(Bez)mocná sociální práce?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "(Bez)mocná sociální práce?"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ (Bez)mocná sociální práce? HABILITAČNÍ PRÁCE Autor práce: Alice Gojová 2012

2 UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Power(less) social work? THESIS Author: Alice Gojová 2012

3 ABSTRAKT Hlavním cílem textu je hledání odpovědi na otázku, jak je sociální práce konstruována v pozdně moderní společnosti, jak je vnímána svými aktéry sociálními pracovníky a jaké možnosti či limity v řešení soudobých problémů má. Při zpracování tématu byl využit morfogenetický přístup, který zkoumá, jak aktéři reprodukují nebo proměňují sociální struktury a jsou přitom v témž procesu sami reprodukováni nebo proměňováni. (Archer, 2008: 9). Klíčový tématem práce je ambivalence moci a bezmoci v sociální práci. Konkrétněji bude pozornost zaměřena na proces zplnomocňování, jako jeden ze základních konceptů sociální práce, v oblasti komunitní práce. Klíčová slova: sociální práce, pozdní moderna, bezmoc, zplnomocnění, participace, komunitní práce

4 ABSTRACT The main aim of the text is to answer the question of how is social work in late modern society constructed, how is understood by social workers and what opportunities and limits in addressing contemporary problems it has. Work is based on morphogenetic approach that explores how "actors reproduce or transform social structures and how they are reproduced or transformed in the process themselves." (Archer, 2008: 9). The key topic of this thesis is the ambivalence of power and powerlessness in social work. More specifically, the text will focus on empowerment process, as one of the fundamental concepts of social work in the area of community work. Keywords: social work, late modernity, powerlessness, empowerment, participation, community work

5 OBSAH ÚVOD SOCIÁLNÍ PRÁCE VE SPOLEČENSKÉM KONTEXTU Výzvy pro sociální práci Nová sociální rizika Sociální vyloučení Současná sociální práce Sociální práce a sociální vyloučení KONSTRUOVÁNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE JEJÍMI AKTÉRY Metodologie výzkumu Charakteristika výzkumného souboru Analýza a interpretace dat Chápání společnosti Politizace sociální práce Vždyť je to o penězích Sociální politika bez sociálních pracovníků Individualizovaná rodina Stárnutí populace Sociální práce podle šablony to nevytrhne, tak sorry Sociální problémy Ztráta bydlení, to je začátek čertova kolečka Sociálně vyloučené lokality Na obcích komunitně plánujeme Začarovaný kruh bezmocnosti INKLUZIVNÍ POTENCIÁL ZPLNOMOCNĚNÍ A PARTICIPACE V KOMUNITNÍ PRÁCI Zplnomocnění Zplnomocnění jako proces, metoda a cíl Individuální a strukturální zplnomocnění Měření zplnomocnění Závěrem ke zplnomocnění Participace Vztah participace a zplnomocnění

6 3.4 Zplnomocnění a participace v komunitní práci Komunitní práce Pojetí zplnomocnění v pluralistickém diskurzu komunitní práce Pojetí zplnomocnění v radikálním diskurzu komunitní práce Závěrem ke zplnomocnění a participaci v komunitní práci MOŽNOSTI A MEZE KOMUNITNÍ PRÁCE Akční výzkum Co je akční výzkum Postupy v akčním výzkumu Komunitně orientovaný participativní akční výzkum Komunitní práce cesta od nadávání k lepšímu bydlení Metodika Problém nedostatku spolupráce při zajišťování kvality bydlení Komunitní práce s obyvateli a majiteli bytového fondu Třífázový model komunitního rozvoje Bilance rozvoje komunity Závěry výzkumu ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM SCHÉMAT SEZNAM TABULEK

7 ÚVOD Cíl práce a její hlavní východisko Hlavním cílem textu je hledání odpovědi na otázku, jak je sociální práce konstruována v pozdně moderní společnosti, jak je vnímána svými aktéry sociálními pracovníky a jaké možnosti či limity v řešení soudobých problémů má. Sociální práce je v kontextu druhé moderny konfrontována a sebekonfrontována ve smyslu reflexivní sebekonfrontace, jak o ní píše Beck (2007a), se svými vlastními základy a mezemi vlastního modelu. Sociální práce se v kontextu druhé moderny stává reflexivní, slovy Becka (2007a: 47) se stává sama sobě tématem a problémem. Začíná pochybovat o sobě samé. Mnozí autoři předpovídají její zánik, kritizují ji za neschopnost řešit současné problémy (především sociální vyloučení některých skupin obyvatel) a reagovat na nová sociální rizika. Sociální práce je ohrožována i zevnitř, mimo jiné například do jisté míry vynuceným přejímáním mechanismů trhu, tzv. ekonomizací sociální práce. Záměrem práce je analyzovat možnosti a limity sociální práce v řešení problémů a rizik, které s sebou nástup druhé moderny přináší. Metodologické pojetí V období pozdní moderny se podle Becka (2007a: 88) uvolňuje klasická sociologická dialektika struktury a aktéra. Místo o reprodukujících aktérech teorie reflexivní modernizace mluví o struktury měnících aktérech. Struktury se tak stávají předmětem sociálního vyjednávání a změny v souvislosti s rozkladem samozřejmostí industriální epochy v důsledku které se do centra dostává jednání individua. Z těchto důvodů byl při zpracování tématu využit morfogenetický přístup, který zkoumá, jak aktéři reprodukují (morfostáze) nebo proměňují (morfogeneze) 7

8 sociální struktury a jsou přitom v témž procesu sami reprodukováni nebo proměňováni. (Archer, 2008: 9). Vychází z předpokladu, že každá strukturální vlastnost je závislá na aktivitě a současně zdůrazňuje závislost sociálního jednání na struktuře. Jedná se o příběh oboustranně rozvíjejícího vzájemného působení v čase mezi strukturou a aktérstvím. (Archer, 2008: 10) Zdůrazňuje moc lidské reflexivity uschopňující aktéry k tomu, aby formulovali a určovali své odpovědi na strukturované okolnosti, v nichž se nacházejí. (Archer, 2008: 14) Právě reflexivitu Archer (2008: 18) konceptualizuje jako proces, který zprostředkovává dopad, jaký na nás mají sociální formy, a určuje, jak na ně odpovíme, je jakýmsi pojítkem mezi strukturou a aktérstvím a dělá z nás aktivní aktéry. Tito aktéři mohou zavádět praktiky, jejichž prostřednictvím naplňují závazky. Na stejném východisku je založena i Giddensova teorie strukturace, podle které aktéři vstupují do ustálených struktur, ale svým užíváním je současně mění. (Potůček, Musil, Mašková, 2008: 10). Struktura sociální jednání umožňuje a omezuje a sociální jednání současně tuto strukturu produkuje a reprodukuje. Druhým východiskem práce je konstruktivistické a participativní výzkumné paradigma. Sociální realitu chápe jako sociální konstrukt vytvářený v interakci jedinců a skupin. Sociální svět je konstituován významy, které mu lidé připisují. Významy jsou utvářeny a přetvářeny v procesu interakce (Berger, Luckmann, 1999) Z toho vyplývá, že zkoumané patří ke stejnému typu reality jako zkoumající, slovy Barši (2006 :21) na obou stranách poznávacího aktu jsou lidé, kteří vždy nějak rozumí světu a sami sobě jejich vztah je vztahem dvou představ(ování) reality. Pro poznání je nutná intervence do zkoumané reality, je výsledkem komunikativní interakce mezi zkoumanými a výzkumníkem, která se, jak píše Barša (2006) neodehrává v sociálním vzduchoprázdnu, nýbrž ve strukturálním kontextu. Poznávací akt tak má hermeneutickou povahu (vztah dvou seberozumění) a je sociálně ukotven (příslušnost výzkumníka i zkoumaných ke společenské struktuře). Poznání se stává momentem participace, slovy Barši (2006: 33) věda již není primárně zúčastněným pozorováním, nýbrž pozorujícím se účastněním jde o jednotu jednání a poznání. Výzkumník se 8

9 tak stává součástí fenoménu, který hodlá studovat a výsledky výzkumu je třeba vždy chápat v sociálním kontextu a nejsou převeditelné na další skupiny či fenomény. Slovy Becka (2007a: 211) se jedná o reflexivní zkoumání, které ruší nárok na jednoznačnost a jeho monopol, a zároveň zvyšuje jak závislost všech argumentů na zdůvodnění, tak i jejich nejistotu. Nastává tam, kde se odborné disciplíny (tedy i sociální práce) zabývají svými základy, důsledky svého jednání, kde vysvětluji své chyby. 1 (Beck, 2007a: 210) Ve druhé moderně podle Becka (2007a: 267) zůstává už jen obtížná cesta co možné největší kritiky vlastních tvrzení. Tak musí fungovat nová sebekritická teorie. Jak dodává Web (2006: 36) je stavem sebe konfrontace v nejistotě dnešní společnosti. Na těchto myšlenkách je postavena kritická teorie sociální práce 2 (Fook, 2002), která se zabývá strukturální analýzou osobních problémů, analýzou sociálně kontrolní funkce sociální práce a sociálního státu a usiluje o dosažení sociální spravedlnosti skrze sociální změnu. Je úzce spojena s myšlenkami zplnomocnění, participativního a akčního výzkumu a komunitní prací. Kritická sociální práce si klade otázku, zda to, jak si sociální pracovníci konstruují chápání oblastí a způsobů své práce, jim nebrání v dosahování změn. Toto konstruování se však děje v určitém kontextu a očekávání společnosti, který nechceme opomíjet. Struktura práce Analýza sociální práce v pozdně moderní společnosti je založena na jednotlivých, dílčích projektech, které vznikaly průběžně a původně nebyly zamýšleny jako součásti jednoho celku. Nicméně během práce na jednotlivých tématech se 1 Sebereflexi sociologie, sebepochopení toho, co vlastně sociologie prezentuje ve své stati provádí Keller (2012: 407). 2 V odborné literatuře se můžeme setkat také s označením antioppressive či anti-discriminatory perspectives (Payne, 1997; Thompson, 2006 ) či radical social work (Ferguson, Woodward, 2009; Ferguson, 2009). 9

10 kladené otázky a jednotlivá témata začala propojovat a stávala se různými úhly pohledu na jedno téma. V první kapitole budeme charakterizovat základní znaky druhé moderny (tedy sociální struktury) a popíšeme hlavní výzvy, které před sociální práci vývoj společnosti klade. Zaměříme se především na dva významné fenomény, sociální vyloučení s důrazem prostorovou segregaci a nová sociální rizika. Stručně zrekapitulujeme současnou situaci v oblasti sociální práce, soustředíme se na dominantní teorie a metody, ve kterých jsou zakotveny představy o příčinách a způsobech řešení sociálních problémů. Výsledkem kapitoly bude popis a analýza kontextuálního rámce sociální práce. Druhá kapitola je věnována porozumění současné sociální práci samotnými jejími aktéry, konkrétně sociálními pracovníky obecních úřadů v Moravskoslezském kraji. Výsledky výzkumu ukázaly, že sociální pracovníci konstruují sociální práci jako profesi, která je závislá na okolních faktorech (především na politice a ekonomice) a svoji pozici charakterizovali jako bezmocnou. Beznaděj a bezmoc byla tematizována jako hlavní rys jejich práce coby sociálních pracovníků. Na základě tohoto zjištění (ačkoliv výzkum nebyl reprezentativní a jeho výsledky nelze zobecňovat) jsme považovali za důležité výsledky výzkumu konfrontovat s představou mnohých autorů o zplnomocnění a komunitní práci jako účinných způsobech řešení problémů, především sociálního vyloučení. Jinými slovy jsme si kladli otázku, jak sociální pracovníci mohou naplňovat myšlenky zplnomocnění, které můžeme chápat jako pomoc dosahovat svým klientům vliv (moc) nad těmi oblastmi života, ve které ji nemají, když sami svoji vlastní situaci jako sociální pracovníci vnímají jako bezmocnou, v jazyce konceptu zplnomocňění jako nezplnomocněnou. Nejprve jsme na základě studia odborné literatury z oblasti sociální práce koncept zplnomocnění analyzovali. Pokusili jsme se vytvořit vyčerpávající přehled anglicky psané literatury. Po teoretické analýze jsme se zaměřili na roli zplnomocnění a participace (která se ukázala jako klíčový související koncept) v oblasti komunitní 10

11 práce, která je některými autory označována za budoucnost sociální práce. Kladli jsme si otázku, nakolik a za jakých podmínek mají koncepty zplnomocnění a participace, užité v kontextu komunitní práce, inkluzivní potenciál. Pro tuto výzkumnou úlohu jsme zvolili akční výzkum. Akční výzkum není v české literatuře dostatečně popsán a analyzován, natož rozveden do konkrétních metod realizace na poli sociální práce. Proto jsme považovali za důležité věnovat jednu samostatnou kapitolu přehledu jeho základních východisek a pojetí. 11

12 1 SOCIÁLNÍ PRÁCE VE SPOLEČENSKÉM KONTEXTU Sociální práci nelze zkoumat bez reflexe povahy společnosti (Gray, Webb, 2009; Chytil, 2007; Webb, 2006). Navrátil (1998) zdůrazňuje nutnost reflexe sociálních, ekonomických, kulturních a politických podmínek, která je nutná pro porozumění a praktikování sociálně konstruované sociální práce. Podle Webba (2006: 25) je každý pokus o vysvětlení povahy sociální práce nutné činit v kontextu společnosti, reflexe sociální práce a moderny jsou neoddělitelné. Z tohoto důvodu se budeme věnovat charakteristice rysů pozdní moderny 3. První a druhou modernu rozlišuje Beck (2007a). První moderna je podle jeho názoru charakteristická chápáním společnosti jako národního státu, ve které je plná zaměstnanost, lidí jsou zakotveni v sociálních třídách a žijí v malých rodinách s tradiční dělbou práce mezi mužem a ženou. Tyto základní předpoklady ztrácejí svoji stabilitu s nástupem druhé moderny. Místo klasické rodiny nastupují uznávané pluralizace rodinných životních forem, místo normální práce pluralizace forem námezdní práce. Je to slovy Becka (2007a: 15) období rozchodu s řádem, rostoucí bezradnosti a z toho plynoucí strach. Součástí druhé moderny je riziková společnost, která začíná tam, kde selhávají normativní systémy slibující jistotu. (Beck 2007a: 41) Teorie reflexivní modernizace nahrazuje kritickou teorii společnosti. (Beck, 2007a) 1.1 Výzvy pro sociální práci Společnost se mění a proměňuje se i charakter sociálních problémů, především chudoby a znevýhodnění (Bauman, 2008; Byrne, 2005; Humphries, 1996; Keller 2010, 2011; Tomeš, 2004). O krizi sociálního státu se hovoří již několik desetiletí a 3 Druhá fáze modernity či tekutá fáze modernity podle Baumana (2008), reflexivní modernizace podle Becka (2007a) druhá moderna či radikalizovaná modernizace podle Becka (2007b). 12

13 je spojována s několika procesy, které probíhají souběžně a ve svých dopadech se navzájem posilují. Jedná se především o proměny trhu práce (jejichž součástí je tzv. flexibilizace a prekarizace práce), rostoucí křehkost rodiny, demografický proces stárnutí populace a pokles solidarity uvnitř společnosti. Tyto procesy navíc podle Kellera (2005) probíhají ve změněném vnějším prostředí, které přináší proces globalizace. V této souvislosti se mluví o fenoménu nových sociálních rizik (Keller, 2011; Sirovátka, Winkler, 2010; Taylor-Gooby, 2004; Taylor-Gooby, Zinn, 2006; Webb, 2006), který s sebou přinesla proměna společnosti industriální ve společnost post-industriální. (Keller, 2011) Dalším problémem, kterému sociální práce čelí na úrovni teorie i praxe je komplexní, dynamický a nejednoznačně pojímaný problému sociální exkluze (Byrne, 2005; Elsen 2005; Pierson, 2002; Defourny, 2001; Dowling, 1999; Postle, Beresford, 2007; Jordan 2001; Hills, Le Grand, Pichaud, 2002). Oba fenomény (nová sociální rizika a sociální exkluze), které lze chápat jako důsledek selhání trhu práce a sociálního státu, kladou na sociální práci značné nároky a zároveň zpochybňují její dosavadní cíle a hodnoty, kterými bylo dosahování sociální spravedlnosti, rovnosti a sociální inkluze. Například Humphries (1996) si klade otázku, co může sociální práce, jejíž tradiční východisko sociální spravedlnosti bylo otřeseno, nabídnout marginalizovaným a exkludovaným skupinám, jejichž možnosti se neustále zmenšují. Sociální práce na cíle sociální spravedlnosti a inkluze zatím nerezignovala. (Definition of Social Work by IFSW 4 ; Elsen 2005; Pierson, 2002; Defourny, 2001; Postle, Beresford, 2007). I přes popsaný jev flexibilizace a prekarizace práce je však myšlenka integrace do společnosti skrze začlenění na trhu práce považována za klíčovou, a to ve všech typech sociálních států. Placená práce je kromě zdroje financí také zdrojem sociálního statusu, identity a sebevědomí. Například v oblasti integrace Romů v České republice se myšlenka o významu integrace na trh práce stala východiskem hlavních strategických dokumentů současné národní sociální politiky. Jiným příkladem může být studie (Vyžvaldová, 2010) na téma řešení 4 International Federation of Social Workers. Definition of Social Work:

14 nezaměstnanosti romských sociálně znevýhodněných žen 5, která vznikla jako součást Strategického plánu sociálního začleňování. Řešení autorka studie vidí v podpoře romských žen k nalezení pracovního místa (a to jak prostřednictvím poradenství, job klubů a rekvalifikačních kurzů, tak podnikání žen na vlastní živnostenský list, a konečně i založení sociální firmy, která by ženy zaměstnávala). Je otázkou, zda tyto představy o způsobech řešení sociálních problémů a roli sociální práce jsou v kontextu současného společenského vývoje realizovatelné. Na tuto skutečnost upozorňuje i Mareš (2000: 289), který píše: Nejistota v zaměstnání a na trhu práce se stala životním pocitem velkého počtu lidí Jak však dále v situaci, kdy dosud dominující strategie selhávají, neboť lidí se vyvazují z tříd [Beck, 1992] a současně se zužuje i prostor solidarity?. Názory na možnosti sociální práce ovlivnit sociální exkluzi se různí. Castel (in Keller 2007) nevidí žádné možnosti, jak by sociální práce mohla na tyto podmínky reagovat. Podle Kellera (2010) se sociální práce dostává do nezáviděníhodné situace, protože se již nemůže spoléhat na integraci masivně zajišťovanou fungujícím trhem práce a ze sociálního pojištění. Jestliže podle Kellera (2010: 151) dosud bylo rolí sociální práce doladit integraci u jedinců různými způsoby handicapovaných, dnes by měla stejnými prostředky zvládat integraci velkých skupin lidí, které trh práce odsuzuje k nejistotě, přičemž sociální stát má stále méně prostředků k tomu, aby je proti vzrůstající pracovní a životní nejistotě účinně pojistil. Sociální práce navíc podle Kellera (2010: 152) přistupuje k tomuto novému úkolu s výbavou, kterou si pořídila při řešení úkolu starého a mnohem méně náročného. K těm, kdo i v době rostoucího blahobytu zůstávali chudí, přistupovala jako k někomu, komu něco chybí. Asociální chtěla napravit, nevědoucí vzdělat, nemocné vyléčit, neadaptované adaptovat, marginální integrovat. A všechny pak pochopit. Podle Kellera (2010) sociální práce přistupuje na logiku individuální odpovědnost klientů za jejich problémy. 5 Sociálně znevýhodnění romské ženy jsou v situaci několikanásobné diskriminace. Jedná o příslušnice etnické menšiny, které mají většinou velmi nízké nebo žádné dosažené vzdělávání a jsou dlouhodobě nezaměstnané. 14

15 Výstižně toto názorové stanovisko shrnuje Castel (in Keller, 2010: 152): Pro sociální práci je v nových podmínkách stále iluzornější klást si za cíl opětné začlenění svých klientů do společnosti. Stále totiž žijeme ve společnosti, kde základní podmínkou trvalého začlenění je plnohodnotný pracovní poměr, tedy právě to, čeho se nedostává a co samotná sociální práce vytvářet nedokáže. Sociální práce na to reaguje tím, že namísto o integraci hovoří právě jen o inzerci o doprovázení lidí, než si sami najdou pevnou pozici a z doprovázení, původně míněného jako přechodný stav, se stává stav trvalý zadání se mění namísto zpětné integrace do společnosti se jím stává snaha oddálit pád, anebo ho učinit alespoň o něco snesitelnějším. Sociální práce selhává v řešení chudoby a exkluze i podle dalších autorů (Krumer- Nevo, Weiss-Gal, Monnickendam, 2009), chudoba se pro sociální práci stává marginální. Roli v tomto procesu sehrává ekonomizace sociální práce 6, která může vést k vylučování chudých a exkludovaných ze systému sociální péče. (Holasová, 2012; Keller, 2010; Sanderson, 2000) Ferguson (2009: 83) se domnívá, že sociální práce je formě, do jaké se během posledních dvaceti let vyvinula, žalostně neschopná řešit sociální problémy. Mnoho autorů ( Elsen, 2005; Pierson, 2002; Defourny, 2001; Bauman, 2004; Hautekeur a Hendeson, 2008) však očekává, že se sociální práce na teoretické i praktické úrovni s touto výzvou vyrovná a bude formulovat teorie a na jejich základě rozvíjet metody, které budou reagovat na měnící se charakter sociálních problémů. Pro mnoho sociálních pracovníků jsou tyto proměny jejich profese neakceptovatelné. Podle výzkumu Jonese (2001) prováděném ve Velké Británii se sociální pracovníci (především jejich starší generace) domnívají, že procesy ekonomizace a manažerismus v sociální práce vyrvaly sociální práci srdce a sociální práce rezignovala na své emancipační ideály. 6 Ekomomizací sociální práce rozumíme zavádění ekonomické racionality a tržních principů do oblasti sociální práce. (Holasová, 2012) 15

16 Budeme si klást otázku, jaká může být role sociální práce v pozdní moderně, konkrétně při řešení problémů sociální exkluze a zvládání nových sociálních rizik Nová sociální rizika Rizika jsou vnímána jako nečekaný, vedlejší efekt fungování společnosti (Beck, 2004). Podobně jsou vysvětlována i sociální rizika, tedy jako vedlejší efekt modernizačních procesů (Sirovátka, Winkler 2010). Nová sociální rizika jsou novými v tom, že nejsou účinně zvladatelná tradičními postupy, tj. sociálním státem, fungujícím trhem práce, solidárními vztahy v rodině a systémem pomáhajících profesí (Keller, 2011; Sirovátka, Winkler 2010). Jak píše Beck (2007b) stará hra jménem národní stát blahobytu již není možná. Dalším specifikem je jejich překrývání s riziky starými, jejich kumulace a objevení se nových kategorií klientů (Keller, 2010; Sirovátka, Winkler 2010). Bauman (2008: 11) upozorňuje, že ačkoliv jsou rizika produkována silami, jež pramení za hranicemi chápání a schopností jedince, je očekáváno jejich řešení na úrovni jednotlivce. Beck (2007b) znaky druhé moderny a současně za rizika z ní plynoucí považuje ekologické a ekonomické krize, zostřující se nadnárodní nerovnosti, individualizaci a křehkou námezdní práci. Nejprve se budeme věnovat flexibilizaci práce, která znamená nahrazování pracovních smluv dílčími a krátkodobými kontrakty na omezenou pracovní dobu a tendence přecházet od klasického zaměstnaneckého poměru k volnějším vztahům mezi firmou a formálně samostatnými dodavateli a subdodavateli. Obojí má za důsledek přesun části tržní nejistoty z firem na zaměstnance či subdodavatele. Muffels (1998) rozlišuje následující typy flexibility ve vztahu k práci: časová flexibilita, flexibilní časové poměry, flexibilní pracovní náplň (úkoly), flexibilní pracovní prostor a flexibilní mzda. 16

17 Ačkoliv flexibilizace práce může přinášet některým skupinám výhody (např. může usnadňovat slaďování profesního a pracovního života), přináší rizika, na které se budeme koncentrovat především. Ačkoliv flexibilizace práce snižuje opticky míru nezaměstnanosti, tak ale stoupá podíl nízko placené práce a narůstá riziko, že výdělek pracujícího člověka se bude pohybovat na hranici bídy. Vzniká tak jev označovaný jako pracující chudoba (working poverty) (Keller, 2005; Kotýnková, 2004; Rocks, 2008; Rodgers, Robson, 2008). Minimální zajištění ze strany sociálního státu je podmiňováno ochotou vzít jakoukoliv, i špatně placenou práci (Keller, 2010). Riziko nezaměstnanosti se rozšiřuje na nové skupiny obyvatel, mezi které patří například absolventi či kvalifikovaní úředníci apod. (Saraceno, 2002; Sirovátka, Winkler 2010). Dalším jevem je flexibilizace rodiny, která se projevuje zvyšováním rozvodovosti, růstem podílu neúplných rodin a domácností samoživitelek, které jsou více ohroženy chudobou než dvojpříjmové domácnosti. Participace žen na trhu práce ovlivňuje rozsah péče o malé děti, seniory a nemohoucí osoby, kterou ženy v domácnosti tradičně zajišťovaly (Klimplová, 2010; Sirovátka, Winkler 2010). Flexibilizace rodiny je mnohem riskantnější pro ženy než pro muže a je otázkou, zda slábnutí sociálního státu povede ke vzrůstajícímu sociálnímu úpadku neúplných rodin a domácností s jedním živitelem, či naopak, vyvolá reakci v podobě posílení širších rodinných a příbuzenských sítí (Keller, 2005). Mezi nejvýraznější demografické změny patří pokles míry fertility, stárnutí populace, pokles sňatečnosti, větší rozvodovost a rostoucí chudoba jednočlenných domácností (Muffels, 1998; Klimplová, 2010) Především měnící se věkové složení populace (její stárnutí) představuje finanční nároky na státní výdaje. Zároveň zvyšuje nároky na mezigenerační solidaritu, k jejímuž poklesu však uvnitř společnosti dochází. Ledwith (2011) píše o eskalaci krize sociální spravedlnosti. Podle Kellera (2005) existuje v oblasti práce desolidarizace mezi těmi, kdo jakoukoliv práci mají, a těmi, kdo nemohou na trh práce proniknout. 7 Nové formy desolidarizace vznikají také v důsledku zvýšení křehkosti rodiny a 7 Fakt, že jedinec je vystaven rozmarům trhu práce a komodit, podněcuje rozpory. (Bauman, 2008:10) 17

18 proměn jejího charakteru. Zdrojem napětí je v této oblasti rozpor mezi těmi, kdo omezili počet svých dětí a získali tím zvýhodnění, oproti těm, kdo si děti pořídili. A podobně je ohrožena i solidarita mezigenerační. Ti, kdo na dnešní důchodce v průběžném systému platí, budou mít však penze výrazně nižší. Byrne (2005) proces desolidarizace přičítá procesům postindustrializace a oslabování sociálních vazeb v sousedstvích dnešních měst. Pro sociální práci je významná narůstající desolidarizace, která provází flexibilizaci práce a rodiny. (Keller, 2005). Podle Kellera (2005) proces desolidarizace prochází určitými stupni a může dosáhnout různě velké hloubky s různě závažnými důsledky. V počínající fázi lze hovořit o individuální desolidarizaci. Jde o obyčejnou snahu jednotlivců mít výhody z účelového využívání zákonů, které může mít podobu zneužívání sociálních výhod, ale také daňových úniků, či podobu účasti v šedé ekonomice. Systematičtější formou desolidarizace můžeme ji označit jako desolidarizaci kolektivní - je snaha celých organizací a firem přehodit břímě financování sociálního státu na ty, kdo mají ve společnosti horší postavení a menší vliv. Tato snaha bývá doprovázena třetí a nejradikálnější formou, takzvanou kulturní desolidarizací, tedy snahou revidovat hodnoty, na nichž je sociální stát založen, nastolit právo silnějšího a výkonnějšího, a tak zpochybnit samotné normativní základy sociálního státu. Bauman spojuje uvadání solidarity s individualismem, rozvolňováním vztahů mezi lidmi, na které je obtížné se spoléhat, a s tlakem soutěživého trhu. Je obtížné být solidární, dodává Bauman (2008: 30). Individualizaci zvládání problémů popisuje Beck (2007a). Problémy, které se dříve zvládaly v rodině, komunitě musí nyní zvládat sám jednotlivec. Riziko vzájemného působení nových sociálních rizik popisuje Muffels (1998: 286). Upozorňuje na zhoršování postavení starších pracujících na flexibilním trhu práce, který by v zájmu udržení konkurenceschopnosti měl přijímat mladší, přizpůsobivější a levnější pracovníky. Muffels (1998: 295) ve svém příspěvku uzavírá: Konvenční systém sociálního státu nenabízí jasné odpovědi na základní otázky, které vyvstávají v souvislosti se stárnutím a flexibilizací. 18

19 Dalším rysem rizik je jejich demokratizace, to znamená, že ohrožují dosud chráněné sociální vrstvy (střední třídu). (Beck, 2004) Slovy Baumana (2008: 37) začíná se tato možnost rýsovat pro kohokoli z nás. Dalším rysem je privatizace rizika, přesun odpovědnosti za řešení problému na lokality, rodiny a jednotlivce. (Webb, 2006) Sociální vyloučení Pojem sociální exkluze se dostává do popředí evropských zájmů od devadesátých let minulého století (Byrne, 2005; Hills, Le Grand, Pichaud, 2002; Mareš, Sirovátka, 2008; Toušek, 2007) a to zejména z obavy ze segmentarizace a partikularizace společnosti v důsledku nerovností, z nestability sociálních vazeb a sociální solidarity, ale také z obav z rostoucího podílu imigrantů, kteří často nejsou ochotni nebo schopni integrovat se do nové kultury, podobně jako je majoritní kultura neochotná je přijmout. Problémem do budoucnosti nemusí být pouze situace etnických subkultur, ale např. také zvyšující se podíl starších občanů. (Sirovátka 2004). Sociální exkluze je chápána jako ohrožení sociální integrity a koheze dané společnosti. (Mareš, Sirovátka, 2008) Sociálně vyloučení jedinci bývají chápáni jako občané společnosti, kteří z důvodů, které nemají pod kontrolou, nemohou participovat na obvyklých aktivitách, k nimž by je jejich občanství opravňovalo a na něž aspirují (Burchardt, Le Grand, Piachaud 1999). Mareš a Sirovátka (2008: 273) ho popisují jako proces, který jedince zbavuje práv, ale i povinností, jež jsou spojena s jeho členstvím ve společnosti. Podle Giddense (2004: 108) jde o mechanismus sociální, materiální a kulturní izolace. Koncepty sociálního vyloučení se odvolávají na lidská a občanská práva. (Mareš, 2000; Mareš, Sirovátka, 2008; Toušek, 2007) Tady lze 19

20 vystopovat francouzské kořeny 8 pojmu a vysvětlení akcentu na principy občanství, solidarity a participace. (Hills, Le Grand, Pichaud, 2002; Toušek, 2007) Koncept sociálního vyloučení nahradil pojem chudoby od poloviny osmdesátých let minulého století (Toušek, 2007) a podle Mareše a Sirovátky (2008: 273) se jedná o snahu převyprávět základní sociální problémy dnešní Evropy jazykem, jenž přesouvá pozornost od vertikálních nerovností pojímaných v tradičních termínech sociální stratifikace ( nahoře versus dole neboli bohatství/ moc versus chudoba/bezmoc či privilegia versus deprivace s akcentem na redistribuci) k nerovnostem horizontálním ( uvnitř versus vně či separace versus participace s akcentem na začleňování a integraci). Podle některých autorů tak umožňuje elitám zastírat rostoucí nerovnosti a demontáž sociálního státu. (Keller, 2010; Levitas, 1998). Chudoba tak skrze exkluzi mění univerzální občanství v občanství elitní. (Mareš, 2000: 293) Mareš (2000) popisuje mezi koncepty chudoby a sociální exkluze určité napětí, které pramení ze dvou odlišných tradic evropských sociálních politik. Liberální individualizující tradice je spojována s konceptem chudoby, rovnostářská a kolektivistická tradice s konceptem sociálního vyloučení. Mareš a Sirovátka (2008) odkazují na autory, podle kterých je posun od konceptu chudoby k sociálnímu vyloučení snahou o zachycení nových rysů chudoby a to je přetrvávání v čase, prostorová koncentrace doprovázená marginalizací a sociální patologií, závislost na sociálním státu, rozpad tradičních institucí (například rodiny) a vzdorování proti normám většinové společnosti. Podle Gregga, Waldfogela a Washbrooka (2006) sociální vyloučení zdůrazňuje sociální dimenzi znevýhodnění, dlouhodobý a mezigenerační charakter chudoby. Giddens (2004: 108) nesouhlasí s užíváním pojmů sociální exkluze a chudoba jako synonym. Sociální exkluze podle jeho názoru není otázkou ekonomické úrovně, ve které se jedinec nachází. Jde o zablokování přístupu k příležitostem, které jsou běžné pro členy většinové společnosti. Deprivovaní jsou zkrachovalé existence, exkludovaní nedostali ani sebemenší šanci. 8 Pojem v sedmdesátých letech použil ve Francii René Lenoir k označení lidí, kteří propadli záchrannou sociální sítí, především se jednalo o občany se zdravotním postižením, osamělé rodiče, nepojištěné nezaměstnané. (Hills, Le Grand, Pichaud, 2002) 20

Nová sociální rizika a sociální práce. Alice Gojová Fakulta sociálních studií, Ostravská univerzita v Ostravě

Nová sociální rizika a sociální práce. Alice Gojová Fakulta sociálních studií, Ostravská univerzita v Ostravě Nová sociální rizika a sociální práce Alice Gojová Fakulta sociálních studií, Ostravská univerzita v Ostravě Nová sociální rizika Krize sociálního státu téma již několik desetiletí. Přičinila se o to řada

Více

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového

Více

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika KONFERENCE: Integrovaný přístup k sociálním, bezpečnostním a zdravotním rizikům Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik ACCENDO -

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Konceptuální vymezení Bydlení Romů Neplatičství Holobyty Ubytovny Sociální bydlení Bezdomovectví Obecní

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Sociální vyloučení a prostor

Sociální vyloučení a prostor Za čistší město: Problémové lokality a jejich obyvatelé z pohledu místní politiky a správy Towards a purer city: Problem localities and Their Inhabitants from the Perspective of Local Authorities Mgr.

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky Post-modernita a globalizace Základní myšlenky Kritika modernity Od konce 19. století. Umění kritizuje disciplinující a disciplinovaný charakter života buržoazie (středních tříd). Umění proti řádu, strukturám

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2014/2015

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2014/2015 Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové Přijímací zkoušky 2014/2015 Studijní program: N6734 Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Sociální práce navazující magisterské studium Varianta

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12 Předmluva....................................................................................11 Úvod.........................................................................................12 I. Teorie

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D.

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Budoucnost pracovního práva 1 JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Jednoduchá výchozí myšlenka Jaroslav Preiss kdysi konstatoval, že v pracovním poměru se jedná o to, aby dělníku se dobře vedlo, aby pracoval řádně

Více

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení v komunitách Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení - definice Jde o komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce,

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Sociální inkluze žen po mateřské a rodičovské dovolené na trh práce

Sociální inkluze žen po mateřské a rodičovské dovolené na trh práce Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, katedra sociální politiky a sociální práce Sociální inkluze žen po mateřské a rodičovské dovolené na trh práce Diplomová práce Autor: Bc. Eva Bartošová

Více

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH?

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? RNDr. Zdeněk Somr Viceprezident HKČR Ústupky, 28. listopadu 2014 Strana 1 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU 7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ UVĚDOMĚNÍ SI TRŽNÍ POZICE - VIDĚT SE OČIMA SVÉ KONKURENCE A UVĚDOMIT SI SVÉ POSTAVENÍ

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Konference Konkurenceschopnost a růst Objem finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A - 1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) Personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců. b) Personální

Více

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více