Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Trestná činnost související s podnikáním Bakalářská práce JUDr. Hana Kelblová, Ph.D. Vedoucí práce Dominika Pšurná Zpracovatelka bakalářské práce 2010

2 Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce paní JUDr. Haně Kelblové, Ph. D. za poskytnuté připomínky, důležité rady a odborné vedení.

3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně

4 Abstrakt Pšurná, D. Trestná činnost související s podnikáním. Bakalářská práce. Brno, 2010 Tato bakalářská práce je věnována problematice vzniku a následku trestné činnosti v podnikání podle trestního zákona. V literárním přehledu práce jsou uvedeny druhy trestných činů proti měně a trestných činů daňových, jejich vznik následné potrestání. Praktická část je pojata jako rozbor trestního spisu z Okresního soudu v Hodoníně, který popisuje trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby. Nalezneme zde obžalobu, usnesení útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, rozsudek Okresního soudu v Hodoníně, odvolání obžalovaného do rozsudku Okresního soudu v Hodoníně, zamítnutí odvolání Krajským soudem v Brně a odůvodnění zamítnutí, předpis nákladů trestního řízení a dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Klíčová slova: Trestní zákon, trestné činy hospodářské, trestné činy proti měně a trestné činy daňové, zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby. Pšurná, D. Criminal aktivity incidental with business. Bachelor thesis. Brno, 2010 This bachelor thesis deals with the issue of inception and result of criminal acitivty in business according to the penal code. In literature abstrakt of this thesis are mentioned the sorts of criminal acts against currency and tax criminal acts, inception of this crime acts and their subsequently punishment. Practical part is analysis of crime dokument from distrikt court in Hodonín, which describes criminal act of shortening of tax, charge and else similarly obligatory payment. We can find here an indictment, a resolve from organ for detection corruption and financial kriminality, a sentence of distrikt court in Hodonín, a rescission to the sentence of distrikt court in Hodonín, a dispproval of rescission from regional court in Brno and a rationale, a ruling of court costs and a motions to the highest court in Brno. Key words: Penal code, economical crime acts, criminal acts against currency and tax criminal acts, shortening of tax, charge and else similarly obligatory payment.

5 OBSAH 1. Úvod práce Cíl a metodika práce Rozdělení trestních činů v podnikání Trestné činy proti měně a trestné činy daňové Trestné činy proti měně Padělání a pozměňování peněz Udávání padělaných a pozměněných peněz Výroba a držení padělatelského náčiní Ohrožování oběhu tuzemských peněz Padělání a pozměňování známek Trestné činny daňové Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Porušení předpisů o nálepkách k označení zboží Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení Nový trestní zákon Trestné činy proti měně a platebním prostředkům Padělání a pozměnění peněz Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku Udávání padělaných a pozměněných peněz Výroba a držení padělatelského náčiní Neoprávněná výroba peněz Ohrožování oběhu tuzemských peněz Trestné činy daňové, poplatkové a devizové Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení... 32

6 5.2.4 Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti Padělání a pozměnění známek Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství33 6. Praktická část Obžaloba Usnesení útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Rozsudek Okresního soudu v Hodoníně Předpis nákladů trestního řízení Odvolání k rozsudku Okresního soudu v Hodoníně Zamítnutí odvolání Krajským soudem v Brně a odůvodnění zamítnutí Dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně Náklady soudu Náklady civilního řízení Náklady obhajoby ex offo Náklady trestního řízení Závěr Zdroje Přílohy... 52

7

8 1. Úvod práce Tato bakalářská práce se zabývá problematikou trestné činnosti, která se může vyskytnout v podnikání, zejména trestnými činy, které tvoří třetí oddíl hlavy druhé zvláštní části trestního zákona trestné činy hospodářské. Tímto tématem jsem se rozhodla zabývat především proto, že významně ovlivňuje národní hospodářství České republiky tím, že jsou státu omezeny příjmy z daní a poplatků. Neplacení daní a poplatků je nežádoucí i z hlediska konkurence, kdy se podnikatelé a firmy, které řádně platí daně a poplatky, dostávají do nevýhody oproti neplatícím, kterým zůstanou finanční prostředky z neodvedených daní a poplatků pro další financování nebo osobní potřebu. Z těchto uvedených faktů je zřejmé, že tato nelegální činnost je pro společnost nebezpečná. V mé práci jsem vycházela z trestního zákona č. 140/1961 Sb., který je v praxi užíván od a doznal bezmála 70 novelizací. Tento zákon je platný do Od jej po 47 letech účinnosti nahradí nový trestní zákoník - zákon č. 40/2009 Sb., který výrazně mění a modernizuje české trestní právo, a kterému se v mé práci budu také věnovat při jeho srovnávání se starým zákonem. V části trestního zákona, kterou se zabývám v této práci, tedy trestné činy proti měně a trestné činy daňové, došlo k rozdělení tohoto oddílu na dva nové oddíly, a to trestné činy proti měně a platebním prostředkům a další oddíl se bude nazývat trestné činy daňové, poplatkové a devizové. Mezi trestnými činy proti měně a platebním prostředkům se nachází dva nové trestné činy: neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a dále neoprávněná výroba peněz. U trestných činů daňových, poplatkových a devizových žádný nový nepřibyl, jen se přejmenoval trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení, na úrazové pojištění, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti na trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby

9 2. Cíl a metodika práce Cílem této bakalářské práce je blíže rozebrat problematiku trestných činů hospodářských trestných činů proti měně a trestných činů daňových s ohledem na jejich rozdělení do těchto dvou skupin a vysvětlit je nejen pomocí trestního zákona č. 140/1961 Sb., ale také poukázáním na jejich podobu v praxi. V literárním přehledu jsem uvedla všechny trestné činy hospodářské a pak se blíže zaměřila na trestné činy proti měně a trestné činy daňové. Rozebrala jsem jejich skutkové postaty a jim odpovídající tresty pomocí trestního zákona, a také podle dalších dostupných zdrojů, aby bylo blíže jasné, jaké činnosti k těmto činům spadají. Dále jsem provedla srovnání aktuálního trestního zákona s novým trestním zákonem, který nabude účinnosti V praktické části se nachází rozbor spisu z Okresního soudu v Hodoníně, zejména tyto jeho části: obžaloba, usnesení útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, rozsudek Okresního soudu v Hodoníně, odvolání obžalovaného k rozsudku Okresního soudu v Hodoníně, zamítnutí odvolání Krajským soudem v Brně a odůvodnění zamítnutí, předpis nákladů trestního řízení a dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Dále uvádím i vybrané soudní náklady, a to náklady civilního řízení, obhajoby a trestního řízení. Metodika práce spočívala ve studiu právních předpisů, zejména trestního zákona a další dostupné literatury týkající se problematiky trestných činů, trestního řízení apod. Dále jsem rozebrala spis týkající se trestného činu podle 148 trestního zákona, tedy trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby, patřící podle mého názoru mezi nejčastěji páchané trestné činy z trestných činu hospodářských, které jsou projednávány Okresním soudem v Hodoníně a které jsou společensky nejnebezpečnější z hlediska nákladů zatěžujících soudní rozpočet, ale také z hlediska škod jimi vzniklých, které jsou podle Tab. 1 uvedené v Příloze 1 opravdu vysoké. V Příloze 1 nalezneme i srovnání celkové výše škod s výší škod zajištěných, ze kterého vyplývá, že zajištěno není ani 5 % celkové částky, pokud se podaří vůbec něco zajistit. Řešení, spočívající ve snížení počtu spáchaných trestných činů a tím i nákladů a škod jimi způsobených, je možné nalézt v již zmiňované nové úpravě trestního zákona

10 3. Rozdělení trestních činů v podnikání Toto rozdělení je provedeno podle zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, hlava druhá trestné činy hospodářské Trestné činy proti hospodářské soustavě - Neoprávněné podnikání ( 118) - Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry ( 118a) - Poškozování spotřebitele ( 121) - Porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou ( 124) - Porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi ( 124a 124c) - Porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem ( 124d 124f) Trestné činy proti hospodářské kázni - Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění ( 125) - Porušení povinnosti v insolvenčním řízení ( 126) - Porušování závazných pravidel hospodářského styku ( 127) - Zneužívání informací v obchodním styku ( 128) - Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě ( 128a 128c) - Vystavení nepravdivého potvrzení ( 129) - Poškozování finančních zájmů Evropských společenství ( 129a) Trestné činy proti měně a trestné činy daňové - Padělání a pozměňování peněz ( 140) - Udávání padělaných a pozměněných peněz ( 141) - Výroba a držení padělatelského náčiní ( 142) - Ohrožování oběhu tuzemských peněz ( 144) - Padělání a pozměňování známek ( 145) - Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti ( 145a) - Porušení zákazu v době nouzového stavu v devizovém hospodářství ( 146) - Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na úrazové pojištění, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ( 147) - 9 -

11 - Zvláštní ustanovení o účinné lítosti ( 147a) - Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ( 148) - Porušení předpisů o nálepkách k označení zboží ( 148a) - Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení ( 148b) Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi - Nekalá soutěž ( 149) - Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu ( 150) - Porušování průmyslových práv ( 151) - Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi ( 152) 4. Trestné činy proti měně a trestné činy daňové Tyto trestné činy tvoří třetí oddíl hlavy druhé zvláštní části trestního zákona, tedy trestné činy hospodářské. 4.1 Trestné činy proti měně Jejich skutkovými podstatami jsou zároveň plněny určité mezinárodní závazky České republiky vyplývající zejména z Úmluvy o potírání penězokazectví ze dne publikované pod č. 15/1932 Sb., proto je zde trestním postihem chráněna nejen domácí měna, ale též cizozemské peníze, platební prostředky a cenné papíry. 1 Nebezpečnost trestných činů proti měně pro podnikatelskou sféru vyplývá především ze skutečnosti, že se z různých důvodů (také vzhledem k uvedené činnosti podvodného charakteru) nedaří rychleji zavádět moderní formy bezhotovostních plateb, a proto část podnikatelů požaduje za dodané zboží nebo služby zásadně peníze v hotovosti a používání hotových peněz má stále velký význam. To je pak spojeno s mnoha dalšími riziky 1 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

12 vyplývajícími z potřeby manipulovat se značnými peněžními hotovostmi a mimo jiné je tak poskytován prostor pro padělání a pozměňování peněz a pro udávání padělaných a pozměňovaných peněz do oběhu Padělání a pozměňování peněz Trestný čin padělání a pozměňování peněz spáchá: a) kdo sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze, nebo kdo takové peníze přechovává, nebo b) kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé. Za to může být pachatel potrestán v případě uvedeném jako a) trestem odnětí svobody na 2 léta až 8 let, v případě uvedeném jako b) trestem odnětí svobody na 5 let až 10 let. Jde o dvě skutkové podstaty, které mají ještě další dvě alternativy. Ochrana je poskytována českým i cizozemským penězům v souladu s mezinárodní ústavou o penězokazectví je pachatelem ten, kdo: a) sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze jakýmkoliv způsobem nabytí, tedy jinak, než vlastním paděláním či pozměněním, b) přechovává padělané nebo pozměněné peníze, čili s nimi jakkoliv disponuje, pokud nejde o vlastní padělání či pozměnění. Padělanými penězi jsou české nebo cizozemské peníze, které byly padělány. Jsou to jakékoliv napodobeniny, které vzhledem ke své kvalitě mohou být při udávání, třeba jen za určitých okolností zaměněny s pravými penězi a dostat se tak do oběhu. Padělání je úplné vyhotovení peněz bez oprávnění a s cílem, aby vypadaly jako pravé. Pozměněnými penězi jsou české nebo cizozemské peníze, které byly pozměněny. Pozměněním je provedení změny na pravých penězích vzatých z oběhu tak, aby se podobaly penězům vyšší hodnoty, např. sestavením bankovky z částí jiných pravých peněz. 2 2 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

13 Pachatelem je ten, kdo: a) padělá nebo pozmění peníze v úmyslu je udat jako pravé, platné nebo jako peníze vyšší hodnoty a při tom nezáleží na tom, zda se mu peníze podaří udat, b) padělané nebo pozměněné peníze udá jakkoli je odevzdá jako pravé. Přísnější postih v podobě trestu odnětí svobody na 10 až 15 let hrozí tomu, kdo spáchá trestný čin padělání a pozměňování peněz jako člen organizované skupiny nebo ho spáchá ve značném rozsahu (rozhoduje o tom počet a nominální hodnota padělaných nebo pozměněných peněz a zda je případ ojedinělý, nebo jde o soustavné jednání). Trestným činem je i nepřekážení trestného činu padělání a pozměňování peněz a stejně tak je trestným činem i neoznámení téhož trestného činu Udávání padělaných a pozměněných peněz Trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz se dopustí a trestem odnětí svobody až na 2 roky, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude potrestán ten, kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé. Týká se to peněz tuzemských i cizozemských. Pachatel tedy v době, kdy mu bylo placeno, nesmí vědět, že dostává padělané nebo pozměněné peníze, a tuto okolnost se musí dozvědět až po přijetí peněz. 3 Kdyby pachatel od počátku věděl, že peníze, kterými mu bylo placeno, jsou padělané nebo pozměněné, a přesto je přijal a později udal jako pravé, jednalo by se o trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz Výroba a držení padělatelského náčiní Trestný čin výroby a držení padělatelského náčiní spáchá a trestem odnětí svobody až na 2 roky bude potrestán, kdo vyrobí, sobě nebo někomu jinému opatří anebo přechovává nástroj nebo jiný předmět určený k padělání 3 Citace z použité literatury Draštík A., Hasch, K., Kučera, P., Rizman, S., Přehled judikatury, Trestné činy hospodářské, str vydání. Praha: JUDIKARURA, s. IBSN

14 nebo pozměňování peněz. Při tom nemusí dojít k užití těchto nástrojů a předmětů trestným činem je zde jednání mající charakter přípravy k padělání nebo pozměňování peněz. Nástrojem určeným k padělání nebo pozměňování peněz je jakékoliv zařízení k tomu způsobilé, ať už za tímto účelem vyrobené, přizpůsobené, nebo i zařízení jinak používané k běžné legální činnosti 4, např. tiskařský lis, barevná kopírka, raznice pro ražení mincí, forma na odlévání mincí apod. Jiným předmětem určeným k padělání nebo pozměňování peněz je jakékoli další věc určená ke splnění toho účelu, např. tiskařská barva, papír apod. Úmysl pachatele musí zahrnovat okolnost, že jde o nástroj nebo jiný předmět obecně určený k padělání a pozměňování peněz, a to jak tuzemských, tak i cizozemských. Kdyby pachatel vyrobil, sobě nebo jinému opatřil či přechovával nástroj nebo jiný předmět určený k padělání nebo pozměňování peněz v úmyslu spáchat konkrétní, individuálně určený trestný čin, např. trestný čin padělání a pozměňování peněz, šlo by o přípravu k tomuto trestnému činu nebo ve vztahu k jinému pachateli a spolupachatelství na něm. Přísnější trest v podobě trestu odnětí svobody na 1 až 5 let hrozí tomu, kdo trestný čin výrobu a držení padělatelského náčiní spáchá při výkonu svého povolání, které mu umožnilo snadnější výrobu, opatření nebo pozměňování peněz (např. tiskař snadněji opatří potřebný papír a barvy v tiskárně apod.). Nezáleží na tom, zda se jedná a zaměstnavatele, zaměstnance, podnikatele či o svobodné povolání Ohrožování oběhu tuzemských peněz Podle tohoto ustanovení lze stíhat a testem odnětí svobody až na 6 měsíců nebo peněžitým trestem potrestat za trestný čin ohrožování oběhu tuzemských peněz toho, kdo: a) neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky (platební prostředky, které mají neoprávněně nahradit funkce skutečných peněz, zejména jako platidla a oběživa) tuzemských peněz, b) takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, 4 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

15 c) bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze (v rozporu se zákonem nechce přijmout platbu v zákonné měně), d) bez hospodářské potřeby shromažďuje drobné tuzemské peníze, e) poškozuje tuzemské peníze je nutné je stáhnout z oběhu a poskytnou za ně případnou náhradu podle vyhlášky ČNB o postupu při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Z hlediska zavinění se z všech uvedených alternativ vyžaduje úmysl, přičemž postačí úmysl nepřímý Padělání a pozměňování známek Trestný čin padělání a pozměňování známek spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok, peněžitým trestem nebo trestem propadnutí věci bude potrestán každý, kdo: a) padělá nebo pozmění poštovní nebo kolkové známky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo b) takové známky úmyslně uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých. Paděláním známek je úplné vyhotovení jejich napodobenin, které vzhledem ke své kvalitě mohou být při udávání, třeba jen za určitých okolností zaměněny s pravými známkami. Pozměněním je provedení změny na pravých známkách tak, aby nabyly např. podoby vyšší hodnoty, než jaká na nich byla původně uvedena, odstranění otisku razítka z použité známky, aby vypadala jako nepoužitá. Pozměněné známky musí budit dojem pravých známek. Uváděním do oběhu se rozumí jakýkoliv způsob rozšiřování padělaných nebo pozměněných známek na veřejnosti tak, aby plnily účel pravých a nepozměněných známek. Užitím padělané nebo pozměněné známky jako pravé je její jednorázové použití k témuž účelu, jaký plní pravá známka, tj. potvrzení určité platby apod. Poštovními známkami se rozumí ceniny vydávané a používané podle zákona o poštovních službách a o změně některých zákonů. Výhradní právo uvádět je do oběhu má držitel poštovní licence. Nejedná se zde o známky

16 cizozemské či neplatné a ani o ty, které jsou jen předmětem filatelistického zájmu. Kolkové známky jsou ceniny vydávané a používané podle vyhlášky o kolkových známkách. Jejich prostřednictvím lze platit daně, poplatky či jiné platby. 5 Přísnější trest v podobě trestu odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let hrozí tomu, kdo spáchá padělání a pozměňování známek ve značném rozsahu (rozhodující je množství a nominální hodnota padělaných a pozměněných kusů a také zda jde o případ ojedinělý, nebo o soustavné jednání) nebo získá takovým trestným činem značný pospěch. 4.2 Trestné činy daňové Skutkové podstaty trestných činů daňových zahrnují různé formy porušování daňových, poplatkových, celních a podobných povinností určitých osob vůči státu nebo jiným subjektům, jako jsou např. obce, zdravotní pojišťovny apod. Z těchto povinných odvodů jsou zajištěny příjmy finančních prostředků určených k financování činnosti státu, krajů, obcí a obdobných činností ve veřejném zájmu. Subjekty jako stát, kraje a obce s těmito příjmy hospodaří a uhrazují svoje potřeby, poplatky na všeobecné zdravotní pojištění pak putují na léčebnou péči zdravotní pojišťovny. Význam trestných činů daňových vyplývá ze skutečnosti, že platit daně, poplatky, clo, pojistné na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení je povinnost, která se týká téměř každého obyvatele republiky v produktivním věku a všech podnikatelů včetně právnických osob. Podvodné zkracování či neodvádění daní a dalších povinných plateb podnikatelem představuje někdy velmi významnou konkurenční výhodu oproti těm podnikatelům, kteří řádně platí daně i všechny povinné platby a kteří musejí zdaněním svých dalších příjmů nahrazovat i ztráty způsobené těmi, kdo daně neoprávněně zkracují. Předmětem trestního postihu jsou zejména podvodná jednání směřující ke snížení či zatajení uvedených povinných plateb nebo neodvádění některých z nich, ale trestní zákon sankcionuje také související či přípravná jednání, jejichž 5 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

17 důsledkem je zejména daňový či podobný únik. Všechny trestné činy v této skupině vyžadují úmyslné zavinění. S placením daní a s daňovým řízením souvisejí i některé jiné hospodářské trestné činy, např. trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, jehož následkem může být i ohrožení včasného a řádného vyměření daně Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti Trestného činu padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti se dopustí a trestem odnětí svobody až na 1 rok, peněžitým trestem nebo trestem propadnutí věci bude potrestán, kdo: a) padělá nebo pozmění nálepky k označení zboží pro daňové účely nebo jiné předměty vydávané státním orgánem nebo jím zmocněnou právnickou osobou jako doklad o splnění poplatkové povinnosti v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo b) kdo takové nálepky nebo předměty uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých. Ochrana se zde poskytuje pouze tuzemským nálepkám k označení zboží pro daňové účely a tuzemským předmětům osvědčujícím splnění poplatkové povinnosti. Sankcionují se zejména povinnosti podle zákona o spotřební dani a podle zákona o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Podle prvního z citovaných zákonných ustanovení je zavedena povinnost označit nálepkou cigarety a alkohol v tuzemsku vyrobený nebo do tuzemsky dovezený. Podle dalších ustanovení o pozemních komunikacích byla stanovena povinnost zaplatit poplatek za užívání dálnice a rychlostní silnice před jejím užitím a označit motorové vozidlo přilepením jedné části dvoudílného kupónu prokazující splnění této poplatkové povinnosti. Zde nejde o označení pro daňové účely. Druhou část kupónu je řidič povinen předložit na požádání ke kontrole příslušníkovi Policie České republiky ve služební uniformě

18 Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti se však může vztahovat i na jiné nálepky k označení zboží pro daňové účely nebo na jiné předměty jako doklady o splnění poplatkové povinnosti, než které byly výše uvedeny, pokud tak zákon stanoví. Nepatří sem kolkové známky, které slouží k placení daní a poplatků a jejichž padělání a pozměňování je postihováno podle speciálního ustanovení o trestném činu padělání a pozměňování známek, ani potvrzení vydané příslušným orgánem v tomto případě jako doklad o zaplacení určitého poplatku nebo jiné podobné platby, neboť zde nejde o nálepku či předmět ve smyslu tohoto ustanovení (padělání nebo pozměňování některých potvrzení orgánů veřejné moci by mohlo být trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny). K trestnosti tohoto ustanovení v případě užití nálepek (což znamená jejich umístění na krabičky cigaret a jiné zboží, na motorové vozidlo, popř. jinou věc) je nutný úmysl způsobit tímto jednáním jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch směřující zejména k daňovému úniku. Ale v případě uvádění padělaných nebo pozměněných nálepek nebo jiných předmětů do oběhu nebo jejich užití jako pravých, postačí úmyslné zavinění, popřípadě i v podobě nepřímého úmyslu. Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let hrozí tomu, kdo spáchá tento trestný čin ve značném rozsahu nebo získá takovým trestným činem značný prospěch Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jako plátce ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za poplatníka odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení, zdravotní pojištěním, úrazové pojištění, nebo příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Trestem je odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitý trest. Pokud by pachatel takto získal značný prospěch, bude potrestán odnětím svobody na 1 až osm 8. Z hlediska zavinění je zde vyžadován úmysl

19 Tento trestný čin může spáchat pouze zaměstnavatel (respektive fyzická osoba oprávněná jednat za zaměstnavatele), protože je povinen odvádět platby za jiného, tedy za své zaměstnance. Jinak vždy odvádějí povinné subjekty tyto platby samy za sebe; tento způsob platby se týká rovněž té části pojistného na zdravotní pojištění pojistného na sociální zabezpečená, včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou je povinen platit přímo zaměstnavatel (sám za sebe jejich nedovedení tedy nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Stejně je tomu i v případě, že by zaměstnavatel příslušné výkazy či podklady pro vyměření uvedených povinných plateb zfalšoval nebo úmyslně zkreslil, aby tím dosáhl nižšího výpočtu daně a plateb na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení toto jednání spadá pod zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se tedy týká jen těch případů, kdy zaměstnavatel neskrývá svou daňovou povinnost, ale z různých důvodů ji neplní, přičemž nezáleží na tom, jak naloží se sraženými a neodvedenými platbami, tj. zda je použije na financování svých podnikatelských aktivit, k úhradě jiných závazků, nebo zda si je ponechá (např. na svém bankovním účtu) pro další potřebu (např. jako pohotovostní rezervu či jako důkaz své solventnosti). 6 Vzhledem ke způsobu placení se pojmem daň rozumí daň z příjmů fyzických osob za závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o dani z příjmů, protože jen v tomto případě je daň placena tak, že plátcem je zaměstnavatel, který je povinen srážet zálohu na daň zaměstnanci jako poplatníkovi daně a odvádět ji za něj příslušnému správci daně. Z uvedeného vyplývá, že jde o zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zaměstnance, kterou mu zaměstnavatel z jeho mzdy sice srazil, ale nedovedl ji správci. Pojistným na sociální zabezpečení je povinná platba určená k financování potřeb poskytovaného sociálního zabezpečení. Zahrnuje pojistné na důchodové zabezpečení a pojistné na nemocenské pojištění. Jeho výši 6 Citace z použité literatury Draštík A., Hasch, K., Kučera, P., Rizman, S., Přehled judikatury, Trestné činy hospodářské, str vydání. Praha: JUDIKARURA, s. IBSN

20 a podmínky placení stanoví zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který zakládá také povinnost platit příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistným na zdravotní pojištění je povinná platba určená k financování potřeb poskytované zdravotní péče bez nutnosti její přímé úhrady. Jeho výši a podmínky placení stanoví zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů. 7 Pokud by byl na zaměstnavatele vyhlášen konkurs podle zákona o konkursu a vyrovnání, práva a povinnosti zaměstnavatele (mezi které patří i povinnost odvést za zaměstnance zálohy na daň příjmů, pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) je oprávněn vykonávat správce konkursní postaty podle zákona o konkursu a vyrovnání. V případě zániku obchodní společnosti, jestliže se provádí její likvidace, přecházejí výše uvedené povinnosti na likvidátora. Zánik trestnosti v důsledku účinné lítosti při neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nastane, pokud pachatel tuto povinnost řádně splnil již dříve, než soud prvního stupně začal vyhlašovat rozsudek. Předpokladem použití účinné lítosti je zjištění, které je doloženo odpovídajícími důkazy, že byl spáchán trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a je znám i jeho pachatel. Podmínkou zániku trestnosti je tedy dostatečné odvedení dlužné částky uvedených povinných plateb v plné výši (i v případě plateb již promlčených) a za celé období vymezené ve stíhaném skutku Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se dopustí a trestem odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitým trestem bude potrestán ten, kdo: 7 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

21 a) ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu, nebo b) vyláká výhodu na některé z povinných plateb na dani, clu, pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, poplatku nebo na podobné povinné platbě. Je patrné, že jde o dvě samostatné skutkové podstaty, které mohou být naplněny nezávisle na sobě, ale také z části zkrácením daně a z části vylákáním výhody. Daní se zde rozumí zákonem stanovená peněžitá částka, kterou je fyzická či právnická osoba povinna odvádět do veřejných rozpočtů ve stanovenou lhůtu. 8 Jedná se o daň z příjmů, ze zdanitelných činností, ze zdanitelných výrobků, z převodu či přechodu majetku nebo na základě jiných skutečností. Za zaplacení daně nelze bezprostředně očekávat nějakou protihodnotu, ale u poplatku ano, např. službu. Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, ale je možné zavést jiný druh daně, než jsou vyjmenované v zákoně o soustavě daní. Soustavu daní, k nimž je možné dopustit se trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, tvoří: - daň z přidané hodnoty (včetně daně při dovozu), - spotřební daně (z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu, z piva, z vína, z tabákových výrobků), - daně z příjmů (fyzických osob, právnických osob), - daň z nemovitostí, - daň silniční, - daň z dědictví, darovací daň a daň z převodu nemovitostí, - ekologické daně (daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů a pevných paliv). Kromě těchto zákonů upravují problematiku daní a další předpisy, zejména zákon o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a také prováděcí vyhlášky, jako např. vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o dani z nemovitostí, vyhláška, kterou se provádějí 8 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

22 některá ustanovení zákona České národní rady o daních z příjmů, vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů atd. Clo je povinná platba stanovená právními předpisy, odlišná od daní a poplatků, která je vybírána v přímé souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici. Vyměřuje se ze zboží podle sazeb stanovených celním sazebníkem. 9 Základem právní úpravy cla je celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, celní sazebník apod. Rozlišujeme tyto druhy cla: vývozní, dovozní, vyrovnávací, odvetné a antidumpingové, kterým může být zatížen výrobek, jehož vývozní cena, za kterou je vyvážen z České republiky, je nižší než normální hodnota obdobného výrobku při běžném obchodu v zemi vývozu. Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách výslovně označeno jako zboží bez cla. Poplatkem se rozumí povinná platba odváděná ve prospěch státu nebo obce subjektem poplatku zato, že jsou mu poskytnuty určité služby, vydáno osvědčení o jeho právech nebo že se může účastnit určitého řízení (např. soudního, správního) 10. Poplatky jsou zejména: soudní, správní a místní; místními poplatky jsou poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za ubytovací kapacity, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za vstupného a poplatek za provozovaný výherní hrací automat. Za jinou podobnou povinnou platbu je považován poplatek, který je povinen platit držitel televizního nebo rozhlasového přijímače. 11 Důležitým předpokladem zkrácení daně, cla poplatku, pojistného či jiné podobné povinné platby je nezbytné zjištění, zda je určitá osoba skutečně subjektem povinným přiznat, vyměřit a zaplatit takovou platbu, v jaké výši tak byla povinna podle zákona učinit a zda a v jakém rozsahu tak ve skutečnosti učinila. Ve smyslu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je zkrácení daně, cla, poplatku, pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na zdravotní pojištění a podobné povinné platby je jakékoli jednání, 9 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN tamtéž, str tamtéž, str

23 v jehož důsledku je poplatníkovi (povinné osobě) vyměřena a jím zaplacena nižší daň (poplatek, clo, pojistné, jiná povinná platba), než jaká by měla být vyměřena a zaplacena, nebo k vyměření a zaplacení daně (poplatku, cla, pojistného, jiné povinné platby) vůbec nedošlo, i když podle zákona měla být platba vyměřena (přiznána) a zaplacena. Zpravidla jde o zvláštní případ podvodu, kterým se v rozporu se zákonem ovlivňuje daňová (poplatková, celní a další) povinnost určitého subjektu tak, že ten v rozporu se skutečností předstírá nižší rozsah této povinnosti nebo předstírá, že takovou povinnost vůbec nemá. Pachatel tedy příslušné výkazy či podklady pro stanovení uvedených povinných plateb zfalšuje, nepořídí, úmyslně zkreslí nebo nevede, aby tím dosáhl nižšího výpočtu daně a dalších plateb nebo aby vůbec zatajil, že má určitou daňovou, poplatkovou, celní apod. povinnost. Zkrácením příslušné platby lze dosáhnout buď aktivním jednáním, např. podáním úmyslně zkresleného daňového přiznání, v němž se předstírají vyšší výdaje vynaložené na dosažení příjmů a zatajuje se tak skutečný zisk a tím dojde k zaplacení nižší daně, nebo může být daň zkrácena opomenutím takového konání, ke kterému byl daňový subjekt povinen, např. úmyslným nepodáním daňového přiznání ze skutečně dosažených příjmů. Výši zkrácení představuje rozdíl mezi daní (poplatkem, clem, pojistným, jinou povinnou platbou), kterou má poplatník (povinná osoba) podle příslušných předpisů zaplatit, a nižší daní (poplatkem, clem, pojistným, jinou povinnou platbou), která mu byla vzhledem k trestné činnosti přiznána, vyměřena, stanovena, resp. kterou zaplatil (není-li podmínkou vyměření). 12 Pokud nebyla daň (poplatek, clo, pojistné, jiná povinná platba) vůbec přiznána nebo vyměřena, resp. byla zatajena samotná skutečnost, odůvodňující vznik daňové, celní, poplatkové atd. povinnosti, výše zkrácení se rovná celé výši této povinné platby, která měla být přiznána, vyměřena a zaplacena. Pachatelem i spolupachatelem trestného činu zkrácen daně, poplatku a podobné povinné platby může být nejen subjekt daně (poplatku, cla, pojistného, jiné povinné platby), ale kdokoliv, kdo svým úmyslným jednáním způsobí, že zákonná daň (poplatek, clo, pojistné, jiná povinná platba) nebyla jemu nebo i jinému subjektu vyměřena buď vůbec, anebo nikoliv v zákonné výši 12 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

24 a daň (poplatek, clo, pojistné, jiná povinná platba) tak byla zkrácena ve větším rozsahu. Subjekt daně (poplatku, cla, pojistného, jiné povinné platby) a subjekt trestného činu nemusí být totožní pachatelem může být např. daňový poradce podnikatele. Vylákáním výhody na některé z povinných plateb na dani, clu, pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, poplatku nebo na podobné povinné platbě je samostatnou skutkovou postatou a jeho existence souvisí s tím, že podle příslušných právních předpisů může subjekt povinné platby (poplatník či plátce) ve vztahu k některým povinným platbám při splnění zákonných podmínek ve svůj prospěch uplatnit odpočty, osvobození, nebo srážky. Tento postup přichází v úvahu jen u povinných plateb, kdy státu ze zákona vzniká povinnost poskytnout poplatníkovi či plátci vrácení přeplatku na zmíněných povinných platbách. Pokud si subjekt povinné platby uplatňuje neoprávněně některá z jinak přípustných osvobození, odpočtů nebo snížení povinných plateb a tím zkracuje daň, poplatek nebo jinou povinnou platbu, jde o trestný čin podle zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Vylákání výhody na dani, clu, poplatku nebo jiné povinné platbě spočívá ve fingovaném předstírání skutečnosti, z níž má vyplývat povinnost státu poskytnout neoprávněně plnění tomu, kdo podle zákona nemá nárok nebo vůbec není poplatníkem příslušné povinné platby, od které se výhoda odvíjí. 13 V podstatě jde o postih pachatele, který nezkracuje plnění vůči státu, ale naopak od státu vyžaduje daňovou, celní, poplatkovou atd. výhodu v podobě peněžní výplaty, na jejíž poskytnutí nemá nárok, a to na základě uvedená nepravdivých tvrzení týkajících se skutečností rozhodných pro stanovení výše a podmínek splatnosti uvedených povinných plateb a při tom není podstatné, zda byl trestný čin spáchán při podnikatelské činnosti nebo jiné skutečnosti, která má povahu zdanitelného plnění. V praxi dochází nejčastěji k vylákání neoprávněných daňových výhod, kdy pachatelé podvodně uplatňují zejména: a) nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), zejména při vývozu zboží do zahraničí plátcem této daně, 13 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

25 b) nárok na vrácení spotřební daně podle zákona o spotřebních daních, zejména v případě vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti. Vylákání výhody na některé z povinných plateb na dani, clu, pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, poplatku nebo na podobné povinné platbě nevyžaduje, aby byl či páchán ve větším rozsahu. Pachatelem i spolupachatelem může být nejen subjekt povinné platby, ale kdokoliv, kdo svým úmyslným jednáním způsobí, že ve vztahu k příslušné povinné platbě byla jemu nebo i jinému subjektu povinné platby získána neoprávněná výhoda, např. též daňový poradce. Přísnější postih za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je stanoven v podobě trestu odnětí svobody na 1 rok až 8 let pro toho, kdo spáchá tento trestný čin za některé z následujících okolností: a) spáchá-li čin nejméně se dvěma osobami, b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, což je zvláštní způsob zajištění zboží či zařízení, a to zejména v souvislosti se spotřební daní z lihu nebo v celním zařízení, c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, za kterou lze v tomto případě považovat celou výši zkrácené daně, poplatku, cla, pojistného či jiné povinné platby jen tehdy, jestliže nebyla tato platba v důsledku jednání pachatele vůbec přiznána, vyměřena a zaplacena; jinak jde vždy jen o rozdíl mezi výší zkrácené povinné platby, která byla ve skutečnosti přiznána, vyměřena a zaplacena a výší, v níž měla být taková platba podle zákona přiznána, vyměřena a zaplacena Porušení předpisů o nálepkách k označení zboží Za trestný čin porušení předpisů o nálepkách k označení zboží lze trestem odnětí svobody na 6 měsíců až 3 léta nebo peněžitým trestem potrestat toho, kdo: a) s nálepkami k označení zboží pro daňové účely nakládá v rozporu s právním předpisem v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávnění prospěch, nebo

26 b) v rozporu s právním předpisem uvádí do oběhu zboží bez nálepek k jeho označení pro daňové účely. Sankcionovány jsou různé formy porušování opatření proti daňovým úniků, zejména ve vztahu ke spotřebním daním. Jedná se o nálepky k označení cigaret a alkoholických nápojů v tuzemsku vyrobených nebo do tuzemska dovezených. Skutková podstata tohoto trestného činu se odkazuje na zákon o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků apod. Nakládání s nálepkami k označení zboží v rozporu s právním předpisem je jakékoliv jednání, při kterém pachatel nedodržuje pravidla stanovená pro objednávky, distribuci, prodej, používání, evidenci, placení, vrácení a ničení nálepek, jak jsou obsažena v předpisech. 14 Pachatelem může být kdokoliv, komu jsou uvedené povinnosti určeny. Uváděním zboží bez nálepek do oběhu se rozumí různé způsoby nabídky neoznačeného zboží na trhu, především pak jeho určení k prodeji a samotný prodej, výměna tohoto zboží apod. Pachatelem může být kdokoliv, kdo neoznačené zboží uvede na trh. Přísnější postih v podobě trestu odnětí svobody na 1 rok až 5 let je stanoven pro toho, kdo spáchá trestný čin porušení předpisů o nálepkách k označení zboží za některé z následujících okolností: a) spáchá-li čin nejméně se dvěma osobami, b) získá-li pachatel značný prospěch. Ještě přísnější trest v podobě trestu odnětí svobody na 5 let až 12 let hrozí tomu, kdo získá tímto trestným činem pospěch velkého rozsahu Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení Trestný čin nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení spáchá a trestem odnětí svobody na 6 měsíců až 3 léty může být potrestán ten, kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně a ohrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání. Smyslem těchto povinností je předejít daňovým únikům a zajistit řádné a včasné 14 Šámal, P., Purý, F., Rizman, S., Trestní zákon: Komentář, str vyd. Praha C. H. Beck, s. ISBN

27 vyměření daně jinému, popřípadě i úspěšné vymáhání daně. Týká se pouze daňového řízení, nikoli řízení o jiných povinných platbách, třebaže i ve vztahu k nim některé předpisy ukládají povinnost oznamovat určité skutečnosti. Zákonná oznamovací povinnost musí být povinností stanovenou přímo zákonem, přičemž konkrétním zákonným ustanovením je zejména zákon o správě daní a poplatků, které pod nadpisem Součinnost třetích osob stanoví povinnosti konkrétním státním orgánům, notářů, právnickým i fyzickým osobám. Zákonná oznamovací povinnost je podle tohoto ustanovení širší a nespočívá jen v pouhém oznámení určitých skutečností v užším slova smyslu, ale jde spíše o sdělení nebo podání zprávy či potřebných údajů, ať už pro řádné a včasné vyměření daně jinému nebo pro její vymáhání. Nesplnění zákonné oznamovací povinnosti teda spočívá v opomenutí povinného subjektu, který si úmyslně nepočíná v souladu s ustanovením zákona o správě daní a poplatků a svou povinnost buď nesplní vůbec, nebo nikoliv řádně a včas. Zákonná oznamovací povinnost je zde vázána na výzvu či vyžádání správce daně. Zákonnou oznamovací povinnost mají: a) soudy, jiné státní orgány a notáři, b) státní kontrolní orgány, c) státní a jiné orgány a právnické osoby vedoucí evidenci osob a jejich majetku, d) právnické osoby a fyzické osoby mající příjmy z podnikatelské a jiné samostatně výdělečné činnosti nebo z pronájmu, které provádějí úhrady fyzickým osobám za jejich samostatně výdělečnou činnost nebo za pronájem a z těchto úhrad nesrážejí daň, e) orgány sociálního zabezpečení f) zdravotní pojišťovny g) úřady práce h) statistické orgány i) banky j) provozovatelé poštovních služeb k) orgány spojů l) pojišťovny m) vydavatelé tisku

28 n) veřejní správci o) právnické a fyzické osoby mající sídlo nebo bydliště na území České republiky a stále provozovny subjektů se sídlem nebo bydlištěm v cizině umístěné na území České republiky p) nejvyšší kontrolní úřad Správcem daně, vůči kterému je třeba splnit zákonnou oznamovací povinnost, se obecně rozumí územní finanční orgány a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož i orgány obcí v České republice věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke právě daní. 15 K tomu, aby vznikla trestní odpovědnost, musí nesplnění zákonné oznamovací povinnosti ohrozit ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání. Jde o ohrožovací delikt, a proto postačí jen dostatečně zdůvodněná možnost, že nebude daň jinému řádně a včas vyměřena nebo vymáhána a není třeba, aby bylo vyměření či vymáhání dně zcela zmařeno. Pachatelem může být jen fyzická osoba jednající za některý ze subjektů, který má uloženou zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně. Z hlediska zavinění jde o trestný čin úmyslný, přičemž postačí úmysl nepřímý. Pachatel tedy musí vědět o své (resp. právnické osoby, za kterou je povinen jednat) oznamovací povinnosti a být přinejmenším srozuměn s tím, že nesplněním této povinnosti může ohrozit ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání. Přísnější trest, kterým je odnětí svobody na 1 rok až 5 let, hrozí tomu, kdo nesplněním oznamovací povinnosti v daňovém řízení způsobí značnou škodu. Její podstatou je výše daně, která nemohla být v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti vyměřena nebo vymáhána (resp. vymožena). 15 Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

29 5. Nový trestní zákon Jak jsem již uvedla v úvodu, v mé práci jsem vycházela z trestního zákona č. 140/1961 Sb., který je v praxi užíván od , který je platný do Od jej nahradí nový trestní zákoník (č. 40/2009 Sb.) 16. Důvodem k jeho zavedení je zejména to, že současný trestní zákon je výsledkem četných novelizací, mnohdy reagujících především na aktuální potřeby vyvolané růstem a vývojem kriminality, ale hlubší zásahy do trestního práva byly provedeny jen okrajově. 17 Výsledkem je trestní zákon, který jen obtížně reaguje na měnící se společenskou realitu, nedostatečně zajišťuje ochranu svobod a práv jednotlivce a jen v omezené míře přispívá ke stabilitě společnosti, což je jeden z hlavních důvodů pro zavedení nového trestního zákona. Ten je založena na přesvědčení, že ochranu demokratického zřízení, práv a svobod jednotlivců a ochranu jejich života, zdraví a majetku je třeba dosahovat především mimotrestními prostředky. Na protiprávní jednání je podle důvodové zprávy třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajních případech. Potlačování kriminality by mělo spočívat ve vhodném vyvažování prevence a represe. Česká legislativa se snaží přiblížit evropské legislativě, což je další důvod zavedení nového trestního zákona. Hlavní změna trestných činů proti měně a trestných činů daňových je rozdělení tohoto oddílu na dva nové oddíly, a to trestné činy proti měně a platebním prostředkům a další oddíl se bude nazývat trestné činy daňové, poplatkové a devizové. 5.1 Trestné činy proti měně a platebním prostředkům Jak je popsáno výše, tento nový oddíl hospodářských trestných činů vznikl u rozdělení původního oddílu nazvaného trestné činy proti měně a trestné činy daňové. Mým cílem je tyto oddíly porovnat a poukázat na rozdíly mezi starým a novým trestním zákonem. 16 URL: čerpáno dne URL: čerpáno dne