Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv teploty ve stáji na chování a kvalitu ejakulátu plemenných býků Diplomová práce Řešitel: Studijní program: Studijní obor: Bc. Tomáš Viskot Zemědělská specializace Zemědělské inženýrství Vedoucí práce: Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. Brno 2012

2 Mendelova univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat Agronomická fakulta 2011/2012 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Bc. Tomáš Viskot Zemědělská specializace Zemědělské inženýrství Název tématu: Vliv teploty ve stáji na chování a kvalitu ejakulátu plemenných býků Rozsah práce: 50 až 60 stran Zásady pro vypracování: 1. Autor se zaměří na analýzu vlivu teploty ve stáji na chování a kvalitu ejakulátu plemenných býků. 2. Spolu s teplotou budou sledovány i další klimatické faktory, především relativní vlhkost. 3. Chování býků bude zahrnovat jejich základní životní projevy. 4. Kvalita ejakulátu bude představována především jeho hustotou a aktivitou spermií. 5. Hodnocení proběhne nejméně po dobu jednoho kalendářního roku v konkrétní inseminační stanici býků. 6. Do konce roku 2010 předloží autor metodiku. 7. Do konce května roku 2011 předloží autor literární rešerši týkající se předmětné problematiky. 8. Zjištěné výsledky budou statisticky zpracovány. Seznam odborné literatury: 1. VĚŽNÍK, Z. a kol. Repetitorium : spermatologie a andrologie a metodiky spermatoanalýzy. Brno: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, s. ISBN Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. Brno: ISSN BOUŠKA, J. a kol. Chov dojeného skotu. 1. vyd. Praha: Profi Press, s. ISBN Czech Journal of Animal Science od roku Farmář od roku Náš chov od roku 1990 Datum zadání diplomové práce: listopad 2010 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2012 Bc. Tomáš Viskot Autor práce prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. Vedoucí práce prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

3 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že tato diplomová práce na téma: Vliv teploty ve stáji na chování a kvalitu ejakulátu plemenných býků byla napsána rukou mou pod vedením prof. Ing. Gustava Chládka CSc. A pro její vypracování jsem použil jen zdroje, které jsem uvedl v seznamu použité literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MU v Brně. V Brně. Podpis řešitele

4 Poděkování: Děkuji svému vedoucímu diplomové práce za snahu, trpělivost a ochotu, s níž mi pomáhal a za celkový přínos pro tuto práci. Dále chci poděkovat lidem, kteří mi pomáhají pracovat, studovat a dále rozvíjet mé schopnosti. Práce vznikla s podporou Výzkumného záměru č. MSM Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

5 Abstrakt: Tématem diplomové práce je posouzení vlivu teploty vzduchu ve stáji na kvalitu ejakulátu a vyhodnocení jejího vlivu na chování plemenných býků. Cílem bylo zjištění, zda má teplota ve stáji vliv na kvalitu ejakulátu (hustotu a aktivitu spermií) plemenných býků a jejich chování. Pozorování a zkoumání kvality ejakulátu a chování plemenných býků probíhalo během celého kalendářního roku 2011, tedy od ledna 2011 do prosince Sledování probíhalo v rámci inseminační stanice společnosti AGRO Měřín v Litohoři u Moravských Budějovic. Pozorování se soustředilo především na posouzení kvality ejakulátu v závislosti na teplotě ve stáji a chování plemenných býků, a to především na krmení, pití, ležení, stání, kálení a močení. Údaje o pozorování byly zaznamenávány, a to v průběhu pozorování v 15 minutových intervalech během celého dne. V teoretické části práce jsou shrnuty údaje týkající se spermií (aktivita, koncentrace, aj.), teploty vzduchu ve stáji a základních životních projevů skotu jako je příjem vody a potravy, resp. jejich vylučování. Praktická část se sestává ze sledování prováděného na inseminační stanici plemenných býků, kde byla provedena i veškerá měření. Ze sesbíraných dat jsem se snažil zjistit, zda má teplota ve stáji vliv na kvalitu ejakulátu u plemenných býků a jejich chování. Na základě svých zjištění mohu konstatovat, že teplota vzduchu ve stáji může mít vliv na kvalitu ejakulátu býků, zejména na jeho aktivitu a na chování plemenných býků samotných. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci s názvem Vliv podmínek chovatelského prostředí na kvalitu ejakulátu plemenných býků. Klíčová slova: hustota ejakulátu, aktivita spermií, teplota vzduchu, etologie, životní projevy skotu

6 Abtract: The matter of this dissertation is: The influence of air temperature on behavior and quality of the ejaculate of breeding bulls. The purpose of this thesis is the deduction, if the air temperature in barn has an influence on the quality of the ejaculate (density and activity of spermatozoa) and the behavior or breeding bulls. In the theoretic part of this thesis I sump up the hints in the literature about spermatozoa (activity, concentration, et al.) and about air temperature and the vital function of the breeding bulls like feeding, drinking, lying, standing, defecation and urination. In the practical part I carry out the monitoring at an insemination station of breeding bulls, there I take measurements. With the ascertained information I try to find out, if the air temperature has an influence on the quality of the ejaculate and the behavior of breeding bulls. This dissertation continues the Bachelor Thesis The influence of breeding environment on quality of the ejaculate of breeding bulls. Keywords: ejaculate density, activity of spermatozoa, air temperature, ethology, vital function of the cattle

7 OBSAH: 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Morfologie spermie Bíčík spermie Centriolový oddíl krček spermie Mitochondriální oddíl bičíku Hlavní oddíl bičíku Koncový oddíl bičíku Hlavička spermie Akrozóm Nukleoplazma Celá spermie (tj. hlavička a všechny oddíly bičíku) Semenná plazma Chemické složení zralé spermie Fyzikální vlastnosti Viskozita ejakulátu Osmotický tlak Objem ejakulátu Koncentrace spermií Semeno býka Druhové vlastnosti ejakulátu a jeho složení Laboratorní vyšetření semene Mikroskopické vyšetření ejakulátu Aktivita spermií Koncentrace spermií

8 3.5.3 Makroskopické hodnocení spermatu Hustota, zrnitost a konzistence ejakulátu Objem ejakulátu Barva a zakalení ejakulátu Pach ejakulátu Cizí přimíseniny Ředění spermatu Ředidlo Triladyl Postup při ředění spermatu Odběr semene od býka Odběr semene do umělé vagíny Vlastní odběr semene Teplota Vlhkost vzduchu Etologie Významní etologové Rozdělení etologie Cíl Okolní prostředí Faktor teploty Chování při vysokých teplotách Chování při vysokých teplotách Základní životní projevy Příjem vody Krmení Chůze Stání Vylučování:

9 Kálení Močení Ležení - odpočinek METODIKA A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKY A DISKUZE Vliv teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu na kvalitu ejakulátu Vliv teploty vzduchu a relativní vlhkosti na chování býků ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ

10 1. ÚVOD Dle VĚŽNÍKA et al. (2004) se postupné snižování životních podmínek potvrzuje i ve snižující se druhové rozmanitosti fauny a flóry. Jedním z faktorů, které tuto skutečnost potvrzují, je i úroveň reprodukce živých organismů. Vysoká úroveň reprodukce je znakem pohody organismů v daném prostředí, současně je i ukazatelem vyrovnanosti vlivu podmínek vnějšího a vnitřního života organismu jako celku. Při založení chovu skotu a jeho držení hrají úlohu nejen podmínky ekonomické, ale i samozřejmě podmínky klimatické, kvalita zemědělské půdy, poptávky na trhu v dané oblasti a v nemalé míře pak i životní prostředí, na jehož ochranu se v poslední době klade čím dál tím větší důraz. (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009) S výše uvedenými podmínkami, především ekonomickými, je pak spjat nárok na kvalitu a hustotu ejakulátu plemenných býků. Chování nejen plemenných býků, ale i ostatních zvířat, je ukazatelem postoje samotného zvířete na okolní vjemy. Zvířata svým chováním signalizují nebezpečí, možnou přítomnost choroby v organismu anebo se prostřednictvím jeho přizpůsobují okolním klimatickým podmínkám. Etologie je věda, která se zabývá sledováním příčin chování, jeho časového sledu a ostatními funkcemi a aspekty. Jejím cílem je rozpoznání hranic schopnosti přizpůsobení se zvířat okolním podmínkám. Základní metodou pro vyhodnocení funkčnosti pohlavních orgánů je spermatoanalýza, neboli vyšetření ejakulátu. Pomocí tohoto vyšetření lze stanovit zdravotní stav a poruch plodnosti. Významným indikátorem negativního vlivu životního prostředí na zdraví chovů je stav samčí populace toho kterého chovu. Vyšetření ejakulátu je tedy významnou a vysoce zodpovědnou prací v procesu zachování druhové rozmanitosti. Ke stanovení funkčnosti pohlavních orgánů samců je nutné základní vyšetření ejakulátu. Dle VĚŽNÍKA et al. (2004) základní vyšetření zahrnuje zjištění aktivity spermií, procenta živých spermií, stanovení rychlosti pohybu spermií pomocí testu propulsivity, vyhodnocení aktivity endogenních reduktáz, morfologie a morfologické rezistence spermií 10

11 Hlavním úkolem této práce bylo zjistit, zda teplota vzduchu ve stáji ovlivňuje nejen kvalitu ejakulátu (hustotu a aktivitu spermií) ale i přímo chování plemenných býků. 11

12 2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda chovatelské podmínky teplota vzduchu ve stáji - mají vliv na kvalitu ejakulátu (zejména hustotu a aktivitu spermií) a chování plemenných býku, zjištěné měřením a pozorováním na inseminační stanici plemenných býků v Litohoři u Moravských Budějovic. V první řadě jsem se zaměřil na vysvětlení pojmů jako je spermie, její stavbu, složení ejakulátu, laboratorní vyšetření ejakulátu a teplotu vzduchu. Dále byly veškeré zjištěné údaje statisticky vyhodnoceny a porovnány. V návaznosti na toto měření jsem pozoroval změny chování plamenných býků v závislosti na změnách teploty vzduchu ve stáji. Pozorování a měření v rámci celého roku zahrnovalo pozorování základních životních projevů skotu jako příjem a vylučování potravy a vody. 12

13 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Morfologie spermie Spermie je nejdůležitější složkou ejakulátu. (JELÍNEK et. al., 2003). Dle MARVANA et. al., (1998) spermie je samčí, zralá pohlavní buňka schopná samostatného pohybu, s cílem vyhledávání a oplození vajíčka. Podle JELÍNKA et. al., (2003) jejich tvar a velikost jsou druhově rozdílné. Spermie se skládá z hlavičky a bičíku Bíčík spermie Velikost bičíku se pohybuje v rozmezí 50,00 70,00 µm a představuje pohybové ústrojí spermie (JELÍNEK et. al., 2003). Bičík je podle KRESANA et. al., (1979) nejtenčí a nejdelší část spermie. Dle GAMČÍKA et. al., (1976) bičík jako ústrojí pohybu zprostředkuje transport spermie na místo oplodnění Centriolový oddíl krček spermie Dle GAMČÍKA et. al., (1980) je strukturálně i co do vývoje nejsložitější částí spermie. Jeho morfologickým podkladem jsou dvě ventrikly (proximální a distální) a tzv. segmentované chordy. Z obou centriol se zachovala jen proximální, která dává vznik segmentovaným chordám. Proximální centriol spolu se segmentovanými chordami, které se na něj upínají, vytváří hlavičku bičíku. Hlavice bičíku zapadá do implementační jamky na bázi hlavičky. Distální centriol, z kterého vzniká axonem, se nachází u zralých spermií jen v podobě rudimentu. Segmentované chordy nepřesahují krček spermie. Pozvolně se ztenčují a tupě zakončují, přitom se z vnější strany přikládají k hladkým chordám. Podkladem dalších oddílů bičíků spermie je komplex osových vláken. Vlákna mají charakteristické uspořádání. Ve středu se nachází pár vláken, které jsou duté (mikrotubuly), ostatní vlákna jsou uspořádané do dvou koncentrických kruhů Mitochondriální oddíl bičíku Dle GAMČÍKA et. al., (1980) mitochondriální oddíl je pokračováním krčku spermie, distálním směrem ohraničen Jensenovým kroužkem. Charakterizuje její 13

14 přítomnost mitochondrií. Počet a délka mitochondrií jsou podmíněny druhově a určují jeho délku. Mitochondriální aparát spermie býka je složený asi z 90 individuálních mitochondrií. Jedna mitochondrie tvoří zhruba ¾ závitů spirály. Celá mitochondriální pochva vytváří asi závitů. U býka je tato část bičíku asi o 50% delší než hlavička spermie. Mitochondriální pochva obsahuje ATP a enzymy, jež jsou nezbytné pro pohyb spermie (MARVAN et. al., 1980) Hlavní oddíl bičíku Podle GAMČÍKA et. al., (1980) hlavní oddíl bičíku představuje nejdelší část bičíku i celé spermie vůbec. Jeho podkladem je podobně jako v mitochondriálním oddílu komplex osových vláken. Hrubá vlákna (chordy) jsou v této části spermie o dost tenčí než na úrovni mitochondriálním oddílu a neustále se ztenčují. Z tohoto důvodu zhruba v poslední ¼ hlavního oddílu bičíku je přítomna fibrózní pochva. Fibrózní pochva přímo pokrývá komplex osových vláken a poskytuje pevnost a pružnost při kmitání bičíku Koncový oddíl bičíku Koncový oddíl bičíku je nejdistálnější část bičíku spermie (GAMČÍK et. al., 1976). Dle MARVANA et. al., (1998) osová vlákna už nejsou obalená žádnou pochvou, jen cytoplazmatickou membránou Hlavička spermie Utváření hlavičky spermie je u jednotlivých druhů zvířat rozdílné (KRESAN et. al., 1979). JELÍNEK et. al., (2003) udává rozměry hlavičky spermie 10,00 µm dlouhá, 5,00 µm široká a 1,50µm tlustá. Hlavička spermie má zploštělý oválný tvar. Tvar hlavičky spermie je podmíněn tvarem kondenzované nukleoplazmy. Přední pól hlavičky kryje čepičkový obal akrozóm. Povrch celé hlavičky a bičíku pokrývá cytoplazmatická membrána. Podstatu hlavičky tvoří jádro pohlavní buňky obalené jadernou membránou Akrozóm Akrozóm je membránový útvar, pokrývající u býka přední apikální polovinu jádra, který je zakončen ekvatoriálním segmentem poloměsíčitého tvaru (JELÍNEK et. al., 14

15 2003). Uvnitř akrozómu se nachází akrozómová hmota obsahující řadu enzymů (hyaluronidáza, proakrozin, akrozin aj.), podílející se na pronikání spermie do ovoplazmy při kontaktu spermie s vajíčkem v pohlavních ústrojích samice (KRESAN et. al., 1979). Akrozóm býka nemá tak pevnou konzistenci jako ostatní části spermie a je citlivý vůči osmotickým změnám vnějšího prostředí podobně jako mitochondrie. Při dlouhodobějším uchování semene podléhá akrozóm některým degenerativním změnám, projevující se ztrátou ostrosti obrysu vnější blány a objevením světlých míst v akrozómu a jeho pučením.(gamčík et. al., 1976 a KRESAN et. al., 1979) Nukleoplazma Dle JELÍNKA et. al., (2003) jádro spermie obsahuje pouze poloviční množství deoxyribonukleové kyseliny nesoucí genetické informace pro vlastnosti nového jedince. Dle GAMČÍKA et. al., (1976) se v jádru hlavičky spermií nachází otcovský genetický materiál kondenzované formě vázaný na deoxyribonukleovou kyselinu, z které je vytvořený na husto nahromaděný chromatin. Struktura jádra hlavičky spermie je homogenní a kompaktní Celá spermie (tj. hlavička a všechny oddíly bičíku) Délka celé spermie se pohybuje 68,90 73,90 µm. (VĚŽNÍK et. al., 2004). Dle GAMČÍKA et. al., (1976) je celá spermie pokrytá nepřerušovanou dvouvrstevnou cytoplazmatickou membránou, která představuje základní ochranu spermie. Je acidorezistentní, vysoce permeabilní a citlivá na změny osmotického tlaku. Permeabilita membrány umožňuje látkovou výměnu spermie. Na základě poznatků, že cytoplazmatická membrána u živé spermie nepropouští některá barviva (eozin) a permeabilita se zvýší u mrtvé spermie, byla vypracována metoda vytálně letálního barvení, umožňující rozlišovat živé a mrtvé spermie. Poškození permeability může nastat při dlouhodobé konzervaci spermií (při zmrazování) a může tak snížit oplozovací schopnost spermie. Vzhledem ke své oplodňovací funkci spotřebuje spermie velké množství energie na pohyb. V metabolismu spermií převládají katabolické reakce. Substrátem pro tyto reakce jsou vlastní zásobní látky (endogenní) a též látky nacházející se v sekretu přídavných pohlavních žláz (exogenní) (KRESAN et. al., 1979). 15

16 Semenná plazma Dle JELÍNKA et. al., (2003) semenná plazma obsahuje převážně sekrety přídatných pohlavních žláz. Je to tekutina druhově specifického množství a barvy, rozdílného ph (6,20 až 7,50) a konzistence. Představuje přirozené prostředí pro spermie, umožňuje jejich výživu a transport v pohlavních orgánech samice. Má relativně stálý osmotický tlak a vyznačuje se velkými pufračními schopnostmi. Obsahuje minerální látky, bílkoviny, cukry, kyselinu citrónovou a askorbovou, četné enzymy a kromě dalších látek i biologicky aktivní složky jako jsou prostaglandiny, estrogeny a androgeny. Podíl semenné plazmy na celkovém objemu je rozdílný. Stejně tak je i rozdílný podíl sekretu jednotlivých přídatných pohlavních žláz na celkovém objemu ejakulátu. U býka činí podíl semenné plazmy 90 %. Chemická skladba, celkový objem ejakulátu i koncentrace spermií jsou druhově a individuálně značně rozdílné. Dle GAMČÍKA et. al., (1969) semenná plazma rovněž stimuluje pohyb spermií. 3.2 Chemické složení zralé spermie Dle GAMČÍKA et. al., (1976) spermie obsahují kolem 25,00 % sušiny. Chemické složení sušiny základních částí spermie je značně odlišné. Hlavička spermie je složena převážně z kyseliny deoxyribonukleové, vázané na protein. Spojovací část a bičík se vyznačují vysokou koncentrací lipidů. Kyseliny deoxyribonukleová vzniká z kyseliny ribonukleové především v období vzniku primárních spermiocytů. Je hlavním genetickým materiálem všech buňek, a proto její poškození má za následek ztrátu, nebo snížení oplozovací schopnosti spermií. Ve zralých spermiích byla zjištěna i kyselina ribonukleová, jejíž obsah je však velmi malý (GAMČÍK et. al., 1976). Spojovací část a celý bičík spermie jsou bohaté především na fosfolipidy, vázané pravděpodobně na bílkoviny. Plasmogen je hlavní složkou fosfolipidů v semeni. Cytoplazmatická membrána, pokrývající celou spermii, je mimořádně pružná. Je složena z proteinu, který je podobný keratinu. Zevní koloidní vrstvičku lipoproteidovaného charakteru získávají spermie při průchodu nad varletem (GAMČÍK et. al., 1976). 16

17 Minerální látky byly ve spermiích nalezeny v 1,00 2,00 %. Nejvíce v fosforečné formě, v menší míře v chloridové a síranové podobě. Býčí spermie obsahují 173,00 mg % sodíku, 241,00 mg % draslíku, 17,00 mg % vápníku. Dále bylo v býčích spermiích prokázáno asi 7,00 mg % železa, 9,20 mg % mědi a 7,00 mg % zinku (GAMČÍK et. al., 1976). V ejakulátu byla prokázána řada enzymů, jako alkalická a kyselá fosfatáza, adenozintrifosfatáza, hexokináza, aldoláza, cytochromoxydáza, hyaluronidáza, mucináza aj. Některé z uvedených enzymů se nacházejí především ve spermiích, jiné v semenné plazmě (GAMČÍK et. al., 1976). Hyaluronidáza je enzym savčích spermatozoidů, jemuž se přisuzuje schopnost zkapalňování povrchu ovulovaných vajíček pro usnadnění styku mezi samčími a samičími gametami (GAMČÍK et. al., 1980). Dle GAMČÍKA et. al., (1976) se kataláza, rozkládající H2O2, se ve spermiích savců vyskytuje jen v minimálním množství. Na přítomnosti katalázy v odebraném semeni je založena metoda pro hodnocení hygienické kvality ejakulátu býka. 3.3 Fyzikální vlastnosti Dle GAMČÍKA et. al., (1980) je pro ejakulát příznačným rysem rozmanitost jeho složení a to nejen při vzájemném srovnávání různých druhů, ale také u jedinců jednoho a téhož druhu. Řada faktorů vnitřního a vnějšího prostředí má vliv na chemické složení a fyzikální vlastnosti ejakulátu, a proto přesné zjišťování kvality semene u kteréhokoliv jedince může být učiněno jen na základě opakovaného vyšetření.viskozita ejakulátu Dle GAMČÍKA et. al., (1976) je specifická váha dána složkami kondenzovaných nuklearních a protoplazmatických proteinů, specifická váha semenné plazmy je pak přímým výsledkem skutečného osmotického tlaku, který působí elektolyty a je tedy ve vztahu ke snížení bodu mrazu. Průměrná specifická váha semene činí 1,036 ± 0,008. Je předpoklad, že poměrně velké kolísání specifické váhy semene býka je podmíněno také proměnlivým počtem zralých (těžších) spermií a nezralých (lehčích) spermií v ejakulátu. Dle GAMČÍKA et. al., (1980) je objektivním indikátorem aktivity spermioetického epitelu množství spermií v 1 ml a v celém ejakulátu. Viskozita a specifická váha spermatu je závislá z největší části na koncentraci spermií. 17

18 3.3.2 Osmotický tlak Osmotický tlak prostředí musí odpovídat osmotickému tlaku spermií. Semenná plazma tvoří pro spermie přirozené, isotonické prostředí, proto všechny poruchy osmotických poměrů v ejakulátu, ke kterým může dojít při onemocnění pohlavních orgánů včetně přídavných pohlavních žláz, mají nepříznivý vliv na životnost spermií. Osmotický tlak spermatu je určován nejčastěji hodnotami deprese (snížením bodu mrazu) (GAMČÍK et. al., 1980) Objem ejakulátu Dle GAMČÍKA et. al., (1976) je objem ejakulátu pro daný druhu zvířat a jeho velikost a kolísá vždy v určitých hranicích. Na základě pokusů s jednovaječnými dvojčaty býčků bylo zjištěno, že v období intenzivního růstu jedince může snížená forma stravitelnosti bílkovin i škrobových jednotek nepříznivě ovlivnit velikost ejakulátu. Přiměření snížení normy u starších býčků však na produkci semene negativní vliv nemá. Dle autorů JELÍNKA et.al., (20003) a VĚŽNÍKA et. al., (2004) se objem ejakulátu u býka pohybuje kolem 4 ml. Objem ejakulátu u pohlavně dospělých zvířat zaleží na pravidelných intervalech odběru, především na stavu endokrinní soustavy a na stupni sexuálního podráždění v době odběru. Při snížení objemu pod 4,00 ml a při zvýšení nad ml dochází ke snížení fertility (GAMČÍK et. al., 1980). Dle GAMČÍKA et. al., (1976) je při odběrech semene prováděných bez většího časového intervalu objem ejakulátu býka z druhého odběru větší než u prvního ejakulátu. Dle MÁCHALA (2000) se u plemenných býků, pravidelně odebíraných, potvrdila významná role úrovně koncentrace cholesterolu, celkových lipidů a močoviny v jejich krevní plazmě ve vztahu k aktivitě, koncentrací spermií a objemu ejakulátu Koncentrace spermií Průměrná koncentrace spermií u býků je 1,11 milionu v 1 mm3 (MÁCHAL, 2000). Minimální koncentrace spermií v ejakulátu použitého k výrobě inseminačních dávek v 1 mm3 (KLIMENT, 1989). 18

19 3.4 Semeno býka Tab. 1. Požadavky na kvalitní ukazatele býčího spermatu (Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2000 Sb.) a) neobsahuje původce nebezpečných nákaz a nemocí, v intervalu 6 měsíců je laboratorně vyšetřováno na přítomnost patogenních mikroorganismů (včetně patogenních plísní) b) neobsahuje přimíseniny ani shluky spermií Čerstvé sperma c) má bílou barvu s odstínem šedým až krémovým (dovoleno je žlutavé zabarvení) a ostatní charakteristické vlastnosti (pach, zrnitost) d) hustota nemá být nižší než spermií v 1 mm 3 e) aktivita spermií je nejméně 70 % f) obsahuje nejméně 80 % morfologicky normálních spermií a nejvýše 10 % primárních změn K hodnocení býčího spermatu slouží Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2000 Sb. Hodnocení spermatu 19

20 Tab. 2 Hodnocení spermatu (Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2000 Sb) Hodnocení Hodnotí se: Způsob hodnocení: Čerstvého spermatu Zdravotní nezávadnost spermatu u odebíraných býků Barva, konzistence a pach Objem Obsah přimísenin Hustota spermatu Aktivita spermatu (u každého ejakulátu) Výskyt abnormálních spermií Nejméně jednou za půl roku veterinárním vyšetřením Smyslovým posouzením Měřením nebo vážením u každého ejakulátu s přesností na 1 cm 3 Smyslovým posouzením ve sběrači a mikroskopicky Fotometrem u každého ejakulátu (kontrolní propočty, či kalibrace přístrojů se provádějí v Bürkerově komůrce) Mikroskopicky při zvětšení 1:200 až 300 a při teplotě 39 ± 1 o C, kdy se odhadem zjišťuje procentické Zastoupení spermií pohybujících se vpřed za hlavičkou Mikroskopicky při zvětšení 1:1000 až 1500 a vyjadřuje se v%, u provozních býků nejméně jednou za měsíc 3.5 Druhové vlastnosti ejakulátu a jeho složení V průběhu ejakulace dochází k vypuzování spermií z ocasu nadvarlete a ampulí chámovodu do vývodných pohlavních cest, kde se setkávají se sekrety přídatných pohlavních žláz. Dochází nejen k jejich zředění, ale i k probouzení pohyblivosti spermií (GAMČÍK et. al., 1980). Dle GAMČÍKA et. al., (1980) proces ejakulace, který je výrazem souhrnných jednotlivých pohlavních reflexů, neprobíhá u všech druhů zvířat stejně rychle. U přežvýkavců, hlodavců a ptáků vrcholí ejakulační reflex jednorázovou ejakulací trvající 2 až 4 vteřiny. Pořadí, v jakém jsou spermie a jednotlivé sekrety ejakulovány, jakož i podíl těchto složek na celkovém objemu ejakulátu, není u všech živočišných druhů stejný. U býka dochází při pohlavním vzrušení nejdříve k vylučování sekretu bulbouretrálních žláz a tento sekret, jak je tomu konečně i u jiných druhů zvířat, 20

21 upravuje ph uretery (GAMČÍK et. al., 1969). Spermie a další sekrety přídatných pohlavních žláz jsou po této fázi ejakulovány téměř současně. Po odstředění 5,00 ml hustého semene lze získat asi 4,50 ml semenné plazmy, což znamená, že semenná plazma se podílí na celkovém ejakulátu býka asi z 90 %. Větší část semenné plazmy a tedy i ejakulátu je tvořena sekrety váčků semenných a relativně velký podíl tvoří i sekrety žláz uretrálních, které jsou vylučovány během celé ejakulace a představují i hustého semene konečnou fázi ejakulát (GAMČÍK et. al., 1976). Sekret prostaty se podílí na celkovém objemu ejakulátu jen malou měrou. Ejakuláty přežvýkavců jsou bohaté především na fruktózu, kyselinu citrónovou a glycerylfosforilcholin. Dle GAMČÍKA et. al., (1976) fruktóza představuje pro spermie většiny savců nejdůležitější zdroj energie. V rozředěném spermatu býka, v případě nepřítomnosti jiných glykolysujících substancí, musí být v 1 ml asi 0,25 mg fruktózy, aby byla udržena pohyblivost spermií. Vzhledem k tomu, že tvorba fruktózy je pod vlivem testosteronu, je její obsah v semeni dobrým indikátorem pro endokrinní funkci varlat a předního laloku hypofýzy. Nepoukazuje však na kvalitu ejakulátu a je často v obráceném poměru ke koncentraci spermií Laboratorní vyšetření semene Laboratorní kontrola semene je důležitým předpokladem pro používání plnohodnotných ejakulátů při zjišťování dobré plodnosti prostřednictvím umělé inseminace. Pravidelné spermiologické zkoušky umožňují včas nekvalitní ejakuláty s nevyhovující fertilizační schopností. Dle MÁCHALA (2000) při sledování kvality a množství ejakulátu býků využívaných v inseminačních stanicích, je patrné, že kvalita ejakulátu jednoho a téhož plemeníka se mění. Určitá fertilizační schopnost spermií plemeníků není v současné době v našich možnostech a tak je u ejakulátu, které se používají pro následné zpracování a inseminaci, prováděno hodnocení jejich kvantitativních a kvalitativních ukazatelů prostřednictvím mnoha speciálních laboratorních metod. Kvalita semene se může měnit dle podmínek krmení, ošetřování plemeníka, režimu připouštění, jeho zdravotního stavu, plemenné příslušnosti, věku a ročního období. 21

22 Laboratorní vyšetření semene obsahuje: a) Makroskopické metody objem, konzistence, barva, pach, obsah hlenu, cizích příměsí b) Mikroskopické a cytochemické metody a. Stanovení pohyblivosti b. Stanovení koncentrace c. Morfologická analýza c) Biochemické metody stanovení ph, stanovení fruktózy a katalázy Kontrola semene se provádí za čelem: a) Určení kvality každého ejakulátu a zjištění jeho vhodnosti pro používání umělé inseminaci b) Určení plodnosti plemeníka a jeho schopnosti pro používání v umělé inseminaci Mikroskopické vyšetření ejakulátu Ne všechny spermie, které jsou produkovány při spermiogenezi, můžeme označit za normálně vyvinuté, proto je nutné přistoupit k mikroskopickému vyšetření. Mikroskopické vyšetření zahrnuje posouzení koncentrace spermií a aktivity spermií Aktivita spermií Posuzuje se mikroskopicky při zvětšení 200x až 300. Vyjadřuje se procentickým odhadem spermií, které se pohybují progresivně a přímočaře vpřed za hlavičkou. Pozorující si musí všímat i abnormálních forem pohybu spermií, mezi něž patří: kolébavý pohyb na místě, pohyb do kruhu, zpětný pohyb, trhavý nepravidelný pohyb a vířivý pohyb. Minimálně 70% spermií musí vykazovat aktivní přímočarý pohyb vpřed za hlavičkou (VĚŽNÍK et. al., 2004). Průměrná aktivita spermií se udává 80% (MÁCHAL, 2000). Dle VĚŽNÍKA et. al., (2004) se k posouzení aktivity používají metody spermiokinematografické, jejíž princip spočívá ve fotografickém záznamu pohybujících se spermií za určitý časový úsek. Aktivní spermie se jeví jako neostré stíny. Další možnosti stanovení mobility spermií a charakteru jejich pohybu je metoda pomocí trajektorií zaznamenaných systémem analýzy obrazu LUCIA a metoda objektivní analýzy pohybu spermií, jenž je založena na počítačové analýze (CASA). 22

23 Koncentrace spermií Dle VĚŽNÍKA et. al., (2004) koncentrace spermií je hlavním ukazatelem biologické kvality. Vyjadřuje se počtem spermií v jednom mm3 ejakulátu a je ukazatelem pro určení stupně ředění spermatu. Koncentrace je závislá na frekvenci odběru. Stanovení koncentrace hemocytometricky, fotometricky a počítání částic. Hemocytometricé stanovení: plocha čtverce ve kterém se stanovuje počet spermií je 1/25 mm2 a hloubka komůrky je 1/10 mm2. Vzorec pro výpočet obsahuje počet napočítaných spermií v 10 čtvercích, plochu čtverce, stupen zředění a výšku komůrky. Prohlíží se při zvětšení 200x až 400x. Stanovení spermií fotokolorimetrem: jedná se o stanovení stupně zákalu, který vznikne po standardním naředění 0,1ml nativního semene ve fyziologickém roztoku. Přibližný odhad hustoty se hodnotí v Bürkerově komůrce podle určitých kritérií. Podle MÁCHALA (2000) se uvádí průměrná koncentrace spermií u býků 1,11 miliónů v 1 mm Makroskopické hodnocení spermatu Dle GAMČÍKA et. al., (1976) jsou makroskopické hodnoty ejakulátu ve značné míře druhově závislé. Posuzují se smyslově, bezprostředně po odběru semene. Při vyšetření se hodnotí objem, hustota, barva, pach ejakulátu ph, dále obsah hlenu a cizích přimísenin Hustota, zrnitost a konzistence ejakulátu Dle GAMČÍKA et. al., (1976) hustota zrnitost a konzistence ejakulátu závisí na obsahu sekretu přídatných pohlavních žláz a vývodních pohlavních cest. Hustý ejakulát dobré kvality je táhnoucí se tekutina smetanovitého mírně zrnitého vhledu, v kterém se pomalu pohybují zrníčka masová aktivita ejakulátu. Tyto vlastnosti jsou typické pro ejakuláty přežvýkavce. Hustota, zrnitost a konzistence ejakulátu se posuzují na okraj sběrače v dopadajícím světle, nebo ve zkumavce přecházejícím světel. Průměrná koncentrace spermií je kolem tis. v mm3 (JELÍNEK et. al., 2003) Objem ejakulátu Dle GAMČÍKA et. al., (1796) objem ejakulátu kolísá a závisí na druhu, plemeni, věku, váze plemeníka, intenzity pohlavního využívání, stupně pohlavního vydráždění, 23

24 způsobu odběru semene, krmení, ošetřování, ročního období, genetického založení a zdravotního stavu plemeníka. Objem ejakulátu se hodnotí přímo v graduovaných sběračích, graduovaných zkumavkách, případně odměrných válců. Objem býčího ejakulátu je kolem 4 ml (JELÍNEK et. al., 2003). Stejná hodnota tedy 4 ml uvádí i VĚŽNÍK et al., (2004). Objem ejakulátu u pohlavně dospělých zvířat záleží na pravidelných intervalech odběru, především na stavu endokrinní soustavy na stupni sexuálního podráždění v době odběru. GAMČÍK e. al., (1980) konstatoval, že při snížení objemu pod 4 ml a při zvýšení nad 12 ml dochází ke snížení fertility. Dle GAMČÍKA et. al., (1976) při odběrech semene prováděných bez většího časového intervalu je objem ejakulátu býka z druhého odběru větší než u prvního ejakulátu. Dle ČSN je objem stanoven měřením s přesností na 1 cm3, eventuálně vážením s přesností na 1 g. U plemenných býků pravidelně odebíraných, se potvrdila významná role úrovně koncentrace cholesterolu, celkových lipidů a močoviny v jejich krevní plazmě ve vztahu k aktivitě, koncentraci spermií a objemu ejakulátu (MÁCHAL, 2000) Barva a zakalení ejakulátu Dle GAMČÍKA et. al., (1976) barva a zakalení ejakulátu závisí od jeho hustoty a konzistence a je posuzován proti světlu. Ejakulát býka je mléčné barvy, někdy šedobílé, mírně nazelenalé při přítomnosti laktoflavinu. V suchém období bývá často žlutobílé barvy. Žluté zbarvení ejakulátu je ovlivněno obsahem karotenu v krmivu Pach ejakulátu Dle GAMČÍKA et. al., (1976) pach ejakulátu je druhově specifický. Změna charakteristického pachu upozorňuje na změnu kvality ejakulátu. Změněný pach souvisí zpravidla se zvětšeným množstvím přímísenin jako moče, hnisu a krve. Hnilobný zápach poukazuje na chronické chorobné procesy ve varleti nebo v přídatných žlázách. Kvalitní ejakulát býka připomíná pach čerstvě nadojeného mléka. Pach ejakulátu může být ovlivněn krmivem Cizí přimíseniny Dle GAMČÍKA et. al., (1976) se z cizích přimísenin v ejakulátu nejčastěji vyskytují vazelína, chlupy, nečistoty z předkožky, prach, písek aj.. Takto znečištěný ejakulát se nesmí použít pro inseminaci. 24

25 3.6 Ředění spermatu K ředění spermatu se používají pouze média, která po dlouhodobé konzervaci uchovávají dobrou oplozovací schopnost spermatu a jeho zdravotní nezávadnost. K ředění spermatu se používá koncentrát ředidla značky Triladyl, ale lze použít i jiné ředidlo (Bioxcell, Optidyl, Biociphos plus a Andromed aj.), předem provozně ověřené, při jehož použití bude dosažena srovnatelná kvalita inseminační dávky v parametru přežitelnosti spermií po dvouhodinovém tepelném testu Ředidlo Triladyl a) Složení ředidla: aqua bidestiláta Glycerol Tris Acidum citricum Fruktose Antibiotika: Tylosin 5,0 mg / 100 ml Gentamycin 25 mg / 100 ml Spectinomycin 30 mg / 100 ml Lincomycin 15 mg / 100 ml Triladyl se uchováva v chladnici při teplotě asi 5 0 C a ve tmě. b) Příprava ředidla: Triladyl 20 % Bidestilovaná voda 60 % Vaječný žloutek 20 % Potřeba ředidla vychází z předpokládané výroby inseminačních dávek v den odběru ejakulátu býků stanovený odběrovým harmonogramem. Na základě tohoto předpokladu si laborant vypočítá potřebu jednotlivých komponentů ředidla. Vše se míchá na elektromagnetické míchačce za současného zahřátí asi na 30 0C. 25

26 Stanovení stupně ředění: Při stanovení stupně ředění a celkového množství ředidla se vychází z těchto zjištěných hodnot: - množství ejakulátu - hustota ejakulátu - předpokládaná aktivita po rozmražení (% aktivních spermií) - využitelný obsah pejety při inseminaci Při zadání jednotlivých hodnot u výše stanovených znaků zpracovávaného spermatu a použitého typu obalu pejety se vypočítá potřebné množství ředidla Postup při ředění spermatu Po odebrání vzorků z ejakulátu se sběrač uzavře svařením fólie pomocí impulzní svářečky. Sběrač se obrátí svařenou částí dolů, korálek se ve špičce sběrače pevně přichytí a přesahující část špičky sběrače se odstřihne. Potom se přes zbývající část špičky sběrače navlékne na keramický korálek silikonová hadička. Nasazování hadičky se provádí opatrně, aby se nepoškodila fólie sběrače. Takto připravený sběrač se spermatem se nasune hadičkou na konec nálevky oscilačního stolku. Hadička se setne svorkou a nálevka se naplní potřebným množstvím ředidla, pomalu se uvolní svorka a tím se zahájí ředění. Ředidlo se přidává ke spermatu rovnoměrně za občasného promíchání. Celková doba ředění je asi 10 minut podle obejmu spermatu a přidávaného ředidla. Během této doby je ředidlo i ředěné sperma v laboratorní teplotě, tím dochází postupně i k ochlazování ředěného spermatu na laboratorní teplotu. Během ředění se ředidlo chrání před možnou kontaminací přikrytím alobalovou fólií. Po naředění se hadičky opět sepne svorkou a stáhne se z nálevky oscilačního stolku. 3.7 Odběr semene od býka Na inseminačních stanicích býků je v současné době nejvíce využívaná metoda odběru semene do umělé vagíny.odběr semene do umělé vagíny Dle GAMČÍKA et. al., (1976) se u býků v současné době považuje tato metoda za nejvhodnější k získání semene. Model umělé vagíny je složen z tuhého gumového válce 26

27 s ventilem, gumové vložky a skleněného sběrače semene. Tuhý gumový válec je dle individuality býka dlouhý 40 až 45 cm a šířky 5,5 až 6,5 cm. Uprostřed, nebo na okraji válce je kruhový otvor sloužící na napuštění vody, do kterého se upevňuje ventil, kterým se přifukuje vzduch a ředí tlak. Sběrač semene je skleněný, dvouplášťový a je sloužen ze dvou částí. Horní část slouží k zachycení semene, část spodní se plní teplou vodou Vlastní odběr semene Dle GAMČÍKA et. al. (1969) se ejakulát určený pro účely inseminace získává pouze od licencovaného plemeníka. Sperma od býků se odebírá ve zvlášť upravených připouštěcích místností. Semeno se odebírá v přesně stanovenou dobu dle plánu odběru, nejdříve však hodinu po nakrmení objemným krmivem. Doba odběru je volena tak, aby umožnila důkladné laboratorní vyšetření, zchlazení a expedici semene. Jako atrapy pro odběr semene jsou používány klidní plemenní býci. Jako atrapy se mohou též použít zdraví, vykastrovaní býci, zdraví býci vyřazení z plemenitby a náhradní býci. Jeden býk je používán zpravidla na čtyři odběry. V případě, že se u býka sloužícího jako atrapa nastane nežádoucí vzrušení a zneklidnění, omezí se počet skoků na dva skoky denně. 3.8 Teplota Dle SOBÍŠKA et. al., (1993) je teplota jedna ze základních veličin. Je mírou střední kinetické energie termodynamického pohybu molekul a její jednotkou je v soustavě SI Kelvin (K). V meteorologické praxi se však teplota vzduchu nebo půdy dodnes nejčastěji udává ve stupních Celsiovy teplotní stupnice. V rámci bakalářské práci je pro mne směrodatná teplota vzduchu. Základním údajem o teplotě vzduchu je hodnota zjištěná ve výšce 2m nad zemským povrchem v zastíněném prostředí meteorologické budky či adekvátního prostředí. Podle ROŽNOVSKÉHO et. al., (1998) teplota vzduchu závisí na tom, kolik energie je do ovzduší předáno ze zemského povrchu nebo kolik energie je zemským povrchem z ovzduší odebrán za předpokladu, že se vzduch ve smyslu horizontálním nepohybuje, teplota v přízemní vrstvě s výškou buď klesat, nebo stoupat, popř. se také měnit. 27

28 3.9 Vlhkost vzduchu Dle ROŽNOVSKÉHO et. al., (1998) ve vzduchu obsažené množství páry nazýváme vlhkost vzduchu. Patří k základním meteorologickým prvkům. Vzduch ve volném prostředí obsahuje vždy určité množství vodní páry, je tedy vždy v určité míře vlhký. Rozsah vlhkosti vzduchu závisí na jeho teplotě, která určuje nejvyšší možný (maximální) obsah vodní páry ve vzduchu. V bioklimatologii se uplatňuje vlhkost vzduchu: a) absolutní, skutečné množství vodní páry v gramech, obsažené v krychlovém metru vzduchu: v g/m3 b) vyjadřuje se též tlakem vodní páry v pascalech (Pa) c) relativní, poměr absolutní vlhkosti vzduchu (a) k maximálně možné vlhkosti (A) při dané teplotě, vyjádřený v procentech (ra = 100 a/a), nebo poměr tlaku páry (e) k maximálně možnému tlaku páry (E), při dané teplotě (re=100 e/e) Etologie Etologie je věda zabývající se porovnáním chování živočichů i člověka. Zkoumá všechny integrační úrovně, jako např. molekulární a biochemické procesy, smyslové orgány a hormony. (FRANCK, 1996). Termín etologie byl poprvé použit v 18. stol. na francouzské akademii věd a to pro označení života v daném prostředí. V dnešní době tento popis spíše odpovídá termínu bionomie. Ve 30. letech pak K. Lorenz a N. Tinberger založili etologie jako vědeckou disciplínu. Etologie se zprvu zabývala především studie a pozorováním chování zvířat žijících ve volné přírodě. Teprve později se její zájem rozšířil i na zvířata žijící ve specifických podmínkách, např. zvířata v zoologických zahradách. KOVALČÍKOVÁ a KOVALČÍK (1980) uvádějí, že teprve s nástupem nových technologií při chovu hospodářských zvířat vznikla potřeba využití etologie v rámci zoologie. Nejdůležitější úlohu při integraci s prostředím pak hraje nervová soustava, skládající se z mozku, míchy, nervů a smyslových receptorů. Nervová soustava 28

29 zpracovává vjemy přijaté z vnějšího prostředí, zpracuje je a připraví adekvátní odpověď organismu na tyto vjemy. Pro etologa je tedy významná znalost veškerých fyziologických procesů. Chování zvířat však nejde popsat jen jako součet fyziologických procesů, ale k jeho vysvětlení použít i specifických metod. (FRANCK, 1996) Ve 20. letech 20. století vyšla první učebnice etologie The study of instinct, která popsala úroveň etologie jako vědy Významní etologové K významným osobnostem, které se zabývaly pozorováním a vyhodnocováním chování zvířat patří např.: Aristoteles, Thomas More, Erasmus Darwin, Charles Darwin, John Lublock a další. Za zakladatele etologie jsou pak považování K. Lorenz a N. Tinberger. Stejně jako v ostatních vědách se v rámci etologie vytvořilo několik směrů, které jsou označovány jako školy. Jedním z těchto směrů je směr vitalistický, který popisoval právě chování zvířat. Biologické procesy a projevy chování pak osvětlovala škola mechanistická Rozdělení etologie HROUZ (2000) rozdělil etologii dle zjistitelných projevů následovně: - ekoetologie zkoumá vztahy mezi chováním zvířete a jeho živým a neživým prostředím, zároveň vyhodnocuje i vztahy v rámci skupin, stád; - etologie popisná hodnotí typické prvky chování jednotlivých druhů pomocí dostupné techniky (film, foto, počítač); - etologie experimentální při analýze chování využívá pokusů a modelových situací; - neuroetologie zkoumá projevy organismu jako zdroj vývoje chování skupin; - etogenetika - humánní etologie - ontogeneze chování vývoj chování jedinců a skupin. 29

30 Cíl Etologie skotu byla zkoumána po dlouhou dobu jen z pohledu pastevního chovu a nebyly publikovány žádné etologické studie týkající se hospodářských zvířat. Což vedlo k paradoxu, že chování zvířat žijících ve volné přírodě bylo zmapováno lépe než chování zvířat žijících např. v malochovech (HAUPTMANN a kol., 1972). Stejní autoři vyslovili i tezi, že předpokladem pro úspěšný chov hospodářských zvířat je respekt k biologickým návykům zvířat. Vzhledem k zásadní změně podmínek při přechodu od malochovů k velkochovům vznikla potřeba po podrobných etologických znalostech hospodářských zvířat. Jejich vyhodnocení mělo vést k vytvoření optimálních podmínek chovu hospodářských zvířat a tím pádem i ke zlepšení ekonomických podmínek velkochovů. Dle FRANCKA lze změnám v chování zvířat porozumět jen v případě vyhodnocení následujících tří faktorů: - fyziologie procesy organismu; - evoluce průběh; - ontogeneze individuální vývoj jedince. prostředí. Dle uvedeného autora lze chování popsat jako schopnost organismu přizpůsobit se 3.11 Okolní prostředí Na vývoj a chování zvířat působí celý soubor faktorů okolního prostředí. Dle Vaňka jsou to především následující čtyři faktury, které v tom hrají největší roli, a to plemeno, okolní prostředí, krmení a člověk. Jakmile je jeden z uvedených faktorů ohrožen, nachází se celý systém v nerovnováze a tím k zásadnímu negativnímu ovlivnění celého komplexu (VANĚK a kol., 2002). Právě člověk je limitujícím prvkem pro chovná zvířata, jelikož je schopný ovlivnit všechny zbývající faktory. Tyto čtyři hlavní faktory lze rozdělit na podskupiny, jako např. faktory klimatické. Zvířata pohybující se venku na pastvinách jsou ovlivňována 30

31 širším spektrem těchto faktorů. Zvířata ustájená celoročně v zateplených stájích jsou vystavována více méně stabilním podmínkám. Většina reflexů a reakcí se u zvířat tvoří v raném věku, resp. po bezprostředně po narození. Každý zvířecí druh se vyznačuje zákonitostmi spjatými s určitým druhem nebo plemenem, jimiž se řídí. Tyto zákonitosti lze vypozorovat jak z denního režimu, tak i z režimu celoročního, samozřejmě v závislosti na stáří a vývojovém stádiu jedince. Také fyziologické a anatomické předpoklady zvířat ovlivňují schopnost přizpůsobit se změně okolního prostředí. Neúměrné zásahy do obvyklých návyků zvířat mají negativní důsledky např. v poklesu užitkovosti u hospodářských zvířat. Zvířata a jejich chování je pak přímo ovlivněn i zažitými zvyky stáda a např. hierarchií, které se ve stádě postupem času vytváří Faktor teploty Jedním z faktorů ovlivňující chování jsou i klimatické podmínky, které jsou souhrnem teploty, vlhkosti a pohybu vzduchu. Tyto faktory ovlivňují užitkovost hospodářských zvířat (VOŘÍŠKOVÁ a kol., 2001). Ideální teplotou prostředí je cca 20 C. Při cca 20 C je v rovnováze tělesná teplota organismu a okolního prostředí a tento fakt umožňuje normální průběh vylučování metabolického tepla. Vysoká anebo nízká teploty okolí působí na zvíře jako stresor. V důsledku nárůstu anebo poklesu tepla může dojít až k přehřátí nebo naopak podchlazení organismu, jejichž vlivem může dojít až k úhynu hospodářského zvířete (VOŘÍŠKOVÁ a spol., 2001). Pro definici vztahu mezi organismem a teplotou jsou důležité dva pojmy, a to zóna pohody a termoneutrální zóna (KOVALČÍKOVÁ a KOVALČÍK, 1984). Termoneutrální zóna je pásmem tepelné neutrality. Jedná se o rozpětí teplot, v rámci kterých není pro udržení stálého vnitřního prostředí zapotřebí zapojit žádné látkové metabolické procesy. Zóna pohody je pak teplotní rozpětí, při kterém se organismus cítí nejlépe. Zóna pohody se mění v závislosti na jedinci a je užší než termoneutrální zóna. 31

32 Chování při vysokých teplotách Pokud je okolní teploty vyšší než je teplota hranice termoneutrální zóna, není organismus schopný odvádět teplo prostřednictvím kůže. Pokud se tedy zvíře není schopné přemístit na chladnější místo, které hledá instinktivně, musí zvíře buď začít snižovat produkci tepla anebo zvýšit výdej tepla do okolí, popř. obojí (KOVALČÍKOVÁ a KOVALČÍK, 1984). Organismus na zvýšení okolní teploty a stra s tím spojený reagují pocením, zvýšenou frekvencí dýchání, zvýšenou potřebou spánku a odpočinku, snížením aktivity, vyhledáváním chladnějších míst (JELÍNEK a kol., 2003). Redukcí motorické aktivity a příjmu potravy zvíře sníží vnitřní produkci tepla, čímž sníží přeměnu energie a zvíře je schopné takto regulovat rovnováhu mezi produkcí a výdejem tepla do okolí. Zároveň však v důsledku příjmu potravy dochází i k poklesu užitkovosti. Snížení přeměny energie však má i své hranice. Organismus nedokáže však snížit produkci tepla pod určitou úroveň, jelikož nemůže zastavit činnost veškerých orgánů či svalů. V takovém okamžiku je nejdůležitější možnost uvolnění tepla pomocí odpařování z povrchu těla a dýchacích cest. Frekvence dýchání se zvětšuje a vyšší příjem tekutin způsobuje větší pocení a tedy i odpařování z povrchu kůže (KOVALČÍKOVÁ a KOVALČÍK, 1984) Chování při vysokých teplotách S nízkou okolní teplotou se skot vyrovnává poměrně dobře, obzvláště pokud jsou ostatní faktory, a to zejména krmení, v rovnováze. Pokud se k nízké teplotě připojí i negativní tendence u ostatních faktorů, dojde k posunu neutrální zóny výše. Při nižších teplotách je chování zvířat opačné než při teplotách vyšších. Organismus se snaží o zvýšení vnitřní produkce tepla a snížit tak rozdíl mezi teplotou vnitřní a okolní. Zvíře zmenšuje povrch svého těla a zaujímá takovou polohu, která mu umožňuje co nejmenší výdej tepla do okolí krčí se. Frekvence dechu se snižuje a čímž klesá i odpařování. Vzniká třas. Stádo se shlukuje, aby udrželo teplo (KOVALČÍKOVÁ a KOVALČÍK, 1984). 32

33 Při nízkých teplotách v organismu stoupá hladina bílkovin a glycidů, což má negativní vliv na užitkovost (HROUZ a kol., 2000). S teplotou vzduchu je i úzce spojena vlhkost vzduchu. Kombinace nízké vlhkosti a vysoké teploty může ovlivňovat dýchací soustavu zvířat stejně jako vysoká vlhkost a nízké teploty (HAUPTMAN a kol., 1972) Základní životní projevy Mezi základní životní projevy hospodářských zvířat a tedy i skotu patří uspokojování základních potřeb, které jsou nutné k jejich samotné existenci. Jedním ze základních životních procesů je proces příjmu a vylučování potravy a vody a potřeba regenerace organismu. Narušování těchto základních potřeb vede k menší užitkovosti a při dlouhodobějším narušování může dojít ke zkolabování organismu a následnému úhynu Příjem vody Voda je součástí veškerých chemických procesů v organismu, a je, jak je uvedeno v části o chování hospodářských zvířat (KOVALČÍKOVÁ a KOVALČÍK, 1984) při zvýšené teplotě, důležitá pro regulaci tělesné teploty. S narůstající teplotou okolí narůstá i potřeba vody, je využívána také, jak výše uvedeno, k regulaci rozdílů mezi vnitřní teplotou a teplotou okolí. Skot denně spotřebuje při zeleném krmení 25 až 40 litrů vody, při krmením suchém až litrů 80. Při nižších teplotách skot přijímá větší množství potravy, což je spojeno s větším příjmem vody. Při vyšších teplotách je příjem vody taktéž vyšší, způsobeno především odpařováním z kůže. Lze tady konstatovat, že příjem vody kolísá v závislosti na teplotě vzduchu Krmení Dle KOVALČÍKOVÉ a KOVALČÍKA (1984) patří příjem potravy k nejdůležitějšímu chování, které lze u skotu, býků, pozorovat. 33

34 Hlad je hlavní motivací k příjmu potravy. Je to jeden z nejsilnějších stimulů ovlivňující chování. Kvality krmiva a jeho chuť ovlivňuje rychlost jeho příjmu. Záleží i na okolních podmínkách, jako je třeba nasycenost anebo krmná technika. Skot přijímá potravu v průměru okolo 5 hodin denně. Dle HROUZE a kol. (2000) dělají zvířata mezi žraním přestávky a jeho délka není v žádné přímé souvislosti s jeho přijatým množstvím. Na pastvinách se zvířata musí pohybovat, aby potravu získala. Stejně jako HROUZ (2000) lze potvrdit, že teplota má přímý vliv na množství přijaté potravy. Co se délky týče, nebyla prokázána žádná přímá souvislost s teplotou vzduchu Chůze Oproti skotu na pastvinách má skot ze stájí pohyb omezený. Nemusí tedy za pastvou chodit anebo při vyšších teplotách vynakládat jiný pohyb Stání Při stání skot většinou vykonává dvě činnosti dohromady. A to stání a žraní anebo stání a pití. Skot stojí delší časové intervaly především při zvýšených teplotách vzduchu. Ochlazuje tak zvětšeným povrchem těla větší množství vody pocení, čímž ochlazuje organismus (HROUZ a kol., 2000). Dle KOVALČÍKOVÉ a KOVALČÍKA (1984) se přeměna energie a látek při stání zvyšuje o 9% oproti ležení. Po morfologické stránce se stání podobá odpočinku v ležení, někteří z býků dokonce při stání zavírají oči Vylučování: látky. Močení a kálení jsou procesy, při kterých jsou z organismu vylučovány odpadní Kálení Podráždění mechanoreceptorů vede k defekačnímu chování a to tlakem výkalů na konečník (KOVALČÍKOVÁ a KOVALČÍK, 1984). 34

VLIV APLIKACE PŘÍPRAVKU SUPERGESTRAN inj. NA VÝSKYT A SPEKTRUM PATOLOGICKY ZMĚNĚNÝCH SPERMIÍ V EJAKULÁTU KANCŮ

VLIV APLIKACE PŘÍPRAVKU SUPERGESTRAN inj. NA VÝSKYT A SPEKTRUM PATOLOGICKY ZMĚNĚNÝCH SPERMIÍ V EJAKULÁTU KANCŮ Středoškolská technika 2011 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT VLIV APLIKACE PŘÍPRAVKU SUPERGESTRAN inj. NA VÝSKYT A SPEKTRUM PATOLOGICKY ZMĚNĚNÝCH SPERMIÍ V EJAKULÁTU KANCŮ Martina

Více

Etologie hospodářských zvířat. Rozdělení etologie. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra speciální zootechniky

Etologie hospodářských zvířat. Rozdělení etologie. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra speciální zootechniky Etologie hospodářských zvířat Rozdělení etologie Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra speciální zootechniky Rozdělení etologie 1. Obecná etologie =zabývá se studiem

Více

Vliv podmínek chovatelského prostředí na kvalitu ejakulátu plemenných býků Bakalářská práce

Vliv podmínek chovatelského prostředí na kvalitu ejakulátu plemenných býků Bakalářská práce Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv podmínek chovatelského prostředí na kvalitu ejakulátu plemenných býků Bakalářská práce Řešitel: Studijní program: Obor:

Více

AGRONOMICKÁ FAKULTA. Ústav chovu a šlechtění zvířat. Frekvence výskytu morfologicky změněných spermií u býků čekatelů a v plné produkci

AGRONOMICKÁ FAKULTA. Ústav chovu a šlechtění zvířat. Frekvence výskytu morfologicky změněných spermií u býků čekatelů a v plné produkci MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA Ústav chovu a šlechtění zvířat Oddělení reprodukce hospodářských zvířat Frekvence výskytu morfologicky změněných spermií u býků čekatelů

Více

Zajišťuje 3 základní funkce: Tvoří ji: Vnitřní orgány: Varlata = testes Nadvarlata

Zajišťuje 3 základní funkce: Tvoří ji: Vnitřní orgány: Varlata = testes Nadvarlata Pohlavní soustava - muž Rozmnožování zajišťuje převod genetické informace, vznik jedince a zabezpečuje existenci člověka jako biologického druhu schopného přizpůsobovat se měnícím se životním podmínkám.

Více

THE SPECIFIC CONUDUCTIVITY OF THE STALLION EJAKULATE AND SEMEN PLASMA ELEKTRICKÁ VODIVOST EJAKULÁTU A SEMENNÉ PLAZMY HŘEBCŮ

THE SPECIFIC CONUDUCTIVITY OF THE STALLION EJAKULATE AND SEMEN PLASMA ELEKTRICKÁ VODIVOST EJAKULÁTU A SEMENNÉ PLAZMY HŘEBCŮ THE SPECIFIC CONUDUCTIVITY OF THE STALLION EJAKULATE AND SEMEN PLASMA ELEKTRICKÁ VODIVOST EJAKULÁTU A SEMENNÉ PLAZMY HŘEBCŮ Mamica O., Máchal L., Křivánek I. Agronomická fakulta Mendelovy zemědělské a

Více

DYNAMIC VISCOSITY OF THE STALLION EJAKULATE

DYNAMIC VISCOSITY OF THE STALLION EJAKULATE DYNAMIC VISCOSITY OF THE STALLION EJAKULATE DYNAMICKÁ VISKOSITA EJAKULÁTU HŘEBCŮ Mamica O., Máchal L., Severa L. Ústav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita

Více

THE EFFECT OF FREQUENCY OF SEMEN COLLECTION ON DOG SEMEN QUALITATIVE PARAMETERS

THE EFFECT OF FREQUENCY OF SEMEN COLLECTION ON DOG SEMEN QUALITATIVE PARAMETERS THE EFFECT OF FREQUENCY OF SEMEN COLLECTION ON DOG SEMEN QUALITATIVE PARAMETERS Vágenknechtová M., Máchal L., Hošek M., Filipčík R. Department of Animal Breeding, Fakulty of Agronomy, Mendel University

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

INSEMINACE DRŮBEŽE. FOND ROZVOJE VYSOKÝCH ŠKOL č.projektu 2652 /2010 Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

INSEMINACE DRŮBEŽE. FOND ROZVOJE VYSOKÝCH ŠKOL č.projektu 2652 /2010 Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze INSEMINACE DRŮBEŽE Multimediální učební pomůcka pro výuku reprodukce hospodářských zvířat II Řešitel: Ing. Jan Beran prof. Ing. František Louda, DrSc. Doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D. Ing. Alena Ježková,

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Hodnocení kvality ejakulátu a přežitelnosti spermií psa domácího

Hodnocení kvality ejakulátu a přežitelnosti spermií psa domácího Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Hodnocení kvality ejakulátu a přežitelnosti spermií psa domácího Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Martin Hošek, Ph.D.

Více

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Z chovatelské praxe a z celé řady vědeckých experimentů

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky

Více

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION

TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION VLIV TEPLOTY VE STÁJI NA PRODUKCI MLÉKA HOLŠTÝNSKÝCH DOJNIC NA 2. LAKTACI Walterová L., Šarovská L., Chládek G. Ústav chovu

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

Metodický pokyn pro odchovná zařízení plemenných býků

Metodický pokyn pro odchovná zařízení plemenných býků Svaz chovatelů českého strakatého skotu, z. s. Rada plemenné knihy U Topíren 2, 170 41 PRAHA 7 Věc: Metodické pokyny pro odchovná zařízení plemenných býků, pro odchov a výběr býků u chovatele a pro zápis

Více

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých organel tkáně typy tkání, stavba, funkce tělní tekutiny složení, funkce krve,

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Důsledky tepelného stresu

Důsledky tepelného stresu Důsledky tepelného stresu Zvýšení rizika bachorové acidózy Zrychlené dýchání Snížené přežvykování Snížený příjem sušiny Celková ekonomická ztráta až 10 000 Kč Pokles mléčné produkce Zhoršená funkce bachoru

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_07_BI2 TĚLESNÁ TEPLOTA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_07_BI2 TĚLESNÁ TEPLOTA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_07_BI2 TĚLESNÁ TEPLOTA TĚLESNÁ TEPLOTA člověk (stejně jako ptáci a ostatní savci) je živočich teplokrevný= endotermní, homoiotermní:

Více

EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC

EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC Pyrochta V., Chládek G. Ústav chovu hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská

Více

INSEMINACE KONÍ. Multimediální učební pomůcka pro výuku reprodukce hospodářských zvířat II

INSEMINACE KONÍ. Multimediální učební pomůcka pro výuku reprodukce hospodářských zvířat II INSEMINACE KONÍ Multimediální učební pomůcka pro výuku reprodukce hospodářských zvířat II Řešitelé : prof. Ing. František Louda, DrSc. Ing. Alena Ježková, CSc. Doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D. Ing. Jan Navrátil,

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Vejce. Ing. Miroslava Teichmanová

Vejce. Ing. Miroslava Teichmanová Vejce Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Vejce Předmět:

Více

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII. ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Členské shromáždění Jiří Motyčka. Novelizace svazových dokumentů

Členské shromáždění Jiří Motyčka. Novelizace svazových dokumentů Členské shromáždění 25. 4. 2019 11. 4. 2017 Jiří Motyčka Novelizace svazových dokumentů Důvod změn Nařízení EU 1012/2016 Nové podmínky uznávání chovatelských organizací Pro jedno plemeno více organizací,

Více

Exkrece = Exkrety Exkrementy

Exkrece = Exkrety Exkrementy Vylučovací soustava Vylučovací soustava Exkrece = vylučování vylučování odpadních produktů tkáňového metabolismu z těla ven Exkrety tekuté odpadní látky x Exkrementy tuhé odpadní látky Hlavní exkrety:

Více

SSOS_ZD_2.14 Mužská pohlavní soustava - opakování, AZ kvíz

SSOS_ZD_2.14 Mužská pohlavní soustava - opakování, AZ kvíz CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZD_2.14 Mužská pohlavní soustava - opakování, AZ

Více

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava 1/6 3.2.11.15 Cíl znát stavbu ženské a mužské pohlavní soustavy - umět vysvětlit její funkci - odvodit její význam - uvést onemocnění, příčiny, prevenci, ošetření Továrna na spermie a vajíčka - mužské

Více

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.

Více

Rozdíly mezi KZ a EZ

Rozdíly mezi KZ a EZ Chov zvířat v ekologickém zemědělství Rozdíly mezi KZ a EZ Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd KONVENČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ 1.Upřednostňování kvantity 2.Ekonomická

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více

Nutriční management koně

Nutriční management koně Nutriční management koně TEST KAROLINA OLEHLOVÁ KRISTÝNA RÄDISCHOVÁ Tato prezentace byla vytvořena na základě projektu IVA 2018FVHE/2220/43 1. GIT koní je přizpůsoben na: A) jednorázový příjem velkého

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

192/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 13. dubna 2004 o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu

192/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 13. dubna 2004 o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu 192/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 13. dubna 2004 o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu Ministerstvo zemědělství stanoví podle 29 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

prokaryotní Znaky prokaryoty

prokaryotní Znaky prokaryoty prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám http://www.kardiobtl.cz/produkty/diag-ultrazvuky-ge/ge-vivid-7/ K l i n i c k á p r o p e d e u t i k a Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí,

Více

Genetika kvantitativních znaků

Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků Kvantitavní znaky Plynulá variabilita Metrické znaky Hmotnost, výška Dojivost Srstnatost Počet vajíček Velikost vrhu Biochemické parametry (aktivita enzymů) Imunologie Prahové

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Menstruační cyklus. den fáze změny

Menstruační cyklus. den fáze změny Menstruační cyklus Menstruační cyklus Zahrnuje v sobě poměrně složitý děj při kterém dochází ke změnám na vaječníku, děloze (zvláště sliznici děložní), vejcovodech, pochvě. V jeho průběhu dochází ke změnám

Více

TVORBA TEPLA. -vedlejší produkt metabolismu. hormony štítné žlázy, růstový hormon, progesteron - tvorbu tepla. vnitřní orgány svaly ostatní 22% 26%

TVORBA TEPLA. -vedlejší produkt metabolismu. hormony štítné žlázy, růstový hormon, progesteron - tvorbu tepla. vnitřní orgány svaly ostatní 22% 26% Termoregulace Člověk je tvor homoiotermní Stálá teplota vnitřního prostředí Větší výkyvy teploty ovlivňují enzymatické pochody Teplota těla je závislá na tvorbě a výdeji tepla Teplota těla je závislá na

Více

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Úloha č. 1 Odměřování objemů, ředění roztoků Strana 1. Úkol 1. Ředění roztoků. Teoretický úvod - viz návod

Úloha č. 1 Odměřování objemů, ředění roztoků Strana 1. Úkol 1. Ředění roztoků. Teoretický úvod - viz návod Úloha č. 1 Odměřování objemů, ředění roztoků Strana 1 Teoretický úvod Uveďte vzorec pro: výpočet směrodatné odchylky výpočet relativní chyby měření [%] Použitý materiál, pomůcky a přístroje Úkol 1. Ředění

Více

Corpora cavernosa houbovitá tělíska Glans Penis žalud pyje Urethral opening močové trubice Urethra močovod Corona koruna žaludu pyje Corpus

Corpora cavernosa houbovitá tělíska Glans Penis žalud pyje Urethral opening močové trubice Urethra močovod Corona koruna žaludu pyje Corpus Pohlavní ústrojí mužské P E N I S Corpora cavernosa houbovitá tělíska Glans Penis žalud pyje Urethral opening močové trubice Urethra močovod Corona koruna žaludu pyje Corpus spongiosum Ložisko houbovitá

Více

VUT FAST, Veveří 95, budova E1, Laboratoř TZB místnost E520

VUT FAST, Veveří 95, budova E1, Laboratoř TZB místnost E520 CZ.1.07/2.4.00/31.0037 Partnerská síť mezi univerzitami a soukromými subjekty s vazbou na environmentální techniky v chovu skotu - Měření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách teplotní a vlhkostní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Proč rehabilitace osob vyššího věku? Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,

Více

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://www.kardiobtl.cz/produkty/diag-ultrazvuky-ge/ge-vivid-7/ K l i n i c k á p r o p e d e u t i k a Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického

Více

Mendlova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendlova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Mendlova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vyhodnocení kvalitativních parametrů inseminační dávky skotu při různých způsobech její přípravy Diplomová práce Vedoucí práce:

Více

Hodnocení pekařského droždí

Hodnocení pekařského droždí Hodnocení pekařského droždí Čistá mikrobiální kultura kvasinek Saccharomyces Cerevisiae Hanzen Vyrábí se aerobní fermentací melasové zápary Díky kvasným schopnostem zajišťují kvasinky nakynutí těsta ovlivňují

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.

Více

Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5

Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5 Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo 100.3720 Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5 Teorie a hodnocení Obsah kyslíku ve vodě má pro přežití organismů nesmírný význam. Podle něho

Více

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Obecná charakteristika živých soustav

Obecná charakteristika živých soustav Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Povrch, objem, proporce. Jindřiška Svobodová

Povrch, objem, proporce. Jindřiška Svobodová Povrch, objem, proporce Jindřiška Svobodová Plocha a objem tělesa Tělesa z geometrického pohledu se liší svými proporcemi, fakta: Plocha povrchu těles roste s 2.mocninou jejich lineárního rozměru Objem

Více

Okruhy k maturitní zkoušce z předmětu Fyziologie a metodika tréninku pro školní rok 2012/13

Okruhy k maturitní zkoušce z předmětu Fyziologie a metodika tréninku pro školní rok 2012/13 Okruhy k maturitní zkoušce z předmětu Fyziologie a metodika tréninku pro školní rok 2012/13 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých organel tkáně typy tkání, stavba, funkce tělní

Více

Odlepkování jiker. Rumunská modifikace Woynarovichovy metody (s taninem)

Odlepkování jiker. Rumunská modifikace Woynarovichovy metody (s taninem) Lepivost jiker fytofilních druhů ryb je dána mucoproteiny, až po styku s vodou Pro umělý výtěr ve velkovýrobních technologiích inkubace jiker nutnost zamezit jejich lepivosti Metody odlepkování jiker:

Více

Složení syrového mléka z ekologických provozů

Složení syrového mléka z ekologických provozů Složení syrového mléka z ekologických provozů O. Hanuš, V. Genčurová, H. Landová, A. Macek, R. Jedelská Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín Seminář a workshop: Možnosti produkce funkčních

Více

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu - porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů - rozpozná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) - rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů - určuje vybrané druhy

Více

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Šlechtění masného skotu v ČR Testování a posuzování užitkových vlastností krav bez tržní produkce mléka KUMP Kontrola užitkovosti masných plemen KUMP zajišťují

Více

Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata. Ing. Lenka Skoupá

Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata. Ing. Lenka Skoupá Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata Ing. Lenka Skoupá Právo a zvířata Mezi hlavní orgány ochrany zvířat patří Ministerstvo zemědělství a Státní veterinární správa.

Více

1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou.

1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou. 1 Pracovní úkoly 1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou. 2. Sestrojte graf této závislosti. 2 Teoretický úvod 2.1 Povrchové napětí

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta:

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta: TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc060912 Varianta: 0 1. Nositelkou genetických informací je 1) DNA 2) histon 3) mrna 4) RNA transkriptáza 2. Které tvrzení je nepravdivé 1) bránice je hlavní inspirační

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 8. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie živočichů porovná základní vnější a vnitřní stavbu těla vybraných živočichů; určí vybrané zástupce

Více

Směry a možnosti výzkumu v chovu koní. doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta

Směry a možnosti výzkumu v chovu koní. doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta Směry a možnosti výzkumu v chovu koní doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta Písek 28. 8. 2013 Kůň je hospodářské zvíře Rozhodující je produkce

Více

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Porod Příznaky blížícího se porodu uvolněné pánevní vazy pokleslé břicho zduření a zvětšení

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.

Více

Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu

Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Strategie zakládání stáda Louda F. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. 1 Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací a ekonomickou rozvahu

Více

Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua. Bc. Eliška Koublová

Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua. Bc. Eliška Koublová Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua Bc. Eliška Koublová Výživová doporučení Vznikla na základě zlepšení zdraví. Zdraví je podle WHO vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Základní Předmět Zdravověda Téma /

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy: Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických

Více

Požadavky na jakost pitné vody

Požadavky na jakost pitné vody Požadavky na jakost pitné vody Legislativní předpisy s požadavky na jakost pitné vody Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví + Vyhláška

Více

ití trvalých travních porostů

ití trvalých travních porostů Výzkumný záměr č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu B. Dílčí metodika B1 Název: Indikátory pastevního využit ití trvalých

Více