Univerzita Karlova v Praze

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova v Praze"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Pastorační a sociální práce BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Tomáš Kašpar Praha 2015

2 Karlova univerzita v Praze Evangelická teologická fakulta Pastorační a sociální práce ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI V PRAZE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Michael Martinek, Th.D. Vypracoval: Tomáš Kašpar Praha 2015

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zhodnocení dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti v Praze zpracoval samostatně a použil jsem pouze literaturu uvedenou v seznamu použitých pramenů a literatury. Tato práce je k dispozici také v totožné elektronické verzi. V Praze dne Tomáš Kašpar

4 Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu bakalářské práce Mgr. Michaelu Martinkovi, Th.D. za rady a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky. Poděkování náleží také mé kolegyni, slečně Kristýně Novákové, která mi pomohla s korekturou práce. Tomáš Kašpar

5 Anotace Bakalářská práce Zhodnocení dlouhodobé nezaměstnanosti v Praze pojednává o problematice nezaměstnanosti na trhu práce v Praze v období od roku 1993 až po současnost. Práce ve svých jednotlivých částech vysvětluje základní termíny použité v práci, jako například trh práce, lidský kapitál, zaměstnanost a nezaměstnanost. Součástí práce je i členění nezaměstnanosti, význam práce pro člověka a samotné zhodnocení dlouhodobé nezaměstnanosti v Praze v komparaci s jinými regiony Evropské unie. Závěrečná část se dotýká preventivních opatření pro snížení vysoké míry registrované nezaměstnanosti na pražském trhu práce. KLÍČOVÁ SLOVA: Práce, trh práce, lidský kapitál, zaměstnanost, nezaměstnanost, Praha, hlavní město, Česká republika, prevence. Abstract The bachelor thesis The Evaluation of Long-term Unemployment deals with a long-term unemployment on the labor market of Prague from 1993 till now. The bachelor thesis explains basic terms such as human capital, employment and unemployment. Breakdowns of types of unemployment, the meaning of work for people and the evaluation of long-term unemployment in comparison with other regions of the European Union are parts of the work. The final part deals with preventive measures which helps to reduce the high rate of registered unemployment on the Prague labor market. KEYWORDS: Work, labor market, human capital, employment, unemployment, Prague, capital city, the Czech republic, prevention.

6 Obsah Úvod Trh práce Definice trhu práce Zdroje informací o trhu práce Faktory ovlivňující trh práce Rozdělení trhu práce Primární a sekundární trh práce Formální a neformální trh práce Zaměstnanost Lidský kapitál Význam práce pro člověka Nezaměstnanost Členění nezaměstnanosti Hledisko příčiny Hledisko dobrovolnosti Hledisko času Změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti Základní charakteristika pracovního trhu v Praze Praha středem pozornosti pracovních sil Dlouhodobá nezaměstnanost v Praze Rizikové skupiny Důsledky nezaměstnanosti Druhy důsledků nezaměstnanosti Praha v porovnání s jinými evropskými regiony Zhodnocení dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti v Praze... 32

7 5.1 Prevence dlouhodobé nezaměstnanosti Prognóza vývoje nezaměstnanosti Doporučení ke snížení nezaměstnanosti Závěr Resumé Použitá literatura Seznam ilustrací Seznam použitých zkratek... 47

8 Úvod Tématem mé bakalářské práce je dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Praze a jeho zhodnocení. Nezaměstnanost a její důsledky nejsou jen problémem jednotlivce, ovlivňují celou moderní společnost. Vybraná problematika proto podléhá diskuzím ve všech rozvinutých státech s tržním hospodářstvím, se kterým je nezaměstnanost nevyhnutelně spojena, a v kapitalistických společnostech je jevem zcela přirozeným. Vysoká míra nezaměstnanosti ale nepříznivě ovlivňuje společenské klima, zhoršuje hospodářskou situaci státu, spokojenost a zdraví lidí, v zájmu společnosti jako celku tak rozhodně není. Vyvolává bouřlivé diskuze a napětí nejen v politických kruzích, ale i u obyvatel státu. Ztráta zaměstnání je pro většinu populace závažnou psychosociální zátěží, pojí se s úbytkem sociálních kontaktů, v některých případech může dokonce velmi negativně ovlivnit duševní a fyzické zdraví jedince. Nezaměstnaný se dostává do sociální izolovanosti a je nucen přehodnocovat svou dosavadní životní úroveň. Praha je dlouhodobě středem pozornosti tuzemských a zahraničních podnikatelů, s čímž je logicky spojena pestrá a široká nabídka pracovních pozic. Přesto statistiky ČSÚ a Eurostatu ukazují, že počet osob bez zaměstnání roste i v hlavním městě a nezaměstnanost je aktuálním problémem jeho obyvatel. Pro sociální politiku státu představují nezaměstnaní tzv. marginální skupinu, tedy takovou část populace, která stojí na okraji společnosti a potřebuje podat pomocnou ruku. Významnou roli zde hraje i sociální pedagogika, která může zasahovat v oblastech prevence a výchovy ke správně postaveným hodnotám, nebo aktivita sociální práce, jež se snaží zkvalitnit život jedince ve společenství. Cílem bakalářské práce je zmapování výše nezaměstnanosti v Praze od roku 1993 až po současnost. Práce poskytuje přehled o vývoji dlouhodobé nezaměstnanosti v Praze, důsledcích nezaměstnanosti, věnuje se především ekonomickým a sociálním, a porovnává vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v rámci regionů Evropské unie. Bakalářská práce se zaměřuje zejména na teoretické ukotvení problematiky, praktickou část zastupují názorná grafická zpracování (obrázky a grafy) a konkrétní statistiky. 1

9 První kapitola se zaměřuje na trh práce, jeho definici a rozdělení na základní typy z několika hledisek. V druhé kapitole je pozornost zaměřena na zaměstnanost. Na základě odborné literatury je definován lidský kapitál a především to, jaký má práce pro člověka význam. Ve třetí části se navazuje nezaměstnaností. Pozornost je věnována jejím příčinám a třídění jejích druhů. Čtvrtá část, která je jádrem bakalářské práce, uvádí základní charakteristiku Prahy. Obecně jsou hlavní města jednotlivých států středem pozornosti tuzemských a zahraničních zaměstnavatelů Praha není výjimkou. Pokračuje se popisem dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti v Praze, konkrétně se práce zaměřuje na období od roku 1993 po současnost. Nejsou opomíjeny nejpočetnější rizikové skupiny na trhu práce, ekonomické důsledky nezaměstnanosti a čtenáři je poskytnuto porovnání situace v Praze s dalšími evropskými městy. V závěrečné kapitole je dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Praze zhodnocen. Prostřednictvím této kapitoly, a potažmo celé bakalářské práce, se objektivně shrnuje situace na trhu práce hlavního města od roku 1993 až po současnost. Zároveň je odhadován vývoj nezaměstnanosti a doporučuje se několik kroků vedoucích k jejímu snížení. 2

10 1 Trh práce Směna probíhající na trhu práce je v odborné literatuře popisována například takto: Pracovní trh je spojen s tržní ekonomikou, ve které je, stejně jako služby a výrobky, prodávána a kupována práce (mzdy jsou směňovány za čas pracovníků). 1 Oborníci současnosti i minulosti, jako například Karel Marx, konstatují, že trh práce podléhá mnoha faktorům. Existuje celá řada osobních, politických a sociálních činitelů, kteří ovlivňují jeho fungování a situaci na trhu práce. Karl Marx ( ) spatřuje příčiny všech sociálních problémů především v ekonomické oblasti (včetně nezaměstnanosti), ve vztazích mezi kapitálem a pracujícími. Koncepce vědy o společnosti vychází důsledně z předpokladu, že jevy určujícími povahu společenských vztahů, sociální strukturu, sociální procesy, politiku ale i způsob myšlení, jsou jevy ekonomické (práce, výroba, směna, kapitál apod). 2 Pro trh práce je velmi důležitá i motivace k ní. Americký psycholog Abraham Maslow ( ) v minulém století rozpracoval tzv. teorii motivace. Každý z nás hospodaří se svým časem a všichni máme určité potřeby, které uspokojujeme dle stupně důležitosti. Na nejnižším stupni jsou fyziologické potřeby, jako je například hlad, žízeň, únava a spánek. Fyziologické potřeby jsou většinou homeostatické (udržující rovnováhu, stálost vnitřního prostředí). Potom jsou potřeby bezpečí jistoty. Na třetí úrovni leží potřeba lásky, náklonnosti, sounáležitosti a potřeba někam patřit. 3 Na špici pomyslné pyramidy potřeb je umístěna seberealizace člověka. Z počátku je každý z nás ochoten přijmout libovolnou práci v podstatě jen kvůli tomu, aby nasytil své základní biologické potřeby. Každý racionálně uvažující jedinec proto utratí své první peníze za potraviny, za oblečení a za prostor, ve kterém by se mohl uložit k ničím nerušeném spánku. Jakmile člověk odstraní nedostatek plynoucí z nenaplnění biologických potřeb, postoupí v pomyslné pyramidě o stupínek výš a začne se zajímat o jistoty. Jednou z nich může být například stálé zaměstnání místo příležitostných brigád. Trh práce může být 1 Mezihorák, F. Úvod do světa práce: soubor učebních textů, Votobia, Olomouc, 2006, str Zich, F. Úvod do sociologie, Eupress, Praha, 2003, str Mahdalová, T. Abraham Maslow a teorie seberealizace. O psychologii.cz [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.opsychologii.cz/clanek/154-abraham-maslow-a-teorieseberealizace/>. 3

11 tedy vnímán jako oblast, kde hledáme prostřednictvím nabídnutí svého času a lidského kapitálu směnou za peníze uspokojení svých potřeb a snažíme se nalézt životní jistoty. 1.1 Definice trhu práce Abychom porozuměli trhu práce, je potřeba jej definovat. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí nabídka s poptávkou práce. 4 Předmětem koupě a prodeje nejsou jednotlivé osoby, ale jejich pracovní síla. Soupeření nabídek pracovní síly a poptávky po ní vytváří cenu práce. Pokud k této interakci dochází uvnitř konkrétní firmy, jedná se o vnitřní trh práce, tj. místo, v němž se setkává poptávka po práci ze strany společnosti s nabídkou práce tvořenou stávajícími firemními zaměstnanci. Je-li daný trh naopak místem, kde dochází k interakci mezi poptávkou po práci ze strany více firem a nabídkou práce představovanou jednotlivci, kteří mohou okamžitě či ve velmi krátké době nastoupit na poptávaná pracovní místa, hovoří se o vnějším trhu práce. Trh práce lze přirovnat k bojové aréně. Lidé mezi sebou soupeří o volné pozice, přičemž zaměstnavatelé si vybírají ty nejvhodnější kandidáty. Jedná se o nekonečný proces, který sílí nebo slábne s intenzitou poptávky či nabídky práce. Jelikož každý chce být za svou práci adekvátně odměněn, dochází k hledání nových pracovních míst a opouštění starých pozic, na které se pak hledá nový kandidát. 1.2 Zdroje informací o trhu práce Česká republika má k dispozici celkem tři zdroje informací o trhu práce a míře nezaměstnanosti. Prvním z nich je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Vede statistiky o vývoji počtu občanů bez zaměstnání. Na integrovaném portálu MPSV jsou informace pro občany, kteří přišli o svá zaměstnání a neví si rady s postupem, a také zaměstnavatele. Ti zde mohou nalézt například podmínky vyplácení úlev při zaměstnání rizikových skupin obyvatel (absolventů, menšin, žen na mateřské dovolené apod.) Druhým zdrojem informací a statistik je Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o ústřední orgán státní správy, který poskytuje informace o státní ekonomice, pohybu osob, vědě, výzkumu a trhu práce. Kromě informací z českého prostředí zde lze nalézt i srovnání se situací v zahraničí. 4 Tuleja, P. Analýza pro ekonomy. Edika, Brno, Str

12 Posledním zdrojem je Úřad práce (ÚP), podléhající MPSV. Zpracovává koncepci vývoje nezaměstnanosti, sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce. Působnost ÚP je rozdělena do menších administrativních celků rozmístěných po celé České republice. Pomáhá zájemcům o práci vyhledávat aktuální pracovní nabídky a firmám nacházet vhodné kandidáty na poptávané pozice. S příslušným referentem lze vytvořit kariérní profil a zajistit nejrůznější rekvalifikační školení či kurzy. Nezaměstnaný občan žádá o pomoc při hledání zaměstnání ÚP, nikoli MPSV. 1.3 Faktory ovlivňující trh práce Současný trh práce odráží řadu významných socioekonomických změn posledních 20 let. Nejenže byl společenskými a demografickými proměnami utvářen, často byl jejich i původcem. Podobně jako ekonomické cykly, lze i trh práce rozčlenit na období, která se vymezují zvýšením či poklesem nezaměstnanosti. Trh práce je velmi citlivě ovlivňován aktuálním děním ve státě i mimo jeho území, například restrukturalizací průmyslu, politickými nepokoji, zvyšováním konkurenceschopnosti či přílivu nových zahraničních investic. Česká republika se těsně po svém vzniku vyznačovala velmi vysokou zaměstnaností, a to díky rychlému růstu české ekonomiky. 5 Extrémně vysoké zaměstnanosti mladých osob bylo dosaženo i v kontextu jejich bezproblémového uplatnění na trhu práce. ČSÚ dokonce uvádí, že radikální pokles porodnosti po roce 1993, kdy mladí lidé začali odkládat narození prvního dítěte, jen podpořil trend velmi vysoké zaměstnanosti. 6 Pokles ekonomické výkonnosti 7 po roce 1997 ukázal nový jev v porevoluční společnosti v podobě nedobrovolné nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se v roce 2000 z hodnot 3 až 4 procent blížila hranici 10 procent, což je stále historické maximum České republiky. Pokles zaměstnanosti byl zákonitý, překvapivě se však zvyšovala průměrná skutečně odpracovaná doba na jednoho zaměstnaného. 8 5 Viz ilustrace č Nývlt O., Strašilová, G. Trh práce Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: <https://www.czso.cz/csu/czso/trh_prace_1993_2013_ > 7 Zadlužení bank, restriktivní měnová a fiskální politika 8 Nývlt O., Strašilová, G. Trh práce Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: <https://www.czso.cz/csu/czso/trh_prace_1993_2013_ >. 5

13 Současné trendy, které se promítají i do trhu práce, se vyznačují především úspornými rozpočty v ekonomické oblasti, poklesem reálných příjmů a obecně nejistými výhledy české společnosti do časů budoucích, což se například projevilo i na nepředpokládaném poklesu plodnosti Rozdělení trhu práce Na trh práce lze nahlížet ze dvou pohledů: globálního a lokálního, resp. regionálního. Odlišnosti spočívají především v ekonomických měřítkách a demografické struktuře. Typickým příkladem je trh práce v Praze, jenž je svými možnostmi velmi odlišný od všech ostatních lokalit v České republice. Praha je trvale atraktivním teritoriem pro investory zejména z řad zahraničních ekonomických subjektů, pro něž je prestižní otázkou získání rezidenci na území Prahy. Výrazně se zlepšila kvalita napojení města na evropskou i celosvětovou komunikační síť. Je zde stabilní a pestrý trh práce a nadprůměrně kvalifikovaný potenciál pracovní síly. 10 Dělení pracovního trhu, resp. jeho segmentace, existuje v důsledku heterogenity trhu práce. Na trhu práce se totiž nestřetává pouze jediná nabídka s poptávkou, ale celé řady poptávek a nabídek práce, které vytváří dílčí trhy (segmenty) Primární a sekundární trh práce Rozdělení trhu práce na primární a sekundární vychází z tzv. duální teorie trhu práce. 11 Tato teorie předpokládá, že vedle sebe existují nejméně dva trhy práce primární a sekundární, mezi nimiž je jen minimální propustnost. Na primárním trhu práce se soustředí lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, poskytující řadu šancí, poměrně dobré možnosti profesionálního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Pracovní místa na tomto trhu poskytují relativní bezpečí před ztrátou zaměstnání propouštěním. 12 Obecně lze říci, že primární trh práce poskytuje lépe placená zaměstnání s vyšší prestiží, přičemž obvykle jedinci umožňuje a zabezpečuje i profesionální růst. 9 Nývlt O., Strašilová, G. Trh práce Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: <https://www.czso.cz/csu/czso/trh_prace_1993_2013_ >. 10 Charakteristika hlavního města Prahy. Businessinfo.cz [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-hlavniho-mesta-prahy-7279.html>. 11 Novotná, E. Úvod do světa práce: bakalářská práce. Brno: Masarykova universita, pedagogická fakulta, Ved. práce Ing. Oldřich Králík, CSc., str Mezihorák, F. Úvod do světa práce, str

14 Na sekundárním trhu práce najdeme taková pracovní místa, která mají oproti primárnímu trhu prestiž nižší a pracovníci dostávají za odvedenou práci méně peněz. Existuje zde velice malá, takřka nulová šance profesionálního růstu. Pracovní kariéra je zde málo výhodná, popřípadě se o kariéře nedá vůbec hovořit. Navíc je to trh méně stabilních pracovních příležitostí a pracovní kariéra osob, které se na tomto trhu pohybují, je periodicky přerušována obdobími kratší či delší nezaměstnanosti. 13 Další nevýhodou sekundárního trhu je fakt, že se zde pracovníci častěji potýkají se ztrátou svého zaměstnání a jsou nuceni hledat si nové. Zároveň je důležité uvědomit si, že existuje jen velice malá šance přechodu ze sekundárního trhu práce na primární. Pracující na sekundárním trhu práce mívají nižší kvalifikaci, která nestačí pro výkon povolání na primárním trhu. Rozdílné požadavky obou trhů na kvalifikaci vytváří bariéru pro pohyb pracovníků mezi nimi Formální a neformální trh práce Rozdělení pracovního trhu na formální a neformální vypracoval anglický sociolog Ray E. Pahl ( ). Toto dělení vychází z toho, zda je trh kontrolován společenskými institucemi či nikoliv. Formální trh práce je trh oficiálních pracovních příležitostí, kontrolovaný společenskými institucemi sloužícími k jeho regulaci. 14 Protipólem formálního trhu je trh neformální. Ten není kontrolován ani regulován žádnými institucemi. Neformální trh zahrnuje na jedné straně různé formy sousedské a rodinné výpomoci, ale na straně druhé do něj spadají i nelegální formy podnikání, z nichž některé jsou klasifikovány jako trestné činy a postihovány dle zákona. V současnosti představuje neformální trh především práce načerno, zaměstnávání cizinců bez pracovního povolení a práce na zkrácený či plný úvazek s přivýdělkem na černém trhu Zaměstnanost V obecnosti lze říci, že za zaměstnaného je považován ten, kdo má placené zaměstnání, i když nemusí být v práci fyzicky přítomen (z důvodu nemoci, dovolené, mateřské dovolené atd.). Opakem zaměstnanosti je nezaměstnanost. Podle Mezinárodní 13 Mezihorák, F. Úvod do světa práce, str Macáková, L. Mikroekonomie. Základní kurs, Praha, Melandrium, 2007, str Mezihorák, F. Úvod do světa práce, str

15 organizace práce (ILO) je jako nezaměstnaný označován ten, kdo je schopný práce a zároveň starší patnácti let, nemá placené zaměstnání, ale práci si aktivně hledá a je schopen do ní během krátké doby nastoupit. Ne každý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný a ne každého, kdo pracuje, považujeme za zaměstnaného. 16 Pro tyto účely je lepší rozdělit obyvatelstvo ve věku patnácti let a výše do dvou základních skupin: ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo. Za ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní sílu), považujeme zaměstnané, ale i nezaměstnané, kteří si práci aktivně hledají. Pojem ekonomicky neaktivní obyvatelstvo zahrnuje všechny nezaměstnané osoby, jež si práci aktivně nehledají. Do této skupiny patří například děti, studenti, dlouhodobě nemocní, invalidní osoby, ženy v domácnosti nebo starobní důchodci. Více je problematika pojmů aktivní a neaktivní obyvatelstvo rozvedena v podkapitole druhy nezaměstnanosti pro účely vyložení dobrovolné a nedobrovolné nezaměstnanosti. Ilustrace 1: Populace podle ekonomické aktivity (vlastní zpracování podle V. Lišky (2002)) 2.1 Lidský kapitál Významný vliv při prosazení na pracovním trhu má lidský kapitál. 17 Představuje soubor vrozených/ získaných a duševních/ fyzických předpokladů. Dále zahrnuje schopnosti, znalosti, dovednosti, talent i osobnostní vlastnosti jako například vytrvalost, samostatnost, svědomitost, ctižádostivost, smysl pro spravedlnost, organizační schopnosti apod., kterými člověk disponuje, a kteréhožto determinují k určité pracovní činnosti. 18 Čím vyšší je míra lidského kapitálu, tím lépe. 16 Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, Sociologické nakladatelství, Praha, 2002, str Odborná literatura používá i termín lidský potenciál 18 Brožová, D. Kapitoly z ekonomie trhů práce, str

16 Samotná míra lidského kapitálu je pro jedince významná pro uplatnění se na pracovním trhu. Každý člověk svůj potenciál v průběhu života rozvíjí a utváří, nejčastěji se tak děje při vzdělávacím procesu. Vzdělání má vliv nejenom na pracovní uplatnění, ale i na celkovou životní úroveň, kvalifikovaní pracovníci se většinou uplatňují na pozicích s vyšší společenskou prestiží. 2.2 Význam práce pro člověka Práce je kategorie ekonomická a společenská. Jejím nositelem je člověk. Je ústřední činností, kterou každý z nás vykonává. Podle vykonávané práce jsme společensky posuzováni a zařazováni. Odměna za práci poskytuje možnost uspokojování potřeb, jejichž zaopatření zlepšuje životní a kulturní úroveň společnosti. Samotná pracovní činnost formuje osobnost člověka, vytváří se při ní soubor vlastností, vědomostí, zkušeností a norem, které si osoba osvojuje. Práce tak má markantní podíl na osobnostním rozvoji člověka a uspokojuje jeho potřeby. 3 Nezaměstnanost Rievajová (2001) definuje nezaměstnanost jako sociálně-ekonomický jev spojený s existencí trhu, přesněji trhu práce. Představuje projev nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po práci a zároveň její důsledek. 19 Nezaměstnanost patří mezi poruchy trhu práce a je spojena s převisem poptávky po práci. Podle Mezinárodní organizace práce se za nezaměstnaného považuje osoba, která nemá práci (pracovní místo), je schopna pracovat, starší 15 let, aktivně práci hledá a je připravena do ní nastoupit do 14 dnů. Zdravý vývoj ekonomiky státu se značí nízkou anebo alespoň přijatelnou mírou nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je na jedné straně ztrátou statků a služeb, které by nezaměstnanými mohly být vytvářeny, a na straně druhé jsou součástí ztráty pro společnost vyplácené dávky v nezaměstnanosti, které zatěžují státní rozpočet. Podpora v nezaměstnanosti je pro osoby bez práce často jediným zdrojem příjmu a zajišťuje jim alespoň minimální životní úroveň. Kromě toho, že nezaměstnanost představuje celospolečenské ztráty, přináší také mnoho negativních důsledků pro osobu bez práce, například pokles životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny či zdravotní důsledky (u nezaměstnaných se mohou 19 Rievajová, E. Teória a politika zaměstnanosti, Ekonóm, Bratislava, 2001, str

17 vyskytnout deprese, závislosti na omamných látkách, onemocnění spojená se stresem apod.). Zpravidla platí, že čím je nezaměstnanost delší, tím závažnější jsou její následky. Obzvláště nebezpečnou součástí dlouhodobé nezaměstnanosti je ztráta potřebné kvalifikace, z čehož plyne pokles pravděpodobnosti snadného nalezení odpovídající pozice. Zvláštního významu nabývá nezaměstnanost u mládeže, která právě dokončila své studium. V případě, že si mladí lidé včas neosvojí potřebné pracovní návyky, neabsolvují průpravu a nezískají potřebné zkušenosti, vede tato skutečnost ke ztížení podmínek pro nalezení práce a horšímu uplatnění na trhu. Čím později si totiž absolventi zvykají na pracovní proces, tím hůře se práci přizpůsobují. Nezaměstnanost se zjišťuje podle takzvané míry nezaměstnanosti, což je podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, vyjádřený v procentech. Podle Paula A. Samuelsona ( ) je přirozená míra nezaměstnanosti pravděpodobně optimální mírou nezaměstnanosti, nad úrovní nezaměstnanosti, při níž se maximalizuje čistý ekonomický blahobyt. 20 Přirozená míra nezaměstnanosti je v podstatě nejnižší udržitelná míra, které může tržní ekonomika dosáhnout, aniž by inflace vykazovala tendenci ke zvyšování či snižování. 3.1 Členění nezaměstnanosti Na trhu práce existují rozdílné druhy nezaměstnanosti i přístupy k jejich klasifikaci. Obecná ekonomická teorie rozlišuje z hlediska příčiny nezaměstnanost frikční, strukturální, cyklickou a popřípadě sezonní. Podle míry dobrovolnosti dobrovolnou a nedobrovolnou. Z časového hlediska krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou nezaměstnanost Hledisko příčiny Frikční nezaměstnanost Jedná se o druh nezaměstnanosti, který je způsoben přirozeným pohybem pracovních sil na trhu práce. Lidé se v důsledku studia a hledání volných pracovních míst pohybují a stěhují se z místa na místo s vidinou lepšího uplatnění. Tento druh nezaměstnanosti 20 Samuelson, P. A. Ekonomie, Svoboda, Praha, 1991, str

18 nepředstavuje pro ekonomiku zásadní problém. Frikční nezaměstnanost a její prodlužování může být následkem nesouladu mezi strukturou nabídky práce a poptávkou po pracovních místech. Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je dlouhodobým typem nezaměstnanosti, může trvat i několik let. Strukturální nezaměstnanost je vyvolána většími změnami ve struktuře národního hospodářství, kdy se některé výroby utlumují nebo dočasně či zcela ruší, a jiné se zase zintenzivňují. Za této situace vzniká nesoulad mezi poptávkou po potřebných kvalifikacích a jejich nabídkou. 21 Charakteristickým znakem strukturální nezaměstnanosti je vysoký počet volných pracovních míst, ale také vysoký počet nezaměstnaných, kteří na tato volná místa nemohou nastoupit. Nastává tedy situace, ve které pracovníci z utlumujících odvětví ztrácejí zaměstnání, ale nemohou nastoupit do expandujících odvětví, kde jsou volná místa, z důvodu kvalifikačního nebo jiného nesouladu mezi pracovní nabídkou a poptávkou. Např. švadlena nemůže nastoupit na volné místo programátora, protože nemá pro výkon tohoto povolání potřebnou kvalifikaci. Strukturální nezaměstnanost tedy znamená, že roste poptávka po určitém druhu práce, zatímco poptávka po jiném druhu práce klesá. Lidé, kteří se stávají takto nezaměstnanými, se vyznačují určitým věkem, kvalifikací, dovednostmi, zkušenostmi, jsou rozdílného pohlaví a mají svá bydliště. Jak se odvětvově i územně mění struktura ekonomiky, nemusí osobní a zejména kvalifikační charakteristiky propouštěných osob odpovídat požadavkům nabízených pracovních míst. 22 Za typický příklad strukturální nezaměstnanosti můžeme považovat transformaci české ekonomiky po roce 1989, kdy docházelo k významným přesunům pracovních sil z průmyslu a zemědělství do služeb. Cyklická nezaměstnanost 21 Klíma, J. Makroekonomie. Praha: Alfa Publishing, s. r. o., divize Brno, 2006, str Křivánková, L. Vývoj nezaměstnanosti ve vybraných regionech České republiky a komparace úrovně nezaměstnanosti v ČR a EU: Diplomová práce. Brno: Masarykova universita, pedagogická fakulta, Ved. práce Ing. Oldřich Králík, CSc., str

19 Cyklická (konjukturální) nezaměstnanost je velmi úzce spjata s hospodářským cyklem. Reaguje přímo na aktuální stav ekonomiky. Typická je pro období recese, kdy je zaměstnáno méně lidí. Naopak při růstu hospodářské situace dochází k jejímu potlačování. Cyklická nezaměstnanost představuje závažný ekonomický problém a představuje jakési zrcadlo aktuálního cyklu hospodářství státu. Za cyklickou nezaměstnanost můžeme považovat také nezaměstnanost sezonní, jelikož některé pracovní pozice vznikají a zanikají v souvislosti s přirozeným přírodním cyklem ročních období. Sezonní nezaměstnanost Jak už plyne z názvu, tento druh nezaměstnanosti je závislý na sezóně, nikoli však na hospodářském cyklu, od předchozích druhů nezaměstnanosti se tak podstatně odlišuje. Je důsledkem sezonních výkyvů poptávky po pracovních místech a je typická pro vybrané hospodářské oblasti trhu práce. Například před každým létem je zvýšená poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích v oboru stavebnictví či zemědělství. Po ukončení sezóny, na podzim, je těchto pracovníků naopak přebytek. Taktéž je tento druh nezaměstnanosti spojen se službami v cestovním ruchu Hledisko dobrovolnosti Dobrovolná nezaměstnanost Tento druh nezaměstnanosti se týká osob, které o pracovní místo vědomě neusilují, protože: jsou dostatečně ekonomicky zajištěni a dočasně dávají přednost volnočasovým aktivitám nebo rodině; nejsou schopni najít jakékoli zaměstnání a hledat jej přestali. 23 Dobrovolně nezaměstnaný člověk může mít dobré nabídky na místo, ale dál shání lepší nebo lépe placené místo. Existuje také mnoho důvodů, proč by si lidé mohli dobrovolně 23 Vespalec, O. Analýza nezaměstnanosti se zaměřením na rizikové skupiny na trhu práce: diplomová práce. Brno: Univerzita Tomáše Bati, fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno, Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Antonín Řehoř, CSc., str

20 zvolit, že nebudou při stávající mzdové sazbě pracovat. Pouze velmi malá část z nich bývá počítána oficiálně mezi nezaměstnané. 24 Nedobrovolná nezaměstnanost Při nedobrovolné nezaměstnanosti je jedinec aktivní a snaží se najít pracovní místo, nebo se připravuje na návrat nebo vstup do pracovního procesu. Tento druh nezaměstnanosti představuje velký problém. Na základě tohoto rozdělení se následně obyvatelstvo dělí na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Za ekonomicky aktivního je považován člověk ve věku od 15 do 65 let, který pracuje (má zaměstnání), nebo je nezaměstnaný, ovšem práci si hledá, nebo čeká, až se bude moci po dočasném vyřazení z pracovního procesu do zaměstnání vrátit. Ekonomicky neaktivní je taková osoba, která práci nemá a ani si ji aktivně nehledá, ať už jsou příčiny jakékoli Hledisko času Pro potřeby práce není potřeba věnovat velkou pozornost krátkodobé a střednědobé nezaměstnanosti, nejedná se o předmět jejího zájmu, jako tomu je v případě dlouhodobé nezaměstnanosti, které se práce věnuje. Krátkodobá nezaměstnanost trvá maximálně půl roku, střednědobá od šesti do dvanácti měsíců. 25 Dlouhodobá nezaměstnanost Nejzávažnějším typem nezaměstnanosti je nezaměstnanost dlouhodobá, jejíž trvání přesahuje dobu jednoho roku. Doba trvání nezaměstnanosti, která je velmi důležitá pro určení poměru frikční a dlouhodobé nezaměstnanosti, se obvykle vypočítává dvěma odlišnými způsoby. Za první způsob můžeme považovat situaci, kdy je doba trvání aktuální nezaměstnanosti totožná s dobou mezi registrací osoby bez zaměstnání na úřadu práce (ÚP) a datem provedení výpočtu. Tento druh výpočtu má tendenci dlouhodobou nezaměstnanost nadhodnocovat. Nemá možnost zachytit řadu případů krátkodobé nezaměstnanosti, jež byly ukončeny před rozhodujícím termínem. 24 Samuelson, P. A. Ekonomie, Svoboda, Praha, 1991, str Trh práce a nezaměstnanost. Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.finance.cz/makrodata-eu/trh-prace/nezamestnanost/>. 13

21 V druhé případě je trvání dlouhodobé nezaměstnanosti rozuměno jako období nezaměstnanosti přímo konkrétního případu. Od data registrace dané osoby mezi ostatními osobami na ÚP až po její vyřazení ze seznamu uchazečů. Tato metoda se pokládá za relevantnější. Poskytuje cenné informace pro tvorbu sociální politiky, včetně politiky zaměstnanosti. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje výrazný problém. Je často spojena s významným jevem, totiž s velkým výskytem opakované nezaměstnanosti v průběhu pracovní kariéry jednotlivce. Tendence dlouhodobé nezaměstnanosti se jeví jako vyšší riziko nezaměstnanosti příslušníků některých sociálních kategorií (nekvalifikovaní dělníci, imigranti, ženy ). 3.2 Změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti Systém výpočtu registrované míry nezaměstnanosti prošel v ČR výraznou změnou několikrát. MPSV s ČSÚ se při shromažďování dat a informací řídí tzv. metodikou výpočtu, která obsahuje pravidla, jakým způsobem se výše registrované nezaměstnanosti vypočítává. První změna nastala již se vstupem ČR do EU, kdy se metodika výpočtu změnila, a proto už v této době není jednoduché porovnat míry nezaměstnanosti se staršími daty. Do tohoto roku se míra nezaměstnanosti určovala jako podíl uchazečů o zaměstnání a ekonomicky aktivních osob. Nový ukazatel ale posuzuje nezaměstnanost jako podíl nezaměstnaných a všech obyvatel ve věku let. Dle tohoto výpočtu se tak může zdát, že registrovaná míra nezaměstnanosti v jednotlivých regionech výrazně klesá. Bohužel tomu tak ale není. Rozdíl ve výpočtech podle metod popisovaných výše činí až 2 %. Proto porovnání vyvolává dojem poklesu registrované míry nezaměstnanosti a zlepšení situace. ČSÚ proto od této změny vydává grafy, které zaznamenávají situaci dle původní i nové metodiky výpočtu. O devět let později, v roce 2013, MPSV oznámilo další změnu metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti s názvem Podíl nezaměstnaných osob, jedná se o podíl nezaměstnaných ve věku let ku všem obyvatelům ve stejném věkovém rozmezí. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky 14

22 aktivním osobám. Údaje od října 2012 jsou zveřejněny podle stávající i nové metodiky souběžně. Od už ČSÚ uvádí pouze výsledky podle nového výpočtu. Statistiky kvůli změně metodiky představují často nižší čísla, než jaká vykazuje starý způsob výpočtu, základní problém nezaměstnanosti je však stále aktuální a způsobuje komplikace v mnoha směrech. 4 Základní charakteristika pracovního trhu v Praze Praha tvoří specifickou oblast ve vývoji dlouhodobé nezaměstnanosti. Vůči ostatním regionům České republiky má nejnižší počet osob bez zaměstnání a je středem pozornosti tuzemských a mezinárodních zaměstnavatelů. Migrace do Prahy a z Prahy je ve velké míře vázána na pracovní trh v Praze. Počet obyvatel díky tomu každý rok vzroste o několik desítek tisíc tuzemských a zahraničních osob, kteří tu hledají pracovní uplatnění na trhu práce. 26 Abychom dokázali porozumět situaci a podmínkám na lokálním trhu práce, je třeba si Prahu ve stručnosti charakterizovat. Většina hlavních metropolí zastává mnoho funkcí. Ani Praha není výjimkou. V rámci Evropské unie se řadí mezi významné středoevropské regiony. Praha je trvale atraktivním teritoriem pro investory zejména z řad zahraničních ekonomických subjektů, pro něž je prestižní otázkou získání rezidencí na území Prahy. Výrazně se zlepšila kvalita napojení měst na evropskou i celosvětovou komunikační síť. Je zde stabilní a pestrý trh práce a nadprůměrně kvalifikovaný potenciál pracovní síly. 27 Eurostat, který provádí průzkumy a statistiky v Evropské unii a ze kterého například čerpá Ministerstvo vnitra či Český statistický úřad, umístil Prahu v žebříčku nejbohatších regionů v rámci EU na šesté místo. Dle zahraničních informací se situace nezměnila ani v posledním období. Na první příčce, a tudíž nejbohatším regionem, je centrum Londýna. Hned za ním se umístilo Lucembursko následované Bruselem. Před Prahu se pak dostal již jen Hamburk. Hlavní město Česka 26 Migrace hl. m. Praze v letech Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: <https://www.czso.cz/documents/10180/ / zaver.pdf/ca9f658f-0ca e6da6?version=1.0>. 27 Charakteristika hlavního města Prahy. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: <https://www.czso.cz/documents/10180/ / char.pdf/3c7e9d b1b5-763d972a1d7c?version=1.0>. 15

23 tak předstihlo například centrum Paříže. Naši východní sousedé skončili na 12. místě, a to díky Bratislavskému kraji. 28 Trh v Praze nabízí širokou paletu pracovních pozic. Od dělnických a asistentských pozic až po zaměstnání ve vysokém managementu. Tradičně nejvíce lidí zaměstnávají služby. ČSÚ uvádí, že Praha představuje více než pětinu všech pracovních míst v České republice. Průměrná mzda zde dosahuje nejvyšších hodnot v rámci ostatních regionů České republiky. 29 Průměrná měsíční nominální mzda ke třetímu čtvrtletí 2014 zde dosahovala korun. Ilustrace 2: Průměrná měsíční nominální mzda ve 3. čtvrtletí r (Zdroj: ČSÚ) Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí se ukazatel nezaměstnaných osob v hlavním městě snížil o 0,32 procentního bodu a koncem února 2015 dosáhl výše 5,12 %. Meziměsíční pokles ukazatele byl v Praze nepatrný, jen - 0,01 procentního bodu. Meziročně tak ubylo přes 3 tisíce evidovaných zájemců o práci. Počet volných pracovních míst vzrostl o více jak 50 % na evidovaných volných míst. Meziměsíčně pak vzrostl počet volných pracovních míst o 12 %. 28 Praha patří v EU k nejbohatším regionům, Bratislava je před ní. Novinky.cz [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.novinky.cz/ekonomika/ praha-patri-v-eu-knejbohatsim-regionum-bratislava-je-pred-ni.html> 29 Viz ilustrace č

24 V současné době se hospodářská situace na trhu práce v Praze mírně zlepšila. Míra registrované nezaměstnanosti činila v prvním čtvrtletí ,12 %, což je nepatrný pokles oproti roku 2014, kdy obecná míra nezaměstnanosti dosahovala 5,41 %. 30 Z tabulkového přehledu vyplývá, že od roku 1993 se nezaměstnanost v Praze neustále zvyšovala. Změna nastala až ve druhém čtvrtletí roku 2015, kdy byl zaznamenán pokles na 4,93 %. Tento stav zhruba odpovídá situaci v letech , kdy míra registrované nezaměstnanosti v Praze dosahovala 4,52 %. Ilustrace 3: Míra registrované nezaměstnanosti v Praze v letech (vlastní zpracování podle ČSÚ) 4.1 Praha středem pozornosti pracovních sil Hlavní města jsou jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni středem pozornosti ekonomických subjektů. Je přirozené, a z ekonomického hlediska logické, že se podnikatelé a živnostníci soustřeďují do zón, které jsou pro podnikatelskou činnost nejzajímavější. Vedení společnosti na území hlavního města s sebou sice nese vyšší náklady 31, ale ze strategické perspektivy je stále zajímavější působit v oblasti, která je charakteristická vysokou kupní silou. Dále je výhodou vysoká kvalita dopravní infrastruktury, mezinárodní působiště, silný trh práce, a díky tomu také vyšší počet kvalifikovaných osob, hustota osídlení atd. Ze sociologických průzkumů vyplývá, že lidé nejsou zvyklí a ochotní přemisťovat se za svým zaměstnáním. Situace v Praze, a především ve Středočeském kraji, je ale jiná. Se zvyšující se mírou nezaměstnanosti v jednotlivých krajích lidé přehodnocují své situace a dojíždí do zaměstnání i několik desítek kilometrů. Praha velmi často slibuje 30 Viz ilustrace č Vyšší náklady na pronájem prostor, energie a vyplácení mezd. 17

25 vyšší životní úroveň, více pracovních příležitostí, lepší platové ohodnocení, bohaté portfolio služeb atd. V průběhu roku 2014 se počet obyvatel v hlavním městě zvýšil. K zde podle ČSÚ žil obyvatel. Nárůst populace hlavního města souhlasil s celorepublikovým trendem, přičemž absolutní nárůst byl v mezikrajském srovnání nejvyšší. Za hlavní příčinu nárůstu počtu obyvatel lze označit kladné migrační saldo. V reálném pohledu vzrostl celkový počet obyvatel v hlavním městě o 12,7 obyvatele na Ilustrace 4: Míra růstu počtu obyvatel v Praze v letech (Zdroj: obyvatel středního stavu. 32 Pracovní migrace může být do jisté míry vnímána jako přirozený a nevinný stav, ale opak je pravdou. Petr Mareš (2002) například ve své literatuře popisuje nebezpečí regionální nerovnováhy. Uvádí, že je velkým sociálním a politickým problémem, když se důležitá administrativní, průmyslová, business centra soustřeďují pouze do jednoho místa. To regionální nezaměstnanost naopak podtrhuje a prohlubuje společenské nerovnosti. Proto patří k prioritám většiny zemí Evropského společenství podpora regionů postižených nezaměstnaností či recesí. Aplikují se zejména tyto nástroje: podpora růstu příjmů a poptávky v chudších regionech pomocí přesunů v rozpočtech z národní na regionální úroveň; 2. přesun významných veřejných úřadů a institucí z bohatších regionů do těch chudších, aby se zde podpořila zaměstnanost jak přímo, tak i nepřímo; 32 Viz ilustrace č Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, str

26 3. vytváření nových pracovních příležitostí usnadněním přístupu kapitálu do regionu (daňové úlevy, dotace, podpora podnikání); 4. zvyšování ekonomické síly chudých regionů investicemi do jejich infrastruktury a rozvoje podnikatelských služeb; 5. přizpůsobování struktury pracovní síly struktuře poptávky po ní prostřednictvím rekvalifikace; 6. podpora šíření know-how informací a poradenské činnosti, včetně jejich poskytování novým zájemcům o samostatné drobné podnikání. 4.2 Dlouhodobá nezaměstnanost v Praze V případě celoevropského srovnání patří Česká republika k zemím, kde je míra nezaměstnanosti jedna z nejnižších a jen mírně převyšuje sousední Německo a Rakousko. 34 Obecná míra nezaměstnanosti v České republice aktuálně dosahuje 7,5 %. 35 Je však potřeba zdůraznit, že se pracuje s jinou metodikou výpočtu nezaměstnanosti, než používá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na lokálním trhu práce patří Praha ke specifickému regionu. Místní trh práce vždy vykazoval a stále vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti oproti ostatním regionům. Současná míra tohoto sociálního problému v Praze dosahuje 5,12 %, což je sice oproti roku 2014 pokles o 0,30 %, ale jedná se stále o historicky nejvyšší úroveň počtu osob bez zaměstnání v tomto regionu od roku Počet volných míst od roku 2014 stoupl o Mezi Pražany hledajícími práci bylo letos v březnu lidí ve věku let, kteří mohli okamžitě nastoupit do zaměstnání. 38 Na jedno volné pracovní místo tak aktuálně 34 Komentář k vývoji nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob) únor Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 35 Stav k Viz ilustrace č Komentář k vývoji nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob) únor Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 38 Komentář k vývoji nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob) únor Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 19

27 připadá 4,3 uchazeče. Mezi okresy na tom bylo v tomto ohledu nejlépe Rokycansko, kde se o jedno místo ucházeli zhruba tři lidé. 39 V porovnání s okresy má Praha sedmou nejnižší nezaměstnanost, vůbec nejnižší je v okrese Praha východ (3,3 %). 40 Následuje Mladoboleslavsko s nezaměstnaností 4,3 % a Rychnov nad Kněžnou s 4,4 %. 41 Mezi kraji zůstává pražská nezaměstnanost nejnižší. Na druhém místě za ní v únoru skončil Plzeňský kraj, kde činila nezaměstnanost 5,7 procenta. Třetí byl Královéhradecký kraj s 6,2 procenta. 42 Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti jsou nepříznivé jak pro jedince, tak samotný region nebo stát. Obecně platí, že čím déle nemůže osoba na trhu práce najít uplatnění, tím menší jsou následné šance na získání nového zaměstnání. S tímto problémem se potýkají zejména určité skupiny osob mládež, nekvalifikovaní dělníci, osoby se zdravotním postižením, nekvalifikované ženy atd. Konkrétněji dlouhodobá nezaměstnanost postihuje: nepružnou, dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu; nekvalifikovanou pracovní sílu, osoby s nízkým vzděláním; 3. osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy; 4. příslušníky etnických minorit, imigranty; obyvatele ze zaostávajících a venkovských oblastí; 6. zdravotně postižené; 7. mladistvé, zejména mladé problémové jedince. Délku trvání nezaměstnanosti prodlužuje hned několik faktorů: rozdíl mezi poptávkou a nabídkou práce či dlouhodobá nepružnost trhu práce. Tím je myšlena především 39 Komentář k vývoji nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob) únor Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 40 Stav k Nezaměstnanost v Praze v únoru stagnovala na lednových 5,1 %. Blesk.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 42 Nezaměstnanost v Praze v únoru stagnovala na lednových 5,1 %. Blesk.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 43 Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, str Paradoxně platí, že čím stabilnější pracovní místo měli lidé před ztrátou práce, tím hůře se následně na trhu práce uplatňovali. 45 Zejména ve spojení s ostatními handicapy primárně vzdělanostním a kvalifikačním. 20

28 neochota na straně nezaměstnaných udělat něco více proto, aby se jejich sociální status změnil. To potvrzují i nejnovější průzkumy. Z nich vyplývá, že lidé jsou nejčastěji ochotni trávit na cestě do zaměstnání maximálně 30 minut. 46 Na základě analýzy databáze životopisů na pracovním portálu Profesia.cz jsou nejochotnější do práce dojíždět lidé ve Středočeském kraji práci v jiném kraji si hledají až dvě třetiny z nich. 47 Středočeši využívají krátké a velmi dostupné dopravy do Prahy. Nejpočetnější skupina osob, kteří dojíždí do svého zaměstnání, je právě mezi těmito dvěma regiony. Jedním z hlavních cílů hospodářské a sociální politiky je dosažení co nejvyšší zaměstnanosti, a to vše regionech. Politiku zaměstnanosti nevytváří pouze stát. Podílí se se na ní také zaměstnavatelé a odbory. Praha využívá svůj status hlavního města, a díky tomu není potřeba zavádět zásadní opatření. Řídí se také Evropským sociálním fondem (ESF). Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. 48 Objem finančních prostředků z ESF pro ČR a programovací období činil 3,8 mld. EUR. Pro srovnání, na programové období bylo pro ČR přiděleno 456,98 mil. EUR. Evropský sociální fond podporuje tyto oblasti: pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce; 2. rovné příležitosti pro všechny při vstupu na trh práce; 3. sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin; 4. celoživotní vzdělávání; 5. rozvoj rekvalifikace/ zavádění moderních způsobů organizace; 6. zlepšení přístupu na trh práce pro ženy a jejich účasti na něm. 46 Jen třetina lidí je ochotná dojíždět hodinu za prací. Novinky.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 47 Jen třetina lidí je ochotná dojíždět hodinu za prací. Novinky.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 48 Evropský sociální fond. ESFCR.cz, [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.esfcr.cz/ evropsky-socialni-fond-v-cr>. 49 Evropský sociální fond. ESFCR.cz, [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.esfcr.cz/ evropsky-socialni-fond-v-cr>. 21

29 4.3 Rizikové skupiny Vyloučení ze zaměstnání znamená deprivaci uspokojení základních potřeb, které zaměstnání a práce přímo zabezpečují, či jejichž naplnění je s nimi velmi úzce spojeno. 50 Z toho vyplývá, že zaměstnání hraje klíčovou roli při zajištění životní úrovně a individuálního materiálního standardu. Trh práce je velmi rozmanitý a nabízí bohatou paletu druhů a typů práce. Každý z nás má možnost si svobodně zvolit své zaměstnání. Fyzická osoba má právo si sama zvolit a zabezpečit zaměstnání, vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí. 51 Aby bylo volné pracovní místo úspěšně obsazené, musí se střetnout zájem zaměstnavatele a uchazeče o zaměstnání. Často se představy obou stran liší, a tak je potřeba přistoupit ke kompromisu. Na trhu práce existují určité rizikové skupiny osob, které jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Častým problémem těchto sociálních skupin je nevhodnost či nedostatečnost pracovního potenciálu. Hovoříme o tzv. skupinách obtížně zaměstnatelných, obtížně umístitelných, znevýhodněných nebo zranitelných osob na trhu práce. Řadíme sem osoby se zdravotním postižením, absolventy škol a mladistvé uchazeče o zaměstnání, osoby společensky nepřizpůsobivé, často měnící zaměstnání a se špatnou pracovní morálkou, nekvalifikované osoby, osoby vyšší věkové kategorie atd. 52 Petr Mareš (2002) na základě dlouhodobého sledování situace na trhu práce vyčlenil téměř totožný seznam rizikových skupin, které se těžko na trhu práce uplatňují, zařadil do něj i ženy a cizince. Z pohledu mikroekonomie politika sociálního začleňování v rámci zaměstnanosti snižuje náklady na řešení sociálních důsledků a současně zvyšuje možnosti rizikových osob participovat se na otevřeném trhu zboží, služeb a práce. Při řešení nezaměstnanosti osob, které vyžadují zvýšenou ochranu na trhu práce, jsou ve značné míře využity nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Díky těmto nástrojům mohou příslušné úřady zvýšit šanci uchazečů o zaměstnání při hledání nového pracovního místa. Například ÚP poskytuje zvýšenou ochranu znevýhodněným skupinám pomocí těchto nástrojů: Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, str Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti z 13. května Winkler, J., Žižlavský, M. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti, Vydavatelství MU, Brno, 2004, str Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. z 13. května

30 1. programy rekvalifikace; 2. organizační poradenské činnosti; 3. pracovní rehabilitace; 4. přijímá opatření poskytování hmotné podpory; 5. zajišťuje poskytování hmotné podpory; 6. vykonává kontrolní činnost na základě vnějších podnětů; 7. zřizuje školící a rekvalifikační střediska. Česká republika se v rámci problematiky znevýhodněných osob na trhu práce zavázala k tzv. Národnímu programu reforem. Národní program reforem představuje příspěvek České republiky k plnění cílů Strategie Evropa 2020, jež je strategií pro zaměstnanost a růst v Evropské unii (EU) v letech a kterou si stanovily státy Evropské unie nad rámec unijních kompetencí v oblasti dobrovolné koordinace hospodářských politik ve spolupráci s Evropskou komisí. Vychází z priorit definovaných politickou vůlí vlád. 54 Součástí tohoto programu je pozornost věnovaná osobám, u kterých je riziko sociálního vyloučení či chudoby, a to v důsledku nezaměstnanosti. Politika sociálního začleňování přispívá k naplňování legislativně zakotvených lidských práv včetně zachování důstojného života. Orientuje se na zlepšení dostupnosti a kvality základních zdrojů a služeb včetně zaměstnání, vzdělání a zdravotní péče. Jejím cílem je snižování sociálního napětí a předcházení jeho negativním sociálním a ekonomickým důsledkům. 55 Je proto nutné reflektovat a kontrolovat tok veřejných výdajů. ČR považuje funkční, pružný a otevřený trh práce a zvyšování zaměstnanosti v oblastech postižných nezaměstnaností za stěžejní. 4.4 Důsledky nezaměstnanosti Ztráta zaměstnání je jevem, se kterým se ekonomicky aktivní osoba potkává během svého života několikrát. Před rokem 1989 a krátce po něm bylo zcela běžné, že lidé 54 Národní program reforem ČR Mpo.cz [online] [cit ]. Dostupné z: <http://ww w.mpo.cz/dokument html>. 55 Národní program reforem ČR Mpo.cz [online] [cit ]. Dostupné z: <http://ww w.mpo.cz/dokument html>. 23

31 pracovali pro jednoho zaměstnavatele i několik desítek let. Stav nezaměstnanosti se pohyboval vůči ostatním zemím na velmi nízké úrovni. Od té doby se však setkáváme se stále rostoucím počtem osob bez zaměstnání. Nezaměstnanost způsobuje v naší kultuře velmi nepříjemnou tíživou situaci. Vyloučení ze zaměstnání znamená deprivaci v základních potřebách, které zaměstnání přímo uspokojuje, či jejichž uspokojování je s ním přímo spojeno. 56 Petr Mareš (2002) ve své literatuře uvádí několik základních bodů důsledků nezaměstnanosti, které přímo na jedince působí: rozbití struktury denního času a změna vnímání času vůbec; 2. ztráta participace na cílech širších skupin a společenství; 3. ztráta sociálního statusu, důstojnosti či prestiže nezaměstnané osoby na základě jejího postavení v dané společnosti; 4. rozklad rodinných vztahů; 5. ztráta hodnot a respektu k veřejným autoritám. Pracovní vztahy jsou považovány za zdroj identity. Zahajují a zároveň ukončují ekonomickou aktivitu člověka. Zaměstnání je prostředkem možného společenského vzestupu, ale i pádu. Osoba bez práce ztrácí svůj status dosavadní, ale také budoucí. Božena Buchtová (2002) v závislosti na vzestupu hromadné nezaměstnanosti ve své publikaci uvádí tyto její důsledky: zvýšení kriminality, zvláště u mladistvých; 2. nárůst drogové závislosti, pokusů o sebevraždu a depresivního chování; 3. zvýšení pacientů přijatých do psychiatrických klinik; 4. nárůst psychosomatických onemocnění; 5. zhoršení psychických poruch. 56 Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, str Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, str Buchtová, B. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, Grada, Praha, 2002, str

32 4.4.1 Druhy důsledků nezaměstnanosti Zaměstnání hraje v naší kultuře centrální roli. Ta definuje cíle, společenský status, sociální kontakty, strukturu našeho života a plán jednotlivých dnů. Naši roli v zaměstnání ovlivňuje dosažené vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaní lidé zvyšují své šance na trhu práce a velmi často zaujímají vyšší pozice s lepším platovým ohodnocením než lidé bez vzdělání a s nízkou kvalifikací. Práce tak zajišťuje finanční rozpočet domácnosti. Proto ztráta zaměstnání představuje především ekonomické důsledky. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ekonomické důsledky jsou spojeny s tím, že ekonomika nevyrábí tolik produkce, kolik by byla schopná. Hrubý národní produkt (HNP) je svou úrovní pod hodnotu potenciálního HNP. Ztráty lze fakticky vyčíslit jako náklady stagnace (rozdíl mezi faktickým HNP a potenciálním HNP). 59 Ztráta placeného zaměstnání představuje náhlý životní zvrat, který citelně ovlivní finanční situaci dotyčného člověka i příslušník rodiny. Nezaměstnaný se tak bez finanční rezervy velmi často dostává do ekonomických až existenčních problémů. Nejhůře pociťují ekonomický dopad ženy samoživitelky, lidé předdůchodového věku a osoby se zdravotními problémy atd. Nezaměstnaný je ve většině případů nucen výrazně omezit své výdaje, úroveň jeho spotřeby je limitována finančními zdroji z dávek sociálního zabezpečení a z vlastních úspor. Vlastní finanční rezervy jsou většinou spotřebovány již během období, kdy je poskytována podpora v nezaměstnanosti, a nezaměstnaný je poté konfrontován s ještě tíživější ekonomickou situací. Sirovátka a Řezníček (2004) ve své publikaci uvádějí výzkum konstatující fakt, že ke zhoršení ekonomické situace po ztrátě práce dochází až u čtyř pětin domácností během šesti měsíců a dříve. Po pěti až šestiměsíčním období nároku na podporu je nezaměstnaný finančně zabezpečován dávkami, odvíjecími se od výše životního minima, což ještě více prohlubuje jeho materiální deprivaci. 59 Krebs, V. Sociální politika, Aspi, Praha, 2007, str

33 Je-li ztráta zaměstnání krátkodobá, nejsou ve většině případů ekonomické dopady příliš výrazné a finanční potíže je možno zvládnout jak z rezerv a s hmotnou pomocí širší rodiny, přátel a známých. V případě nezaměstnanosti dlouhodobé jsou nezaměstnaní ohroženi finančním strádáním, jež může vyústit až v chudobu. Kategorie osob v předdůchodovém věku je v případě dlouhodobé nezaměstnanosti ekonomicky ohrožena i v dlouhodobé perspektivě, neboť výše důchodu je vypočítána právě z posledních 10 let ekonomicky aktivního života. Sirovátka a Mareš (2003) s odkazem na Gallieho, Hausera et al. (2000) poukazují na obecný nárůst chudoby mezi nezaměstnanými v západní Evropě v 80. a 90. letech minulého století. Její příčiny vidí ve zvyšování rizika nezaměstnanosti a omezování podpor v nezaměstnanosti, což společně vede k prohlubování ekonomické nejistoty a hmotného nedostatku. I Buchtová (in Sirovátka, Mareš, 2003) hovoří o nezaměstnanosti jako o situaci, která vede k finančnímu strádání. Opatření, která mají vést k úsporám finančních zdrojů v období nezaměstnanosti, se odráží na celkové kvalitě života. Jsou omezovány volno časové aktivity, zužuje se okruh zájmů, neboť finančně zatěžují limitovaný rozpočet. Materiální nedostatek je pociťován celou rodinou nezaměstnaného, přičemž rychlost a míra materiálního chudnutí s velikostí rodiny roste. Nezaměstnanost velmi negativně dopadá také na státní rozpočet, především zvýšené vyplácení dávek a ztráty na neodvedených daních, zdravotních a sociálních službách. Je proto logické, a v zájmu každého státu s tržní ekonomikou, aby aktivně podporoval trh práce, a díky tomu zvyšoval odvody daní a snížil výplatu dávek pro osoby, které se potýkají s nezaměstnaností. S ní je spojeno i snížení produkce a životní úrovně. Kupní síla slábne - zakupovány jsou jen nejnutnější věci pro živobytí a jakékoli nadstandardní potřeby jdou stranou. Lidé v Praze při ztrátě zaměstnání postupují stejně jako lidé žijící v ostatních krajích České republiky. Jedna z výhod hlavního města je jeho rozmanitost, a to i v rámci sociální pomoci. Díky vysoké koncentraci obyvatel má nezaměstnaný možnost požádat o pomoc hned několik institucí najednou. Kromě ÚP také sociální služby či pracovní agentury, kterých je v Praze hned celá řada. Většina z nich je zaměřena na poradenskou činnost, což osobě výrazně psychicky pomáhá necítí se ve složité situaci sama. V roce 2001 byla založena také Asociace pracovních agentur, která je neziskovou nepolitickou 26

34 profesní organizací sdružující agentury práce, převážně poskytovatele dočasné pracovní výpomoci. Agentura práce zajišťuje veškerý servis související s hledáním práce, poradí vytvořením životopisu, rekvalifikací, průběhem pohovoru a přípravou na něj, spoluprací s ÚP, nabízí vedení v databázi, zprostředkování práce či dočasné přivydělání atd. MPSV vydal na svém integrovaném portálu manuál, jak postupovat při ztrátě zaměstnání, co vše osoba potřebuje při kontaktu ÚP, na co a za jakých podmínek má nárok. Sociální důsledky nezaměstnanosti Sociální důsledky jsou různorodé, jelikož jsou spojeny s dopadem nezaměstnanosti na společenský život jedince či jeho rodiny, s jeho sociální situací, s chováním, s hodnotovou orientací, s dosud zaběhlým způsobem života. Skutečnost, že se jednotlivec nebo člen rodiny stal nezaměstnaným, může mít přímý vliv: na životní úroveň z důvodu značného poklesu finančního příjmu; na rodinu a její zvyklosti, v souvislosti s vydělanými penězi se mohou měnit pozice v rodině, což může mít za následek nestabilitu partnerského soužití a izolaci rodiny; na vnímání času a jeho strukturaci, jelikož nezaměstnanost značně narušuje režim dne, přebývá čas dříve trávený v zaměstnání, do života zasahují z velké míry pasivní aktivity; na duševní a fyzické zdraví osoby. Většina lidí v důsledku ztráty zaměstnání prožívá stres, pocit méněcennosti, neschopnosti, osobního selhání. V této návaznosti pak může dojít k oslabení imunitního systému, k psychickým potížím či jiným onemocněním. 60 Nezaměstnanost je spojena s pozbytím sociální role, s čímž souvisí i pokles sociálního statutu. Proto může vést až k sociální degradaci a vyloučení z majoritní části společnosti. 60 Krebs, V. Sociální politika, str

35 Zdravotní ohrožení, které přináší stres spojený s nezaměstnaností, bývá posilováno zvýšenou tendencí postižených lidí užívat psychoaktivní látky (alkohol, léky, drogy a jiné návykové látky). Únik pro mnohé představuje hra (např. na automatech), mnoho nezaměstnaných propadá gamblerství, které ještě více snižuje již tak problematickou ekonomickou situaci rodiny. 61 Je potřeba zdůraznit, že sociální izolovanost narůstá postupně, stejně jako postupně ochabují kontakty se sociálním prostředím v bývalém zaměstnání. Zároveň se ztrácí příležitosti pro navázání nových vazeb. Navíc zde hraje velkou roli pocit stigmatizace, v jehož důsledku se osoby bez zaměstnání záměrně vyhýbají sociálním kontaktům a drží se spíše v ústraní. Míra sociální izolace ovlivňuje mimo jiné i faktory. Především starší nezaměstnaní již neudržují širokou síť kontaktů a vazeb a je pro ně složitější navázat nové sociální vazby. Každý člověk je na určitém stupni společenského žebříčku. Ten je odrazem hodnot a norem dané společnosti. V naší kultuře je na špičce ten, který dosáhl velkých pracovních úspěchů a postů. Jestliže se takovýto člověk stane dlouhodobě nezaměstnaným, například ze zdravotních důvodů, klesá na společenském žebříčku náhle dolů. Určité období žije ze svých finančních rezerv, ale následně se musí spolehnout na pomoc ze strany rodiny a státu. Ztráta zaměstnání vede k přerušení sociálních vazeb s (bývalými) spolupracovníky, nezaměstnaní v důsledku ekonomických potíží omezují své volnočasové aktivity a dřívější zájmy. Postupně se dostávají do sociální izolace, dochází k úbytku sociálních kontaktů, lidé se uzavírají do sebe - což v důsledku ztěžuje i hledání nového zaměstnání. 62 Nezaměstnané osoby, zejména dlouhodobě, jsou považovány za rizikovou skupinu i z hlediska výskytu kriminality. Např. Kuchař (2003) uvádí, že dlouhodobá nezaměstnanost je vnímána jako závažný problém s vysokou mírou společenského rizika. V kategorii dlouhodobě nezaměstnaných lze nalézt také výraznější inklinaci osob k populistickým a extrémním politickým názorům, dlouhodobá nezaměstnanost potom 61 Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese, Portal, Praha, 2004, str Buchtová, B. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, str

36 může přispívat až ke krizi legitimity a k ohrožení stability sociálního politického systému. 63 S růstem počtu osob bez zaměstnání narůstají také výše rozpočtů na podporu v nezaměstnanosti. ÚP v Praze například v roce 2000 evidovaly necelých uchazečů o zaměstnání. Ten samý rok bylo skrze úřady vyplaceno okolo korun jen na podporu nezaměstnanosti. O deset let později, v roce 2010, se částka vyplacené podpory v nezaměstnanosti až ztrojnásobila. Zde přesahujeme rozpočet 1,2 mil. korun a počet nezaměstnaných osob se oproti roku 2000 zvýšil o tisíc osob. V současnosti se rozpočet stále pohybuje přes 1 mil. korun. Ze stále rostoucích počtů osob bez zaměstnání a následnému nárůstu finanční pomoci je zřejmé, že řešení nezaměstnanosti je v Praze aktuální. Situace není tak dramatická, jako v jiných krajích, kde dosahují čísla mnohem vyšších hodnot, ale rostoucí statistiky nelze podceňovat. Proto Praha za finanční spoluúčasti od EU každý rok podporuje projekty a prevenci, která by měla zlepšit postavení znevýhodněných osob nebo osob, které přišly o své zaměstnání a potýkají se s dlouhodobou nezaměstnaností. 4.5 Praha v porovnání s jinými evropskými regiony Současným evropským trendem je politické sjednocení a ekonomická stabilita všech států Evropské unie. I po několika sjednocujících historických událostech 64 přetrvává rozdělení Evropy na východ a západ, navíc se vyděluje i nestabilní jih. Potvrzují to i poslední výzkumy Eurostatu, který se krom jiného zaměřuje také na míru nezaměstnanosti v jednotlivých evropských státech. Z výsledků vyplývá, že s nezaměstnaností se potýká především východní a jižní část Evropy. 63 Kuchař, P. Dlouhodobá nezaměstnanost jako životní styl, Masarykova Univerzita, Brno, 2003, str Například pádu železné opony. 29

37 Ke konci roku 2014 přišel Eurostat po zhruba 3 letech s překvapivou informací, že státy Evropské unie snížily svou míru nezaměstnanosti z 10 procent na 9,9 procenta. 65 Jedná se sice na první pohled o nepatrný rozdíl, ale v globálním měřítku jde o slušný pokles počtu osob, které mají status nezaměstnán. Ilustrace 5: Míra nezaměstnanosti v Evropské unii (v %) k (Zdroj: Evropská čísla o české nezaměstnanosti se od těch v tuzemsku zveřejňovaných značně liší. Je to z velké části dáno tím, že Eurostat počítá s daty ČSÚ a ta jsou jiná než ta, se kterými pracuje ÚP. ČSÚ vychází totiž u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, zatímco ÚP z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání. Například podle českých institucí se tuzemská nezaměstnanost ke konci roku 2014 zvýšila z 7,1 % na 7,5 procenta. V evropských materiálech najdeme neměnný údaj 5,8 procenta. Ze statistik Eurostatu vyplývá, že nejlépe si s mírou nezaměstnanosti vede náš soused Německo nezaměstnanost zde ke konci roku 2014 činila 4,8 procenta. Na opačném konci žebříčku se nachází Španělsko s 23,7 procenta a Řecko s 25,8 procenta. 66 Z přiloženého grafu je zřejmé, že výše nezaměstnanosti není v České republice vůbec špatná - dokonce je jednou z nejnižších. Lépe si vede již jen zmiňované Německo a Rakousko. Eurostat odhaduje, že ke konci minulého roku bylo v rámci celé Evropské unii bez práce přes 24 milionů lidí. 65 Viz ilustrace č Viz ilustrace č

38 Mezinárodní organizace práce (ILO) nedávno zveřejnila zprávu, že Evropská komise aktivně pracuje na snížení počtu osob bez zaměstnání. Plány jsou vcelku cílevědomé a do roku 2018 by mělo přibýt až 2,1 milionu nových pracovních míst. Evropská ekonomika by měla být podpořena částkou 8,8 bilionu korun. Ilustrace 6: Nezaměstnanost v EU za prosinec 2014 (Zdroj: Ve většině evropských států řeší problematiku nezaměstnanosti především u mladých lidí. Absolventi a mladí lidé jsou jednou z rizikových skupin, které jsou na trhu práce nejvíce ohroženy. Nemají praxi, dostatečné zkušenosti, které by mohli nabídnout, a kvůli tomu pro mnoho zaměstnavatelů představují nejistotu. S ekonomickou krizí se situace mladých zájemců o práci zhoršila i v České republice, ale nedotkla se nás tak výrazně jako například u zemí jižní Evropy a Francie. Situace je v česku v porovnání s ostatními státy EU podprůměrná. V létě 2014 dosáhla podle Evropské komise 16,9 % - dlouhodobě těšně pod evropským průměrem. Praha si obecně jako region při srovnání s jinými hlavními městy eurozóny nevede vůbec špatně. I přes to, že na lokálních trzích práce existují značné rozdíly, rámcově platí, že regiony s příznivým mikroekonomickým hodnocením dosahují dobrých výsledků (dostatku pracovních míst). Nepříznivé vlivy na globální úrovni se promítají do situace na trhu práce s určitým časovým odstupem. Někdy mohou být dosti výrazné, 31

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Test Politika zaměstnanosti

Test Politika zaměstnanosti 1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami.

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami. Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Participace na trhu práce a nezaměstnanost Vzdělávací

Více

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Abstrakt Vliv ekonomické krize se projevuje i na trhu práce, v úrovni zaměstnanosti

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva Ekonomika Nezaměstnanost Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. III/2

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Studijní text. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti

Studijní text. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Hledám práci- nezaměstnanost Klášterková Lenka 28.3.2013 Obrázek č. 1- work [2] Osnova: Úvod: Hlavní část: Závěr Literatura -

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ. INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ. INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010 INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2010 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Leden 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Březen 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou trhu práce a politikou zaměstnanosti

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Duben 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Srpen 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Listopad 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie Otázka: Konkurence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petan =soutěž -jde o to, jak uspokojovat zájem jednoho nebo několika subjektů na úkor jiných Podoby konkurence Podle podoby konkurenčního

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

Člověk a společnost. 14. Člověk ve sféře práce. Člověk ve sféře práce. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 14. Člověk ve sféře práce. Člověk ve sféře práce. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 14. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

EKONOMIKA Nezaměstnanost vznik, příčiny

EKONOMIKA Nezaměstnanost vznik, příčiny Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Nezaměstnanost

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Simulace socio-dynamických a socioekonomických

Simulace socio-dynamických a socioekonomických Simulace socio-dynamických a socioekonomických systémů V. Kotyzová, J. Vaith Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, Česko-anglické gymnázium, České Budějovice vendykot@seznam.cz, jakub.vaith@seznam.cz

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji ČR v letech 2004 až 2010

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji ČR v letech 2004 až 2010 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji ČR v letech 2004 až 2010 Bakalářská práce Autor: Radka Klusáčková Vedoucí práce:

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc červenec 2014 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji zaměřená na ekonomiku,

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc prosinec 2014 Šárka Štveráková 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2011 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná personálně poradenská

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 95 973 9 991 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,3,,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob

Více