Historie technických plynů v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historie technických plynů v České republice"

Transkript

1 Historie technických plynů v České republice Dr.-Ing. Luděk Pitra, Ing. Ludmila Dvořáková Obsah 1. Technické plyny 2. Historický přehled 2.1 Oxid uhličitý - CO Acetylén C 2 H Vzdušné plyny (Dusík - N 2, Kyslík - O 2, Argon - Ar) 2.4 Vodík H Medicinální, potravinářské a speciální plyny Medicinální plyny Potravinářské plyny Speciální plyny 3. Logistika plynů 4. Významné firmy v České republice 5. Technický vývoj 6. ČATP Česká asociace technických plynů 1. Technické plyny Pro pojem technické plyny neexistuje exaktní definice, ale všeobecně je zaveden a používán ve firmách, které tyto plyny vyrábějí, obchodují s nimi a dodávají je pro aplikace v technice, výzkumu, medicíně nebo potravinářství. Nejvýznamnějšími firmami, které celosvětově operují na trhu s technickými plyny jsou německá firma Linde (včetně BOC a AGA), francouzská firma Air Liquide a americké firmy Air Products a Praxair. K nejčastěji používaným technickým plynům patří plyny, které jsou součástí vzduchu tzv. vzdušné plyny Jedná se o kyslík O 2 (20,09 % objemových ve vzduchu), dusík N 2 (78 %), oxid uhličitý CO 2 (0,04 %), argon Ar (0,9 %) a vzácné plyny helium He, neon Ne, krypton Kr a xenon Xe (celkem méně než 0,0025 %). Dále se k technickým plynům řadí hořlavé a explosivní plyny jako je acetylen C 2 H 2, propan C 3 H 8 a vodík H 2 a plyny speciální, ke kterým se řadí plyny vysokých čistot a plynné směsi těchto a dalších plynů, využívané nejčastěji pro kalibraci přístrojů a stanovení obsahu nečistot v analyzovaných plynech.. Do skupiny technických plynů se přiřazují i plyny pro speciální použití, které mají většinou i vlastní legislativu. Jedná se o plyny medicinální, k nimž vedle kyslíku patří oxid dusný (N 2 O) tzv. rajský plyn, potravinářské plyny, jejichž využití je v různých aplikacích v potravinářském průmyslu a dýchací plyny pro potápění. K technickým plynům se nepřiřazuje zemní plyn.

2 2. Historický přehled Na přelomu 19. a 20. století, kdy v Evropě probíhá druhá průmyslová revoluce, přinášející prudký rozvoj průmyslové výroby i v nových odvětvích jako je chemický nebo elektrotechnický průmysl, se současně začíná rozvíjet i výroba technických plynů. V Českých zemích patřila průmyslová výroba k pokrokovým v Evropě, takže nové technické trendy na sebe nenechaly dlouho čekat. Velice zajímavý a obsáhlý přehled o výrobě technických plynů od roku 1890 do roku 1980 přináší (1), dále do roku 2000 (2) a do roku 2010 (3). Následující kapitoly uvádějí krátký přehled o výrobě technických plynů, který čerpá z uvedených zdrojů. 2.1 Oxid uhličitý - CO 2 Historie plynu Oxid uhličitý je historicky jeden z prvních plynů, který byl popsán jako plyn odlišný od vzduchu. Skotský lékař Joseph Black obšírně popsal jeho vlastnosti již kolem roku Do roku 1772 se datuje první výroba sodovky a do roku 1834 výroba suchého ledu. Výroba Prvním zdrojem oxidu uhličitého byly přírodní prameny minerálních vod a kvasné procesy. Podnikatel Gustav Kreutheim dal vyvrtat v povodí Bystřice u Petrovic asi 150 m hlubokou sondu, která poskytovala asi 150 kg CO 2 za hodinu. Technologické zařízení i s kompresory dodala německá firma Sürt a v roce 1890 byla výrobna uvedena do provozu s výkonem 100 kg zkapalněného CO 2 za hodinu při max. tlaku 7 MPa. Další výrobnu založil L. Rössner ve Velké Šťáhli v roce 1896 a Carl Franzel v roce 1899 v Domašově. Takto získaný plyn měl čistotu 98 % CO 2 a po odloučení vlhkosti v sušičce a filtraci byl v kapalném stavu plněn do ocelových lahví o objemu 10 l. Výrobny v Domašově a Velké Štáhli byly provozovány až do počátku 90. let dvacátého století. Z iniciativy výrobců sodovky byla v roce 1898 ustavena akciová společnost s názvem Český průmysl pro výrobu a zužitkování kyseliny uhličité v Praze. Již v roce 1899 byla zahájena výroba oxidu uhličitého v Hlubočepech u Prahy podle výrobního procesu německé firmy Kunheim & Co. Jednalo se o chemickou výrobu CO 2 absorpční beztlakovou metodou z generátorových plynů. Další výrobny CO 2 vznikly v Karlových Varech z horkých vřídel v roce Až do konce 80. let v n.p. Západočeská vřídla byla tato výrobna v provozu. V Ostravě Vítkovické horní a hutní těžířstvo začalo vyrábět kolem roku 1910 CO 2 absorpční metodou z plynu dodávaného koksovnou Karolína. V roce 1920 přešla tato výroba pod Moravsko-ostravské chemické závody. V Ústí nad Labem ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu n.p. se vyráběl CO 2 z odpadu různých chemických procesů již od roku 1925 a v Semtíně u Pardubic v Synthesii od roku 1928.

3 Po roce 1945 vznikla určitá nejistota v zásobování technickými plyny. Velký počet ocelových lahví byl zničen nebo ztracen během války. Po politických změnách se změnily i majetkové poměry a diskutovaly se i hospodářské přeměny. Od byl vyhláškou ministerstva průmyslu zřízen národní podnik Technoplyn Praha a do něho začleněny tyto výrobny oxidu uhličitého: Hlubočepy, Brněnské Ivanovice a Brodek u Přerova. Od roku 1955 začal stoupat odbyt oxidu uhličitého na základě nových technologií v průmyslových podnicích v oboru svářecí a řezací techniky a ve slévárenství. V padesátých letech se také ve Stalinových závodech v Záluží u Litvínova stále zvyšovala spotřeba dováženého oxidu uhličitého v lahvích. To vedlo k rozhodnutí, využít odpadní CO 2 z tlakové vypírky při výrobě vodíku a dočistit jej na požadovanou čistotu. V průběhu roku 1955 bylo naplněno ve vlastní plnírně již přes 100 t CO 2, přičemž větší část byla prodána okolním odběratelům. V roce 1958 byla výrobna zvětšena a dokázala vyrobit již t CO 2. V roce 1960 bylo nainstalováno nové čištění a v roce 1966 moderní plnění ocelových láhví. Od roku 1971 se přechodem výroby vodíku na spalování mazutu, upravil i proces čištění a vyráběný plyn dosahoval čistoty 99,7 99,87 % CO 2. Vyrobený oxid uhličitý se neplnil pouze do lahvi, ale i do železničních a automobilových cisteren. V roce 1964 byla uvedena do provozu výrobna oxidu uhličitého, plnírna ocelových láhví a výrobna suchého ledu v novém závodě Technoplyn n.p., v Ostravě-Kunčicích. Surový CO 2 se získával spalováním kychtového plynu, který byl dodáván potrubím z vysokých pecí NHKG. Vyčištěný CO 2 se plnil do lahví a bateriových vozů. V rámci závodu byla vybudována možnost uskladnění až 200 t kapalného CO 2 v izolovaných zásobnících. Z těchto zásobníků bylo možné plnit i silniční cisterny. Po odstavení výroby CO 2 v roce 1994 byl dodáván kapalný CO 2 železničními cisternami převážně z Chemických závodů Litvínov, později z vlastní výroby Linde Gas a.s. v Litvínově. Od roku 1965 vyráběly Urxovy závody n. p, Valašské Meziříčí, při zpracování benzolu CO 2 v množství t za rok. Ve stejném období vyráběl lihovar Seliko n.p. Kojetín t CO 2 za rok. I z kvasného procesu v Prazdroji Plzeň se získával CO 2 a plnil do láhví. Po převzetí Technoplynu firmou Linde AG byly odstaveny všechny výrobny CO2 v Linde Technoplynu. V roce 2001 přebírá Linde Technoplyn výrobnu CO 2 v Litvínově od Chemopetrolu a v následujících letech ji kompletně zmodernizoval. Technologie je založena na nízkotlakém čištění surového oxidu uhličitého o obsahu 98% CO 2, který dodává Unipetrol z parciální oxidace ropy, čištění jde přes aktivní uhlí a několik vypírek a konečnou destilací. Je to jediná moderní výrobna v České republice s výrobní kapacitou 400 t kapalného CO 2 za den, který se zde plní pouze do automobilových a železničních cisteren. CO 2 se vyrábí i podle nejnáročnějších norem pro potravinářské a medicinální plyny, standardní čistota je 99,995%, lze dosáhnout čistoty až 99,9993 % CO Acetylén C 2 H 2 Historie plynu Acetylen, chemický název ethyn, byl v roce 1836 objeven Edmundem Davym. Acetylen je ve směsi se vzduchem vysoce explosivní plyn a je nutné při manipulaci s ním dodržovat přísné bezpečnostní předpisy. V r byl acetylen vyroben Friedrichem Wöhlerem

4 hydrolýzou karbidu vápenatého. Tento způsob výroby se používá až dodnes. V roce 1902 byla v Minnesotě patentována karbidová lampa. Využití acetylenu zdokonalil Švéd Nils Gustaf Dalen ( ) pro potřeby osvětlení majáků a bezpečnější uskladnění acetylenu v ocelových láhvích s monolitickou hmotou. Od roku 1909 byl ředitelem firmy AGA a v r získal Nobelovu cenu. Obr. 1.: Nils Gustaf Dalen ( ) Do 2. světové války se používal acetylen v chemických procesech pro organickou syntézu, poté byl postupně nahrazen ethanem z petrochemické výroby. Hlavní využití acetylenu je dnes ve spojení s kyslíkem pro svařování (autogenní svařování). Svařovací kyslíko-acetylenový hořák vynalezl již v r Charles Picards. Výroba Základ pro výrobu acetylenu znamenala výroba karbidu vápenatého. První výrobna v Českých zemích byla uvedena do provozu v roce 1899 ve mlýně Bohdana Kaspera v Lobkovicích. Pro provoz karbidky byla vybudována vodní elektrárna o výkonu 300 kw. Do roku 1945 se zde vyrábělo až 300 tun karbidu ročně. Největší výrobna karbidu byla pak vybudována Spolkem pro chemickou a hutní výrobu v Sokolově, kde se začalo vyrábět v roce Karbid se dodával do průmyslových podniků do vyvíječů na výrobu acetylenu pro technologii svařování a řezání kovů. Rozvoj kyslíko-acetylenového svařování přinesl sebou i potřebu dodat acetylen stejně jako kyslík, v tlakových ocelových láhvích. Acetylen je však potřeba plnit do předem tzv. preparovaných ocelových láhví, naplněných určitou pórovitou hmotou, která se nejdříve naplní a nasákne acetonem, v kterém se pak pozvolna pod tlakem rozpouští plněný acetyle (cca 8 hodin). Při spotřebě se acetylen zpětně zase z acetonu uvolňuje. Pro acetylen plněný do lahví se používal obchodní název dissousplyn. Acetylen v lahvích se nejdříve začal dovážet z Rakouska firmou Krückl u. Co. a z Německa firmou Griesheim. První výrobnu a plnírnu lahví acetylenem za použití technologie Messer Griesheim založil v roce 1920 Ing. Schulz v Komořanech u Prahy. O rok později v roce 1921, byla ve Veleslavíně (viz Obr. 2.) na základě AGA technologie zprovozněna výrobna acetylenu firmou Krückl u. Co.ze Schwechartu u Vídně, která byla však po roce provozu zničena explozí v plnírně lahví. Fa. Krückl nabídla Ing. Schulzovi spolupráci, plnil lahve a prodej převzala Fa. Krückl. V Brně byla v roce 1926 založena Firma Krückl a Hausmann, spol. s.r.o., která provozovala začátkem dvacátých let výrobny acetylenu ve Frýdku, České Lípě a Brně. V roce 1928 ji převzala švédská firma AGA a byla přejmenována na AGA a.s.,

5 Brno. Do výroben acetylenu byla postupně instalována technologie firmy AGA. Acetylen byl sušen, čištěn a pro plnění stlačen na 1,5 MPa. V roce 1928 byla zprovozněna další výrobna firmou Hydroxygen, a.s. v Ústí n. L. Se 328 přípojkami pro plnění lahví byla v té době nevýkonnější plnírnou v Česku. Koncem 20. let se spotřeba acetylenu a kyslíku v ocelových lahvích stále rozrůstala a vedle plníren kyslíku vznikaly nové výrobny acetylenu, 1929 v Brodku u Přerova, Fr. Nejezchleb, 1930 Fa. Hochstätter a Schickhardt v Brně a Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Sokolově, 1931 AGA, a.s. v Kuklenách u Hradce Králové, 1936 Hydroxygen, a.s. Praha v Hlubočepech. Ve většině výroben se prosazovala technologie AGA, částečně vyráběná v Brně a technologie od německé firmy Messer-Griesheim. kompresor pojistka plynojem vyvíječ pračka čištění odlučovač akumulační nádoba Obr. 2.: Schéma pro výrobu acetylénu ve Veleslavíně (3) V roce1936 začal AGA, a.s. Praha stavět jeden z nejmodernějších závodů na technické plyny ve Vysočanech (viz. Obr.3.). Jako první část byla postavena acetylenka. Acetylen byl komprimován na tlak 2,5 MPa a plněn do lahví celkovým výkonem 100 m 3 /hod. Z hlediska požární bezpečnosti a provozu to byla nejlépe vybavená provozovna v Čechách. Část vyrobeného acetylenu byla dodávána přímo potrubím do ČKD, potrubí bylo připojeno na novou výrobnu acetylenu v Praze - Kyjích až v roce Před tím v roce 1966 byla tato acetylenka ve Vysočanech na základě havárie v plnírně plně zničena. Již v roce 1942 byla také AGA-acetylenka ve Frýdku zničena explozí a požárem a nahrazena novou v Ostravě Mariánských Horách

6 Obr.3.: Závod AGA a.s. v Praze Vysočanech rok 1937 (3) Po roce 1945 vznikla určitá nejistota v zásobování technickými plyny. Velký počet ocelových lahví byl zničen nebo ztracen během války. Po politických změnách se diskutovaly i hospodářské přeměny. Od byl vyhláškou ministerstva průmyslu zřízen národní podnik Technoplyn, Praha a do něho začleněny stávající výrobny acetylenu: Vysočany, Kukleny, Hlubočepy, Brno, Ústí n.l., Česká Lípa a Brodek u Přerova. Pro další vývoj byla Československá republika odkázána sama na sebe, protože hlavní dodavatelé s vyvinutou technologií měli zákaz vývozu do lidově demokratických zemí a Československo nebylo schopné shromáždit dostatek devizových prostředků na investice v oboru technických plynů. Na základě nedostatku acetylenu se Technoplyn n. p. rozhodl založit nový závod v Brně a v Českých Budějovicích a postavit co nejdříve výrobny acetylenu. V dílnách brněnského závodu byl vyvinut vyvíječ typu NAV 250 o výkonu 250 kg C 2 H 2 za hodinu. V roce 1955 byly na novém pozemku v Brně již zprovozněny dva vyvíječe a plnírna lahví s 900 přípojkami, což představovalo největší plnírnu acetylenu v ČSR. V novém závodě Technoplyn n.p. v Českých Budějovicích byla zprovozněna acetylenka s vyvíječem typu NAV 250 a plnírnou v roce Acetylen byl také dodáván přímo potrubím do nedaleké slévárny Škodových závodů. Stejný typ acetylenky se dvěma vyvíječi a 720 přípojkami byl instalován v roce 1960 i v novém závodě v Ostravě-Kunčicích. I odtud byl dodáván acetylen přímo potrubím do NHKG a VŽKG. V roce 1973 byla v novém závodě Technoplynu n.p. v Praze-Kyjích postavena nová acetylenka se dvěma vyvíječi NAV 250 a s 540 přípojkami a potrubím do ČKD Vysočany a ve stejném roce byla postavena technologicky stejná acetylenka v Hradci Králové, která nahradila acetylenku v Kuklenách z roku V roce 1991 převzala firma Linde AG dosavadní jedinou firmu na výrobu a prodej technických plynů v ČSR, Technoplyn s. p. a zahájila rozsáhlý investiční program s přenosem vlastního know-how. V roce 1993 byla rekonstruována acetylenka v Praze-

7 Kyjích a v roce 1995 postavena nová acetylenka v Brně. Technologie byla doplněna o výkonnější čištění a sušení vyrobeného acetylenu s novými bezpečnostními prvky v celém provozu a zavedením standardních bezpečnostních předpisů, používaných v Linde AG Německo. V roce 1999 byla převzata výroba acetylenu od Škody Plzeň a postavena nová plnírna lahví. Ostatní dosavadní acetylenky v Ostravě-Kunčicích, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí n. L., byly do roku 1998 zrušeny. Po roce 1989 přišly do České republiky konkurenční firmy, které postavily vlastní acetylénky. Vedle uvedených acetylenek Linde existovala v roce 2000 ještě acetylenka firmy AGA v Ostravě se speciální rychlometodou plnění acetylénu podle technologie AGA, aceylenka firmy Messer v Ostravě a v Braňanech firmy SIAD. Již od poloviny devadesátých let začala spotřeba acetylénu soustavně klesat, takže se do dnešní doby snížil i počet acetylenek v celé České republice na 4 (Praha, Brno Linde, Ostrava Messer, Braňany SIAD) s celkovou denní výrobní kapacitou 25 t, která se ovšem již plně nevyužívá. V roce 2011 se celkem v České republice vyrobilo asi t acetylenu. Obr. 4.: Acetylenka Technoplyn 80. léta, dvacátého století (3)

8 Obr. 5.: Acetylenka Linde Technoplyn, konec dvacátého století (3) 2.3 Vzdušné plyny (dusík - N 2, kyslík - O 2, argon - Ar) Historie plynů Hlavní složky ve vzduchu jsou kyslík O 2 (20,9% objemového podílu ve vzduchu), dusík N 2 (78%) a argon Ar (0,9%). V roce 1771 popsal jako první německo-švédský lékárník Carl Wilhelm Scheele dusík a kyslík jako složky vzduchu. Původně se získával kyslík a dusík pouze chemickou cestou. Koncem 19. století bylo možno získat kyslík i elektrolýzou. Průlom pro výrobu kyslíku a dusíku přinesl 1895 německý vynálezce a zakladatel firmy Linde AG, Carl von Linde ( ) sestrojením přístroje na zkapalnění vzduchu a v roce 1902 zařízením na rektifikaci kapalného vzduchu na kyslík a dusík. Do roku 1910 byl vyvinut pod vedením syna Friedricha Lindeho dvoukolonový přístroj, který produkoval čistý kyslík a čistý dusík s nízkými náklady.

9 Obr. 6.: Carl von Linde ( ) V roce 1895 oznámil Baron Rayleigh a britský chemik William Ramsay objev nového elementu ve vzduchu a nazvali ho argon. Vzduch Kompresor plynný plynný Kapalný vzduch obohacen o O 2 kapalný kapalný Zkapalněný vzduch Cold box Obr. 7: Schéma dvoukolonového přístroje na dělení vzduchu Výroba Do roku 1910 byl stlačený kyslík v lahvích dovážen z Rakouska a částečně i z Německa. V roce 1910 firma Český průmysl pro výrobu a zužitkování kyseliny uhličité, a.s. Praha objednala pro svůj závod v Hlubočepech dělicí aparát Linde 10, který vyráběl 10 m3 kyslíku za hodinu o čistotě 95 97% u firmy Sauerstoff und Stickstoffindustrie, Hausmann u.co. Wien, která měla tehdy generální zastoupení firmy Linde pro rakouskouherskou monarchii. Již v roce 1914 byla zdvojnásobena výroba a byla dosažena čistota 98-98,5%. V roce 1926 byla výroba rozšířena o další aparát Linde o výkonu 20 m 3 /hod O 2. Výroba se postupně rozšiřovala o nové aparáty 1936 o AGA 40, 1941 o AGA 50. Provoz této hlubočepské kyslíkárny byl ukončen až v roce 1980.

10 Již v roce 1910 bylo rozhodnuto postavit ve Škodových závodech v Plzni elektrolyzér pro výrobu 11 m 3 kyslíku za hodinu o čistotě 99,5 % a současně 22 m 3 vodíku. Již v roce 1917 byl instalován aparát Linde 45 o výkonu 45 m 3 kyslíku za hodinu s velmi vysokou čistotou 99,8% O 2. Současně se začal kyslík plnit do ocelových lahví na tlak 15 MPa. Pro vlastní spotřebu Škodovky byly vybudovány potrubní rozvody. Během dalších let byly postaveny ještě dva další aparáty Linde 45, takže do roku 1945 měla kyslíkárna v Plzni výrobní kapacitu 150 m 3 kyslíku za hodinu. Firma Hydroxygen a.s. v Ústí n.l. vybudovala první kyslíkárnu v roce 1912 s aparátem Linde 15. Další aparát Linde 25 byl uveden do provozu již v roce 1915 a další Linde 30 v roce 1938 a aparát Heylandt o kapacitě 35 m 3 /hod v roce Po znárodnění byly tyto poslední tři aparáty začleněny do n. p. Technoplyn Praha. V Ostravě byl první aparát Linde vybudován v roce 1914 v závodě Vítkovické horní a hutní těžířstvo, který byl v roce 1920 přejmenováno na Moravsko-chemické závody s.r.o. a výrobní kapacita zde dosáhla v roce 1921 již 150 m 3 kyslíku za hodinu. Další kyslíkárna byla postavena v roce 1914 v Komořanech u Prahy, podnikatelem Ing. Karlem Schulzem. Aparát o výkonu 40 m 3 /hod dodala firma Messer. Po úmrtí Ing. Schulze v roce 1936, převzala tuto kyslíkárnu firma Pánek a spol. V Brně postavila v roce 1916 firma Hochstätter a Schickhardt aparát Linde 30 o výkonu 30 m 3 /h kyslíku a 120 m 3 /h dusíku. Dusík byl používán v chemickém provozu. V roce 1942 byl aparát nahrazen jednotkou AGA 50. V roce 1924 byly instalovány dělící aparáty Linde 20 v Plzenci u Plzně mlynářem Helmhackerem, který současně vyráběl v elektrolyzéru vodík a kyslík a další aparát od firmy Messer o výkonu 60 m 3 /hod byl instalován v Brodku u Přerova podnikatelem F. Nejezchlebem. Tato kyslíkárna a plnírna byly zrušeny až v roce V roce 1925 vznikla výrobna a plnírna kyslíku v Kralupech u firmy Stern a spol. Zde byla postavena jednotka firmy Messer, o výkonu 30 m 3 /hod. Ve stejném roce vznikla ve Vinci u Mladé Boleslavi kyslíkárna Ozon s aparátem firmy Heylandt o výkonu 30 m 3 /hod. Až v roce 1980 byla vyřazena z provozu. V roce 1926 byly ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n.l. a také v Sokolově (Falknově) uvedeny do provozu dvě jednotky na výrobu dusíku a kyslíku od společnosti Linde. Výkon každého aparátu byl 540m 3 /hod dusíku a 90 m 3 /hod kyslíku o čistotě 99,3 %. V roce 1928 byl uveden do provozu třetí aparát o výkonu 800 m 3 /hod dusíku a 160 m 3 /hod kyslíku. Tento aparát byl zlikvidován až v roce Ve Spolku byla nejvyšší spotřeba dusíku pro chemickou výrobu dusíkatého vápna, dusíkatých hnojiv, výrobu amoniaku a kyseliny dusičné a pro další chemické procesy i jako ochranná atmosféra. První dva Linde aparáty byly likvidovány v roce 1959 a nahrazeny v roce 1956 aparátem vyrobeným v NDR firmou Chema-Rudisleben (1 900 m 3 /hod dusíku a 380 m 3 /hod kyslíku) a n.p. Ferox v roce 1971 jednotkou Ferox S 400 D o výkonu 400 m 3 /hod kyslíku a m 3 /hod dusíku. V roce1986 byl instalován další aparát Ferox o výkonu m 3 /hod kyslíku a m 3 /hod dusíku. Použity byly kompresory ČKD a expanzní turbína vyrobená První brněnskou strojírnou. V roce 1928 byla v Brně firmou Schieferstein a Světnička zřízena kyslíkárna s aparátem AGA Werke Wien o výkonu 30 m 3 /hod kyslíku a v roce 1942 rozšířena o další jednotku AGA 60. V roce 1928 vybudoval továrník K.Laubal na Labi ve Starém Kolíně kyslíkárnu s jednotkou Linde 20, která byla zlikvidována v roce 1960.

11 V roce 1928 byla v nově ustavené akciové společnosti Československé továrny na dusíkaté látky Praha, v závodě Ostrava-Mariánské Hory spuštěna výroba syntetického amoniaku. Dusík pro tuto výrobu dodávaly dvě jednotky od firmy L air Liquide, Paris, každá o výkonu 900 m 3 /hod N2 o čistotě 99,95% a 200 m 3 /hod O 2 o čistotě 98%. Třetí jednotka s kapacitou m 3 /hod N2 a 400 m 3 /hod O 2 byla instalována v roce V roce 1935 bylo zde započato s plněním kyslíku, dusíku a vodíku do ocelových láhví. V roce 1937 zde byla zahájena výroba argonu a 1939 i částečně neonu. Z aparátu byla odebírána argonová sekce s obsahem asi % argonu, zbytek byl převážně kyslík. Kyslík se spaloval hořící sírou a vzniklý plyn se čistil v několika krocích a byl zkapalňován. Vyrobilo se 6 m3 za týden, kvalita však nevyhovovala pro použití do žárovek a reklamních trubic. V roce 1949 byl instalován nový aparát s kompletní dodávkou od firmy L air Liquide, kde byla vestavena argonová kolona, ze které se odebíral argon a byl dočišťován na čistotu 99,7%. Od roku 1950 byl vyráběný argon tak čistý, že se mohl plnit do žárovek a dovoz argonu ze zahraničí mohl být zastaven. V letech zde byla instalována výroba argonu s kapacitou 65 m 3 /hod argonu s minimální čistotou 99,98%. V pozdějších letech odebírala Dusíkárna argonovou frakci z kyslíkárny ve Vítkovických železárnách.v roce 1928 byla vybudována kyslíkárna v v chemickém závodě Synthesia, a.s., Praha v novém závodě v Pardubicích. V letech nadále probíhala výstavba ústředí podniku Československé závody AGA, a.s. Praha, ve Vysočanech. Vedle acetylenky byla vybudována i kyslíkárna a plnirna. Kyslík vyráběly dva aparáty od AGA Werke Wien s kapacitou 60 a 100 m 3 /hod kyslíku. Plnění do ocelových láhví probíhalo pod tlakem 15 MPa. V roce 1943 si Poldina huť na Kladně postavila kyslíkárnu s aparátem Heylandt o výkonu 60 m 3 /hod kyslíku. V letech byla u Mostu vybudována říšská firma Sudetenländische Treibstoffwerke AG Maltheuern bei Brüx pro zpracování hnědého uhlí na pohonné látky. V rámci tohoto závodu byla vybudována kyslíkárna s deseti aparáty Linde, každý o výkonu m 3 /hod kyslíku. Již v prosinci 1942 opustily závod první cisterny s motorovou naftou. Na konci války byl tento závod těžce bombardován a ze 70% zničen. SSSR se vzdal všech majetkových nároků a devastovaný závod se dostal do české správy. Od května 1945 byla postupně uváděna do provozu technologie kyslíkárny a plnění do ocelových láhví. Tento závod se v roce 1948 prezentuje jako jeden z velkých dodavatelů kyslíku v láhvích. Již od roku 1946 se jmenuje Stalinovy závody, n.p., Záluží. Od roku 1949 je dodavatelem kapalného kyslíku. V letech byl vyráběn svítiplyn. V této době byly postaveny ještě čtyři nové jednotky na výrobu kyslíku. V roce 1972 bylo ukončeno zpracování uhlí a zahájena petrochemická výroba zpravováním ropy z ropovodu Družba. V letech stouply kvalitativní i kvantitativní požadavky na výrobu dusíku a byl instalován velkokapacitní aparát na dělení vzduchu. Po několikerém přejmenování celého závodu se dnes jedná o Litvínovskou část České rafinerské a o Chemopetrol, který je součástí Unipetrolu. Celé hospodářství kyslíkárny převzala od roku 2000 firma Air Products s.r.o. a postavila i nový aparát ASU II. Po roce 1945 vznikl určitý chaos v zásobování technickými plyny. Od byl vyhláškou ministerstva průmyslu zřízen národní podnik Technoplyn, Praha a začleněny kyslíkárny Vysočany, Starý Kolín, Kralupy, Hlubočepy, Bukovec u Plzně, Brno, Ústí n.l.a Brodek u Přerova.

12 Tak jako při výrobě acetylénu nebyla možnost v ČSR od roku 1949 získat a instalovat technologicky vyvinuté aparáty ze západních zemí. V roce 1951 začala příprava výstavby kyslíkárny v Brně. V projektu se uvažovalo se třemi aparáty vždy o výkonu 100 m 3 /hod O 2. Výsledkem snažení byla instalace technického celku kyslíkárny ze Sovětského svazu o výkonu 300 m3/hod O2 s maximální čistotou 98,9%, která však kolísala až k 98,0%. Tato kyslíkárna byla zprovozněna v roce Toto zařízení bylo bohužel dost poruchové a došlo i ke dvěma haváriím došlo ke třetí, tragické havárii a celý aparát byl zničen. V letech 1958 a 1960 byly instalovány dva bezporuchové aparáty UKGS-100 ze závodu Glavkislorod Voskresenskij a dodatečně sem byla z vysočanského závodu přemístěna jednotka AGA-60. Od roku 1973 byl řešen nedostatek kyslíku v Brně výstavbou kryogenních zásobníků a dodávkami kapalného kyslíku z ostravských VŽKG. Současně s výstavbou Brněnského závodu probíhala výstavba v Českých Budějovicích. Podle aparátu AGA-60 ve Vysočanech byl v roce 1953 postaven podobný aparát vlastními silami Technoplynu a s pomocí ČKD Vysočany. Byl to první aparát vyrobený v ČSR, dával 70 m3/hod O2 o čistotě 99%. Další aparát, který byl za války zničen a v roce 1953 ve Škoda Plzeň za pomoci Technoplynu v kopii postaven, byla jednotka podle Linde 80. V Českých Budějovicích se instalovaly v roce 1958 ještě dvě kompletní jednotky z NDR od HAFA Wurzen NAGEMA 50, každá o výkonu 50 m3/hod O2. Koncem padesátých let začíná výstavba velkokapacitních kyslíkáren v chemickém a hutním průmyslu. Velkokapacitní zařízení na dělení vzduchu vyvíjel a vyráběl n.p. Ferox, Děčín na výkon m3/hod O2 v jakosti 97 98% O2 a nebo nižším obsahem. V roce 1961 byla instalována v SONP Kladno jedna jednotka o výkonu m3/hod O 2. Od roku 1955 do 1975 vyrobil Ferox, Děčín 33 nízkotlakých jednotek o jmenovitém výkonu m 3 /hod O 2, 45% z nich šlo do hutnictví a 37% do chemického průmyslu. Takto vyrobená kvalita však nevyhovovala pro plnění do ocelových lahví a proto plánoval Technoplyn n.p. další výstavbu nových výroben v Ostravě, Nelahozevsi, Přerově a Praze-Kyjích. V roce 1960 byla v provozu plnírna kyslíku Technoplynu v Nelahozevsi. Kyslík byl dodáván v množství 30 m 3 /hod potrubím z výrobny vodíku v Tukových závodech Nelahozeves. V Závodě Technoplynu v Ostravě-Kunčicích se v roce 1964 zprovoznila kompresní stanice a plnírna kyslíku. Kyslík byl dodáván z hutních kyslíkáren v množství 250 m 3 /hod. Kromě do lahví se plnilo i do silničních bateriových vozů. Pro náhradu kyslíkárny v Brodku u Přerova byl postaven nový závod Technoplyn v Přerově. V roce 1962 byly uvedeny do provozu dvě jednotky NAGEMA 125 a 250 z Rudisleben v NDR o výkonech 125 a 250 m 3 /hod O 2. Kyslík byl také dodáván potrubím do n.p. Přerovské strojírny. Tato kyslíkárna byla poslední výrobnou specializovanou na výrobu plynného kyslíku a dusíku. Po druhé světové válce se používání kapalných plynů velmi rozšířilo. Tyto tendence se u nás vlivem železné opony velmi opozdily. Pro výstavbu nového závodu Technoplyn v Praze Kyjích se v roce 1959 již uvažovalo s výstavbou výrobny plynů v kapalném stavu. Výstavba nového aparátu se však začala realizovat až v roce Pro kapalné plyny se vžilo následující pojmenování: pro kyslík LOX,dusík LIN a argon LAR. Počátkem roku 1973 byla zprovozněna plnírna a dělička vzduchu technologie Air Liquide o výkonu m 3 /hod LOX o čistotě 99,7%, 300 m 3 /hod LIN o čistotě 99,999% a 25 m 3 /hod kapalného LAR s čistotou 99,995%. Pro skladování kapalných plynů byl instalován zásobník pro kyslík o objemu 250 m 3 a dva 20 m 3 pro dusík a jeden pro argon. Z kyslíkárny byl na vzdálenost 6,5 km zásobován závod ČKD kyslíkovým potrubím.

13 V roce 1991 převzala firma Linde AG Technoplyn a rozjela rozsáhlý investiční program s přenosem vlastního know-how do Technoplynu. Všechny kyslíkárny, které vyráběly kyslík a dusík jen v plynné fázi byly již v roce 1992 zrušeny, jednalo se o kyslíkárny v Brně, Přerově, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Žďáru nad Sázavou. Všechny plnírny byly nejdříve přestavěny na plnění lahví pouze z kapalných plynů za pomocí kryogenních čerpadel a následujících odpařovačů. Všechny plnírny se tak zavážely plyny pouze v kapalném stavu. Tím se zvýšila čistota plynů a zároveň byl vybudován předpoklad na plnění plynů na 20 MPa a později na 30 MPa. Plnírny v Ústí nad Labem a Ostravě byly zrekonstruovány; v Praze, Brně a Přerově byly postaveny nové. Všechny měly plnění lahví v paletách a také plnění svazků lahví. Vedle kyslíku se plnil dusík, argon a argonové směsi. Fotky původních a nových plníren jsou ve (3). Nyní je plnění láhví u Linde Gas soustředěno do čtyř plníren a to v Praze, Ústí n.l., Brně a Ostravě. Další plnírny postavené po roce 1990 provozuje Messer v Ostravě, Air Products v Brně-Slatiňanech, SIAD v Braňanech u Mostu a Riessner Gase ve Zdicích. V Brně byla postavena v roce 1992 nová jednotka Linde na dělení vzduchu s výrobní kapacitou m 3 /hod LOX, m 3 /hod LIN a 80 m 3 /hod LAR. O rok později byl postaven zkapalňovač plynů v Třinci na plyny odebírané od Třineckých železáren o kapacitě m3/hod LIN a 125 m 3 /hod LAR a současně zrušen dělicí aparát v Praze Kyjích. V roce 1999 byl zrekonstruován a přestavěn jeden dělicí aparát Ferox v Třinci a od roku 2001 převzal Linde od Třineckých Železáren kompletní výrobu a jejich zásobování technickými plyny. V roce 2003 byla dokončena výstavba nového aparátu v Kralupech s výrobní kapacitou m 3 /hod LOX a m 3 /hod LIN. Další aparát a to jeden z největších zdrojů kapalných plynů, byl uveden do provozu v roce 2005 ve Vřesové pro Sokolovskou uhelnou, která odebírá plynný kyslík. Výrobní kapacita je m3/hod LOX, m 3 /hod LIN a m 3 /hod LAR. Důležité je velké množství vyráběného argonu, čímž se konečně může uspokojit rostoucí poptávka po argonu a dále získávání vzácné krypton-xenonové frakce, která se odtud odváží na další zpracování do závodu Linde v Leuně v Německu, na výrobu čistého kryptonu a xenonu. Ostatní vzácné plyny se v České republice nevyrábějí a dodávají se ze zahraničí. Helium se dováží v kapalném stavu v přepravních kontejnerech a plní se např. v plnírně zvláštních plynů v pražské plnírně Linde do ocelových láhví. Česká republika se stává pro Linde od roku 2007 centrem dálkového řízení výrobních závodů na dělení vzduchu ve střední a východní Evropě. V roce 2011 bylo z Třince řízeno již 20 výrobních závodů v České republice, Polsku, Maďarsku, Rusku, Rumunsku, Ukrajině, Řecku, Bulharsku a Turecku. V České republice provozuje dělič vzduchu vlastní výroby ještě Air Products v Chemopetrolu Litvínov o kapacitě m 3 /hod LOX, m 3 /hod LIN a 800 m 3 /hod LAR, dále Messer v Nové Huti Ostrava s kapacitou m 3 /hod LOX, m 3 /hod LIN a 400 m 3 /hod LAR a SIAD provozuje v Rajhradicích vlastní aparát o kapacitě m 3 /hod LOX, m 3 /hod LIN a 140 m 3 /hod LAR V devadesátých letech se rozšířily instalace tak zvaných on-site zařízení, která se staví přímo u zákazníků. Většinou jsou to mobilní jednotky dodávané v kontejnerech. Jedná se o dodávky větších množství plynů v plynné fázi, kdy již dodávky kapalných plynů do zásobníků nestačí pokrýt spotřebu. Zařízení patří dodavateli a ten je také zodpovědný za plynulé dodávky a v případě poruch zajišťuje náhradní dodávky kapalného plynu. Jedná se buď o menší kryogenní děličky vzduchu, nebo PSA-zařízení, kde se odděluje kyslík a

14 dusík přes molekulová síta a nebo jsou to membrány které propouštějí jen dusík a odděluje se kyslík. Která z těchto technologie je nejvhodnější rozhoduje množství, profil spotřeby a kvalita dodávaného plynu. Samotné Linde Gas jich v České republice nainstalovalo do roku 2011 u různých zákazníků již celkem 13. Obr. 8.: Kyslíkárna Technoplyn, Brno 80. léta, dvacátého století (3) Obr. 9.: Kyslíkárna Linde Technoplyn, Brno konec dvacátého století (3)

15 Obr. 10.: Plnírna kyslíku Technoplyn, 80. léta, dvacátého století (3) Obr. 11.: Plnírna kyslíku Linde Technoplyn, konec dvacátého století (3)

16 2.4 Vodík H 2 Historie plynu Prvek, který objevil a popsal anglický chemik v roce 1766 byl vodík. Jméno vodík však dostal až od francouzského chemika Antoine Laurent de Lavoisier v roce 1787: hydrogene. Kolem roku 1800 se podařilo německému chemiku Johannu W. Ritterovi získat vodík z elektrolýzy vody. V roce 1898 jako první zkapalnil vodík britský chemik James Dewar. Nejdříve se vyráběl vodík převážně elektrolýzou nyní se získává z 95% v petrochemii převážně parním reformingem. Ve třicátých letech dvacátého století se vyráběla již velká množství vodíku. Vždyť jen havarovaná vzducholoď Zeppelin Hindenburg v roce 1937 obsahovala m3 vodíku. Výroba První zmínka o průmyslové výrobě vodíku se datuje do roku 1910, kdy spustili ve Škodových závodech v Plzni elektrolyzér, který vyráběl 22 m3/hod vodíku. V roce 1928 objednal Spolek pro chemickou a hutní výrobu pro výrobu amoniaku zařízení na elektrolýzu vody systémem Pechana ze Švýcarska od firmy Fabriku d Elektrolyseur Hydrogene, Ženeva o kapacitě 125 m3/hod vodíku. Pro ztužování tuků instalovaly další elektrolyzéry firmy Schicht ve Střekově, Kosmos v Čáslavi a Tukové závody v Nelahozevsi. V letech byla u Mostu vybudována říšská firma Sudetenländische Treibstoffwerke AG Maltheuern bei Brüx ke zpracování hnědého uhlí na pohonné látky. K hydrogenaci hnědouhelných dehtů se vyráběl vodík z vodního plynu. Tato výroba byla koncem války zničena a po roce 1950 provizorně částečně zprovozněna. Vedlejší výrobek při výrobě vodíku byl oxid uhličitý, jehož výroba (viz kap.2.1) je spjatá s výrobou vodíku v Chemopetrolu v Litvínově. V roce 1971 se přešlo na výrobu vodíku zplynováním mazutu. Zde vybudoval v roce 1992 Air Products plnírnu vodíku do trailerů o kapacitě m 3 /hod. Od roku 1974 provozoval Technoplyn v novém závodě v Praze Kyjích na výrobu vodíku elektrolyzér o výkonu ca. 70 m 3 /hod vodíku o čistotě 99,95%. Po převzetí firmou Linde byl tento provoz v roce 1994 zastaven. Koncem roku 2005 zprovoznil Linde moderní zařízení na plnění vodíku do trailerů v prostorách BorsodChem MCHZ Ostrava. Vodík se zde vyrábí metodou dampfreformingu. Line má zde k dispozici plnicí výkon m3/hod. Tento zdroj společně s Litvínovem jsou jediné v České republice. Zkapalněný vodík se v České republice nevyrábí, ale lze ho dovézt např. z Německa. Aktuálně se Linde angažuje ve výstavbě vodíkových čerpacích stanic a dodávkách vodíku pro zkušební provoz autobusů poháněných palivovými články. První Linde vodíková čerpací stanice byla zprovozněna v Neratovicích v roce 2009.

17 2.5 Medicinální, potravinářské a speciální plyny Medicinální plyny Historie plynů Medicinální plyny (4) jsou speciálně pro medicinální použití vyráběné plyny. Platí jako léčivé přípravky nebo léčiva a musí se dle toho s nimi podle daných předpisů zacházet a také vyrábět. Patří sem kyslík (O 2 ), medicinální vzduch, oxid uhličitý (CO 2 ), rajský plyn oxid dusný (N 2 O), helium (He), xenon (Xe), dusík (N 2 ) a některé směsi jako O 2 +CO 2 a nebo O 2 +N 2 O. Medicinální plyny se plní do speciálních lahví, a proto nelze pro medicinální potřebu používat standardní technické plyny. Některé medicinální plyny jsou dýchací plyny. Zvláštní druh dýchacích plynů jsou plyny pro dýchací přístroje např. pro hasiče anebo potápění. Jedná se o směsi plynů O 2, N 2, He, Ne, H 2. Oxid dusný objevil anglický chemik Joseph Priestley v roce 1772, který ho vyrobil termickým rozkladem dusičnanu amonného tedy podobně, jak se vyrábí průmyslově dodnes. Medicinální vlastnosti oxidu dusného objevil až chemik Humphry Davy v roce 1799 při vlastní aplikaci a pořádáním tzv. rajských večírků. Jako první dal tomuto plynu název rajský plyn, kdy zjistil jeho narkotizační a anestetické účinky. Jako anestetikum byl použit poprvé až v roce 1844 při extrakci zubu. Výroba První výroba v České republice byla zahájena v Moravských chemických závodech v Ostravě, kde od roku 1931 byl jako vedlejší produkt při výrobě dusíkatých hnojiv k dispozici dusičnan amonný. Průmyslová výroba rajského plynu najela až v roce V roce 1980 byla tato výroba nahrazena novou jednotkou. V roce 2004 byla změněna technologie, jako výchozí suroviny se používá čpavek a kyselina dusičná. V roce 2009 převzala výrobu rajského plynu společnost Messer Technogas která provozuje výrobu podle nejnovější legislativy a je jediným zdrojem v České republice. Vyrobený rajský plyn se rozváží v kapalném stavu v autocisternách. Historie výroby a plnění kyslíku, oxidu uhličitého a dusíku je totožná se standardními technickými plyny. Lahve pro medicinální plyny se začaly již v brzké době rozlišovat, ale plnění probíhalo ve stejných plnírnách na stejných přípojkách. Nová s Evropskou unií harmonizovaná legislativa vyžaduje oddělené plnění medicinálních plynů. Za tímto účelem uvedlo Linde v roce 2008 do provozu novou speciální plnírnu medicinálních plynů, která odpovídá nejpřísnějším předpisům a lze zde plnit plyny, které jsou zaregistrovány jako léčiva.

18 Potravinářské plyny V potravinářství se používají plyny již od jejich rozšíření a průmyslové výroby. Oxid uhličitý se začal používat na výrobu sodovky již na konci devatenáctého století. Vodík se uplatňuje pro ztužování tuků již od třicátých let, dusík pro inertizaci, rajský plyn na výrobu šlehačky. Na přelomu tisíciletí byly potravinářské plyny vyčleněny ze skupiny technických plynů jako samostatná skupina se zvýšenými nároky na čistotu, značeni a sledovatelnost (5). Zcela zásadní změnu pohledu na potraviny přineslo nařízeni EU č. 178/2002 platné ve všech státech unie, které definuje jako potraviny jakékoliv látky, které jsou úmyslně přidávaný do potravin během jejich výroby, baleni, transportu a následného zpracovaní. Významným faktorem je sledovatelnost potravin a všech látek, které jsou určeny k přidání do potravin ve všech fázích výroby, zpracovaní a distribuce. Sledovatelnost musí zaručit identifikaci rizikových nebo vadných látek za účelem zajištěni zpětné vazby k dodavatelům a odběratelům vedoucí k ochraně spotřebitele. Použití technických plynů při výrobě potravin lze rozdělit do tří skupin: - přídatné látky látky, které jsou použity při výrobu nebo jsou v kontaktu při zpracováni, baleni, manipulaci a dopravě (baleni v ochranných atmosférách); - procesní a technologické látky, které ovlivňují výsledné vlastnosti potravin (použiti kapalného dusíku pro šokové mraženi a chlazeni nebo chlazeni masa při mleti); - součástí potravin jsou látky, které se použitím stanou součástí finální potraviny (oxid uhličitý v nápojích). Název plynu včetně čísla E a sdělení Pro potravinářské účely nebo fráze podobného významu označuji skutečnost, že se jedná o plyny určené pro potravinářství. Nezbytné je uvést číslo šarže a datum exspirace. Nejdůležitější potravinářské plyny jsou: Oxid uhličitý CO 2 - E290 Dusík - N 2 - E941 Kyslík - O 2 - E948 Argon - Ar - E938 Helium - He - E939 Oxid dusný - N 2 O - E942 Vodík - H 2 - E949. Zatím je možné plnit potravinářské plyny ve standardních plnírnách, nutné je však mít zaveden takový logistický systém a označení jednotlivých láhví tak aby se mohly jednoznačně dohledat všechny naplněné láhve z jedné plnicí šarže. Toto jsou požadavky, které lze klást teprve v dnešní době, kdy jsou všechny láhve ve výrobě a u zákazníků evidovány s aktuálním stavem v počítači. Speciální plyny Historie plynů Ke speciálním plynům se řadí zvlášť čisté plyny, dále vzácné plyny jako neon Ne, helium He, krypton Kr a xenon Xe a konečně mnoho různých plynů které jsme zatím neuvedli.

19 Sem patří i velice známé plyny jako je chlor Cl, chlorovodík HCl, čpavek (amoniak) NH 3, sirovodík H 2 S, oxid dusnatý NO a dále uhlovodíky jako mehtan - CH 4, ethan C 2 H 6, propan C 3 H 8, butan C 4 H 10 a jiné plyny které nejsou tak rozšířené. Ty nejznámější se vyrábějí v chemických provozech i v České republice, ale většina z těch málo rozšířených se dováží. Určitá skupina speciálních plynů, které se používají pro polovodiče se často shrnují do jedné skupiny jako plyny pro elektroniku a nakonec ještě do skupiny speciálních plynů se řadí plynné směsi z těchto a dalších plynů které se často využívají pro měření a kalibraci přístrojů. V roce 1898 objevil William Ramsay ještě při dalším zkoumání separovaného argonu tři další elementy a to vzácné plyny neon Ne, krypton Kr a xenon Xe. Argon a ostatní plyny se získávají jako vedlejší produkty v aparátech pro dělení vzduchu rozšířením o dodatečnou rektifikaci. Standardní aparáty na dělení vzduchu mají dnes i dodatečnou argonovou kolonu. Zkoumáním spektra sluneční korony při zatmění slunce v roce 1868 zjistil francouzský astronom Jules Janssen neznámý prvek, který pojmenoval helium. Zase to byl William Ramsay, který jako první v roce 1895 isoloval helium na zemi. V jednom ze zdrojů zemního plynu v Kansasu (USA) zjistili v roce 1905 američtí chemici Hamilton Cady a David McFarland že obsahuje 12% helia a objevili, že se dá helium získávat ze zemního plynu. Největší dodavatelé helia je Rusko a Alžírsko. Jako první získal Carl Wilhelm Scheele v roce 1774 novou látku, kterou však až v roce 1808 rozeznal Humphry Davy jako nový prvek. Který nazval podle řeckého výrazu pro světle zelenou chloros chlor. V počátcích se získával chlor chemickou reakcí kyseliny solné s oxidem manganičitým (burel). Od konce devatenáctého století se vyrábí chlor elektrolyticky, a to jako základní chemická látka ve velkých množstvích. Chlor se využívá m.j. k bělení a desinfekci. Další plyny jako čpavek, chlorovodík a sirovodík byly známy již alchymistům, jejich popis a prokázání provedli většinou také chemici mezi roky 1774 Carl Wilhelm Scheele a 1810 Humphry Davy. Výroba Zvlášť čisté plyny jsou to již uvedené plyny jako Ar, He, O2, N2, H2 ale o extrémní čistotě 99,9999 až 99,99999%. Jsou to tzv. nulovací plyny, které slouží k nastavení nulového bodu u plynových analyzátorů. Vzácné plyny jako krypton a xenon jsou momentálně maximálně o čistotě do 99,998% a neon do 99,999%. Všechny tyto plyny se do České republiky dovážejí. V Praze Kyjích uvedl Linde v roce 1996 do provozu jedinou plnírnu zvláštních plynů v České republice, kde se dají plnit exaktní směsi různých plynů za pomoci velice citlivých vah. V přidružené laboratoři se vystavují certifikáty naměřených hodnot vyžadovaných příměsí v naplněných lahvích, které se mohou pohybovat v ppm hodnotách, což znamená v miliontinách objemu. Tato laboratoř získala v roce 2002 jako jediná v České republice osvědčení o akreditaci. Výroba speciálních plynů je v České republice ještě velice mladý obor a dá se říci, že se zde začal rozvíjet teprve v devadesátých letech dvacátého století.

20 3. Logistika plynů Přeprava plynů, jejich skladování a dodání do místa spotřeby je náročný logistický úkol. Způsob dodání plynu závisí na vzdálenosti a potřebném množství. Na kratší vzdálenosti ve velkém objemu lze přepravovat plyn potrubím. Na větší vzdálenosti se používají nádoby. Pokud se plyn přepravuje v plynném skupenství používají se tlakové láhve, svazky lahví nebo trajlery či bateriové vozy. Pro přepravu kapalných plynů se používají kryogenní silniční nebo železniční cisterny, na větší vzdálenosti se uplatňují i speciální kryogenní kontejnery a pro menší množství kapalných plynů, řádově v litrech, se používají termosky a Dewarovy nádoby. Tlakové lahve Již od začátku výroby oxidu uhličitého v roce 1890 se používaly ocelové láhve na plnění zkapalněného CO 2 nejdříve do lahví o obsahu 10 litrů. V těchto lahvích bylo až 20 kg CO 2. Ostatní technické plyny se začaly plnit v plynném stavu také do ocelových lahví nejdříve na tlak 12 MPa, později na 15 MPa. Nejpoužívanější objem lahví bylo 40 l, takže při tlaku 12 MPa byly láhve naplněny 5 m3 kyslíku a později při 15 MPa se náplň zvýšila na 6 m 3. V Čechách se vyráběly tlakové ocelové lahve ve Vítkovicích již od roku V roce 1927 se zde vyrábělo z bezešvých trubek 300 lahví měsíčně na provozní tlak MPa o vodním objemu 1 50 litrů. Teprve koncem osmdesátých let se začaly vyrábět a prosazovat lahve na provozní tlak 20 MPa o objemu 50 l. Většina plynů se nyní plní do těchto lahví, které obsahují 10 m 3 plynu. Koncem minulého století se objevily na trhu již lahve na provozní tlak 30 MPa. Zatím se ve větší míře tyto lahve prosadily převážně pro výrobu svazků z dvanácti lahví o objemu 50 l, které obsahují celkem po naplnění 180 m 3 plynu. Svazky ocelových lahví jsou pevná propojení lahví. Lahve na tlak 30 MPa vyrábí Vítkovice Cylinders standardně již od roku Pro speciální plyny s důrazem na čistotu a nebezpečí koroze se používají i hliníkové tlakové lahve. V posledních letech se ve spojení s vodíkovým pohonem aut hovoří o kompozitních lahvích, které mají pouzdro z hliníkové slitiny a vrstvu uhlíkových nebo skelných vláken uložených do epoxidové pryskyřice. Takovéto kompozitní lahve by měly mít provozní tlak 70 MPa. Pro plnění acetylenu je potřeba ocelové lahve předem naplnit určitou pórovitou hmotou, která se nejdříve nasákne acetonem, ve kterém se pak pozvolna pod tlakem rozpouští plněný acetylén (cca. 8 hodin). Při spotřebě se acetylen zpětně zase z acetonu uvolňuje. Původně se používala sypaná hmota, která se skládala z pórovité křemeliny a dřevěného uhlí a lahve o objemu 40 litrů se plnily nejdříve tlakem 1,5 MPa. Náplň láhví byla kolem 4 kg ve 40 l lahvi. S plněním do lahví v České republice se začalo v roce O deset let později se plnicí tlak zvýšil na 1,8 MPa a koncem třicátých let na 2,5 MPa. V té době se již používala monolitická porézní hmota AGA vyvinutá Švédem Dalenem, jako náplň acetylenových lahví. Takto preparované lahve byly plněny až na 6 kg acetylénu. Lahve pro acetylen se preparovaly po válce v Ústí n.l. Předlicích, v roce 1980 zde vystavěl Technoplyn výrobnu nové lité hmoty NL, která odpovídala hmotě AGA. V devadesátých letech však tato hmota byla kritizována a odmítnuta, protože obsahovala jako všechny ostatní hmoty azbestová vlákna. Proto byla v roce 1996 v Ústí nad Labem zprovozněna

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Hana

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE. Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE. Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

PARAMO Pardubice. Studijní materiál k předmětu Chemická exkurze C6950 Brno 2011

PARAMO Pardubice. Studijní materiál k předmětu Chemická exkurze C6950 Brno 2011 Studijní materiál k předmětu Chemická exkurze C6950 Brno 2011 PARAMO Pardubice Vypracoval: Mgr. Radek Matuška Úpravy: Mgr. Zuzana Garguláková, doc. Ing. Vladimír Šindelář, Ph.D. Obecné informace PARAMO,

Více

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: úvod a historie

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: úvod a historie Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: úvod a historie Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1241_úvod_a_historie_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

Základní odborná příprava členů jednotek sborů dobrovolných hasičů

Základní odborná příprava členů jednotek sborů dobrovolných hasičů Základní odborná příprava členů jednotek sborů dobrovolných hasičů Základní odborná příprava členů jednotek sborů dobrovolných hasičů Nebezpečné látky doplňující materiály Hodina: 20. Značení tlakových

Více

Úvod. Technologie způsob zpracování materiálu na určitý výrobek. technologie mechanická -změna tvaru materiálu. Uplatnění chemických procesů

Úvod. Technologie způsob zpracování materiálu na určitý výrobek. technologie mechanická -změna tvaru materiálu. Uplatnění chemických procesů Technologie způsob zpracování materiálu na určitý výrobek technologie mechanická -změna tvaru materiálu technologie chemická -změna chemického složení materiálu Uplatnění chemických procesů chemický průmysl

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Mgr.

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

VY_32_INOVACE_OV-3I-01-UVOD_VZNIK_HISTORIE_VYVOJ. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_OV-3I-01-UVOD_VZNIK_HISTORIE_VYVOJ. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OV-3I-01-UVOD_VZNIK_HISTORIE_VYVOJ Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Nešvara Pavel, Krajč Silvestr

Více

CHEMICKÝ PRŮMYSL V ČR

CHEMICKÝ PRŮMYSL V ČR CHEMICKÝ PRŮMYSL V ČR Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 4. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s oblastmi

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

MINIMÁLNÍ SPECIFIKACE PRO POUŽITÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PLYNŮ

MINIMÁLNÍ SPECIFIKACE PRO POUŽITÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PLYNŮ IGC DOC 16/11 MINIMÁLNÍ SPIFIKACE PRO POUŽITÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PLYNŮ IGC Doc16/11/CZ Revize dokumentu Doc 16/06 Odborný překlad proveden pracovní skupinou PS-4 ČATP EUROPEAN INDUSTRIAL GASES ASSOCIATION

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ZEMNÍ PLYN Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se

Více

ČESKÁ NORMA MDT 628.314:662.76 Červen 1994 ČSN 75 6415 PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD. Gas Handling of Sewage Treatment Plants

ČESKÁ NORMA MDT 628.314:662.76 Červen 1994 ČSN 75 6415 PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD. Gas Handling of Sewage Treatment Plants ČESKÁ NORMA MDT 628.314:662.76 Červen 1994 PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ČSN 75 6415 ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD Gas Handling of Sewage Treatment Plants Exploitation de gaz des stations d'épuration des eaux résiduaires

Více

Vodík jako alternativní ekologické palivo. palivové články a vodíkové hospodářství

Vodík jako alternativní ekologické palivo. palivové články a vodíkové hospodářství Vodík jako alternativní ekologické palivo palivové články a vodíkové hospodářství Charakteristika vodíku vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru na Zemi je třetím nejrozšířenějším prvkem po kyslíku

Více

Zavádění dopravy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Ing. Václav Chrz, CSc Chart Ferox, Děčín,

Zavádění dopravy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Ing. Václav Chrz, CSc Chart Ferox, Děčín, 2. mezinárodní konference Trendy Evropské Dopravy Praha,6. 6. 2013 Zavádění dopravy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Ing. Václav Chrz, CSc Chart Ferox, Děčín, www.chartindustries.com IGU, Mezinárodní Plynárenská

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013. Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu

AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013. Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013 Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu Dreyer & Bosse Kraftwerke GmbH, Streßelfeld 1, 29475

Více

CNG zemní plyn. Alternativní palivo v dopravě

CNG zemní plyn. Alternativní palivo v dopravě CNG zemní plyn Alternativní palivo v dopravě CNG (compressed natural gas) stlačený zemní plyn Hlavní výhody zemního plynu CNG levný Ekonomické efekty jsou nejvíce patrné u vozidel s vyšším počtem ujetých

Více

ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s.

ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. Bilance vodíku v ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. APROCHEM 2010 Kouty nad Desnou 19 21.4.2010 Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA www.ceskarafinerska.cz 1 Obsah Úvod do problému Zdroje vodíku pro rafinérie Využití vodíku

Více

K nejvýznamějším nekovům patří: kyslík dusík vodík uhlík síra

K nejvýznamějším nekovům patří: kyslík dusík vodík uhlík síra K nejvýznamějším nekovům patří: kyslík dusík vodík uhlík síra Kyslík Je složkou vzduchu Umožňuje dýchání živočichů V malém množství je také rozpuštěn ve vodě, což umožňuje život vodních živočichů Je nezbytnou

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

ZAJIŠŤOVÁNÍ DODÁVEK ROPY PRO STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU

ZAJIŠŤOVÁNÍ DODÁVEK ROPY PRO STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU ZAJIŠŤOVÁNÍ DODÁVEK ROPY PRO STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU (ROLE SPOLEČNOSTI MERO ČR, A.S. V OBLASTI ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY) Dr. Libor LUKÁŠEK, Ph.D. člen představenstva MERO ČR, a.s. ředitel

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

ODORIZACE CO 2 PRO POUŽITÍ JAKO HASIVO

ODORIZACE CO 2 PRO POUŽITÍ JAKO HASIVO ODORIZACE CO 2 PRO POUŽITÍ JAKO HASIVO IGC Doc 105/03/E Český překlad proveden pracovní skupinou PS-4 EUROPEAN INDUSTRIAL GASES ASSOCIATION (EVROPSKÁ ASOCIACE PRŮMYSLOVÝCH PLYNŮ) AVENUE DES ARTS 3-5 B

Více

Zemní plyn v dopravě. Ing. Markéta Schauhuberová, Česká plynárenská unie. 15.9.2011, Den s fleetem

Zemní plyn v dopravě. Ing. Markéta Schauhuberová, Česká plynárenská unie. 15.9.2011, Den s fleetem Zemní plyn v dopravě Ing. Markéta Schauhuberová, Česká plynárenská unie 15.9.2011, Den s fleetem Česká plynárenská unie POSLÁNÍ: Soustavné zlepšování podmínek pro podnikání v plynárenském oboru v České

Více

CNG a LNG pro čistý provoz těžkých vozidel

CNG a LNG pro čistý provoz těžkých vozidel 10. České dopravní fórum, Praha, 31.10.2013, Ministerstvo dopravy ČR CNG a LNG pro čistý provoz těžkých vozidel Ing. Václav Chrz, CSc předseda výboru pro LNG ČPS Chart Ferox, a.s., Děčín Úvodem stručně

Více

BEKOKAT NEJKVALITNĚJŠÍ STLAČENÝ VZDUCH BEZ OLEJE

BEKOKAT NEJKVALITNĚJŠÍ STLAČENÝ VZDUCH BEZ OLEJE NEJKVALITNĚJŠÍ STLAČENÝ VZDUCH BEZ OLEJE BEKOKAT OPTIMÁLNÍ PRO NÁROČNÉ SPECIFIKACE Pro vysoce citlivá použití má konvenční úprava stlačeného vzduchu technické a ekonomické hranice. Jsou vyžadovány nové

Více

PALIVA. Bc. Petra Váňová 2014

PALIVA. Bc. Petra Váňová 2014 PALIVA Bc. Petra Váňová 2014 Znáte odpověď? Která průmyslová paliva znáte? koks benzín líh svítiplyn nafta Znáte odpověď? Jaké jsou výhody plynných paliv oproti pevným? snadný transport nízká teplota vzplanutí

Více

ZDROJE UHLOVODÍKŮ. a) Ropa je hnědočerná s hustotou než voda. b) Je to směs, především. Ropa však obsahuje také sloučeniny dusíku, kyslíku a síry.

ZDROJE UHLOVODÍKŮ. a) Ropa je hnědočerná s hustotou než voda. b) Je to směs, především. Ropa však obsahuje také sloučeniny dusíku, kyslíku a síry. VY_52_INOVACE_03_08_CH_KA 1. ROPA ZDROJE UHLOVODÍKŮ Doplň do textu chybějící pojmy: a) Ropa je hnědočerná s hustotou než voda. b) Je to směs, především. Ropa však obsahuje také sloučeniny dusíku, kyslíku

Více

ODBĚRY TECHNICKÝCH PLYNŮ Z PÁTEŘNÍCH ROZVODŮ NA MOSTECH

ODBĚRY TECHNICKÝCH PLYNŮ Z PÁTEŘNÍCH ROZVODŮ NA MOSTECH UNIPETROL RPA, s.r.o. Strana 1/9 ODBĚRY TECHNICKÝCH PLYNŮ Z PÁTEŘNÍCH ROZVODŮ NA MOSTECH Schválil: Jednatel UNIPETROL RPA, s.r.o. Platnost od: 22.11.2007 Správce dokumentu: Zpracovatel: UNIPETROL SERVICES,

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

Požadavky na aplikace plynů pro potravinářství

Požadavky na aplikace plynů pro potravinářství Česká asociace technických plynů Požadavky na aplikace plynů pro potravinářství ČATP 1/04/PS-4 Převzatý materiál EIGA IGC Doc 126/04/E Česká asociace technických plynů (ČATP) Člen European Industrial Gases

Více

Tradiční průmysl je tradiční pouze názvem

Tradiční průmysl je tradiční pouze názvem Tradiční průmysl je tradiční pouze názvem 19. 6. 2014, GONG, Ostrava The ArcelorMittal Orbit Budoucnost průmyslu a ArcelorMittal v kraji Tradiční Železo se v Pobeskydí vyrábí již od 17. století Další rozvoj

Více

Strojírenství a doprava. CNG v dopravě

Strojírenství a doprava. CNG v dopravě Strojírenství a doprava CNG v dopravě CNG jako palivo v dopravě Ekologické palivo (výrazné omezení vypouštěných zplodin přispívá k ochraně ovzduší) CNG vozidla neprodukují prachové částice, výrazně nižší

Více

Základní údaje o společnosti

Základní údaje o společnosti Základní údaje o společnosti Název společnosti: Sídlo: Datum vzniku: Základní kapitál: IČO: Počet pracovníků: PROFIMONT, komanditní společnost Vážní 531 500 03 Hradec Králové 30. října 1990 Kč 31 046 tis.

Více

Průmyslově vyráběná paliva

Průmyslově vyráběná paliva Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Učivo OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČNÍKU. REDOXNÍ REAKCE - oxidace a redukce - výroba železa a oceli - koroze - galvanický článek - elektrolýza

Učivo OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČNÍKU. REDOXNÍ REAKCE - oxidace a redukce - výroba železa a oceli - koroze - galvanický článek - elektrolýza OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČNÍKU - vysvětlí pojmy oxidace a redukce - určí, které ze známých reakcí patří mezi redoxní reakce - popíše princip výroby surového železa a oceli, zhodnotí jejich význam pro národní hospodářství

Více

Velikost balení. Produktové číslo N 2. C n H m 1 Láhev L50 200 bar 9,6 34153 Svazek V12 200 bar 115,2 34273

Velikost balení. Produktové číslo N 2. C n H m 1 Láhev L50 200 bar 9,6 34153 Svazek V12 200 bar 115,2 34273 LASAL 1, asistenční plyn pro laserově řezání Řádný přepravní Dusík, stlačený UN Nr 1066 Klasifikační kód1 A Bezpečnostní list N ALCZ-2001 Molekulová hmotnost... 28 g/mol Relativní hustota,plyn..0.97(vzduch=1)

Více

Otázka: Vodík. Předmět: Chemie. Přidal(a): Anonym. Základní charakteristika

Otázka: Vodík. Předmět: Chemie. Přidal(a): Anonym. Základní charakteristika Otázka: Vodík Předmět: Chemie Přidal(a): Anonym Základní charakteristika Mezinárodní název: hydrogenium První člen periodické soustavy prvků Tvoří základ veškeré živé hmoty Izotopy vodíku Lehký vodík (protium)

Více

Město Příbram rekonstrukce kulturního domu

Město Příbram rekonstrukce kulturního domu VYBRANÉ REFERENCE Město Slaný Kompletní rekonstrukce šesti městských kotelen, dodávka předávacích stanic, hlavních technologických prvků pro ostatní tepelné zdroje, realizace teplovodních předizolovaného

Více

Acetylen. Tlakové láhve s acetylenem. Toxicita acetylenu

Acetylen. Tlakové láhve s acetylenem. Toxicita acetylenu Acetylen Acetylen je triviální název pro nejjednodušší alkyn ethyn (dříve psáno ethin). Acetylen je za normálního tlaku a teploty bezbarvý plyn. Jeho teplota varu je -80,8 C. Čistý acetylen je bez zápachu,

Více

Zemní plyn v dopravě. Ing. Oldřich Petržilka prezident, Česká plynárenská unie. 8.6.2010, Autotec, Brno

Zemní plyn v dopravě. Ing. Oldřich Petržilka prezident, Česká plynárenská unie. 8.6.2010, Autotec, Brno Zemní plyn v dopravě Ing. Oldřich Petržilka prezident, Česká plynárenská unie 8.6.2010, Autotec, Brno Česká plynárenská unie POSLÁNÍ: Soustavné zlepšování podmínek pro podnikání v plynárenském oboru v

Více

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE...

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... ...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... 20 let ve vývoji společnosti STOMIX PŘED ZALOŽENÍM Ing. Milan Ševčík - STOMIX 6.5.1993 založení společnosti NA TRH UVEDEN VLASTNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉM Výrobna i sklad

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_ INOVACE_E.3.13 Integrovaná střední

Více

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 11.10.2012

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 11.10.2012 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZMAJA_VYTAPENI_11 Název materiálu: Paliva, spalování paliv Tematická oblast: Vytápění 1. ročník Instalatér Anotace: Prezentace uvádí a popisuje význam, druhy a použití

Více

Ch - Hydroxidy VARIACE

Ch - Hydroxidy VARIACE Ch - Hydroxidy Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen,

Více

Recyklace je ekologická a ekonomická. Recyklace šetří zdroje surovin

Recyklace je ekologická a ekonomická. Recyklace šetří zdroje surovin Sklo zůstává sklem Recyklace je ekologická a ekonomická Zákazníci dávají dnes přednost výrobkům šetrným k životnímu prostředí. Sklo jednoznačně překonává ostatní obalové materiály, protože se vynikajícím

Více

Zpráva o činnosti České asociace technických plynů za rok 2006

Zpráva o činnosti České asociace technických plynů za rok 2006 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2006 Zpráva o činnosti České asociace technických plynů za rok 2006 V roce 2006 ČATP sdružovala: do srpna 2006 16 řádných členů od září 2006 15 řádných členů Zařazení členských firem: Členské

Více

Tradice. Motory TEDOM

Tradice. Motory TEDOM motory Tradice Historie výroby motorů TEDOM navazuje na bohatou tradici výroby automobilů v Libereckém kraji, která se datuje již od roku 1906. V roce 1953 pak byla založena společnost LIAZ - Liberecké

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

OBSAH. ZVU Engineering a.s., člen skupiny ZVU, APARÁTY KOKSOCHEMIE strana 2

OBSAH. ZVU Engineering a.s., člen skupiny ZVU, APARÁTY KOKSOCHEMIE strana 2 APARÁTY KOKSOCHEMIE OBSAH 1 ÚVOD...3 2 KONCEPCE APARÁTŮ...4 2.1 Primární chladič surového plynu... 4 2.2 Koncový chladič koksárenského plynu... 5 2.3 Hrubý odlučovač dehtových kalů... 5 2.4 Rozdělovače

Více

Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS

Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS TVIP 2015, 18. 20. 3. 2015, HUSTOPEČE - HOTEL CENTRO Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS Ing. Libor Baraňák, Ostravská LTS a.s. libor.baranak@ovalts.cz Abstrakt The paper describes

Více

Vodík, kyslík - prezentace

Vodík, kyslík - prezentace Vodík, kyslík - prezentace VY_52_Inovace_226 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Dané děje

Více

Přírodopis 9. GEOLOGIE Usazené horniny organogenní

Přírodopis 9. GEOLOGIE Usazené horniny organogenní Přírodopis 9 19. hodina GEOLOGIE Usazené horniny organogenní Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Organogenní usazené horniny Vznikají usazováním odumřelých těl rostlin, živočichů, jejich schránek

Více

Základní údaje o čistírně odpadních vod

Základní údaje o čistírně odpadních vod Lanškroun Základní údaje o čistírně odpadních vod V případě čistírny odpadních vod Lanškroun se jedná o mechanicko-biologickou čistírnu s mezofilní anaerobní stabilizací kalu s nitrifikací, s biologickým

Více

Nákup strojního vybavení dílenské víceúčelové haly

Nákup strojního vybavení dílenské víceúčelové haly Technické podmínky Veřejné zakázky Nákup strojního vybavení dílenské víceúčelové haly Obecné technické podmínky platné pro celou dodávku Kvalitní a spolehlivé stroje. Součástí dodávky budou všechny komponenty

Více

Velkoobchod nápoji. AGROHOBBY s.r.o.

Velkoobchod nápoji. AGROHOBBY s.r.o. Velkoobchod nápoji AGROHOBBY s.r.o. Šafaříkova 2650, 276 01 Mělník, IČ: 25609840, DIČ: CZ25609840, Registrovaný distributor lihu - reg. č.: BDL0001 Tel.: +420 315 624 811, Mobil: +420 731 472 368, E-mail:

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.100; 71.040.10 2002 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích Říjen ČSN 01 8003 Safety code for working in chemical laboratories Principes pour un travail de sécurité

Více

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu Návrh cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ke dni 26. října 2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a

Více

KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014

KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014 KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014 Tento článek se zabývá možnostmi, jak pro školní experimenty s plyny získat něco jiného než vzduch. V dalším budu předpokládat, že nemáte kamarády ve výzkumném

Více

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČEZ DISTRIBUCE SKUPINA ČEZ DRUH DOKUMENTU METODIKA ČÍSLO DOKUMENTU ME 13/06 NÁZEV PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVNÍ ZPRACOVATEL odbor Strategický rozvoj vedoucí odboru 12120000 / Ing. Milan Špatenka

Více

P R O F I L S P O L E Č N O S T I

P R O F I L S P O L E Č N O S T I P ROFIL SPOLEČNOSTI Akciová společnost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáře pana Vladimíra Minaříka a dne 8.12.2003 zapsána do Obchodního rejstříku,

Více

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Potenciál SEKCE C Zpracovatelský průmysl 19 10 Výroba potravinářských výrobků 20 13 Výroba textilií 2 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových,

Více

UNIPETROL Podpis smlouvy o výstavbě PE3 se společností Technip

UNIPETROL Podpis smlouvy o výstavbě PE3 se společností Technip UNIPETROL Podpis smlouvy o výstavbě PE3 se společností Technip Praha 10. září 2015 Klíčové parametry projektu PE3 Unipetrol reaguje na světový trend rostoucí poptávky po vysokohustotním polyetylénu (HDPE).

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného

Více

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2011 ze dne 23. listopadu 2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla

Více

Zpráva o obchodní činnosti za rok 2013

Zpráva o obchodní činnosti za rok 2013 PROFIL SPOLEČNOSTI Akciová společnost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáře pana Vladimíra Minaříka a dne 8.12.2003 zapsána do Obchodního rejstříku,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.6 Svářečská a karosářská odbornost Kapitola

Více

Využití kyslíku při výrobě cementu a vápna

Využití kyslíku při výrobě cementu a vápna Využití kyslíku při výrobě cementu a vápna Ing. Petr Tlamicha, Air Products s.r.o. Úvod Využitím alternativních paliv v rotačních pecích při výrobě cementu a vápna lze snížit výrobní náklady často ovšem

Více

VLIVY VÝROBY OXIDU UHLIČITÉHO A SUCHÉHO LEDU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VLIVY VÝROBY OXIDU UHLIČITÉHO A SUCHÉHO LEDU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VLIVY VÝROBY OXIDU UHLIČITÉHO A SUCHÉHO LEDU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ IGC Doc 111/03/E Český překlad proveden pracovní skupinou PS-4 ČATP EUROPEAN INDUSTRIAL GASES ASSOCIATION (EVROPSKÁ ASOCIACE PRŮMYSLOVÝCH

Více

ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE

ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Projekt: ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky AIR LIQUIDE

Více

Elektrochemické články v elektrické trakci železniční (Rail Electromobility)

Elektrochemické články v elektrické trakci železniční (Rail Electromobility) Elektrochemické články v elektrické trakci železniční (Rail Electromobility) J. Opava Ústav ekonomiky a managementu dopravy a telekomunikací Fakulta dopravní ČVUT Praha J. Opava Ústav ekonomiky a a managementu

Více

rostlin a přesliček metrové sloje potřeba až třicetimetrová vrstva rašelin a přesliček vázaný uhlík, vodík, dusík a síru.

rostlin a přesliček metrové sloje potřeba až třicetimetrová vrstva rašelin a přesliček vázaný uhlík, vodík, dusík a síru. VZNIK UHLÍ Uhlí vzniklo z pravěkých rostlin a přesliček v údolích, deltách řek a jiných nízko položených územích. Po odumření těchto rostlin klesaly až na dno bažin a za nepřístupu vzduchu jim nebylo umožněno

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

LUKOIL POSKYTUJÍ MOBILITU MILIO- NŮM LIDÍ NA CELÉM SVĚTĚ A DENNĚ SE SPOLEHLIVĚ OSVĚDČUJÍ VE VŠECH OBLASTECH SVÉHO POUŽITÍ.

LUKOIL POSKYTUJÍ MOBILITU MILIO- NŮM LIDÍ NA CELÉM SVĚTĚ A DENNĚ SE SPOLEHLIVĚ OSVĚDČUJÍ VE VŠECH OBLASTECH SVÉHO POUŽITÍ. LUKOIL LUBRICANTS MAZIVA LUKOIL POSKYTUJÍ MOBILITU MILIO- NŮM LIDÍ NA CELÉM SVĚTĚ A DENNĚ SE SPOLEHLIVĚ OSVĚDČUJÍ VE VŠECH OBLASTECH SVÉHO POUŽITÍ. Pravidelné laboratorní kontroly a kompetentní vývojové

Více

21/1979 Sb. VYHLÁŠKA. 1 Rozsah platnosti

21/1979 Sb. VYHLÁŠKA. 1 Rozsah platnosti 21/1979 Sb. VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 22. ledna 1979, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

Více

Zveme vás k návštěvě naší internetové stránky www.guenther.eu

Zveme vás k návštěvě naší internetové stránky www.guenther.eu Snímače teploty pro použití v prostorách ohrožených výbuchem podle nařízení ATEX č. 94/9/ES 45 let vášně a precize Ode dne vzniku firmy v roce 1968, název firmy Günther zůstává symbolem moderních a přelomových

Více

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. /2011 ze dne listopadu 2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a

Více

Rafinérie Kralupy od hydroskimmingu k. Ing. Ivan Souček. generáln. (s podporou Hugo Kittela a Pavla Ballka)

Rafinérie Kralupy od hydroskimmingu k. Ing. Ivan Souček. generáln. (s podporou Hugo Kittela a Pavla Ballka) Rafinérie Kralupy od hydroskimmingu k hlubokému zpracování ropy Ing. Ivan Souček generáln lní ředitel (s podporou Hugo Kittela a Pavla Ballka) Česká rafinérsk rská a.s., Wichterleho 809, 278 52 Kralupy

Více

OBSAH. ZVU Engineering a.s., člen skupiny ZVU, UTILIZAČNÍ KOTLE strana 2

OBSAH. ZVU Engineering a.s., člen skupiny ZVU, UTILIZAČNÍ KOTLE strana 2 UTILIZAČNÍ KOTLE OBSAH 1 ÚVOD...3 2 KONCEPCE UTILIZAČNÍCH KOTLŮ...4 2.1 Komplexní řešení... 4 2.2 Druh tepelné výměny... 4 2.3 Utilizační jednotky a jejich využití... 5 2.4 Konstrukční materiály, normy...

Více

Využití CNG pro vysokozdvižné vozíky Mgr. Martin Řehák

Využití CNG pro vysokozdvižné vozíky Mgr. Martin Řehák Využití CNG pro vysokozdvižné vozíky Mgr. Martin Řehák Linde Material Handling ČR Produktový trenér CNG obecně CNG = Compressed Natural Gas = stlačený zemní plyn Dosahuje běžně úspory cca 50 % v porovnání

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_03_14

Více

Chemie - cvičení 2 - příklady

Chemie - cvičení 2 - příklady Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká

Více

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.140.10 Srpen 2014 ČSN 06 0310 Tepelné soustavy v budovách Projektování a montáž Heating systems in buildings Design and installation Nahrazení předchozích norem Touto normou

Více

Dodávky chloru a nové chlorové nádoby. GHC Invest 1

Dodávky chloru a nové chlorové nádoby. GHC Invest 1 Dodávky chloru a nové chlorové nádoby 2009 Ing. Tomáš Eršil - GHC Invest GHC Invest 1 Situace v České republice s plněním a distribucí kapalného chloru v drobných obalech Ing. Tomáš Eršil - GHC Invest

Více

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: základní údaje

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: základní údaje Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: základní údaje Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1242_základní_údaje_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo

Více

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil Problematika dioxinů v krmivech Miroslav Vyskočil Obsah prezentace Dioxiny vznik, výskyt, dopady Dioxiny v potravinovém řetězci Nařízení Komise 225/2012 Kontrola přítomnosti dioxinů vkrmivech Dioxiny Dioxiny

Více

Č.j. VP/S 115/01-160 V Brně dne 30. listopadu 2001

Č.j. VP/S 115/01-160 V Brně dne 30. listopadu 2001 Č.j. VP/S 115/01-160 V Brně dne 30. listopadu 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 2. 10. 2001 na základě žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ze dne 27. 9. 2001 č.j.

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

REOTRIB 2006 Moderní motorová paliva a biokomponenty

REOTRIB 2006 Moderní motorová paliva a biokomponenty REOTRIB 2006 Moderní motorová paliva a biokomponenty Ing. Václav Pražák, Česká rafinérská, a.s., 436 70 Litvínov (tel.: + 420 47 616 4308, fax: +420 47 616 4858, E-mail: vaclav.prazak@crc.cz) Všichni považujeme

Více

21/1979 Sb. VYHLÁŠKA. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu

21/1979 Sb. VYHLÁŠKA. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu 21/1979 Sb. VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 22. ledna 1979, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

Více

znění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve

znění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla

Více

znění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve

znění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2007 ze dne 20. listopadu 2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla

Více