HISTORIE A SOUČASNOST

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HISTORIE A SOUČASNOST"

Transkript

1 HISTORIE A SOUČASNOST STUHAŘSKÝCH FIREM VE ŠLUKNOVSKÉM VÝBĚŽKU David Sklenář

2

3 HISTORIE A SOUČASNOST STUHAŘSKÝCH FIREM VE ŠLUKNOVSKÉM VÝBĚŽKU David Sklenář

4 Copyright 2013 David Sklenář. Všechna práva vyhrazena

5 Poděkování Na knize jsem pracoval více než jeden rok a během tohoto období jsem čerpal své informace z různých médií, ale i od lidí, kterým bych chtěl obzvlášť poděkovat. Děkuji tedy Janu Němecovi, ředitel Státního okresního archivu v Děčíně za fotografie z jeho knihy Obrázky z průmyslových dějin Šluknovska Elišce Králové a Miroslavu Nováčkovi ze Státního oblastního archivu Litoměřice na pobočce v Mostě za poskytnuté materiály Petru Horákovi, členu spolku historiků z Mikulášovic za spoustu fotografií a informací Eduardu Steunovi z Vilémova, který mi editoval text, doplnil velmi zajímavé informace a půjčil mi fotografie přestavby barevny ve Vilémově Jaroslavu Chmelařovi z Vilémova, který mi zkontroloval text a daroval textilní knihy. Čerpal jsem i z jeho bohužel nevydané knihy Výroba stuh (ve spolupráci s Bohumilem Novotným) Tomáši Fúskovi za poskytnutí českého překladu Fiedlerovi kroniky z roku 1898 a zařízení inzerátu v Mikulášovických novinách Miloslavu Turynovi za poskytnutí českého překladu Dějiny města Velký Šenov z roku 1988 napsané Erhardem Marschnerem a za jeho výborné webové stránky Velký Šenov a jeho historie Josefu Horvatovičovi za jeho krásné webové stránky Mikulášovice historie řemesel a průmyslu Iloně Hlouškové z osady Kopec za poskytnutí textů o firmě Anton Klinger z jejích krásných webových stránek Městskému úřadu ve Velkém Šenově za nahlédnutí do kroniky města Spolupracovníkům ze STAPu za poskytnutí různých informací a fotografií a mému otci Liboru Sklenářovi, zejména za shánění kontaktů a informací, které byly pro tuto knihu užitečné. 5

6

7 Úvod Asi dnes nikdo neuvěří, stejně jako já, že Šluknovský výběžek kdysi býval nejen velmocí v textilním průmyslu, ale k životu vůbec, kdy byla tato oblast jednou z kvetoucích oblastí na území dnešní České republiky. Toto území mělo na konci 18. století spolu s Prahou a Ostravskem největší hustotu na území Českého království a patřilo k třetímu nejvyspělejšímu území, právě po Praze a Ostravě. V současné době tuto kdysi slavnou textilní tradici udržují už jen výrobci z Varnsdorfu a okolí, ale co se stuhařiny týče, působí zde jen 3 firmy, STAP a.s, Lemfeld a syn a Alatex. Přitom v minulosti bylo hlavně ve Velkém Šenově a okolí několik desítek výrobců stuh, také proto se Velkému Šenovu říkalo severočeský Barmen, což je průmyslová část Wuppertalu v Porýní, která také bývala světoznámou čtvrtí, kde se vyráběly stuhy. Zakladatelem stuhařské výroby byl v první třetině 18. století Nikolaus Rämisch z Lipové, který si toto řemeslo osvojil ve Švýcarsku. V roce 1948 se ty firmy, které přežily hospodářskou krizi ve 30. letech a druhou světovou válku přeměnily v národní podnik STAP. Historie firmy STAP a.s., založenou v roce 1948, je víceméně známa. Veškeré informace od tohoto roku jsou k dostání volně na internetu a v odborných publikacích, na kterých se sama firma v minulosti podílela (knihy a časopisy k různým výročím, bakalářské a diplomové práce studentů, či propagační materiály firmy). Dnešní akciová společnost STAP je však následníkem jiných menších textilních firem, které tu postupně od 14. století vznikaly a tvořily velmi významnou historii Šluknovského výběžku. Kdo tehdy byl za zrodem textilního průmyslu na našem malém území? Jak vznikaly a zanikaly jednotlivé firmy? Kde se vůbec nacházely a existují na ně ještě nějaké odkazy? Jak dnes vypadají budovy, kde se dříve tkalcovalo? Stojí ještě, nebo už jsou zbourány? To vše mne zajímalo natolik, že jsem se rozhodl k investigativní činnosti po stopách tehdy světoznámých výrobců stuh, aby se z nich dal věrohodně sestavit příběh, který se na našem území odehrál. Firmy, nebo občané podnikající a žijící v různých objektech, možná ani nevědí, jakou historii jejich budovy skrývají. 7

8 Historie textilního průmyslu ve šluknovském výběžku Téměř všechny zprávy, vztahující se ke krajině, která náležela pod politický okres Šluknov a do nějž spadaly oblasti panství Šluknova a Lipové, dávaly důkazy o tom, že zde v dávných dobách byl jen neschůdný prales střídající se místy s močály. V roce 1084 přivedl Wiprecht Grojčský na naše území mnoho Němců, zejména z Durynska a Francka. Po věrně vykonané službě ve válce jim přidělil různé župy a lesnaté oblasti v Čechách a později v Lužici. Tady se mohly usadit a zakládat vesnice. Nábor přistěhovalců provozovali tzv. lokátoři, kteří vyměřovali a přidělovali hony/lány a zřizovali nové obce. Někteří osadníci byli nuceni vykonávat těžké práce, jako např. vymýtit les, než zúrodnili půdu. Jiní žili jako uhlíři a dřevorubci osaměle v jednoduchých dřevěných chýších uprostřed lesa. Osadníci se hojně dopracovali k tomu, že si museli různé činnosti zadávat a z těchto se pak vypracovali různí řemeslníci. Bída a nouze nebo dopravní potíže byly tenkrát učiteli pro tato řemesla. Franští přistěhovalci přišli do země v roce 1154 a později dokonce Vlámové, které povolal biskup Gero. Tito zavedli pěstování lnu a tkalcovství. Údajně ještě dnes má způsob zdejší německé mluvy vlámský nádech. Prvotním zaměstnáním nejstarších obyvatel výběžku bylo rolnictví a chov dobytka. Rolníci se již od pradávna naučili zpracovávat len i vlnu, ovšem jen pro svou vlastní potřebu a že při specializované dělbě práce na vsi vznikala i řemesla, především mlynářství, kovářství, kolářství, ikdyž většina řemesel v té době byla soustředěna ve městech a sdružovala se v organizované středověké společnosti v cechy, které především měly svůj význam při nákupu a prodeji a regulaci cen. Existují záznamy, že již ve 14. století bylo zdejší plátno výborným vývozním artiklem. Ve století 16. byly hlavními středisky městečka Rumburk, Šluknov a Jiřetín. Tkalci dodávali své výrobky často překupnickým obchodním firmám. Největší obchodní firmou tohoto století byli norimberští Gewandschneiderové, kteří prostřednictvím žitavských obchodníků obchodovali s cechy našeho výběžku. 8

9 Je známo, že první plátenický cech vznikl v roce 1500 ve Šluknově a o pět let později v Rumburku. Plátenictví je tedy nejstarším a nejrozvinutějším výrobním odvětvím ve Šluknovském výběžku. Konečnou úpravu dostávala sice plátna u nás vyrobená někdy až v cizině, ale výrobky přadláků a tkalců se rozšiřovaly po celé Evropě. V 17. století se výběžek proslavil tzv. rumburskou vébou. (véba = druh látky z měkké lněné příze v plátnové vazbě; véba bavlněná = imitace lněné véby; rumburská véba = lněné, silné, husté plátno bělené na trávníku; na spodky, košile, zástěry, polštáře, svrchnice, prostěradla, kapsy) Důležité je si připomenout, že obchod s vyrobeným plátnem byl zcela v rukou zahraničních firem, které tkalcovským cechům poskytovaly zálohy na nákup surovin a platily jim za práci. Ale cechy byly povinny platit značné poplatky vrchnosti. Byly to platby na tehdejší dobu značné. Na konci 17. a počátku 18. století se šířilo v celé zemi reformní hospodářské hnutí, které především útočilo proti cechům, v nichž vidělo jednu z hlavních brzd průmyslového rozvoje. K hlubším zásahům proti cechovnímu zřízení došlo až po roce Přece jen však došlo k určitému průlomu do cechovního zřízení a to privilegii, udělovanými některým výrobcům a opravňujícím je k výrobě zboží, které bylo jinak monopolem cechu. V první polovině 18. století byla tato privilegia již dost četná. Na počátku 18. století je domácí textilní výroba vrchností velice podporovaná, takže postupně se začínají zakládat manufaktury. První plátenická manufaktura s barvírnou vznikla v roce 1708 v Lipové, ale jejich značný nárůst byl však po roce 1742 po ztrátě Slezska. Toleranční patent a především zrušení nevolnictví v roce 1781 umožnily příchod cizích odborníků a především uvolnění obrovského množství pracovních sil pro vznikající průmysl a další překotný rozvoj manufaktur. Začala se měnit struktura textilní výroby - místo plátenictví nastupuje zpracování bavlny. Střediskem zpracování bavlny se stal Varnsdorf. Celá oblast se tak na přelomu 18. a 19. století stala nejhustěji osídlenou a jednou z hospodářsky nejvyspělejších oblastí Čech. Dříve se tomuto kraji říkalo Böhmisches Niederland nebo-li Česká Dolní země (České Nizozemí). Poprvé se tento název uvádí v Sommerově Topografii Litoměřického kraje z roku 1833 a zahrnuje území bývalých soudních okresů Lipová, Šluknov, Rumburk a Varnsdorf. Ostatně v Německu je dnes častěji používán název Böhmisches Niederland než Schluckenauer Zipfer (Šluknovský výběžek). Naším krajem procházely dříve 3 významné obchodní 9

10 cesty, kterými bylo do vnitrozemí dopravováno zboží: Česká cesta vedla z Roudnice n. L. přes Hošť ku, Blíževedly, Českou Lípu podél řeky Ploučnice na Kamenici, Srbskou Kamenici, Vysokou Lípu, Žebnici (dnešní Sebnitz) až do Budyšína (Bautzen). byly většinou malé živnosti a továrničky s dvaceti až padesáti zaměstnanci. Mnohé se specializovaly na výrobu určitých druhů stuh - např. pevných, nebo pružných. Také barevny a úpravárny byly samostatnými firmami, které bělily, barvily a upravovaly pro tkalcovny buď příze, nebo režné polotovary. Norimberská cesta vycházela ze západních Čech pod hřebenem Krušných hor přes Teplice, údolím Jílovského potoka k Labi a odtud pod děčínským hradem na Ludvíkovice, Srbskou Kamenici a pokračoval pak na sousední území Saska. Lužická cesta začínala v Děčíně pod hradem a vedla přes Huntířov, Markvartice, Kamenici, dále pak pod hradem Tolštýn k Žitavě do kraje Nisanů. Velmi příznivě působil na průmysl velký počet zaměstnanců. Od 8. června do 6. července 1863 se konala v Mikulášovicích v místnostech hostince u Pošty první výstava, kterou obeslalo 147 průmyslníků a živnostenských provozů (v tom 64 z Mikulášovic) okresu Lipová a byla navštívena osobami. Předseda výboru pro výstavu, továrník výroby knoflíků a hedvábných stuh Frant. Cr. Paul, obdržel na základě svých zásluh o zdar výstavy od ct. majestátu císaře zlatý kříž za zásluhy. Textilní průmysl na Šluknovsku měl své nejvýznamnější zastoupení ve Varnsdorfu. Již roku 1777 zde došlo k prvním pokusům o výrobu sametu a manšestru. Ve druhé polovině 19. století měl Varnsdorf přezdívku malý Manchester českého Nizozemí. Východně od Šluknova se manufaktury soustředily na plátenictví, kdežto na západ od Šluknova se firmy soustředily na výrobu stuh. Tovární výroba ve Šluknovském výběžku začala pravděpodobně od počátku 19. století. Stuhařské manufaktury Další průmyslové výstavy se konaly v Mikulášovicích, V. Šenově, Lipové a ve Šluknově u příležitosti ministra obchodu, jako např za účasti ct. excelence barona Pina; 1893 excelence Oliviera Marquise Bacquehema; 1894 excelence Gundakara hraběte z Wurmbandu. Poslední dva roky byly výstavy obeslány také ze sousedních obcí a to ukazuje na obrovský rozvoj a různorodost průmyslu v tomto okrese. Podle počtu továren, které použitím parních strojů vznikly z původních manufaktur, by se mohlo zdát, že vládl blahobyt. Pravda je však zcela jiná. Aby si dělníci 10

11 v manufakturách a později v továrnách, či domácí tkalci, kteří továrnám prodávali doma tkané dílo, vydělali na chléb pro svou rodinu, museli pracovat od slunka do slunka. Denně hodin a to nejen muži, ale i ženy a dokonce i děti. Továrníci pro zvýšení svých výdělků dováželi často cizí přízi, převážně z Anglie a tím byla řada rodin připravena o finanční příjmy. Proto 26. dubna 1848 se skupiny dělníků z Lobendavy, Šenova a Lipové vrhly na vozy dopravující anglickou přízi na silnici u mostu, kterému se tehdy říkalo Bierbrücke (pivní) mezi Lipovou a Vilémovem a zapálily je. Současně se rozhodli zničit sklady cizí příze továrníka Liebische v Šenově a továrníka Hampla v Leopoldově. Tehdejšímu šenovskému rychtáři Karlu Menzlovi dalo hodně práce, než se mu podařilo rozzuřený dav až 500 dělníků uklidnit. Tento most byl nazýván pivním proto, že k tomuto mostu se naváželi z tehdejšího lipovského pivovaru sudy piv a překládali se hospodským na jejich vozidla, aby hospodští nemuseli jezdit až do Lipové. Svého nejvýznamnějšího rozkvětu se dočkala výroba ke konci 19. století a vychutnávala jej až do roku Většina průmyslníků upisovala částky peněz ve prospěch válečné půjčky, která zanikla v roce 1918 se ztrátou odbytiště v bývalých zemích rakousko uherské monarchie. Po válce vzhledem ke ztrátě těchto odbytových příležitostí zavládla velká nezaměstnanost. Kolem roku 1929 až do roku 1936 bylo přibližně 30% pracujících v průmyslu nezaměstnaných. Zkrácená pracovní doba v podnicích omezila příjmy a přinesla rodinám bídu. Několik podnikatelů proto své podniky zavřelo. Mnozí začali znovu s menšími podniky. Co se týče těch větších, podařilo se jen několika továrníkům navzdory hospodářské krizi vyrůst, odpovídajícím způsobem investovat a své podniky zmodernizovat. Připojení k Německu v roce 1938 mělo za následek plnou zaměstnanost, ale nedostatek materiálu a surovin. Odvod pracujících zapříčiněný válkou nezpůsobil jen pokles počtu zaměstnanců, nýbrž také uzavření menších podniků. Následkem odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce, kdy bylo na základě Benešových dekretů vysídleno 90% zdejších obyvatel (zůstat jich smělo jen kolem a k nim se do roku 1950 přistěhovalo Čechů a Slováků), malé míry osídlení pohraničí a postupnou devastací celých místních částí a osad, ztratil mikroregion 65% z původního počtu obyvatelstva. Porovnání počtu obyvatel v roce 1930 a 2011 (poslední sčítání lidu): Šluknov obyvatel obyvatel (41% z původního počtu) 11

12 Mikulášovice Velký Šenov Lipová Vilémov Lobendava obyvatel obyvatel (33% z pův. počtu) obyvatel obyvatel (43% z pův. počtu) obyvatel 634 obyvatel (21% z pův. počtu) obyvatel 925 obyvatel (63% z pův. počtu) obyvatel 355 obyvatel (12% z pův. počtu) v příštích několika letech začleňovány zkonfiskované závody, dosud řízené národními správci. Během roku 1948 byly vydány zákony, jimiž se znárodňovaly zbývající průmyslové podniky, zejména lehkého a potravinářského průmyslu, tzn. druhá etapa znárodnění. V této etapě byl výnosem ministra průmyslu čj /48/IV/I ze dne zřízen další stuhařskoprýmkařský podnik s názvem STAP, spojené továrny na stuhy, národní podnik se sídlem v Dobrušce. Po druhé světové válce v roce 1945 a obnovení státu v původních hranicích se většina stuhařských a prýmkařských firem nacházela v pohraničních oblastech. Majitelé byli ponejvíce Němci. Na základě dekretů č. 5 a 10/1945 Sb. byl jejich majetek konfiskován a byly na něj dosazovány národní správy. Dne 28. října 1945 byly dekrety o znárodnění vyhlášeny. Stuhařské a prýmkařské podniky nebyly považovány za zvlášť důležité a proto byly v první etapě znárodněny jenom ty, které měly více než 500 zaměstnanců. Tak vznikl první stuhařskoprýmkařský národní podnik Továrny stuh a prýmků se sídlem ve Vrbně pod Pradědem. V říjnu téhož roku přesídlil do Krnova. Od roku 1952 se nazývá Závodky S. K. Neumanna Krnov. Vznikem tohoto podniku se vytvořily 3 kategorie stuhařských a prýmkařských závodů: soukromé firmy, zkonfiskované firmy řízené národními správci a národní podnik. Do národního podniku Továrny stuh a prýmků byly Ve zřizovací listině byl určen den vzniku zpětně, a to Nadřízeným orgánem pro všechny textilní podniky, který tvořil spojovací článek mezi nimi a ministerstvem průmyslu, byly tehdy Československé textilní závody v Praze. Oba národní podniky STAP a Továrny stuh a prýmků měly několik desítek závodů dislokovaných na velkém území a navíc do nich byly Fondem národní obnovy začleňovány další znárodněné podniky, většinou malé firmy, zabývající se nejen výrobou stuh a prýmků, ale také obchodem s nimi, některé řemeslnické živnosti apod. Řízení velkého množství drobných podniků bylo však obtížné. Během reorganizace v roce 1949 byl národní podnik STAP rozdělen na dva podniky. Nejprve bylo vyhláškou ministerstva průmyslu č ze dne převedeno sídlo národního podniku STAP do Vilémova, další vyhláškou ministerstva průmyslu č ze dne byl zřízen národní podnik STUHA se sídlem v Dobrušce. 12

13 Odborná škola tkalcovská ve Šluknově Tento učňovský ústav, který byl založený v roce 1875 (před budovou této školy byla v roce 1886 vztyčena socha císaře Josefa II.), slouží k teoretické a praktické výuce dílenských mistrů, kresličů vzorů a výrobců pro všechna odvětví tkalcování a současně mladým lidem, kteří se chtějí věnovat těmto pracím, předat přesné znalosti o obchodní korespondenci a vedení knih. V prvním a druhém roce vzniku odborné školy byl zájem o tuto, zejména ze strany pracující třídy velmi malý; když se však později užitečnost výuky pro pozdější schopnost uplatnění stále více projevovala a výkony školy se dostaly více ve známost, zvýšil se zájem mezi obyvateli tak, že se dnes tato škola jeví pro tuto oblast jako nepostradatelná. Podnětem ke zřízení odborné školy ve Šluknově byla hlavně potřeba; neboť když se v roce 1874 měl zavést větší počet nových druhů tkanin pro obchodování, chyběli průmyslníkům zapracovaní dělníci a především odborně vyškolení vedoucí. Za tohoto stavu bylo průmyslníky a šluknovskou městskou správou pohlíženo na zřízení odborné školy jako na nanejvýš důležitou záležitost. Proto byla tato již 15. září 1875 otevřena. První náklady na zařízení odborné školy hradila obec, která také poskytla místnosti, topení, osvětlení a obsluhu; odměňování vedení školy a později i celého učitelského sboru bylo hrazeno ze státních prostředků. Škola byla od jejího zřízení čtyřikrát rozšířena. Poté, co se návštěvnost školy tak výrazně zvýšila, že již místnosti v žádném směru nepostačovaly a poté, kdy bylo c.k. ministerstvem školství schváleno zřízení speciálního kurzu pro tkalcování stuh a mechanické tkalcování mělo být konečně přijato do učebního plánu, rozhodla městská správa města Šluknova, dát odborné škole k dispozici vlastní budovu, což bylo 16. září 1885 uskutečněno. Nádherně provedená stavba stála guldenů. Zařízení školy na náklady státu činily fl., mimoto poskytoval stát na subvencích ročně přes 4000 guldenů. Pro c.k. odbornou školu bylo zařízeno sedm učeben a kabinet s učebními pomůckami. 13

14 knih, technologie mechanického tkaní, praxe ručního a mechanického tkaní. Ve večerních kurzech se vyučovaly první čtyři předměty, jako v denním kurzu. V merkantilním kurzu se vyučovaly všeobecné a obchodní počty, obchodní korespondence a vedení knih. V nedělním kurzu pak praxe v ručním a mechanickém tkaní. Pokračovací škola existuje od 1883 a byly zde k dispozici tři učební obory. Předměty výuky byly: počty volné a odborné kreslení, obchodní sloh a vedení knih. Neúnavnou činností od počátku ve škole působícího ředitele Franze Hansela, dopracovala se škola k velmi uznávanému, pozornost zasluhujícímu postavení. Ve dvouletém denním kurze se vyučovaly následující předměty: Škola měla bohaté vybavení učebními pomůckami, knihami v počtu 228 čísel, v technologické sbírce 20 kusů, v kreslících předlohách 53 děl, dále i tkalcovské stavy a pomocný materiál pro ruční práce a mechanický provoz, stavy pro výrobu stuh a pomocné stroje pro ruční a mechanické provozy. Nauka o materiálu a předení, technologie ručního tkaní, výuka navazování, dekompozice, kalkulace a nauka o apretuře; volné kreslení, kreslení vzorků, odborné kreslení, geometrické a projekční kreslení, všeobecné a obchodní počty, obchodní korespondence a vedení Od roku 1954 do současnosti v budově sídlí Střední lesnická škola a před touto školou je nyní pomník prvního presidenta ČSR T. G. Masaryka. Sochu císaře Josefa II. můžeme vidět u výjezdu ze Šluknova na Rumburk po levé straně při vjezdu do bývalé restaurace Villa Art. 14

15 Stuhařské frmy ve Velkém Šenově Dle autora knihy z roku 1988 Dějiny města Velký Šenov, Eduarda Marschnera, místo Schönau ( Schönaw, Schonaw, Schöne) bylo již známo před rokem Název místa se odvozuje od sousloví krásná louka (staroněmecky Schöne Aue). Co se týče osad, Staré Hraběcí je známé od roku 1715, Janovka se připomíná po prvé v roce 1750, Malý Šenov v roce 1715 a osada Leopoldov je známá od roku Malý Šenov a Leopoldov byly spojeny v jednu obec roku 1847, Staré Hraběcí a Janovka se spojily 23. února Císařským rozhodnutím ze dne 4. října 1907 se obec Šenov povyšuje na město a výnosem císařského a královského (příště již jen c. k.) ministerstva vnitra z 3. června 1914 přejmenovává na Velký Šenov v Čechách od snadnějšího odlišení od Velkého Šenova v Sasku. Jak už bylo popsáno v úvodu, výroba stuh s jejími mnoha podniky je do roku 1945 nejvýznamnější výrobou Šenova vůbec, neboť mu zajistila označení severočeský Barmen. V období před první světovou válkou bylo v obchodních rejstřících zapsáno 26 výrobců stuh a 2 firmy, zabývající se výrobou stuhařských stavů. Carl Lüdorf & Co., dnešní Tratec CS Tato firma byla založena v roce 1850 v Ronsdorfu u Wuppertalu a měla do 2. světové války 3 pobočky: ve Wuppertalu v Německu, ve Vercoragu v Itálii a ve Velkém Šenově, kde byla založena vnukem Carla Lüdorfa Ewaldem Rathem ( ) kolem roku Carl Lüdorf se specializoval na výrobu tkalcovských stavů na stuhy všeho druhu a na příslušné pomocné stroje byl výměrem ONV Šluknov ustanoven národním správcem firmy národní podnik Dobruška a poté Vilémov. Provozovna Carla Lüdorfa se změnila v STAP Vilémov, závod 07. Náplň výroby stuhařské stavy nebyla změněna. Montovaly se zde stuhařské stavy a vyráběli se různé náhradní díly k stuhařským stavům a jiným strojům. Do roku 1964 se vyráběly stuhařské stavy typu GL

16 pro tuzemsko, ale vyvážely se i do Švédska. Tento typ byl upraven i pro tkaní telefonních kabelů, které odebíralo Kablo Vrchlabí. Strojový park byl však značně zastaralý a byl poháněn transmisní hřídelí. Postupně se však závod modernizoval. V roce 1957 byl v závodě 7 n. p. STAP vyvinut stav, který dostal označení RS rychloběžný stav. Byl určen k výrobě pevných hladkých stuh. Postupně byly zrekonstruovány ještě dvě varianty typ RSG k výrobě pruženek a typ RSJ k výrobě žakárských stuh. Těch se vyrobilo 273 kusů. Byl jimi vybaven nový závod 3 ve Vilémově. V roce 1965 byl vyvinut v závodě nový typ rychloběžného stuhařského stavu typu RS III pro hladké stuhy. Tohoto typu bylo do roku 1982 vyrobeno celkem 345 kusů. Vývoj ve světě se však již obracel jiným směrem a kolem roku 1960 se objevily první jehlové stuhařské tkací automaty. Během patnácti let byly velmi zdokonaleny Současná podoba bývalé firmy Carl Lüdorf, dnes firma Tratec CS 16

17 a jejich výhody byly tak velké, že byl vývoj člunkových stavů zcela zastaven a výroba RS omezena. Faktura za prodané tkalcovské stavy v roce 1948 Vedle těchto tkalcovských stavů byla v závodě na krátkou dobu zavedena i výroba zdrhovadel. Do roku 1970 se v ČSSR vyráběla pouze zdrhovadla s kovovými články závodem KOH-I-NOOR. Nicméně v cizině byla v té době k dispozici i zdrhovadla se spirálovými uzavíracími prvky z umělých hmot, lehčí a elastičtější než kovová, a proto také výhodnější pro některé druhy oděvů. Bylo třeba rozhodnout buď tato zdrhovadla dovážet, nebo zavést jejich výrobu. Z iniciativy generálního ředitelství pletařského průmyslu a vedení národního podniku STAP byla zvolena druhá možnost. V roce 1970 byl zakoupen od firmy OPTILON v Německu stroj s přídavnými zařízeními a licence na výrobu jednoho druhu spirálového zdrhovadla a v roce 1971 byla zde zahájena výroba. O výborné kvalitě tohoto zdrhovadla vyráběného z domácích stuh a dováženého polyamidového monofilu svědčí, že bylo hned při prvním povinném hodnocení zařazeno státní zkušebnou č. 202 do 1. stupně jakosti. Kompletní výroba zdrhovadel trvala do roku 1973, kdy byla dokončovací linka z rozhodnutí nadřízeného orgánu předána národnímu podniku KOH-I-NOOR. Od té doby vyráběl podnik pouze zdrhovadla bez koncovek a bez jezdců. Z roku 1949 pochvala za dodané stavy a předběžná objednávka na nové Aby mohl závod plnit všechny úkoly, musel se nutně modernizovat. A tak vznikaly nové haly a přístavby jako ku příkladu: nová kotelna, silo na piliny, sklad hutního materiálu, sklad

18 hořlavin, nová vrátnice a jako poslední byla v roce 1978 zbudována montáž ní hala A1 5 TZ, do které byly dodány nové stroje v celkové hodnotě Kč. Jednou z nejvýznamnějších akcí technického rozvoje bylo zavedení vlastní výroby jehlových tkacích strojů JS-NBT, na základě kooperační smlouvy se švýcarskou firmou Jacob Müller, uzavřenou v roce Od roku 1991 v prostorách bývalé budovy sídlí firma Tratec CS. Firma Carl Lüdorf GmbH & Co. Ve Wuppertalu v Německu stále existuje, ale výrobu tkalcovských stavů již dávno opustila. Nyní vyrábějí různé pryžové a silikonové součásti. Stále funkční tkalcovský žakarský stav, vyrobený v roce 1903 firmou Carl Lüdorf & Co., je vystaven v Tržnici lidových řemesel v Jilemnici. Tento stav do roku 1970 vyráběl stuhy v tehdejším národním podniku STAP Vilémov a poté byl darován jilemnické textilní škole. Staude & Schorisch, dnešní STAP a.s. závod 2 Josef Schorisch Firma byla jednou z nejstarších stuháren ve Velkém Šenově, zařízená na úplné dokončování svých výrob-

19 ků, včetně barvení. V roce 1803 začal tkát stuhy Florian Schorisch, jméno firmě propůjčil jeho syn Josef. Ten byl ale stále ještě více obchodníkem než výrobcem stuhy pro něj tkala armáda domácích tkalců z Velkého Šenova a okolí. Teprve syn August ( ) postavil při rodinné úpravně nevelkou mechanickou tkalcovnu poháněnou parním strojem, kterou dále rozšiřovali syn Johann Georg s manželkou Annou. Dalšími majiteli byli Fritz Wünsche, který byl též prokuristou a Eduard Reinisch, učitel, všichni z Velkého Šenova. Tato firma byla založena v roce Josef Schorisch, syn Augusta, rozšiřuje firmu a v roce 1924 začal spolupracovat s Josefem Staudem, se kterým založil novou firmu Staude & Co. Byl zakladatelem schorischovské nadace a měl zásluhy na vzniku asylového domu v domě čp Působil jako člen okresního zastupitelstva, jako člen městské rady a místostarosta. Narodil se 27. dubna 1877 v Šenově v čp. 181 a zemřel 1. srpna 1929 v Amsterodamu, byl však pohřben ve Velkém Šenově. V červenci roku 1926, kdy firma koupila nový parní stroj, který se nejprve přivezl po železnici do Velkého Šenova a poté byl instalován do firmy. Protože nebylo jiného zbytí, musela se vybourat díra do zdi, aby se celý stroj mohl dát dovnitř tkalcovny. Staude & Co. Firma Staude a spol., výroba tkaných a pletených stuh, byla založena roku 1918, protokolována v roce Výroba byla zaměřena na tkanice k botám, stuhové zboží pro obuvnický průmysl a konfekční průmysl. Firma též zavedla výrobu zdrhovadel. Vývoz byl zaměřen na Norsko, Švédsko a Rumunsko. Zahraniční zastoupení bylo v Oslu, Hamburku a Bueno Aires. Původně se jednalo o veřejnou obchodní společnost. Josef Staude uzavřel 20. prosince 1924 smlouvu o vytvoření společnosti s Johannem Georgem Schorischem a přistavěl k jeho podniku novou výrobní budovu, v roce 1934 získal v horním Šenově několikaposchoďovou budovu čp. 547, jež dříve patřila firmě Hille & Hampel, a v Brtníkách se mu podařilo získat dům čp Firma Staude & Co. poskytovala práci až 350 zaměstnancům a počítala se k největším šenovským podnikům. Jako poslední majitelé se uvádějí Anna Schorischová ( ) a Josef Staude. Mezi její výrobky patřily zdrhovadla, kterých se ročně 19

20 vyrobilo až 12 milionů metrů, stuhy obšité pletenými šňůrami, gumové elektrické vodiče Gummilitzen, tkaničky do bot, tašky, potřeby pro sportovní psy, pletené dámské a pánské pásy, lakované eulitové stuhy a šňůry a botové uzávěry značky RAX. EULIT-Werk Staude GmbH & Co. KG a zabývá se výrobou hodinkových náramků. Logo, kde je vyobrazena sova, používá firma od svého založení ve Velkém Šenově dodnes. Od roku 1944 byla komanditní společností s kompletáři: Josef Staude, Anna Staude, J. G. Schorisch a H. Schorisch. Firma Staude a spol. byla samostatná právní jednotka, ale podílníkem firmy byl majitel firmy Schorisch. Obě firmy měly společné pomocné hospodářství, doplňovaly se navzájem výrobou. Národní správa byla zavedena dne Po znárodnění došlo k právnímu spojení firmy Staude a spol. s firmou Schorisch v závod č. 2 národního podniku STAP. Logo firmy Staude, které ještě v současné době používá firma EULIT Werk Staude GmbH. Bývalá tkalcovna firmy Staude & Co. ve Velkém Šenově byla po roce 1958 modernizována hedvábnickými stavy 5,4/2H a v roce 1955 byl k závodu připojen odloučený provoz našívárny zdrhovadel (stuh k výrobě zdrhovadel), vzniklý adaptací tkalcovny bývalé firmy A. Sauer ve Velkém Šenově. Roku 1945 začal Josef Staude opět v saském Großröhrsdorfu, v roce 1947 odešel do Dietmannsriedu, okres Kempten. Podnik založený v tomto místě se pak v roce 1951 přestěhoval do Peitingu, okres Schongau v Horním Bavorsku. Po přestěhování následovalo rozšíření podniku o další stavby. Kromě tohoto podniku založil ještě pobočné závody v Rottenbuchu u Peitingu a v tyrolském Gränu, okres Reutte. Roku 1952 se poprvé objevily na světovém trhu pletené perlonové hodinkové náramky značek Eulit a Eulux. Firma v Peitingu existuje i v současnosti pod jménem V současné době je na provoze 2 výroba izolačních stuh, tkaných etiket, žakarových stuh, stuhového uzávěru, šňůr a šněrovadel. Do poloviny roku 2012 se zde vyráběly i dutiny z přírodního hedvábí, které se používaly v potravinářství při výrobě salámů. 20

21 Hlavičkové papíry firmy Schorisch

22 V areálu současného závodu se zachovaly 3 budovy z původního komplexu. Budova č. 401 firmy Staude & Co. v areálu firmy STAP a.s. (na obrázku vlevo s věžičkou) je dnes částečně využita. V popředí budova staré tkalcovny je nyní pronajímána. V areálu je ještě malá budova, která je v současné době využívána jako údržba. Pohled na současný výrobní areál č.p

23 Augustin Liebisch Söhne, č.p. 56 a později č. p. 127 Další z prvních stuháren ve Velkém Šenově, založena v roce 1803 (někdy se používá rok 1805), byla A. Liebisch Söhne v č.p. 56 v části Leopoldka. Založil ji místní podnikatel Augustin Liebisch a po jeho smrti podnik převzali synové Augustin, Leopold a Eduard a dodali ke jménu firmy dodatek Söhne. V roce 1850 vybudovali v místě starého hospodářského dvora čtyřkřídlou továrnu se dvěma věžemi a novogotickými plastickými detaily na fasádách. Vyráběly se tu zejména stuhy a šle v různých provedeních. Po přestěhování firmy A. Liebische do nových prostor se v tomto objektu č.p. 56 vyráběly umělé květiny. V části staré továrny v Leopoldovce začal od roku 1874 Josef Rösler a po něm jeho syn Adolf vyrábět umělé květiny, od roku 1922 zde sídlila i knoflíkárna firmy Wünsche & Marcuzzi. Po roce 1945 objekt převzal n. p. Centroflor, který zde dál vyráběl umělé květiny. Dnes slouží bývalá továrna k bydlení. V roce 1870 postavil August Liebisch po vstupu společníka Heinricha Ruzitschky do firmy továrenskou budovu na dnešní Brtnické ulici s číslem popisným 127 (na historickém obrázku vlevo). V roce 1851 postavil budovu v horním Šenově v čp. 352, která již od roku 1844 byla výrobnou stuh firmy Hille & Hampel a jež vydržela do roku Fotografie stuhařské firmy Augusta Liebische v č. p. 56 Na počátku 20. století převzal firmu Augustin Liebisch s Söhne podnikatel Rudolf Hossner, který k mechanické tkalcovně přistavěl mezi lety další provozy. Vyráběli se zde všechny druhy bavlněných, hedvábných 23

STAP a.s. Výroba elastických a neelastických stuh

STAP a.s. Výroba elastických a neelastických stuh Představení fi rmy V současné době patří naše společnost se svými 230 zaměstnanci mezi největší evropské výrobce elastických, neelastických stuhařských výrobků a zdrhovadel. Vyrábíme na nejmodernějších

Více

Celkový počet komínů: 130 (126 v databázi KODA), z toho vylezeno 118 Padlé komíny: přes 100 Typ komínů: převážně cihlové, starší 100 let, moderní a

Celkový počet komínů: 130 (126 v databázi KODA), z toho vylezeno 118 Padlé komíny: přes 100 Typ komínů: převážně cihlové, starší 100 let, moderní a Mgr. Martin Chroust -Nejsevernější výběžek ČR -Od zbytku republiky oddělen NPČŠ a hřebenem Lužických hor -Staletí osídlen německým obyvatelstvem -Dnes 50 000 obyvatel, výrazně méně než před 2. světovou

Více

ELITE HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY * DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI MONIKA KOCOURKOVÁ

ELITE HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY * DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI MONIKA KOCOURKOVÁ ELITE HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY * DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI MONIKA KOCOURKOVÁ 2013 2014 OBSAH ÚVOD (PROČ JSEM SI VYBRALA TATO TÉMATA?) 3 HISTORIE KUNERTOVY TOVÁRNY 4 DŮM V DUCHCOVSKÉ ULICI 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY

Více

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš a Jan Baťovi K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš Baťa - Československý podnikatel vizionář, spoluzakladatel světové obuvnické firmy, starosta Zlína - Narodil se 3.dubna 1876

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) .. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Partyzánů

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Partyzánů HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Partyzánů Hostivice, listopad 2010 Ulice Partyzánů 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

IGNAZ RICHTER a MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA V DOLNÍM PODLUŽÍ. SANDRA BERÁNKOVÁ a LUCIE HORÁKOVÁ

IGNAZ RICHTER a MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA V DOLNÍM PODLUŽÍ. SANDRA BERÁNKOVÁ a LUCIE HORÁKOVÁ IGNAZ RICHTER a MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA V DOLNÍM PODLUŽÍ SANDRA BERÁNKOVÁ a LUCIE HORÁKOVÁ 2013-2014 PODĚKOVÁNÍ: Chtěly bychom poděkovat panům O. Liškovi, T. Liškovi a J. Rydvalovi za cenné informace k tématu

Více

Vlčice u Javorníka. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 2' 46.7''

Vlčice u Javorníka. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 2' 46.7'' Vlčice u Javorníka Identifikační údaje Lokalita Vlčice u Javorníka Obec Vlčice Okres Jeseník Kraj Olomoucký kraj Katastrální území Vlčice u Javorníka, kód: 783811 GPS souřadnice 50 20' 47.5'' 17 2' 46.7''

Více

Ester Čechová MIKULÁŠOVICE TANEČNICE

Ester Čechová MIKULÁŠOVICE TANEČNICE Ester Čechová 14. 12. 2016 MIKULÁŠOVICE TANEČNICE Informace o rozhledně Rozhledna se klene v nadmořské výšce 598 metrů, je to zděná osmiboká rozhledna a nejseverněji položená rozhledna v Česku. Kopec se

Více

Příloha č. 1. Profesní životopis

Příloha č. 1. Profesní životopis Příloha č. 1 Profesní životopis Pan Josef Fidler v letech 1987 až 1991 absolvoval učební obor s maturitou SOU textilní Jeseník v oboru mechanik seřizovač textilních strojů. Již během studia se začal intenzivně

Více

Žulová. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 6' 2.3''

Žulová. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 6' 2.3'' Žulová Identifikační údaje Lokalita Žulová Obec Žulová Okres Jeseník Kraj Olomoucký kraj Katastrální území Žulová, kód: 797804 GPS souřadnice 50 18' 35.8'' 17 6' 2.3'' Hist. název Friedberg Výměra 1 575

Více

Místní školní rada Bolešiny

Místní školní rada Bolešiny Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Bolešiny 1896 1941 Inventář EL NAD č.: 1871 AP č.: 586 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu:

VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie

Více

Procházka dávnými časy

Procházka dávnými časy Procházka dávnými časy Starý Jeneček Jeneček na polohopisném plánu z roku 1919 Když bylo kolem roku 1770 zavedeno stálé číslování domů, měl Jeneček, tehdy zvaný Malý Jenč, celkem asi 11 čísel popisných.

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK

JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7. tříd, školní

Více

Místní školní rada Čepice

Místní školní rada Čepice Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Čepice 1930 1949 Inventář EL NAD č.: 1872 AP č.: 591 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479 Státní okresní archiv Klatovy Základní škola Těšov 1923-1982 Inventář EL NAD č.: 1789 AP č.: 479 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici PARK NOUZOV. Park Nouzov

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici PARK NOUZOV. Park Nouzov HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici PARK NOUZOV Park Nouzov Hostivice, červenec 2010 Park Nouzov 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje

Více

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U Název archivní pomůcky: Rodinný archiv Swetliků, Cheb Časové rozmezí: 1941-1945 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 549 Evidenční číslo pomůcky:

Více

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) 1925-1938 Inventář Číslo EL NAD: 212 Evidenční číslo pomůcky: 136 Dana Bízová

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ ČESKÁ KAMENICE ALENA SELLNEROVÁ ČESKÁ KAMENICE historie Kolem poloviny 13. století byla za velké kolonizace

Více

2. Historický vývoj evidence nemovitostí

2. Historický vývoj evidence nemovitostí 2. Historický vývoj evidence nemovitostí 2. 1. Veřejné knihy Evidence nemovitostí je pojem, se kterým se setkáváme v našich zemích již od středověku. S vývojem evidence nemovitostí je spojena potřeba vyměření

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_23_Tomáš Baťa Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost

Více

PLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA. narozena v Ústí nad Labem, zemřela v Providence

PLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA. narozena v Ústí nad Labem, zemřela v Providence PLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA LILLI HORNIG, narozena 22. 3. 1921 v Ústí nad Labem, zemřela 17. 11. 2017 v Providence (USA, Rhode Island) 56 Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 56 06.02.18 16:21 Lilli Hornig

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Základní škola T. G. Masaryka Blatná, okr. Strakonice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Autor práce: Tereza Fořtová, IX. tř. Vedoucí práce: Mgr. Blanka Posavádová Školní rok: 2012/2013 Úvod Zámek Blatná

Více

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,

Více

Statistická data pro obce a místní části MAS

Statistická data pro obce a místní části MAS Integrovaná strategie území MAS Český sever 14+ Statistická data pro obce a místní části MAS Příloha 8 Tab. 8.1 Základní statistická data obcí MAS poř. * počet počet částí katastrální plocha počet název

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Dům dětí a mládeže Šternberk

Dům dětí a mládeže Šternberk Dům dětí a mládeže Šternberk Budova dnešního šternberského Domu dětí a mládeže se nachází na Opavské ulici 14. Ulice vznikla vybudováním silnice na Opavu v roce 1845. Počínaje náměstím a kostelem byl tento

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA Zákonem č. 480/2003 Sb., byl změněn zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění. Předmětem změny se stal 16, kde byl doplněn nový odstavec, v pořadí 9., který včetně

Více

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Pavlův Studenec Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Pavlův Studenec Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Pavlův Studenec 1928-1938 Inventář Číslo listu NAD: 215 Evidenční číslo pomůcky: 139 Dana

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Zaloňov 46, Jaroměř Tel.: URL:

Zaloňov 46, Jaroměř Tel.: URL: Zaloňov Identifikační údaje Lokalita Zaloňov Obec Zaloňov Okres Náchod Kraj Královéhradecký kraj Katastrální území Zaloňov, kód: 790699 GPS souřadnice 50 22' 14.6'' 15 53' 1.4'' Hist. název Salnai Výměra

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ Tato část zkoušky má 30 úloh. Maximální počet bodů je 30. Vyberte u testových úloh 1 30 jedno správné řešení

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. pol. roku 2016 dosáhly

Více

Úvod. I. Vývoj původce archivního souboru

Úvod. I. Vývoj původce archivního souboru Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Střední škola Planá 1945-1953 Inventář Číslo EL NAD: 1034 Evidenční číslo pomůcky: 107 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3 I. Vývoj původce

Více

Zemědělská mistrovská škola Tachov Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Zemědělská mistrovská škola Tachov Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Zemědělská mistrovská škola Tachov 1953-1960 Inventář Číslo EL NAD: 539 Evidenční číslo pomůcky: 161 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

Místní školní rada Bližanovy

Místní školní rada Bližanovy Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Bližanovy 1922 1923 Inventář EL NAD č.: 1869 AP č.: 584 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

vyvrcholení úpadku v těžbě zemřel Páter Hahn - Faust Krušných hor, zemřel v chodobinci jako chudý kaplan, zemřel v domě č.p.

vyvrcholení úpadku v těžbě zemřel Páter Hahn - Faust Krušných hor, zemřel v chodobinci jako chudý kaplan, zemřel v domě č.p. 1799 - vznik státní manufaktury na výrobu lžic pol. 18. stol. - datuje se dům č.p. 123 na nám. sv.vavřince 2. pol. 18. stol. - pozdně barokně upravena Hřbitovní kaple - datuje se č.p. 113 v ulici Úzká

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Textilní výroba v Lomničce

Textilní výroba v Lomničce Textilní výroba v Lomničce Ještě roku 1784 je v listině o lénech uváděna Lomnička včetně hamru. Tehdy byl nahlášen také mlýn na papír, který vznikl patrně pod vlivem jako odnož již od roku 1700 známého

Více

č.p U zlatého lva V tomto renesančním domě ze 16. století býval nejstarší známý brodský hostinec, ve kterém nalévali návštěvníkům dobré nápoje

č.p U zlatého lva V tomto renesančním domě ze 16. století býval nejstarší známý brodský hostinec, ve kterém nalévali návštěvníkům dobré nápoje Památné domy na náměstíhavlíčkova Brodu U zlatého lva č.p. 176 - U zlatého lva V tomto renesančním domě ze 16. století býval nejstarší známý brodský hostinec, ve kterém nalévali návštěvníkům dobré nápoje

Více

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE...

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... ...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... 20 let ve vývoji společnosti STOMIX PŘED ZALOŽENÍM Ing. Milan Ševčík - STOMIX 6.5.1993 založení společnosti NA TRH UVEDEN VLASTNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉM Výrobna i sklad

Více

Zbožíznalství 3. ročník PP. Textilní galanterie - prezentace

Zbožíznalství 3. ročník PP. Textilní galanterie - prezentace Název školy Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56 Název projektu Digitalizace výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977 Číslo šablony VY_32_inovace_ZB50 Číslo materiálu 50 Autor Bc. Ivana

Více

ZMIZELÉ DUBÍ 8.díl Bývalá kaple a škola v Bystřici

ZMIZELÉ DUBÍ 8.díl Bývalá kaple a škola v Bystřici ZMIZELÉ DUBÍ 8.díl Bývalá kaple a škola v Bystřici Dnes předkládám k porovnání dva skládané snímky Bystřice. Jsou na nich zachycena stejná místa s odstupem cca 90 let. Na skládaných pohledech vidíme v

Více

HOSTIVICKÁ SOKOLOVNA. Přehled stavebního vývoje. Zpracoval: Jiří Kučera

HOSTIVICKÁ SOKOLOVNA. Přehled stavebního vývoje. Zpracoval: Jiří Kučera HOSTIVICKÁ SOKOLOVNA Přehled stavebního vývoje Zpracoval: Jiří Kučera Hostivice, leden 2011 Přehled stavebního vývoje 2 Původní podoba Sokolovny Hostivickou Sokolovnu postavila Tělocvičná jednota Sokol

Více

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ CHCI-LI JIN ÝM UKAZOVATI CESTU, MUSÍM NEJDŘÍVE SÁM PO NÍ JÍTI. VÁCLAV KLEMENT VÁCLAV KLEMENT 16.10.1868, Velvary 13.08.1938, Mladá Boleslav Václav Klement pocházel ze skromných

Více

Úřad vlády České republiky LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC. Úřad vlády České republiky

Úřad vlády České republiky LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC. Úřad vlády České republiky Úřad vlády České republiky LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC Úřad vlády České republiky Západní průčelí paláce se vstupním portálem LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC Nedaleko Karlova mostu na nároží ulic

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše:

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše: Mlýn v Hrušovanech. Tyto řádky jsou přílohou rodopisu Jabůrkové ze Lhoty Dlouhé a Dolní, kterou sestavuji pro vlastní potěšení, případně pro potomky, bude li to některého z nich zajímat. Tato příloha je

Více

C. Lorenz, a. s., Vrchlabí

C. Lorenz, a. s., Vrchlabí STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU Archivní pomůcka č.: 8862 NAD č.: 1093 C. Lorenz, a. s., Vrchlabí 1940-1946 (1952) Alžběta Langová Chrudim 2012 Obsah Obsah Úvod 3 I. Vývoj původce archivního souboru 4

Více

Cech polních mistrů Horažďovice. EL NAD č.: 2186. AP č.: 573

Cech polních mistrů Horažďovice. EL NAD č.: 2186. AP č.: 573 Státní okresní archiv Klatovy Cech polních mistrů Horažďovice 1725 1788 Inventář EL NAD č.: 2186 AP č.: 573 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ČERVEN 2011

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ČERVEN 2011 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ČERVEN 2011 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 380463 380169 Adresa 379967 379967 Tel. 128763 101540 Fax

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Zámecké zdi

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Zámecké zdi HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice U Zámecké zdi Hostivice, leden 2009 Ulice U Zámecké zdi 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje

Více

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD Číslo a název klíčové aktivity šablony Název DUMu Číslo DUMu Autor: Předmět / ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Klíčová slova III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kolonizace

Více

Chronotechna, n. p. Šternberk, závod Meziměstí

Chronotechna, n. p. Šternberk, závod Meziměstí STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 403 č. archivní pomůcky: 8940 Chronotechna, n. p. Šternberk, závod Meziměstí (945) 946-948 (949) inventář Mgr. Jana Šimková Zámrsk 04 O b s a h Úvod 3

Více

Průvodce "Zadní Doubice"

Průvodce Zadní Doubice Bývalá osada zadní Doubice je poslední dobou středem zájmů a míří sem stovky turistů.výlety z Kyjova podél řeky Křinice a nebo z osady Kopec podél Brtnického potoka,je skutečným zážitkem.osada, kdysi ležící

Více

Místní školní rada Bílenice

Místní školní rada Bílenice Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Bílenice 1893 1948 Inventář EL NAD č.: 1526 AP č.: 583 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Roman Žid a synové, tkalcovna, Hronov

Roman Žid a synové, tkalcovna, Hronov STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU Archivní pomůcka č.: 8881 NAD č.: 360 Roman Žid a synové, tkalcovna, Hronov 1928-1948 (1949) Mgr. Alžběta Langová Chrudim 2012 Obsah Úvod 3 I. Vývoj původce archivního

Více

textilní závody a. s. Přadlácká 89, 550 01 Broumov Česká republika www.veba.cz

textilní závody a. s. Přadlácká 89, 550 01 Broumov Česká republika www.veba.cz 2006 1950 1965 1976 1992 1996 textilní závody a. s. Přadlácká 89, 550 01 Broumov Česká republika www.veba.cz Počátky textilní výroby na Broumovsku Historie Veby navazuje na bohatou tradici textilní výroby

Více

Kronika obce Nová Ves Příloha

Kronika obce Nová Ves Příloha Indikační skica Stabilního katastru obce z roku 1842, kterou pro potřeby finančního úřadu v Brandýse nad Labem v tehdejším Kouřimském kraji zhotovili adjunkt Franz Lizius a geometr Anton Matchinger. Indikační

Více

Praktické příklady k semináři: Obec a PO jako plátce DPH v praxi

Praktické příklady k semináři: Obec a PO jako plátce DPH v praxi Praktické příklady k semináři: Obec a PO jako plátce DPH v praxi Obec v rámci své hospodářské činnosti pronajímá nebytové prostory a příjmy z tohoto nájmu činí 1.000.000 Kč ročně. Dále inkasovala příjmy

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_20_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Staré Město u Uherského Hradiště, kód:

Staré Město u Uherského Hradiště, kód: Staré Město u Uherského Hradiště Identifikační údaje Lokalita Staré Město u Uherského Hradiště Obec Staré Město Okres Uherské Hradiště Kraj Zlínský kraj Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště,

Více

Místní správní komise Bohuslav (1929)

Místní správní komise Bohuslav (1929) Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Místní správní komise Bohuslav (1929) 1945-1946 Inventář Číslo EL NAD: 527 Evidenční číslo pomůcky: 61 Jana Zímová Tachov 2006 Obsah Úvod...3-7

Více

Národní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502

Národní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502 Státní okresní archiv Klatovy Národní škola Zhůří 1946-1952 Inventář EL NAD č.: 1421 AP č.: 502 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2 Č. materiálu: VY_32_INOVACE_117 Jméno autora: Mgr. Martina Sládková Datum

Více

Zemědělská mistrovská škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Zemědělská mistrovská škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Zemědělská mistrovská škola Stříbro 1956-1960 Inventář Číslo EL NAD: 1049 Evidenční číslo pomůcky: 158 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U Název archivní pomůcky: Nickel Emil Časové rozmezí: 1906-1946 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 718 Evidenční číslo pomůcky: 1386 Zpracovala:

Více

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_24_Emil Škoda Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ Tato část zkoušky má 30 úloh. Maximální počet bodů je 30. Vyberte u testových úloh 1 30 jedno správné řešení

Více

Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Měsíční přehled č. 01/02

Měsíční přehled č. 01/02 Měsíční přehled č. 01/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v lednu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 202,5 mld.kč, čímž klesl v

Více

Volné sdružení lesních správ pro severovýchodní Čechy, Náchod

Volné sdružení lesních správ pro severovýchodní Čechy, Náchod Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku Inventář archivní pomůcka č. 8996 NAD č. 3538 Volné sdružení lesních správ pro, Náchod 1921-1944 Zpracoval: Mgr. Jiří Kuba

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně

Více

OBEC VILÉMOV. Obecně závazná vyhláška č. 1/2017, kterou se vydává. Požární řád obce

OBEC VILÉMOV. Obecně závazná vyhláška č. 1/2017, kterou se vydává. Požární řád obce OBEC VILÉMOV Obecně závazná vyhláška č. 1/2017, kterou se vydává Požární řád obce Zastupitelstvo obce se na svém zasedání konaném dne 23. února 2017 usnesením č. 318/2017 usneslo vydat na základě 29 odst.

Více

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři,

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři, Město investorům MĚSTO INVESTORŮM Vážení investoři, dostává se Vám do rukou prezentace investičních příležitostí města Jeseníku, nacházejícího se v severní části Olomouckého kraje v blízkosti hranic s

Více

5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443

5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443 5. třída Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011 VY_32_Inovace/8_443 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s dobou a významem osvícenství, vládou Marie Terezie. Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější?

Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější? Ze kterých oblastí Země přichází do Evropy nejvíce lidí? Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější? Roste počet obyvatel v Evropě? Kolik obyvatel má Evropa?? Která evropská města jsou nejlidnatější?

Více

Zpráva o obchodní činnosti za rok 2013

Zpráva o obchodní činnosti za rok 2013 PROFIL SPOLEČNOSTI Akciová společnost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáře pana Vladimíra Minaříka a dne 8.12.2003 zapsána do Obchodního rejstříku,

Více

Základní devítiletá škola Skelná Huť (1945) EL NAD č.: AP č.: 388

Základní devítiletá škola Skelná Huť (1945) EL NAD č.: AP č.: 388 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy Základní devítiletá škola Skelná Huť (1945) 1946-1978 Inventář EL NAD č.: 1922 AP č.: 388 Eva Ulrichová Klatovy 2010 Obsah Úvod: I. Vývoj

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ÚNOR 2010

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ÚNOR 2010 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ÚNOR 2010 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 370335 368681 Adresa 368479 368447 Tel. 100687 78686 Fax

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie Pivo se na Zbraslavi začalo údajně vařit už na sklonku 13. století, kdy byl založen cisterciácký klášter. V té době byly pivovary běžnou součástí klášterního hospodářského

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

Rekonstrukce ulice Nádražní

Rekonstrukce ulice Nádražní - 1 - Žabčice leží jižně od města Brna ve vzdálenosti 25 km po silnici a 20 km po železnici. Okolí vsi v úrodném údolí řeky Svratky bylo osídleno již od pravěku. Nejstarší zápis je z r. 1356, jméno obce

Více

Milan Morava Z dějin myslivosti v Žirovnici

Milan Morava Z dějin myslivosti v Žirovnici Milan Morava Z dějin myslivosti v Žirovnici Nejstarší zmapovaná historie lovectví v našich zemích je spojována se šlechtou a vládnoucími vrstvami společnosti obecně. Lov byl výsadou šlechty a každý pokus

Více

Město Proseč. Pojmenování ulic v Proseči. 6. část. Verze ze dne 14. listopadu Pro jednání Zastupitelstva města Proseč dne

Město Proseč. Pojmenování ulic v Proseči. 6. část. Verze ze dne 14. listopadu Pro jednání Zastupitelstva města Proseč dne Město Proseč Pojmenování ulic v Proseči 6. část Verze ze dne 14. listopadu 2017 Pro jednání Zastupitelstva města Proseč dne 15. 11. 2017 Zpracovali: Bc. Jan Macháček Bc. Veronika Macháčková Stanislava

Více