Pojistný. obzor. Časopis českého pojišťovnictví. Ročník

Transkript

1 Pojistný obzor Ročník Časopis českého pojišťovnictví

2 OBSAH EDITORIAL NA AKTUÁLNÍ TÉMA Image pojišťovnictví se neustále mění 4 (Mgr. Ema Novotná, Agáta Jankovská) Evropské pojišťovny 2010: na cestě z krize pomůže obnovená důvěra klientů 5 Co ovlivňuje image pojišťovnictví? 6 Anketa mezi odpovědnými specialisty pojišťoven (Mgr. Ema Novotná) LEGISLATIVA A PRÁVO Nová bloková výjimka pro pojišťovnictví 10 (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) Ptáme se odborníků na dopady blokové výjimky 11 Z nových právních předpisů 12 (Mgr. Eva Kozojedová) EKONOMICKÉ INFORMACE Solvency II: zničí pojišťovnictví nepřiměřené požadavky? 13 (Ing. Josef Keller, Mgr. Lucie Kvardová) Jak Solvency II ovlivní daňové řízení pojišťoven 14 (Ing. Jana Antošová) Soukromé životní pojištění v období změn 16 (Mgr. Ing. Ondřej Martinek) POJISTNÉ PRODUKTY Jak a z čeho financovat české zdravotnictví? 19 (RNDr. Lubomír Netolický) Potenciál pojištění dlouhodobé péče a pečovatelských služeb 20 (Ing. Petr Procházka) Osobní asistence v oblasti pojistných produktů 21 (Ing. Vladimír Fuchs) I v létě můžeme škodit 23 (Mgr. Marie Nezvalová) ZE SVĚTA Pohled z vesmíru 25 Satelitní systémy při likvidaci zemědělských škod (Falk Sinß, převzato z VersicherungsWirtschaft 6/2010) Při potírání pojistných podvodů nelze nespolupracovat! 28 Rozhovor s Hans-Jacobem Anonsenem z norské Kanceláře pro prevenci podvodů (Mgr. Ondřej Karel) Mikropojištění: pojištění pro sociální účely 29 (Véronique Faber) Rizikový management a financování rizika v dopravě 31 (Ing. Jiří Janata, CSc.) Stránky slovenského poisťovníctva 33 (Ivan Podstupka) Z DOMOVA Identifikace nebezpečí povodně zdarma 34 (redakce) Na jakou hodnotu pojistit dům? 35 (redakce) Absolventi oboru pojišťovnictví oceněni 36 (Mgr. Ema Novotná) Pojišťovna roku slaví 10 let 37 (redakce) Z tiskových zpráv členských pojišťoven 38 INSURANCE DIGEST Microinsurance: Insurance with a Social Purpose 41 (Véronique Faber)

3 Foto: ČAP Vážení čtenáři, v minulém čísle došlo na bilancování druhého uzavřeného ročníku moderní éry jediného časopisu českého pojišťovnictví na domácím trhu. A v poločase 87. ročníku naopak přichází na řadu předávka štafetového kolíku. Řečeno sportovní terminologií, během této doby se Pojistný obzor snažil držet krok se světovou elitou tvrdě trénoval, aby mohl svým čtenářům zprostředkovat špičkové výkony klouzající nikoliv po povrchu, ale směřující k jádru věci mapované problematiky. Příspěvky ovšem chtěly i dobře vypadat, proto dostávaly vždy co možná nejlepší dres Za snahu, se kterou jsme před dvěma a půl lety vyrazili ze startovních bloků, jste se vy, čtenáři Pojistnému obzoru, odvděčili rostoucím zájmem v ochozech. A právě za vaši nehlučně demonstrovanou přízeň bych chtěla všem v posledním editorialu z mé dílny poděkovat. Vážím si důvěry, kterou jste vložili do přerodu léty prověřeného vytrvalce a dali mu šanci postoupit v kariéře o další stupínek výše. Vážím si také zájmu a práce autorů všech otisknutých příspěvků, kteří dbali jako kustodi o celkovou výbornou kondici periodika. A pevně také věřím, že tento váš vklad zůstane i nadále pevným stavebním materiálem čtvrtletníku s téměř stoletou tradicí. Nyní už ale k obsahu červnového čísla. Tentokrát jsme se snažili poskytnout prostor oblasti, která měla na stránkách Pojistného obzoru zatím malé pole působnosti, a to i přes svou nezastupitelnou roli. Celou rubriku Na aktuální téma jsme proto zaměřili na oblast marketingu a PR a věnovali se podrobně problematice mnoha tváří a vrstev image pojišťovnictví. První příspěvek se snaží obecně shrnout všechny faktory, které mají na renomé, potažmo reputaci pojišťoven vliv. Slovo dále dostali fundovaní zástupci, kteří cennými komentáři dotvářejí ucelenou image dané problematiky. Legislativa se podrobně věnuje nové blokové výjimce v pojišťovnictví, autoři Ekonomických informací varují před nově navrhovanými nepřiměřenými opatřeními, která ohrožují zásady definované evropskou směrnicí Solvency II. Jak tento evergreen rubriky ovlivní daňové řízení firem, se pak dozvíte v příspěvku Jany Antošové na stranách O stavu životního pojištění, které v poslední době orámovaly ekonomické, ale i politické změny, informuje Ondřej Martinek. V souvislosti s právě proběhnuvšími volbami lze zásadní změny očekávat i v oblasti zdravotnictví. Rubrika Pojistné produkty proto míří pod povrch této problematiky, jako vždy hned z několika úhlů pohledu. Na otázku Jak a z čeho financovat české zdravotnictví se snaží odpovědět Lubomír Netolický. Potenciálu pojištění dlouhodobé péče a pečovatelských služeb z perspektivy životního pojištění a dále osobní asistenci v rámci asistenčních služeb se navíc věnují další příspěvky této rubriky. Ani sekce Ze světa co do zajímavosti témat nezaostává. Ondřej Karel přináší rozhovor s Hans-Jacobem Anonsenem, poradcem specialistou Kanceláře pro prevenci podvodů při Norské asociaci finančních služeb a ani témata mikropojištění a využití satelitních technologií v rámci zemědělského pojištění nepřinášejí nezajímavé informace. Příjemné čtení a na shledanou, Ema Novotná šéfredaktorka Dear readers, In the last issue we looked back at the closed second year of the updated era of the only insurance magazine on the Czech market. And in mid-term of its 87 th year, the relay baton is to be passed on, to use the sports terminology. In the past period, Pojistný obzor has made every effort to keep up with the world s top performers it trained hard so the readers would see top-notch results, not just some superficial glimpses, but analyses reaching to the core of the discussed topics. And since we also wanted the articles to look good, we dressed them in the best possible sport attire You, the Pojistný obzor readers, have rewarded our efforts started off two and a half years ago with increased interest shown in the spectators galleries, and I would like to thank you for your amply demonstrated support in this last editorial penned by me. I appreciate the faith you entrusted to us in the rebirth of the time-proven, long-distance runner, and gave us the chance to step one rung up on the career ladder. I equally value the dedication and work of the authors of all published articles who, just like custodians, made sure that the periodical maintained top condition. Finally, I firmly believe that our input will remain as a solid foundation for the almost hundred-year old quarterly. Let s now look at the contents of the June issue. This time we opted to provide more space for a subject matter that has not been widely discussed in Pojistný obzor to date. The entire Current Issue section aims at marketing and public relations and, in more detail, at a topic of many forms and layers the insurance sector image. The first article strives to sum up all factors that impact the prestige and reputation of insurers. We also bring valuable comments of insurance experts who thus co-create the overall image of the subject. The Law and Legislation section closely examines a new block exemption pertaining to the insurance industry. The authors of Economic Information warn against newly proposed excessive requirements that contradict the principles defined in the EU Solvency II Directive. How this section s evergreen theme affects corporate taxes is discussed on pages 14 16, in an article by Jana Antošová. Ondřej Martinek provides some updated information on life insurance with respect to recent economic and political changes. With regard to the recently held parliamentary elections, fundamental changes may be anticipated in the health care sector. The Insurance Products section addresses this subject very thoroughly from several angles, as usual. Lubomír Netolický attempts to answer the question How and Where to Secure Funding for Czech Health Care. Other articles in this section focus on the potential of insurance policies pertaining to long-term home care and home- -care services in the life insurance segment, and on personal assistance provided within the scope of assistance services. The World section carries an equally compelling array of topics. Ondřej Karel has interviewed Hans-Jacob Anonsen, special advisor of the Fraud Prevention Office of the Norwegian Financial Services Association. Other interesting articles discuss microinsurance (in English on pages 41 42) and the use of satellite technologies for agricultural insurance. I wish you pleasant reading and good-bye, Ema Novotná Editor-in-Chief Na aktuální téma Pojistný obzor 2/2010 3

4 Na aktuální téma Image pojišťovnictví se neustále mění MGR. EMA NOVOTNÁ ŠÉFREDAKTORKA ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN AGÁTA JANKOVSKÁ GFK CZECH Pojišťovny se neustále snaží zkvalitňovat své služby, a zlepšovat tím image a reputaci nejen sebe sama, ale i celého oboru. Vnímají to ovšem stejně i jejich klienti? Image pojišťoven* průměrná spolehlivost a důvěra ( v %) Pojišťovnictví patří z hlediska image do specifické kategorie. Na rozdíl od ostatních oborů finančního sektoru totiž pojišťovny obchodují s abstraktní komoditou slibem pomoci v nouzi. A možná právě proto si většina z nás pojistné produkty pořizuje s jistou dávkou nedůvěry a pocitem, že si platí jen další daň za zvýšený pocit bezpečí a samozřejmě za subjektivně vnímanou příliš vysokou cenu. Negativně na nás v tomto směru působí i další faktory typu zavádějících nebo nedostatečných informací, nebo dokonce záměrných klamavých obchodních praktik některých pojišťovacích zprostředkovatelů. V médiích pak ovšem bývají tyto příklady o to častěji skloňované s důrazným upozorněním na cenu, nikoliv reálnou hodnotu produktu a jeho parametrů. Ovšem bez pojištění ani pojišťovnictví se dnes neobejde většina světa, což si mnohdy uvědomíme, až když se přes naše území přeženou povodně, vichřice nebo vznikne velká ekologická havárie A zatímco bankovní průmysl napříč světem válcuje jeden skandál za druhým, pojišťovnictví si zpravidla v tichosti plní své závazky a nevyhýbá se odpovědnosti, kterou převzalo nad korporátní i soukromou sférou. Pro Českou republiku pak platí toto tvrzení beze zbytku. Katastrofy kolem nás (N = 3239) (N = 3306) (N = 3319) (N = 3304) (N = 3311) (N = 3264) (N = 3171) (N = 3579) * Studie byla provedena na reprezentativním vzorku populace ČR, uvedené výsledky mapují 6 významných pojišťoven. Zdroj: GFK Czech Statistiky Evropské federace pojišťoven a zajišťoven CEA potvrzují trend směřující k častějším výskytům přírodních katastrof a neustále se zvyšujícím nákladům na pojistná plnění. V Evropě v letech tvořily podle německé zajišťovny Munich Re pojistné události spojené s extrémními výkyvy počasí, které byly způsobeny přírodními katastrofami, rovných 84 %. Rok 2009 zařadila zajišťovna Swiss Re podle své studie Sigma 1/2010 jako 11. nejhorší od roku 1970, kdy začala data o přírodních katastrofách sbírat. Swiss Re uvádí, že loni utrpěla Evropa celkem 32 katastrof, na pojistném pojišťovny vyplatily 7,9 miliard amerických dolarů. Českou republikou se loni v červnu 2009 přehnaly v krátké době intenzivní přívalové deště. Ekonomické škody dosahovaly odhadem k 1. září 2009 více než 7 miliard Kč. Letošní povodně na Moravě se svým charakterem naopak podobají nepřetržitým srážkám z roku Statistiky České asociace pojišťoven ke konci května evidovaly odhadem nahlášené pojistné události dosahující zatím více než jedné a půl miliardy korun. Při takovýchto kritických událostech sbírá pojišťovnictví oprávněně body k dobru a ve své podstatě si může, ale také nemusí vylepšit vlastní image i reputaci. Pojišťovny jsou totiž ze své podstaty institucemi, jež na denní bázi pracují s riziky, která nás permanentně obklopují, a zodpovědně chrání majetek i životy svých klientů. Navíc společnosti operující na českém trhu za posledních 20 let dokazují, že díky správné konzervativní investiční politice, opatrnému spravování kapitálu i kvalitnímu zajištění dokážou vždy plnit své závazky vůči klientům. Lze vůbec změřit image? Marketingová komunikace definuje image jako aktuální postoj veřejnosti k dané společnosti. Image jako taková má ve své podstatě mnohem pomíjivější charakter než například reputace, která se v povědomí jednotlivců usídlí na nepoměrně delší dobu. I přesto, že ji lze v krátkém čase obměňovat, představuje image důležitý nástroj, jehož prostřednictvím společnosti na okolí působí. Je třeba si také uvědomit, že image principielně nemůže být ani dobrá, ani špatná může být pouze lepší, nebo horší. Z hlediska image totiž veřejnost firmu hodnotí podle velmi subjektivních kritérií, např. podle kvality jejích produktů, způsobu externí komunikace, systému hodnot, přátelského chování zaměstnanců společnosti... A všechna tato měřítka jsou, co do charakteru, poměrně proměnlivá a tvoří vážený průměr odrazu jejich jednotlivých dimenzí u jednotlivců a/nebo cílových skupin 1. 4 Pojistný obzor 2/2010 Na aktuální téma 1) De Pelsmacker, Geuens,Van de Bergh: Marketingová komunikace, 37 8

5 Indikátory image V oblasti pojišťovnictví je do jisté míry specifické i kritérium hodnocení image. Studie IMDS (Insurance Market Data Service ) společnosti GfK Czech, která mapuje zejména vývoj a trendy na pojistném trhu, a to nejen v České republice, ale i v řadě dalších zemí již dlouhá desetiletí, sleduje image pojišťoven v kontextu celé plejády parametrů. Patří k nim například potenciální úmysly klientů uzavřít nové pojistné smlouvy, tendence ke změně pojišťovny, reakce na reklamní činnosti pojišťoven, charakteristika klientely jednotlivých pojišťoven či stanovení tržních podílů. Na tato kritéria se samozřejmě musíme dívat i měřítkem sociálně-demografické struktury respondentů coby reprezentativních zástupců populace v České republice. Subjektivní hodnocení image se zjišťuje na základě baterie výroků, které respondenti přiřazují sledovaným pojišťovnám. Výroky spadají do několika kategorií, které v souhrnu poskytují komplexní pohled na image. V první kategorii se hodnotí spolehlivost, důvěryhodnost, ekonomická stabilita a bezpečnost. Další významnou kategorií je přístup k zákazníkům. Sem patří kritéria typu kvality a rychlosti řešení pojistných událostí, přívětivosti a odborné erudice zaměstnanců, flexibility a míry byrokracie v případě pojistných událostí a celkové kvality péče o zákazníky. Zvlášť jsou respondenti tázáni na to, zda je hodnocená pojišťovna pro lidi, jako jsem já. Tento výrok pak ukazuje na míru ztotožnění se s institucí. Poslední skupinou image indikátorů je produktová nabídka, kde se hodnotí produkty z pohledu ceny a kvality, nabídky produktů a služeb a jejich inovace. Co říkají data? Z podkladů studie IMDS vyplývá, že z hlediska image vykazují pojišťovny na českém trhu v průběhu let značnou stabilitu. Ta má od roku 2002 poměrně ustálený rostoucí charakter. V rámci mapování šesti významných pojišťoven na reprezentativním vzorku populace, konkrétně v kategorii spolehlivosti a důvěry, vzrostlo například průměrně toto hodnocení respondentů studie IMDS v rozmezí sedmi let řádově o 3 % (viz graf na vedlejší straně). Přesto v roce 2007 Optikou image vykazují pojišťovny na českém trhu v průběhu let značnou stabilitu. Navíc nejen díky komunikačním kampaním dochází k pozitivním posunům. došlo u všech sledovaných subjektů k dočasnému poklesu image, a to ve všech měřených parametrech. Jeho příčiny nelze z analytického pohledu jednoznačné hodnotit. Povodňová prověrka Česká asociace pojišťoven (ČAP) mapuje důsledky povodní pro běžné občany a sleduje jejich pojistné chování v souvislosti s touto živelní katastrofou. Poprvé takto zaměřený výzkum realizovala v roce 1997, další proběhl v květnu Na něm se podílelo celkem 1010 respondentů z lokalit zasažených povodní v srpnu Zajímavé je, že pojištění proti škodám způsobeným povodní nebo záplavou měla tehdy sjednané již polovina majetkově pojištěných domácností ze sledované oblasti (tj. přibližně 2x více než v roce 1997). Renomé pojišťoven díky kvalitní likvidaci škod v průzkumu obstálo poškození občané byli ve všech sledovaných oblastech likvidace spokojeni. Během obou zmíněných katastrof lidé nejvíce oceňovali ochotu a jednání zástupců pojišťoven (84 %), více než tři pětiny poškozených kladně hodnotily i rychlost vyřízení pojistné události a plnění závazků svých pojišťoven. Spokojenost tehdy převládala jak s informováním o průběhu vyřizování pojistné události (74 %), tak s rychlostí výplaty pojistného plnění (73 %) i s poskytnutím zálohy pojišťovnou (65 % spokojených). Nejvíce výhrad pak měli poškození vůči výši pojistného plnění. I v tomto případě však převládala 66% spokojenost nad pravým opakem. Celkově vzato, povodně z let 1997 a 2002 vztah veřejnosti z postižených oblastí k pojišťovnám negativně neovlivnily. Budování image není zadarmo Závěrem se sluší poznamenat, že image jakékoliv firmy ovlivňují do značné míry i média, která se ze své podstaty raději zaměřují spíše na špatné zprávy než na ty dobré. Na zlepšování image proto budou muset pojišťovny neustále pracovat a investovat do jejího opatrování značné úsilí. Evropské pojišťovny 2010: na cestě z krize pomůže obnovená důvěra klientů Přestože většina evropských pojišťoven přestála finanční krizi lépe než banky, potýká se i pojišťovací sektor s investičními ztrátami a nedostatkem kapitálu. V současné době by se měly pojišťovny zaměřit na řízení kapitálu a rizik, připravit se na zavedení nové legislativy a začít aktivně využívat příležitosti pro další růst v podobě akvizic a nových produktů. Takové zhodnocení přinesla v dubnu 2010 zpráva European Insurance Outlook 2010 [Perspektiva evropského pojišťovnictví 2010, pozn. red.], kterou vydala společnost Ernst & Young (E&Y). Pojišťovny působící na českém trhu do značné míry považují tyto podněty za samozřejmé, neboť změny se ve výše uvedených oblastech neodehrávají jednorázově, ale postupně a legislativní změny absorbuje domácí trh průběžně bez větších problémů. Zpráva se dále detailně věnuje sedmi oblastem, které mají z hlediska budoucího vývoje nejvyšší rizikový faktor, ale zároveň i největší příležitost k růstu. Zpráva E&Y ještě uvádí, že globální ekonomická krize poškodila dobrou pověst finančních služeb obecně a připravila je o důvěru klientů. Pojišťovny a jejich prodejci proto nyní musejí udělat maximum, aby image oboru opět vylepšili, především se musejí zaměřit na klíčové produkty a procesy, obnovit důvěru klientů a posílit svou finanční transparentnost. Zpráva ještě uvádí, že velkou příležitostí pro zlepšení vztahu mezi pojišťovnou a jejím klientem je proces uplatňování pojistného nároku, respektive způsob, jakým pojišťovna během tohoto procesu s pojištěným jedná. noe Na aktuální téma Pojistný obzor 2/2010 5

6 Na aktuální téma Co ovlivňuje image pojišťovnictví? Ptáme se odpovědných zástupců členských pojišťoven České asociace pojišťoven. 1. Jak se změnila image pojišťovnictví od 90. let 20. století a jak v tomto ohledu hodnotíte současnou situaci? MGR. EMA NOVOTNÁ ŠÉFREDAKTORKA ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN 2. Jak konkrétně usilujete o zlepšení dobrého jména pojišťovnictví? Allianz pojišťovna Josef Lukášek, ředitel úseku pojistné matematiky a produktového controllingu 1. V období finanční krize pojišťovnictví prokázalo poměrně velkou stabilitu ani jedna z pojišťoven nezkrachovala, i když mnohé samozřejmě čelily a ještě čelí různým obtížím a téměř všechny musely do jisté míry přehodnotit některé své kroky a priority. Paradoxně současná situace pomohla i většímu ztotožnění se klientů s produkty. Klienti se chtějí více pojistit a méně spořit, protože vnímají větší rizikovost svého bytí. Velký vliv na pozitivní vnímání pojišťoven a pojištění paradoxně mají stále častější přírodní katastrofy, zejména u pojištění majetku je vždy po některé z větších živelních pohrom cítit rostoucí zájem klientů o pojištění a snaha lépe porozumět již sjednaným pojistným krytím. Při událostech typu povodní, záplav či vichřic pojišťovny zasaženým klientům nabízejí u nehmatatelného produktu, jakým pojištění bezesporu je, zcela hmatatelnou službu v podobě asistence, likvidace a samozřejmě i finančního plnění. Pojišťovny se naučily vnímat své klienty i jejich potřeby a podle jednotlivých typů klientů následně připravují i pojistné produkty. Vzhledem k dlouhodobosti pojistných produktů se dnes klade velký důraz na jejich variabilnost parametry muí být možné v průběhu trvání pojištění měnit. Cílem dnes je, aby pojistné produkty byly pro klienta srozumitelnější. V zájmu zvyšování finanční gramotnosti klientů i širší veřejnosti vyvíjejí pojišťovny řadu edukativních činností. Současně dnes pojišťovny poskytují o produktech mnohem více informací týkajících se nejen jejich parametrů, ale i výhod a rizik. 2. Při tvorbě našich produktů a služeb hraje významnou roli zpětná vazba klientů. Již několik let zjišťujeme jejich spokojenost s našimi produkty a službami, zřídili jsme institut Complaint Managera, který řeší jednotlivé stížnosti klientů, na jejichž základě usiluje o zlepšení vnitrofiremních procesů. Také v oblasti likvidace systematicky hodnotíme spokojenost klientů s průběhem likvidace jejich konkrétní škodní události a získané poznatky pak využíváme k dalšímu zlepšování procesů a postupů. Zejména v oblasti likvidace, kterou považujeme za stěžejní, jsme v uplynulých letech provedli mnoho systémových změn. Nabídli jsme klientům on-line likvidaci, která umožňuje elektronicky nahlásit pojistnou událost, poslat pojišťovně potřebné dokumenty, ale i sledovat celý průběh likvidace po jednotlivých krocích. Díky moderním technologiím se nám také podařilo celkovou dobu likvidace výrazně zkrátit na několik málo dnů. Velkou pozornost věnujeme tomu, aby naši poradci měli maximum informací pro kompetentní poradenství klientům přímo v terénu a většinu služeb jim mohli poskytnout on-line. Obecně vzato, je dnes komunikace mezi Allianz pojišťovnou a klientem ve všech oblastech mnohem aktivnější, otevřenější a především více oboustranná ve srovnání s minulostí. Produkty naší pojišťovny se pak vyznačují velkou variabilitou a klientovi umožňují vytvořit si pojištění podle potřeb a možností, s vlastním nastavením pojistných rizik. Amcico pojišťovna a.s. Eva Drábová, Marketing Manager 1. Zaměříme-li se na rizikové životní a úrazové pojištění, které naše společnost považuje za základní službu v pojišťovnictví naplňující koncept společného sdílení individuálních rizik, pak po určitém odklonu od rizikového pojištění došlo postupně k nárůstu kapitálových a investičních druhů pojištění. Stejně jako v ostatních oborech a službách se i v pojišťovnictví zásadně změnil přístup k vytváření pojistných produktů: v 90. letech minulého století museli klienti akceptovat nabídky pojišťoven, dnes je tomu naopak a pojišťovny věnují pozornost vývoji produktů podle přání klientů. Investiční pojištění je z mnoha důvodů v současné době jedním z preferovaných produktů. Začíná však i postupný návrat k produktům, které klientům garantují výnos a navíc se stávají velmi pružnými a dokážou se přizpůsobit téměř všem jejich potřebám. Dobré jméno oboru bude vždy dáno jeho schopností splnit očekávání klientů a poskytnout jim co nejlepší servis a maximum pro pojistníka srozumitelných informací k prodávanému produktu. Toho mohou dosáhnout pouze kvalifikovaní odborníci, kteří budou jednat především ve prospěch klientů. 2. Pojišťovna svým chováním a přístupem ke klientům udržuje povědomí o nezastupitelnosti pojištění jako o jedné z finančních služeb, a především služby, která poskytuje ochranu pro případ neočekávaných událostí. Jejím příjemcem může být každý z nás a pro pojišťovnu platí, stejně jako pro jakoukoli jinou obchodní společnost, že jejím základem jsou její klienti, kteří očekávají profesionální přístup a kvalitní službu. Úroveň poskyto- 6 Pojistný obzor 2/2010 Na aktuální téma

7 vaných služeb a jejich rozvíjení je jediným cílem, který trvale přispívá k tomu, aby se dobré jméno pojišťovnictví nestalo prázdným pojmem. AXA pojišťovna Marek Zeman, PR & Communication Director 1. Lidé již rozhodně nepodceňují rizika, která přináší život, a otázka pojištění již není tabu, respektive není tabu otázka smrti nebo trvalých následků. A právě to pomohlo ke všeobecnému zlepšení image pojišťovnictví. V současné době je nejdůležitější sledovat trendy a přizpůsobovat se aktuálním situacím a požadavkům klientů. Jen tak lze udržovat a zlepšovat pohled lidí na pojišťovnictví. 2. Snažím se dělat co nejlépe svoji práci. Právě PR a komunikace je hlavním klíčem k udržování dobrého jména společnosti. A to platí nejen v době krize. Česká pojišťovna (ČP) Pavel Řehák, bývalý náměstek pro služby klientům, nyní pověřený vedením pojišťovny 1. I přes zjevný posun v kvalitě služeb a produktů musím bohužel hodnotit změnu image pojišťovnictví jednoznačně nedostatečně. Pojišťovny jsou totiž stále vnímány o několik kroků za bankovnictvím, a to jak klienty, tak potenciálními zaměstnanci. Kvalita služeb, srozumitelnost, inovace produktů a obecný přístup ke klientům jsou pak často chápány špatně, a to i přes posun v těchto oblastech v posledních letech. Je to dáno nejen výrazně nižší frekvencí setkávání s klienty, ale i delší klientovou pamětí nebo setrvačností jeho vnímání. K tomu, aby se tento způsob myšlení změnil, musejí pojišťovny v každé interakci výrazně překonávat očekávání klientů a partnerů. Další příležitost totiž klidně může nastat až za několik let. 2. Intenzivně pracujeme na zlepšování služeb a produktů ČP. Jsem přesvědčen, že pozitivní zkušenost klienta nebo partnera na vlastní kůži je mnohonásobně silnějším prostředkem než dvacet prezentací. Proto spokojenost klientů pravidelně měříme na týdenní bázi sbíráme jejich zpětnou vazbu a identifikované příležitosti se snažíme ihned využívat k jejich větší spokojenosti. Česká podnikatelská pojišťovna, VIG (ČPP) Jolana Kolaříková, manažer odboru marketingu 1. Počátkem 90. let, kdy se mohlo začít rozvíjet zdravé konkurenční prostředí, se na trhu postupně etabloval velký počet komerčních pojišťoven. Díky konkurenčním tlakům na straně jedné a společenskému vývoji a technickému pokroku na straně druhé došlo k výraznému zlepšení úrovně poskytovaných služeb i nabízených produktů. Velký důraz se dnes klade na rychlost, pružnost a kvalitní likvidaci pojistných událostí. Zejména rozvoj informačních technologií přinesl významnou změnu v postavení klienta, který se z pozice pasivně čekajícího stal aktivním účastníkem celého procesu. Klienti dnes již běžně komunikují se svou pojišťovnou prostřednictvím telefonu, u či sms zprávy. Je však pravdou, že stále velký počet pojistníků dává přednost osobnímu jednání a individuálnímu přístupu. I těm ale pojišťovny vycházejí vstříc díky široké síti obchodních míst. Od 90. let se výrazně zvýšilo povědomí veřejnosti o úloze pojistného sektoru a významu pojištění. K pozitivní image pojišťoven přispívá i skutečnost, že pojišťovny jsou dnes mnohem více vnímány jako spolehlivý partner, který dokáže zmírnit dopad nepříznivých životních událostí. 2. Dobré jméno pojišťovny tvoří mnoho aspektů, počínaje vstřícností přepážkových pracovníků, přes akcionářské zázemí a kapitálovou sílu pojišťovny, promptním vyřízením pojistných událostí konče. Právě renomé pojišťovny patří mezi klíčové parametry při výběru pojišťovny klientem. V ČPP se neustále snažíme v tomto směru zdokonalovat naší strategií je individuální přístup a maximální orientace na klienta a jeho potřeby. Důraz klademe na inovaci a srozumitelnost nabízených produktů, podporujeme rozumnou akční cenovou politiku. Z hlediska sjednání pojištění pak dbáme na to, aby bylo pro klienta co nejjednodušší. V současnosti spravujeme více než 1,3 milionu smluv a s pomocí dalšího zkvalitňování péče o naše klienty se snažíme přispět k dobrému jménu celého pojistného sektoru. ČSOB Pojišťovna Petr Kleiner, ředitel marketingu 1. Od 90. let, kdy došlo k otevření trhu v ČR, prošel pojistný trh několika zkouškami. Pojišťovny musely čelit katastrofickým povodním, požárům velkých průmyslových podniků a jiným živelním katastrofám. Přesto se nestalo, že by pojišťovny nedostály svým závazkům. Právě tyto momenty budovaly důvěru klientů k pojišťovnám. Z pohledu komunikace jednotlivých subjektů na trhu je zajímavá oscilace mezi komunikací image a čistě pragmaticko-funkční komunikací benefitů a cen pojistných produktů. Zatímco v 90. letech šlo spíše o to komunikovat jsme tady, v dnešní realitě se komunikace více posunula ke stylu tvrdých parametrů, jakým je cena nebo zhodnocení. Směřovat myšlení klientů k ceně, a ne k podstatě pojištění, je na škodu celého odvětví. Tady právě spatřuji možnost, jak lépe budovat povědomí o pojištění a odvětví jako takovém. Pokud se nám podaří realizovat více aktivit prospěšných celému oboru, bude to k dobru všech subjektů na pojistném trhu. 2. ČSOB Pojišťovna považuje kodex etiky pojišťoven za významný a klíčový dokument samoregulace trhu. O to víc nás mrzí, pokud se některé obchodní aktivity pohybují na hraně nebo spíše za hranou tohoto kodexu. Mám tím na mysli různé marketingové aktivity tipu nejlevnější povinné ručení na trhu nebo nejlepší produkt atd. Klient ve finále zjistí, že se to vlastně vůbec netýká jeho pojištění, a logicky je rozčarován, což dopadá na celé odvětví. Za další problematickou věc lze považovat negativní komentování produktů konkurenčních pojišťoven. Výsledkem je opět znejistění klientů a propad renomé odvětví. Myslím, že pokud všichni budeme dodržovat etická pravidla, dobré jméno odvětví se bude jen zlepšovat. Na aktuální téma Pojistný obzor 2/2010 7

8 Na aktuální téma 1. Jak se změnila image pojišťovnictví od 90. let 20. století a jak v tomto ohledu hodnotíte současnou situaci? 2. Jak konkrétně usilujete o zlepšení dobrého jména pojišťovnictví? D.A.S. pojišťovna právní ochrany Petr Buchtela, asistent obchodního ředitele 1. Stejně jako se měnilo prostředí v naší republice v porevoluční době a otevření hranic přineslo nové, dosud nepoznané trendy, měnilo se i pojišťovnictví. Základním mezníkem byl nový Zákon č.185/1991sb., o pojišťovnictví, který zrušil desetiletí přetrvávající monopol České pojišťovny. Každá z nových pojišťoven se snažila ukrojit si část koláče pro sebe a image se stala jedním z nástrojů, jak toho docílit. Prvotní nesmělé marketingové krůčky se pozvolna měnily v masivní kampaň oslovení co největší cílové skupiny potenciálních klientů a boj o zákazníka se značně přitvrdil. S rozvojem moderních technologií se vyvíjí i marketingové strategie. Firmy upouštějí od produktových kampaní a investují nemalé prostředky do kampaní imageových. V nich se snaží kreativně prezentovat svou firmu v nejlepším světle, a trvale se tak uhnízdit v podvědomí klientů. Nabídka reklamních agentur na našem trhu často převyšuje poptávku. Rezervy dosud spatřuji v marketingových strategiích některých pojišťoven, které nereagují dostatečně pružně na vývoj trhu. Ceny produktů většiny pojišťoven se téměř vyrovnaly, a proto je nutné zaměřit se na služby a výhody pro klienty. Dobám, kdy pojišťovny tzv. lovily klienty, již naštěstí odzvonilo a v dnešní době je klient obletován a hýčkán. 2. Vizitkou a základem dobrého jména každé pojišťovny je její obchodní služba. Proto v rámci vzdělávacího plánu dbáme na udržení vysoké kvality a informovanosti našich pojišťovacích zprostředkovatelů. Dalším, neméně významným ukazatelem dobrého fungování společnosti je likvidační služba. Součástí našich služeb je 24hodinový servis a okamžitá právní pomoc při vzniku škodní události. Nejdůležitější je pro nás spokojenost klienta. Tím, že nabízíme vysoce sofistikovaný a jedinečný produkt, také přispíváme k rozšíření portfolia pojišťovacího trhu. DIRECT Pojišťovna, a.s. Hana Kovářová, ředitelka oddělení Business development 1. Pojišťovnictví je dlouhodobě vnímáno jako obor se silnou tradicí a stabilitou. Tento pozitivní obrázek narušila globální ekonomická krize, která poškodila nejen bankovní sektor, ale i sektor pojištění. Důvěra klientů ve velké a stabilní finanční instituce byla otřesena a celý finanční sektor včetně pojišťovnictví bude muset ztracenou důvěru znovu získat. Pojišťovny mají dnes stále rezervy ve srozumitelnosti, konkrétně srozumitelnosti pojistné smlouvy, pojistných podmínek, ale i v procesech spojených se životem pojistné smlouvy. Postupem času by měly ustoupit od složitých smluvních konstrukcí a právních textací pojistných podmínek. Podobně jednoduchý by měl být i proces likvidace pojistných událostí nebo storna pojistné smlouvy a přechodu mezi jednotlivými pojišťovnami. 2. Již delší dobu se zaměřujeme na jednoduchost procesů, konkrétně pak na zjednodušení procesu prokazování bezeškodní doby, vstupních prohlídek vozidel, ale i zjednodušení likvidace zejména jednoduchých pojistných událostí a zrychlení výplaty pojistného plnění. ING Životní pojišťovna N.V. Libor Vaníček, ředitel marketingu a přímé distribuce ING ČR/SR 1. Na trhu životního pojištění za posledních 20 let především vzrostla konkurence. Ta nutí účastníky trhu k neustálému zlepšování produktů, služeb a pochopitelně i kvality prodeje. Pojišťovny zvyšují transparentnost produktů a vylepšují jejich hodnotu pro zákazníky. Nejvýznamnější posun však podle mě nastal v distribuci. V 90. letech 20. století byl trh ovlivňován zejména vlastními distribučními sítěmi pojišťoven. V posledních deseti letech přebírají hlavní roli makléřské distribuční sítě, postavené na modelu nezávislého výběru produktů z nabídky více pojišťoven. Významně rovněž roste role bank v distribuci pojistných produktů. Rozvoj trhu a přiblížení životního pojištění běžným občanům podstatně ovlivnila možnost daňových úspor. Životní pojištění se taktéž stalo nedílnou součástí programu zaměstnaneckých výhod mnoha zaměstnavatelů. Obě tyto podpory napomohly rozšíření životního pojištění. Vzhledem k přetrvávajícímu podpojištění českých domácností v porovnání s vyspělými ekonomikami, bude pro celý obor jedním z hlavních úkolů zlepšovat informovanost a vzdělanost obyvatelstva se zaměřením na rizikovou složku pojištění. 2. V ING jsme začali pracovat na dlouhodobém programu, jehož hlavním cílem je zatraktivnění produktů životního pojištění pro klienty. V rámci programu nastavujeme nové kvalitativní standardy výhodnosti životního pojištění. Rovněž jsme již začali snižovat poplatky a budeme se tímto směrem ubírat i nadále. Interně jsme si stanovili maximální nákladovost jednotlivých produktů a pravidla pro spravedlivou distribuci výnosů mezi klientem, distributorem a pojišťovnou. Dále budeme dlouhodobě zvyšovat transparentnost našich produktů a hodláme otevřeně komunikovat náklady, které jsou s ním spojené. V oblasti komunikace našich produktů životního pojištění jsme vytvořili interní pravidla pro srozumitelnou prezentaci běžným zákazníkům. V ING jsme se rozhodli jít dlouhodobou cestou s orientací na klienta bez ohledu na zvyklosti trhu. Kooperativa pojišťovna, VIG Ing. Milan Medek, ředitel úseku marketingu a vývoje produktů 1. V 90. letech, když se formoval trh, šlo pojišťovnám o tržní podíl a budování pozice na trhu a značky. V současnosti, kdy všechny pojišťovny na trhu nabízejí v zásadě podobné nebo velmi konkurenční produkty, začíná docházet k preferování klientského servisu a péče o zákazníka. Z pohledu značek se pojišťovny více diferencují. Na trhu jsou jak velcí konzervativní hráči, tak menší dynamické značky. Ty se staví do role jakýchsi vyzyvatelů tradičních a etablovaných značek. Image odvětví je dobrá a pojišťovnictví si nikdy neprošlo problematickými roky jako bankovnictví či oblast družstevních záložen. Trh je vnímán jako stabilní, zlepšeních lze určitě dosáhnout zejména v oblasti širšího povědomí klientů o pojistných 8 Pojistný obzor 2/2010 Na aktuální téma

9 a obecně i finančních produktech. 2. Klientský servis, vyvážená produktová nabídka, férová komunikace, sponzoring a společenská odpovědnost. Naplněním těchto oblastí se snažíme neustále zlepšovat nejen naši pozici na trhu, ale také pozitivně působit na stávající i potenciální zákazníky. Zcela konkrétním příkladem společenské odpovědnosti v Kooperativě je zapojení se stovky zaměstnanců do konkrétní pomoci neziskovým organizacím. To má bezpochyby pozitivní vliv na image firmy, ale i celého pojišťovnictví. Pojišťovna České spořitelny, VIG (PČS) Libor Mánek, náměstek generálního ředitele odpovědný za řízení divize obchodu 1. Zatímco nabídka produktů a služeb v pojišťovnictví prošla výraznými proměnami, vnímání pojišťovnictví v očích veřejnosti se mění velmi pomalu. Začátek pojišťovnictví byl v 90. letech spojen s klasickými pojišťováky s kufříkem a ne vždy profesionálními službami. Takto bohužel řada lidí hodnotí pojišťovny dodnes. Ty se přitom přeměnily ve velké finanční instituce, které poskytují kvalitní produkty a poradenský servis. V minulosti šlo pouze o prodej produktu, dnes se standardně dělá pro klienty analýza životní situace a navrhuje dlouhodobé řešení. Klienti se již nepřizpůsobují pojištění, ale pojištění se přizpůsobuje potřebám klientů. Pozitivní roli ve vnímání pojišťoven a transparentnosti oboru sehrává bezesporu internet. Zájemcům o pojištění totiž zprostředkovává obsáhlé analýzy či srovnávače produktů, díky nimž se snáze orientují v nabídkách jednotlivých pojišťoven. Rezervy vidíme v rozvoji servisu, tedy komunikaci mezi pojišťovnou, klientem a třetí stranou, například lékařem. V oblasti životního pojištění chybí dlouhodobá koncepce, jak široké veřejnosti jednoduše vysvětlit smysl finančního zajištění. Řada lidí v ČR stále neví, co jim životní pojištění přináší a jak postupovat při jeho sjednávání. 2. V komunikaci s klienty zastává PČS maximální otevřenost a transparentnost. V rámci prodejního procesu průběžně vyhodnocujeme zpětnou vazbu klientů a implementujeme opatření k dalšímu zkvalitnění poskytovaných služeb. Parametry našeho produktu životního pojištění jsou nastavovány na základě podnětů od klientů a prodejní sítě. PČS se také angažuje v některých charitativních projektech. Letos již například podpořila týdenní sociálně rehabilitační program. Zaměstnanci pojišťovny mohou každoročně věnovat až dva pracovní dny pro projekty na podporu neziskových organizací. Jsme také generálním partnerem akce, která podporuje volnočasové aktivity pro děti a mládež. UNIQA pojišťovna Eva Svobodová, Head of Marketing & PR Department 1. Pojištění je specifický obor, který v podstatě obchoduje s příslibem pomoci v nouzi, pokud se do ní klient dostane. Není jako jiné zboží nebo služba, které můžeme ohmatat, ochutnat, zhodnotit pohledem. I proto vnímají lidé pojištění spíše jako nutné zlo, jako daň za své vyšší bezpečí. Pojištění bývá zpravidla v jejich očích nudným oborem, pojišťováci pak spíše nevítanými hosty hodujícími na našich nejistotách. To je asi obecně zažité klišé, s nímž bývá pojištění spojeno v prvním momentu. ALE: odvětví prošlo v ČR dynamickým vývojem, je prosperujícím oborem národní ekonomiky, neprodělalo žádné dětské nemoci a skandály, jako tomu bylo v bankovním sektoru nebo kampeličkách. Od začátku bylo zdravě a konzervativně založeno se stabilní vyváženou oporou v zajišťovnách. To se plošně prokázalo při katastrofálních povodních 1997 i 2002, kde mimochodem pojišťovny v ČR kryly daleko větší podíl škod než v jiných zemích, a mimo jiné i během nejnovější hospodářské recese, kdy jsme byli jedním z mála rostoucích odvětví. Kromě toho i všechny výzkumy a ankety dokládají, že když se respondenti nad rolí pojištění ve svém životě zamyslí hlouběji, ukáže se velmi vysoká důvěra v něj a spokojenost s poskytovanými službami. Například více než 8 z 10 dotázaných klientů UNI- QA pojišťovny v oblasti retailu deklarovalo loni svoji ochotu doporučit svoji pojišťovnu blízkým, přátelům a známým. Těžko lze najít názornější příklad důvěry, která byla a zůstává alfou a omegou našeho podnikání. Rezervy jistě jsou stejně jako se zrychluje celý život, vznikají nové technologie, nové aktivity, ale i nová rizika, stejně tak musí pojištění rychle reagovat na nové potřeby a individuální přání, adaptovat se na nové možnosti a formy služeb. Soutěž mezi pojišťovnami se zostřuje, z čehož profituje klient. 2. Náš korporátní slogan je UNIQA pojištění nové generace. Nestačí nám už roztáhnout nad klientem pomyslný deštník ochrany proti rizikům, která na něj číhají. Nechceme být jen ostrovem jistot na rozbouřeném moři. Stabilitu a odborné zázemí pojišťovny lze v dnešních podmínkách matematicky označit za podmínku nutnou, nikoli však postačující. V první řadě chceme brát každého jedince jako osobnost se všemi jeho potřebami, preferencemi, s jeho životním stylem a tempem. Nechceme být mentorem, ale partnerem. Proto je také nutné sledovat všechny trendy a přinášet do života lidí řešení, která odpovídají dnešní době. Prostě sledujeme vývoj a potřeby očima klienta. Snaha odlišit se, přinést novou službu, přidat navíc překvapivý a prospěšný benefit to je v dnešní soutěži pojišťoven nezbytný prvek a prospívá zákazníkovi. A co prospívá zákazníkovi, prospěje i image našeho odvětví. Loni jsme například zavedli novou službu k majetkovým pojištěním, jejímž prostřednictvím se klient dozví s předstihem pomocí SMS nebo u o aktuálním výkyvu počasí, který se blíží k jeho PSČ. Tím přispíváme netradiční formou k zabezpečení materiálních hodnot a ochraně zdraví, zprostředkovaně vlastně předcházíme i pojistným událostem. Letos chystáme rozšíření okruhu příjemců servisu na starosty obcí v ČR. Dalšími příklady je segmentace v povinném ručení, rozšíření jeho portfolia podle různých zájmových skupin motoristů, rozšiřování asistenčních služeb pro retail, krytí nových rizik. Samozřejmě velká část práce pojišťovny spočívá v setkávání se s klienty, vysvětlování a informování o produktech a službách. Při nich se buduje důvěra a image naší společnosti i odvětví jako takového. V práci s našimi pracovníky je rovněž hlavní potenciál dalšího budování dlouhodobých partnerských vztahů se zákazníky. Podporujeme také smysluplné projekty a aktivity, které s naší prací přímo nesouvisí, ale jsou všeobecně prospěšné. Jak řekl již začátkem minulého století Josef Hlávka: Bohatství a úspěch zavazují. To je aktuální odkaz pro prosperující instituce, jimiž pojišťovny bezesporu jsou. I zde vidíme velký potenciál pro budoucnost (zejména v oblasti corporate social responsibility). Na aktuální téma Pojistný obzor 2/2010 9

10 Legislativa a právo Nová bloková výjimka pro pojišťovnictví ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Nařízení Komise č. 267/2010 tzv. bloková výjimka v pojišťovnictví přineslo ve srovnání s předchozím nařízením koncepční i věcné změny. Úřední věstník Evropské unie publikoval dne 30. března 2010 Nařízení Komise (EU) č. 267/2010 ze dne 24. března 2010 o použití čl. 101 odst. 3 smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v odvětví pojišťovnictví (tzv. bloková výjimka ze zákazu dohod). Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. dubna 2010 a je použitelné do 31. března Při porovnání předchozí blokové výjimky, tj. nařízení Komise (ES) č. 358/2003, jehož platnost skončila dnem , a nové blokové výjimky musíme konstatovat, že nastaly koncepční i věcné změny. Na některé z nich upozorňuje následující článek. Koncepční změna: Nové nařízení č. 267/2010 obsahuje výjimku pouze pro dvě oblasti: společné kompilace, tabulky a studie, společné krytí určitých druhů rizik. Nejsou tedy již zahrnuty dvě důležité oblasti z nařízení č. 358/2003: vzory a modely všeobecných pojistných podmínek, zabezpečovací opatření (zařízení). Komise původně usilovala o úplné zrušení blokové výjimky pro pojišťovnictví na základě existence zejména Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o uplatňování pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy. Článek 1 tohoto nařízení totiž uvádí, že dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy, které splňují podmínky čl. 81 odst. 3 Smlouvy, se nezakazují, aniž by k tomu bylo nezbytné předchozí rozhodnutí. S tímto přístupem, jenž byl vůči některým ekonomickým odvětvím skutečně již uplatněn, naopak vyjádřila nesouhlas Comité Européen des Assurances (tj. CEA Evropská pojišťovací a zajišťovací federace) a její členské národní asociace pojišťoven včetně České asociace pojišťoven. Asociace byly přesvědčeny, že ponechání rozhodování o dohodách mezi soutěžiteli na jejich vlastním právním posouzení kompatibility s článkem 81 Smlouvy přináší proti využívání blokové výjimky právní nejistoty a zvyšuje náklady na externí právní služby. Na základě jasné argumentace se podařilo prodloužit blokovou výjimku alespoň ve dvou výše uvedených oblastech, kde dohody soutěžitelů nesporně napomáhají finanční stabilitě pojišťoven. Prodloužení dvou částí blokové výjimky lze vzhledem k tomu, že ji Komise chtěla původně zcela zrušit, považovat za úspěch evropského pojišťovacího průmyslu. Pro další dvě oblasti, které do nové blokové výjimky zahrnuty nebyly, hodlá Komise vydat na podzim 2010 výkladová pravidla Tiskové prohlášení CEA ze 24. března 2010 uvádí, že zmíněná výkladová pravidla (guidelines), jež mají být vydána pro vzorové pojistné podmínky a pro zabezpečovací zařízení, nejsou právně závazná, nezajistí tudíž právní jistotu. To by mohlo vést k významnému poklesu ve spolupráci pojišťoven. Nicméně CEA i ČAP budou přípravu zmíněných pravidel nadále sledovat a příslušné návrhy připomínkovat. Joaqín Almunia, komisař pro hospodářskou soutěž, do jehož kompetence problematika blokové výjimky v pojišťovnictví spadá Změny jednotlivých ustanovení: 1. Společné kompilace, tabulky a studie V tomto případě se výjimka ze zákazu dohod použije: a) na společnou kompilaci a šíření informací nezbytných pro tyto účely: výpočet průměrných nákladů na krytí uvedených rizik v minulosti, vytváření tabulek úmrtnosti a tabulek uvádějících četnost onemocnění, úrazů a invalidity v souvislosti s pojištěním zahrnujícím prvek kapitalizace, b) společné provádění studií pravděpodobného dopadu obecných vnějších okolností zúčastněných podniků na četnost nebo rozsah budoucích pojistných událostí pro dané riziko nebo kategorii rizik nebo na ziskovost různých typů investic a šíření výsledků těchto studií. FOTO: European Union, 2010 Komise vydá na podzim výkladová pravidla pro vzory a modely všeobecných pojistných podmínek a zabezpečovací zařízení, jež nová bloková výjimka neupravuje. Srovnání nařízení č. 358/2003 s novým nařízením č. 267/2010 poukazuje na následující změny: V nařízení č. 267/2010 se používá pojem kompilace místo pojmu výpočty v před- 10 Pojistný obzor 2/2010 Legislativa a právo

11 chozím nařízení. V bodě 9 preambule nového nařízení je vyloženo, že kompilace informací může zahrnovat rovněž určité statistické výpočty. To naznačuje, že změna pojmů by neměla mít negativní dopad na praxi pojištění, jež podstatně používá právě statistické výpočty. Nové nařízení upravuje použití výjimky pod podmínkou, že výsledné kompilace, tabulky nebo studie neobsahují žádný údaj o výši hrubého pojistného (článek 3 odst. 2 písm. c)). Nelze to však považovat za skutečnou změnu, neboť tento zákaz obsahoval bod 10 preambule nařízení č. 358/2003. Pojišťovny jej tak musely respektovat již v předchozím období. Obě nařízení obsahují ustanovení, že společné kompilace, tabulky a studie musejí být zpřístupněny kterékoli pojišťovně. Nové nařízení uvádí, že zpřístupnění se provádí za přiměřených, dostupných a nediskriminačních podmínek, na rozdíl od předchozího nařízení, které používalo slova za rozumných a nediskriminačních podmínek. Je zřejmé, že s přiměřeností a dostupností si bude muset právní i pojišťovací praxe poradit. Nové nařízení rozšířilo zpřístupnění o organizace spotřebitelů nebo organizace zákazníků, které si vyžádají přístup k příslušným společným kompilacím, tabulkám nebo studiím, a to za konkrétních a přesných podmínek z řádně opodstatněného důvodu. Článek 3 odst. 2 písm. e) současně upravuje, že k jejich nezveřejnění může dojít pouze v případě opodstatněných důvodů veřejné bezpečnosti. Výklad tohoto ustanovení obsahuje bod 11 preambule nařízení č. 267/2010. Mezi důvody veřejné bezpečnosti patří například informace související s bezpečnostními systémy jaderných elektráren nebo nedostatky systémů pro předcházení povodním. 2. Společné krytí určitých druhů rizik Výjimka se v případě společného krytí určitých druhů rizik nevztahuje na dohody uzavřené mezi dvěma či více podniky v odvětví pojišťovnictví, pokud jde o vytváření a fungování skupin pojišťoven nebo pojišťoven a zajišťoven pro společné krytí specifických kategorií rizik ve formě soupojištění a souzajištění (viz článek 5 nařízení č. 267/2010 Úřední věstník EU). Porovnáme-li nařízení č. 358/2003 s novým nařízením č. 267/2010, lze upozornit na následující změny: Předně v nařízení č. 267/2010 je upravena definice soupojišťovacích skupin (viz článek 1 bod 4). Proti předchozímu nařízení, které Ptáme se odborníků: Jaké dopady bude mít na vaši činnost nová pojišťovací bloková výjimka? Česká kancelář pojistitelů JUDr. Ing. Jakub Hradec, výkonný ředitel Jsme rádi, že se podařilo přesvědčit Evropskou komisi, že společné statistiky, kalkulace a studie mají v pojišťovnictví své opodstatnění. Pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má tato možnost naprosto zásadní význam, protože umožňuje pojišťovnám objektivizovat jejich vlastní postup při stanovení výše pojistného. To pak napomáhá minimalizaci rizika bankrotu pojišťovny, což je zejména pro trh povinného ručení naprosto zásadní. Určité změny v nové blokové výjimce v souvislosti se společnými kalkulacemi existují a ČKP se zatím zabývá jejich detailní analýzou. Kancelář Českého jaderného pojišťovacího poolu JUDr. Petr Záruba, ředitel Osobně jsem přesvědčen, že dopady budou spíše pozitivní. Znění blokové výjimky z roku 2003 vzniklo v době, kdy Česká republika ještě nebyla členem EU, a proto některé definice předpokládalo jejich zřízení pojišťovnami, se uvádí, že mohou být zřízeny pojišťovnami přímo, nebo prostřednictvím makléřů či zplnomocněných zástupců. Za pozitivní krok lze pokládat, že do těchto skupin nejsou zahrnuty soupojišťovací dohody ad hoc na trhu s upisováním. Tím je jednoznačně právně zavedeno potřebné odlišení mezi pojišťovacím poolem a jednorázovou smlouvou o soupojištění. Obdobné změny byly provedeny i v definici souzajišťovacích skupin. Do nového nařízení byla převzata z nařízení č. 358/2003 tato definice nových rizik: Novými riziky se rozumí rizika, jež dříve neexistovala a jejichž pojistné krytí vyžaduje vývoj zcela nového pojistného produktu, který není ani rozšířením, vylepšením či nahrazením stávajícího pojistného produktu. Byla však doplněna následovně: novými riziky se rozumí ve výjimečných případech rizika, a pravidla nemohla přesně odpovídat naší činnosti v praxi. Vycházeli jsme z praktického uplatňování výjimky v tzv. starých členských státech a snažili se důsledně pracovat tak, abychom se případně nemohli dostat do rozporu s původní blokovou výjimkou. Osobně jsem se zúčastnil diskuse a příprav nového znění výjimky, platného od 1. dubna 2010, a jsem rád, že došlo k přijetí některých upřesňujících ustanovení, což praktickou aplikaci výjimky usnadňuje. V současné době navíc převažuje v EU názor, že činnost jaderných pojišťovacích a zajišťovacích poolů je natolik specifická (a prospěšná), že obstojí i bez zvláštní výjimky. Prodloužení existence blokové výjimky, i když trochu modifikované, chápu jako snahu o posílení právní jistoty dotčených pojišťoven a zajišťoven, což je mimořádně důležité. Na druhé straně je však škoda, že se přes veškerou snahu nepodařilo do výjimky prosadit jednoznačnější definici relevantního trhu. Český jaderný pojišťovací pool, který letos oslaví již 15 let existence, přijetí nové pojišťovací blokové výjimky vítá. u kterých bylo na základě objektivní analýzy zjištěno, že se jejich charakter změnil natolik výrazně, že není možné vědět dopředu, jaký upisovací objem je nezbytný ke krytí tohoto rizika. Nové je ustanovení článku 6 odst. 3 nařízení č. 267/2010 s tím, že při výpočtu podílu zúčastněného podniku na relevantním trhu se vezme v úvahu: a) podíl zúčastněného podniku na trhu v rámci dotyčné skupiny, b) podíl zúčastněného podniku v rámci jiné skupiny na stejném relevantním trhu jako v případě dotyčné skupiny, jejímž členem je zúčastněný podnik, c) podíl zúčastněného podniku na stejném relevantním trhu jako v případě dotyčné skupiny mimo jakoukoli skupinu. Podle článku 6 odst. 1 nařízení č. 267/2010 se výjimka ze zákazu dohod pro soupojišťo- Legislativa a právo Pojistný obzor 2/

12 Legislativa a právo vací či souzajišťovací skupiny, které jsou vytvořeny výhradně za účelem krytí nových rizik, použije v období tří let ode dne prvního zřízení skupiny bez ohledu na podíl skupiny na trhu. Rozdíl je v tom, že obdobná výjimka v předchozím nařízení (článek 7 odst. 1) se vztahovala na skupiny vytvořené po dni vstupu nařízení č. 358/2003 v platnost, kdežto v novém nařízení jde již o první zřízení skupiny. Nezměnily se limity pro udělení výjimky, tj. společný podíl zúčastněných podniků na trhu nesmí překročit 20 % relevantního trhu v případě soupojišťovacích skupin a 25 % relevantního trhu v případě souzajišťovacích skupin. Změnily se však doplňkové limity v článku 6 odst Jde například podle odst. 5 o to, že pokud podíl na trhu původně nepřesahuje 20 %, ale pak následně vzroste nad tuto úroveň, aniž by překročil 25 %, výjimka se použije i nadále po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let následujících po roce, v němž byla poprvé překročena 20% prahová hodnota. V nařízení č. 358/2003 činil tento doplňkový limit 22 %. K této právní komparaci zbývá dodat, že nařízení č. 267/2010 obsahuje následující úpravu přechodného období: Zákaz, uvedený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy, se v období od 1. dubna 2010 do 30. září 2010 nevztahuje na dohody již platné ke dni 31. března 2010 a na dohody, které nesplňují podmínky pro výjimku podle tohoto nařízení, ale splňují podmínky pro výjimku podle nařízení (ES) č. 358/2003. Z nových právních předpisů MGR. EVA KOZOJEDOVÁ PŘEDSEDKYNĚ ČESKÉ SEKCE MEZINÁRODNÍHO SDRUŽENÍ PRO POJISTNÉ PRÁVO (AIDA) Foto: archiv autorky Mgr. Eva Kozojedová 1. Nařízení vlády č. 33/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. Nařízení vlády mění princip výpočtu úroku z prodlení. Oproti stávající právní úpravě se již nepřepočítává výše úroku z prodlení každé kalendářní pololetí, v němž prodlení trvá, ale stanoví se jen jednou na počátku prodlení. Sazba úroku z prodlení tak bude po celou dobu prodlení dlužníka jednotná. Výše úroku z prodlení nově odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Účinnost Vyhláška č. 38/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost Nález Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2010 ve věci návrhu na zrušení 76g a 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Ustanovení 220 odst. 3 o. s. ř. se ruší dnem Vyhláška č. 62/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Účinnost Vyhláška č. 64/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost Vyhláška č. 74/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Seznamy škol, školicích zařízení a specializovaných profesních institucí poskytujících vzdělávací programy nebudou v návaznosti na změnu zákona č. 38/2004 Sb. nadále stanoveny vyhláškou, nýbrž seznamem uveřejňovaným Českou národní bankou na jejích internetových stránkách. Kromě institucí uvedených v seznamu jsou oprávněny poskytovat vzdělávací programy také pojišťovny s povolením k provozování této činnosti jako činnosti související s povolenou pojišťovací činností. Účinnost Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Účinnost Zákon č. 100/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Účinnost Zákon č. 101/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost Zákon č. 120/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost Pojistný obzor 2/2010 Legislativa a právo

13 Ekonomické informace Solvency II: zničí pojišťovnictví nepřiměřené požadavky? ING. JOSEF KELLER Mgr. LuciE Kvardová PRACOVNÍ SKUPINA SOLVENCY II ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Nepřiměřeně opatrná doporučení CEIOPSu ohrožují zásady proklamované rámcovou směrnicí Solvency II. Rámcová směrnice Solvency II kromě sjednocení a odpovídající aktualizace dříve vydaných směrnic upravujících pojišťovnictví přišla s novým konceptem zajištění solventnosti pojišťoven tzv. Solvency II (SII). Jedním ze základních kamenů nového přístupu je proklamovaná zásada doplnění kapitálových požadavků kvalitativním dohledem v oblastech, jako jsou řídicí a kontrolní systém a organizační struktura. Prováděcí opatření, jež navrhuje CEIOPS (Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním), však mohou vést zpět k zastaralému a zjednodušujícímu přístupu dalšího zvyšování obezřetnosti při stanovení finančních požadavků. Co mohou způsobit požadavky CEIOPSu? Navržená opatření CEIOPSu, která vedou ke zpřísnění kalibrace kapitálového požadavku, a uznatelnost jednotlivých položek kapitálu, zejména pak případných přebytků v technických rezervách, by pro sektor českého pojišťovnictví znamenaly dodatečnou kapitálovou potřebu ve výši cca miliard korun. Daná suma představuje zisk celého sektoru za 5 let v předkrizových dobách. Tato i další zatížení pojišťoven budou v případě jejich přijetí buď přenesena na pojistníky, nebo povedou k odchodům některých významných společností z našeho trhu. I na evropské úrovni se začíná nahlas mluvit o odchodech některých pojišťoven mimo hranice EU. Proč zpřísnění kalibrace? Jako důvod se všeobecně používá finanční krize, což ovšem nemá, zejména v případě pojistných rizik, vůbec žádné opodstatnění. CEIOPS ve svých materiálech uvádí rozsáhlé popisy kalibračních metod a jejich výsledků. Ty však podle našich pojišťoven zpravidla neobsahují vysvětlení důvodů, které vedly k nárůstu požadavků na solventnost a jsou spíše záminkou k takovémuto kroku. Evropská federace CEA se ohrazuje Konkrétní rizika a očekávané reakce evropských pojišťoven na tato opatření mapuje materiál Why excessive capital requirements damage the insurer, the industry and the economy, publikovaný 10. března 2010 Evropskou pojišťovací a zajišťovací federací (CEA). Mezi očekávanými dopady text zmiňuje především nutnost vnitřní optimalizace pojišťoven ve smyslu dalšího snižování nákladů na držení nadbytečného kapitálu. Toho lze dosáhnout například využitím interních modelů. CEA dále předpokládá, že bude docházet ke značným převodům dodatečných kapitálových požadavků, tj. nepřiměřeně vysokých kapitálových požadavků na nové vlastníky rizik prostřednictvím využití regulatorní arbitráže, zejména prostřednictvím finančního zajištění, sekuritizací, prodeje části portfolií apod. Takovéto zbavování se rizika může vést k nižší tržní transparentnosti, než je u pojišťoven přirozené, a současně k držení stále menšího rizika. QIS 5 plán rozhodujících událostí Návrh specifikace ze strany CEIOPSu Konec konzultační fáze Konečná specifikace Komise Zahájení QIS 5 Termín odevzdání výsledků na sólo úrovni Termín odevzdání výsledků na skupinové úrovni Výsledky QIS 5 Setkání zainteresovaných a zúčastněných stran Veřejné slyšení Konzultační fáze QIS dubna konec května 2010 června 2010 srpen října listopadu 2010 duben dubna května 2010 Zdroj: Swiss Re Ekonomické informace Pojistný obzor 2/

14 Ekonomické informace Evropská komise uznává a podporuje obavy pojišťovacího odvětví, přesto nevidí důvod, proč by se měla optimální úrovní kapitalizace pojišťoven zabývat. Evropská komise (EK) samozřejmě vývoj pozorně sleduje. K posouzení postupu při přípravě prováděcích opatření zorganizovala mj. začátkem května 2010 veřejné slyšení zaměřené na základní otázky provádění opatření úrovně 2, pátou kvantitativní dopadovou studii (QIS5), oceňování, Pilíř II a Pilíř III a ekvivalenci (rovnocennost orgánu dohledu ze třetí země). Komisař generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby Michel Barnier zejména uznal, že krize sice nevzešla z pojišťovacího sektoru, přesto je ale nutné stanovit pravidla, která pojišťovací sektor ještě více upevní a zvýší jeho konkurenceschopnost. S ohledem na situaci evropských pojišťoven před zavedením Solvency II navrhl změnit den účinnosti směrnice z 31. října 2012 na 31. prosince 2012, aby byl tento termín v souladu s datem účetní závěrky většiny pojišťoven. Barnier dále ujistil, že veškeré argumenty pojišťovnického sektoru jsou brány v úvahu, současně ale vyzval k trpělivosti a vyčkání výsledků studie QIS5 pro provedení konečných úprav. Komisař také vyjádřil přesvědčení Komise, že prováděcí opatření ke zvýšení kapitálu pojišťoven nepovedou. Důležitý je také tlak na diverzifikaci rizik, na nějž mohou pojišťovny odpovědět rozšiřováním aktivit do nových odvětví, ale především přizpůsobením skupinové struktury, tzn. převodem místních dceřiných společností na pobočky. Tím dojde ke snižování kapacit či již zmiňovaným odchodům z trhu. Dojde k navýšení cen produktů? Jedním z hlavních rizik pro spotřebitele/klienty je očekávané zvýšení cen produktů, hlavně u produktů s vysokou kapitálovou náročností, jako jsou pojištění odpovědnosti a anuity. Například ceny životních pojistek by mohly teoreticky vzrůst až o 30 % za současného propadu jejich výnosu a ceny neživotního pojištění až o 20 %. S tímto faktem dále souvisí úprava (zejména omezování) charakteristik produktů, ze kterých budou pojišťovny vylučovat kapitálově náročné prvky. Jedná se zejména o omezení garancí, zvýšení spoluúčastí, snížení limitů atd. Za takovéhoto předpokladu může docházet i ke snižování pojistného krytí. Všechna výše uvedená rizika a očekávané reakce by znamenaly značný majetkový transfer mimo evropský pojišťovací trh směrem ke kapitálovým trhům (zajišťování, investiční sekuritizaci apod.) a zároveň zisk podstatné konkurenční výhody pro hráče mimo EU. Co tomu říká Evropa? Obavy v rukou Komise V květnu dále obdržela CEA od předsedy Evropské komise José Barrosa vyjádření k obavám z nadměrných kapitálových požadavků. EK sice nevidí důvod, proč by se měla zabývat optimální úrovní kapitalizace pojišťoven, neboť toto je již dostatečně definováno v rámcové směrnici. Přesto pokud jde o zvýšené kapitálové požadavky, Komise souhlasí s názorem CEA, že pouhé soustředění na kapitálové požadavky nezabrání insolvenci pojišťoven. Ovšem vzhledem k tomu, že výsledky předchozí studie QIS4 na zvýšení kapitálových požadavků nepoukázaly, bude třeba zčásti revidovat kalibraci, ale pouze na základě průkazných empirických dat. Co bude dále? Výše uvedené aktuální skutečnosti dávají přece jen trochu optimismu, pokud jde o konečný obraz Solvency II. Současně zvýrazňují význam účasti pojišťoven na kvantitativních studiích. Zde je třeba připomenout náznaky, že QISem 5 celá kauza končit nemusí Jak Solvency II ovlivní daňové řízení pojišťoven ing. JANA ANTOŠOVÁ DAŇOVÝ MANAŽER DELOITTE ADVISORY S.R.O. Požadavky evropské směrnice Solvency II komplexně zasahují do všech firemních procesů včetně opomíjeného řízení daní. Na co by se tedy pojišťovny měly připravit? Doposud se daňová problematika v kontextu Solvency II (SII) v naší zemi pohybuje spíše na okraji zájmu. Danou skutečnost způsobuje hned několik faktorů. Za prvé se odborníci na tuto oblast daňovou problematikou z povahy své funkce obvykle nezabývají. Naopak, daňoví specialisté nemívají detailní znalosti o požadavcích Solvency II, a nedokážou tak vyhodnotit dopady této směrnice na daně a daňové řízení pojišťovny. Za druhé daně nejsou, a ani nemohou být, při implementaci kapitálového modelu pojišťovny v souladu s požadavky Solvency II prioritou. Je však třeba si uvědomit, že i daně patří mezi významné zdroje rizik, kterým pojišťovny musejí čelit a jejichž dopady se opatření Solvency II snaží minimalizovat. Proto je užitečné daňové oblasti v kontextu Solvency II zmapovat dříve, než případná daňová rizika vykrystalizují a než daně přinesou neplánované a neočekávané dodatečné náklady. Text na následujících řádcích proto shrnuje hlavní dopady Solvency II na oblast daní. 14 Pojistný obzor 2/2010 Ekonomické informace

15 Foto: archiv autorky Ing. Jana Antošová Skupinová struktura V evropském kontextu lze v návaznosti na implementaci požadavků Solvency II zaznamenat významné změny v nadnárodní skupinové struktuře pojišťoven. Pojišťovny, které doposud operovaly na jednotlivých evropských trzích prostřednictvím samostatných společností právnických osob, přecházejí nebo zvažují přechod na pobočkové uspořádání. Tedy na uspořádání, kdy je v jedné zemi umístěna centrála pojišťovny a v ostatních zemích pojišťovna operuje prostřednictvím poboček neboli organizačních složek na základě jednotné evropské licence. Jaké výhody takové uspořádání pojišťovně přináší? Jde zejména o zjednodušení vztahů s regulátorem, protože díky tomuto uspořádání bude pojišťovací skupina ve vztahu pouze s regulačním úřadem v zemi, kde má umístěnu svoji centrálu. Obdobně bude podle náročných požadavků Solvency II implementován a spravován pouze jeden kapitálový model (tj. pro interní i standardní model), což nepochybně vyústí v nemalé úspory z rozsahu i v efektivnější využití disponibilního kapitálu ve skupině. Změna skupinové struktury však s sebou nese i významné daňové dopady a potenciální daňové neefektivnosti, a to jak na úrovni řízení skupiny pojišťovny, tak pro pobočky pojišťovny v jednotlivých zemích. Zásadními oblastmi pro daňovou optimalizaci při restrukturalizaci nadnárodní skupiny pojišťoven jsou zejména: vhodný, pokud možno daňově neutrální, proces restrukturalizace, výběr vhodného umístění centrály s ohledem na výši daňového zatížení v zemi, kde se pojišťovna posléze stane daňovým rezidentem a kde tedy bude zdaňovat své celosvětové příjmy, metody zohlednění daní zaplacených v zemích umístění poboček na daňovou povinnost v zemi umístění centrály v souladu s lokálními daňovými legislativami a smlouvami o zamezení dvojího zdanění, správné nastavení alokace zdanitelných zisků jednotlivým pobočkám, daňové dopady restrukturalizací vyvolaných změn ve výši pojistně-technických rezerv, přenos a využitelnost případných daňových ztrát skupinou, daň z přidané hodnoty, která z důvodu nemožnosti uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu pro pojišťovny představuje reálný náklad, srážkové daně z úroků, licenčních poplatků a dalších plateb do zahraničí apod. Je dále vhodné zdůraznit, že případná restrukturalizace a vyhodnocení jejích daňových aspektů by neměly být zodpovědností pouze nejvyššího vedení skupiny. Dochází-li k transformaci pojišťovny na organizační složku zahraničního zřizovatele v důsledku nadnárodní restrukturalizace, je i pro lokální vedení žádoucí včas identifikovat a vyřešit dopady restrukturalizace na zdanění v České republice. Na základě výše uvedeného lze shrnout, že účast zkušených daňových odborníků je již ve fázi přípravy změn skupinové struktury a po celou dobu běhu takového projektu neodmyslitelná a zcela nezbytná. Odčitatelná položka na výzkum a vývoj Řada evropských zemí, jako například Velká Británie, Rakousko, Maďarsko a také Česká republika, implementovala daňové zvýhodnění pro společnosti, které investují v oblasti výzkumu a vývoje. Návrh a vytvoření kapitálového modelu podle Solvency II, zejména pak využití informačních technologií pro jeho podporu, je jednou z mnoha oblastí, v níž lze prvek výzkumu a vývoje často identifikovat. Forma daňového zvýhodnění výzkumu a vývoje se v jednotlivých zemích liší, nicméně samotné vymezení aktivit, které lze za výzkum a vývoj považovat, bývá obdobné. V České republice daňové předpisy umožňují odečíst prostřednictvím odčitatelné položky od daňového základu interní náklady na výzkum a vývoj. Prakticky tak dochází k odečtení nákladů na výzkum a vývoj od daňového základu dvakrát jednou ve formě daňově uznatelných nákladů a podruhé formou této odčitatelné položky. Na českém trhu již existují pozitivní praktické zkušenosti s uplatňováním odčitatelné položky na výzkum a vývoj v oblasti vývoje softwaru finančními institucemi. Za klíčové oblasti při uplatnění odčitatelné položky lze považovat: správnou identifikaci prvku výzkumu a vývoje v rámci projektu Solvency II, vyčíslení souvisejících nákladů vynaložených na výzkum a vývoj, vytvoření předepsané dokumentace dokládající oprávněnost nároku na odčitatelnou položku. Jak je uvedeno výše, české daňové předpisy umožňují uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj pouze u interních nákladů. Obecně tedy nelze tuto položku uplatnit z titulu přijatých služeb od externích dodavatelů. V praxi tedy budou nejvýznamnější nákladovou položkou, která může být uplatněna, osobní náklady na softwarové vývojáře a zaměstnance pojišťovny zahrnující mzdy a pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. V situaci, kdy se na softwarovém vývoji významně podílí externí dodavatel, je pak možné zvážit uplatnění odčitatelné položky tímto dodavatelem a přenesení vzniklé daňové úspory na pojišťovnu prostřednictvím snížení ceny za nakoupené služby. Využití nároku na odčitatelnou položku může přispět k úspoře reálných hotovostních nákladů na implementaci požadavků směrnice Solvency II, která bude u vysokých, a již tak napjatých rozpočtů pojišťoven jistě žádoucí. Daňový management Klíčovým požadavkem Solvency II je, aby se nový přístup k řízení rizik a kapitálu stal nedílnou součástí každodenního fungování a operativního řízení pojišťoven. Ke splnění tohoto požadavku by pak měla svým dílem přispět každá divize nebo oddělení pojišťovny včetně řízení daní. S ohledem na výše uvedená fakta lze daňovým specialistům doporučit, aby se při své práci soustředili na činnosti s přidanou hodnotou například zejména na daňové plánování. Daňové plánování je proces, kdy ve vazbě na firemní plánování daňový specialista neprodleně a včas prostřednictvím daňového plánu identifikuje oblasti vzniku potenciálních daňových rizik a příležitostí pro daňovou optimalizaci. Díky daňovému plánování je možné včas řídit daňová rizika a implementovat případná opatření pro daňovou optimalizaci, a tím maximalizovat daňové úspory. Daňové plánování také umožňuje efektivně spravovat hotovostní toky vyvolané daňovými požadavky. Ekonomické informace Pojistný obzor 2/

16 Ekonomické informace Aby byl získán časový prostor pro daňové plánování, je nutné minimalizovat čas strávený daňovými specialisty při rutinních, pravidelných činnostech, jako jsou zejména stále se opakující výpočty odhadů daňových povinností, ruční přenos vstupních dat pro daňové výpočty apod. Dobrou zprávou je, že právě rutinní a opakující se činnosti lze obvykle poměrně snadno automatizovat, a tím uvolnit kapacity daňových odborníků pro oblast daňového plánování. Vhodná automatizace daňových výpočtů pak má další pozitivní přínosy: rychlý přístup k informacím o výši daňových povinností a závazků, možnost zohlednění daňových dopadů různých obchodních scénářů v reálném čase v obchodních modelech pojišťovny, snížení rizika manuální chyby. V konečném důsledku tak automatizace vedle daňového plánování přispívá ke snížení daňových rizik pojišťovny. Lze tedy předvídat, že v důsledku požadavků Solvency II bude i daňové oddělení v budoucnu vystaveno zvýšeným nárokům na svoji činnost, a to jak v oblasti řízení daňových rizik, tak v rámci efektivity interních procesů. Další oblasti Kromě výše nastíněných hlavních daňových oblastí, kde lze očekávat bezprostřední vliv regulatorních požadavků Solvency II, existuje celá řada dalších oblastí potenciálních daňových dopadů. Mezi daňové oblasti, jež změní směrnice SII, patří mj. skupinová struktura pojišťoven, daňové zvýhodnění výzkumu a vývoje či rostoucí nároky na daňový management. Jmenujme alespoň některé z nich: Jedním z dalších požadavků Solvency II je vytvoření vazby mezi odměňováním zaměstnanců a výsledky řízení rizik. Je proto vhodné zvážit daňové dopady a možnosti daňové optimalizace při přípravě případných změn v systému odměňování pracovníků pojišťoven. Doposud není známo, jak a zda vůbec budou daňové závazky oceněny v rozvaze sestavené podle regulatorních požadavků a jak budou daně zohledněny přímo v kapitálovém modelu Solvency II. Úpravu těchto požadavků úřad CEOIPS (Committee of European Insurance and Occupational Pensions Supervisors), který se zabývá přípravou detailních pravidel implementace Solvency II v návaznosti na platnou směrnici EU, zatím z důvodu menšího významu daní detailně neřešil. Tato problematika tak zatím není jednoznačně uzavřena. Úpravy požadavků na finanční výkaznictví V současné době, vedle implementace požadavků směrnice Solvency II, probíhají také úpravy požadavků na finanční výkaznictví podle IFRS (International Financial Reporting Standards). Jednou z oblastí, která dozná pravděpodobně významných změn, bude také vykazování daní (v současnosti platný IAS 12). V oblasti požadavků na vykazování daní se očekává výrazná harmonizace IFRS se současnými pravidly amerických U. S. GAAP, která upravují zejména předpisy FAS 109 a FIN 48. Je obecně známo, že účetní standardy U. S. GAAP mají důkladně propracované a vysoké nároky na vykazování a oceňování daňových rizik. Případné změny účetních standardů IFRS tak budou spolu se Solvency II dalším z faktorů, který může přispět k posunu ve způsobu řízení a vnímání firemních daní v pojišťovnách. Dojde ke změnám v legislativě? V neposlední řadě je dále možné, že zvýšené regulatorní nároky Solvency II po své implementaci do lokálních zákonů vyvolají související změny v daňové legislativě. Tyto změny lze v tuto chvíli jen stěží předvídat. Proto je nutné aktuální vývoj lokálních daňových předpisů a jejich dopad na pojišťovny průběžně monitorovat a vyhodnocovat, aby se předešlo možným překvapením. Soukromé životní pojištění v období změn MGR. ING. ONDŘEJ MARTINEK PŘEDSEDA PRACOVNÍ SKUPINY STATISTIKY ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Česká asociace pojišťoven shromáždila výsledky členů v oblasti soukromého životního pojištění za rok Ohlédněme se tedy za vývojem posledních dvou let. Při posledním bilancování výsledků soukromého životního pojištění (SŽP) po skončení roku 2007 jsme uzavírali jednu etapu vývoje SŽP a stáli jsme na prahu další. Kladli jsme si tehdy otázku, zda bude SŽP nějak negativně ovlivněno zavedením jednotné sazby daně a zrušením společného zdanění manželů. Dále před námi vyvstávala otázka, jak SŽP ovlivní sloučení daňových limitů pro příspěvky zaměstnavatelů na SŽP a penzijní připojištění se státním příspěvkem (PPSP). V roce 2009 pak legislativní opatření přidala ještě jeden otazník. A sice, zda bude mít na SŽP pozitivní vliv vyloučení zaměstnavatelů z volby penzijního fondu, do kterého bude svým zaměstnancům příspěvky na PPSP zasílat. 16 Pojistný obzor 2/2010 Ekonomické informace

17 Aktuální postavení SŽP a PPSP Z pravidelných Přehledů o soukromém životním pojištění České asociace pojišťoven (ČAP) a Základních ukazatelů vývoje penzijního připojištění v České republice, které na svých webových stránkách zveřejňuje Ministerstvo financí (MFČR), si můžeme udělat rámcový obrázek o vývoji v uplynulém období a současné pozici jednotlivých systémů státem podporovaného vytváření finančních rezerv pro důchodový věk. V systému PPSP se už od roku 2008 účastní více než 4 miliony pojistníků a jejich počet stále roste, i když s klesající dynamikou. Naproti tomu počet pojistných smluv SŽP zatím nedosáhl ani 3,5 mil. ks a v roce 2009 dokonce o 1,22 % klesl. Podobný obrázek vidíme i v počtech nových smluv. PPSP sice vykazuje meziroční pokles o 11,1 %, stále však uzavírá více než 0,5 mil. nových smluv ročně. SŽP v roce 2009 vykázalo meziroční pokles pouze 1,69 %, uzavírá však cca 470 tis. nových smluv ročně. Když ještě vezmeme v úvahu, že v systému SŽP není striktní požadavek, aby jeden pojistník měl pouze jednu smlouvu, musíme konstatovat, že v počtu účastníků systému je PPSP úspěšnější a v uplynulém období si vedlo lépe. Monetární kritéria Příznivější pohled nabízí peněžní ukazatele. Příspěvky účastníků PPSP vzrostly mezi lety 2007 a 2009 z více než 20 na téměř 23 mld. Kč za rok. Předpis pojistného na smlouvách SŽP ve stejném období se zvýšil z více než 28 na více než 31 mld. Kč. I když připustíme, že ne všechno pojistné je odložená spotřeba na důchodový věk, a podíváme se na výši pojistného uvedenou na potvrzeních pro daň z příjmů fyzických osob, nemusí nás dobrá nálada opouštět. Z více než 22 mld. Kč se dostáváme na téměř 27 mld. Kč pojistného za rok. V objemu prostředků přitékajících během roku do systému od klientů je tedy SŽP úspěšnější. Meziroční vývoj vychází pozitivně ve všech třech uvedených ukazatelích mezi roky 2009 a 2007 vzrostlo pojistné na daňových potvrzeních o téměř 20 %, příspěvky účastníků PPSP se zvýšily o téměř 14 % a pojistné na smlouvách SŽP o téměř 11 %. Ekonomický propad ovlivnil výsledky Lze z výše uvedeného učinit nějaké závěry? Zatím nikoliv, chybí nám totiž důležité informace, například kolik prostředků ze systémů ročně odchází nebo přehled o celkových prostředcích kumulovaných v jednotlivých systémech. Vývojojvé tendence se však můžeme pokusit zhodnotit. Systém PPSP má větší počet účastníků, ale menší objem příspěvků, než je počet pojistných smluv a objem pojistného v systému SŽP. Jak si ještě ukážeme dále, systém PPSP je atraktivnější pro ty, kteří se rozhodnou spořit méně a jejichž hlavní motivaci tvoří státní příspěvek. Z nárůstu počtu vydaných daňových potvrzení a potvrzeného pojistného v roce 2008 nelze v žádném případě vyvozovat negativní dopady legislativních změn, spíše naopak. Ze snížení dynamiky těchto ukazatelů v roce 2009 bychom pak spíše než legislativu měli vinit probíhající ekonomickou krizi. Účinnost fiskálních pobídek Úspěšně lze hodnotit vývoj SŽP v oblasti využívání maximální výše státní podpory. Protože Průměrné měsíční pojistné SŽP mezi roky vzrostlo o 5 %, průměrné pojistné potvrzené pro daň z příjmů pak o 7 %. stát nepodporuje SŽP žádným přímým příspěvkem, je zajímavé pouze pro ty, kdo mají pozitivní daňový základ, z něhož mohou uplatnit daňový odpočet. Daňově optimální průměrné měsíční pojistné činí Kč. Ze skutečného průměrného měsíčního pojistného vidíme, že klienti SŽP využívají státní podporu z více než 70 % (v r přes 72 % a v r necelých 76 %). Zohledníme-li opět, že pouze část pojistného splňuje státem stanovené podmínky, a porovnáme-li s daňovým optimem pouze průměrnou měsíční částku pojistného uvedeného na daňových potvrzeních, dostaneme se zhruba o 10 procentních bodů níže (2007 přes 61 % a 2009 přes 65 %). Penzijní připojištění a státní podpora U PPSP můžeme také stanovit dva poměry, ale důvody jsou odlišné. Hranice daňově optimálního průměrného měsíčního příspěvku se posunula na Kč. Skutečné průměrné měsíční příspěvky využívají daňové optimum na necelých 30 % (2007: 29,98 % a 2009: 29,59 %). Nad rámec daňových odpočtů, které opět mohou využít pouze účastníci s pozitivním daňovým základem, má PPSP ještě přímou finanční podporu ve formě státního příspěvku, na který dosáhnou i účastníci bez použitelného daňového základu. Optimální výše příspěvku účastníka pro maximalizaci státního příspěvku činí 500 Kč měsíčně. Za tento měsíční příspěvek získá účastník státní podporu 150 Kč měsíčně (od roku 2000, do roku 1999 od třetího roku trvání smlouvy 120 Kč měsíčně). Z údajů MFČR nelze přímo vyčíst, v jakém poměru jsou smlouvy s jednotlivými maximálními llustrační foto: ČAP Ekonomické informace Pojistný obzor 2/

18 Ekonomické informace měsíčními částkami státní podpory, ale z vývoje celkového počtu účastníků a ročních produkcí nových smluv můžeme odhadovat, že převážná většina smluv spadá do legislativního režimu platného od roku Za tohoto předpokladu a za zjednodušujícího předpokladu, že průměrné měsíční příspěvky účastníků jsou v zásadě do jednotlivých pásem státní podpory rozděleny rovnoměrně, potom z porovnání teoretického průměrného měsíčního příspěvku účastníka započteného na státní podporu a dostupného maxima ve výši 500 Kč vyplývá, že účastníci využívají státní podporu na 50 % (2007: přes 49 % a 2009: přes 50 %) a že z první pětistovky hradí zhruba 250 Kč (2007: přes 246 Kč a 2009: necelých 251 Kč). Na využití další tisícovky daňových výhod tak zbývá přibližně 200 Kč (2007: necelých 204 Kč a 2009: přes 193 Kč), což je využití na zhruba 20 % (2007: přes 20 % a 2009: přes 19 %). ŠŽP vs. PPSP z hlediska daňových odpočtů Využití státní podpory formou daňových odpočtů v systému SŽP (okolo 60 %) je zhruba třikrát vyšší než v systému PPSP (okolo 20 %). Má-li tedy občan kladný daňový základ, investuje svoje prostředky spíše do SŽP, jak lze dopočítat i z celkových objemů investovaných prostředků (2009: SŽP cca 27 a PPSP 10 mld. Kč). Zda je to díky legislativní úpravě mimořádných výběrů bez ukončení pojistné smlouvy, nebo vyšší motivací prodejců SŽP, nelze ze statistických údajů určit. Chce-li občan spořit do výše 500 Kč měsíčně nebo nemá-li kladný daňový základ, je pro něho výhodnější vstoupit do systému PPSP. Pokud totiž dostane státní příspěvek 105 Kč ke svému příspěvku 251 Kč, chápe to jako dosažené zhodnocení téměř 42 %. Z celkových objemů investovaných prostředků lze dopočítat, že v roce 2009 bylo takto zhodnoceno cca 13 mld. Kč. Z vývoje mezi roky 2007 a 2009 vidíme, že průměrné pojistné na SŽP uvedené na daňových potvrzeních za sledované období vzrostlo o 6,57 %, teoretický průměrný příspěvek na PPSP pro státní podporu vzrostl o 1,8 % a teoretický průměrný příspěvek pro daňové odpočty klesl o 5,01 %. Takto shrnuté údaje říkají, že uplynulé dva roky lze z pohledu SŽP hodnotit jako úspěšné. Atraktivita zaměstnaneckých výhod Další motivací vstupu do systémů PPSP a SŽP je možnost příspěvků zaměstnavatele. Za tuto oblast MFČR neuvádí hodnotové ukazatele, ale pouze počet smluv PPSP s vedenými příspěvky zaměstnavatele. Můžeme tedy provést porovnání pouze s počtem smluv na SŽP s příspěvkem zaměstnavatele. Porovnání je to ale neradostné. V systému SŽP má totiž příspěvek zaměstnavatele zhruba třetina smluv v porovnání se systémem PPSP a tendence za roky byla klesající, neboť smlouvy PPSP s příspěvkem zaměstnavatele narůstaly rychleji než smlouvy SŽP. Tento vývoj by hovořil pro negativní dopad sloučení daňových limitů pro příspěvky zaměstnavatelů na SŽP. Na posuzování legislativní změny provedené v roce 2009 je ještě brzy, protože nová pravidla vstoupila v platnost až 1. srpna Naopak, bližší pohled na hodnotové ukazatele SŽP tak pesimistický není. Pojistné placené zaměstnavateli mezi roky 2007 a 2009 vzrostlo o 16 % a snížení dynamiky v roce 2009 mnohem pravděpodobněji souvisí s ekonomickou krizí než s konkurencí PPSP a SŽP. Z údajů dále vidíme, že omezování příspěvků se odehrávalo zejména v podnicích, které plně nevyužívaly ani původní limit 8 tis. Kč/rok. V opačném případě firmy poklesy nevykazují. Zajímavou dynamiku růstu, i v podmínkách ekonomické krize, naopak zaznamenala kategorie podniků plně využívajících nového limitu 24 tis. Kč/rok. Ohlédnutí za vývojem pojistného trhu v 1. čtvrtletí 2010 Díky zveřejněným statistikám za 1. čtvrtletí 2010 se můžeme též v krátkosti podívat, co zajímavého se na trhu událo v poslední době. Pojistné za trh celkem vzrostlo o 4,3 %, což nevyvolává očekávání ničeho zvláštního. Zato složky růstu už zajímavé jsou životní pojištění zaznamenalo 17,5% růst na rozdíl od neživotního pojištění s 3,8% poklesem. V rámci životního pojištění dosáhlo výrazných hodnot samostatně jednorázově placené pojistné (+68,4 %) a v neživotním pojištění motorová pojištění -8,7 %. S hodnocením vývoje bude vhodné ještě alespoň jedno čtvrtletí počkat, ovšem je možné, že za oběma případy stojí ekonomická krize. U životního pojištění se na trhu objevily prostředky, které krize vyhnala z jiných instrumentů pro ukládání úspor, a v případě neživotního pojištění bylo možná předčasné hovořit stylem, že krizi jsme už přestáli. Zpoždění dopadu krize na trh neživotního pojištění bude možná delší, než jsme původně předpokládali. Zejména v segmentu motorových pojištění letos pocítíme loňské propady na trhu s motorovými vozidly. Vývoj SŽP a PPSP v letech 2007 až 2009 (Příspěvky/Pojistné v mil. Kč; měsíční průměr v Kč) Penzijní připojištění se státním příspěvkem Soukromé životní pojištění Počet (ks) Přírůstek (%) 9,5 6,9 4,5 7,17 2,82-1,22 Nové smlouvy (ks) Meziroční změna (%) 5,0 0,7-11,1 20,64 1,62-1,69 S příspěvkem zaměstnavatele (ks) Přírůstek (%) 9,8 8,2 3,2 11,12 3,16-1,68 Příspěvky/pojistné Meziroční změna (%) 14,8 8,3 4,9 16,45 3,27 7,41 Průměrný(-é) měsíční příspěvek/pojistné 449,67 450,53 443,91 721,68 710,33 757,11 Meziroční změna (%) 4,4 0,2-1,5 9,41-1,57 6,59 18 Pojistný obzor 2/2010 Ekonomické informace Zdroj: ČAP, Přehled o soukromém životním pojištění ( MFČR, Ukazatele vývoje penzijního připojištění (

19 Pojistné produkty Jak a z čeho financovat české zdravotnictví? RNDR. LUBOMÍR NETOLICKÝ ANALYTIK ČESKÁ POJIŠŤOVNA ZDRAVÍ, A.S. Aktuální stav zdravotnického systému v České republice trpí mnoha problémy, zejména pak v oblasti financování. Jaké jsou možné cesty, které vedou k jejich řešení? Zdravotnictví patří mezi nejcitlivější témata v naší současné společnosti. Především zpolitizované aktuální otázky, jako jsou regulační poplatky nebo privatizace, zastírají a zatlačují do pozadí potřebnou odbornou diskusi, která by měla předcházet rozhodnutím o budoucím řešení zdravotnického systému v ČR. Následující úvaha popisuje vybrané současné problémy zdravotnictví a dotýká se některých možných cest k jejich řešení. Rozhodně však nemá ambice představit ucelený návod nebo postup. Současný systém financování Rozhodujícím zdrojem financování zdravotní péče v České republice je veřejné zdravotní pojištění, upravené zejména zákonem č. 48/1997 Sb. Veřejné zdravotní pojišťovny jsou svým ¾ podílem na úhradách největšími objednavateli a plátci v systému. Stát finančně vstupuje do systému přes veřejné rozpočty, a to prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví, v menší míře přes kapitoly dalších resortů, zejména financí (evropské dotace) nebo obrany. Dále jde o takzvané místní rozpočty zahrnující kraje a obce. Podíl státu na celkových výdajích činí okolo 7 %. Soukromý sektor se na financování podílí především výdaji domácností (v předloňském roce 16 %); ostatní jeho složky, jmenovitě soukromé zdravotní pojištění (zejména pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí), podniky a neziskové instituce, představují pouze okolo 2 % zdravotnických výdajů České republiky. Celkový objem výdajů na zdravotnictví za rok 2008 činil podle výsledků zdravotnických účtů Českého statistického úřadu (ČSÚ) 262,4 mld. Kč. Podíl těchto výdajů k hrubému domácímu produktu ČR se v posledních letech pohybuje okolo 7 %, když za rok 2008 tento podíl tvořil 7,2 %. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi se Česká republika v tomto ohledu pohybuje pod průměrem. Vybrané aktuální problémy Hodnotit, nakolik je současné zdravotnictví schopno uspokojit obecně formulované požadavky na poskytování zdravotních služeb, je velice obtížné. Omezíme se zde na zjednodušené konstatování, že současný systém se přesto v základních parametrech (místní i časová dostupnost, prostupnost vertikální i horizontální, vybavenost zařízení diagnostickou a další technikou, rozsah a úroveň specializované péče, preventivní zdravotní programy, střední délka života, kojenecká úmrtnost ) nevymyká standardní evropské úrovni. To vše s nízkým podílem soukromých výdajů ve srovnání s Evropou, ale na úkor velmi nízké ceny práce zdravotnických pracovníků. Mezi další problematická místa stávajícího systému patří: Poskytování zdravotní péče v ČR se dosud řídí, byť mnohokrát novelizovaným, již více než 40 let starým zákonem z roku 1966! Systém je pro své účastníky velmi nestabilní, neboť se permanentně mění nastavení jednotlivých parametrů, kterými je zdravotnictví řízeno. Jen základní Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění za 12 let své platnosti prodělal 63 novel! Zákonem znemožněný legální příplatek ze strany pojištěnce za šetrnější (kvalitnější, dřívější) provedení zdravotního výkonu podporuje přetrvávání šedé ekonomiky, odhadem v řádu několika miliard Kč ročně! Stát dosud nevyužil všech možností vícezdrojového financování zdravotnictví soukromé zdravotní pojištění zatím nedostalo šanci vstoupit do systému. Nad celým problematickým výčtem ční fakt, který celý systém determinuje a pokřivuje. Tím je hluboce zakořeněné přesvědčení většiny občanů, že zdravotní péče je z pohledu jedince poskytována bezplatně. Ze zdravotnictví se po roce 1989 vytvořilo vysoce zpolitizované téma, přitom chybí průběžný, věcný odborný dialog bez vlivu politiků o tom, jak má daný systém vypadat. Pokud se nám nepodaří tyto předpoklady naplnit, pak není možné přistoupit k systémové změně. Podíl výdajů na zdravotnictví ČR podle zdrojů v roce ,70 % 15,61 % 8,09 % 74,59 % Stát (veřejné rozpočty) Zdravotní pojišťovny Domácnosti Ostatní zdroje Zdroj: ČSÚ zdravotnické účty Pojistné produkty Pojistný obzor 2/

20 Pojistné produkty Možnosti vícezdrojového financování V současnosti je patrné, že téměř všechny významné politické strany se shodují na nutnosti úprav systému, neboť jinak reálně hrozí, a to již v roce 2011, deficit financování zdravotnictví. Za perspektivní cestu lze označit skutečný vstup soukromého zdravotního pojištění do systému (zatím jde díky stávající legislativě spíše jen o pokusy některých pojišťoven a aktivity v rámci České asociace pojišťoven). Důležité bude i prosazení principu odpovědnosti jedinců za své vědomé rizikové zdravotní chování nebo shoda na tom, že solidarita zdravých s nemocnými se nemůže týkat veškerých banálních onemocnění a běžných léků. Systému by prospělo propojení zdravotního pojištění s nemocenským na jedné straně a naopak a důsledné oddělení sociální péče od péče zdravotní na straně druhé. Dalším zdrojem nárůstu podílu soukromého sektoru by mohli být, v případě změny legislativy, zaměstnavatelé. Jen pro úplnost, platná směrnice pro zdravotní prohlídky v rámci závodní preventivní péče u nás funguje od roku 1967 a nezahrnuje způsob jejich financování. Konečně, mezi nevyužité možnosti k posílení finančních zdrojů zdravotnictví patří i partnerství veřejného a soukromého sektoru, tzv. PPP projekty. Potenciál pojištění dlouhodobé péče a pečovatelských služeb ING. PETR PROCHÁZKA ŘEDITEL ÚSEKU ŘÍZENÍ PRODUKTŮ POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY A.S., VIENNA INSURANCE GROUP Na českém trhu se vedle běžných důchodových pojištění stále více objevují produkty zaměřující se na pomoc a podporu stárnoucího obyvatelstva. Důchodové a penzijní plány nabízejí zájemcům širokou nabídku různých variabilních spořicích plánů, dočasných i doživotních penzí a ve většině případů také možnost naspořit finanční prostředky pro období důchodového věku. Žádné z výše uvedených však zatím neobsahuje variantu, která by výrazně pomohla řešit zdravotní potíže a komplikace způsobené zdravotním postižením. Podpora vážně nemocných Významným argumentem v nabídce rizikových zajištění, životních nebo důchodových pojistných smluv se v dnešní době stává požadavek finančního zabezpečení formou asistence a podpory osob s vážným zdravotním omezením. Dlouhodobá péče a pečovatelské služby patří do kategorie podpůrných zdravotních a sociálních služeb pro osoby, které z důvodu věku, zdravotního postižení nebo jiných závažných důvodů nejsou již samostatně schopny zabezpečit a uspokojit své životní potřeby bez pomoci jiných. Za neschopnost se považuje stav, kdy není posuzovaná osoba schopna dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonu nebo úkon fyzicky provádět, případně provádět kontrolu provedení daného úkonu v těchto případech potřebuje pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby. Podle provedených studií USDHHS (US Department of Health and Human Services) se na jedné straně nemusí velká většina z nás těchto problémů pravděpodobně obávat, nicméně: více než 9 milionů Američanů starších 65 let (tj. cca 3 % populace) potřebuje služby dlouhodobé péče (v roce 2020 se očekává až 40% nárůst celkového počtu), o 70 % těchto osob se stará rodina, příbuzní, přátelé, téměř polovina osob, která se dožije 65 let věku, bude velmi pravděpodobně využívat pečovatelských služeb z domova a 10 % z nich zůstane v této péči déle než 5 let. V České republice zajišťuje více než 80 % péče o osoby takto závislé na pomoci druhých rodina a blízcí příbuzní. Příspěvek na péči Státní zabezpečení v ČR umožňuje získat příspěvek na péči hrazený ze státního rozpočtu. Nárok na něj mají osoby, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiných. Jak velký tento příspěvek může být, závisí na posouzení stupně závislosti a počtu činností (tzv. úkonů), které sami nedokážeme zvládnout bez cizí pomoci. Příspěvky se podle závažnosti pohybují od Kč do Kč měsíčně. Jaké množství osob je ale na těchto příspěvcích dnes závislé? Příspěvky na péči v roce 2008 v ČR dostávalo 290 tisíc osob, z toho 65 % žen. Do nejvyšších dvou stupňů závislosti (III. a IV.) bylo zařazeno 80 tisíc osob. Státní výdaje v této oblasti tehdy dosáhly 18,2 mld. Kč a v meziročních porovnáních trvale rostou (cca o 20%). Na druhou stranu ale dosahovala průměrná výše jedné vyplacené dávky na osobu v měsíci necelých 5 tisíc Kč a každoročně přibývá přibližně 20 tisíc nových žadatelů o tento druh dávek. Možnosti sociálního zabezpečení a finančního zajištění Odborné odhady minimálně potřebných nákladů na pokrytí osobní asistence v požadovaném a minimálně potřebném rozsahu se pohybují mezi tisíci Kč měsíčně na osobu. Státní sociální dávky a dotace těchto částek zdaleka 20 Pojistný obzor 2/2010 Pojistné produkty