Pracovní verze k 27. únoru 2015 DOPADOVÁ STUDIE

Transkript

1 Pracovní verze k 27. únoru 2015 DOPADOVÁ STUDIE ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu k návrhu poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 42, VII. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) 2015

2 SHRNUTÍ DOPADOVÉ STUDIE Základní identifikační údaje Název dokumentu: Komplexní pozměňovací návrh k návrhu poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zpracovatel / zástupce předkladatele: Zpracovatel komplexního pozměňovacího návrhu: poslanecká pracovní skupina (za účasti Ministerstva vnitra a iniciativy Rekonstrukce státu) Zpracovatel dopadové studie: Ministerstvo vnitra (s využitím stanovisek zaslaných orgány veřejné moci nebo právnickými osobami) 1. Implementace práva EU: Ne Předpokládaný termín nabytí účinnosti: Prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona Implementace práva EU: Ne Evropská komise nicméně v rámci přípravy programového rámce Evropských strukturálních a investičních fondů stále požaduje vysvětlení k Akčnímu plánu k předběžné podmínce O.4 Veřejné zakázky, kam navrhovala podřadit registr smluv. 2. Cíl komplexního pozměňovacího návrhu Zvýšit za účelem veřejné kontroly zřízením registru smluv dostupnost informací o smlouvách uzavíraných subjekty, které disponují veřejnou mocí, nebo subjekty, u nichž lze identifikovat jejich specifický vztah k veřejné moci (zřizovatelský, majetkový nebo jiný). 3. Agregované dopady komplexního pozměňovacího návrhu V současnosti se modelově odhaduje celkový měsíční počet více než 18 tisíc zveřejňovaných smluv na profilech zadavatele. Odhadovaný celkový počet uzavíraných smluv lze kvantifikovat ve výši půl milionu smluv měsíčně, z toho cca 75 % tvoří smlouvy do 50 tisíc Kč bez DPH. V případě zveřejňování všech smluv by tak došlo k cca dvacetisedminásobnému navýšení zveřejňovaných smluv; v případě zveřejňování pouze smluv nad 50 tisíc Kč bez DPH k cca šesti násobnému navýšení. 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano Ve věci finančních dopadů nově navrhované povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv jsou modelově kalkulovány dopady ve výši 1,5 až 4 miliardy Kč ročně. V případě zveřejňování pouze smluv nad 50 tisíc Kč bez DPH se tyto náklady pohybují mezi cca 0,3 až 1 miliardy Kč ročně v závislosti na metodě (metoda jednotkových cen vs. metoda personálních nákladů u jednotlivých typů subjektů). 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano Návrh směřuje k transparentnějšímu a otevřenějšímu tržnímu prostředí. Dopad na podnikatelské subjekty je tak možné vnímat pozitivně ve smyslu potenciálního zvýšení konkurenceschopnosti z důvodu více dostupných informací k uzavíraným smlouvám. Okrajově lze dopad spatřovat v dílčích nákladech v případě nutnosti zajistit uveřejňování smluv v registru smluv prostřednictvím datové schránky, neučiní-li tak druhá smluvní strana, aby 2

3 smlouva mohla nabýt účinnosti a nebyla zrušena od počátku. Faktický dopad spočívá také v nemožnosti v rámci ochrany obchodního tajemství zcela utajit existenci smlouvy, jestliže na ni nedopadá výjimka z uveřejnění v registru smluv (jde o okolnost objevující se u těch právnických osob, které samy sebe nepovažují za veřejné instituce podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zatímco zákon o registru smluv je jako právnické osoby, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast prostřednictvím jiné právnické osoby zařazuje mezi osoby povinné k uveřejňování smluv) Ambivalentně lze hodnotit potenciální neochotu vybraných podnikatelských subjektů vstupovat do smluvních vztahů s entitami veřejného sektoru vzhledem k tomu, že příslušné smlouvy mají být aktivně uveřejněny v registru smluv, zatímco doposud se uveřejňují tehdy, je-li o jejich poskytnutí požádáno podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano Pro územní samosprávné celky znamená povinnost zveřejňovat smlouvy současně příležitost získávat horizontální informace o uzavíraných smlouvách srovnatelných subjektů. Zveřejňování smluv nedílně znamená dílčí navýšení administrativy; stejně jako v případě jiných smluvních stran lze dopad spatřovat v nutnosti zajistit uveřejňování smluv v registru smluv prostřednictvím datové schránky, neučiní-li tak druhá smluvní strana, aby smlouva mohla nabýt účinnosti a nebyla zrušena od počátku. 3.4 Sociální dopady: Ano Sociální dopady lze vnímat ve smyslu potřeby dílčího navýšení pracovníků zabývajících se zveřejňováním smluv. V současnosti se odhady počtu pracovníků zveřejňujících smlouvy pohybují na úrovni cca 8 tisíc přepočtených pracovníků, kvantifikovaný odhadovaný nárůst spočívá v dalších 8 tisících přepočtených pracovnících. Některé státní podniky coby povinné osoby indikují v souvislosti s uveřejňováním smluv v registru případné negativní dopady spočívající v omezení produkce a tím možného dílčího snížení počtu zaměstnanců v těchto podnicích. 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne Dopady na životní prostředí nebyly identifikovány. 3

4 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Komplexní pozměňovací návrh k návrhu poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 1.2 Definice problému Tato dopadová studie je ex gratia vypracována na základě požadavku koaliční rady a poslanecké pracovní skupiny zabývající se problematikou registru smluv. V rámci této poslanecké pracovní skupiny za účasti Rekonstrukce státu a Ministerstva vnitra, jehož úloha byla toliko technická a legislativně podpůrná, vznikl komplexní pozměňovací návrh k poslaneckému návrhu zákona (sněmovnímu tisk 42), kterým by měl být zaveden registr smluv. Vzniklé znění komplexního pozměňovacího návrhu tak představuje text, na němž se shodla poslanecká pracovní skupina, přičemž požádala o zpracování dopadové studie k němu. V návaznosti na dosažení shody nad zněním komplexního pozměňovacího návrhu Ministerstvo vnitra prostřednictvím dopisu ministra vnitra oslovilo 21. ledna 2015 ostatní ústřední správní úřady a jiné orgány veřejné moci, aby provedly zhodnocení dopadů, které má tento komplexní pozměňovací návrh v jejich působnosti. Takto obdržená stanoviska ústředních správních úřadů a jiných orgánů, o jejichž zaslání požádalo Ministerstvo vnitra do 15. února 2015, byla využita pro zpracování této dopadové studie. Charakter a míra podrobnosti zhodnocení dopadů v této studii jsou determinovány zejména relativně krátkým období určeným pro její zpracování, protože dopadovou studii bylo třeba dokončit do konce února 2015; s ohledem na tyto skutečnosti je nutno dopadovou studii vnímat. 1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Již v současné době existují zákony ukládající povinnost některé smlouvy uveřejňovat. Například zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění, ukládá ve svém 147a odst. 1 písm. a) veřejnému zadavateli povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, přičemž se tato povinnost netýká zejména smluv na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne Kč bez DPH ( 147a odst. 2 písm. a) zákona o veřejných zakázkách). Z 10d zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb., vyplývá poskytovateli povinnost zveřejnit veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku (je-li poskytovatelem dobrovolný svazek obcí, zveřejní se veřejnoprávní smlouva a její dodatky na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup). Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše Kč se nezveřejňuje; veřejnoprávní smlouva má být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění. Poskytovatelem se podle 10a odst. 1 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech rozumí územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, svazek obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti. Některé smlouvy se způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňují ve sbírce listin podle 3 odst. 1 a 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických 4

5 osob, nebo jsou dostupné ve sbírce listin podle 5 odst. 2 písm. d) a 52 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Informace ze smluv o poskytnutí podpory jsou dostupné v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací ( 32 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), v účinném znění). Podle 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v účinném znění, platí, že do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž takovou informací může být i smlouva, protože informací se pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního ( 3 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím). Zákon o svobodném přístupu k informacím tak potenciálně zajišťuje zveřejnění širokého spektra smluv, když podmínkou je, že ten, kdo má o zveřejnění smluv zájem, požádá podle tohoto zákona o jejich poskytnutí. 1.4 Identifikace dotčených subjektů Dotčenými subjekty jsou osoby povinné k uveřejňování smluv ve smyslu komplexního pozměňovacího návrhu, jimž jsou Česká republika; územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy; státní příspěvková organizace; státní fond; veřejná výzkumná instituce; dobrovolný svazek obcí; regionální rada regionu soudržnosti; příspěvková organizace územního samosprávného celku; ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem; obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem; státní podnik nebo národní podnik; zdravotní pojišťovna; Český rozhlas nebo Česká televize; právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. Dalšími dotčenými subjekty jsou jejich smluvní partneři, protože zaslat smlouvu k uveřejnění v registru smluv může podle komplexního pozměňovacího návrhu i druhá smluvní strana. Dotčenými subjekty jsou i další právnické či fyzické osoby (veřejnost), protože jim zákon o registru smluv potenciálně zajistí snadnější přístup k většímu množství informací. Některým dotčeným subjektům může vedle povinnosti uveřejňovat smlouvy vyplývat z komplexního pozměňovacího návrhu i další specifická role (například funkce správce registru smluv). V souvislosti se zajišťováním podkladů pro tuto studii dopadů (odhlédneme-li od zjišťování informací v rámci samotného ministerstva, které proběhlo interně) byly dopisem ministra vnitra o zhodnocení požádány ostatní ústřední správní úřady, kraje a Asociace krajů, Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, Česká národní banka, Agrární komora České republiky, Akademie věd České republiky, Bezpečnostní informační služba, Kancelář finančního arbitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Grantová agentura České republiky, Hospodářská komora České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu, Veřejný ochránce práv, Nejvyšší kontrolní úřad, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Technologická agentura České republiky, Unie zaměstnavatelských svazů, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ústavní soud, Úřad pro zahraniční styky a informace a Ústav pro studium totalitních režimů (oslovená připomínková místa byla také požádána, aby ve zhodnocení 5

6 dopadů zohlednila i postoje dalších institucí, které se nacházejí v jejich působnosti). Dále byla Ministerstvem vnitra oslovena Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra a některé obce. Datovými formuláři se podařilo identifikovat data od téměř subjektů. Podstatnou většinu z toho tvoří údaje za organizační složky státu (378 identifikovaných subjektů), státní příspěvkové organizace (195 subjektů) a příspěvkové organizace územních samosprávných celků (1520 subjektů). Srovnání o pokrytí dotčených subjektů je obtížné, nicméně s ohledem na údaje z registru ekonomických subjektů ARES 1 lze konstatovat, že více datových informací je dostupných o dotčených subjektech z řad ústředních správních orgánů, pokryta je také úroveň krajů. Údaje za obce jsou ve vzorku s ohledem na metodologii zpracování dopadové studie zařazena výběrově, nicméně lze na nich ilustrovat dopady na obecní samosprávy jako celek. Data za svazky obcí nebo regionální rady regionů soudržnosti pak chybí. Graf - Počty identifikovaných dotřených subjektů Jako zdroje dat, ze kterých dotčené subjekty vycházely, se uvádí nejčastěji interní zdroje, zdroje spisových služeb, elektronických tržišť, ekonomických systémů a údaje z vnitřních evidencí smluv a zkušenosti z minulého roku. Právní úprava uveřejňování podle zákona o veřejných zakázkách je dle vyjádření většiny subjektů zavedeným a osvědčeným nástrojem kontroly nakládání s veřejnými prostředky, která je stabilizovaná a vyhovující. Téměř všechny reagující subjekty nezaznamenávají žádné zásadní problémy, část jich hodnotí tuto povinnost pozitivně. Tato povinnost dle většinového vyjádření nepředstavuje pro povinné subjekty v rámci celého procesu zadávacího řízení výraznější administrativní zátěž... 1 Dle aplikace ARES Ministerstva financí, jejímž cílem je souhrnně zpřístupnit údaje z informačních systémů pro vedení registrů a evidencí veřejné správy o ekonomických subjektech, je v České republice evidováno 286 organizačních složek státu, 14 krajů, 6305 obcí a městských částí Hlavního města Prahy, 776 svazků obcí, příspěvkových organizací, 7 regionálních rad regionů soudržnosti, 393 státních podniků, 4 národní podniky, 75 veřejných výzkumných institucí, 8 fondů zřízených ze zákona a 1 státní fond zřízený ze zákona. 6

7 Současná povinnost zveřejňovat smlouvy přináší dílčí problémy víceméně zejména v souvislosti s dodržováním lhůty pro zveřejnění smlouvy, která je v tomto případě 15 dnů od jejího uzavření. Reagující subjekty v tomto kontextu uvádí, že občas dochází k prodlení s vrácením smlouvy druhou smluvní stranou. Jako riziko je vnímáno také selhání lidského faktoru, které spočívá v možném administrativním pochybení, kdy kupříkladu může být soubor nahrán chybně nebo vložen na nesprávné místo. Rizika jsou dále spatřována v administrativní zátěži při začerňování osobních údajů ve smlouvách (rodná čísla, podpisy apod.), či v povinnosti neuveřejnění částí smluv, které obsahují obchodní tajemství. Jako úskalí je vnímán fakt, že zákon ukládá zadavatelům povinnost uveřejňovat i veškeré dodatky ke smlouvám, tedy i takové, kterými nedochází k podstatné změně smluv, ale pouze k její formální úpravě (např. změna kontaktní osoby). Jako dílčí problém je také vnímáno, že na profilu je uveřejňována kompletní smlouva včetně příloh, což může způsobovat komplikace zejména u veřejných zakázek na stavební práce, a to z pohledu velikosti zveřejňované smlouvy a stanovené kapacity poskytovatelem profilu zadavatele. V případě menších obcí může v některých případech docházet podle reagujících subjektů k tomu, že se povinnost zveřejnit smlouvu opomene, či se nezveřejňují dodatky, případně, že má sice zadavatel profil zadavatele, ale není propojen s věstníkem veřejných zakázek. To souvisí s faktem, že řada hlavně malých obcí nemá k dispozici na svých úřadech úředníky, kteří by tuto administrativu mohli provádět. Podle většiny dotčených subjektů jde nicméně o komplexní úpravu, jež stanoví nejen povinnost k uveřejnění uzavřených smluv a příslušných metadat 2, ale taktéž skutečně uhrazených cen na základě takových smluv a seznamu subdodavatelů, kteří se na plnění dané veřejné zakázky podíleli. V rámci zákona o veřejných zakázkách je taktéž upravena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako orgánu dohled nad dodržováním zákona, který je v případě porušení zákonných povinností, včetně povinnosti uveřejňování, oprávněn ukládat sankce. Stávající sankce jsou přitom vnímány jako adekvátní nástroj pro zabezpečení uveřejňovací povinnosti. Tímto je dle reagujících subjektů zabezpečena vymahatelnost dodržování zákona. Některé subjekty uvedly, že nad rámec zákona o veřejných zakázkách zveřejňují (nebo počítají se zveřejněním) i ostatní smlouvy nebo jejich část na svých webových stránkách případně také na e-tržišti. Dle jiných vyjádření současně platí, že pokud zájemce chce znát další informace, může si podat žádost o poskytnutí informace v režimu informačního zákona. Tabulka - Přehled vybraných subjektů zveřejňující smlouvy nad rámec zákona o veřejných zakázkách 3 Subjekt Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo dopravy Další zveřejňované smlouvy Uveřejňují všechny zakázky, jejichž předpokládaná hodnota převyšuje částku 200 tis. Kč. bez DPH. Nad rámec povinností stanovených zákonem o veřejných zakázkách uveřejňují některé subjekty v resortu dopravy i smlouvy u veřejných 2 Identifikační údaje dodavatele, cena, předmět plnění, doba plnění, datum uzavření smlouvy, údaje o plnění smlouvy a další údaje dle 147a zákona o veřejných zakázkách. 3 Tabulka obsahuje pouze informace poskytnuté dotčenými subjekty v rámci šetření. Z úřední činnosti zpracovatele dopadové studie jsou známy další subjekt (jako např. ministerstvo financí), které ostatní smlouvy zveřejňují, ale v rámci šetření to neuvedly a nejsou proto uvedeny v přehledové tabulce. 7

8 Subjekt Další zveřejňované smlouvy zakázek nad 250 tis. Kč bez DPH. Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo prostředí životního Český statistický úřad Český telekomunikační úřad Postupuje transparentně a zveřejňuje veškeré uzavřené smlouvy, i ty s hodnotou nižší než 500 tis. Kč bez DPH Počítá s rozšířením povinnosti uveřejňovat smlouvy nad rámec vymezený zákonem o veřejných zakázkách v rámci resortního multiprofilu zadavatele tak, aby se rozšířilo množství uveřejňovaných informací a aby se ještě zlepšily reportingové a analytické možnosti využití takového systému (např. úspory, vhodné komodity pro centrální nákupy v rámci resortu, náklady na komodity, přehled dodavatelů, čerpání ze smluv atd.) Zveřejňuje na svých webových stránkách všechny uzavřené smluvní vztahy s plněním nad 500 tis. Kč bez DPH Na základě interních rozhodnutí uveřejňuje smlouvy nad 200 tis. Kč bez DPH v Registru smluv v rámci Portálu veřejné zprávy. Český báňský úřad Zveřejňují i ty, které nedosahují povinnou hodnotu ke zveřejnění nad 500 tis. Kč. Moravskoslezský kraj Již dříve měl kraj v úmyslu přistoupit k dobrovolnému zveřejňování smluv, nicméně přípravu pozastavil s ohledem na poslanecké aktivity týkající se návrhu zákona o registru smluv. Rozhodl se realizovat dobrovolné zveřejňování smluv od s tím, že na webových stránkách kraje budou zveřejňovány smlouvy počínaje lednem Jihočeský kraj Jihočeský kraj navíc zveřejňuje na svých internetových stránkách od uzavřené smlouvy (včetně dodatků) a dotační dopisy bez stanoveného finančního limitu Pardubický kraj Navíc zveřejňují smlouvy u veřejných zakázek od 100 tis. Kč. Plzeňský kraj Stanovena povinnost uveřejňovat u veřejných zakázek smlouvy od 200 tis. Kč bez DPH na dodávky a služby a od 500 tis. Kč bez DPH na stavební práce. Vysočina Blansko Na internetových stránkách zveřejňuje od elektronické obrazy všech smluv uzavíraných Krajem Vysočina (například na pořízení nákupů, staveb, služeb, dotací, nájmů, darů, půjček), a to bez ohledu na cenu. Od března roku 2015 budou doplněny do klikacího rozpočtu elektronické obrazy faktur. Zveřejňují smluvní vztahy nad 100 tis. Kč na služby a dodávky a nad 200 tis. Kč na stavební práce na profilu zadavatele. Smlouvy o výpůjčce, nájmu, prodeji či nákupu pozemků nezveřejňují, pouze evidují do registru vznik veřejné podpory de minimis, pokud vznikne. Doksy Zveřejňují uzavřené smlouvy na webových stránkách města. Zveřejňovány nejsou smlouvy s nepodnikajícími fyzickými osobami, především smlouvy nájemní a prodej obecních pozemků, dále nejsou zveřejňovány smlouvy na věcná břemena. 8

9 Subjekt MČ Praha 18 Další zveřejňované smlouvy Zveřejňuje v současné době veškeré smlouvy či objednávky související s veřejnými zakázkami s finančním objemem nad 300 tis. Kč bez DPH na svých webových stránkách v souladu s vnitřním předpisem Dotčené subjekty kvantifikovaly měsíční objem 2232 smluv 4 nad 500 tis. Kč, které jsou současně zveřejňovány na profilech zadavatele. Současně uvedly odhad, že uzavírají více než 60 tisíc ( ) smluv měsíčně 6, na které se vztahuje nově navrhovaná povinnost zveřejnění. Podstatnou část (75 %) však tvoří smlouvy do 50 tis. Kč bez DPH, u kterých se předpokládá možnost omezit povinnost uveřejnění. Konkrétní počty u jednotlivých subjektů se však mohou značně lišit a to i v čase. Z uvedených dat lze dovodit, že by aplikací nově navrhovaného zákona o registru smluv došlo řádově k sedmadvacetinásobnému 7 nárůstu povinnosti zveřejňovat smlouvy (v případě existence nařízení vlády omezujícího povinnost zveřejnění by pak šlo o nárůst cca šestinásobný). Graf - Počty identifikovaných smluv 4 Celkový počet zveřejňovaných smluv je nicméně s ohledem na zastoupený vzorek výrazně vyšší. Nelze proto konstatovat, že dnes je měsíčně zveřejňováno cca 2,2 tisíce smluv. Pokud bychom extrapolovali data na odhadovaný celkový počet zveřejňovaných smluv nad 500 tis., lze v současnosti pracovat s počtem více než 18 tisíc zveřejňovaných smluv měsíčně. 5 Celkový počet uzavíraných smluv je nicméně s ohledem na zastoupený vzorek výrazně vyšší. Nelze proto konstatovat, že dnes je měsíčně uzavíráno cca 60 tisíc smluv. Pokud bychom extrapolovali data na odhadovaný celkový počet uzavíraných smluv, lze pracovat s počtem více než půl milionu smluv měsíčně. 6 Pro srovnání v registru smluv na Portálu veřejné správy, kde mají již v současnosti právo zveřejňovat záznamy jakékoliv orgány veřejné moci bez nutnosti další aktivace či povolování přístupu, je měsíčně evidováno cca 300 záznamů. 7 Zatímco v případě organizačních složek státu a územních samospráv je tento nárůst cca dvacetinásobný, v případě příspěvkových organizací a právnických osob v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby, je tento nárůst cca třicetinásobný. 9

10 Z analýzy dat mapující četnost smluv v daných intervalech je možné vidět, že převládá počet subjektů, u nichž se počet smluv zveřejňovaných podle zákona o veřejných zakázkách (tj. smlouvy od 500 tis. Kč) pohybuje v řádu jednotek měsíčně, velmi omezený počet subjektů měsíčně zveřejňuje více než 50 smluv. Celkově však převládá počet subjektů, které uzavírají více než desítky smluv, početná je také kategorie subjektů uzavírající měsíčně více než sto smluv. Graf Histogram počtu identifikovaných smluv u vybraných subjektů (N=104) 1.5 Popis cílového stavu Podle komplexního pozměňovacího návrhu by měl být zřízen (centrální) elektronický registr smluv, v němž bude povinné uveřejňovat písemné soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci uzavřené státem nebo územními samosprávnými celky nebo určitými právnickými osobami spojenými se státem nebo územními samosprávnými celky. Předkladatelé původního znění zákona upravujícího registr smluv (sněmovní tisk 42/0) uvedli v důvodové zprávě dostupné na internetové adrese že Uveřejňování smluv, faktur a objednávek a tím i rozšíření okruhu osob a institucí, které se budou moci na veřejné (byť jen neformální) kontrole podílet, je nezbytné, neboť dosavadní zkušenost ukazuje, že stávající institucionalizované kontrolní mechanismy nejsou (a vzhledem k rozsahu činnosti a počtu vykonavatelů veřejné moci ani nemohou být) dostatečně efektivní. Jejich doplnění o prvky veřejné kontroly nakládání s majetkem státu, krajů, obcí a dalších subjektů je proto vysoce žádoucí. Výhodou veřejné kontroly je především její finanční a institucionální nenáročnost, neboť pokud se pro ni vytvoří podmínky, probíhá již sama o sobě zdarma, je univerzální, zcela nezávislá a působí nejen represivně (v podobě veřejného odsouzení nepravostí), ale především preventivně jako podpora odpovědného a transparentního nakládání s veřejnými prostředky.. Lze konstatovat, že obecným cílem vyplývajícím z legislativních návrhů týkajících se registru smluv je zvýšit dostupnost informací o nakládání s veřejným majetkem. 10

11 Konkrétním cílem komplexního pozměňovacího návrhu je záměr zvýšit za účelem veřejné kontroly zřízením registru smluv dostupnost informací o smlouvách uzavíraných subjekty, které disponují veřejnou mocí, nebo subjekty, u nichž lze identifikovat jejich specifický vztah k veřejné moci (zřizovatelský, majetkový nebo jiný). Pracovně lze definovat i tzv. operativní ( měřitelný ) cíl komplexního pozměňovacího návrhu. Může jím být například dosažení stavu definovaného tak, že nejpozději za čtvrtý kalendářní měsíc po nabytí účinnosti zákona o registru smluv bude počet smluv uveřejněných v zákonem zřízeném registru smluv vyšší než počet smluv uveřejněných v zákonem nezřízeném registru smluv ( za poslední kalendářní měsíc, v němž zákon o registru smluv účinný nebyl. 1.6 Zhodnocení rizika Po seznámení se s obsahem obdržených dotazníků, které byly připomínkovým místům zaslány spolu se žádostí o zhodnocení dopadů komplexního pozměňovacího návrhu, lze konstatovat, že z reakcí připomínkových míst vyplývá, že jako rizikové jsou v komplexním pozměňovacím návrhu k zákonu o registru smluv vnímány především následující záležitosti: 1) navázání účinnosti smlouvy na její uveřejnění a existence sankce zrušení smlouvy při jejím neuveřejnění; 2) navázání rozsahu uveřejňovací povinnosti na zákon o svobodném přístupu k informacím, resp. obecná problematika rozsahu údajů uveřejňovaných v registru smluv; 3) duplicity při uveřejňování existující mezi zákonem o registru smluv a některými jinými zákony. Ad 1) navázání účinnosti smlouvy na její uveřejnění a existence sankce zrušení smlouvy při jejím neuveřejnění Připomínkující úřady považují tuto konstrukci, podle níž může být smlouva účinná až uveřejněním v registru, za nevhodnou z hlediska právní jistoty, z hlediska nutnosti v některých případech uzavřít a plnit smlouvu operativně, aniž je uveřejněna v registru smluv, a za rozpornou s principem autonomie vůle smluvních stran. Některé kraje s přihlédnutím ke skutečnosti, že správcem registru je stát považují tento mechanismus za protiústavní zásah do práva na samosprávu. Obdobně sankci zrušení smlouvy od počátku při jejím neuveřejnění považují připomínková místa za nevhodnou například s odůvodněním, že nepřispívá k právní jistotě a že nový občanský zákoník se v podstatné míře odklonil od sankce absolutní neplatnosti právních úkonů (upřednostňuje sankci relativní neplatnosti se zásadou, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné), zatímco zákonem o registru smluv by se obdoba sankce absolutní neplatnosti v právním řádu uplatňovala znovu potenciálně v nemalém rozsahu. Ad 2) navázání rozsahu uveřejňovací povinnosti na zákon o svobodném přístupu k informacím, resp. obecná problematika rozsahu údajů uveřejňovaných v registru smluv; V rámci tohoto tematického okruhu je připomínkovými místy zmiňováno rozmanité spektrum záležitostí vyplývajících z potenciální aplikace komplexního pozměňovacího návrhu v praxi, které jsou připomínkovými místy vnímány jako problematické. Názory připomínkujících úřadů se pohybují od poukazu na to, že může být nesnadné v některých případech (i s přihlédnutím k tomu, že vymezený okruh smluv má být v registru uveřejňován aktivně, zatímco dosud byly smlouvy uveřejňovány v zásadě především tehdy, jestliže o jejich poskytnutí bylo požádáno) aplikací zákona o svobodném přístupu k informacím správně určit, 11

12 jaké údaje mají být před uveřejněním znečitelněny, až po názor některých krajů, že rozsah údajů uveřejňovaný v registru smluv je protiústavní, protože podle Listiny základních práv a svobod státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti (zatímco kraje jej i vzhledem k množství smluv aktivně uveřejňovaných v registru považují již za nepřiměřený). Některá připomínková místa upozorňují na to, že ne vždy je možné zcela přesné rozlišení mezi soukromoprávní a veřejnoprávní smlouvu. Objevují se zmínky o vzniku nové administrativní zátěže utvořené komplexním pozměňovacím návrhem, názory zpochybňující vymezený okruh povinných osob a upozornění na rizika, která případné přijetí zákona o registru smluv znamená například pro podnikání některých povinných osob. Ministerstvo průmyslu a obchodu v této souvislosti uvádí, že uveřejňování smluv u státních podniků či akciových společností (vyjma těch, kteří na svou činnost dostávají dotace ze státního rozpočtu) by bylo podle ředitelů těchto podniků pro jejich činnost poměrně zásadní. Patrně nejlépe tuto situaci dokumentuje rozbor provedený jedním ze zkušebních ústavů: Dopad návrhu tohoto zákona na státní podniky působící v oblasti zkušebnictví bude následující: - zveřejňováním smluv povede pro státní podniky ke zhoršení konkurenčních podmínek na trhu. - ovlivní zásadním způsobem jejich podnikání, protože konkurence snadno zjistí jaké služby a za jakých podmínek poskytuje. Metadata, která se nedají vyloučit (viz 5 návrhu zákona o registru smluv), jsou ve stávajících smlouvách vždy předmětem obchodního tajemství, protože se podle nich dá poznat, který výrobce hodlá jaký výrobek a za jakých podmínek a kdy uvést na trh. - za těchto podmínek začnou státní podniky masivně ztrácet zákazníky. - zveřejňováním smluv státní podniky poruší Nařízení 765/2008/ES, část týkající se požadavku na Důvěrnost. - v důsledku toho přijdou státní podniky s velkou pravděpodobností o akreditace. - rozsah činnosti státních podniků se omezí na marginální rozsah neakreditovaného zkoušení. Velikost a rozsah státních podniků bude v horizontu 2 5 let od začátku povinnosti zveřejňovat smlouvy minimalizován nebo tyto státní podniky zaniknou. - Česká republika přijde o většinu notifikovaných/oznámených osob (viz zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Privátní sféra nebude schopná v žádném případě převzít rozsah služeb státních podniků ve stávajícím plném rozsahu. - český průmysl bude muset využívat služby zahraničních zkušeben nebo jejich dceřiných poboček se všemi dopady, které to přináší (cena, jazyková bariéra, vzdálenost, kurzová rizika, atd.), toto bude mít výrazný dopad zejména na malé a střední podniky. Pro živnostníky budou tyto služby až na výjimky nedostupné. - zvýší se administrativní náročnost, neboť při cca 5500 zakázkách a odhadovaném minimálním času na zveřejnění min. by se zvýšily náklady o 2,5 5 mil. Kč. Důsledkem silného konkurenčního prostředí v České republice a Evropské unii je stále rostoucí neochota podnikatelských subjektů zveřejňovat jakékoliv informace a údaje na veřejně přístupných rejstřících. Je to logické chování, neboť každá takto zveřejněná informace může být potenciálně využita konkurencí. Firmy se globálně snaží jakékoliv úniky informací co nejvíce omezit. Smlouvy a obchodní podmínky státního podniku jsou ale jednoznačným zdrojem, kterým se obnažuje firemní podnikatelské prostředí, jak zákazníků, tak státních podniků obsahují údaje o odběratelích, cenovou politiku, splatnost, a jiné neméně důležité údaje, někdy přímo ohrožující konkurenceschopnost. Jsou to údaje/metadata, které nepůjdou 12

13 podle navrhnutých možností 5 odst. 6) návrhu zákona o registru smluv vyloučit. (Podle tohoto ustanovení lze vyloučit buď jméno zákazníka, nebo cenu). Zavedení povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv způsobí masový odliv zákazníků. Odliv zákazníků, odhadem o 1/3 zakázek, bude znamenat zároveň snížení obratu odhadem o 43 mil. Kč/rok. Dalším logickým vyústěním bude nutné snížení stavu pracovníků, a to ze současné hodnoty cca na 60 %. Fixní náklady budou poté k poměru pracovníků neúměrně vysoké, což povede k dalším mzdovým korekcím platů odhadem cca o 15 %. To bude mít za následek odliv kvalitních pracovních sil. Přímé propuštění zaměstnanců a snižování platové úrovně bude znamenat razantní úbytek osobních nákladů a s tím spojené odvody státním institucím. Takto dojde odhadem ke snížení odvodů (na daních a pojištění) v úhrnu 15 mil. Kč/rok v horizontu 2 5 let od začátku povinnosti zveřejňovat smlouvy.. Tato analýza s propočty ekonomických dopadů poskytnutá Ministerstvem průmyslu a obchodu platí pro jednu ze šesti zkušeben, která má formu státního podniku. Obdobně je na tom dle vyjádření dotčeného subjektu i dalších pět zkušeben a tři akciové společnosti. Propočtené ekonomické dopady při přijetí navrhovaného zákona o registru smluv by tak podle Ministerstva průmyslu a obchodu byly cca o celý jeden řád vyšší a ekonomický propad by byl neúnosný. Česká televize popisuje dopady komplexního pozměňovacího návrhu takto:...částka [nákladů na zveřejnění jedné smlouvy] se bude odvíjet od průměrného počtu smluv, které je schopen jeden zaměstnanec denně zveřejnit a odhadujeme ji na cca 50,-Kč/smlouva. Pokud bychom zveřejňovali o více, tak Česká televize bude muset jen na mzdách vyplatit o cca 7,5 mil. Kč ročně více než v současné době. Do celkových nákladů bude třeba zahrnout ještě náklady na materiální zabezpečení (vybavení kanceláří, energie) včetně řešení umístění nových zaměstnanců do prostor, které nemá Česká televize k dispozici (tj. případně stavební náklady na přístavbu nebo přestavbu budov). Celkem by se jednalo tedy o minimálně ,-Kč ročně více. Tento odhad se však týká pouze administrativních nákladů spojených se samotným zveřejňováním. Nezohledňuje ostatní relevantní skutečnosti s tím související, které považujeme za mnohem významnější, jako je zejm. nutnost změny systémů určených pro uzavírání smluv a jejich evidenci a archivaci, potřeba provedení důkladné analýzy a následné vypracování pravidel pro uzavírání smluv s ohledem na povinnost jejich uveřejňování a metodiky samotného uveřejňování týkající se zejména výjimek z povinnosti uveřejnění (viz ust. 3 návrhu zákona o registru smluv) a provedení (resp. průběžné provádění) odpovídajících školení jednak všech zaměstnanců, kteří se podílejí na uzavírání smluv v rámci České televize a jednak zaměstnanců, kteří by prováděli samotné uveřejňování a zajištění kvalifikovaného dohledu a odborných konzultací při plnění povinnosti uveřejňování. Náklady s tím spojené nedokážeme v tuto chvíli odhadnout ani předběžně, lze však důvodně předpokládat, že tyto náklady výrazně převýší výše uvedené odhadované administrativní náklady na samotné zveřejňování. ČT při nabývání, přípravě, výrobě a společné výrobě programového obsahu působí v silně konkurenčním prostředí. Ceny, za které pořizuje zboží a služby s tím související (včetně autorských děl a uměleckých výkonů a licencí k jejich užití), jsou standardně předmětem obchodního tajemství. Zveřejňováním smluvních podmínek (zejména cenových) dojde k narušení audiovizuálního prostředí v rámci České republiky, Česká televize bude oproti ostatním subjektům působícím na trhu výroby pořadů citelně znevýhodněna, což v konečném důsledku pravděpodobně povede k navýšení cen hrazených Českou televizí. Lze důvodně předpokládat, že ČT přijde o některé dodavatele či spolupracovníky, kteří nebudou ochotni přistoupit na zveřejnění smluv, zejm. z důvodu ceny. 13

14 V oblasti pořizování televizních práv (sportovní práva, práva k vysílání filmů a seriálů atp.) je cena téměř vždy obchodním tajemstvím. Pokud bychom ji zveřejňovali, je pravděpodobné, že část majitelů práv odmítne smlouvu uzavřít a Česká televize ztratí možnost určitá práva získat. ČT v současné době dosahuje mnohdy nižších cen než konkurence, neboť partneři oceňují stabilitu ČT, včasné placení či veřejnoprávní postavení ČT a tyto aspekty promítají do cen za situace, kdy tato cena zůstane utajena. Zavedením povinnosti zveřejňovat ceny by došlo k poskytnutí výhody konkurenčním provozovatelům televizního vysílání, což by ve svém důsledku mělo významné dopady do hospodaření ČT. V této oblasti by bylo pro Českou televizi značným problémem rovněž to, že smlouvy se zahraničními majiteli vysílacích práv se v drtivé většině případů řídí jiným právním řádem než českým a zejm. v angloamerickém právním prostředí se datum účinnosti smlouvy odvozuje od uzavření ústní dohody o podstatných náležitostech smlouvy bez ohledu na datum podpisu písemného vyhotovení smlouvy, které následuje mnohem později, často i po několika měsících. Tyto smlouvy jsou navíc často uzavírány tzv. adhezním způsobem, existuje tudíž reálné riziko, že zahraniční partner na sjednání účinnosti v souladu se zákonem o registru smluv nepřistoupí a smlouva by tak byla od počátku neplatná. V neposlední řadě je důležité zmínit problematiku zveřejňování odměn výkonných umělců a autorů (zejm. herců, režisérů a scénáristů), neboť tato skutečnost by vedla nejen k nárůstu požadavků na zvýšení honoráře, ale mohla by mít i sociální dopady. Ad 3) duplicity při uveřejňování existující mezi zákonem o registru smluv a některými jinými zákony Z vyjádření zaslaných v souvislosti s komplexním pozměňovacím návrhem Ministerstvu vnitra vyplývá duplicita ve vztahu ke smlouvám uveřejňovaným podle 10d zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci), k některým údajům obsaženým ve smlouvách o poskytnutí podpory uzavřených podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, protože některé takové údaje se uveřejňují prostřednictvím informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ke smlouvám uveřejňovaným ve sbírce listin podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, popřípadě ke smlouvám vkládaným do katastru nemovitostí (smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu), byť nejde o smlouvy přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. V legislativním procesu je také vládní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a některých dalších zákonů (sněmovní tisk 386/0), která by měla upravit uveřejňování smluv uzavřených zdravotními pojišťovnami. Ohledně zákona o veřejných zakázkách, k němuž komplexní pozměňovací návrh vymezuje svůj vztah v 8 odst. 4, je upozorňováno například na to, že smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku (včetně všech jejich změn a dodatků) budou uveřejňovány na jiném místě než další dokumenty vztahující se k veřejné zakázce (například informace o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky), čímž se situace přinejmenším znepřehlední. Podrobná sumarizace rizik a návrhů změn, které nad rámec dopadové studie dotčené subjekty zaslaly a která jsou v komplexním pozměňovacím návrhu jednotlivými připomínkovými místy spatřována, je uvedena v Přehledu navržených změn jednotlivými oslovenými subjekty, který je obsažen v příloze č. 2 této dopadové studie. 14

15 2. Návrh variant řešení 2.1 Varianta 0 Nulová varianta spočívá v zachování stávajícího stavu, tedy v neexistenci zákona upravujícího registr smluv. 2.2 Varianta 1 Varianta 1 spočívá v přijetí zákona o registru smluv v podobě obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu vypracovaném poslaneckou pracovní skupinou. 2.3 Varianta 2 Varianta 2 spočívá v přijetí zákona o registru smluv v podobě obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu vypracovaném poslaneckou pracovní skupinou, který bude dílčím způsobem modifikován tak, aby byla eliminována alespoň některá rizika vyplývající z této dopadové studie. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Varianta 0 (zachování stávajícího stavu) + nezřízením registru smluv zákonem se eliminují rizika vyplývající z jeho zřízení zákonem + případné zřízení vlastního registru smluv je ponecháno na dobrovolnosti smluvní strany - v důsledku nezřízení registru smluv zákonem se tímto způsobem nezvýší dostupnost informací o nakládání s veřejným majetkem Varianta 1 (přijetí zákona o registru smluv v podobě obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu vypracovaném poslaneckou pracovní skupinou) + zřízením registru smluv zákonem se zvýší dostupnost informací o nakládání s veřejným majetkem + jasně typově vymezená množina dokumentů uveřejňovaných v registru smluv (jen smlouvy) + nepředpokládá se možnost uveřejnit v registru smluv i další informace související se smlouvou + předpokládá se možnost oprav dokumentů v registru smluv chybně uveřejněných - administrativní či jiná zátěž vyplývající z uveřejňovací povinnosti, která dosud v takovém rozsahu neexistovala Varianta 2 (přijetí zákona o registru smluv v podobě obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu vypracovaném poslaneckou pracovní skupinou, který bude modifikován tak, aby byla eliminována alespoň některá rizika vyplývající z této dopadové studie) + zřízením registru smluv zákonem se zvýší dostupnost informací o nakládání s veřejným majetkem + jasně typově vymezená množina dokumentů uveřejňovaných v registru smluv (jen smlouvy) + nepředpokládá se možnost uveřejnit v registru smluv i další informace související se smlouvou + předpokládá se možnost oprav dokumentů v registru smluv chybně uveřejněných + ve srovnání s variantou 1 možnost eliminovat alespoň některá rizika zmíněná v této dopadové studii 15

16 - administrativní či jiná zátěž vyplývající z uveřejňovací povinnosti, která dosud v takovém rozsahu neexistovala 3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Vyhodnocení nákladů a přínosů se v zásadě omezuje na zhodnocení varianty 1, protože varianty 1 se týká tato dopadová studie a nadto náklady a přínosy varianty 0 jsou poměrně zřejmé a varianta 2 je variantou, která teprve potenciálně vznikne Zhodnocení personálních souvislostí Dotčené subjekty v datových podkladech identifikovaly, že se agendě zveřejňování smluv na profilech zadavatele věnuje nebo částečně věnuje přepočtených pracovníků. 8, 9 Lze konstatovat, že v současnosti se dané agendě věnuje u jednotlivých subjektů zpravidla 1 pracovník a to často pouze na částečný úvazek, resp. danou agendu vykonává jako nedílnou součást jiné činnosti a úvazek tak není vyčíslen. V případě, že je počet měsíčně zveřejňovaných smluv nízký, je zveřejňování smluv prováděno standardně v rámci oddělení veřejných zakázek či jiného útvaru jedním zaměstnancem, a to v rámci jeho další činnosti související s agendou veřejných zakázek. Při zobrazení kvantilů přepočteného počtu zaměstnanců u analyzovaných subjektů je vidět, že pouze pro necelou pětinu subjektů znamená stávající model zveřejňování smluv výraznější zátěž v podobě více než 10 pracovníků. Z grafu zobrazujícího relaci mezi počty aktuálně zveřejňovaných smluv na profilech zadavatele a personální náročností je současně patrné, že situace je u jednotlivých subjektů zásadně odlišná a nelze konstatovat výraznější závislost personální náročnosti na počtech uzavíraných a zveřejňovaných smluv. 8 Celkový počet pracovníků, kteří tuto agendu v současnosti zajišťují, je nicméně s ohledem na zastoupený vzorek výrazně vyšší. Nelze proto konstatovat, že dnes danou agendu zajišťuje tisíc pracovníků. Pokud bychom extrapolovali data na odhadovaný celkový počet dotčených subjektů, lze pracovat s počtem více než 8 tisíc přepočtených pracovníků. 9 Část subjektů navíc není schopna údaj jednoznačně stanovit, jelikož smlouvy uveřejňují zaměstnanci, kteří administrují proces zadávání veřejné zakázky. Tito zaměstnanci mimo uveřejnění smlouvy uveřejňují na profilu zadavatele i další údaje a dokumenty. 16

17 Graf Histogram počtu pracovníků, kteří zajišťují splnění povinnosti zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele u vybraných subjektů (N=102) Graf Relace mezi počty aktuálně zveřejňovaných smluv na profilech zadavatele a personální náročností včetně zobrazení kvantilů (N=102) Většina reagujících dotčených subjektů uvedla, že personální náročnost zveřejňování smluv dle komplexního pozměňovacího návrhu zákona o registru smluv bude srovnatelná se stávající povinností zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele. Rozdíl je vnímán primárně v tom, že bude dále nutné aktivně sledovat průběh zveřejňování smluv, nicméně počet subjektů, které odhadují navýšení jednotkové náročnosti oproti stávajícímu 17

18 stavu je minimální. Z hlediska odhadu personálních dopadů nově navrhovaného registru smluv současně část subjektů uvádí, že předložený návrh není kompletní a tudíž se k němu není možné hodnověrně vyjádřit (jedná se zejména o absenci formuláře a variantu, kdy případný limit stanoví vláda nařízením). Část pak není schopná odhadnout reálně praktické dopady, protože nesleduje ani dopady zveřejňování na profilech zadavatele. Víceméně však subjekty uvádí, zveřejnění smlouvy bude vázáno na dva úkony: pořízení vhodného formátu smlouvy a vyplnění formuláře Registru smluv a odeslání. Subjekty dále rozpracovávají odhadovaný modelový proces zveřejňování smluv následovně: posouzení smlouvy, zda podléhá zveřejnění v registru; zajištění ochrany osobních dat; zjištění, zda ustanovení smlouvy nepodléhají obchodnímu tajemství; dodatečná anonymizace dat; příprava smlouvy ke zveřejnění, skenování, popř. vyplnění formuláře; odeslání ke zveřejnění; zpětná kontrola, zda byla smlouva skutečně v registru zveřejněna; vyznačení data nabytí účinnosti na smlouvě; předání smlouvy účastníkům, popř. informování účastníků o nabytí účinnosti smlouvy. Z konkrétních modelových odpovědí identifikované nebo odhadované doby potřebné ke zveřejnění smlouvy v registru smluv vyplývá, že nejčastěji se jedná o interval 10 až 30 minut. Některé subjekty uvádí, že jde o rutinní úkon zvládnutelný za 5 minut, pro jiné se jedná o sofistikovaný proces vyžadující účast expertů i v řádu několika hodin. Tabulka Identifikovaná délka zpracování zveřejnění smlouvy v registru smluv Subjekt Odhadovaná časová náročnost zveřejnění smlouvy Úřad vlády Cca 20 až 30 minut, oproti tomu stávající povinnost zveřejňovat smlouvy na profilech zadavatele vyžaduje cca 10 min. Ministerstvo vnitra V případě projektu, u kterého je podepisována smlouva se 4 příjemci, je počet příloh (jsou samostatnými dokumenty), které obsahují nezveřejnitelné údaje, 4 v počtu 40 listů. Vzhledem k tomu, že jsou znečitelňovány pouze ty údaje, které nelze zveřejnit, byla vysledována časová náročnost u tohoto případu cca 30 min. Ministerstvo dopravy 10 minut na jednu smlouvu u nejjednodušších smluv až cca 4 hodiny na jednu smlouvu u rozsáhlých smluv Ministerstvo místní rozvoj pro Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zahraničních věcí Časový odhad jedné smlouvy je cca 15 minut. Příprava podkladů pro metadata, skenování smlouvy, editaci dat a jejich nahrání, jakož nahrání smlouvy do registru smluv a ověření záznamu, tj. kroky v délce v průměru 15 min. 10 minutová činnost Cca 30 minut Skenování jedné smlouvy a její odeslání cca 30 min 18

19 Subjekt Ministerstvo průmyslu a obchodu Policie republiky České Energetický regulační úřad Národní divadlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ústecký kraj Liberecký kraj Zlínský kraj Blansko Brno Odhadovaná časová náročnost zveřejnění smlouvy Odhadujeme, že uveřejnění jedné smlouvy na profilu zadavatele trvá průměrně 15 min. Při zveřejňování smluv na registru smluv se obáváme, že tato průměrná doba vzroste až na 30 min Cca 5 minut Odhadem lze předpokládat v řádech hodin (1-3 hodiny/1 smlouva) 5 minut Několik hodin zabere právníkovi posoudit, zda smlouva spadá pod režim navrhovaného zákona, zjistit, zda obsahuje obchodní tajemství a příp. toto tajemství začernit. Dále, jelikož návrh zákona vyžaduje uveřejnění smlouvy ve strojově čitelném formátu, musí asistentka či jiný pracovník Úřadu smlouvu převést do elektronické podoby (10 minut), převést pomocí příslušného softwaru do strojově čitelného formátu (15 minut) a vytáhnout z dokumentu metadata (5 minut). Celkový čas osoby s neprávním vzděláním na zveřejňování smlouvy se tak prodlouží na dvojnásobek oproti současnému stavu, tj. zhruba 1 hod. Celkový čas právníka související se zveřejněním může být hrubým odhadem 3 hodiny. Celkový čas strávený nad jednou smlouvou pak 4 hodiny. Náročnost 1 hodina na zveřejnění 1 smlouvy. Bez skenování 10 minut, se skenováním originálu 20 minut; u příspěvkových organizací zřizovaných krajem se dá vzhledem k personálnímu a technickému vybavení předpokládat, že by se časová náročnost mohla zvýšit až na 30 minut Jedna smlouva o rozsahu 10 stran, skenování a převedení do otevřeného a strojově čitelného formátu (OCR) jedné strany smlouvy 3 minuty, deset stran 30 minut (bez opravy chyb po OCR), anonymizace osobních údajů a záležitostí podléhajících obchodnímu tajemství s nutností komunikovat s druhou smluvní stranou min. 30 minut, příprava metadat a odeslání do registru 5 minut, tedy celkem 65 minut Celkem na 1 smlouvu 15 minut práce Reálný odhad zvýšení časové náročnosti o 30 minut u jedné smlouvy (kontrola smlouvy, odstranění případných nezveřejňovaných informací, zajištění elektronického obrazu textového obsahu kompletní smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu, uvedení metadat, vyplnění potřebných formulářů, odeslání datovou schránkou, kontrola uveřejnění) 19

20 Subjekt Doksy Odhadovaná časová náročnost zveřejnění smlouvy Časová náročnost přípravy smlouvy na zveřejnění v registru je odhadována na 15 minut. Most Předpokládáme časovou náročnost se zveřejněním 1 smlouvy do minut. Subjekty uvádí, že pokud by došlo k uveřejňování smluv v rámci předloženého zákona o registru smluv, lze očekávat nárůst agendy (nutnost zvýšené komunikace se smluvními partnery za účelem včasného zaslání podepsané smlouvy, zvýšená administrativa), a proto by si tato situace vyžádala zřejmě posílení počtu pracovníků. Konkrétní odhad personálních dopadů navrhovaného registru smluv je nicméně více než různorodý. Část dotčených subjektů neuvažuje navyšování pracovníků, pouze předpokládá, že dojde k rozšíření pracovní náplně stávajících zaměstnanců. U organizačních složek státu, které se domnívají, že bude třeba navýšit pracovníky, se předpokládá navýšení v průměru o 1 až 2 zaměstnance, v případě příspěvkových organizací převáženě o 0,25 až 0,5 pracovníků. V případě územních samosprávných celků se odhadované dopady značně liší a to i více než 10ti násobně. Některé subjekty dále uvedly, že vzhledem k nutnosti zastupitelnosti a k nutnosti neprodleného zveřejnění smluv by se dané agendě měly věnovat vždy 2 zaměstnanci na jednu organizaci. Specifická situace pak může nastat na malých obcích. V obcích bez rozsáhlého úřednického aparátu bude za zveřejnění ve většině případů zodpovědný starosta obce. Již v současné době jsou tyto obce vystaveny obrovské a často zbytečné administrativní zátěži. Starosta v prvé řadě může opomenout smlouvu zveřejnit. V opačném případě bude pro něj úkon spojený s občasným zveřejněním zcela nerutinní operací. Bude si muset vše pokaždé znovu připomenout. Časově pro něj bude tato operace vždy náročnější než pro úředníka konajícího tento úkon každý den. Úkony spojené se zveřejněním budou zcela jistě vykazovat i větší chybovost. Navíc se zde často nebude jednat z největší pravděpodobností o personální navýšení, ale obce si budou službu se zveřejňováním zadávat i nadále za úplatu. Tabulka Personální náročnost zveřejňování smluv dle navrhovaného registru smluv Subjekt Úřad vlády Odhadovaný počet pracovníků potřebných ke zveřejňování smluv Nyní se ročně jedná o 0,007 pracovního úvazku, nově zhruba necelého 0,5 pracovního úvazku. Ministerstvo financí Nárůst počtu zaměstnanců lze velmi přibližně odhadnout na cca 3 zaměstnance. Ministerstvo kultury Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo zdravotnictví Odhad personální náročnosti minimální, většina příspěvkových organizací odhaduje nárůst v průměru o 0,25 pracovního úvazku. Nebude nutné zvyšovat personální obsazení na jednotlivých organizačních složkách v resortu justice V rámci povinnosti zveřejňovat uzavřené smlouvy na profilu zadavatele nedošlo k žádnému nadměrnému personálnímu dopadu. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že na tuto agendu bude nutno vyčlenit cca 1 úvazek (včetně kontroly řádného zveřejnění). 20