Historie textilního tisku, Tiba a.s.-vlastiv dné tení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historie textilního tisku, Tiba a.s.-vlastiv dné tení"

Transkript

1 stát, ale také na úrovni region, což se u nás v echách (nebo chcete-li v esku ) rovná kraj m. Proces decentralizace by pokra oval ve zrušení okres v esku (chcete-li echách), do konce roku Poté by m ly p ejít pravomoci okresních ú ad na pov ené ú ady ve vybraných m stech a obcích. Vzniklý královéhradecký kraj bude sestávat z obyvatel a území dosavadních p ti okres hradeckého, ji ínského, trutnovského, náchodského a rychnovského. Po ínaje potom nahradí tyto okresy a jejich centra pov ená obvodní m sta a obce. Ministerstvem vnitra byl p edložen návrh t inácti malých obvod královéhradeckého kraje. Tolik p ed vlastními volbami. Jaroslav Krat na a jeho nová kniha V po adí tvrtou knihu uvedl na knižní pulty náš rodák Jaroslav Krat na. Jedná se o zážitky z autorových cest po Florid. Autogramiáda se konala 7. listopadu 2000 v knihkupectví U Veselých. Vypráv ní relaxujícího muže jsou vyhledávána pro svoji nápaditost a lehkost s jakou jsou tená m p inášena. Publikace z p edchozích let nesou název Americká snídan. Výlet na Floridu aneb Pr vodce relaxujícího muže p ináší novinku ve vkládání jeho vlastních pís ových text. Krom autogramiády je p ipraven do Hankova domu komponovaný po ad Muž z Texasu aneb Dole teklo Rio Grande. Vypráv ní autora Jaroslava Krat ny doprovodila hudební skupina Wostruha. Historie textilního tisku, Tiba a.s.-vlastiv dné tení První strojní textilní tiskárnu v našem m st založil roku 1874 Vilém Schlein a již krátce poté k ní p ibyly další t i. V následujících letech se stalo naše m sto významným st ediskem textilního tisku. Po druhé sv tové válce p evzaly tuto královédvorskou tiska skou tradici závody nového národního podniku Textilní tiskárny, úpravny a barevny Dv r Králové n.l. Podnik byl z ízen k 1. lednu 1946 a krom jedné malé p ádelny vigo ové p íze, ty tkalcoven a n kolika b lidel a bareven sdružoval všechny v tší znárodn né tiskárny textilu v echách: t i strojní tiskárny firem Josef Sochor (pozd ji Zálabí), Utag-Union (pozd ji Slovany) a Akciová spole nost pro pr mysl textilní (pozd ji Vorlech) v našem m st, tiskárny firem Cosmanos v Josefov Dole u Mladé Boleslavi, Rolffs a spol. ve Frýdlantu v echách, Textilag v Praze Holešovicích, Ladislav Barto v eské Skalici, Neumann a Zimmermann v Hrádku nad Nisou, tiskárnu Spojených barvíren a.s. Liberec v Broumov a tiskárnu firmy Roha v Hart (Podh í) u Vrchlabí. V roce 1948 byly královédvorské Tiskárny, úpravny a barevny rozší eny o ty i tkalcovny a b lidlo a další znárodn né tiskárny firem Kramer a Effenberger v našem m st, Otto Jarolímek ve Verdeku, A. a F. Just v erveném Kostelci, František Šrám v Zálesí u Úpice, Václav Šimon v eském Dubu, Broumovská tiskárna na hedvábí a um lou k ži, Webský a spol. v Javoru u Teplic nad Metují, Monopol v Mladé Boleslavi a Rudolf Krainhöfner v Aši. Podnik za al užívat názvu Tiba, textilní tiskárny, úpravny a barevny, národní podnik, Dv r Králové n.l. P i reorganizaci textilního pr myslu v roce 1949 byl po et závod národního podniku Tiba redukován a jeho výrobní program specializován na potiskování textilií. Úzká specializace podniku byla vyjád ena také v jeho novém názvu Tiba, textilní tiskárny, národní podnik, Dv r Králové n.l. Podnik m l tehdy osm strojních a t i filmové tiskárny, b lidlo a p t menších tkalcoven. 126

2 Reorganizace textilního pr myslu v roce 1958 p inesla národnímu podniku Tiba nejen úpravu názvu, ale p edevším zm ny v organizaci a výrobním zam ení. Tiba, bavlná ské závody, národní podnik, D.K.n.L. se stala t ístup ovým textilním kombinátem se ty mi p ádelnami, t inácti tkalcovnami, sedmi strojními a ty mi filmovými tiskárnami, spolu s t emi technickými st edisky. Po zrušení jarom ské Liny v roce 1967 získal podnik další dv p ádelny a tkalcovnu, v následujících letech vybudoval dv pletárny a speciální závod na výrobu pletenotkanin. Dne 28. prosince 1988 byl založen státní podnik Tiba, D.K.n.L. k 1. lednu 1989 m l 22 závod ve t ech krajích s šesti p ádelnami, deseti tkalcovnami, dv ma pletárnami, provozem na výrobu pletenotkanin, šesti strojními a sedmi filmovými tiskárnami a strojírenským provozem. V letech bylo ze státního podniku Tiba 12 závod vy len no a tak m la 1. zá í 1993 založená akciová spole nost Tiba, D.K.n.L. osm závod se ty mi p ádelnami, ty mi tkalcovnami, t emi tiskárnami a s jednou pletárnou a konfekcí, jeden závod (tkalcovnu) se mzdovou koopera ní prací ve spolupráci se švýcarskou firmou Spinerei und Weberei Dietfurt, AG a i závod Miletín, pronajatý firm ANVIL z USA. Do další etapy vstoupila spole nost 20. dubna 1995, kdy bylo na její valné hromad zvoleno nové p edstavenstvo a dozor í rada a Tiba dostala nové majitele. V roce 1996, v roce 50 let její existence, m la 7 závod (Mostek, Beroun, eská Skalice, Smidary, Zálabí, Vorlech a Josef v D l u Mladé Boleslavi se ty mi p ádelnami, t emi tkalcovnami, stejným množstvím tiskáren a s jednou pletárnou a konfekcí, jeden závod tkalcovnu (Pecka) se mzdovou koopera ní prací ve spolupráci se zmín nou švýcarskou firmou, jeden závod tkalcovnu (Pod nádražím), kterou provozuje od 1. kv tna 1996 Tibou a švýcarskou firmou Spinnerei und Weberei Dietfurt, AG vytvo ená spole nost Dietfurt s.r.o., s majoritní ú astí švýcarské strany a i neprovozovaný závod (Miletín). V letech byly ze spole nosti vy len ny další ty i závody a proto má spole nost k 1. íjnu 2000 šest závod (Mostek, Beroun, eská Skalice, Smidary, Zálabí a Vorlech ) se ty mi p ádelnami, t emi tkalcovnami, dv mi tiskárnami a s jednou pletárnou a konfekcí. TIBA, akciová spole nost, D.K.n.L. je v sou asné dob nejv tším podnikem na potiskování a úpravu textilií v eské republice, tradi ním výrobcem potišt ných bavln ných a viskózových tkanin a jejich sm sí. Novodobá historie Tiba a.s. dopln k Tiba musela ešit stovky d íve neznámých úkol, nap. nejprve provád t p ímé prodeje, bezúplatné p evody, ve ejnou sout ž, dražby, p edání restitu ních majetk, ešit odstátn ní majetku státního podniku dle privatiza ního projektu ve 2. vln kuponové privatizace(její první kolo za alo a poslední 6. kolo 14. listopadu 1994). Výrazný podíl na majetku TIBA a.s. tehdy získali individuální dikové, zbytek investi ní fondy. Realizací tradi ních forem transformace a odstátn ním majetku TIBA a.s. byl proces privatizace s.p. TIBA ukon en a nová akciová spole nost od v ele s novými ídícími orgány (generálním editelem byl jmenován ing. Josef Jiránek) ídila zmenšený po et závod ( z d ív jších 24 snížen na 10 závod ) novými formami. na p íklad od 1. ledna 1994 za ala svoji innost dosud neznámá vnitropodniková spo itelna, budovalo se nové prodejní odd lení, schopné samostatn obchodovat, samostatn se prezentovat na mezinárodních veletrzích dokonce ve vlastním stánku a dobýt zp t pozice na vnit ním trhu. Vytvo ila se do té doby neznámá kooperace výroby režných tkanin se zahrani ní (švýcarskou) firmou. Dnem vstoupila Tiba, a.s. do další etapy svého vývoje. Zvoleno nové p edstavenstvo, které vytý ilo cíl vybudovat z Tiby p ední eskou textilní spole nost. 127

3 Rozhodnutím p edstavenstva byli od pracovníci p ímého vývozu p evedeni z Tiby a.s. do a.s. Tibatex se sídlem v Semilech. Za alo se s marketingem v širokém slova smyslu. Rok 1996 byl rokem oslav 50 let existence Tiby. Za al zm nou v osob generálního editele, kdy byl jmenován do této funkce ing. Jan Janský Csc. Na za átku tohoto roku vznikl nov vytvo ený spole ný podnik se švýcarským partnerem Spinnerei Weberei Dietfurt AG (který má majoritní podíl) v prostorách závodu Tiba 05 Pod nádražím ve Dvo e Králové n.l. a oficieln zahájil svou tkalcovskou výrobu krásných tkanin, ur ených výhradn pro vývoz. V ervnu 1996 Tiba zvýšila základní jm ní o 385 milion koupí akcií Seby T, která navazuje na tradice výroby Seby Tanvald. V roce 1997 byl do funkce generálního editele jmenován ing. Stanislav Sedlá ek, který s nejbližším vedením postavil koncepci vyman ní Tiby z deprese lo ského roku. Je to rok intenzivního získávání mladých absolvent škol u ovských, st edních a vysokých a zapo alo se snižováním pracovník (snížen stav o 150 lidí). Zárove se stal rokem stabilizace výroby a také p íprav na certifikaci spole nosti podle evropských norem ISO Novinkou byla instalace p ipojení do globální sít internetu, zejména pro nové zp soby obchodování. K získala Tiba poctu v podob ud lení zna ky QZ- zaru ená kvalita za ložní prádlo z louhového krepu. Byly z ízeny dva velkoobchodní sklady v Beroun a Slušovicích a zaveden nový dealerský prodej rozvozem zboží drobným odb ratel m. V témže roce obdržel generální editel blahop ání od spole nosti Recources zdroj informací pro R a SR k za azení Tiby a.s. D.K.n.L. na 209. míst mezi tisíci nejvýznamn jšími spole nostmi R na základ svých tržeb, což sv d í o její velikosti, nezanedbatelnosti její existence pro výrobu, trh a ekonomické p ínosy R. Rok 1998 m l vytý eny tyto cíle: zvýšení sob sta nosti ve výrob režných tkanin, zlepšení servisu a stability dodávek, stabilizaci zodpov dných a kvalifikovaných pracovník, budování sít vzorkových prodejen Tiba, zajistit nár st prodeje hotových tkanin a jejich výrobu na 115 %, z ídit samostatnou spole nost Tiba Slovensko a celní velkoobchodní sklad, zmodernizovat závody Zálabí, Vorlech, Smidary, Mostek a zam it se na stále více požadované široké zboží. Otev en byl D m textilu v našem m st. V roce 1998 bylo uskute n no snížení zam stnanc o 200. Zásadní zm nou je úplné zastavení hlavní výroby potiskování tkanin k v závod Josef v D l a p evedení jejich obchodního st ediska, vodní elektrárny a teplárny pod editelství a.s. Klí ové výrobní stroje ze závodu Josef v D l byly demontovány a p emíst ny do dvou dvorských tiskáren, kam byla celá tiskárenská výroba Tiby koncentrována. Snížení pracovních sil bylo v tomto roce nejv tší, p edstavovalo celkem 528 pracovník. V roce letošním (2000) za ala pracovat další podniková prodejna D m textilu Beroun v závod 02 Beroun a otev eny další zna kové prodejny. V lednu roku 2000 prob hl velký certifika ní audit k zavád ní systému jakosti dle normy ISO 9002 a v b eznu Tiba a.s. tento certifikát obdržela. Nejv tší událostí se však v b eznu 2000 stala ni ivá povode století, kdy vody Labe a Jizery zasáhly prostory závod Zálabí, Vorlech, editelství spole nosti a jejich p idružených provoz i Josef v D l. Zaplavení vodou bylo nejv tší v závod Zálabí, kde voda ve skladu režného zboží dosáhla až do výše 140 cm a poškodila všechny další provozy. Ve Vorlechu voda dosahovala jen 35 cm vody a nem la takové ni ivé ú inky. Na editelství dosáhla voda nejvýše v závodní jídeln 80 cm a v tiskárn Printisku poškodila rozhodující stroje i zásoby papíru. Nastalo obrovské úsilí pro likvidaci škod, které m ly dopad nejen do ekonomiky, ale n kde zap í inily i ztrátu odb ratel, kte í pro zastavení naší výroby v uvedených závodech p ešli ke konkurenci a Tiba ztratila minimáln 1,5 milion K a pojiš ovna uhradila necelých 60 %. 128

4 P esto Tiba a.s. usiluje o udržení dobrého postavení na domácím i zahrani ním trhu (Tiba vyváží 60 % své produkce). Výrobní program Tiby a.s. tvo í bavln né, viskosové a sm sové p íze, režné zboží a finální potišt né i jednobarevné bavln né a viskosové hotové tkaniny (stále inovované) se širokým použitím. Vývoz Tiby je zam en do zemí Evropy, do Kanady, USA, Australie, na st ední východ a do dalších zemí sv ta. Poznámka kroniká e k textu: podklady získány díky pochopení gen. editele St. Sedlá ka. P ípravná školní t ída školi ka Po ínaje novým školním rokem byla v Základní škole Komenského otev ena školi ka. Je ur ena d tem s odloženou povinnou školní docházkou, tedy t m, kterým do doby zahájení školního roku nebylo ješt šest let. Školi ku navšt vuje v sou asnosti trnáct d tí a výchovný a vzd lávací proces vychází z individuelních možností a schopností d tí. Malý po et d tí umož uje u iteli lepší individuelní p ístup k d tem. D ti se u í komunikovat, prohlubují si jazykovou dovednost i matematické p edstavy. Nedílnou sou ástí je i výtvarná, hudební, t lesná a pracovní výchova. P edchází se tím možným problém m, které by vznikly p i nástupu do prvé t ídy základní školy. To platí zvlášt u d tí, které nenavšt vovaly mate skou školu, které si musí zvykat na kolektiv ostatních d tí. Vyu ování mohou být p ítomni i rodi e d tí. S d tmi ve školi ce pracují dv u itelky prvního stupn ZŠ a vychovatelka. T ída je rozd lena na ást pracovní a ást odpo inkovou, kde si d ti hrají nebo odpo ívají na polštá cích. Ráno po p íchodu mají d ti as na volnou hru, nebo také snídají. V 08,15 hod. za íná den povídáním. Poté následuje hlavní ást, kdy d ti plní nejr zn jší úkoly podle pracovních list. V 9:30 je sva ina. Po ní je as v nován každý den jiné innosti výtvarné, pracovní a nebo t lesné. Hudební výchova prolíná celým vyu ováním. P ibližn okolo jedenácté hodiny je as na pohádku kdy d ti odpo ívají. Zbývající doba do 11:30 je vypln na volnou hrou. Na ob d jdou d ti do školní jídelny spolu s prv á ky a s nimi jsou také v odpolední družin, za p kného po así na školní zahrad. Zde si mohou d ti hrát na pískovišti, koloto i, proléza kách a za nep íznivého po así je tu klubovna. Školi ka je dalším krokem na cest k d tem, které jsou zde spokojené, klidné, sebev domé. Je pochopitelné, že další ukáže zkušenost, ledacos bude t eba zm nit a vylepšit. Zimní as V ned li dne 29. íjna 2000 v 3:00 hod. se op t jako po mnoho let p edtím posouval as na 2:00 hod., tedy na as zimní. Koncertní vystoupení Lukáše Vondrá ka Konalo se dne ve zcela zapln ném koncertním sále Muzea špýcharu. Mladý, ale geniální klavírista Lukáš Vondrá ek se narodil v Opav a v našem m st zahrál Bacha, Haydna, Chopina, Smetanu, Martin, Husu, a Liszta.. Strhující byly dva eské tance B. Martin a záv re ná Lisztova Uherská rapsodie.12. Co dodat? Tak mladý a tak talentovaný. Po et obyvatel republiky klesá Po et obyvatel eské republiky i nadále klesá. V letošním pololetí to inilo jednu desetinu procenta, tedy celkem na milionu ob an. Vlivem nízké porodnosti a prodlužující se st ední délky života nar stá podíl osob v poproduktivním v ku o 0,3 %, tedy na 21,4 %. (Mimo rámec kroniky m sta jak dokládá švédský pr zkum sledující mužskou plodnost, po et pohlavních bun k se u muž v posledních desetiletích snížil asi na polovinu, což má za následek v tší množství bezd tných pár i zvyšování po tu d tí ze zkumavky ). 129

5 P ed volbami zp sob hlasování V ned li dne 12. listopadu 2000 se uskute ní v eské republice volby do zastupitelstev kraj. P edem tedy ke zp sobu hlasování. Voli em je státní ob an eské republiky, který v den voleb dosáhl v ku nejmén 18 let a je p ihlášen k trvalému pobytu v obci v územním obvodu kraje. Voli i jsou zapsáni ve stálých seznamech voli v obci, kde mají trvalý pobyt. Každý voli m že být zapsán pouze v jednom seznamu. Okrsková volební komise pracuje s výpisy z tohoto stálého seznamu. Voli e, který není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu voli a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze stálého seznamu voli dodate n a umožní mu hlasování. Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstev kraj jsou vytišt ny samostatn pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. O dob a místu konání voleb v obci informuje starosta v oznámení zve ejn ném zp sobem v míst obvyklým nejpozd ji 15 dn p ede dnem voleb. Ve volební místnosti bude mimo jiné umíst no pro kontrolu na viditelném míst jedno vyhotovení všech hlasovacích lístk pro volby do zastupitelstva kraje ozna ených nápisem vzor. na této výv sce bude i p ípadná informace o tom, zda se n který z kandidát po registraci své kandidatury vzdal, nebo byla jeho kandidatura odvolána (p i zjiš ování výsledk voleb se k hlas m odevzdaným pro takového kandidáta nep ihlíží) a dále informace o p ípadných z ejmých tiskových chybách na hlasovacích lístcích p edaných voli m s uvedením správného údaje. Každý voli je povinen p i p íchodu do volební místnosti prokázat okrskové volební komisi svou totožnost a státní ob anství eské republiky platným ob anským pr kazem nebo cestovním pasem eské republiky. Je tedy nezbytné, aby voli m l u sebe pot ebné doklady, jinak mu hlasování nebude umožn no. Od okrskové volební komise obdrží voli ve volební místnosti prázdnou obálku opat enou ú edním razítkem ú ední obálku. Ú ední obálka pro volby do zastupitelstva kraje je barvy šedé. Na žádost voli e mu okrsková volební komise dodá za chyb jící, škrtané nebo jinak ozna ené hlasovací lístky jiné. Po obdržení ú ední obálky, p ípadn hlasovacích lístk, vstoupí voli do prostoru ur eného k úprav hlasovacích lístk.. V tomto prostoru vloží do ú ední obálky jeden hlasovací lístek politické strany, politického hnutí nebo koalice, pro n ž se rozhodl hlasovat. Na hlasovacím lístku, který vkládá do ú ední obálky, m že zakroužkováním po adového ísla nejvýše u 4 kandidát uvedených na témže hlasovacím lístku vyzna it, kterému z kandidát dává p ednost.. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv. V p ípad, že se voli neodebere do prostoru ur eného k úprav hlasovacích lístk, nebude mu hlasování umožn no. Po opušt ní prostoru ur eného pro úpravu hlasovacích lístk hlasuje voli tak, že vloží ú ední obálku s hlasovacím lístkem p ed okrskovou volební komisí do volební schránky. Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na p edepsaném tiskopise, hlasovací lístky, které jsou p etržené, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do ú ední obálky. Hlas voli e je neplatný také tehdy, je-li do ú ední obálky vložen více jak jeden hlasovací lístek. Voli hlasuje osobn, zastoupení není p ípustné. V prostoru ur eném pro úpravu hlasovacích lístk nesmí být nikdo p ítomen zárove s voli em. Nem že-li však voli sám upravit hlasovací lístek pro t lesnou vadu nebo proto, že nem že íst nebo psát, m že si vzít s sebou do prostoru ur eného pro úpravu hlasovacích lístk jiného voli e, nikoli však lena okrskové volební komise, aby za n j hlasovací lístek upravil a vložil do ú ední obálky. Ze závažných, zejména zdravotních d vod, m že požádat voli obecní ú ad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze 130

6 v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise z ízena. V takovém p ípad okrsková volební komise vyšle k voli i dva své leny s p enosnou volební schránkou, ú ední obálkou a hlasovacími lístky. Pro volbu do zastupitelstev kraj obdrží každý voli soubor hlasovacích lístk pro Kraj Královéhradecký. Kandidáti našeho m sta dle politické p íslušnosti : ODS: Miloš Jon, Jan Bém, Mgr. Renata Tauchmanová, Viktor Švub Strana venkova: nikdo ty koalice (tvo í ji K es anská a demokratická unie, eskoslovenská strana lidová, Ob anská demokratická aliance a Demokratická unie): ing. Ji í Rain, Mgr. Arnošt Marks Koalice politických stran Volba pro m sto a Strana pro otev enou spole nost: Miroslav Puš, promovaný filolog Humanistická aliance: nikdo Národn demokratická strana: nikdo Republikáni Miroslava Sládka (koalici tvo í Sdružení pro republiku, Republikánská strana, Nezávislá republikánská mládež, Sdružení d chodc eské republiky): Lenka eho ová, Jaroslav Otruba, Bohuslav Sko epa Komunistická strana ech a Moravy: Ivana Zoufalá, Vladimír Mertlík eská strana národn sociální, Nezávislí: Václav Klimeš, ing. Jaroslav Dobiáš, ing. Ji í Kuchy ka, Miroslav Tykal Vlastenecká republikánská strana: nikdo Koalice Pravý blok (PB), Klub angažovaných nestraník (KAN) : nikdo eská strana sociáln demokratická: ing. Zden k Keller, Mgr. Vasil Biben Strana za životní jistoty: nikdo Pam tní listy pro ú astníky odboje a jejich p íbuzné Na padesáté výro í ukon ení druhé sv tové války se v našem m st v roce 1995 n jak zapomn lo. Proto si p ipome me sou asné výro í, tedy 55, které bylo provázeno hned n kolika akcemi. N které kronika již popsala, ale pro ucelenost si je ješt dopl me. Prvou akcí byla výstava dokument a archiválií v M stském muzeu. Následovalo p edání estného ob anství in memoriam Jaroslavu Bilinovi, popravenému nacisty v roce Poté to byl kv tnový komponovaný po ad v novaný vále ným osud m n kterých obyvatel a byla uct na památka padlých a zavražd ných z doby nacistické okupace. Dalším bylo srpnové dvou íslo Vlastiv dného tení redaktora Jana Schwarze zachycující léta nacistické nadvlády, kv tnové povstání a osvobození Rudou armádou 10. kv tna Dne 27. íjna 2000 se uskute nilo setkání p edstavitel m sta s p íbuznými ob tí okupace a ú astníky odboje. Ti p evzali z rukou starosty m sta pam tní listy. M sto vyzvalo již po átkem roku ob any a p íbuzné, kterých se vále né období dotklo, aby se p ihlásili na M Ú. Ukázalo se však, že d jiny vále ného období nejsou dosud ádn zpracovány, stále se nacházejí další údaje a dokumenty. Také pam tník ubývá a práv tito si svoje sv dectví odnášejí do hrobu. STEM- St edisko empirických výzkum a jeho šet ení 55 % ob an eské republiky pokládá sou asný režim za lepší než ten p ed listopadem roku % lidí míní, že jsou oba režimy stejné a 26 % dává p ednost p edlistopadovému z ízení. 131

7 Listopadová církevní výro í roku 2000 Jedná se o šestisté výro í od dokon ení stavby kostela svatého Jana K titele královnou Žofií, dále p tisté výro í od zhotovení sošky Panny Marie zachránkyn m sta a sto let od dokon ení p estavby v že a regotizace kostela. D stojné oslavy se uskute ní v listopadu, kdy si v ící katolíci p ipomínají záchranu m sta soškou Panny Marie p ed švédskými vojsky v roce Tehdy, podle pov sti, velitel švédského vojska sekl šavlí do bohorodi ky na most p es Labe a nastalá mlha znemožnila plen ní m sta. Slavnost se uskute nila 19. listopadu. Dobré vztahy mezi m stem a farností potvrdil i administrátor Josef Pleszcy ski, který umožnil zp ístupn ní v že kostela a pochvaln se vyjád il i k oprav fasády D kanského ú adu na které se podílelo m sto. Sobota :00 hod. ochotnický spolek Za h rkou, pod h rkou, 16:30 hod. ing. Krsková historie našeho m sta a chrámu sv. Jana K titele. Ned le dopoledne uvítání otce biskupa Mons. Dominika Duky OP a slavnostní mše. Na místním h bitov vzty en centrální k íž za p ítomnosti fará církve katolické, eskoslovenské husitské a eskobratrské. Netradi ní obchodování Na soukromé podnikání v obchodu si naši ob ané již zvykli. Dovedou se orientovat i v rozdílných cenách v r zných obchodech a navšt vují i velkoprodejny Penny a v sou asné dob nov otev ený market Plus u autobusového nádraží. Je však ješt jeden druh nabídky zboží, který volí cestu k zákazníkovi tak, že nabízí pom rn levnou cestu autobusem i podávaným ob dem, dárky i jinak. V p íloze je tento letá ek k nahlédnutí. Cílem je návšt va našich i blízkých p íhrani ních m st Polska a N mecka. Autobus zaveze ú astníky do n kterého vzdáleného pohostinského za ízení a odborn vyškolený pracovník po ádající firmy provede p edvád cí akci s cílem prodat za každou cenu alespo n komu p edvád né zboží, následuje ob d, beseda o prodávaném zboží a jeho p ednostech. Nabízeno je zboží, které se zpravidla na trhu ješt neobjevilo, cizí i vlastní výroby a za nehorázn vysokou cenu. Zástupce firmy to presentuje tak, jako kdyby bylo ú astník m zboží prodáváno velmi levn, v nejvyšší kvalit s možností dalších výhod, v etn splátek. Nabízeny jsou pokrývky, hrnce, lé ebné pom cky a další výrobky, vše za jedine né ceny. V p evážné v tšin se však jedná o zboží p edražené, které se pozd ji v supermarketech objeví za podstatn nižší cenu. Také kvalita je mnohdy v p íkrém rozporu s vysokou cenou a obecnými zvyklostmi. Ceny výrobk a to nejen v t chto p ípadech, jsou Ba ovy, tedy kon ící na devítky. Také stánkový prodej provád ný již po léta vietnamskými obchodníky je veden cestou prodeje nekvalitního zboží z Hong-kongu a jiných zemí a to jako zna kové zboží, které je však podstatn levn jší. Pat í sem sou ásti oble ení, obuv, videokazety, CD disky i jiné zboží. Vše pochopiteln v rozporu se zákonem a také n kdy rukou zákona stihané. Viz p iložený letá ek. 132

8 Seminá v lé ebn zrakových vad Tohoto dvoudenního seminá e se zú astnilo sedmdesát odborník z t iceti pracoviš eské republiky. P ítomným byl promítnut t icetiminutový videozáznam, který dokládá pobyt dít te ve zdejší lé ebn od p ijetí, až po jeho propušt ní. Tento snímek vyvolal zna ný zájem a p ítomní jej cht jí používat k presentaci našeho za ízení. Vrchní sestra Ludmila Vatu ová p ipomn la p ínos zakladatele lé ebny Eduarda Drahanského a shrnula historii tohoto za ízení od roku 1953 do sou asnosti. Ú astnice, p edevším zdravotní sestry, si se zájmem prohlédly za ízení o ní školy s moderním p ístrojovým vybavením. Odborné p ednášky se zam ily na porovnání r zných druh pé e o tupozraké a šilhavé d ti. I nadále platí, že pobytová lé ba je nezbytným dopln ním lé by ambulantní. Svojí intenzitou a možnostmi daleko p evyšuje lé bu ambulantní a vede k zlepšení a n kdy i vylé ení zrakových vad. Ú astnice seminá e navštívily i zoologickou zahradu. Celá akce byla podpo ena mnoha sponzory (Carla, Lékárna na nám stí, ARPA, Váno ní ozdoby, TIBA, Stará lékárna, eznictví Flégl, M Ú, Okresní ú ad, zahradnictví Koš ál a OCULUS Hradec Králové). Výstava František Schmoranz M stské muzeum a Státní okresní archiv Trutnov ve spolupráci se Státním okresním archivem v Chrudimi pozvali ve ejnost na výstavu uspo ádanou 100 let od dokon ení p estavby kostela sv. Jana K titele v našem m st. Po hudebním programu ZUŠ m l velmi výstižnou úvodní e Mgr. Ivo Šulc, editel Státního okresního archivu v Chrudimi. František Schmoranz je poh ben ve Slati anech. Pro up esn ní, do kroniky bude ješt tomuto staviteli v nován samostatný lánek. Výstava byla zahájena vernisáží v budov špýcharu. Poskytování hypoték na bydlení v našem m st zm na M stské zastupitelstvo schválilo návrh pomoci zájemc m o bydlení. Tím reagovalo na zp ísn né podmínky poskytování hypote ních úv r. Díky tomu se umožnilo mnoha lidem získat byt z nové výstavby na sídlišti Zálabí Sever. V podstat se dá íci, že hypote ní úv r si vezme m sto a poskytne ho zájemci o koupi bytu za p íznivých podmínek. Ob an zaplatí ást splátky za byt v hotovosti a na zbytek m že využít tento úv r, který by od banky nedostal. Do konce letošního roku up esní banka podmínky za kterých úv r m stu poskytne. Big Band Dvorský Hudební nadšenci pod vedením Jana Nerudy a Lu ka Motla ustavili nadepsanou kapelu v polovin letošního roku. Sedmnácti lenný soubor našel podporu i zp va ku v Základní um lecké škole. editel ZUŠ (Základní um lecké školy) Mgr. Ivan Moravec k tomu vysv tluje, že se tu sešli n kte í u itelé, žáci i bývalí absolventi. Dalším d vodem je to, že škola plánuje vyu ovat v rámci svých hudebních obor také jazz. Ten zatím v osnovách není, ale na n kterých školách je již s úsp chem zaveden. Big Band tak m že zkoušet v budov ZUŠ. V orchestru jsou zastoupeny všechny v kové generace. Manažer souboru Lud k Motl, který na škole vyu uje hru na klarinet, flétnu a saxofon si pochvaluje vzájemnou spolupráci souboru, zkoušky pokládá za p átelské a uvádí, že to vzájemn všechny velmi baví, hlavn ty mladší, kte í se poprvé setkávají s jazzem. 133

9 Big Band má zatím tento neoficiální název a koncem m síce listopadu se p edstaví na koncert v Janských Lázních. Královédvorští ob ané se s ním seznámí poprvé p i Bigbandových Vánocích v Hankov dom dne 13. prosince Za átky a vývoj plynárenství v našem m st vlastiv dné tení První plynárna v eském království byla uvedena do úsp šného provozu v Praze roku Za átky plynárny v našem m st dokladuje Státní archiv v Trutnov rokem 1872, kdy víde ská plynárenská spole nost navrhla m stu z ízení plynového osv tlení. Tehdejší m stská rada dala na tento popud provést pr zkum zájmu u zdejších pr myslník a živnostník. Ti m li uvést po et denn ho ících plamen, tedy od dvou až do 200 plamen. Tehdy dosáhl zájem po tu 665 plamen. To byl asi d vod, pro ke stavb následn nedošlo. Jiné d vody se archivn nedochovaly. Druhý pokus u z ízení plynárny byl již úsp šný. Psal se rok 1884 a 23. ervence byla sepsána smlouva mezi královským v nným m stem Dvorem Králové nad Labem a berlínskou firmou Fridrich Pippig a Co. o z ízení a provozování m stské plynárny. Po více než 115 letech jsou ustanovení tehdejší smlouvy pou ná a zajímavá a my je pro kroniku vybereme a zaznamenáme. l: Pánové F.Pippig a spol. zavazují se m sto kamenouhelným plynem osv tlovati a na požádání každému ve ejnému neb privátnímu ústavu vnit okrsku m sta plyn dodávati, jakmile ve ejný plynovod v on ch ulicích a místech za ízen neb veden bude, na který plyn k privátnímu upot ebení p án bude. 2: Postavení, za ízení a vydržování plynárny zahrnují v sob pat i né budovy, p ístroje, potrubí, svítilny, kandelábry a podobné stroje, jakož i obsluhu posledních a v bec všechno, co k vedení a vydržování a osv tlování plynem pat í, opat í fa F. Pippig a spol. na sv j ú et a neplatí za to obec nic. Zvláštní povinností pp. Pippig a spol. jest rozsv tlování a zhasínání svítilen a kandelábr na ulicích na sv j ú et opat ovati. V pádu poškození plynárny místními nepokoji, vzpourou povstalých platí obec polovici útrat, které znovuzbudováním vzejdou, totéž se státi má v pádu poškození trub za jmenovaných pom r. 4: Plynárna musí být pln solidní, požadavk m stavebního ádu úpln vyhovující, dle nejnov jšího systému postavena, plynojem tovární budovy v dobrém stavu udržován. 7: as osv tlování ulic ur í se vždy dle plynového kalendá e od obce l. íjnem a l. dubnem každoro n ustanoveného, dle n hož se spole nost p esn íditi má. P i nebezpe í požáru ve m st musí býti svítilny bez všelikého prodlení a na ízení v ulicích blízko ohn ležících osv tleny, za ež se také více neplatí než jak nazna eno. 10: Podnikatelé se zavazují plyn v takové jakosti dodávati, který p i hodinné spot eb jednu p tinu km pro jeden plamen jednoho uli ního ho áku dá svítivost nejmén 12 (dvanáct) stearinových sví ek a 42 ( ty icet dva) mm výšky plamene. Podnikatelé se zavazují plyn v isté jakosti a ve výše zna ené svítivosti dodávati, plyn nesmí proto sirovodík obsahovati, když se plyn vede z otvor napušt ným papírem z olivového cukru, nesmí tento z ernat a musí bílé, isté sv tlo dáti. Taktéž musí plyn ist od amoniaku býti, pro ež nesmí bor v í papír, který se do zeslabené kyseliny octové pono í, mod e barvit. Obci z stává po vždy svobodno, svítivost a istotu plynu zkoušeti. 11: Stalo-li by se p i osv tlování obecních svítilen delší než tvrthodinové zpožd ní než je v kalendá i udáno, jest spole nost povinna za každou v as nerozsvícenou svítilnu pokutu 5 krejcar zaplatiti. 134

10 14: Podnikatelé jsou povinní všem t m obyvatel m, kte í si plynu dle daného regulativu p ejí a kolem kterých potrubí stávají, nájemc m pak se svolením domácích, proti zaplacení plyn p enechati. 16: Soukromí odb ratelé platí za kbm spot ebovaného plynu nejvýše 15 (patnáct) krejcar. V tším odb ratel m levn jší ceny povoliti dle výše spot eby z stává na v li podnikatel. 17: Podnikatelé se zavazují plynárnu nejdéle za p l roku ode dne, kterým bude podnikatel m ú ední povolení a schválení závodu provozovacího dodáno, o jest jim bez prodlení zakro iti, otev íti. Za každý týden promeškání platí vyjednané pokuty r. 25 zlatých. Takto sepsanou smlouvu, která je zkrácen zaznamenána podepsali tehdy za m sto pánové František Šíp purkmistr, radní Richard Stuchlík, Jan Pacák, Jakub Jílek, za stranu druhou pan Fridrich Pippig majitel firmy v Berlín. V kronice našeho m sta se do teme v záznamech z roku 1885: V listopadu byla z ízena plynárna a dne konalo se první slavnostní osv tlení m sta. Celkem zazá ilo 70 lamp a proudy lidí procházely se dlouho do noci ulicemi, obdivujíce novou tuto vymoženost. Touto novotou zmizely z našich ulic d ev né stojany s petrolejovými lampami a starý lampa zmizel s nimi. Z jiných historických materiál vyplývá, že v roce 1891 m la plynárna v provozu 12 retort a ro ní výroba dosahovala kubík, zatímco v již v roce 1912 je uvád na kapacita plynárny 25 retort a ro ní výroba kubík plynu. Majitelem a provozovatelem plynárny byla v té dob Augsburská plynárenská spole nost Vereinigte Gaswerke in Augsburg. V dob 1. republiky došlo k prodeji plynárny firm Progress a.s. Praha trhovou smlouvou ze dne za cenu K. Spoluvlastníkem akcií byl zpo átku editel firmy Robert Stern, po roce 1939, kdy uprchl z eskoslovenska, vlastnili veškeré akcie manželé Rottleutnerovi. V roce 1948 se tito manželé dobrovoln, jakožto antifašisté, odst hovali do Rakouska. Po 2. sv tové válce byla plynárna podle tehdejších znárod ovacích dekret znárodn na a za len na do vytvo eného národního podniku Východo eské plynárny se sídlem v Pardubicích, který zahrnoval všechny plynárenské výrobny na celé východní polovin ech. O neut šeném technickém stavu plynárny se dovídáme ze Zprávy o technickém p evzetí plynárny. Základním výrobním lánkem byly v té dob 2 pece s horizontálními retortami po sedmi a p ti retortách, s délkou retort 2,8 m.o špatném stavu za ízení sv d í nebývale vysoké ztráty plynu, které v roce 1947 dosahovaly 24 %, zatímco ješt v p edchozích letech dosahovaly podstatn nižších hodnot. V roce ,2 %, ,1 %, ,0 % a v roce ,6 %. V této dob ( ) bylo ve m st zásobeno plynem odb ratel napojených 528 p ípojkami. Odb ratel m bylo v roce 1947 dodáno kubík svítiplynu, p evážn pro maloodb ratele. Velkoodb r p edstavovaly pouze dva závody n.p. Textilní tiskárny, úpravny a barvírny, a to závod Slovany s m sí ním odb rem kubík a závod Zálabí s m sí ním odb rem kubík. Maximální výroby dosáhla plynárna v roce 1948, kdy bylo konzument m dodáno kubík svítiplynu p i celkové výrob kubík. (tedy p i ztrátách 14,5 %) V roce 1949 byla výroba svítiplynu zastavena a p ešlo se na dodávky z dálkovodu. Tento d ležitý mezník v zásobování m sta byl umožn n prodloužením plynovodu z tlakové plynárny v Záluží u Mostu. Uvedený vysokotlaký plynovod, který byl v roce 1950 dobudován 135

11 až do Pardubic, umožnil rychlý rozvoj dodávek plynu po m st, takže již v roce 1950 stoupnul odb r proti roku 1948 na dvojnásobek. Poslední zásadní technickou zm nou byla náhrada dosud rozvád ného svítiplynu za vysokovýh evný a netoxický zemní plyn, která se uskute nila v roce 1986, tedy rok poté kdy si plynárenští pracovníci i m sto p ipomínali 100. výro í existence plynárny. P echodem na zemní plyn rozvoj dodávek plynu ješt více stoupal, takže v roce 1994 dosáhl již úrovn kubík zemního plynu. Vyjád eno kaloricky je tato dodávka více jak 26x v tší v porovnání s maximální výrobou m stské plynárny. V organiza ní struktu e akciové spole nosti Východo eská plynárenská je závod našeho m sta jedním z p ti rozvodných závod. Posláním závodu je zabezpe ovat komplexní plynárenské služby na území dvou okres - Trutnov a Náchod. Jde o provoz a údržbu vysokotlakých plynovod v etn protikorozní ochrany, provoz a údržbu regula ních stanic a místních sítí, plynom rovou službu a o poradenskou a konzulta ní innost pro sou asné i budoucí odb ratele plynu. Nezastupitelnou úlohu hraje závod v oblasti investi ní výstavby p i rozši ování gazifikace v nových lokalitách i v místech již plynofikovaných a také p i rekonstrukcích a obnov plynovodních sítí. V sou asné dob obhospoda uje závod 236 km vysokotlakých plynovod o dimensích od DN 80 po DN 350, 14 stanic katodové ochrany, 366 km st edotlakých a nízkotlakých místních sítí s p ípojek o celkové délce 140 km. Celkový po et odb ratel plynu dosáhl v roce 1994 po tu Manželé Eva a Tomáš Mervartovi Jmenovaní manželé se významn zasloužili o obohacení kulturního života v našem m st. Svoji zálibu v toulkách p írodou, která jim byla blízká od d tství, dokázali a stále ješt dokazují p edat milovník m turistiky a cestování. Tomáš Mervart, narozený v Ústí nad Orlicí a jeho manželka Eva, rozená Dít tová, narozená ve Dvo e Králové n.l. se dovedou o svoji zálibu pod lit na mnoha p ednáškách. Jsou ur eny ob an m i organizacím, ke kterým pat í Klub eských turist (celkem t icet celove erních program ), Svaz zahrádká, pro bývalé organizace Národní fronty jakými byl Svaz žen, Kluby d chodc, Osv tové besedy, po ady K eslo pro hosta a na výro ních sch zích ostatních organizací a podnik. P ednášky doprovázené mistrn fotografovanými diapositivy mohli shlédnout nejen ob ané našeho m sta, ale i v Praze, Ho icích, B lohrad a Turnov. Všude sklízejí zasloužené pod kování a ocen ní. Z promítnutých diapositiv a doprovodného slova iší jejich zanícenost pro krásy p írody, touha zachytit krásné a mnohdy i neopakovatelné zážitky. Vše bez sobeckosti, s cílem se o krásné pod lit s každým ob anem, kterému není p íroda cizí. Sami manželé s vd ností vzpomínají na adu osobností, které jim svojí fundovaností, opravdovostí a hloubkou v za átcích pomohli a tak ovlivnili jejich úsilí. Sem za azují pány Stanislava Veselého, Bohumila Hojného, Viktora Schöna a Karla Líbala. Nejvíce si však oba považují svých rodi, kte í jim byli citlivými rádci, kte í je nau ili vnímat p írodu, um t se na ni dívat, p írodu objevovat a obdivovat. Od padesátých let fotografují, nejprve ernobíle, pozd ji na diapositivy. Od roku 1970 po ádají své p ednášky s promítáním diapositiv, když p edtím po dva roky tak inili pouze pro známé, p átele a vlastní rodinu. Kronikou m sta bu zachováno, jaké p ednášky a jaké soubory p ispívají nadále k obohacení ob an : 136

12 1. Krásy za humny ty i díly královédvorsko a širší okolí 2. Sv t zblízka cyklus kv tin, hmyzu, minerál 3. Krkonoše t i díly krajina, kv tena, architektura ve všech ro ních obdobích 4. Jizerské hory dva díly 5. Orlické hory dva díly, od Tiché Orlice k Metuji 6. U nás na náchodsku- hrady, zámky, chrámy, kopce, toky, skály 7. Krajem p tilisté r že t i díly- od Lužnice po Otavu, od Slavonic po Písek 8. Šumava dva díly- od Lipna po Vydru 9. Chodsko od Klatov po Haltravu 10. eský ráj dva díly od Turnova po Pecku 11. Severo eským krajem eské st edoho í, Labské pískovce, Lužické hory dva díly 12. Já se tam vrátím dva díly eskomoravská vrchovina 13. Jeseníky dva díly od Kralického Sn žníku po Rešovské vodopády 14. Jižní Morava od T ebí e po Strážnici, od Pálavy po Moravský kras 15. Valašské kotáry- Beskydy, Javorníky, Hostýnské a Vsetínské vrchy 16. Slovenskými horami t i díly Karpaty, Slovenské Beskydy, Jihoslovenský kras 17. Vysoké Tatry- ty i díly od Kriván po Spišskou Maguru 18. Západné Tatry a Rohá e dva díly 19. Malá Fatra dva díly 20. Velká Fatra dva díly 21. Slovenský ráj rokliny a vodopády, architektura ásti Spíše 22. Východní slovensko Bukovské vrchy, Vihorlat, Pieniny, Slovenské Rudoho í 23. Kamnické a Julské Alpy 24. Dolomity 25. Pyreneje 26. Rakousko Voralberg 27. Švýcarsko 28. Skandinavie sever 29. Rakousko Tyroly I. 30. Itálie m sta 31. Skandinavie sever 32. Francie m sta a pob eží 33. Podkarpatská Rus 34. Rakousko Tyroly II. 35. Rakousko východní Tyroly 36. Itálie Gran Paradiso 37. Biescady Polsko Pieniny 38. Itálie Apeniny 39. Francie Savojské Alpy 40. Rakousko Dachstein, Solná komora Manželé k tomu podotýkají: Jsme si v domi, že jsme tuto zp sobilost dostali p edevším proto, abychom jí posloužili k obohacení života všech sou asník, kte í projeví opravdový zájem a vztah. Volby do zastupitelstev kraj výsledky Dne 12. listopadu 2000 (ned le) se uskute nily volby do zastupitelstev kraj, tedy v našem p ípad do kraje Královéhradeckého. Volební ú ast v našem m st byla pod celostátním pr m rem, který inil 34 %. Voleb ve m st se zú astnilo dle zve ejn ných dat pouze 27,36 % ob an. Na p iložené tabulce jsou volební výsledky. Nejvíce hlas získala ODS s voli i, t sn následována 4 koalicí s

13 hlasy a na míst t etím to byli komunisté s 607 voli i, kte í již p edstihli SSD (sociální demokraty) ziskem 533 voli. (viz p ílohy vložené do kroniky) Slavnostní odpoledne s p edáním pam tních list odbojá m Dne 27. íjna došlo ve velkém sále Hankova domu k dalšímu setkání odbojá. Setkání p ipravilo m sto spolu s místní organizací eského svazu bojovník za svobodu a m stským kulturním za ízením Hank v d m na záv r letošních vzpomínkových akcí k 55. výro í ukon ení 2. sv tové války a v p edve er státního svátku vzniku eskoslovenské republiky. První setkání ú astník domácího i zahrani ního odboje a jejich rodinných p íslušník, na n mž byly p edány pam tní listy len m královédvorského Svazu bojovník za svobodu: - P íslušník m 1. eskoslovenského armádního sboru v Sov tském svazu, politickým v z m, ú astník m domácího odboje, len m královédvorského Sokola a dále p íslušník m 1. eskoslovenské samostatné obrn né brigády ve Velké Britanii. Je smutným d dictvím, že naše m sto nemá úplnou evidenci odbojá uvedl ve svém projevu starosta m sta Viktor Švub. Proto také v tomto prvním setkání byly p edány pam tní listy na návrh vedení královédvorského Svazu bojovník za svobodu (p edseda ing. František Haas). Po et ú astník domácího i zahrani ního odboje se po dohledání pohybuje kolem dvou set. V seznamu, který m sto shromaž uje, nebude d lán rozdíl z d vod politické p íslušnosti, ani zda se jedná o odbojá e z východu i západu. Samotný slavnostní akt za al ve 14. hodin projevem p. starosty Viktora Švuba. Poté následoval projev p ednosty Okresního ú adu z Trutnova ing. Vladimíra Klímka a ú astníci byli seznámeni s tím, že toto není první akce k uct ní památky ú astník odboje. (v zá í 1999 p evzali osobn estná ob anství letci prof.dr. Karel Štrégl z Kalifornie, Karel Han il z Francie, in. memoriam byla estná ob anství p edána i dalším p íslušník m 311. sl. bombardovací perut ve Velké Britanii Jaromíru St ihavkovi, Václavu Netíkovi a Eduardu Zbrojovi). 10. kv tna letošního roku 2000 p evzali estné ob anství in memoriam lenové 138

14 rodiny bývalého starosty m sta Jaroslava Biliny. (popraven v dob heydrichiády 5. ervna 1942 v Pardubicích). Pam tní listy p edali starosta m sta pan Viktor Švub a p edseda Svazu bojovník za svobodu Ing. František Haas a osobn je p evzali: - p íslušníci 1. sl. armádního sboru v Sov. svazu Andrej Babka, Josef Czekies, Alexander Grejcar, Antonín Ka aba, Nina Ledvinová, Bed ich Makeš, Alexander Malák, Václav Martínek, Václav Rusín, Vladimír Sledzjuk, Teofil Svoboda, Josef Šorma a Rostislav Vla iha - ú astníci domácího odboje Rozálie Ben eková, Ing. František Haas, Dalibor Hlavsa, František Jelínek, MUDr. Ilja Kop iva - politi tí v zni Miroslav erný, JUDr Jan Erlebach, Václav Jakubí ek, Josef Jane ek, Josef Loduha, Siva Nosková, Robert Tröster, František Vysko il a Ing. Bed ich Weigl. Pam tní listy in memoriam p evzali lenové rodin pro ty, kte í padli, byli popraveni, byli politickými v zni, byli p íslušníky 1. sl. armádního sboru i byli ú astníky domácího odboje: Jaroslav Biman, Josef Brádler, Fjodor But, Bohuslav N mec, Jaroslav ervený, Jaroslav Flégr, Josef Flejgr, Josef Hlavatý, Marta Niederlová a JUDr. Vasil Niederle, Josef Jákl, Karel Kleinwechter, Václav Klejšmíd, Vladimír Klímko, Bohuslav Koní ek, František Kohn, Bohuslav Ledvina, Vratislav Loukota, mjr. en k Mat jka, Josef Mokrý, Karel Nepokoj, Karel Raich, Václav Svoboda, Ervín Zapner, Vladimír Štígl, Josef Tomí ek, Ladislav Tykal, Otto Vácha, Karel Wihan, Alfréd Wohlrab. Rodinným p íslušník m byly p edány pam tní listy in memoriam pro p íslušníky 1. sl. obrn né brigády ve Velké Britanii, kterými byli František Dvo ák, Kv toslav Sychra, Josef Knahl, Robert Pryšingr a Robert Weiss. V záv ru byly p edány pam tní listy in memoriam pro p íslušníky královédvorského Sokola: JUDr. František Pa ez, Karel Ježek, Stanislav Prouza, Ladislav M š an, Josef Pet ík, Jind ich Bém, Emil Žižka, Stanislav Šp r, Št pán Jirásko, Ji í ezní ek, Ji í Effenberger a Marie Tomanová. Vedení m sta neprovád lo žádný výb r zde zve ejn ných ob an. P edání pam tních list na tomto prvním setkání se uskute nilo podle seznamu, který p ipravilo vedení místní organizace Svazu bojovník za svobodu. PhDr. Miroslav Kadl ík, tajemník M stského ú adu k tomuto uvádí: bylo by našim velkým p áním, abychom mohli na p íštím 2. setkání ú astník domácího i zahrani ního odboje p i p íležitosti státního svátku Dne osvobození od fašismu v kv tnu roku 2001 p edat pam tní listiny rodinám t ch ob an, kte í byli popraveni za heydrichiády a v pr b hu celé okupace, kte í zem eli v koncentra ních táborech nebo ve v znicích, kte í zahynuli p i osvobozování m sta a jejichž seznam (možná neúplný) jsme zve ejnili v Novinách královédvorské radnice i kv tnovém Vlastiv dném tení. Pr b h druhého setkání i se jmenným seznamem všech, kterým m sto p edá pam tní listy, bude zaznamenán jak v Novinách radnice, tak i v kv tnovém Vlastiv dném tení. Z usnesení 14. zasedání M stského zastupitelstva Zasedání z souhlasí: 1. se za azením m sta Dv r Králové nad Labem ve 2. fázi reformy ve ejné správy jako pov ená obec III. stupn. 139

15 2. se zám rem p evést do majetku m sta majetek T lovýchovné jednoty Dv r Králové nad Labem t locvi nu na Wolkerov náb eží, areál softballu, pozemek a šatny v Podharti za celkovou ástku K. Z usnesení 63. sch ze M stské rady Zasedání ze dne schvaluje: - vypsání ve ejné zakázky na provedení úprav v koryt Labe pod lávkou pro p ší mezi ulicí Eklovou a náb ežím E. Beneše. - vypsání VZ na zhotovení provád cí projektové dokumentace na stavbu Rekonstrukce Tyršova koupališt I. etapa dle p edloženého návrhu. - navýšení po tu strážník M stské policie ze sou asného stavu desíti na t ináct v etn velitele od l Rozmary p írody Letošní rok nám p ipravil etná p ekvapení. K t m podzimním pat í na tuto dobu neobvyklý jev, kdy jsme sv dky skute nosti, že rozkvétá zlatý déš, televize nás seznamuje s rozkvetlou loukou s vl ími máky, n kde i ovocnými stromy, zaplodily jahody a došlo i k dalším neobvyklostem. Rudolf Hrušínský by to vyjád il svými slovy: tento zp sob léta se mi zdá pon kud neobvyklým. Zvláš když je již podzim, je dlouho po duši kách a po ád ješt rostou houby. Opravdu je p íroda mocná arod jka. Úsp ch hudební školy Po ro ní odmlce se poda ilo Základní um lecké škole obnovit pobo ku v Choustníkov Hradišti. Hru na kytaru, akordeon a keyboard tu bude vyu ovat nová u itelka Markéta Mikulková. Kroniky, pam tní knihy a jiné písemnosti m sta vlastiv dné tení Chceme-li se vracet do historie našeho m sta, nevynecháme jist n kterou z dostupných kronik. Ty zpravidla vznikaly z dobré v le svého autora písmáka, který voln, vyprav ským zp sobem zachovával d jinné události svého bezprost edního okolí. N kde se setkáme s ojedin lým, prostým záznamem významn jší události, jsou však záznamy se azené chronologicky po adu let letopisy. Uvádí se, že nejvysp lejším druhem vyprav ského d jepisného pramene jsou kroniky. Pod tímto ozna ením rozumíme práci d jepisnou, která má zachytit a hodnotit historickou událost (události) v ur ité oblasti (obci, kraji nebo zemi). Naše m sto pat í mezi ta, která mají svoji historii velmi slušn podchycenu Jist si zaslouží pozornosti se s tím blížeji seznámit. U i me to tedy alespo velmi zkrácen. Uchovat zprávy o významných událostech písemnou formou jsou velmi starého data. Ve st edov ku to byli p edevším duchovní. Významné zm ny politické hospodá ské a války zasáhly do života m st a jejich obyvatel. Zpravidla velká strádání vyvolávala následn pot ebu vše zaznamenat uchovat budoucím pokolením. Tak tomu bylo nejprve v rámci rodiny, rodu, gruntu a záznamy byly provád ny do modlitebních knih, bible, kalendá. Zobrazují se v nich narození, svatby, úmrtí, životní pohromy, neúrody, robota na panském i další události. Kroniká i tehdejších let byli lidé se t lí, moud í a s bohatými zkušenostmi, kte í požívali v obci, m st zna né vážnosti. Samotné po átky kronika ení pod hlavi kou správních orgán nám nejsou tak p íliš vzdálené. Historie uvádí, že už Nejvyšší eský purkrabí hrab Karel Chotek se obrátil na všechny krajské ú ady a biskupské ordinariáty, aby získal co nejvíce zkušeností. Nestalo se 140

16 tomu tak pro malé pochopení a tak bylo p evzato na ízení o vedení kronik ze sousedního Bavorska, kde k tomuto došlo již rokem Nyní již heslovit k jednotlivým obdobím kronika ení : 1.ledna 1836 na ízeno dekretem prezidia zemského gubernia, aby ve všech m stech a obcích trhových, významn jších vesnicích a na farních ú adech byly založeny a vedeny pam tní knihy. Kronika m la zaznamenávat zvyky a oby eje, slavnosti, vzácné návšt vy, život významných osobností, zvláštní p írodní jevy, život obyvatel (k tiny, svatby, úmrtí), po ty obyvatel a další drobné události. Celostátních událostí se však m la dotknout pouze tehdy, když se bezprost edn dotýkala obce. Kroniky se sm ly psát pouze n mecky nebo latinsky. Teprve v šedesátých letech minulého století (1860), s probouzejícím se kulturním a spole enským životem, se v kronikách objevují zápisy o po ádání divadelních p edstavení, sdružování ob an ve spolcích, t lovýchovných organizacích (Sokol), hasi ských sbor a další. eskoslovenská republika v letech 1920 a 1921 uložila zákonem. 80/1920 Sb. vést obecní pam tní knihu v každé politické obci ech, Moravy a Slezska. Tento zákon je platný dodnes. Jako ú el psaní kronik bylo uvedeno uchování místních d jin pro pou ení budoucích. Bylo doporu eno, aby kroniká letopisec- do nov založené kroniky zpracoval a napsal zem pisný a historický obraz obce, teprve potom v asové posloupnosti události v obci. Kroniká m l na za átku zápisu napsat své jméno a bližší údaje o sob. Místní události v asové posloupnosti m ly zobrazovat obec po stránce hospodá ské, popula ní, sociální, ve ejn zdravotnické, kulturní, lidopisné i náboženské. Zd raz ována byla pravdivost a v rnost popsání p i psaní kroniky a k dozoru nad kroniká skou prací se obci ukládalo ustavení letopisecké komise. Tu m l tvo it starosta a dva ob ané zvolení obecním zastupitelstvem. Období nacistické okupace SR: Z ejm v d sledku toho, že by obecní kroniky a jejich záznamy mohly být zdrojem p ipomínek na bývalý svobodný stát a protektorátní ú ady by rády vid ly vedení kronik v jiném duchu, vydalo ministerstvo školství a národní osv ty v íjnu 1940 novou sm rnici. Podle ní se m ly kroniky soust edit na okresních ú adech a potom p edat do státních archiv v Praze a Brn. Podstatná ást byla odevzdána, menší ást ukryta. Psát a uchovávat pravdivé záznamy z této doby bylo obtížné a dokonce nebezpe né. Po roce 1945 : se u kulturní sekce Zemského národního výboru ustavila muzejní a archivní sekce a vydala provolání k obecním kroniká m. V n m vyzývá k dopln ní údaj z období p ed mnichovským diktátem, okupace (popis útlaku, persekuce, udávání, odboji, vále ným událostem), tak i k soust ed ní dokument a podklad z tohoto období (vyhlášky, letáky, fotografie, ilegální tisk apod.) V záznamech m l být i pr b h osvobození m sta i obce. Prvo adým úkolem bylo vrátit kroniky obcím a ustanovit kroniká e. V pohrani ních oblastech (Sudetech), odkud byli n me tí ob ané na podklad postupimských dohod odsunuti, založit kroniky nové je vydána sm rnice Ministerstva školství a kultury o vedení kronik v další sm rnici je dozor nad vedením kronik, odborn poradenská innost zajiš ována odbory školství a kultury Okresních národních výbor. Sou asn bylo doporu eno, aby se okresní a krajská muzea ve spolupráci s archivy stala poradenskými st edisky pro kroniká e. Tak se kroniká ství dostalo do p ímé metodické pé e muzeí. Po listopadu 1989 p ešla povinnost pé e o kroniky na obce podle zákona. 367/ 90 sb. /Hlava 2., oddíl 1, 13,2. P i výkonu samostatné p sobnosti se obec ídí jen zákony a obecn závaznými p edpisy, vydanými úst edními orgány k jejich provedení týká se tedy i zákona 80/1920 Sb. 141

17 Tolik k vedení kronik po stránce právní. Naše m sto p íchodem nového kroniká e Pavla Janouška, dnem , p evzalo vedení kroniky z M stského muzea do svých rukou. Ve Státním okresním archivu Trutnov, Komenského 128 jsou uloženy následující kroniky: 111. Kronika m sta retr Kronika m sta Kronika m sta Kronika m sta Kronika m sta Kronika m sta Kronika m sta se zápisy z let Kronika r zných událostí a zjišt ní z m sta i obcí Pam tní kniha m sta J. Holuba opis 120. Vzpomínky a pam ti na královédvorské rody A. Zlatníka 121. D kanský ú ad D kanský ú ad Obecná škola dív í Obecná škola dív í Obecná škola dív í Obecná škola dív í M š anská škola dív í M š anská škola dív í Obecná škola chlapecká I. obvod M š anská škola chlapecká I. obvod Obecná škola II. obvod Obecná škola II. obvod Obecná škola II. obvod Obecná škola III. obvod Obecná škola III. obvod Obecná škola III. obvod Národní škola 5. kv tna Osmiletá st ední škola 5. kv tna ZDŠ Schulzovy sady ZDŠ Schulzovy sady Devítiletá st ední škola dív í B Devítiletá st ední škola Obecná škola retr Gymnázium Vyšší pokra ovací škola dív í M stská hudební škola M stská knihovna M stská knihovna a ítárna Slavoj Sportovní klub Stolová spole nost obec Cvrndorf, eská Podhar Národní garda Cech ševc Spolek peka a mlyná D m pionýr a mládeže D m pionýr a mládeže 156. t lovýchovné odd lení odd lení techniky odd lení estetiky

18 159. kroužek mladých fotograf kroužek mladých fotograf m stské tábory Fotoalbum Klubu fotograf amatér Fotoalbum Spolku divadelních ochotník Hanka Fotoalbum Spolku divadelních ochotník Hanka Fotoalbum Spolku divadelních ochotník Hanka Fotoalbum Spolku divadelních ochotník Hanka Fotoalbum Spolku divadelních ochotník Hanka Fotoalbum ZK ROH 9. kv ten Havlí ek V roce 1995 zajistil nyn jší kroniká Pavel Janoušek kopie p vodních kronik dvou významných kroniká m sta, tyto p edal ke svázání a dal k užívání do M stské knihovny Slavoj a do M stského muzea. V muzeu p evzala kopie editelka Holejšovská a v knihovn editelka PhDr. Vl. Lustigová. Kopie knihovny byly následn po svázání za azeny do knižního fondu pro ú ely badatelské a jsou p ístupny ve ejnosti. Jedná se o tyto kopie: a/ Bed ich Söllner Pam tní kniha m sta Dvora Králové n.l b/ Bed ich Söllner _ Pam tní kniha m sta Dvora Králové n.l c/ Jaroslav Jakoubek Kronika m sta Dvora Králové nad Labem V cná jednání o t chto kronikách se setkala s nevšední vst ícností práv v M stské knihovn Slavoj, kde již jmenovaná editelka, na rozdíl od jiných, zastávala názor, že kroniky neslouží pouze m stu ve smyslu správy obce, ale m stu ve smyslu ob an, k jejich pou ení a hlubšímu poznání d jin m sta. Se jménem této editelky je spojeno také jakési vhodné zázemí pro vlastiv dnou práci, které jinde a na míst p íslušn jším citeln chyb lo. Nyní n co o kroniká ských záznamech z let 1998 a 1999, které nebyly do doby zm ny kroniká e sepsány. Kroniká t chto let Ing. Pavel Tschiedel to od vodnil tím, že budou ješt dopln ny. K vlastnímu p edání dvou disket do M stského muzea došlo až v íjnu roku 2000 a diskety obsahují pouhých n kolik stránek textu. Jak bude s tímto naloženo je na M stském muzeu, které za vedení kroniky v uvedených letech pln odpovídalo. Z uvedených d vod nebylo možno, p es n kolikeré urgence v muzeu, plynule navázat kronikou roku V mnoha p ípadech se proto kronika roku 2000 vrací retrospektivn zp t, což by však nem lo být na závadu. Vzorem pro kroniká e m sta je bezesporu Bed ich Söllner. Proto jsem jeho dv kroniky nechal v Státním archivu okopírovat a p edal jak bylo již psáno. O Bed ichu Söllnerovi napsal vy erpávající lánek do Vlastiv dného tení jeho redaktor p. Jan Schwarz a my z n ho v krátkosti pro kroniku vyjmeme následující: Narodil se 13. dubna 1892 a jeho otcem byl Bed ich Söllner, obchodník našeho m sta. Navšt voval zdejší obecnou školu a gymnázium, kde také v roce 1912 maturoval. Za sv tové války dosáhl hodnosti poru íka. Po p evratu v roce 1918 byl velitelem roty strážního praporu, v následujícím roce demobilizován a na svoji žádost p ijat do služeb pošty jako tajemník a dozor í ú edník. Byl p edsedou Kuratoria muzea a lenem mnoha spolk a korporací našeho m sta. Byl také divadelním režisérem, v roce 1930 vedoucím okresní výstavy v našem m st a v letech p edsedou organiza ního výboru Tekstilní a krajinské výstavy. Jeho dv kroniky, ve kterých zachycuje život ve m st, doplnil jeho vlastními kresbami, zpest il podpisy významných osobností a fotografiemi. Z jeho kronik je i nadále erpáno pro ú ely badatelské, slouží však i tená m, hlavn p i in ním Vlastiv dného tení. Kroniká Bed ich Söllner se vzdal k dalšího vedení pam tní knihy pro vážnou nemoc nohou a plic a dalším d vodem bylo to, že podle p edpis m la být pam tní kniha uložena u obce a tam také provád t zápisy po p edchozím schválení letopiseckou komisí. Rezignoval i na další práce pro m sto. Bed ich Söllner zem el 25. íjna 1960 a je pochován v rodinném hrob v Lipnici. 143

19 Regionální sdružení Podzvi insko V sou asné dob sdružuje toto seskupení z Trutnovska a Ji ínska dvacet t i obcí. Valná hromada tohoto regionálního sdružení se sešla na po átku prosince 2000 a projednávala ú ast na veletrzích cestovního ruchu a také p ijetí dalšího lena Bílé T emešné a zájem mají i další obce. Ješt do konce letošního roku by m la vyjít mapa Podzvi inska s páte ní cyklostezkou, která povede z Konecchlumí do Kuksu. V terénu však zatím vyzna ena není. Folkový zp vák Vlasta Redl Hank v d m hostil dne známého zp váka se skupinou Každý den jinak. Hity zp váka s moravským duchem a základem v rocku se zapsal do pov domí mladších poslucha již jako len AG Fleku a pozd jšími projekty se Samsonem Lenkem, Slávkem Janouškem a také vizovickým Fleretem. Církevní slavnosti dopln ní kroniky Ned le pat ila pln církevním slavnostem. V kostele sv. Jana K titele se konala mše svatá, kterou celebroval královéhradecký biskup Dominik Duka. O vztahu a spolupráci m sta s církví promluvil p. starosta m sta Viktor Švub. Slavnost pokra ovala na m stském h bitov, kde p ed prostorem estného poh ebišt ob tí druhé sv tové války byl vzty en, na kamenném podstavci, prostý d ev ný k íž. Jeho posv cení se zú astnili krom uvedeného biskupa i fará i Vojen Syrovátka za církev eskobratrskou a fará církve eskoslovenské husitské Jan Votava. Ob ad byl jakousi formou sbližování odlišných vyznání. Krátkým proslovem toto vyjád il fará Jan Votava: Jsem rád, že ímskokatolická farnost vzty ila tento k íž. H bitov bez k íže totiž není h bitovem. a p ipomn l také význam kalicha pro eské zem. Biskup Dominik Duka rovn ž p ipomn l sbližování r zných náboženství a uvedl: Je symbolické, že k íž stojí u pomníku padlých ve druhé sv tové válce, kte í, bez rozdílu víry, bojovali proti zlu. Pod kování všem p ítomným provedl místní administrátor Josef Plesczynski, jmenovit potom t m, kte í vzty ení k íže napomohli. P ítomní ob ané i hosté položili ke k íži zapálené sví ky. Výstava ve Staré radnici Zda ilá výstava ve Staré radnici obsahující malbu na hedvábí, sklen ný šperk, keramiku byla prodejní a t šila se zájmu ve ejnosti. Podíleli se na ní tv rci Jaromír a Zuzana Sléhovi, Eva Mašínová a Iva Prošková. ZOO - nevšední sout ž novoro ních p ání Ú ast v této sout ži není omezena ani v kem, ba ani formou. Na adresu ZOO, Štefánikova 1029, Dv r Králové n.l., s p ipsáním PF zví ata na obálce, je možno poslat kresby, výšivky, koláže i básnickou tvorbu. Novoro ní p ání, která jsou do ZOO poslána do 1.12.t.r., opat ena jménem, v kem a adresou nejsou ur ena pracovník m ZOO., ale zví átk m. 144

20 Vít zné práce se vyhlásí ve videosále a ohodnotí cenami. Budou rovn ž vystaveny do konce února p íštího roku v galerii ZOO. Volby do t etiny senátu V našem m st k volb do senátu nedošlo, ale pro m stskou kroniku je t eba výsledek mimo rámec m sta zaznamenat. Ve ty ech z p ti obvod, ve kterých volili v ned li východo eští voli i nové senátory, zvít zili kandidáti ty koalice. Krkonošské noviny k tomuto uvádí: o obsazení t etiny míst v Senátu rozhodlo jen asi dvacet procent, tedy p tina oprávn ných voli, a dále ú ast voli je prohrou všech politik, bez rozdílu stranické p íslušnosti. Dne zem el Emil Zátopek, legenda eskoslovenského a sv tového sportu. Návšt va Dagmar Havlové Veškrnové Dne navštívila naše m sto první dáma naší republiky - Dagmar Havlová. D vodem této neoficielní návšt vy byl nákup textilních výrobk a.s. Tiba, uskute n ný na závod Tiba Zálabí a v prodejn D m textilu Tiby. Doprovázela jí bytová architektka Diana Sternbergová a vedoucí odd lení marketingových služeb Tiby ing. Alena Sedliská. Paní prezidentová poob dvala s doprovodem U svobodných pán a byla s návšt vou spokojena. Podhar vzdálené i blízké minulosti vlastiv dné tení Ano i tato severní výspa našeho m sta, toto p edm stí, má svoje d jiny. I když z ejm nebylo starších podhar ských kronik, do teme se mnohé v obecních kronikách našeho m sta Dvora Králové nad Labem. Dovídáme se, že už roku 1512 byly na Hartském potoku (také Kratzbach, Kacbach a Kadzbach) dva mlýny. O žádném jiném osídlení není zmínka. Teprve až roku 1564 se objevuje další zápis, že došlo k prodeji jednoho pole pod Harty a to po nebožtíku Janu Nohavi kovi. Z toho lze usuzovat, že zde již docházelo k ídkému osídlování mezi m stem a lesem. Vždy v roce 1567 m lo naše m sto 150 osedlých dom. Pro zajímavost si to za a me do historie naší státnosti. V roce 1509 byl korunován eským králem Ludvík I. a když v roce 1516 nastoupil ve v ku desíti let na tr n, byl mu poru níkem polský král Zikmund Jagellonský. Ale již roku 1526, p i út ku z prohrané bitvy s turkem Solimanem II., utone mladi ký král v mo ále ve v ku dvacíti let. Stalo se tak po bitv u Moha e a takto odešel poslední u nás vládnoucí Jagellonec. Vládu nastoupili Habsburkové Ferdinandem I. Naše m sto vzniklo na samém okraji královského pohrani ního hvozdu a je nasnad, že zde prob hlo osídlování pozd ji než ve vnitrozemí. Vždy i p írodní podmínky tu byly drsn jší, krajina kopcovitá, lesnatá, cest málo a Labe na svém horním toku nesplavné. O Podharti nebyla ješt ani zmínka, ale už tu byly vsi našeho okolí Werdek, Orlach (Vorlech), Zálesí, Zboží, Lipnice, Žíre, Žíre ská Podstrá, Nové Lesy a další. Podhar nebyla nikdy samostatnou obcí, byla jak pozd ji uvedeno, severním p edm stím a proto se z ejm musela vklínit do lesa zvaného Harta. Uvádí se dokonce Harty dv, p ední a zadní. Tyto lesy, kdysi královský hvozd pat ily pozd ji našemu m stu, práv tak jako pozemky mezi uvedeným lesem a m stem. Uvádí se, že název lesa Hart, nebo také Hardt, je znám ve starohornon m in jako les. Tak asi vzniklo pojmenování (pomístní jméno) pro uvedenou lokalitu pod Hartou tedy p enesen Podhar. Od konce 16. století dochází k postupném osídlování našeho p edm stí, Podhart, tedy správn ji, nyn jší eské Podhart. To všechno však je dávná minulost a tená by mohl nabýt 145

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích Zápis z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích I. Firma a sídlo spole nosti P-D Refractories CZ a. s. (d íve Moravské šamotové a lupkové závody a. s.) 679 63 Velké Opatovice,

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 8. zasedání zastupitelstva města dne: 24. 9. 2015 Bod pořadu jednání: Finanční narovnání vztahu mezi statutárním městem Liberec a Michalisem Dzikosem Finanční

Více

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto Statutární město Přerov IČ: 003 01 825 DIČ: CZ00301825 se sídlem Bratrská 709/34, Přerov I-Město, 750 02 Přerov zastoupené náměstkem primátora Pavlem Košutkem (dále jako Město ) MMPr/SML/2183/2015 a Česká

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

Výroční zpráva. za rok 2009

Výroční zpráva. za rok 2009 Výroční zpráva za rok 2009 leden 2010 Obsah: Členská základna 3 Činnost výboru 3 Uskutečněné akce 4 Zájezd do knihoven Příbramska 4 Zájezd na happening do Vsetína 4 Klubka dětských knihoven 5 Další činnosti

Více

OSM 12. Název materiálu: Vyhlášení prodeje pozemků v bytové zóně Hruštice-Károvsko

OSM 12. Název materiálu: Vyhlášení prodeje pozemků v bytové zóně Hruštice-Károvsko Podklady na zasedání ZM dne: 25.06.2015 OSM 12. Název materiálu: Vyhlášení prodeje pozemků v bytové zóně Hruštice-Károvsko Předkládá: Ing. Tomáš Hocke Vypracoval: Růžena Jarošová Stanislava Syrotiuková

Více

P IZNÁNÍ TISKOPIS PRO ZM NU VLASTNICTVÍ OD 1. 1. 2004

P IZNÁNÍ TISKOPIS PRO ZM NU VLASTNICTVÍ OD 1. 1. 2004 TISKOPIS PRO ZM NU VLASTNICTVÍ OD 1. 1. 2004 P IPOJTE vybranou P ÍLOHU. 1 k p iznání k dani z p evodu nemovitostí, typ - K, S nebo O v POT EBNÉM PO TU Samostatné p iznání podá KAŽDÝ Z MANŽEL - p i p evodu

Více

Obec Anenská Studánka MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE ANENSKÁ STUDÁNKA NA OBDOBÍ 2016-2018. Zpracováno pro obec Anenská Studánka

Obec Anenská Studánka MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE ANENSKÁ STUDÁNKA NA OBDOBÍ 2016-2018. Zpracováno pro obec Anenská Studánka Obec Anenská Studánka MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE ANENSKÁ STUDÁNKA NA OBDOBÍ 2016-2018 Zpracováno pro obec Anenská Studánka Schváleno na veřejném zasedání zastupitelstva obce dne 12.02.2016.. Růžena

Více

S B Í R K A O B S A H :

S B Í R K A O B S A H : S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY A NÁMĚSTKA MINISTRA VNITRA Ročník: 2003 V Praze dne 11. prosince 2003 Částka: 53 O B S A H : Část I.

Více

o místních poplatcích

o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška města Nejdek č. 4 / 2008 o místních poplatcích Město Nejdek na základě usnesení zastupitelstva č. ZM/197/9/08 ze dne 10.4. 2008 v souladu s ustanovením 14 odst. 2 zákona č. 565/1990

Více

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR Správní právo dálkové studium VIII. Územní samospráva A) Historický vývoj na území ČR - po roce 1918 při vzniku ČSR zpočátku převzala předchozí uspořádání rakousko uherské - samosprávu představovaly obce,

Více

VÝPIS USNESENÍ ZE ZÁPISU

VÝPIS USNESENÍ ZE ZÁPISU VÝPIS USNESENÍ ZE ZÁPISU 9. schůze Rady města Holýšova ve volebním období 2014-2018 konané dne 2. března 2015 Rada města Holýšova: 87/2015 schvaluje následující pořad schůze: 1. Zahájení schůze 2. Schválení

Více

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007 č. 1 / únor 2008 Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou první číslo našeho Zpravodaje v roce 2008, ve kterém bychom Vás rádi informovali o dění v naší obci v uplynulých i nadcházejících měsících.

Více

Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina

Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina VÝCHOVNÝ ÚSTAV A ŠKOLNÍ JÍDELNA NOVÁ ROLE Školní 9, Nová Role, PSČ: 362 25, Tel: 353 851 179 Dodavatel: Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina 1. Zadavatel Výchovný

Více

Učňovská škola zemědělská Zálezly 1952-1956. Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Učňovská škola zemědělská Zálezly 1952-1956. Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Učňovská škola zemědělská Zálezly 1952-1956 Inventář Číslo EL NAD: 512 Evidenční číslo pomůcky: 162 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

U S N E S E N Í která byla p ijata na 16. zasedání rady m sta konaného dne 15.11. 2010

U S N E S E N Í která byla p ijata na 16. zasedání rady m sta konaného dne 15.11. 2010 U S N E S E N Í která byla p ijata na 16. zasedání rady m sta konaného dne 15.11. 2010 íslo usnesení vy izuje termín 342/10 Rada m sta bere na v domí provedenou p. B lonožník ihned kontrolu usnesení. 343/10

Více

1. Česko-polská Hřebenovka záměr vlajkového projektu PhDr. Maierová

1. Česko-polská Hřebenovka záměr vlajkového projektu PhDr. Maierová ZÁPIS ze společného zasedání Výboru cestovního ruchu, památkové péče a kultury Zastupitelstva Libereckého kraje a Kulturní komise rady Libereckého kraje konaného v úterý 17. 6. 2014 od 14 hod. v Kamenářském

Více

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Základní pojmy Pro účely těchto Zásad pro prodej nemovitostí (pozemků, jejichž součástí jsou bytové domy) Městské části Praha 5 (dále jen Zásady )

Více

Výroční zpráva 2015. Spolek Valštejn

Výroční zpráva 2015. Spolek Valštejn Výroční zpráva 2015 Spolek Valštejn Obsah Úvodní slovo... 3 Základní údaje o Spolku Valštejn... 4 Činnosti spolku v roce 2015... 5 Plány do roku 2016... 8 Úvodní slovo Vážení přátelé valštejnských údolí,

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 Zprávu o činnosti dětského rybářského kroužku za rok 2014 kterou jsem vám přečetl na loňské výroční schůzi, jsem ukončil vánoční schůzkou. Rok

Více

M STSKÝ Ú AD VSETÍN Odbor územního plánování, stavebního ádu a dopravy

M STSKÝ Ú AD VSETÍN Odbor územního plánování, stavebního ádu a dopravy M STSKÝ Ú AD VSETÍN Odbor územního plánování, stavebního ádu a dopravy.j.: MUVS-S 12409/2012/OÚPS -280.4/Mar- Vy izuje: Bc. Mare ek Libor Vsetín, dne VE EJNÁ VYHLÁŠKA Návrh opat ení obecné povahy M stský

Více

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014 STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Magistrát města Karviné Materiál ZM MRZ/7019/2014 Poř. číslo Odbor: Oddělení: Vyřizuje: Odbor rozvoje oddělení marketingu a školství Polášková Ivana Materiál pro mimořádné zasedání

Více

Nájemní smlouva podle 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany

Nájemní smlouva podle 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany Nájemní smlouva podle 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany Statutární město Přerov se sídlem Bratrská 709/34, Přerov

Více

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 Zastupitelstvo města Březnice se na svém zasedání dne 11. 12. 2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o

Více

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh Čl. I Název a sídlo 1. SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. (dále jen spolek ) má své sídlo na adrese Praha 10 - Vršovice, Vladivostocká ulice 1460/10,

Více

M stský ú ad Tel nám. Zachariáše z Hradce 10 588 56 Tel

M stský ú ad Tel nám. Zachariáše z Hradce 10 588 56 Tel M stský ú ad Tel nám. Zachariáše z Hradce 10 588 56 Tel Zám r uzav ení Dodatku. 2 ke Smlouv nájemní ze dne 31. 5. 2011 ve zn ní dodatku. 1 ze dne 29. 6. 2012 M sto Tel, se sídlem nám. Zachariáše z Hradce

Více

Spisový a skartační řád. č. 13/2006/SŘ

Spisový a skartační řád. č. 13/2006/SŘ Spisový a skartační řád č. 13/2006/SŘ V Novém Městě nad Metují dne 31. 8. 2006 Strana 1 (celkem 9) Spisový a skartační řád Střední školy, (dále jen školy) Obsah 1. Úvodní ustanovení 2. Příjem dokumentů

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ÚŘAD MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 4/2000 Změněna vyhláškou č. 13/2005 s účinností od 15.12.2005!!! Změněna vyhláškou č. 2/2006 s účinností od 2.5.2006!!! Změněna vyhláškou č. 12/2006

Více

ZPRÁVA Z AKCE: KATALOGOVÁ A VZORKOVÁ VÝSTAVA název zem datum konání

ZPRÁVA Z AKCE: KATALOGOVÁ A VZORKOVÁ VÝSTAVA název zem datum konání ČESKÁ AGENTRURA NA PODPORU OBCHODU Název zakázky: ZPRÁVA Z AKCE: KATALOGOVÁ A VZORKOVÁ VÝSTAVA název zem datum konání Firma: ABC, s.r.o. íslo zakázky: 123456789 Zpracoval: Datum zpracování: CzechTrade

Více

VÝZVA. Česká republika-ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen zadavatel) se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, IČ 00022985.

VÝZVA. Česká republika-ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen zadavatel) se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, IČ 00022985. VÝZVA k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na službu dle 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), Směrnice MŠMT,

Více

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace Datum konání: 6. 10. 2010 Program: 1. Projednání a schválení Výroční zprávy o činnosti školy 2009/2010 2. Projekt MŠMT Peníze školám 3. Nařízení vlády o odvodu 30% z částky na pomůcky školy zpět do státního

Více

Úvodní slovo. Cíle obecně prospěšné společnosti Eljon

Úvodní slovo. Cíle obecně prospěšné společnosti Eljon Úvodní slovo Na úvod této výroční zprávy bych chtěl vyjádřit radost z dobře vykonané práce ve středisku Eljon o.p.s. a vděčnost všem, kdo naše centrum jakýmkoliv způsobem během uplynulého roku 2011 podpořili.

Více

Město Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně Pravidla pro poskytování dotací na sportovní činnost Město Mariánské Lázně rozhodlo dne 11.12.2012 usnesením zastupitelstva města č. ZM/481/12 vydat tato Pravidla pro poskytování

Více

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov 1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu

Více

VEŘEJNÁ NABÍDKA POZEMKŮ URČENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

VEŘEJNÁ NABÍDKA POZEMKŮ URČENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VEŘEJNÁ NABÍDKA POZEMKŮ URČENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA č. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PŘEVODU ZEMĚDĚLSKÝCH A LESNÍCH POZEMKŮ Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON

Více

Věc: Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce s názvem: VÚ a ŠJ PŠOV, Nákup nového osmimístného vozidla

Věc: Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce s názvem: VÚ a ŠJ PŠOV, Nákup nového osmimístného vozidla VÝCHOVNÝ ÚSTAV A ŠKOLNÍ JÍDELNA PŠOV PŠOV 1 Podbořany 441 01 Tel. ředit: 415 211 297, Mobil ředit.: 736 633 595, Tel. ústředna: 415 214 615, e - mail: a.sava@seznam.cz, Fax: 415 211529, www.vupsov.cz Věc:

Více

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 348 Pravidla pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu I.

Více

Výroční zpráva o činnosti a hospodaření v roce 2012

Výroční zpráva o činnosti a hospodaření v roce 2012 Výroční zpráva o činnosti a hospodaření v roce 2012 Městské kulturní středisko Horní Slavkov, příspěvková organizace Dlouhá 717, 357 31 Horní Slavkov Zpracovala Mgr. Soňa Kvasničková, ředitelka MKS Únor

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly MEUV 6228/2013 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly Organizační řád městského úřadu vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Tento vnitřní předpis schválila Rada města

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00

datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00 datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00 O: 475 45 941 Váš dopis zna ky/ze dne Naše zna ka (.j) 842/26-2015 Vy izuje linka 2493 / Mgr. Richter V Praze dne 14.

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU OBCE HŘEBEČ

VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU OBCE HŘEBEČ PROVOZNÍ ŘÁD VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU OBCE HŘEBEČ Provozovatel : Obec Hřebeč Vymezení plochy víceúčelového sportovního areálu: pozemková parcela č. 1106/1,1106/7 Každý návštěvník je povinen seznámit

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr.

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr. ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Srubec, okr. České Budějovice Adresa: Srubec čp. 30, 370 06 České Budějovice Identifikátor

Více

Starosta Města Rokytnice v Orlických horách

Starosta Města Rokytnice v Orlických horách Město Rokytnice v Orlických horách náměstí Jindřicha Šimka 3, 517 61 Rokytnice v Orlických horách č.tel. 494 379 021 email: podatelna@mu.rokytnice.cz Starosta Města Rokytnice v Orlických horách O Z N A

Více

ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú.

ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú. ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú. Preambule Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování společensky užitečné činnosti a poskytování služeb s takovou činností bezprostředně souvisejících

Více

Zápis.16/2012 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.16/2012 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.16/2012 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva Omluven 12.12.2012 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Petr Beneš, Martina Volfová,

Více

Základní škola a Mateřská škola, Podhorní Újezd a Vojice, okres Jičín ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ

Základní škola a Mateřská škola, Podhorní Újezd a Vojice, okres Jičín ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ Základní škola a Mateřská škola, Podhorní Újezd a Vojice, okres Jičín ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ Na základě ustanovení 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

Více

VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 7. a 8. října 2016. Harmonogram úkolů a lhůt

VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 7. a 8. října 2016. Harmonogram úkolů a lhůt VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 7. a 8. října 2016 Harmonogram úkolů a lhůt vyplývajících ze zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění

Více

N zvy ulic v DaËicÌch

N zvy ulic v DaËicÌch N zvy ulic v DaËicÌch První oficiální rozdělení a pojmenování ulic města pochází z 80. let 19. století. Ulice měly svá jména samozřejmě již před tím, ale oficiálně pojmenovány byly až na zasedání obecního

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Z Á Z N A M z jednání zastupitelstva obce Čakovičky. 15. října 2008 od 17.00 hodin

Z Á Z N A M z jednání zastupitelstva obce Čakovičky. 15. října 2008 od 17.00 hodin OBEC ČAKOVIČKY Kojetická 32, pošta Mratín, PSČ: 250 63, okr. Mělník 315 682 286, 725 081 025, < ou.cakovicky@seznam.cz Z Á Z N A M z jednání zastupitelstva obce Čakovičky Termín konání : 15. října 2008

Více

Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě

Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 4. října 2006 pod

Více

U 17.12.2008 U 72 ZMP

U 17.12.2008 U 72 ZMP U s n e s e n í z 19.jednání Zastupitelstva města Planá konaného dne 17.12.2008 U 72 ZMP bere na vědomí: 1. zprávu o práci Rady města Planá od 17.jednání. 2. informaci o kontrole plnění uložených úkolů.

Více

MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN

MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008-2009 Zpracoval: Mgr. Jindřich Vašíček Únor 2010 Zpráva o činnosti Městské policie Hodonín za rok 20079 Strana 2 Obsah 1. Úvod 3 2. Personální obsazení 3 3. Činnosti

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

Městská část Praha - Ďáblice Dne 1. 2. 2016 Úřad městské části Praha - Ďáblice Květnová 553/52 182 00, Praha 8 č.j.: 0078/2016-MCPD/TAJ

Městská část Praha - Ďáblice Dne 1. 2. 2016 Úřad městské části Praha - Ďáblice Květnová 553/52 182 00, Praha 8 č.j.: 0078/2016-MCPD/TAJ Městská část Praha - Ďáblice Dne 1. 2. 2016 Úřad městské části Praha - Ďáblice Květnová 553/52 182 00, Praha 8 č.j.: 0078/2016-MCPD/TAJ ORGANIZAČNÍ ŘÁD Úřadu Městské části Praha - Ďáblice Obsah: 1) Úvodní

Více

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

SMĚRNICE Č. 4/2014 O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH

SMĚRNICE Č. 4/2014 O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH Statutární město Pardubice Magistrát města Pardubic SMĚRNICE Č. 4/2014 O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH Rada města, v souladu s ustanovením 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecního zřízení), ve znění

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Církevní husitská základní umělecká škola Harmonie, o.p.s. se sídlem Bílá 1, 160 00 Praha 6 - Dejvice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 2. ŠKOLNÍ ŘÁD ZUŠ Č.j.: 8/2012 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala

Více

Směrnice č. 01/2015. Vyhlášení 1. kola přijímacího řízení do prvních ročníků školního roku 2015/2016

Směrnice č. 01/2015. Vyhlášení 1. kola přijímacího řízení do prvních ročníků školního roku 2015/2016 Střední průmyslová škola stavební Střední odborná škola stavební a technická Ústí nad Labem, příspěvková organizace tel.: 477 753 822 e-mail: sts@stsul.cz www.stsul.cz Směrnice č. 01/2015 Vyhlášení 1.

Více

Městský úřad Chrast Náměstí č.p. 1, 538 51 Chrast

Městský úřad Chrast Náměstí č.p. 1, 538 51 Chrast Váš dopis ze dne: 27.12.2012 Vaše značka: - Městský úřad Chrast Náměstí č.p. 1, 538 51 Chrast Odbor výstavby a životního prostředí stavební úřad Č.j.: Č.spisu: Vyřizuje: Tel.: E-mail: Počet listu: Počet

Více

3 jinak bude postupováno dle 30 zákona. 280/2009 Sb.

3 jinak bude postupováno dle 30 zákona. 280/2009 Sb. STO BZENEC Obecn závazná vyhláška. 2/2013 o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad Zastupitelstvo m sta Bzence se na svém zasedání

Více

na prodej nemovitosti objektu č.p. 9 - Chrudim VI. kolo(4)

na prodej nemovitosti objektu č.p. 9 - Chrudim VI. kolo(4) 1 KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE PARDUBICKÉHO KRAJE Ředitel krajského ředitelství policie č.j. KRPE-63189-2/ČJ-2015-1700VZ Pardubice dne 7. srpna 2015 Počet stran: 6 Vyhlašovatel: Česká republika - Krajské

Více

OBECNÍ Ú AD VÝPRACHTICE - STAVEBNÍ Ú AD - rozhodnutí

OBECNÍ Ú AD VÝPRACHTICE - STAVEBNÍ Ú AD - rozhodnutí OBECNÍ Ú AD VÝPRACHTICE - STAVEBNÍ Ú AD - tel: 465391132.p. 3 e-mail: ou.vyprch@tiscali.cz 561 34 Výprachtice Vaše.j.: 106/2006 Ze dne: 22.02.2006 Naše.j.: 190/2006/SU Vy izuje: Lerch Po et list : Po et

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vedoucí oddělení hygieny práce Karviná (odborný rada)

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vedoucí oddělení hygieny práce Karviná (odborný rada) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vedoucí oddělení hygieny práce Karviná (odborný rada) č.j.: KHSMS/20151/2016 Datum: 8. června 2016 Ředitelka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského

Více

Výpis usnesení ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Tvrdonice ze dne 17.12.2015

Výpis usnesení ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Tvrdonice ze dne 17.12.2015 ZO Tvrdonice schvaluje: Program: Výpis usnesení ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Tvrdonice ze dne 17.12.2015 Usnesení č. 83 Zastupitelstvo obce schválilo následující program zasedání: 1. Zahájení 2.

Více

Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov. Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016. Základní ustanovení

Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov. Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016. Základní ustanovení Příloha č.2. Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016 1. Právní předpisy a dokumenty Základní ustanovení Podpora poskytovaná

Více

Otická knihovna. Knihovny vedly knihovní rady, které se volily a volily knihovníka. V roce 1937 to byla Růžena Vaculová.

Otická knihovna. Knihovny vedly knihovní rady, které se volily a volily knihovníka. V roce 1937 to byla Růžena Vaculová. Otická knihovna Podle zákona o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919, číslo 4305 Sb., jsou obce, kde menšina národní čítá nejméně 400 obyvatel nebo kde působní státní menšinová škola,

Více

Zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvod Rumburk

Zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvod Rumburk Veřejná zakázka malého rozsahu dle 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, na službu Zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvod Rumburk

Více

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBEC VITĚJOVICE Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích Zastupitelstvo Obce Vitějovice se na svém zasedání dne 31.10.2012 usnesením č. 63/2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona

Více

MUZEUM VÝCHODNÍCH ECH V HRADCI KRÁLOVÉ

MUZEUM VÝCHODNÍCH ECH V HRADCI KRÁLOVÉ 104 MUZEUM VÝCHODNÍCH ECH V HRADCI KRÁLOVÉ Adresa: Eliš ino náb eží 465, 500 01 Hradec Králové Telefony: historická budova : +420 495 512 391, +420 495 512 392, +420 495 512 462, +420 495 512 899 odborná

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA škol. rok 2009/10

VÝROČNÍ ZPRÁVA škol. rok 2009/10 Soukromá základní umělecká škola Trnka o.p.s., Rodinná 39, 312 00 Plzeň IČO.26347687, IZO.150035365, identifikátor zařízení: 650035356, bankovní spojení: 279204310247/0100, DIČ. CZ-26347687 VÝROČNÍ ZPRÁVA

Více

Čj.:015 36/99-1505 Oblastní pracoviště č.1 Praha 1 Jeruzalémská 12 Signatura: ba5as107 Obvodní pracoviště Praha 6 Arabská 683 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Čj.:015 36/99-1505 Oblastní pracoviště č.1 Praha 1 Jeruzalémská 12 Signatura: ba5as107 Obvodní pracoviště Praha 6 Arabská 683 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.:015 36/99-1505 Oblastní pracoviště č.1 Praha 1 Jeruzalémská 12 Signatura: ba5as107 Obvodní pracoviště Praha 6 Arabská 683 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Mateřská škola

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

D R A Ž E B N Í V Y H L Á Š K A

D R A Ž E B N Í V Y H L Á Š K A sp. zn. 095 Ex 1278/14/U 02-033 D R A Ž E B N Í V Y H L Á Š K A Soudní exekutor Exekutorského úřadu Prahy 4 J U D r. J a n a T v r d k o v á, oprávněná k vedení exekuce na základě pověření Okresního soudu

Více

Trasa 1R: délka 22 km, stoupání 654 m, klesání 356 m Jako trasa 1 plus návštěva rozhledny na Anenském vrchu.

Trasa 1R: délka 22 km, stoupání 654 m, klesání 356 m Jako trasa 1 plus návštěva rozhledny na Anenském vrchu. KČT Hlinsko pořádá 14. května 2016 autobusový zájezd Neratov Šerlich (Panské Pole Šerlich) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva

Více

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012)

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Ve dnech 12. 15. 1. 2012 se MAS Střední Povltaví prezentovala na společném stánku se Svazkem obcí Milevska na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour

Více

Vydání občanského průkazu

Vydání občanského průkazu Vydání občanského průkazu 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Vydání občanského průkazu 04. Základní informace k životní situaci Občanský průkaz je povinen mít občan,

Více

ČÍSLO 67 25. září 2013

ČÍSLO 67 25. září 2013 Vydává Obecní úřad Potěhy pro občany obce ČÍSLO 67 25. září 2013 Obsah: 1. Informace z obce 2. Kulturní akce, jubilanti v IV. čtvrtletí 2013 3. ZŠ a MŠ Potěhy 4. TJ Sokol Potěhy 5. SDH Potěhy 6. Historie

Více

Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro sportovní a zájmové organizace (dále jen Zásady )

Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro sportovní a zájmové organizace (dále jen Zásady ) Město Slaný na základě ustanovení 85 a 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vydává Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro

Více

Postup a zásady nabytí a převodu pozemků do vlastnictví a z vlastnictví statutárního města Děčín

Postup a zásady nabytí a převodu pozemků do vlastnictví a z vlastnictví statutárního města Děčín Postup a zásady nabytí a převodu pozemků do vlastnictví a z vlastnictví statutárního města Děčín Článek I Nabytí a převod pozemků do vlastnictví a z vlastnictví statutárního města Děčína Statutární město

Více

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 19.09.2013

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 19.09.2013 Zastupitel Miroslav Sládek V Písku dne:05.09.2013 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 19.09.2013 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Žádost občanského sdružení Buddies Písek o.s. o podporu Města Písek

Více

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se

Více

Vnitřní předpis. Spolku Vltavan v Praze

Vnitřní předpis. Spolku Vltavan v Praze Spolek Vltavan v Praze Nová registrace spolku Vnitřní předpis stránka 1 z 5 Vnitřní předpis Spolku Vltavan v Praze 2015 Vnitřní předpis obsahuje ustanovení, na kterých nebyla shoda při tvorbě stanov, nebo

Více

OZNÁMENÍ O VYHLÁŠENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o prodeji nemovité věci

OZNÁMENÍ O VYHLÁŠENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o prodeji nemovité věci OZNÁMENÍ O VYHLÁŠENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o prodeji nemovité věci JUDr. Zdeňka Koníčková, IČ 714 46 443, se sídlem Brno, Orlí 27, PSČ 602 00, jako insolvenční správkyně

Více

Z Á P I S o průběhu 19. zasedání Zastupitelstva obce Miroslavské Knínice, konaného dne 14.dubna 2009 v zámeckém přísálí

Z Á P I S o průběhu 19. zasedání Zastupitelstva obce Miroslavské Knínice, konaného dne 14.dubna 2009 v zámeckém přísálí Z Á P I S o průběhu 19. zasedání Zastupitelstva obce Miroslavské Knínice, konaného dne 14.dubna 2009 v zámeckém přísálí Zápis 3/2009 Přítomni : dle presenční listiny Omluveni : Vyžrálek Milan, Souček jiří

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Datum: 6.8.2012. Oznámení o návrhu stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci a silnici

Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Datum: 6.8.2012. Oznámení o návrhu stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci a silnici M Ě S T S K Ý Ú Ř A D B L A N S K O ODBOR STAVEBNÍ ÚŘAD, oddělení silničního hospodářství nám. Svobody 32/3, 678 24 Blansko Pracoviště: nám. Republiky 1316/1, 67801 Blansko Město Blansko, nám. Svobody

Více

Zasedání obecního zastupitelstva

Zasedání obecního zastupitelstva Zasedání obecního zastupitelstva Číslo: 8 Datum: 1.10.2008 Zápis: Veřejné zasedání ZO Přezletice ze dne 1.10.2008 Program: 1. Rozpočtová opatření 2. Příprava výběrového řízení na zhotovitele Zahradní II

Více

Návrh. VYHLÁŠKA č...sb., ze dne... 2011,

Návrh. VYHLÁŠKA č...sb., ze dne... 2011, Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů

Více

OBEC KNĚŽMOST. Na Rynku 51 294 02 Kněžmost. OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 2/2015. o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

OBEC KNĚŽMOST. Na Rynku 51 294 02 Kněžmost. OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 2/2015. o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBEC KNĚŽMOST Na Rynku 51 294 02 Kněžmost OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 2/2015 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Kněžmost se na svém zasedání dne 16. 6. 2015 usnesením č. 55/2015 usneslo vydat na

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

t a k t o : www.e-drazby.cz Uvedené nemovité věci tvoří jeden funkční celek a jako jeden celek budou draženy.

t a k t o : www.e-drazby.cz Uvedené nemovité věci tvoří jeden funkční celek a jako jeden celek budou draženy. Číslo jednací: 156 EX 4683/13-54 Uvádějte při veškeré korespondenci Značka oprávněného: Ederová - 170495/1 U s n e s e n í Soudní exekutor JUDr. Milan Makarius Exekutorského úřadu Praha-západ, se sídlem

Více

SMĚRNICE REKTORA č. 4/2001 CESTOVNÍ NÁHRADY V TUZEMSKU A ZAHRANIČÍ ZAMĚSTNANCŮ UTB VE ZLÍNĚ

SMĚRNICE REKTORA č. 4/2001 CESTOVNÍ NÁHRADY V TUZEMSKU A ZAHRANIČÍ ZAMĚSTNANCŮ UTB VE ZLÍNĚ SMĚRNICE REKTORA č. 4/2001 CESTOVNÍ NÁHRADY V TUZEMSKU A ZAHRANIČÍ ZAMĚSTNANCŮ UTB VE ZLÍNĚ Rozdělovník: rektor, kvestor, tajemníci fakult, vedoucí všech rektorátních pracovišť, ředitel KaM Zpracovala:

Více

INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY

INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY II. INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY Podnětem ke zpracování tohoto materiálu je změna působení jednotek

Více