bankovnictví, s

17 Revenda uvádí, že za peníze můžeme teoreticky považovat jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu. Peníze jsou tedy aktivem, o němž lidé věří, že bude jinými lidmi přijímáno při vykonávání platby Funkce peněz Rozlišujeme tři základní funkce peněz: prostředek směny jak již bylo uvedeno, peníze umožňují placení za zboží a služby a úhradu dluhu, pokud je aktivum v podobě peněz, tuto funkci plní vždy funkce účetní jednotky díky této funkci můžeme vyjádřit cenu zboží, služeb, práce atd. v penězích funkce uchovatele hodnoty pohled na peníze v čase (př. budoucí úrok) Vývoj peněz Podoba peněz prošla dlouhým historickým vývojem. Za první historickou etapu považujeme uskutečnění obchodu pomocí naturální směny (tzn. zboží za zboží), také označováno jako barterový obchod. Za další významnou etapu se vyznačuje doba tzv. zbožových peněz. Jako prostředek směny zde sloužily statky (např. olej, víno, kožešiny, ale i dobytek či plátno). Za historicky první peníze lze považovat zlaté nebo stříbrné mince. Bylo důležité, kolik množství kovu mince obsahuje, aby bylo možné určit, zda je mince plnohodnotná. Na území českého státu byly jako první používány stříbrné denáry, které razili Přemyslovci. 14 REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

18 Další éru tvořily papírové peníze, šlo o tzv. státovky, které se příliš neujaly, směnky a klasické bankovky. Státovky jsou papírové peníze emitované panovníkem nebo vládou, které mají nucený kurz. K emisi (vydávaní) státovek docházelo obvykle při nedostatku mincí z drahých kovů (zlato, stříbro) a zvýšených výdavcích státního rozpočtu (nejčastěji v období válek). Stát chybějící zlaté a stříbrné mince doplňoval vydáváním papírových státovek. Množství státovek v oběhu určoval panovník, resp. vláda daného státu, např. na základě výšky schodku v státní pokladně. 15 Emitovat bankovky mohla každá banka, po nějaké době se však stal tento systém nepřehledný, a proto byla zavedena monopolní banka jako jediný emitující subjekt. O prvních bezhotovostních penězích se začíná mluvit na přelomu 19. a 20. století. Vznikají na základě uložených peněz na vkladové účty do bank, kde se přeměňují na zápis na účtu (bezhotovostní peníze). Emitentem bezhotovostních peněz nejsou jen centrální banky, ale i banky další, které přijímají vklady a poskytují úvěry. V současnosti jsou velmi rozvíjejícím se trendem elektronické peníze (např. platební karty, home banking, firm banking, ), jde však jen o formu bezhotovostních peněz Emise hotovostních peněz centrální bankou V současné době lze říci, že už bychom nemuseli hovořit o emisi hotovostních peněz, nýbrž o přeměně dříve emitovaných bezhotovostních peněz v peníze hotovostní. Protože centrální banka ve většině případů poskytuje úvěry, nakupuje cenné papíry a zahraniční měnu bezhotovostně. O skutečnou emisi hotovostních peněz by šlo tehdy, pokud by centrální banka poskytla úvěr hotovostně, což je velmi výjimečný případ Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/st%c3%a1tovka> 16 Srov. REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s. 75,

19 S emisí hotovostních peněz souvisí celá řada dalších operací. Nejčastějšími jsou: emise a stahování hotovostních peněz vydávání a přijímání hotovostních peněz, přepočítávání, ověřování pravosti, balíčkování atd. správa zásob hotovostních peněz úschova výměna opotřebovaných a poškozených hotovostních peněz další činnosti stanovení pravidel, dozor, úschova, atd. 3.2 Měnová politika Měnová politika patří mezi nejdůležitější činnosti centrální banky. Hlavním cílem je podle Ústavy České republiky a 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance zabezpečit jak cenovou stabilitu, která představuje rovnost nabídky (tedy skutečné množství peněz v oběhu) a poptávky (nutné množství peněz v oběhu) po penězích v ekonomice, tak i udržování měnového kurzu. Po vstupu České republiky do Evropské unie a poté do Eurozóny se Česká národní banka vzdává samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky Podstata měnové politiky Za měnovou politiku můžeme považovat: vědomou činnost nějakého subjektu, který se prostřednictvím měnových nástrojů (viz kapitola 4 NÁSTROJE MĚNOVÉ POLITIKY, str. 32) snaží regulovat množství peněz v oběhu a tím dosáhnout určitých cílů. 17 Existence bezhotovostních peněz komplikuje stanovení skutečného i nutného množství peněz v oběhu, neboť se centrální banka vztahuje jen na hotovostní oběživo. Je tedy téměř nemožné zjistit, kolik peněz skutečně obíhá. Vývoj nabídky a poptávky 17 REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

20 po penězích lze sledovat sledováním změn celkové cenové hladiny (tzv. agregátní cenové hladiny) a poté jen usuzovat, zda se ekonomika nalézá ve stavu měnové rovnováhy nebo nikoliv. 18 Abychom mohli stanovit množství peněz v oběhu, definujeme peníze empiricky, znamená to, že sledujeme vazby peněz s jinými makroekonomickými veličinami, kam patří především: agregátní cenová hladina vyjadřujeme pomocí hrubého domácího produktu agregátní výstup souhrn cen všech vyrobených finálních produktů, vyjadřujeme pomocí hrubého národního produktu, a to buď nominálního, nebo reálného. Na základě těchto veličin jsou konstruovány měnové a úvěrové agregáty Měnové agregáty Základní definice měnových agregátů zní: měnové agregáty představují souhrn peněžních prostředků s určitým stupněm likvidity. Značí se velkým písmenem M a číslicí 1-5. Měnový agregát vyššího stupně zahrnuje předchozí měnový agregát a nějaké jiné, méně likvidní aktivum. Náplň měnových agregátů může být v různých ekonomikách rozdílná a mění se i v čase. 19 Obecné schéma měnových agregátů je v odborné literatuře vymezeno různě, nejčastěji je však uváděno takto: M1 = peněžní zásoba neboli money stock; jde o hotovostní oběživo v rukou nebankovních subjektů a běžné vklady domácích nebankovních subjektů v domácích bankách v domácí měně, 18 Srov. PAVLÁT, V., Centrální bankovnictví, s Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/m%c4%9bnov%c3%a9_agreg%c3%a1ty> 20

21 M2 = agregát M1 + termínované vklady domácích nebankovních subjektů v domácích bankách v domácí měně + ostatní závazky domácích bank k domácím nebankovním subjektům v domácí měně, M3 = agregát M2 + vklady domácích nebankovních subjektů v domácích bankách v zahraničních měnách, M4 = peníze v nejširším vymezení neboli broad money; = agregát M3 + vklady domácích nebankovních subjektů v domácích nebankovních institucích. Domácími bankami se rozumějí všechny banky v dané zemi, kromě centrální banky, a všechny pobočky zahraničních bank. Peněžní agregáty České národní banky Česká národní banka používá měnové agregáty v odlišné struktuře. Agregát M1 není označován jako peněžní zásoba, ale náplň tohoto agregátu zůstává stejná. Názvem peněžní zásoba je v České republice označován agregát M2. Definován je však odlišně. Agregáty M3 a M4 nejsou v České republice používány. 20 Blíže uvedeno v obrázku Srov. PAVLÁT, V., Centrální bankovnictví, s

22 M1 Hotovostní oběživo v rukou nebankovních subjektů Běžné vklady domácích nebankovních subjektů v domácích bankách v domácí měně M2 Peněžní zásoba M1 Termínované vklady domácích nebankovních subjektů v domácích bankách v domácí měně Ostatní závazky domácích bank k domácím nebankovním subjektům v domácí měně M3 + M4 Vklady domácích nebankovních subjektů v domácích bankách v zahraničních měnách Nepoužívá se Obr. 2 Měnové agregáty České národní banky 21 Po vstupu České republiky do Eurozóny se budou měnové agregáty lišit. Eurosystém, který se skládá z Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, které zavedly společnou měnu euro, bude také mít za hlavní cíl zabezpečit cenovou stabilitu. Eurosystém definuje agregát úzký (M1), střední (M2) a široký (M3). Tyto agregáty se liší podle likvidnosti zahrnutých aktiv REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s Srov. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/harmonizace_mbs/harmonizace_mbs_agregaty.html> 22

23 Pasiva M1 M2 M3 Emitované oběživo X X X Jednodenní vklady X X X Vklady se splatností do 2 let X X Vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců X X Repo operace X Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu X Emitované dluhové cenné papíry do 2 let X Tab. 1 Definice peněžních agregátů Eurozóny Centrální banka používá k vykonávání měnové politiky, tedy k určení množství peněz v oběhu, také úvěrové agregáty a krátkodobou úrokovou míru. V literatuře jsou často uváděny dva úvěrové agregáty. 1. Celkový stav úvěrů poskytnutých bankovními i nebankovními institucemi v domácí měně nebankovním subjektům; 2. Celkový stav úvěrů poskytnutých bankovními institucemi v domácí měně nebankovním subjektům. Krátkodobá úroková míra Krátkodobou úrokovou mírou rozumíme vybranou úrokovou sazbu z krátkodobých úvěrů v ekonomice, průměr úrokových sazeb z krátkodobých úvěrů na mezibankovním trhu nebo průměr úrokových sazeb na peněžním trhu Měnová báze a měnový přehled Centrální banky se snaží regulovat měnové agregáty pomocí tzv. měnové báze, která je dána množstvím oběživa a rezerv. 23 REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

24 Měnová báze = hotovostní oběživo v rukách (domácích) nebankovních subjektů + + celkové rezervy domácích bank v domácí měně; = hotovostní oběživo v rukách (domácích) nebankovních subjektů + + povinné minimální rezervy domácích bank v domácí měně + + dobrovolné rezervy domácích bank v domácí měně. 24 Měnový přehled slouží jako celková bilance všech bank v určité zemi, které emitují peníze. Obsahuje informace, díky nimž se mohou provádět různá srovnání, které se využívají ke statistickým účelům. Země patřící ke členům Mezinárodního měnového fondu musí tuto bilanci zveřejňovat a sestavovat podle daných pravidel. Základní bilanční rovnice je dána: zahraniční aktiva + domácí aktiva = peníze + kvazi-peníze Kvazi peníze představují termínované vklady a depozita v bankách. Levou stranu rovnice můžeme považovat za hlavní způsoby emise peněz, pravá strana vyjadřuje druhy peněz v ekonomice. Bilance se vykazuje v domácích měnách Cíle měnové politiky Jako hlavní cíl se nejčastěji vyskytuje stabilita cenové hladiny neboli boj proti inflaci. Ale existuje i celá řada dalších důležitých cílů, které měnová politika sleduje, jde např. o: - podporu zaměstnanosti a ekonomického růstu, - stabilitu měnového kursu domácí měny, úrokových sazeb či finančních trhů, atd. K realizaci cílů jsou uplatňovány různé přístupy. Centrální banka má na výběr ze tří možností. 24 REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

25 1. Restriktivní měnová politika, která je typická zpomalováním tempa růstu množství peněz v oběhu. Provádí se v případě zamezení růstu inflace, někdy i v případě stabilizace měnového kurzu měnové politiky. 2. Expanzivní měnová politika se používá při podpoře ekonomického růstu nebo růstu zaměstnanosti, bývá spojená se zvyšováním tempa růstu množství peněz v oběhu. 3. Neutrální měnová politika je realizována při stabilizaci tempa růstu množství peněz v oběhu, která vede k zamezení růstu míry inflace a ke stabilizaci úrokových sazeb, popřípadě měnového kurzu. Pro některé země je typické, že centrální banka nerozhoduje o cílích měnové politiky zcela sama. Je závislá na rozhodnutích vlády, ministerstva financí či jiných podobných institucí (př. měnový výbor). Obvykle platí: čím více vyspělá tržní ekonomika, tím větší prostor mají centrální banky v rozhodování a vytyčování cílů. 3.3 Devizová činnost Pod pojmem devizová činnost si lze představit soubor určitých činností centrálních institucí, především jsou to emisní banky a vlády, ale i další instituce jak v domácí ekonomice, tak v zahraničí, které jsou spojené se získáváním a používáním deviz neboli zahraničních platebních prostředků. To vše se odehrává na devizovém trhu, kde se směňují národní měny a v rámci této směny se odvozují devizové kurzy. Činnosti, jimiž se devizová politika zabývá, můžeme členit do několika následujících bodů: ovlivňování devizového kursu, regulace platební bilance, devizová regulace, operace s devizovými rezervami na devizovém trhu, 25

26 operace s devizovými prostředky ve vztahu k dalším subjektům, shromažďování devizových rezerv státu Správa devizových rezerv Devizové rezervy se v centrální bance primárně vytvářejí emisí cenných papírů této banky na zahraničních trzích, přijímáním úvěrů od zahraničních subjektů (především jiných centrálních bank nebo mezinárodních měnových a finančních institucí) a nákupem zahraničních měn od zahraničních bankovních subjektů. 25 V rámci mezinárodního platebního styku přijímá centrální banka prostředky také od státu a operace s nimi můžeme souhrnně označit jako správu devizových rezerv. Tyto operace vedou k: zajišťování potřebné struktury devizových prostředků státu, podle druhů měn a z hlediska vývoje měnových kurzů jednotlivých měn, udržování potřebné likvidity, která závisí na bezprostředních platbách do zahraničí, ale také na tzv. pohotovostní zásobě pro případ devizových intervencí, ovlivňování úrovně pohybů měnového kurzu domácí měny. 26 Dále získává zahraniční měnu nákupem od domácích bank a poboček zahraničních bank, v některých případech od nebankovních subjektů a obyvatel Platební bilance Platební bilance zachycuje ekonomické transakce se zahraničím (tj. mezi rezidenty a nerezidenty) za určité časové období. Základní struktura platební bilance vychází z metodiky Mezinárodního měnového fondu a zahrnuje běžný, 25 REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s Srov. REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

27 kapitálový a finanční účet a devizové rezervy. 27 Česká národní banka čerpá z dat celního úřadu. Platební bilance je vždy sestavována tokově za určité období a musí být vždy vyrovnaná, proto se dále člení na další dílčí bilance, které už vyrovnané být nemusí. Jde např. o obchodní bilanci, výkonovou či finanční platební bilanci Devizové rezervy a operace se zlatem Mezi devizové rezervy řadíme zlato, krátkodobá zahraniční aktiva, která představují vklady u zahraničních bank, zahraniční cenné papíry, valuty a jiná aktiva. Využívají se především jako zdroj k financování vzniklého deficitu (záporného salda úplné platební bilance), to je k úhradě zahraničních plateb, k devizovým zásahům do vývoje měnového kursu domácí měny. Informace o vývoji devizových rezerv České národní banky v letech jsou uvedeny v Grafu 1. Graf 1 Vývoj devizových rezerv 28 Použití zlata k úhradě zahraničních závazků je velmi složité díky kolísání cen zlata. K jeho ocenění se nabízí dva základní způsoby. 27 Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/p.html> 28 Dostupný z WWW: <http://www.finance.cz/ekonomika/mena/rezervy/> 27

28 1. Lze ocenit stanovenou fixní cenou. Česká národní banka používá různé fixní ceny na různé části zlatých zásob, tzn. zlaté pruty jsou oceněny jinak než zlaté cihly. 2. Zlaté rezervy jsou vykazovány pomocí aktuální tržní ceny. 3.4 Regulace a dohled centrální banky nad bankovní soustavou Bankovnictví považujeme za nejvíce regulované odvětví v ekonomice. Regulace bankovní soustavy je nezbytná, jelikož zabezpečuje hladké fungování bankovní soustavy, které musí být ekonomicky efektivní, bezpečné a důvěryhodné Prvky systému regulace a dohledu bank Základním prvkem systému regulace a dohledu bank jsou podmínky vstupu do bankovní sféry. Povolení k bankovnímu podnikání udělují centrální banky na základě žádosti, po posouzení a splnění kritérií centrální banka rozhodne, zda-li udělí licenci. Mezi tato kritéria obvykle patří: minimální výše základního kapitálu, právní forma vlastnictví a minimální počet zakladatelů, morální způsobilost a kvalifikace osob ve vedení banky, přiměřený kontrolní a účetní vnitrobankovní systém. Tato regulační činnost je doplňována následnou kontrolou dodržování stanovených podmínek. Mezi základní povinnosti bank patří dodržovat přiměřenost kapitálu a likvidity, podmínky úvěrové angažovanosti, povinnost poskytovat stanovené informace, respektovat pravidla ochrany před nelegálními praktikami. Při neplnění těchto podmínek je centrální banka zmocněná ukládat různá opatření, 28

29 popřípadě pokuty či jiné sankce a při závažném neplnění může dojít i k odebrání bankovní licence. Dohled se realizuje dvěma způsoby: dohled na dálku spočívá v prověřování bankovních a statistických výkazů na základě pravidelně zasílaných údajů bankami orgánům dohledu, dohled na místě bývá zaměřen na prověření správnosti, poctivosti a úplnosti příslušných výkazů a na zjišťování skutečností, které statistické metody nezabezpečí (např. informační toky, organizační struktura a vyplývající pravomoci, pracovní postupy, ). Výsledkem způsobů dohledu je vždy celkové hodnocení banky podle stejných ukazatelů. Nejznámější metodou hodnocení bank je metoda CAMEL, která se používá i v českém bankovním systému. C = capital (kapitál), A = assets (aktiva), M = management (úroveň řízení), E = earnings (výnosy), L = liquidity (likvidita). 29 Dalším důležitým prvkem regulace systému je existence povinného pojištění vkladů v bankách. Pojištění vkladů chápeme jako prostředek ochrany peněz uložených v bankách, které jsou pojištěné prostřednictvím státní pojišťovny nebo státního pojistného fondu. Tento prvek chrání vkladatele před rizikem ztráty vkladů v případě selhání banky. Dále zvyšuje důvěryhodnost a využívá konkurenční výhody nad ostatními nebankovními institucemi, které nabízejí bankovní služby a na které se povinné pojištění vkladů nevztahuje. Dalším z prvků bankovní regulace je působení centrální banky, kdy za určitých podmínek poskytne pomoc bankám, které se dostaly do vážných potíží. Pomoc spočívá v poskytnutí úvěru v situaci, kdy již nikdo jiný nechce těmto bankám pomoci. 29 Srov. REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

30 Centrální banka je při poskytování této pomoci označována jako tzv. věřitel poslední instance. 30 Regulaci a dohled nad institucemi na finančním trhu provádí v České republice Česká národní banka podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Česká národní banka se také podílí na vytváření pravidel regulace a dohledu nad finančním trhem, proto úzce spolupracuje s Ministerstvem financí a dalšími orgány státní správy. 3.5 Banka bank Centrální banka zde vystupuje jako bankéř vůči ostatním bankám v zemi. Funkce banka bank především zahrnuje: přijímání vkladů od bank, poskytování úvěrů bankám, zabezpečení mezibankovního platebního styku a zúčtování mezi bankami. Banky ukládají na účty své volné peněžní prostředky, dobrovolné i povinné rezervy. V České republice má každá banka veden pouze jediný účet u České národní banky. Tyto vklady mohou být v domácí i zahraniční měně. Jak již bylo uvedeno, centrální banka dále poskytuje pomoc obchodním bankám při potížích formou úvěru. Zabezpečení mezibankovního platebního styku spočívá ve vedení účtů a poskytování služeb platebního styku, hlavně pak státu a bankám. Česká národní banka provozuje platební systém CERTIS, který zpracovává veškeré mezibankovní transakce v českých korunách. 30 Srov. PAVLÁT, V., Centrální bankovnictví, s

31 3.6 Banka státu Centrální banka vede příjmové a výdajové účty a provádí bankovní operace pro stát vládu a veřejný sektor. Jde o podniky, které jsou napojeny na státní rozpočet a mezi které v České republice především patří finanční a celní úřady, úřady práce, Česká správa sociálního zabezpečení, příspěvkové organizace, státní fondy a některé podnikatelské subjekty. V rámci zajištění platebních služeb pro státní pokladnu Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem financí. Mezi hlavní operace, které provádí centrální banka pro vládu, patří pokladní plnění státního rozpočtu, správa státního dluhu činnosti spojené s poskytováním a splácením úvěrů státu, platbou úroků, emisi pokladničních poukázek a dluhopisů apod. Funkci banky státu provádí centrální banka na základě zákonných norem, v nichž je stanoven vztah mezi státem a centrální bankou, dále definuje stupeň samostatnosti, rozsah, podmínky a pravidla provádění. 3.7 Centrální banka ve funkci reprezentanta státu Centrální banka vystupuje vůči domácí veřejnosti jako reprezentant státu v otázkách měnové politiky. Činnost spočívá v povinnosti pravidelně informovat veřejnost o měnovém vývoji, jeho hlavních problémech a následných způsobech řešení. V rámci vztahu k zahraničí rovněž centrální banka reprezentuje stát v mezinárodních organizacích světového významu, např. v Mezinárodním měnovém fondu, Světové bance, Bance pro mezinárodní platby a další. Představitelé vrcholných orgánů centrální banky (guvernér, viceguvernér, členové bankovní rady) se zúčastňují různých zasedání a jednání, jež přispívají k efektivnímu fungování bankovnictví Srov. LANDOROVÁ, A., ČECHLOVSKÁ, Š., aj. Centrální bankovnictví, s

32 4 NÁSTROJE MĚNOVÉ POLITIKY Centrální banky disponují ve své činnosti celou řadou nástrojů, pomocí kterých prosazují své cíle a měnovou politiku. Nástroje měnové politiky lze členit z několika různých hledisek, zda-li jde o nástroje krátkodobé či dlouhodobé, běžné nebo výjimečné, s okamžitým působením nebo takové, jejichž působení se projeví až po určitém časovém horizontu. Nejčastěji se však setkáváme s členěním na nástroje přímé (nazývané také jako administrativní, direktivní) a nepřímé (tržní, ekonomické, neadministrativní). Česká národní banka používá v současnosti k zabezpečení svých měnověpolitických cílů výhradně tržní, neadministrativní nástroje. Jinými slovy to znamená, že Česká národní banka nevykonává svoji politiku prostřednictvím zákazů a nařízení, ale naopak prostřednictvím tržně formulovaného stanovení podmínek sestavených tak, aby byly v danou chvíli pro Českou národní banku měnově žádoucí a postupně se tak šířily přes další trhy do celé ekonomiky. 32 Následující podkapitoly se věnují podrobnému vysvětlování jednotlivých nástrojů měnové politiky a jejich vliv na ekonomickou realitu v České republice. 4.1 Nepřímé nástroje Nepřímé nástroje měnové politiky využívají tržních zákonů a působí plošně na celou bankovní soustavu, neboť všem sektorům a jejich subjektům vytvářejí téměř stejné podmínky pro čerpání úvěru. Nepřímé nástroje přímo neomezují samostatnost rozhodování bank a jejich použitím se výrazně nenarušuje tržní prostředí. Z tohoto důvodu jsou používány běžněji než přímé nástroje. Jejich nevýhodou je však nižší účinnost. 32 Srov. POSPÍŠIL, R., Finance a bankovnictví, s

33 Různé publikace člení přímé a nepřímé nástroje různě, nejčastěji však bývají uváděny takto. Mezi nepřímé nástroje tedy patří: operace na peněžním trhu (tzv. volném trhu), diskontní nástroje, kurzové intervence, povinné minimální rezervy Operace na volném trhu Operace na volném trhu představují v současnosti nejpoužívanější nástroj centrálních bank. Za jejich hlavní cíl můžeme považovat: a) regulaci množství peněz v oběhu regulaci měnové báze, b) regulaci krátkodobé úrokové míry, c) ovlivnění měnového kurzu. Operace na volném trhu provádí centrální banka formou nákupu cenných papírů, která vede k růstu měnové báze, což může způsobit znehodnocení měny a tím k ovlivnění měnového kurzu. Hovoříme tak o expanzivní politice. Opačný způsob, kde centrální banka cenné papíry prodává, měnovou bázi snižuje a dochází k zhodnocení peněz. Zde hovoříme o protiinflační restriktivní monetární politice. Cennými papíry mohou být např. státní (vládní) dluhopisy, krátkodobé pokladniční poukázky, obligace emitované státem, atd. Centrální banka obchoduje na volném trhu společně s bankovními subjekty. Tyto obchody probíhají v bezhotovostní formě a v domácí měně. Chce-li mít centrální banka měnovou bázi pod kontrolou, stanoví při nákupu či prodeji pouze objemy transakcí, které chce uskutečnit. Cenu neboli úrok, ale ne objem, stanovuje jen v případě regulace krátkodobé úrokové míry. Operace na volném trhu začínají vyhlášením nabídky centrální bankou, kde centrální banka musí uvést základní informace zda se bude jednat o nákup 33

34 či prodej, druh cenných papírů, druh operací, objem cenných papírů určených k obchodování, popřípadě cenu a jiné. Ukázka vyhlášení nabídky (repo tendru) uvedena viz PŘÍLOHA 5 (str. 59). Z pohledu na měnovou bázi rozeznáváme tři základní druhy operací na volném trhu přímé operace, tzv. REPO operace a switch operace. Přímé operace lze chápat jako přímé obchody, kde centrální banka nakupuje nebo prodává cenné papíry bankám. Dalším druhem jsou REPO operace, kdy jedna smluvní strana prodává druhé smluvní straně cenné papíry a zároveň se zavazuje k budoucímu zpětnému odkupu těchto cenných papírů za předem dohodnutou cenu, která je stanovena jako cena nákupu plus příslušný úrok vypočtený na základě úrokové repo sazby vyhlašované centrální bankou. 33 Repo operace dělíme na tzv. prosté (centrální banka prodává cenné papíry a poté je odkupuje zpět) a reverzní (centrální banka cenné papíry prodává). Switch operace spočívá ve výměně cenných papírů za stejné cenné papíry, avšak s jinou lhůtou splatnosti. Switch operace se provádí na základě úhrady úrokového rozdílu. Uvedené operace mají rozdílné dopady. Při přímých operacích lze očekávat nárůst nebo pokles měnové báze. Repo operace působí se stejným účinkem, který ovšem bývá jen dočasný, při dokončení repo operace se vrací zpět na původní úroveň. K ovlivňování úrokové míry slouží switch operace, jejich lhůta je určena dobou splatnosti cenných papírů. 33 Srov. LANDOROVÁ, A., ČECHLOVSKÁ, Š., aj. Centrální bankovnictví, s

35 4.1.2 Diskontní nástroje Do diskontních nástrojů měnové politiky lze řadit 3 základní druhy úvěrů - diskontní, reeskontní a lombardní úvěry. Uplatňují se na regulaci měnové báze a na ovlivňování krátkodobé úrokové míry, popřípadě měnového kurzu. Jsou nepřímého charakteru, banky se zcela samy rozhodují, zda budou chtít daný úvěr čerpat. Diskontní úvěr Považujeme za základní a nejpoužívanější druh úvěru poskytovaný centrální bankou komerčním bankám. Zpravidla je poskytován za rámcových podmínek, v malých objemech a obvykle bez zajištění. Jedná se o krátkodobý úvěr se lhůtou splatnosti nepřesahující 3 měsíce v domácí měně, který je úročen diskontní sazbou. Diskontní sazba určuje cenu finančních prostředků pro obchodní banky, respektive cenu úvěrů, které tyto banky poskytují svým klientům. Vyhlašuje ji centrální banka a poměrně často se mění. V České republice dosahovala nejvyšší hodnoty v roce 1997 (13 %), její současná hodnota je 0, 25 %, a je tak nejnižší úrokovou sazbou vyhlášenou Českou národní bankou. Zvýšením diskontní sazby se zdražují úvěrové peníze a oslabují poptávku po úvěrech ze strany obchodních bank a jejich klientů. Jejich vysoká výše má restriktivní účinek, tj. snižuje poptávku po úvěrech a působí protiinflačně. Opačné expanzivní účinky má snižování diskontní sazby poptávka po úvěrech vzrůstá, tím se oživuje ekonomická aktivita, vzrůstá zaměstnanost a i tempo ekonomického růstu. 34 Reeskontní úvěr Obchodní banky od svých klientů eskontují (nakupují) směnky, tím poskytují eskontní úvěr. Potřebuje-li však obchodní banka zvýšit své zdroje, může před lhůtou splatnosti tyto směnky prodat (reeskontovat) centrální bance. V den splatnosti centrální banka převede směnky zpět obchodní bance a automaticky strhne z jejího účtu 34 POSPÍŠIL, R., Finance a bankovnictví, s

36 příslušnou částku. Zpravidla se nemůže stát, že by úvěr nebyl uhrazen, protože si centrální banka vybírá jen směnky kvalitních dlužníků. V opačném případě, při nezaplacení uděluje centrální banka vysoké sankce, hrozí i riziko neposkytnutí dalšího reeskontního úvěru obchodní bance v budoucnu. Jedná se opět o krátkodobý úvěr, který bývá úročen diskontní nebo reeskontní sazbou, která je o něco vyšší. Zvýšení či snížení sazby má stejné účinky dopadu jako u diskontních nástrojů. Česká národní banka reeskontovala směnky za diskontní sazbu, avšak v roce 1997 bylo poskytování reeskontního úvěru Českou národní bankou zrušeno. Lombardní úvěr Lombardní úvěr lze také charakterizovat jako úvěr nouzový, krátkodobý. Je poskytován bankám obvykle proti zástavě cenných papírů, které je (zpravidla za přesně specifikovaných podmínek) centrální banka ochotna přijmout. Centrální banky poskytují lombardní úvěry jen do určité výše hodnoty zástavy, aby snížily riziko při neuhrazení dlužné částky. Lhůta splatnosti u těchto úvěrů nepřevyšuje 90 dní. Je úročen lombardní sazbou, která patří mezi nejvyšší. Poskytnutím lombardního úvěru dochází k růstu a při splácení k poklesu rezerv bank a vypůjčené měnové báze. 35 Změny těchto 3 úrokových sazeb mohou být na sobě zcela nezávislé. Hrozí zde však riziko příliš velkých rozdílů mezi jednotlivými sazbami, a proto některé země zavedly tzv. pevnou výši těchto rozdílů. Např. V České republice tvoří diskontní a lombardní sazba koridor pro pohyb krátkodobých sazeb peněžního trhu. Při úpravě repo sazby, která stojí uprostřed, se automaticky změní diskontní i lombardní sazba. 35 Srov. LANDOROVÁ, A., ČECHLOVSKÁ, Š., aj. Centrální bankovnictví, s

37 4.1.3 Kurzové intervence Tento nepřímý nástroj, nazývaný také někdy jako devizové intervence, si neklade za hlavní cíl ovlivnit měnovou bázi či krátkodobou úrokovou míru, ale kurzové intervence se provádějí hlavně za účelem regulovat měnový kurz domácí měny. Hodnota měnového kurzu je dána především vztahem mezi poptávkou a nabídkou zahraničních měn a domácí měny na devizových trzích, tj. nákupem nebo prodejem měny. Ovlivní-li centrální banka tento vztah, mění tím i měnový kurz. Rozlišujeme 2 druhy intervencí přímé a nepřímé. Přímé intervence jsou prováděny centrální bankou nejčastěji. Centrální banka nakupuje nebo prodává na devizových trzích zahraniční měny za měny domácí, kdy v případě domácího devizového trhu vystupují jako účastníci obchodu tuzemské banky. Transakce probíhají v bezhotovostní formě, a to jako tzv. konverze přeměna zahraniční měny za domácí měnu za aktuální kurz na spotovém trhu, nebo za termínovaný (forwardový) kurz na termínovaném trhu. Tato operace se nazývá jako jednosměrná. Další způsob je obchodování prostřednictvím tzv. měnových swapů (dvojsměrných operací), kdy nejprve probíhá prodej nebo nákup zahraniční měny za domácí měnu a později v předem dohodnutém termínu za dohodnutý kurz proběhne zpětná transakce. 36 Nepřímé intervence působí na měnový kurz změnou úrokových sazeb (především diskontní sazby) a ovlivňují tak pohyb růstu nebo poklesu zahraničního kapitálu. Centrální banka může dopady přímých intervencí omezit tzv. sterilizací, kdy současně s kurzovými intervencemi provádí také operace na volném trhu, 36 Srov. PAVLÁT, V., Centrální bankovnictví, s

38 tj. nakupuje nebo prodává cenné papíry za domácí měnu formou tendrů, a tím působí opačným směrem než samotné intervence Povinné minimální rezervy Každá banka (včetně stavebních spořitelen i poboček zahraničních bank) musí mít uložené určité procento primárních vkladů u centrální banky jako rezervu. Nedodržení této povinnosti vede k sankcím až k riziku případného ukončení činnosti banky. Tento nástroj slouží především k ovlivňování tzv. peněžních multiplikátorů, které vyjadřují poměr mezi peněžní zásobou a peněžní bází. Při zvýšení sazby povinných minimálních rezerv dochází ke zdražení peněz, zpomalování oběhu peněz (peníze se stahují z oběhu) a ke snížení peněžního multiplikátoru. Naopak při snížení sazby povinných minimálních rezerv se peníze zlevňují, zrychluje se oběh peněz (peníze se tak do oběhu opět vrací) a peněžní multiplikátory se zvyšují. Sazby se zvyšují při restriktivní měnové politice a snižují při expanzivní měnové politice. Při změně sazby (hlavně při zvýšení) musí dát centrální banka ostatním bankám čas k adaptaci. Skutečná výše povinných minimálních rezerv se počítá jako průměrný stav povinných minimálních rezerv na příslušném účtu u centrální banky za určité období počítaný ze zůstatků na účtu na konci každého dne 37, nebo například v určitou odpolední hodinu. Banky mají povinnost zasílat tyto údaje pravidelně v určitých intervalech centrální bance. Povinné minimální rezervy patří v bilanci banky do aktiv a v bilanci centrální banky do pasiv. Vklady jsou často zcela bezúročné nebo jsou úročené velmi nízkou sazbou. Důvody využití povinných minimálních rezerv jsou následující: důvod likvidity povinnost ze zákona vytvářet základní výši rezervy, některé banky však vytvářejí i rezervy dobrovolné nad rámec povinných rezerv, 37 REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

39 měnový důvod rezervy mohou mít kladný vliv na stabilizaci krátkodobých úrokových sazeb a odhadnutelnost multiplikace bankovních depozit, daňový důvod - povinnost bank odvádět rezervy je jistou daní, neboť se tak snižují potencionální výnosy banky a tím, že se snižují zisky, se současně snižují i konkurenční schopnosti bank oproti nebankovním finančním institucím a omezují tak rozvoj, výplatu dividend, apod. 38 Mnohé země (Kanada, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko, Austrálie, ) tento nástroj již vůbec nepoužívají. 4.2 Přímé nástroje Přímé nástroje jsou chápány jako různá administrativní nařízení, příkazy, zákazy či normy, které omezují podnikatelskou samostatnost bankovního trhu, a proto jich centrální banka využívá jen výjimečně. K těmto nástrojům patří: pravidla likvidity, limity úvěrů bank, limity úvěrových sazeb bank, povinné vklady bank, doporučení, výzvy a dohody Pravidla likvidity Tento přímý nástroj se používá za účelem regulace likvidity bank, která vede k podpoře stability bankovního systému. Centrální banka určuje obchodním bankám, jaká má být struktura aktiv a pasiv, a dále také stanovuje i vazby mezi nimi uvnitř 38 Srov. POSPÍŠIL, R., Finance a bankovnictví, s

40 této struktury. Řadíme sem například ukazatel kapitálové přiměřenosti, jehož minimální povolená hodnota je mezinárodně stanovena na 8 %. Pravidla likvidity mohou mít vliv na vývoj měnové báze, na krátkodobou úrokovou míru (stanoví-li se poměr mezi střednědobými úvěry a vklady) i na měnový kurz domácí měny (stanoví-li se poměr mezi krátkodobými devizovými aktivy a pasivy) Limity úvěrů bank Limity úvěrů bank, nazývané také jako absolutní úvěrové stropy či úvěrové kontingenty, lze označit za nejúčinnější přímý nástroj měnové politiky, ačkoliv se jim banky brání, protože zasahují do samostatnosti v rozhodování bank. Tento nástroj spočívá v tom, že centrální banka stanoví maximální výši úvěru, které mohou banky poskytnout svým klientům bez schválení centrální bankou. Výše úvěrového limitu lze stanovit absolutně nebo relativně. Pospíšil uvádí, že absolutně lze úvěrové limity stanovit například omezením výše poskytnutých úvěrů, přírůstkem úvěrů za určité období nebo i poměrem stavu úvěrů k výši bankovního kapitálu. Relativně mohou být úvěrové limity stanoveny například omezením diskontních a lombardních úvěrů centrální banky. 39 V České republice nemusí žádat banky o sválení úvěru do výše úvěrového limitu, která činí: - u jednoho klienta 500 mil. Kč, - u skupiny klientů (kapitálově propojených) 1600 mil. Kč. Úvěry přesahující 25 % bankovního kapitálu musí být s Českou národní bankou prokonzultovány. 39 POSPÍŠIL, R., Finance a bankovnictví, s

41 4.2.3 Limity úvěrových sazeb bank Pojmem limity úvěrových sazeb bank se dle Revendy rozumí stanovení maximálních úrokových sazeb bank z úvěrů a maximálních nebo minimálních úrokových sazeb bank z vkladů za účelem regulace, respektive stabilizace krátkodobé úrokové míry. 40 Zvýšení sazby úvěrových limitů působí také na zvýšení krátkodobé úrokové míry a naopak. Tento nástroj je centrálními bankami využíván spíše výjimečně, není totiž zcela jistá konečná reakce bank ani reakce jejich klientů Povinné vklady bank Centrální banka může určitým subjektům, nejčastěji státním orgánům místní moci a správy, uložit povinnost otevírat běžné účty, ukládat své volné peněžní prostředky a provádět určité operace výhradně prostřednictvím centrální banky. Centrální banka má tak přehled o peněžních prostředcích a o jejich účelovém využívání. Při snížení počtu subjektů, na které se tyto vklady vztahují, dochází k růstu měnové báze, ke zvýšení úvěrových a měnových agregátů, které vedou k znehodnocování domácí měny, a k poklesu krátkodobé úrokové míry. Obdobně, ale naopak, funguje i zvýšení počtu subjektů. Ve vyspělých ekonomikách se od tohoto nástroje upouští, zůstává tak na daném subjektu, kam své peníze uloží, za jaký úrok, atd Doporučení, výzvy a dohody Doporučení, výzvy a dohody jsou různými opatřeními, domluvami, které bývají písemnou nebo ústní formou, a spočívají v požadavcích centrální banky vůči obchodním bankám. Všeobecně jsou považovány za velmi účinné, i když nejsou pro banky závazné, protože je centrální banka neprovádí na základě žádných právních 40 REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

42 norem. Týkají se např. omezení úvěrů, zvýhodnění či vyloučení určitých druhů úvěrů, atd. Doporučení mají charakter vyjádřených a obecných záměrů, představ a přání. Zpravidla nemají písemnou podobu. Také výzvy nemají písemnou podobu, ale mají již důraznější a konkrétnější charakter. Dohody již mají písemnou formu a jsou stvrzeny podpisy zúčastněných stran. Bývají uzavírány i mezi komerčními bankami navzájem. 41 Vhodná kombinace přímých i nepřímých nástrojů umožňuje eliminovat nežádoucí nedostatky a přispívá tak k účinnosti měnové politiky jako celku. 41 Srov. LANDOROVÁ, A., ČECHLOVSKÁ, Š., aj. Centrální bankovnictví, s

43 5 MĚNOVĚPOLITICKÉ NÁSTROJE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Česká národní banka v současné době ve své měnové politice využívá těchto tržních nástrojů: operace na volném trhu, automatické facility, mimořádné facility, povinné minimální rezervy. 5.1 Operace na volném trhu Hlavní nástroj České národní banky má podobu repo sazby prováděné formou tendrů. Znamená to, že banky neznají podmínky nákupu či prodeje cenných papírů a nemohou tak vlastní návrh upravovat. Spočívá v tom, že ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál (zajištění) dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. 42 V České republice trvá doba splatnosti repo operací 14 dní, nazývána také jako dvoutýdenní (2T) repo sazba, vyhlašovaná pravidelně 3krát týdně kolem 9:30. Nabídky bank jsou vypořádávány podle americké aukční procedury, tj. ČNB upřednostňuje nabídky bank s nejnižší požadovanou úrokovou sazbou v daný den. Nabídky za nejvyšší sazby může ČNB zcela odmítnout nebo zkrátit. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč. 42 Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html#historie> 43

44 Vedle výše uvedeného hlavního nástroje Česká národní banka může využít také doplňkový měnový nástroj v podobě tříměsíčního repo tendru. V tomto tendru Česká národní banka přijímá likviditu na období 3 měsíců. Opět probíhá formou americké aukční procedury. Tento nástroj není příliš využívaný, naposledy byl použit na začátku roku Třetím druhem měnových nástrojů České národní banky jsou nástroje jemného ladění, kam se řadí devizové operace či operace s cennými papíry. Těchto nástrojů se využívá jen příležitostně, pokud nastane nečekaný výkyv v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb Následující graf popisuje vývoj dvoutýdenní repo sazby od ledna 2005 do ledna Graf 2 2 týdenní repo sazba ke konci měsíce (%) Srov. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html> 44 Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=377&p_uk a=1&p_strid=aaf&p_od=200501&p_do=201004&p_lang=cs&p_format=4&p_decsep=%2c> 44

45 5.2 Automatické a mimořádné facility Obdobně jako operace na volném trhu působí i tzv. automatické facility. Slouží k poskytování nebo ukládání likvidity přes noc (overnight, O/N). Protože se z hlediska bank jedná o permanentní možnost uložení, respektive zapůjčení peněz, vytvářejí úrokové sazby uplatňované u těchto dvou facilit koridor, v němž se pohybují krátkodobé úrokové sazby na peněžním trhu (a také dvoutýdenní repo sazba). 45 Rozlišujeme na dva druhy - depozitní a marginální facilita. Depozitní facilita umožňuje bankám vložit svou přebytečnou likviditu na účet České národní banky přes noc, ale banky musí požádat o tento obchod nejpozději 15 min před uzávěrkou daného dne v tzv. Zúčtovacím centru České národní banky, vložené peníze jsou poté úročeny diskontní sazbou. Tato operace probíhá bez zajištění. Minimální objem je 100 mil. Kč a dále celé násobky 50 mil. Kč. Vývoj diskontní sazby v letech znázorňuje Graf 3. Graf 3 Diskontní sazba ke konci měsíce (%) PAVLÁT, V., Centrální bankovnictví, s Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=377&p_uk a=2&p_strid=aaf&p_od=200501&p_do=201004&p_lang=cs&p_format=4&p_decsep=%2c> 45

46 V opačném případě marginální facilita umožňuje bankám, které mají s Českou národní bankou uzavřenou tzv. Rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu, vypůjčit si přes noc od České národní banky finanční prostředky formou repo operace likvidity. Banky zde musí požádat nejpozději 25 min před uzávěrkou opět v Zúčtovacím centru. Poskytnutý úvěr je úročen lombardní sazbou. Minimální objem je 10 mil. Kč, další vyšší částky jsou přijímány zcela bez omezení. Vývoj lombardní sazby v letech je popsán v Grafu 4. Graf 4 Lombardní sazba ke konci měsíce (%) 47 Mimořádné facility zavedla Česká národní banka teprve v roce Jejich cílem je fungování trhu se státními dluhopisy formou dvoutýdenních i tříměsíčních repo operací. 5.3 Povinné minimální rezervy Jak již bylo výše uvedeno, každá banka musí mít uloženo určité procento svých vkladů u centrální banky. V České republice musí mít banka platnou bankovní licenci 47 Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=377&p_uk a=3&p_strid=aaf&p_od=200501&p_do=201004&p_lang=cs&p_format=4&p_decsep=%2c> 46

47 nebo může podnikat na základě Jednotné licence. Peníze jsou vkládány na účet v Zúčtovacím účtu České národní banky. Předepsaný objem povinných minimálních rezerv je stanoven na 2 % ze základny pro výpočet povinných minimálních rezerv. S platností od je touto základnou objem primárních závazků dané banky (tj. především vkladů od nebankovních subjektů), jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky. Příslušná banka je povinna udržovat na účtech pro držení povinných minimálních rezerv takový denní zůstatek, který je v průměru za udržovací období (přibližně 1 měsíc - začíná první čtvrtek v měsíci a končí ve středu před prvním čtvrtkem v následujícím měsíci) roven minimálně stanovené povinné minimální rezervy pro dané udržovací období. Prostředky na tomto účtu až do výše předepsaného objemu povinných minimálních rezerv jsou počínaje bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB (dříve úročeny nebyly). 48 Sazba 2 % je v současné době shodná s výší stanovenou pro Evropskou centrální banku pro banky v Hospodářské a měnové unii (EMU). 48 Srov. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html> 47

48 6 VÝZVY PRO ČESKOU NÁRODNÍ BANKU Při vstupu České republiky do Evropské unie si Česká národní banka stanovila motto: profesionalita, transparentnost a efektivnost, které jsou chápány jako hodnoty pro naplnění svých cílů. Aktuální cíle se týkají úkolů měnové politiky, která je orientována především na cílování inflace. Česká národní banka se snaží udržet na úrovni okolo 3 %. Další výzvou je posilování úrovně postavení České národní banky v rámci Evropského systému centrálních bank a později i v Eurosystému. Další náročnou výzvou je postup k integraci dozoru nad finančním trhem a spolupráce se zahraničními subjekty. V posledních letech klade Česká národní banka důraz na odhalení zranitelných míst ve finančním sektoru, aby tak omezila rizik a zvýšila odolnost finančního trhu vůči šokům. Podle stávajících předpokladů přijme Česká republika jednotnou evropskou měnu (euro) a to se stane významnou události pro existenci České národní banky, které bude vyžadovat určité přizpůsobení v organizaci České národní banky, a proto je důležité nadále pečovat o plynulost, bezpečnost a spolehlivost peněžního oběhu a přispívat tak ke zvýšení hospodárnosti. Pro přijetí jednotné měny bude také důležitá příprava určitého postupu, aby tato operace proběhla bez problémů a úzká spolupráce s vládou. Výzvou se může stát i reakce na měnící se potřeby účastníků na finančním trhu, protože Česká národní banka poskytuje široký výběr bankovních, finančních a poradenských služeb. Klíčový význam má i oblast lidských zdrojů. Česká národní banka se snaží pracovníkům poskytnout systém vzdělávání a možnost kariérního postupu. Hlavní výzvou je nadále pro Českou národní banku rozvoj v evropském i globálním kontextu. To se může projevit především ve výzkumu, v pohledu na měnovou politiku a v přistupování k evropské měně. 48

49 ZÁVĚR Cílem této práce byl poskytnout ucelený pohled na centrální bankovnictví, převážně na Českou národní banku a její měnově-politické nástroje. V práci jsou vysvětleny důležité pojmy a definice centrálního bankovnictví. Jednotlivé kapitoly popisují nejprve bankovní soustavu, stručný vývoj bankovnictví na území České republiky, samostatnou Českou národní banku či její činnosti, funkce a nástroje měnové politiky. V poslední kapitole jsou vypsány možné výzvy pro Českou národní banku. Centrální banky si v současné době stále více upevňují své pozice na finančním trhu, především v oblasti samostatnosti a odpovědnosti, která se stále zvyšuje, a proto zatím nic nenasvědčuje tomu, že by jejich existence byla vůbec ohrožena. Samotná Česká národní banka vystupuje jako stabilizovaná a dobře fungující centrální banka. Zakládá si na kvalitním personálu, infrastruktuře a hlavně na vystupování před veřejností v České republice, ale i před zahraničními a mezinárodními institucemi. To je důležité pro řešení problémů, úkolů a pro dosažení vytyčených cílů. Jak již bylo uvedeno Česká národní banka má do budoucna jasně stanovený cíl, tím je přijetí společné evropské měny, eura. Přistoupení k euru je výzvou nejen pro Českou národní banku, ale i pro celou Českou republiku, a proto zde zůstává otázkou, jak moc se změní finanční situace a vývoj centrálního bankovnictví v České republice, jestliže tuto jednotnou evropskou měnu skutečně přijme. 49

50 ANOTACE Příjmení a jméno autora: Barbora Šmoldasová Instituce: Moravská vysoká škola Olomouc Název práce v českém jazyce: Místo a úloha České národní banky v bankovním systému České republiky Název práce v anglickém jazyce: Role of National Bank of Czech Republic in the banking system of Czech Republic Vedoucí práce: Ing. Eva Jílková, Ph.D. Počet stran: 59 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova v českém jazyce: Bankovní soustava, Česká národní banka, činnosti a funkce centrální banky, nástroje centrální banky Klíčová slova v anglickém jazyce: Banking system, National Bank of Czech Republic, activities and function of National bank, instruments of National bank Cílem této práce je poskytnout ucelený souhrn informací především o systému centrálního bankovnictví, o České národní bance a o jejím postavení na finančním trhu. Jsou zde vysvětleny důležité pojmy a definice centrálního bankovnictví. Jednotlivé kapitoly popisují nejprve bankovní soustavu, stručný vývoj bankovnictví na území České republiky, samostatnou Českou národní banku či její činnosti, funkce a nástroje měnové politiky. The aim of this paper is to provide a comprehensive summary of information especially on the central banking system, the Czech National Bank and its position in the financial market. There are explanations of important terms and definitions of central banking. Individual chapters describe the first of its banking system, a brief development of banking in the Czech Republic, an independent Czech National Bank and its activities, functions and instruments of monetary policy. 50

51 LITERATURA A PRAMENY REVENDA, Zdeněk. Centrální bankovnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, s. ISBN LANDOROVÁ, Anděla, ČECHLOVSKÁ, Šárka, a spol. Centrální bankovnictví. 2. přepracované vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, s. ISBN PAVLÁT, Vladislav. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, s. ISBN ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava, a kolektiv. Bankovnictví aktualizované vyd. Praha: Bankovní akademie, s. ISBN REVENDA, Zdeněk. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: Management Press, s. ISBN BRADA, Jaroslav, a spol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, s. ISBN POSPÍŠIL, Richard. Finance a bankovnictví. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN Banka [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: O České národní bance [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/> Státovka [online]. wikipedia.org, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/st%c3%a1tovka> Měnové agregáty [online]. wikipedia.org, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/m%c4%9bnov%c3%a9_agreg%c3%a1ty> Peněžní agregáty Eurozóny [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/harmonizace_mbs/harmonizac e_mbs_agregaty.html> 51

52 Peněžní agregáty [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/p.html> Devizové rezervy České národní banky [online]. finance.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.finance.cz/ekonomika/mena/rezervy/> Historie nastavení základních měnověpolitických nástrojů [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html#historie> Měnověpolitické nástroje [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html> Graf [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=1&p_sort=2&p_d es=50&p_sestuid=377&p_uka=1&p_strid=aaf&p_od=200501&p_do=201004&p_la ng=cs&p_format=4&p_decsep=%2c> Graf [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=1&p_sort=2&p_d es=50&p_sestuid=377&p_uka=2&p_strid=aaf&p_od=200501&p_do=201004&p_la ng=cs&p_format=4&p_decsep=%2c> Graf [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=1&p_sort=2&p_d es=50&p_sestuid=377&p_uka=3&p_strid=aaf&p_od=200501&p_do=201004&p_la ng=cs&p_format=4&p_decsep=%2c> Měnověpolitické nástroje [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html> Výroční zpráva [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/archiv_cnb/downl oad/vz_archiv_cnb_2008.pdf> Repo tendry [online]. cnb.cz, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/tendry.jsp> 52

53 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Obr. 1 Jednostupňový a dvoustupňový bankovní systém Obr. 2 Měnové agregáty České národní banky Graf 1 Vývoj devizových rezerv Graf 2 Dvoutýdenní repo sazba ke konci měsíce Graf 3 Diskontní sazba ke konci měsíce Graf 4 Lombardní sazba ke konci měsíce Tab. 1 Definice peněžních agregátů Eurozóny 53

54 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1 Obecné vymezení základních druhů bank PŘÍLOHA 2 Organizační struktura České národní banky PŘÍLOHA 3 Schéma bilance České národní banky k PŘÍLOHA 4 Výkaz zisku a ztráty České národní banky k PŘÍLOHA 5 Ukázka oznámení repo tendru 54

55 PŘÍLOHA 1 Obecné vymezení základních druhů bank 49 CENTRÁLNÍ BANKA Obchodní banky Spořitelní banky Investiční banky Rozvojové banky Specializované vládní banky Hypoteční banky Stavební banky Zemědělské banky Městské a komunální banky Nabízejí zejména depozitní a úvěrové operace, mohou být universální i specializované. Specializují se na depozitní, úvěrové a další operace pro obyvatelstvo. Jsou dvojího typu buď investují do cenných papírů, nebo poskytují dlouhodobé úvěry. Specializují se na účelové, obvykle dlouhodobé úvěry investičního charakteru. Zakládány vládou např. za účelem podpory exportu, rozsáhlých investičních úvěrů apod. Specializují se na emisi hypotečních zástavních listů a poskytování hypotečních úvěrů. Přijímají vklady od účastníků stavebního spoření a poskytují jim úvěry s výhodnějšími úrokovými sazbami. Provádějí bankovní operace a nabízejí bankovní služby zejména v zemědělském sektoru. Zakládané městy a obcemi za účelem nabídky bankovních operací a služeb v daném regionu. Konzorciální banky Zahraniční banky Bankovní holdingové společnosti Zakládány skupinami bank zejména za účelem poskytování rozsáhlých (konzorciálních) úvěrů. Obchodní a další banky plně ve vlastnictví zahraničních subjektů nebo pobočky těchto bank. Konglomeráty několika institucí, ze kterých alespoň jednou je banka. 49 REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s

56 PŘÍLOHA 2 Organizační struktura České národní banky Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/archiv_cnb/download/vz_archiv_cnb_2008.p df> 56

57 PŘÍLOHA 3 Schéma bilance České národní banky k Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/archiv_cnb/download/vz_archiv_cnb_2008.p df> 57

58 PŘÍLOHA 4 Výkaz zisku a ztráty České národní banky k Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/archiv_cnb/download/vz_archiv_cnb_2008.p df> 58

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková BANKOVNICTVÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999 , '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BANKOVNICTVÍ

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BANKOVNICTVÍ E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BANKOVNICTVÍ - banky a jejich služby jsou nedílnou součástí finančního trhu Evropská centrální banka Spravuje euro (jednotnou měnu EU) a udržuje cenovou stabilitu v

Více

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA 8. CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Centrální banka také národní banka je základní banka státu je vrcholnou institucí bankovního dozoru a určuje měnovou politiku v zemi VZNIK CENTRÁLNÍCH BANK

Více

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky 1. Přednáška FINANCE I Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky PENÍZE, MĚNA Tři základní funkce peněz: zúčtovací jednotka, prostředek směny, uchovatel hodnoty (funkce

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

Pracovní list 1 Peněžní trh:

Pracovní list 1 Peněžní trh: Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 7

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

6/1993 Sb. Zákon České národní rady. Část první. Základní ustanovení

6/1993 Sb. Zákon České národní rady. Část první. Základní ustanovení Systém ASPI - stav k 7.11.2005 do částky 152/2005 Sb. a 54/2005 Sb.m.s. Obsah a text 6/1993 Sb. - stav k 1. 1.2006 6/1993 Sb. Zákon České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance Změna:

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku z cizích zdrojů Žáci budou schopni rozlišit druhy bank a jejich úkoly

Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku z cizích zdrojů Žáci budou schopni rozlišit druhy bank a jejich úkoly Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_14 Název materiálu: FINANCOVÁNÍ ČINNOSTI PODNIKU Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku

Více

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. 6/1993 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance ve znění zákonů č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., zákonů č. 482/2001

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

Typy úvěrů. Bc. Alena Kozubová

Typy úvěrů. Bc. Alena Kozubová Typy úvěrů Bc. Alena Kozubová Typy úvěrů Kontokorentní úvěr s bankou uzavřeme smlouvu o čerpání úvěru z našeho běžného účtu. Ten může vykazovat i záporný zůstatek až do sjednané výše. Čerpání a splácení

Více

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o. Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc Sc., M.B.A. vedoucí referátu měnových m analýz a transmise měnovm nové politiky

Více

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U

Více

KAPITOLA 8: KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, VÝZNAM A FUNKCE

KAPITOLA 8: KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, VÝZNAM A FUNKCE KAPITOLA 8: KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, VÝZNAM A FUNKCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Základy účetnictví. 2. přednáška

Základy účetnictví. 2. přednáška Základy účetnictví 2. přednáška Formy sdělení účetních dat Účetnictví poskytuje informace v účetních výkazech: Bilance Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Výkaz cash-flow (o toku peněz) Výkaz o změnách ve

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o. Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc., M.B.A. ředitel odboru vnějších ekonomických vztahů Praha, 10. září 2015

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Účetnictví B 2.přednáška Bilance a bilanční princip Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška) poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a správu a pro další účely (např.

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Obecná charakteristika cash flow. - pojem peněžní tok (CASH FLOW) vyjadřuje přírůstek či úbytek

Obecná charakteristika cash flow. - pojem peněžní tok (CASH FLOW) vyjadřuje přírůstek či úbytek Obecná charakteristika cash flow - pojem peněžní tok (CASH FLOW) vyjadřuje přírůstek či úbytek peněžních prostředků při hospodářské činnosti firmy za určité období - CF je součástí finanční analýzy podniku,

Více

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Peníze a úroková míra Cíl tématického celku Peníze: Vysvětlit podstatu a funkce peněz a popsat vývoj peněžního oběhu s

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek Časová hodnota peněz Petr Málek Časová hodnota peněz - úvod Finanční rozhodování je ovlivněno časem Současné peněžní prostředky peněžní prostředky v budoucnu Úrokové výnosy Jiné výnosy Úrokové míry v ekonomice

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5 Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ

Více

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010 Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty Univerzita Třetího věku Hradec Králové Říjen 2010 Úvěrové instituce Banky akciové společnosti oprávněné přijímat vklady, poskytovat úvěry

Více

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60 1 1. Význam a funkce účetnictví 7 1.1 Význam a podstata účetnictví 7 1.2 Historie a vývoj účetnictví 8 1.3 Funkce a podstata účetnictví 11 1.4 Uživatelé účetních informací 11 1.5 Regulace účetnictví a

Více

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů Účetnictví ve finančních institucích 2. přednáška (presenční studium) 2. Účtování peněžních operací banky Osnova: 2.1. Hotovostní operace banky 2.2. Směnárenské operace 2.3. Vkladové účty u centrální banky

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Banka Vystupuje jako hlavní finanční zprostředkovatel, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková jsou univerzální aktivum (zboží), které je všeobecně přijímáno při směně (tj. za zboží/služby nebo při úhradě dluhu). FUNKCE PENĚZ - prostředek

Více

Zsv Číslo šablony: III/2. Mgr. Hana Šebková. Člověk a společnost ZSV Tematickáoblast:

Zsv Číslo šablony: III/2. Mgr. Hana Šebková. Člověk a společnost ZSV Tematickáoblast: Zsv Číslo šablony: III/2 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV.S8.04 Název dokumentu: Českánárodní Autor: Ročník: Mgr. Hana Šebková 3. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a společnost ZSV Tematickáoblast:

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ Název tematického celku: TRENDY V OBLASTI ÚČETNÍHO ZOBRAZENÍ BANKOVNÍCH OBCHODŮ Cíl: Vysvětlit současný přístup

Více

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb.

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 Obsah Úvod...9 I. Výklad k zákonu o účetnictví...11 1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 1.1 Zákon o účetnictví a jeho novela...11 1.2 Prováděcí vyhláška

Více

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 8 Ročník 2003 Vydáno dne 17. června 2003 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 10. Úřední sdělení České národní banky ze dne 16. června 2003 o způsobu provádění operací České národní banky na peněžním trhu

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

1 Majetková a finanční struktura podniku

1 Majetková a finanční struktura podniku 1 Majetková a finanční struktura podniku MAJETKOVÁ STRUKTURTA I. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL II. STÁLÁ AKTIVA 1) Dlouhodobý nehmotný majetek 2) Dlouhodobý hmotný majetek 3) Dlouhodobý finanční

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky 3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky Bilance banky, výkaz zisků a ztrát, podrozvahové položky Bilance banky - bilanční princip: AKTIVA=PASIVA bilanční

Více

BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola. Bankovní domy komerční banky, spořitelny + test

BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola. Bankovní domy komerční banky, spořitelny + test Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu Inovace a individualizace výuky Číslo materiálu VY_62_INOVACE_ZEL13 Název školy BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola Autor Ing.

Více

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.)

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) 4. Účtování cenných papírů Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) Cenné papíry členění (v souladu s IAS 39) : k prodeji k obchodování

Více

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 1. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Majetek podniku (obchodní majetek) Souhrn věcí, peněz, pohledávek a

Více

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky Stabilitou banky obecně rozumíme její solventnost a likviditu. Vzhledem

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali?

1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali? Pracovní list č. 1 1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali? 2. Jaké vlastnosti by podle vás měli splňovat peníze? 3. Jak si představujete peníze dalšího věku? 4. Jaké ochranné prvky

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém. 10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový

Více

8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY

8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY 8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY Právní úprava... 1 Význam účetní závěrky a její druhy... 1 Přípravné práce před účetní závěrkou... 2 Uzávěrka účtů v hlavní knize... 4 Obsah a struktura účetních výkazů

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: ÚČETNICTVÍ Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) L 193/134 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/1196 ze dne 2. července 2015, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/21 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2015/26) RADA GUVERNÉRŮ

Více

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín Registrační číslo Označení DUM Ročník Tematická oblast a předmět Název učebního materiálu Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0412 VY_32_INOVACE_E18.01

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více