Terestrické objekty sluneční soustavy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Terestrické objekty sluneční soustavy"

Transkript

1 Terestrické objekty sluneční soustavy Los Alamos National Supercomupting Center Martin Pauer Na začátku byla touha lidí porozumět naší vlastní planetě. Zemi zkoumala a stále zkoumá řada různých vědních oborů geofyzika, geologie, astronomie, chemie či meteorologie. A stejně tak jako se teoretičtí fyzikové snažili o vytvoření sjednocující teorie, kterou by bylo možné popsat všechny základní pozorované jevy, tak i v případě Země se vědci pokoušeli o vytvoření jednotné představy, jak naše planeta funguje. Ale až 20. století přineslo, stejně jako v mnoha dalších oborech, přelom a změnu. Nejen v použitých metodách, ale zejména v tom, že jsme začali zkoumat i jiné planety naší sluneční soustavy. Dnes už máme základní představu o tom, jak tyto objekty vznikají a vyvíjejí se, ale ještě mnoho nám stále zbývá poznat. Simulace impaktu planetesimály o velikosti Marsu na Zemi, který předcházel vzniku Měsíce. Je vidět vniknutí velké části jádra planetesimály do Země, což vyústilo ve zvýšení hustoty naší planety. Vznik sluneční soustavy Určujícím momentem celého našeho planetárního systému bylo, jak a kdy vznikl. Astronomové dnes pozorují množství formujících se hvězd podobných Slunci a shodují se, že běžným vedlejším produktem vzniku takových objektů je prachoplynný disk v jejich okolí. Doba trvání těchto objektů je zhruba let a během ní se mračno smršťuje do rotujícího disku, rozděleného na několik zón. Díky tomu, že naše Slunce patří už do třetí generace hvězd, byl v původní pramlhovině relativní dostatek těžších prvků (O, N, Si, Fe, U, apod.) vytvořených předchozími generacemi. Tyto prvky se shlukly v okolí protoslunce a po ochlazení zkondenzovaly. Naopak ve vzdálenějších oblastech se vytvořila kondenzační jádra hlavně z ledů (H 2 O, CO, CH 4 ) a ta největší z nich pak na sebe začala vázat zbývající plyn z pramlhoviny (H, He). Tyto dvě oblasti daly vzniknout dvěma dominantním typům planet pevným neboli terestrickým (Merkur, Venuše, Země, Mars) a plynným (Jupiter, Saturn Uran, Neptun). Jak zkoumat planety Nadále se budeme zabývat jen pevnými objekty sluneční soustavy, neboť ty mají na rozdíl od plynných obrů mnohé vlastnosti podobné Zemi. Ať už jde o samotné planety, NASA/JPL/ESA velké měsíce Jupiteru či Saturnu nebo planetky z celé sluneční soustavy a jejích okrajových částí, pro všechny platí vždy stejné principy. Základem moderního pozorování těchto objektů jsou družicové metody. Naše Země je doslova družicemi obklopena a své sondy jsme vyslali téměř do všech koutů našeho planetárního systému. Družice mohou pořizovat přesná měření topografie, impaktních kráterů, gravitace, složení atmosféry a dnes i chemického složení povrchu a podpovrchových vrstev. Pomocí přistávacích modulů můžeme pořizovat přímé seismické záznamy (z nich lze zjistit vnitřní strukturu pomocí tzv. seismické tomografie), detailní chemické rozbory půdy či biochemické testy při pátrání po mimozemském životě. Další fází výzkumu planet je pak matematické modelování těchto těles, kdy se na základě našich dosavadních znalostí snažíme předpovědět pozorované vlastnosti (např. tepelný tok na povrchu, stáří hornin nebo globální magnetické pole). Výsledky těchto modelů mohou poopravit naše představy o zkoumaných procesech, které nemůžeme běžnou cestou přímo pozorovat či měřit. Život planet Vraťme se ale zpět k formování sluneční soustavy po ochlazení mlhoviny došlo Srovnání velikosti menších terestrických objektů a ledových měsíců Sluneční soustavy Martin Pauer (*1979) studuje geofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Zajímá se o fyziku planet, amatérsky o astronomii a je demonstrátorem na Štefánikově hvězdárně v Praze /

2 ke kondenzaci pevných částeček a začaly vznikat zárodky planet a planetek. V okolí Slunce (asi do 5 AU; 1 AU = vzdálenost Země Slunce) tato jádra postupně narážela do sebe a vytvářela množství tzv. planetesimál, aby nakonec zůstal jen malý počet velkých kamenných objektů. Ve větších vzdálenostech od Slunce (5 30 AU) díky gravitaci plynných obrů velké kamenné planety nevznikly, ale ze směsi kamene a ledu byly vytvořeny ledové světy, které dnes můžeme pozorovat jako satelity Jupiteru, Saturnu, Uranu i Neptunu a které také vyplňují Kuiperův pás (asi AU, ale některé i dále). Na samém okraji sluneční soustavy pak už zřejmě ani gravitace nebyla dostatečně silná a proto celý náš systém (odhadem až do vzdálenosti AU) obklopuje systém nevelkých ledových kometárních jader tzv. Oortův oblak. Přesto, že tyto ledové světy nepatří mezi terestrické objekty, i ony se řídí podobnými pravidly a tak je výhodné je zkoumat z důvodu větší variability. Základním principem fungování planet je uvolňování vnitřní energie. Po zformování planety, kdy se část povrchu může roztavit díky impaktům, proběhne diferenciace těžší materiál klesá ke středu a lehčí stoupá k povrchu, přičemž se uvolňuje energie. Nad jádrem se většinou zformuje lehčí silikátový plášť s tenkou tuhou vrstvou na povrchu kůrou. Pokud je těleso dostatečně velké, jako například Země, mohlo se takto vzniklé (převážně železné) jádro roztavit a v tomto stavu setrvat i miliardy let. V případě velkého slapového působení jiného objektu (např. u měsíce Io působení Jupiteru) může takový zdroj nahradit chybějící vnitřní zdroje tepla a tím také udržovat těleso při životě. planeta/satelit vzdálenost od poloměr hmotnost hustota gravitační Slunce (AU) (km) (kg) (kg m -3 ) zrychlení (m s -2 ) Merkur 0, , ,78 Venuše 0, , ,60 Měsíc (Země) 1, , ,62 Země 1, , ,81 Mars 1, , ,72 Ceres 2, ~1, ~2 600 ~0,33 Callisto (Jupiter) 5, , ,25 Europa (Jupiter) 5, , ,32 Ganymed (Jupiter) 5, , ,44 Io (Jupiter) 5, , ,80 Iapetus (Saturn) 9, , ,24 Rhea (Saturn) 9, , ,28 Tethys (Saturn) 9, , ,18 Titan (Saturn) 9, , ,35 Ariel (Uran) 19, ~1, ~1 650 ~0,27 Miranda (Uran) 19, ~6, ~1 200 ~0,08 Oberon (Uran) 19, ~2, ~1 500 ~0,32 Titania (Uran) 19, ~3, ~1 590 ~0,36 Umbriel (Uran) 19, ~1, ~1 440 ~0,24 Triton (Neptun) 30, , ,78 Pluto 39, ~1, ~ ,74 Quaoar 42, ~2, ~2 100 ~0,43 * tučně tištěné objekty mají zřejmě podpovrchovou konvekci dodnes, ostatní jí mohly alespoň v minulosti vykazovat NASA (Mariner 10) Pánev Caloris (průměr 1300 km) na Merkuru. Jméno Caloris (lat. teplo) dostala z toho důvodu, že její střed leží téměř na rovníku, tudíž je intenzivně prohříván Sluncem. NASA (Magellan) Planety Skupina lávových dómů poblíž Alpha Regio na Venuši. Dosahují průměru až 25 km a výšky 750 m jsou důkazem vulkanické aktivity a svědčí o tom, že Venuše je zřejmě stále aktivním světem. Dalším zdrojem tepla v pevných planetách je rozpad radiogenních prvků ty s kratším poločasem rozpadu zvýšily počáteční energii planet a ty s delším poločasem (U, Th, K) dodávají teplo dodnes. V případě Země je většina těchto prvků soustředěna v kontinentální kůře a zvyšují tak přímo teplotu na povrchu. Jako všude ve vesmíru, i u těchto těles následně dochází k chladnutí, kdy se vyrovnává teplota uvnitř planety s teplotou na povrchu. Povrchová teplota závisí zejména na insolaci (přísunu energie od Slunce, klesá se vzdáleností) a také na atmosféře, která je schopna teplo zadržovat. Kdyby naše Země neměla tuto plynnou ochrannou vrstvu, průměrná teplota by klesla pod bod mrazu. Samotné chladnutí může probíhat dvěma odlišnými způsoby: buď postupným vedením tepla nebo po překročení jistých kritických mezí tzv. konvekcí, kdy se teplo přenáší spolu s materiálem. Tyto pomalé vzestupné a sestupné proudy můžeme u Země pozorovat jak v pevném plášti (souvisí s topografií a gravitačním polem na povrchu), tak v tekutém jádře (generují magnetické pole). Zatímco v jádře takový mechanismus může probíhat jen při velkém teplotním rozdílu oproti plášti, popř. pokud v něm začne kondenzovat vnitřní pevné jádro, v silikátovém plášti k těmto pohybům dochází díky velkému tlakovému a teplotnímu namáhání materiálu. Tyto procesy zřejmě probíhají u všech pevných objektů, které dosáhly určitých startovacích podmínek nebo v nich alespoň po nějakou dobu probíhaly. Jejich 4 /

3 Kráter Copernicus na Měsíci (průměr 93 km) poblíž Mare Imbrium. Na snímku z Lunar Orbiteru 5 jsou dobře vidět kráterové valy, deformované dno se středovými pahorky i materiál vymrštěný po impaktu do okolí. projevy můžeme pozorovat jak na Zemi, tak na jiných planetách a zřejmě patří k základním principům fungování planet. Přímo pozorovat je ale možné jen povrchy planet, ty zato jeví obrovskou různorodost. V případě Země je jistě nejpozoruhodnějším složitý systém deskové tektoniky (s kontinentálně/oceánickou dichotomií), který je zřejmě neúčinnějším systémem, jak planetu ochlazovat. Tento systém, kdy se některé tektonické desky zasouvají pod jiné, zřejmě souvisí s výskytem kapalné vody na jiných planetách voda v kapalném stavu není a také se tam neobjevuje desková tektonika. Jiné tektonické procesy vulkanismus, tvorba zlomů a kaňonů, vrásnění na jiných tělesech pozorovány jsou, naopak impaktní krátery po kolizích s prolétajícími asteroidy na Zemi díky husté atmosféře a erozi téměř chybí. Merkur Jako jediná planeta sluneční soustavy nebyl ještě Merkur systematicky zkoumán meziplanetárními sondami jediné pozorování nám zprostředkovala prolétající americká sonda Mariner. Proto zatím nemáme žádná měření gravitačního pole a pouze částečná pozorování povrchu. Na těchto snímcích můžeme spatřit velké množství kráterů podobných těm měsíčním, ale žádná lávová moře. Detailnější zkoumání ukáže zajímavé objekty: obrovskou impaktní pánev Caloris s průměrem 1300 km či mnohé lineární struktury, které vznikly zřejmě při rychlém chladnutí planety. Během tohoto procesu byla planetární kůra velmi namáhána a na mnoha místech opakovanými zdvihy a poklesy popraskala. Další zajímavostí je sklon rotační osy k rovině oběhu svírá totiž s ekliptikou prakticky 90. Díky tomu jsou krátery v polárních oblastech takřka v absolutním stínu a teplota, která na osvětlené straně dosahuje až 450 C, klesá v těchto místech pod 150 C. V tomto prostředí se mohou kumulovat úlomky ledu z dopadajících meteoritů a prolétajících komet radarová pozorování ze Země dávají odhady mocnosti ledu až 50 m! Jako jedna z mála planet má Merkur vlastní magnetosféru generovanou vnitřními procesy. Ta je sice mnohem slabší než pozemská, ale i tak je schopná chránit povrch planety před mohutnou radiací ze Slunce. Tento mechanismus bývá spojován s konvektujícím kapalným jádrem v případě Merkuru železné jádro zabírá až 75 % planety, což je neobvykle velká část. Zřejmě v rané fázi vývoje planety došlo ke srážce s planetesimálou (podobně jako u Země), při které planeta přišla o většinu lehčího pláště. Díky tomu má Merkur druhou největší hustotu hned po Zemi. Venuše NASA (Lunar Orbiter 5) Druhá planeta sluneční soustavy je co do velikosti i vzdálenosti od Slunce podobná Zemi. Díky těmto vlastnostem mohla mít podobné počáteční podmínky a čekali bychom, že i dnes půjde o jakési dvojče naší planety. Skutečnost je však zcela jiná neexistuje zde desková tektonika, povrch je zahalen do velmi husté atmosféry (100 vyšší tlak než na Zemi, převažuje CO 2, obsahuje ale i SO 2 ) a z pozorování hustoty kráterů se dá vysledovat, že zhruba před 750 miliony let byl celý povrch Venuše přetvořen buď zvýšenou vulkanickou aktivitou nebo katastrofickým zanořením existující kůry do pláště. Jistá podobnost se Zemí se ale dá nalézt ve vnitřní stavbě planety. Z dosavadních průzkumu a modelů plyne relativně tenká kůra obklopující silikátový plášť ten sahá zhruba do 3000 km, kde začíná tekuté kovové jádro. Na rozdíl od Země však asi ve Venuši neexistuje vnitřní pevné jadérko, které je možným hnacím motorem konvekce v jádře a proto tato planeta nemá vlastní magnetosféru podobnou zemskému magnetickému poli. Je ale dobře možné, že se právě nyní nachází ve stavu poklesu vnitřní teploty na bod tuhnutí, což by mohlo v geologicky krátké době uvést proces tvorby magnetického pole opět do chodu. Velmi zajímavá je také atmosféra. Ta tvoří 0,1 hmotnosti celé planety a svým působením na povrch v minulosti dokázala zbrzdit rotaci planety a otočit ji, takže dnes Venuše pomalu rotuje (1 otočka = 243 pozemských dní) na opačnou stranu než všechny ostatní planety sluneční soustavy. Díky pozorováním atmosféry také víme, že i na Venuši byla dříve voda, neboť pozorujeme mnohem větší obsah těžkého vodíku, než je měřeno na Zemi předpokládáme, že po zesílení skleníkového efektu se veškerá voda (možná až 1 % pozemské hydrosféry) odpařila do atmosféry a bez ochrany magnetickým polem lehký vodík unikl do vesmíru. Měsíc Dnes zřejmě nejlépe prozkoumaným objektem sluneční soustavy je náš přirozený satelit. Jeho blízkost pouhých km ho předurčila jako ideální cíl kosmických letů, a tak k němu během 60. let mířila celá armáda sond završená pilotovanými lety Apolla. Ty všechny nám zodpověděly velké množství otázek, ale možná ještě větší množství jich před nás postavily. V současnosti nicméně zažíváme renesanci výzkumu Měsíce, takže se brzy můžeme dočkat dalších významných objevů. Příkladem takové záhady čekající na objasnění je magnetizace některých oblastí na povrchu Měsíce dodnes nevíme, zda jde o stopy z dob, kdy existovalo dočasné magnetické pole (podobně jako magnetizace mořského Nejvyšší sopka Sluneční planety Olympus Mons na Marsu je známkou dlouhého tektonického vývoje oblasti Tharsis předcházející dnešnímu stavu bez zjevné vulkanické aktivity NASA/JPL 18 4 /

4 Walter Kiefer dna na Zemi) či pouze o magnetizaci vzniklou při dopadu meteoritů či komet. Zajímavý fakt je také výskyt měsíčních moří téměř výhradně na přivrácené straně tyto lávou zalité pánve, které vznikly po dopadu obrovských meteoritů, se na odvrácené straně skoro nevyskytují. Tam je zřejmě silnější planetární kůra a právě tento rozdíl způsobil, že vzniklé krátery nepronikly skrz, a proto nedošlo k výlevu magmatu. Podle posledních studií je měsíční kůra na přivrácené straně asi km silná, zatímco na odvrácené straně je to zhruba o 10 km více. Z měření pohybů sond víme, že většina moří je spojena s kladnými gravitačními anomáliemi, tzv. mascony (z angl. mass concentration koncentrace hmoty) nevíme ale, zda jde o podpovrchové zbytky po impaktu nebo o specifické vlastnosti lávových výplní samotných moří. O měsíčním nitru máme data ze zaznamenaných lunotřesení, která vznikají i v hloubkách kolem 1000 km (u Země maximálně do hloubky 660 km). Z těchto dat vyplývá existence malého kovového jádra o velikosti zhruba km obklopeného lehkým pláštěm celková hustota Měsíce je mnohem menší než hustota Země. Dnes se tento fakt přičítá mechanismu vzniku Měsíce, kdy do Země zřejmě před zhruba 4 miliardami let narazila planetesimála velikosti Marsu a teprve na oběžné dráze se z vymrštěného materiálu zformoval Měsíc. Vyvržený byl ale především lehčí materiál a těžší část z planetesimály tak zůstala v Zemi. Model konvekce v marsovském plášti materiál ohřívaný ve vrstvě nad jádrem stoupá pod oblastí Tharsis vzhůru a při kontaktu s litosférou dochází k deformaci povrchu. V této přechodové vrstvě se pak materiál ochlazuje a v místech, kde klesá zpět do nitra planety, dochází k deformaci záporné. Zatímco u Země je výstupných proudů několik, u Marsu byl zřejmě jen jeden z důvodu níže položeného fázového přechodu ten působí jako brzdící faktor pro vzestup materiálu a k jeho proražení došlo jen v jednom místě. Tento jev zůstal stabilní po zhruba miliardu let. NASA (Mars Global Surveyor) NASA (Galileo) Detailní snímkování povrchu Marsu odhalilo množství tzv. skrytých kráterů, které byly zakryty erozemi a prachem podle těchto snímků je severní polokoule možná starší než jižní, na které se eroze tolik neprojevila Mars Zřejmě nejvíce studovanou cizí planetou je dnes Mars. Čtvrtá planeta sluneční soustavy je totiž přes svou zhruba poloviční velikost ve srovnání se Zemí asi nejpodobnější naší planetě a nabízí také asi nejpříhodnější podmínky ke vzniku života hned po Zemi (a oceánech na Jupiterových měsících). V minulosti měl Mars pravděpodobně i rozsáhlou hydrosféru, ve které se mohly případné živé organismy vyvíjet v té době mohl povrch dokonce vykazovat funkční deskovou tektoniku. Tato éra (označovaná jako Noachien) skončila zhruba před 3,8 miliardami let a po určitém přechodném období (Hesperian s trváním asi 500 milionů let) přešel Mars do dnešní podoby (Amazonian), kdy nejeví žádnou tektonickou aktivitu a voda z jeho povrchu téměř zmizela. Výjimku tvoří polární čepičky, kde se během místní zimy ukládá vedle CO 2 i vodní led, a podpovrchová směs ledu s horninou tzv. permafrost. Podle posledních měření sondy Mars Odyssey se tento materiál vyskytuje na více než polovině povrchu Marsu. Detailní snímek planetky Ida pořízený prolétající sondou Galileo. Množství kráterů na povrchu je typické pro tělesa bez husté atmosféry, která je přirozenou ochranou před impakty asteroidů. Dominantou celé planety je topografická výduť v oblasti Tharsis, kde se nachází několik gigantických vulkánů největší z nich Olympus Mons dosahuje výšky 26 km a u základny má průměr kolem 650 km. Tato obrovská tektonická oblast zřejmě mohla vzniknout jen v důsledku stálého přísunu teplého materiálu z pláště zatímco u Země takové jevy vytvářejí sopečné ostrovy (např. Havajské ostrovy) s omezenou velikostí a dobou aktivity, na Marsu díky nepřítomnosti deskové tektoniky působil tento mechanismus stále v jedné oblasti. Díky tomuto jevu a také nižší gravitaci mohlo dojít ke vzniku této soustavy gigantických vulkánů. S tím zřejmě souvisí také nedaleký systém kaňonů Valles Marineris (délka až 4000 km), kdy napětí z oblasti Tharsis způsobilo popraskání celé přilehlé rovníkové oblasti. Velmi zajímavá je také na konci 90. let zaznamenaná trvalá magnetizace hornin na povrchu planety. Tu známe ze Země, kdy si vyvřelé magma uchovává v sobě vtištěné globální magnetické pole. Z těchto pozorování se dá usoudit, že i Mars měl kdysi vnitřně generovanou magnetosféru a tak otázkou zůstává, proč ji dnes již nepozorujeme. Odpověď souvisí s chladnutím planety buď se Mars v minulosti ochladil tak, že se dynamo-proces v jádře zastavil, popřípadě rostoucí vnitřní jadérko omezilo kapalnou část jádra natolik, že již magnetické pole nemohlo vznikat nebo po zániku deskové tektoniky došlo k prohřátí celé planety a tepelná konvekce v jádře se tak zpomalila. Planetky Objekty v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem se až na Ceres (poloměr 470 km) a ně- 4 /

5 kolik dalších větších těles (Pallas, Vesta, ) nedají zařadit mezi terestrické, neboť zřejmě nepřekročily mez potřebnou k zahájení diferenciace. Přesto, že některé z nich vykazují vlastní magnetické pole, nemají zřejmě jádro a jde tak jen o trvalou magnetizaci povrchových hornin. Naneštěstí k oněm větším světům, které by mohly mít zajímavou strukturu a tím i vlastnosti, dosud nezamířila žádná naše sonda a tak je známe jen z dálkového pozorování či rozborů meteoritů z nich pocházejících a nalezených na Zemi. NASA (Voyager 2) NASA (Voyager 2) Jupiterovy měsíce Radarové snímky povrchu Titanu. Přistávací oblast pro sondu Huygens je vlevo od centrálního pohoří blízko rovníku, nejistotu tvoří hlavně neznámá rychlost a síla větru. Vliv oblačnosti se vyloučil vícenásobným snímkováním téže oblasti / NASA/ESA HST Detail povrchu Uranova satelitu Mirandy. Snímky z prolétající sondy Voyager 2 (s rozlišením až 600 m) nám ukázaly různorodost povrchu, zřejmě v minulosti rozbitého obrovským impaktem. Nejzajímavějším galileovským satelitem je po stránce vnitřní aktivity zcela jistě Io. Díky slapovým silám gravitačního působení Jupiteru je nitro tohoto měsíce neustále deformováno a zahříváno, a tak tento relativně malý svět může vykazovat dokonce větší vulkanickou aktivitu než naše Země. Magmatické výlevy mají teploty až kolem 1500 C, což je více než potřebná teplota tání, z čehož se dá dokonce usuzovat na částečně roztavený plášť. Přestože má Io kovové jádro o poloměru % poloměru celého měsíce (pravděpodobně v tekutém stavu), díky neustálému zahřívání křemičitanového pláště ale chladne velmi pomalu, a tak v jádře nedochází ke konvekci, a tedy ani ke generování magnetického pole. Na rozdíl od Io se na ostatních satelitech hojně vyskytuje voda, metan a oxid uhličitý, a to především ve své pevné fázi proto je řadíme k tzv. ledovým satelitům. Povrch takových měsíců je tvořen nejčastěji tuhou ledovou kůrou, pod kterou se může nacházet silikátový plášť s metalickým jádrem. Pokud bylo radioaktivní či slapové zahřívání dostatečné, může se mezi kůrou a pláštěm vytvořit tekutý vodní oceán o mocnosti až stovky kilometrů. Na povrchu pak místo tektonické aktivity můžeme pozorovat tzv. kryovulkanismus, založený na reakcích mezí různými plyny a ledy. Satelit Europa jeví magnetické pole bez dipólového momentu podobně jako např. pozemské oceány toto pozorování se dá vysvětlit jako indukovaná magnetosféra vznikající v oceánu skrytém zhruba pod 150 km silnou ledovou kůrou. Podobnou stavbu podpovrchových partií má také Ganymed ale přes fakt, že jde o největší satelit ve sluneční soustavě, má vůbec nejmenší měřený moment hybnosti ten nám říká, jakým způsobem je v něm rozvrstven materiál. U Ganymedu tedy předpokládáme velkou koncentraci železa kolem středu jako jediný satelit opravdu jeví Srovnání struktury galileovských satelitů zleva zhora Io, Europa, Ganymed a Callisto. Na průřezech je vidět podpovrchová vrstva tekutých oceánů, které zřejmě indukují pozorované magnetické pole, i nediferenciované nitro Callista. NASA/JPL Snímek jižní polokoule Neptunova měsíce Triton. Polární čepičky zakrývají tmavší povrch satelitu, který je vidět na okrajích snímku z prolétající sondy Voyager 2. magnetické pole zřejmě generované konvekcí v kovovém jádře. Poslední z velkých satelitů je Callisto, který pravděpodobně také obsahuje pod ledovou krustou oceán o mocnosti km, ale zbytek jeho nitra tvoří zřejmě jen nediferenciovaná směs horniny a metalických materiálů, a tudíž zde neexistuje kovové jádro. Ostatní ledové měsíce O dále zmíněných satelitech bohužel nemáme dostatek dat, abychom z nich mohli určit jejich stavbu či vývoj. Saturnův měsíc Titan je jediný z pozorovaných měsíců ve sluneční soustavě, který má vlastní hustou atmosféru. Přestože o jeho nitru zatím příliš nevíme, předpokládáme, že v něm diferenciace proběhla více se snad dozvíme během příštího roku od sond Huygens-Cassini mířících k Saturnu. Planeta Uran má vedle mnoha menších měsíců také 5 velkých satelitů. Zatímco u Mirandy o diferenciaci neuvažujeme, měsíce Ariel, Umbriel, Oberon a Titania zřejmě v minulosti podpovrchovou konvekci měly. Miranda je z klasických měsíců sice nejmenší, ale za to jeví největší variabilitu povrchu. Část je hustě pokryta krátery a jiné části jeví tektonické vrásnění má se za to, že celý satelit byl zničen při velkém impaktu a poté byl znovuvytvořen poskládáním původních úlomků dohromady. Také Neptun má početnou rodinu satelitů, ale pouze největší z nich Triton se může řadit mezi aktivní ledové světy. Zatímco svou velikostí se podobá Jupiterově měsíci Europa, svým složením a pozorovaným povrchem spíše Ganymedu. Jde zřejmě o nejchladnější svět ve Sluneční soustavě, teplota se zde blíží 230 C a objevují se zde také četné

6 známky kryovulkanismu včetně obrovských plynných gejzírů. Ostatní měsíce (Nereida, Proteus, ) zřejmě nejsou dostatečně velké, aby v nich mohla začít diferenciace. Kuiperův pás a Oortův oblak Na samé periferii sluneční soustavy byl zřejmě stavební materiál již tak rozptýlen, že nevznikly žádné větší planety a dnes pozorované objekty Kuiperova pásu (tzv. KBO) dosahují maximálně rozměrů ledových měsíců plynných planet. Největší z nich Pluto (s měsícem Charon) zřejmě mohl projít částečnou nebo úplnou diferenciací, nicméně nemáme žádná detailní pozorování jeho povrchu ani data z měření gravitace či magnetického pole, abychom mohli alespoň odhadnout jeho vnitřní stavbu. Budoucí pozorování ale zřejmě odhalí svět velmi podobný právě ledovým měsícům, možná dokonce se slabým magnetickým polem vznikajícím v oceánu vody a amoniaku. Přesto, že jiné takové světy zatím v těchto oblastech nepozorujeme, větší počet menších objektů (Quaoar s průměrem 1200 km, Ixiom 1050 km, Varuna 900 km) dávají tušit, že minimálně jedno či dvě tělesa o rozměrech Pluta ještě mohou doplnit rodinu KBO. Studium těchto ledových světů a dalších v ještě vzdálenějších oblastech (Oortův oblak kometárních jader sahá až do vzdálenosti AU) může být rozhodující pro studium ranných fází vývoje sluneční soustavy v těchto vzdálenostech můžeme snad opravdu nalézt primitivní stavební materiál podobný tomu, z něhož byly formovány ledové satelity a částečně i naše terestrické planety. NASA (Mars Odyssey) Proměny severního pólu Marsu během roku. Přístroje sondy Mars Odyssey registrují díky speciálnímu radaru přítomnost vodíku, a tudíž i vody, v povrchových a podpovrchových vrstvách až do hloubky několika metrů. Barevná škála ukazuje rostoucí intenzitu odezvy radaru. Během letních měsíců polární čepička odtává a sonda pozoruje pouza vodu pod povrchem v tzv. permafrostu v zimě se ledový příkrov znovu vytváří a tak zakrývá signál pod ním položených vrstev. Exoplanety Z dnes pozorovaných vlastností planet si můžeme udělat dobrou představu, jak se pevné planety vyvíjejí. Máme k tomu dostatek indicií skutečné potvrzení našich domněnek ale přijde teprve v okamžiku, kdy budeme schopni pozorovat terestrické planety v různých fázích vývoje, tj. i u jiných hvězdných systémů. Zatím jsme schopni zkoumat nepřímými metodami jen plynné obry obíhající kolem nejbližších hvězd. V následujících desetiletích se pozorovací technika, doufejme, výrazně zlepší a dá nám nástroje, jak pozorovat přímo i vzdálené terestrické planety. Bohužel právě v těchto dnech byly zrušeny přípravy evropské mise Eddington, která měla znamenat jeden z kroků na cestě k tomuto cíli. Doufejme jen, že podobný osud nepotká další plánované sondy Corot, Darwin či Kepler nebo připravované projekty obřích teleskopů na Zemi (popř. snad v budoucnosti také na Měsíci). University of Berkeley, California NASA (MOLA Team) Nejnovější model vývoje Měsíce ukazuje, že v dávné minulosti mohlo dojít k vyvržení horké hmoty z lunárního jádra do pláště. Tento relativně rychlý proces měl přechodně za následek magnetické pole, což by mohlo vysvětlit zjištěnou magnetizaci některých povrchových hornin. Model mocnosti kůry na Marsu. Z výsledků gravimetrických měření je možné rekonstruovat podpovrchovou stavbu planety za předpokladu izostatické rovnováhy topografických objektů. Jejich gravitační působení má tendenci vracet je zpět do nedeformované podoby a to, že je dnes pozorujeme znamená, že musí existovat síla působící proti ní. Tato opačně orientovaná síla je na většině povrchu buzena hustotním rozhraním mezi kůrou a litosférou pouze pod objekty dynamického původu může hrát roli inverzní síly také tečení materiálu v plášti a litosféře. 4 /

Slide 1. Slide 2. Slide 3

Slide 1. Slide 2. Slide 3 Slide 1 Na začátku byla touha lidí porozumět naší vlastní planetě. Zemi zkoumala a stále zkoumá řada různých vědních oborů - geofyzika, geologie, astronomie, chemie či meteorologie. A stejně tak jako se

Více

Terestrické objekty sluneční soustavy

Terestrické objekty sluneční soustavy Terestrické objekty sluneční soustavy Los Alamos National Supercomupting Center Martin Pauer Na začátku byla touha lidí porozumět naší vlastní planetě. Zemi zkoumala a stále zkoumá řada různých vědních

Více

Pojmy vnější a vnitřní planety

Pojmy vnější a vnitřní planety KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

MERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

MERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský MERKUR 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský SLUNEČNÍ SOUSTAVA PŘEDSTAVENÍ Slunci nejbližší planeta Nejmenší planeta Sluneční soustavy Společně s Venuší jediné planety bez měsíce/měsíců Má nejmenší

Více

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Sluneční soustava http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Slunce vzdálenost: 150mil.km (1AJ) průměr: 1400tis.km ((109x Země) stáří: 4.5mld let činnost:spalování vodíku teplota 6000st.C hmotnost

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13 Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2019 II lekce 13 Mars - planeta čtvrtá (1,52 AU), terestrická - 1 oběh za 687 dní (1 r 322 d) - 2 měsíce Phobos, Deimos - pátrání po stopách života - dříve patrně hustá

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Pouť k planetám.  Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY Co způsobuje příliv a odliv? hejna migrujících ryb vítr gravitace Měsíce Je možné přistát na povrchu Saturnu? Čím je tvořen prstenec Saturnu? Mají prstenec i jiné planety? Jak by mohla získat prstenec

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2 Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_0505 Planety Datum vytvoření: 17.5.2013 Jméno autora: Předmět: Mgr. Libor Kamenář Fyzika Ročník: 1 a 2 Anotace způsob použití ve

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná

Více

Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do tvaru disku - zformovala se 3 miliardy let po velkém třesku - její průměr je světelných let

Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do tvaru disku - zformovala se 3 miliardy let po velkém třesku - její průměr je světelných let VESMÍR - vznikl před 13,7 miliardami let - velký třesk (big bang) - od této chvíle se vesmír neustále rozpíná - skládá se z mnoha galaxií, miliardy hvězd + planety Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus

Více

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční

Více

Topografie, geologie planetární minulost Venuše

Topografie, geologie planetární minulost Venuše Topografie, geologie planetární minulost Venuše Většinu informací o topografii Venuše přinesly sovětské Veněry 15 a 16 a americké sondy Venus- Pioneer a Magellan během let 1978 a 1994. Díky nim dnes máme

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým

Více

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír. VY_52_INOVACE_Pr_36 Téma hodiny: Vesmír Předmět: Přírodověda Ročník: 5. třída Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava Autor: Bohunka Vrchotická, ZŠ a MŠ Husinec Řež; Řež 17, Husinec

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná

Více

Ledové měsíce velkých planet a možnost života na nich

Ledové měsíce velkých planet a možnost života na nich Ledové měsíce velkých planet a možnost života na nich Ondřej Čadek Katedra geofyziky MFF UK Obrázek: NASA Život na Zemi autotrofie na bázi fotosyntézy heterotrofie rostliny, řasy, mnoho druhů bakterií

Více

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kamenné a plynné planety, malá tělesa Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o vesmíru a sluneční soustavě a jejich zkoumání. Vesmír také se mu říká

Více

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04

Více

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe naráží vznik planet, planetek

Více

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

Astronomická jednotka (AU)

Astronomická jednotka (AU) URČOVÁNÍ VZDÁLENOSTÍ V ASTRONOMII Astronomická jednotka (AU) Světelný rok (LY) Jiří Prudký: MINIMIUM ASTRONOMICKÝCH ZNALOSTÍ PODÍVEJTE SE NA NOČNÍ OBLOHU! VÝPRAVA DO SLUNEČNÍ SOUSTAVY NEJBLIŽŠÍ HVĚZDA

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

Miniprojekt přírodovědného klubu ZŠ Uničov, Pionýrů 685

Miniprojekt přírodovědného klubu ZŠ Uničov, Pionýrů 685 Miniprojekt přírodovědného klubu ZŠ Uničov, Pionýrů 685 CESTA OD STŘEDU SLUNEČNÍ SOUSTAVY AŽ NA JEJÍ OKRAJ Vypracovali: Daniel Staník, Jana Koníčková, Tereza Zbořilová, Miroslav Gálik, František Mihailescu,

Více

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe naráží vznik planet, planetek

Více

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou. Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační

Více

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kamenné a plynné planety, malá tělesa Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

VESMÍR. Prvouka 3. ročník VESMÍR Prvouka 3. ročník Základní škola a Mateřská škola Tečovice, příspěvková organizace Vzdělávací materiál,,projektu pro školu výuky v ZŠ Tečovice Název vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_12 Anotace

Více

číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Planety sluneční soustavy VENUŠE

číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Planety sluneční soustavy VENUŠE Č. 20 číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd název materiálu téma VY_52_INOVACE_20_FY89_Venuše Planety sluneční soustavy VENUŠE anotace Seznámení s planetou

Více

Proměny Sluneční soustavy. Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno

Proměny Sluneční soustavy. Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno Proměny Sluneční soustavy Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno Merkur Venuše Země Mars hlavní pás planetek (582 389) Tělesa K. pásu (1 375) Oortův oblak (500 miliard?) 50 000 150 000 AU Současný

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

Exoplanety (extrasolar planet)

Exoplanety (extrasolar planet) Exoplanety Exoplanety (extrasolar planet) Existují planety také kolem jiných hvězd než Slunce? antika myslitelé proč ne? od 18. století - Laplace, Kant vznik Sluneční soustavy 1988 - planeta γ Cep (hypotéza)

Více

Tělesa Sluneční soustavy: analýza vnitřní stavby na základě topografie a gravitačního pole

Tělesa Sluneční soustavy: analýza vnitřní stavby na základě topografie a gravitačního pole Tělesa Sluneční soustavy: analýza vnitřní stavby na základě topografie a gravitačního pole vedoucí práce: Doc. RNDr. Ondřej Čadek, CSc. katedra geofyziky MFF UK 7.5.28 Obsah prezentace Motivace Závěr Motivace:

Více

Čas a jeho průběh. Časová osa

Čas a jeho průběh. Časová osa Čas a jeho průběh zobrazování času hodiny - kratší časové intervaly sekundy, minuty, hodiny kalendář delší časové intervaly dny, týdny, měsíce, roky časová osa velmi dlouhé časové intervaly století, tisíciletí,

Více

FYZIKA Sluneční soustava

FYZIKA Sluneční soustava Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. FYZIKA Sluneční

Více

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi Život uprostřed vesmíru PhDr. et. Mgr. Hana Svatoňová, katedra geografie PdF MU VESMÍR Mléční dráha Sluneční soustava a její objekty Planeta Země jedinečnost života Životní prostředí na Zemi Galaxie Andromeda

Více

Finále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)

Finále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů) A Přehledový test (max. 20 bodů) POKYNY: U každé otázky zakroužkuj právě jednu správnou odpověď. Pokud se spleteš, původní odpověď zřetelně škrtni a zakroužkuj jinou. Je povolena maximálně jedna oprava.

Více

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z

Více

Co vše se skrývá pod slapovými jevy?

Co vše se skrývá pod slapovými jevy? Co vše se skrývá pod slapovými jevy? TOMÁŠ FRANC Astronomický ústav Univerzity Karlovy, Matematicko-fyzikální fakulta, Karlova Univerzita v Praze Abstrakt Většina studentů si pod slapovými jevy představí

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru

Více

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Miniprojekt SLUNEČNÍ SOUSTAVA Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor Náměstí Františka Křižíka 860 390 01 Tábor Obsah: 1. Úvod 2. Cíl miniprojektu 3. Planetární

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

Slovo úvodem 9 1 Klasická astronomie, nebeská mechanika 11 1.1 Časomíra...... 11 1.1.1 Sluneční hodiny.... 11 1.1.2 Pravý místní sluneční čas versus pásmový středoevropský čas.. 13 1.1.3 Přesnější definice

Více

SLUNEČNÍ SOUSTAVA OČIMA SOND. Mgr. Antonín Vítek, CSc. Knihovna AV ČR Říjen 2010

SLUNEČNÍ SOUSTAVA OČIMA SOND. Mgr. Antonín Vítek, CSc. Knihovna AV ČR Říjen 2010 SLUNEČNÍ SOUSTAVA OČIMA SOND Mgr. Antonín Vítek, CSc. Knihovna AV ČR Říjen 2010 Voyager 1 a 2 Start: 1977-09-05 a 1977-08-20 COSPAR: 1977-084A a 1977-076A Nosič: Titan 3E Centaur D Voyager 1 Jupiter: 1979-03-05

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

Planetární tělesa ve Sluneční soustavě

Planetární tělesa ve Sluneční soustavě Sluneční soustava Planetární tělesa ve Sluneční soustavě Sluneční soustava Organizace: - centrální těleso Slunce - 99,87 % hmoty Sluneční soustavy - 2 % celkového momentu hybnosti - Sluneční soustava plochý

Více

VY_52_INOVACE_CVSC2_12_5A

VY_52_INOVACE_CVSC2_12_5A VY_52_INOVACE_CVSC2_12_5A Anotace: Žáci se seznamují s planetami SLUNEČNÍ SOUSTAVY a z rozstříhaných vět si ve skupince sestavují PRACOVNÍ LIST o třetí planetě Sluneční soustavy ZEMI a její přirozené družici

Více

Projekt Společně pod tmavou oblohou

Projekt Společně pod tmavou oblohou Projekt Společně pod tmavou oblohou Kometa ISON a populace Oortova oblaku Jakub Černý Společnost pro MeziPlanetární Hmotu Dynamicky nové komety Objev komety snů? Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok

Více

Pouť k planetám Slunce

Pouť k planetám Slunce Pouť k planetám Slunce Slunce je naše životadárná hvězda, tvořící 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy. Slunce vzniklo před 4,6 miliardami let a bude svítit přibližně ještě 7 miliard let. Nemá pevný povrch,

Více

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.

Více

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek Železné lijáky, ohnivé smrště Zdeněk Mikulášek Hnědí trpaslíci - nejdivočejší hvězdy ve vesmíru Zdeněk Mikulášek Historie 1963 Shiv Kumar: jak by asi vypadala tělesa s hmotnostmi mezi hvězdami a planetami

Více

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země? Astronomie Autor: Miroslav Randa. Doplň pojmy ze seznamu na správná místa textu. seznam pojmů: Jupiter, komety, Merkur, měsíce, Neptun, planetky, planety, Pluto, Saturn, Slunce, Uran, Venuše, Země Uprostřed

Více

Sluneční soustava Organizace: Slunce Tělesa Sluneční soustavy:

Sluneční soustava Organizace: Slunce Tělesa Sluneční soustavy: Sluneční soustava Sluneční soustava Organizace: - centrální těleso Slunce - 99,87 % hmoty Sluneční soustavy - 2 % celkového momentu hybnosti - Sluneční soustava plochý útvar kolem roviny ekliptiky - dráhy

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

Geochemie endogenních procesů 4. část

Geochemie endogenních procesů 4. část Geochemie endogenních procesů 4. část planety, asteroidy, komety Merkur, Venuše, Země, Mars, asteroidy ( pozemské planety ) Jupiter, Saturn ( plynné planety ) Uran, Neptun, (Pluto) ( vnější ledové planety

Více

ŽIVOT KOLEM HVĚZD. 7.lekce Jakub Fišák, Magdalena Špoková

ŽIVOT KOLEM HVĚZD. 7.lekce Jakub Fišák, Magdalena Špoková ŽIVOT KOLEM HVĚZD 7.lekce Jakub Fišák, Magdalena Špoková Obsah dnešní přednášky O hledání života mimo Zemi, diskuze, zda se mohou nyní nacházet mimozemšťané na Zemi, kde se může vyvinout život. Jak hledat?

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 25. 2. 2013 Pořadové číslo 14 1 Uran, Neptun Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie) 2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA

Více

Terestrické exoplanety. Co víme o jejich vnitřní struktuře?

Terestrické exoplanety. Co víme o jejich vnitřní struktuře? Terestrické exoplanety Co víme o jejich vnitřní struktuře? Vánoční (geodynamický) seminář Michaela Walterová, 21. 12. 2016 Terestrické exoplanety Přibližně Mp < 8 M a Rp < 1,5 R, bez mohutné H/He atmosféry

Více

Měsíc přirozená družice Země

Měsíc přirozená družice Země Proč je ěsíc kulatý? ěsíc přirozená družice Země Josef Trna, Vladimír Štefl ěsíc patří ke kosmickým tělesům, která podstatně ovlivňuje gravitační síla, proto zaujímá kulový tvar. Ve vesmíru u těles s poloměrem

Více

stratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie

stratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie Geologie je přírodní věda zabývající se složením a stavbou zemské kůry a vývojem zemské kůry v minulosti a přítomnosti strukturní petrografie stratigrafie Všeobecná dynamická tektonika vnější síly vnitřní

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm.

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm. Zadání příkladu 1) Text je formátován pomocí stylů. 2) Vytvořte styl s názvem Vulkány_text. Jeho vlastnosti jsou následující písmo Tahoma, velikostí 11 bodů, zarovnání do bloku, mezera pod odstavcem je

Více

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji, HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací

Více

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Dana a Zuzana, skryté kandidátky na sopky pod ledovým příkrovem v okolí jezera Vostok v Antarktidě Tisková zpráva z 1. 12. 2017 Je možné i v současnosti

Více

Vulkanismus ve vnější části sluneční soustavy Petr Brož

Vulkanismus ve vnější části sluneční soustavy Petr Brož Vulkanismus ve vnější části sluneční soustavy Petr Brož Geofyzikální ústav AV ČR v. v. i. 67 známých měsíců NASA Jet Propulsion Laboratory, volné dílo Objevení Měsíc poprvé pozoroval 8. ledna 1610 Galileo

Více