Větrná mapa České republiky

Transkript

1 VĚTRNÉ PARKY V ČR, POTENCIÁL, PLÁNY A ZKUŠENOSTI Problematika integrace obnovitelných zdrojů do energetických sítí Praha, Ing. Pavel Prchal

2 Větrná mapa České republiky

3 Kde mají VtE šanci? celková plocha ČR km 2 lokality s nízkým větrným potenciálem km 2 plocha vhodná pro VtE ( 6 m/s) km 2 CHKO, národní a přírodní parky km 2 (při požadavku na zřízení dalšího 2 km ochranná pásma km 2 při požadavku na zřízení dalšího 5 km ochranná pásma km 2 ) NATURA km 2 koridory velkých tažných ptáků km 2 lesy km 2 vojenské radary km 2 letecké koridory km 2 velká letiště + ochranná pásma (14 x) km 2 malá letiště + ochranná pásma (85 x) km 2 kolik skutečně zůstane???? km 2

4 Moravskoslezský kraj Lesy

5 Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE

6 Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP

7 Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez.

8 Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez. Ptačí oblasti

9 Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez. Ptačí oblasti Evropsky význ. lokality

10 Moravskoslezský kraj... jak je to s možností vyvedení výkonu z VtE?

11 Moravskoslezský kraj Studie Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny

12 Moravskoslezský kraj navrhuje: 50m až 500m - odstupová vzdálenost od ÚSES - lze toto omezení aplikovat obecně na všechny prvky ÚSES? 3000m - odstupová vzdálenost kolem CHKO, ptačích oblastí a přírodních parků, 200m od Evropsky významných lokalit - limity nemají oporu v zákoně o ochraně přírody a krajiny 5km - odstupová vzdálenost od sakrálních staveb (kostely, kaple, křížové cesty) - to znamená každá vesnice!!!!

13 Moravskoslezský kraj navrhuje: 600m odstupová vzdálenost od obytných území (srovnej s předch. bodem) a 1000m od obytných území v rekreačních krajinných celcích popírá smysl hlukové studie 5km odstupová vzdálenost VtE od historických zahrad a parků neumísťovat VtE do harmonické krajiny nejednoznačný výklad, subjektivní hodnocení

14 Moravskoslezský kraj navrhuje: nevhodnost umístění VtE v okruhu 5km od významných rekreačních a lázeňských komplexů umísťování VtE v územích se zvýšenou pohledovou citlivostí není vhodné dle studie jde o 50 % kraje!!! významným pohledovým horizontům vymezit ochranná pásma: Z hlediska kulturního kontinua v ČR je proto možné na horizonty lokalizovat stavby výjimečných kvalit nebo symbolického významu (např. mobilní operátoři?)

15 Moravskoslezský kraj navrhuje: Velmi významné kulturní dominanty Uhlířský vrch, Mariánská Pole v Krnově, hrad Starý Jičín, Štramberská Trúba, Radhošť, Praděd a Lysá hora ochranné pásmo dané viditelností stavby/prostoru do vzdálenosti 25 km!!...a výsledek studie...?

16 Moravskoslezský kraj z celkové rozlohy Moravskoslezského kraje, tj km 2, je přibližně 5537 km 2 nevhodných pro umístění větrných elektráren, což je 99,7%! Jinými slovy, vymezuje pouze 0,3%, tj. 17 km 2, jako plochy ostatní tj. podmínečně vhodné pro výstavbu větrných elektráren. Zarážející je, že tyto plošky jsou mnohdy na lokalitách, které jsou z hlediska větrného potenciálu naprosto nevhodné.

17 Vysočina Lesy

18 Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE

19 Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP

20 Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez.

21 Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez. Ptačí oblasti

22 Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez. Ptačí oblasti Evropsky význ. lokality

23 Vysočina Dokumenty: Zásady územního rozvoje kraje Vysočina Energetická koncepce kraje Vysočina Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina

24 Předpoklad vývoje instalací v ČR MW Předpoklad Nezávislé odborné komise Předpoklad ČSVE

25 Potenciál OZE v ČR Závěr Pačesovy komise: Z obnovitelných zdrojů energie by v České republice bylo možno vyrobit 49,8 TWh elektřiny Biomasa 26% Solární energie 37% Geotermální en. 20% Vodní energie 5% Větrná energie 12% 49,8 TWh = 70% hrubé spotřeby elektřiny v ČR v roce 2007 Zdroj: Nezávislá odborná komise

26 Bude to u nás jako v Rakousku? MW Plánované množství kapacity v jednotlivých krajích ČR a v Rakousku Zdroj: UFA AVČR, IGW

27 VtE v ČR v roce kraje stav k

28 Vyhodnocení úspěšnosti záměrů ve zjišťovacím řízení EIA z celkového množství podaných oznámení v ČR 100% 90% 80% 70% 16/23 60% 50% 40% 17/47 13/36 30% 4/16 8/29 12/48 20% 10% 0% Zdroj:http://tomcat.cenia. cz

29 Vyhodnocení úspěšnosti záměrů v dokumentaci EIA z celkového množství podaných oznámení v ČR 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 2/7 10/30 20% 10% 1/12 3/21 3/23 5/36 0% Zdroj:http://tomcat.cenia.cz

30 Vývoj projektů VtE v letech v EIA EIA celkem 1906 MW 100 % Souhlasná stanoviska 532 MW 27,9 % zrealizované záměry 146 7,7 % 0 Zdroj:http//tomcat.cenia.cz

31 Mají vůbec VtE nějaký přínos? Vyrobí něco? 35 % 35% 28% Vestas V kw, ø rotoru 52m, výška věže 74m 30% 25% Vestas V 90-2 MW, ø rotoru 90m,výška věže 80m 20% 13 % 15% Vestas V 90-2MW, ø rotoru 90m, výška věže 105m 10% 5% 0% Zdroj: ERÚ 74 m 80 m 105 m

32 Mají vůbec VtE nějaký přínos? Vyrobí něco? kwh Vestas V kw,ø rotoru 52m, výška věže 74m Vestas V 90-2 MW,ø rotoru 90m, výška věže 80m Vestas V 90-2 MW,ø rotoru 90m, výška věže 105m m 80m 105m Zdroj: ERÚ

33 1000 MW - cíl do roku 2012 Příklad: Počet VtE dle různých technologií, potřebný ke splnění očekávaného podílu elektřiny vyrobené z větru MW potenciál instalovaného výkonu. 2,5 TWh = 2,5 mld kwh potenciál výroby z VtE ks Vestas V kw, ø rotoru 52m, výška věže 74m Vestas V 90-2 MW, ø rotoru 90m,výška věže 80m ks 408 ks Vestas V 90-2MW, ø rotoru 90m, výška věže 105m m 80 m 105 m Zdroj: ERÚ

34 Mají VtE v ČR nízkou účinnost? Důvody úspěšného startu oboru v ČR: Dostatek větrných míst Minimum starých strojů (17 ks již demontováno) Začínáme s nejmodernějšími technologiemi

35 Jsou VtE v ČR výrazně dotovány? Fakta: v současnosti není možné žádat o jakékoliv dotace na výstavbu VtE (OPPI sice zná OZE, ale na VtE nebyla a ani nebude vypsána výzva) jediná podpora oboru je formou výkupních cen

36 Jsou VtE v ČR výrazně dotovány? Pro zdroje uvedené do provozu v roce 2009 fotovoltaika geotermální energie bioplynové stanice malé vodní elektrárny spalování biomasy větrné elektrárny 12,79 Kč/kWh 4,50 Kč/kWh 3,55 4,12 Kč/kWh 2,70 Kč/kWh 2,48 4,49 Kč/kWh 2,34 Kč/kWh Zdroj: ERÚ

37 Zdroj: ČEZ, OZE Libor Kičmer, Hospodářský výbor PS PČR Je elektřina z větru drahá?

38 Očekávaný vývoj cen elektřiny Kč/kWh 3,5 3 2,5 III.Q Výkupní cena Prognóza vývoje Tržní cena Prognóza vývoje 1,5 1 0,5 0 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV Zdroj: IGW, ČNB, ERÚ, EEX

39 Domácnosti rozdělení ceny elektřiny operátor trhu - 0,1% DPH - 16% systémové služby ČEPS 4% příplatek decentralizovaným výrobcům - 0,3% přenos elektřiny - 2,5% distribuce elektřiny - 28% silová elektřina - 46% spotřební daň - 0,7% Zdroj: MPO, ERÚ vícenáklady na KVET - 0,6% vícenáklady na obnovitelné zdroje - 0,5%

40 Ekonomika projektů VtE Je třeba vzít v úvahu: cena technologie (dle typu VtE) cca 80 mil. Kč výkupní cena garantována po dobu 15-ti let (dle zák. č. 180/2005 Sb.) financování bývá rozloženo na let (úroky) provozní náklady (údržba a servis technologie) pojištění technologie

41 Děkuji vám za pozornost Ing. Pavel Prchal místopředseda České společnosti pro větrnou energii