(Bez)mocná sociální práce?

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "(Bez)mocná sociální práce?"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ (Bez)mocná sociální práce? HABILITAČNÍ PRÁCE Autor práce: Alice Gojová 2012

2 UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Power(less) social work? THESIS Author: Alice Gojová 2012

3 ABSTRAKT Hlavním cílem textu je hledání odpovědi na otázku, jak je sociální práce konstruována v pozdně moderní společnosti, jak je vnímána svými aktéry sociálními pracovníky a jaké možnosti či limity v řešení soudobých problémů má. Při zpracování tématu byl využit morfogenetický přístup, který zkoumá, jak aktéři reprodukují nebo proměňují sociální struktury a jsou přitom v témž procesu sami reprodukováni nebo proměňováni. (Archer, 2008: 9). Klíčový tématem práce je ambivalence moci a bezmoci v sociální práci. Konkrétněji bude pozornost zaměřena na proces zplnomocňování, jako jeden ze základních konceptů sociální práce, v oblasti komunitní práce. Klíčová slova: sociální práce, pozdní moderna, bezmoc, zplnomocnění, participace, komunitní práce

4 ABSTRACT The main aim of the text is to answer the question of how is social work in late modern society constructed, how is understood by social workers and what opportunities and limits in addressing contemporary problems it has. Work is based on morphogenetic approach that explores how "actors reproduce or transform social structures and how they are reproduced or transformed in the process themselves." (Archer, 2008: 9). The key topic of this thesis is the ambivalence of power and powerlessness in social work. More specifically, the text will focus on empowerment process, as one of the fundamental concepts of social work in the area of community work. Keywords: social work, late modernity, powerlessness, empowerment, participation, community work

5 OBSAH ÚVOD SOCIÁLNÍ PRÁCE VE SPOLEČENSKÉM KONTEXTU Výzvy pro sociální práci Nová sociální rizika Sociální vyloučení Současná sociální práce Sociální práce a sociální vyloučení KONSTRUOVÁNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE JEJÍMI AKTÉRY Metodologie výzkumu Charakteristika výzkumného souboru Analýza a interpretace dat Chápání společnosti Politizace sociální práce Vždyť je to o penězích Sociální politika bez sociálních pracovníků Individualizovaná rodina Stárnutí populace Sociální práce podle šablony to nevytrhne, tak sorry Sociální problémy Ztráta bydlení, to je začátek čertova kolečka Sociálně vyloučené lokality Na obcích komunitně plánujeme Začarovaný kruh bezmocnosti INKLUZIVNÍ POTENCIÁL ZPLNOMOCNĚNÍ A PARTICIPACE V KOMUNITNÍ PRÁCI Zplnomocnění Zplnomocnění jako proces, metoda a cíl Individuální a strukturální zplnomocnění Měření zplnomocnění Závěrem ke zplnomocnění Participace Vztah participace a zplnomocnění

6 3.4 Zplnomocnění a participace v komunitní práci Komunitní práce Pojetí zplnomocnění v pluralistickém diskurzu komunitní práce Pojetí zplnomocnění v radikálním diskurzu komunitní práce Závěrem ke zplnomocnění a participaci v komunitní práci MOŽNOSTI A MEZE KOMUNITNÍ PRÁCE Akční výzkum Co je akční výzkum Postupy v akčním výzkumu Komunitně orientovaný participativní akční výzkum Komunitní práce cesta od nadávání k lepšímu bydlení Metodika Problém nedostatku spolupráce při zajišťování kvality bydlení Komunitní práce s obyvateli a majiteli bytového fondu Třífázový model komunitního rozvoje Bilance rozvoje komunity Závěry výzkumu ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM SCHÉMAT SEZNAM TABULEK

7 ÚVOD Cíl práce a její hlavní východisko Hlavním cílem textu je hledání odpovědi na otázku, jak je sociální práce konstruována v pozdně moderní společnosti, jak je vnímána svými aktéry sociálními pracovníky a jaké možnosti či limity v řešení soudobých problémů má. Sociální práce je v kontextu druhé moderny konfrontována a sebekonfrontována ve smyslu reflexivní sebekonfrontace, jak o ní píše Beck (2007a), se svými vlastními základy a mezemi vlastního modelu. Sociální práce se v kontextu druhé moderny stává reflexivní, slovy Becka (2007a: 47) se stává sama sobě tématem a problémem. Začíná pochybovat o sobě samé. Mnozí autoři předpovídají její zánik, kritizují ji za neschopnost řešit současné problémy (především sociální vyloučení některých skupin obyvatel) a reagovat na nová sociální rizika. Sociální práce je ohrožována i zevnitř, mimo jiné například do jisté míry vynuceným přejímáním mechanismů trhu, tzv. ekonomizací sociální práce. Záměrem práce je analyzovat možnosti a limity sociální práce v řešení problémů a rizik, které s sebou nástup druhé moderny přináší. Metodologické pojetí V období pozdní moderny se podle Becka (2007a: 88) uvolňuje klasická sociologická dialektika struktury a aktéra. Místo o reprodukujících aktérech teorie reflexivní modernizace mluví o struktury měnících aktérech. Struktury se tak stávají předmětem sociálního vyjednávání a změny v souvislosti s rozkladem samozřejmostí industriální epochy v důsledku které se do centra dostává jednání individua. Z těchto důvodů byl při zpracování tématu využit morfogenetický přístup, který zkoumá, jak aktéři reprodukují (morfostáze) nebo proměňují (morfogeneze) 7

8 sociální struktury a jsou přitom v témž procesu sami reprodukováni nebo proměňováni. (Archer, 2008: 9). Vychází z předpokladu, že každá strukturální vlastnost je závislá na aktivitě a současně zdůrazňuje závislost sociálního jednání na struktuře. Jedná se o příběh oboustranně rozvíjejícího vzájemného působení v čase mezi strukturou a aktérstvím. (Archer, 2008: 10) Zdůrazňuje moc lidské reflexivity uschopňující aktéry k tomu, aby formulovali a určovali své odpovědi na strukturované okolnosti, v nichž se nacházejí. (Archer, 2008: 14) Právě reflexivitu Archer (2008: 18) konceptualizuje jako proces, který zprostředkovává dopad, jaký na nás mají sociální formy, a určuje, jak na ně odpovíme, je jakýmsi pojítkem mezi strukturou a aktérstvím a dělá z nás aktivní aktéry. Tito aktéři mohou zavádět praktiky, jejichž prostřednictvím naplňují závazky. Na stejném východisku je založena i Giddensova teorie strukturace, podle které aktéři vstupují do ustálených struktur, ale svým užíváním je současně mění. (Potůček, Musil, Mašková, 2008: 10). Struktura sociální jednání umožňuje a omezuje a sociální jednání současně tuto strukturu produkuje a reprodukuje. Druhým východiskem práce je konstruktivistické a participativní výzkumné paradigma. Sociální realitu chápe jako sociální konstrukt vytvářený v interakci jedinců a skupin. Sociální svět je konstituován významy, které mu lidé připisují. Významy jsou utvářeny a přetvářeny v procesu interakce (Berger, Luckmann, 1999) Z toho vyplývá, že zkoumané patří ke stejnému typu reality jako zkoumající, slovy Barši (2006 :21) na obou stranách poznávacího aktu jsou lidé, kteří vždy nějak rozumí světu a sami sobě jejich vztah je vztahem dvou představ(ování) reality. Pro poznání je nutná intervence do zkoumané reality, je výsledkem komunikativní interakce mezi zkoumanými a výzkumníkem, která se, jak píše Barša (2006) neodehrává v sociálním vzduchoprázdnu, nýbrž ve strukturálním kontextu. Poznávací akt tak má hermeneutickou povahu (vztah dvou seberozumění) a je sociálně ukotven (příslušnost výzkumníka i zkoumaných ke společenské struktuře). Poznání se stává momentem participace, slovy Barši (2006: 33) věda již není primárně zúčastněným pozorováním, nýbrž pozorujícím se účastněním jde o jednotu jednání a poznání. Výzkumník se 8

9 tak stává součástí fenoménu, který hodlá studovat a výsledky výzkumu je třeba vždy chápat v sociálním kontextu a nejsou převeditelné na další skupiny či fenomény. Slovy Becka (2007a: 211) se jedná o reflexivní zkoumání, které ruší nárok na jednoznačnost a jeho monopol, a zároveň zvyšuje jak závislost všech argumentů na zdůvodnění, tak i jejich nejistotu. Nastává tam, kde se odborné disciplíny (tedy i sociální práce) zabývají svými základy, důsledky svého jednání, kde vysvětluji své chyby. 1 (Beck, 2007a: 210) Ve druhé moderně podle Becka (2007a: 267) zůstává už jen obtížná cesta co možné největší kritiky vlastních tvrzení. Tak musí fungovat nová sebekritická teorie. Jak dodává Web (2006: 36) je stavem sebe konfrontace v nejistotě dnešní společnosti. Na těchto myšlenkách je postavena kritická teorie sociální práce 2 (Fook, 2002), která se zabývá strukturální analýzou osobních problémů, analýzou sociálně kontrolní funkce sociální práce a sociálního státu a usiluje o dosažení sociální spravedlnosti skrze sociální změnu. Je úzce spojena s myšlenkami zplnomocnění, participativního a akčního výzkumu a komunitní prací. Kritická sociální práce si klade otázku, zda to, jak si sociální pracovníci konstruují chápání oblastí a způsobů své práce, jim nebrání v dosahování změn. Toto konstruování se však děje v určitém kontextu a očekávání společnosti, který nechceme opomíjet. Struktura práce Analýza sociální práce v pozdně moderní společnosti je založena na jednotlivých, dílčích projektech, které vznikaly průběžně a původně nebyly zamýšleny jako součásti jednoho celku. Nicméně během práce na jednotlivých tématech se 1 Sebereflexi sociologie, sebepochopení toho, co vlastně sociologie prezentuje ve své stati provádí Keller (2012: 407). 2 V odborné literatuře se můžeme setkat také s označením antioppressive či anti-discriminatory perspectives (Payne, 1997; Thompson, 2006 ) či radical social work (Ferguson, Woodward, 2009; Ferguson, 2009). 9

10 kladené otázky a jednotlivá témata začala propojovat a stávala se různými úhly pohledu na jedno téma. V první kapitole budeme charakterizovat základní znaky druhé moderny (tedy sociální struktury) a popíšeme hlavní výzvy, které před sociální práci vývoj společnosti klade. Zaměříme se především na dva významné fenomény, sociální vyloučení s důrazem prostorovou segregaci a nová sociální rizika. Stručně zrekapitulujeme současnou situaci v oblasti sociální práce, soustředíme se na dominantní teorie a metody, ve kterých jsou zakotveny představy o příčinách a způsobech řešení sociálních problémů. Výsledkem kapitoly bude popis a analýza kontextuálního rámce sociální práce. Druhá kapitola je věnována porozumění současné sociální práci samotnými jejími aktéry, konkrétně sociálními pracovníky obecních úřadů v Moravskoslezském kraji. Výsledky výzkumu ukázaly, že sociální pracovníci konstruují sociální práci jako profesi, která je závislá na okolních faktorech (především na politice a ekonomice) a svoji pozici charakterizovali jako bezmocnou. Beznaděj a bezmoc byla tematizována jako hlavní rys jejich práce coby sociálních pracovníků. Na základě tohoto zjištění (ačkoliv výzkum nebyl reprezentativní a jeho výsledky nelze zobecňovat) jsme považovali za důležité výsledky výzkumu konfrontovat s představou mnohých autorů o zplnomocnění a komunitní práci jako účinných způsobech řešení problémů, především sociálního vyloučení. Jinými slovy jsme si kladli otázku, jak sociální pracovníci mohou naplňovat myšlenky zplnomocnění, které můžeme chápat jako pomoc dosahovat svým klientům vliv (moc) nad těmi oblastmi života, ve které ji nemají, když sami svoji vlastní situaci jako sociální pracovníci vnímají jako bezmocnou, v jazyce konceptu zplnomocňění jako nezplnomocněnou. Nejprve jsme na základě studia odborné literatury z oblasti sociální práce koncept zplnomocnění analyzovali. Pokusili jsme se vytvořit vyčerpávající přehled anglicky psané literatury. Po teoretické analýze jsme se zaměřili na roli zplnomocnění a participace (která se ukázala jako klíčový související koncept) v oblasti komunitní 10

11 práce, která je některými autory označována za budoucnost sociální práce. Kladli jsme si otázku, nakolik a za jakých podmínek mají koncepty zplnomocnění a participace, užité v kontextu komunitní práce, inkluzivní potenciál. Pro tuto výzkumnou úlohu jsme zvolili akční výzkum. Akční výzkum není v české literatuře dostatečně popsán a analyzován, natož rozveden do konkrétních metod realizace na poli sociální práce. Proto jsme považovali za důležité věnovat jednu samostatnou kapitolu přehledu jeho základních východisek a pojetí. 11

12 1 SOCIÁLNÍ PRÁCE VE SPOLEČENSKÉM KONTEXTU Sociální práci nelze zkoumat bez reflexe povahy společnosti (Gray, Webb, 2009; Chytil, 2007; Webb, 2006). Navrátil (1998) zdůrazňuje nutnost reflexe sociálních, ekonomických, kulturních a politických podmínek, která je nutná pro porozumění a praktikování sociálně konstruované sociální práce. Podle Webba (2006: 25) je každý pokus o vysvětlení povahy sociální práce nutné činit v kontextu společnosti, reflexe sociální práce a moderny jsou neoddělitelné. Z tohoto důvodu se budeme věnovat charakteristice rysů pozdní moderny 3. První a druhou modernu rozlišuje Beck (2007a). První moderna je podle jeho názoru charakteristická chápáním společnosti jako národního státu, ve které je plná zaměstnanost, lidí jsou zakotveni v sociálních třídách a žijí v malých rodinách s tradiční dělbou práce mezi mužem a ženou. Tyto základní předpoklady ztrácejí svoji stabilitu s nástupem druhé moderny. Místo klasické rodiny nastupují uznávané pluralizace rodinných životních forem, místo normální práce pluralizace forem námezdní práce. Je to slovy Becka (2007a: 15) období rozchodu s řádem, rostoucí bezradnosti a z toho plynoucí strach. Součástí druhé moderny je riziková společnost, která začíná tam, kde selhávají normativní systémy slibující jistotu. (Beck 2007a: 41) Teorie reflexivní modernizace nahrazuje kritickou teorii společnosti. (Beck, 2007a) 1.1 Výzvy pro sociální práci Společnost se mění a proměňuje se i charakter sociálních problémů, především chudoby a znevýhodnění (Bauman, 2008; Byrne, 2005; Humphries, 1996; Keller 2010, 2011; Tomeš, 2004). O krizi sociálního státu se hovoří již několik desetiletí a 3 Druhá fáze modernity či tekutá fáze modernity podle Baumana (2008), reflexivní modernizace podle Becka (2007a) druhá moderna či radikalizovaná modernizace podle Becka (2007b). 12

13 je spojována s několika procesy, které probíhají souběžně a ve svých dopadech se navzájem posilují. Jedná se především o proměny trhu práce (jejichž součástí je tzv. flexibilizace a prekarizace práce), rostoucí křehkost rodiny, demografický proces stárnutí populace a pokles solidarity uvnitř společnosti. Tyto procesy navíc podle Kellera (2005) probíhají ve změněném vnějším prostředí, které přináší proces globalizace. V této souvislosti se mluví o fenoménu nových sociálních rizik (Keller, 2011; Sirovátka, Winkler, 2010; Taylor-Gooby, 2004; Taylor-Gooby, Zinn, 2006; Webb, 2006), který s sebou přinesla proměna společnosti industriální ve společnost post-industriální. (Keller, 2011) Dalším problémem, kterému sociální práce čelí na úrovni teorie i praxe je komplexní, dynamický a nejednoznačně pojímaný problému sociální exkluze (Byrne, 2005; Elsen 2005; Pierson, 2002; Defourny, 2001; Dowling, 1999; Postle, Beresford, 2007; Jordan 2001; Hills, Le Grand, Pichaud, 2002). Oba fenomény (nová sociální rizika a sociální exkluze), které lze chápat jako důsledek selhání trhu práce a sociálního státu, kladou na sociální práci značné nároky a zároveň zpochybňují její dosavadní cíle a hodnoty, kterými bylo dosahování sociální spravedlnosti, rovnosti a sociální inkluze. Například Humphries (1996) si klade otázku, co může sociální práce, jejíž tradiční východisko sociální spravedlnosti bylo otřeseno, nabídnout marginalizovaným a exkludovaným skupinám, jejichž možnosti se neustále zmenšují. Sociální práce na cíle sociální spravedlnosti a inkluze zatím nerezignovala. (Definition of Social Work by IFSW 4 ; Elsen 2005; Pierson, 2002; Defourny, 2001; Postle, Beresford, 2007). I přes popsaný jev flexibilizace a prekarizace práce je však myšlenka integrace do společnosti skrze začlenění na trhu práce považována za klíčovou, a to ve všech typech sociálních států. Placená práce je kromě zdroje financí také zdrojem sociálního statusu, identity a sebevědomí. Například v oblasti integrace Romů v České republice se myšlenka o významu integrace na trh práce stala východiskem hlavních strategických dokumentů současné národní sociální politiky. Jiným příkladem může být studie (Vyžvaldová, 2010) na téma řešení 4 International Federation of Social Workers. Definition of Social Work:

14 nezaměstnanosti romských sociálně znevýhodněných žen 5, která vznikla jako součást Strategického plánu sociálního začleňování. Řešení autorka studie vidí v podpoře romských žen k nalezení pracovního místa (a to jak prostřednictvím poradenství, job klubů a rekvalifikačních kurzů, tak podnikání žen na vlastní živnostenský list, a konečně i založení sociální firmy, která by ženy zaměstnávala). Je otázkou, zda tyto představy o způsobech řešení sociálních problémů a roli sociální práce jsou v kontextu současného společenského vývoje realizovatelné. Na tuto skutečnost upozorňuje i Mareš (2000: 289), který píše: Nejistota v zaměstnání a na trhu práce se stala životním pocitem velkého počtu lidí Jak však dále v situaci, kdy dosud dominující strategie selhávají, neboť lidí se vyvazují z tříd [Beck, 1992] a současně se zužuje i prostor solidarity?. Názory na možnosti sociální práce ovlivnit sociální exkluzi se různí. Castel (in Keller 2007) nevidí žádné možnosti, jak by sociální práce mohla na tyto podmínky reagovat. Podle Kellera (2010) se sociální práce dostává do nezáviděníhodné situace, protože se již nemůže spoléhat na integraci masivně zajišťovanou fungujícím trhem práce a ze sociálního pojištění. Jestliže podle Kellera (2010: 151) dosud bylo rolí sociální práce doladit integraci u jedinců různými způsoby handicapovaných, dnes by měla stejnými prostředky zvládat integraci velkých skupin lidí, které trh práce odsuzuje k nejistotě, přičemž sociální stát má stále méně prostředků k tomu, aby je proti vzrůstající pracovní a životní nejistotě účinně pojistil. Sociální práce navíc podle Kellera (2010: 152) přistupuje k tomuto novému úkolu s výbavou, kterou si pořídila při řešení úkolu starého a mnohem méně náročného. K těm, kdo i v době rostoucího blahobytu zůstávali chudí, přistupovala jako k někomu, komu něco chybí. Asociální chtěla napravit, nevědoucí vzdělat, nemocné vyléčit, neadaptované adaptovat, marginální integrovat. A všechny pak pochopit. Podle Kellera (2010) sociální práce přistupuje na logiku individuální odpovědnost klientů za jejich problémy. 5 Sociálně znevýhodnění romské ženy jsou v situaci několikanásobné diskriminace. Jedná o příslušnice etnické menšiny, které mají většinou velmi nízké nebo žádné dosažené vzdělávání a jsou dlouhodobě nezaměstnané. 14

15 Výstižně toto názorové stanovisko shrnuje Castel (in Keller, 2010: 152): Pro sociální práci je v nových podmínkách stále iluzornější klást si za cíl opětné začlenění svých klientů do společnosti. Stále totiž žijeme ve společnosti, kde základní podmínkou trvalého začlenění je plnohodnotný pracovní poměr, tedy právě to, čeho se nedostává a co samotná sociální práce vytvářet nedokáže. Sociální práce na to reaguje tím, že namísto o integraci hovoří právě jen o inzerci o doprovázení lidí, než si sami najdou pevnou pozici a z doprovázení, původně míněného jako přechodný stav, se stává stav trvalý zadání se mění namísto zpětné integrace do společnosti se jím stává snaha oddálit pád, anebo ho učinit alespoň o něco snesitelnějším. Sociální práce selhává v řešení chudoby a exkluze i podle dalších autorů (Krumer- Nevo, Weiss-Gal, Monnickendam, 2009), chudoba se pro sociální práci stává marginální. Roli v tomto procesu sehrává ekonomizace sociální práce 6, která může vést k vylučování chudých a exkludovaných ze systému sociální péče. (Holasová, 2012; Keller, 2010; Sanderson, 2000) Ferguson (2009: 83) se domnívá, že sociální práce je formě, do jaké se během posledních dvaceti let vyvinula, žalostně neschopná řešit sociální problémy. Mnoho autorů ( Elsen, 2005; Pierson, 2002; Defourny, 2001; Bauman, 2004; Hautekeur a Hendeson, 2008) však očekává, že se sociální práce na teoretické i praktické úrovni s touto výzvou vyrovná a bude formulovat teorie a na jejich základě rozvíjet metody, které budou reagovat na měnící se charakter sociálních problémů. Pro mnoho sociálních pracovníků jsou tyto proměny jejich profese neakceptovatelné. Podle výzkumu Jonese (2001) prováděném ve Velké Británii se sociální pracovníci (především jejich starší generace) domnívají, že procesy ekonomizace a manažerismus v sociální práce vyrvaly sociální práci srdce a sociální práce rezignovala na své emancipační ideály. 6 Ekomomizací sociální práce rozumíme zavádění ekonomické racionality a tržních principů do oblasti sociální práce. (Holasová, 2012) 15

16 Budeme si klást otázku, jaká může být role sociální práce v pozdní moderně, konkrétně při řešení problémů sociální exkluze a zvládání nových sociálních rizik Nová sociální rizika Rizika jsou vnímána jako nečekaný, vedlejší efekt fungování společnosti (Beck, 2004). Podobně jsou vysvětlována i sociální rizika, tedy jako vedlejší efekt modernizačních procesů (Sirovátka, Winkler 2010). Nová sociální rizika jsou novými v tom, že nejsou účinně zvladatelná tradičními postupy, tj. sociálním státem, fungujícím trhem práce, solidárními vztahy v rodině a systémem pomáhajících profesí (Keller, 2011; Sirovátka, Winkler 2010). Jak píše Beck (2007b) stará hra jménem národní stát blahobytu již není možná. Dalším specifikem je jejich překrývání s riziky starými, jejich kumulace a objevení se nových kategorií klientů (Keller, 2010; Sirovátka, Winkler 2010). Bauman (2008: 11) upozorňuje, že ačkoliv jsou rizika produkována silami, jež pramení za hranicemi chápání a schopností jedince, je očekáváno jejich řešení na úrovni jednotlivce. Beck (2007b) znaky druhé moderny a současně za rizika z ní plynoucí považuje ekologické a ekonomické krize, zostřující se nadnárodní nerovnosti, individualizaci a křehkou námezdní práci. Nejprve se budeme věnovat flexibilizaci práce, která znamená nahrazování pracovních smluv dílčími a krátkodobými kontrakty na omezenou pracovní dobu a tendence přecházet od klasického zaměstnaneckého poměru k volnějším vztahům mezi firmou a formálně samostatnými dodavateli a subdodavateli. Obojí má za důsledek přesun části tržní nejistoty z firem na zaměstnance či subdodavatele. Muffels (1998) rozlišuje následující typy flexibility ve vztahu k práci: časová flexibilita, flexibilní časové poměry, flexibilní pracovní náplň (úkoly), flexibilní pracovní prostor a flexibilní mzda. 16

17 Ačkoliv flexibilizace práce může přinášet některým skupinám výhody (např. může usnadňovat slaďování profesního a pracovního života), přináší rizika, na které se budeme koncentrovat především. Ačkoliv flexibilizace práce snižuje opticky míru nezaměstnanosti, tak ale stoupá podíl nízko placené práce a narůstá riziko, že výdělek pracujícího člověka se bude pohybovat na hranici bídy. Vzniká tak jev označovaný jako pracující chudoba (working poverty) (Keller, 2005; Kotýnková, 2004; Rocks, 2008; Rodgers, Robson, 2008). Minimální zajištění ze strany sociálního státu je podmiňováno ochotou vzít jakoukoliv, i špatně placenou práci (Keller, 2010). Riziko nezaměstnanosti se rozšiřuje na nové skupiny obyvatel, mezi které patří například absolventi či kvalifikovaní úředníci apod. (Saraceno, 2002; Sirovátka, Winkler 2010). Dalším jevem je flexibilizace rodiny, která se projevuje zvyšováním rozvodovosti, růstem podílu neúplných rodin a domácností samoživitelek, které jsou více ohroženy chudobou než dvojpříjmové domácnosti. Participace žen na trhu práce ovlivňuje rozsah péče o malé děti, seniory a nemohoucí osoby, kterou ženy v domácnosti tradičně zajišťovaly (Klimplová, 2010; Sirovátka, Winkler 2010). Flexibilizace rodiny je mnohem riskantnější pro ženy než pro muže a je otázkou, zda slábnutí sociálního státu povede ke vzrůstajícímu sociálnímu úpadku neúplných rodin a domácností s jedním živitelem, či naopak, vyvolá reakci v podobě posílení širších rodinných a příbuzenských sítí (Keller, 2005). Mezi nejvýraznější demografické změny patří pokles míry fertility, stárnutí populace, pokles sňatečnosti, větší rozvodovost a rostoucí chudoba jednočlenných domácností (Muffels, 1998; Klimplová, 2010) Především měnící se věkové složení populace (její stárnutí) představuje finanční nároky na státní výdaje. Zároveň zvyšuje nároky na mezigenerační solidaritu, k jejímuž poklesu však uvnitř společnosti dochází. Ledwith (2011) píše o eskalaci krize sociální spravedlnosti. Podle Kellera (2005) existuje v oblasti práce desolidarizace mezi těmi, kdo jakoukoliv práci mají, a těmi, kdo nemohou na trh práce proniknout. 7 Nové formy desolidarizace vznikají také v důsledku zvýšení křehkosti rodiny a 7 Fakt, že jedinec je vystaven rozmarům trhu práce a komodit, podněcuje rozpory. (Bauman, 2008:10) 17

18 proměn jejího charakteru. Zdrojem napětí je v této oblasti rozpor mezi těmi, kdo omezili počet svých dětí a získali tím zvýhodnění, oproti těm, kdo si děti pořídili. A podobně je ohrožena i solidarita mezigenerační. Ti, kdo na dnešní důchodce v průběžném systému platí, budou mít však penze výrazně nižší. Byrne (2005) proces desolidarizace přičítá procesům postindustrializace a oslabování sociálních vazeb v sousedstvích dnešních měst. Pro sociální práci je významná narůstající desolidarizace, která provází flexibilizaci práce a rodiny. (Keller, 2005). Podle Kellera (2005) proces desolidarizace prochází určitými stupni a může dosáhnout různě velké hloubky s různě závažnými důsledky. V počínající fázi lze hovořit o individuální desolidarizaci. Jde o obyčejnou snahu jednotlivců mít výhody z účelového využívání zákonů, které může mít podobu zneužívání sociálních výhod, ale také daňových úniků, či podobu účasti v šedé ekonomice. Systematičtější formou desolidarizace můžeme ji označit jako desolidarizaci kolektivní - je snaha celých organizací a firem přehodit břímě financování sociálního státu na ty, kdo mají ve společnosti horší postavení a menší vliv. Tato snaha bývá doprovázena třetí a nejradikálnější formou, takzvanou kulturní desolidarizací, tedy snahou revidovat hodnoty, na nichž je sociální stát založen, nastolit právo silnějšího a výkonnějšího, a tak zpochybnit samotné normativní základy sociálního státu. Bauman spojuje uvadání solidarity s individualismem, rozvolňováním vztahů mezi lidmi, na které je obtížné se spoléhat, a s tlakem soutěživého trhu. Je obtížné být solidární, dodává Bauman (2008: 30). Individualizaci zvládání problémů popisuje Beck (2007a). Problémy, které se dříve zvládaly v rodině, komunitě musí nyní zvládat sám jednotlivec. Riziko vzájemného působení nových sociálních rizik popisuje Muffels (1998: 286). Upozorňuje na zhoršování postavení starších pracujících na flexibilním trhu práce, který by v zájmu udržení konkurenceschopnosti měl přijímat mladší, přizpůsobivější a levnější pracovníky. Muffels (1998: 295) ve svém příspěvku uzavírá: Konvenční systém sociálního státu nenabízí jasné odpovědi na základní otázky, které vyvstávají v souvislosti se stárnutím a flexibilizací. 18

19 Dalším rysem rizik je jejich demokratizace, to znamená, že ohrožují dosud chráněné sociální vrstvy (střední třídu). (Beck, 2004) Slovy Baumana (2008: 37) začíná se tato možnost rýsovat pro kohokoli z nás. Dalším rysem je privatizace rizika, přesun odpovědnosti za řešení problému na lokality, rodiny a jednotlivce. (Webb, 2006) Sociální vyloučení Pojem sociální exkluze se dostává do popředí evropských zájmů od devadesátých let minulého století (Byrne, 2005; Hills, Le Grand, Pichaud, 2002; Mareš, Sirovátka, 2008; Toušek, 2007) a to zejména z obavy ze segmentarizace a partikularizace společnosti v důsledku nerovností, z nestability sociálních vazeb a sociální solidarity, ale také z obav z rostoucího podílu imigrantů, kteří často nejsou ochotni nebo schopni integrovat se do nové kultury, podobně jako je majoritní kultura neochotná je přijmout. Problémem do budoucnosti nemusí být pouze situace etnických subkultur, ale např. také zvyšující se podíl starších občanů. (Sirovátka 2004). Sociální exkluze je chápána jako ohrožení sociální integrity a koheze dané společnosti. (Mareš, Sirovátka, 2008) Sociálně vyloučení jedinci bývají chápáni jako občané společnosti, kteří z důvodů, které nemají pod kontrolou, nemohou participovat na obvyklých aktivitách, k nimž by je jejich občanství opravňovalo a na něž aspirují (Burchardt, Le Grand, Piachaud 1999). Mareš a Sirovátka (2008: 273) ho popisují jako proces, který jedince zbavuje práv, ale i povinností, jež jsou spojena s jeho členstvím ve společnosti. Podle Giddense (2004: 108) jde o mechanismus sociální, materiální a kulturní izolace. Koncepty sociálního vyloučení se odvolávají na lidská a občanská práva. (Mareš, 2000; Mareš, Sirovátka, 2008; Toušek, 2007) Tady lze 19

20 vystopovat francouzské kořeny 8 pojmu a vysvětlení akcentu na principy občanství, solidarity a participace. (Hills, Le Grand, Pichaud, 2002; Toušek, 2007) Koncept sociálního vyloučení nahradil pojem chudoby od poloviny osmdesátých let minulého století (Toušek, 2007) a podle Mareše a Sirovátky (2008: 273) se jedná o snahu převyprávět základní sociální problémy dnešní Evropy jazykem, jenž přesouvá pozornost od vertikálních nerovností pojímaných v tradičních termínech sociální stratifikace ( nahoře versus dole neboli bohatství/ moc versus chudoba/bezmoc či privilegia versus deprivace s akcentem na redistribuci) k nerovnostem horizontálním ( uvnitř versus vně či separace versus participace s akcentem na začleňování a integraci). Podle některých autorů tak umožňuje elitám zastírat rostoucí nerovnosti a demontáž sociálního státu. (Keller, 2010; Levitas, 1998). Chudoba tak skrze exkluzi mění univerzální občanství v občanství elitní. (Mareš, 2000: 293) Mareš (2000) popisuje mezi koncepty chudoby a sociální exkluze určité napětí, které pramení ze dvou odlišných tradic evropských sociálních politik. Liberální individualizující tradice je spojována s konceptem chudoby, rovnostářská a kolektivistická tradice s konceptem sociálního vyloučení. Mareš a Sirovátka (2008) odkazují na autory, podle kterých je posun od konceptu chudoby k sociálnímu vyloučení snahou o zachycení nových rysů chudoby a to je přetrvávání v čase, prostorová koncentrace doprovázená marginalizací a sociální patologií, závislost na sociálním státu, rozpad tradičních institucí (například rodiny) a vzdorování proti normám většinové společnosti. Podle Gregga, Waldfogela a Washbrooka (2006) sociální vyloučení zdůrazňuje sociální dimenzi znevýhodnění, dlouhodobý a mezigenerační charakter chudoby. Giddens (2004: 108) nesouhlasí s užíváním pojmů sociální exkluze a chudoba jako synonym. Sociální exkluze podle jeho názoru není otázkou ekonomické úrovně, ve které se jedinec nachází. Jde o zablokování přístupu k příležitostem, které jsou běžné pro členy většinové společnosti. Deprivovaní jsou zkrachovalé existence, exkludovaní nedostali ani sebemenší šanci. 8 Pojem v sedmdesátých letech použil ve Francii René Lenoir k označení lidí, kteří propadli záchrannou sociální sítí, především se jednalo o občany se zdravotním postižením, osamělé rodiče, nepojištěné nezaměstnané. (Hills, Le Grand, Pichaud, 2002) 20

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Sociální vyloučení a prostor

Sociální vyloučení a prostor Za čistší město: Problémové lokality a jejich obyvatelé z pohledu místní politiky a správy Towards a purer city: Problem localities and Their Inhabitants from the Perspective of Local Authorities Mgr.

Více

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení v komunitách Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení - definice Jde o komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce,

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Sociální vyloučení osoba, rodina, domácnost, společenství

Více

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014 Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice Vídeň, 12. 13. června 2014 Vyjednávání naší budoucnosti! Strategie odborů v časech ekonomické krize Rezoluce Zabezpečit budoucnost Evropy - zorganizujme

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ BEZDOMOVCŮ V ČESKÉ REPUBLICE

SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ BEZDOMOVCŮ V ČESKÉ REPUBLICE MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra sociální politiky a sociální práce SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ BEZDOMOVCŮ V ČESKÉ REPUBLICE Magisterská diplomová práce Martina Květoňová Vedoucí

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12 Předmluva....................................................................................11 Úvod.........................................................................................12 I. Teorie

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Position paper. Financování a udržitelnost poskytování sociánlích služeb.

Position paper. Financování a udržitelnost poskytování sociánlích služeb. Position paper Financování a udržitelnost poskytování sociánlích služeb. Úvod IQ Roma servis, o. s. patří k nejprestižnějším neziskovým organizacím a předním odborníkům na téma sociálního začleňování v

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Manažerské rozhodování

Manažerské rozhodování Manažerské rozhodování Volba stylu rozhodování a využitelné modely Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu:

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova k občanství 9. ročník Zpracovala: Mgr. Romana Křížová Člověk, stát a právo Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a

Více

Projekt Pojďte do školky!

Projekt Pojďte do školky! Projekt Pojďte do školky! Projekt Pojďte do školky! datum zahájení: 1. 7. 2013 datum ukončení: 30. 06. 2015 Realizace ve všech krajích ČR mimo Prahy ve spolupráci 9 neziskových organizací za podpory Operačního

Více

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Možnosti rodin a přístupy rodinných politik Anna Šťastná Neúplné rodiny V průběhu celé historie; v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D.

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Budoucnost pracovního práva 1 JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Jednoduchá výchozí myšlenka Jaroslav Preiss kdysi konstatoval, že v pracovním poměru se jedná o to, aby dělníku se dobře vedlo, aby pracoval řádně

Více

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2.

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. 2014 Etnicita (Giddens 1999) kulturní praktiky a názory určité skupiny

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 1 Sociální politika Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Konceptuální vymezení Bydlení Romů Neplatičství Holobyty Ubytovny Sociální bydlení Bezdomovectví Obecní

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Roman Matoušek Problémy dosavadních přístupů na co Koncepce reaguje? Podpora na straně poptávky (dávky) nepropojená s adekvátní nabídkou

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída)

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída) 1 Tento materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu

Více

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ Marcela Linková Národní kontaktní centrum ženy a věda Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. www.zenyaveda.cz 1. 12. 2011

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

Matice k gendrově politickým strategiím

Matice k gendrově politickým strategiím / GENDER TOOLBOX Matice k gendrově politickým strategiím Cílová skupina (-y): Řídící skupiny, vedoucí pracovníci/pracovnice, multiplikátorky a multiplikátoři U delších gendrových školeních nebo kurzů:

Více

Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých. Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha

Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých. Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha Cíl Identifikace možností a bariér případného využití konceptu

Více

Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začlenování (inkluze) koncepty, diskurz, agenda*

Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začlenování (inkluze) koncepty, diskurz, agenda* Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začlenování (inkluze) koncepty, diskurz, agenda* PETR MAREŠ, TOMÁŠ SIROVÁTKA** Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno Social Exclusion and Social

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS Management ve VS Využití manažerských metod ve VS Shrnutí znalostí Kombinace práce a technických prostředků tak, aby se dosáhlo cíle organizace co nejlepším způsobem Kolektivní lidská činnost snažící se

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah

Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah 6. ročník 1. ČLOVĚK VE Kompetence k učení, k řešení 1.1. Člověk v rytmu času Svět kolem Lidé a čas 1.-5. SPOLEČNOSTI problémů, komunikativní, sociální a Čas v

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Proměny sociálních služeb a sociální práce. Doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D. děkan Fakulty sociální studií Ostravské univerzity v Ostravě

Proměny sociálních služeb a sociální práce. Doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D. děkan Fakulty sociální studií Ostravské univerzity v Ostravě Proměny sociálních služeb a sociální práce Doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D. děkan Fakulty sociální studií Ostravské univerzity v Ostravě Jedním ze základních nástrojů realizace sociálních služeb je sociální

Více

PRACOVNÍ ZAČLENĚNÍ HANDICAPOVANÝCH OSOB VE FRANCII

PRACOVNÍ ZAČLENĚNÍ HANDICAPOVANÝCH OSOB VE FRANCII PRACOVNÍ ZAČLENĚNÍ HANDICAPOVANÝCH OSOB VE FRANCII Hervé JEAN TOUFFET 7. Října 2013 Preambule Tato přednáška si neklade za cíl seznámit vás se vším. Popisuje hlavní charakteristické aspekty a zásady fungování

Více

Příležitosti pro obce a města

Příležitosti pro obce a města Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015

Více

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr.

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr. Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů MUDr. Milan Kubek Experiment prosazovaný silou Zdravotnictví funguje proč tedy ten

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Petr HRŮZA 1 MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Abstract: The article introduces the module cyber security at the University of Defence. This is a new module. University

Více

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Šlachtová Hana Fejtková Petra Šplíchalová Anna Polaufová Pavla Tomášková Hana Realizováno v rámci grantu IGA

Více

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí ETHOS v prostředí České republiky Mgr. Ilja Hradecký Vnímání očima veřejnosti PODLE AKČNÍHO PLÁNU: nejmenší podporu z veřejných zdrojů si zaslouží bezdomovci 83 % dotázaných vnímá bezdomovce jako problém

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

Globální svět a komunikace požadavky k předmětu

Globální svět a komunikace požadavky k předmětu Globální svět a komunikace požadavky k předmětu SMK LS 2012/2013 PhDr. Iva Petrová iva.petrova.13@gmail.com Obsah předmětu V rámci předmětu bude věnována pozornost těmto tématům: Globální svět a komunikace

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více