(Bez)mocná sociální práce?
|
|
- Milena Vaňková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ (Bez)mocná sociální práce? HABILITAČNÍ PRÁCE Autor práce: Alice Gojová 2012
2 UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Power(less) social work? THESIS Author: Alice Gojová 2012
3 ABSTRAKT Hlavním cílem textu je hledání odpovědi na otázku, jak je sociální práce konstruována v pozdně moderní společnosti, jak je vnímána svými aktéry sociálními pracovníky a jaké možnosti či limity v řešení soudobých problémů má. Při zpracování tématu byl využit morfogenetický přístup, který zkoumá, jak aktéři reprodukují nebo proměňují sociální struktury a jsou přitom v témž procesu sami reprodukováni nebo proměňováni. (Archer, 2008: 9). Klíčový tématem práce je ambivalence moci a bezmoci v sociální práci. Konkrétněji bude pozornost zaměřena na proces zplnomocňování, jako jeden ze základních konceptů sociální práce, v oblasti komunitní práce. Klíčová slova: sociální práce, pozdní moderna, bezmoc, zplnomocnění, participace, komunitní práce
4 ABSTRACT The main aim of the text is to answer the question of how is social work in late modern society constructed, how is understood by social workers and what opportunities and limits in addressing contemporary problems it has. Work is based on morphogenetic approach that explores how "actors reproduce or transform social structures and how they are reproduced or transformed in the process themselves." (Archer, 2008: 9). The key topic of this thesis is the ambivalence of power and powerlessness in social work. More specifically, the text will focus on empowerment process, as one of the fundamental concepts of social work in the area of community work. Keywords: social work, late modernity, powerlessness, empowerment, participation, community work
5 OBSAH ÚVOD SOCIÁLNÍ PRÁCE VE SPOLEČENSKÉM KONTEXTU Výzvy pro sociální práci Nová sociální rizika Sociální vyloučení Současná sociální práce Sociální práce a sociální vyloučení KONSTRUOVÁNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE JEJÍMI AKTÉRY Metodologie výzkumu Charakteristika výzkumného souboru Analýza a interpretace dat Chápání společnosti Politizace sociální práce Vždyť je to o penězích Sociální politika bez sociálních pracovníků Individualizovaná rodina Stárnutí populace Sociální práce podle šablony to nevytrhne, tak sorry Sociální problémy Ztráta bydlení, to je začátek čertova kolečka Sociálně vyloučené lokality Na obcích komunitně plánujeme Začarovaný kruh bezmocnosti INKLUZIVNÍ POTENCIÁL ZPLNOMOCNĚNÍ A PARTICIPACE V KOMUNITNÍ PRÁCI Zplnomocnění Zplnomocnění jako proces, metoda a cíl Individuální a strukturální zplnomocnění Měření zplnomocnění Závěrem ke zplnomocnění Participace Vztah participace a zplnomocnění
6 3.4 Zplnomocnění a participace v komunitní práci Komunitní práce Pojetí zplnomocnění v pluralistickém diskurzu komunitní práce Pojetí zplnomocnění v radikálním diskurzu komunitní práce Závěrem ke zplnomocnění a participaci v komunitní práci MOŽNOSTI A MEZE KOMUNITNÍ PRÁCE Akční výzkum Co je akční výzkum Postupy v akčním výzkumu Komunitně orientovaný participativní akční výzkum Komunitní práce cesta od nadávání k lepšímu bydlení Metodika Problém nedostatku spolupráce při zajišťování kvality bydlení Komunitní práce s obyvateli a majiteli bytového fondu Třífázový model komunitního rozvoje Bilance rozvoje komunity Závěry výzkumu ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM SCHÉMAT SEZNAM TABULEK
7 ÚVOD Cíl práce a její hlavní východisko Hlavním cílem textu je hledání odpovědi na otázku, jak je sociální práce konstruována v pozdně moderní společnosti, jak je vnímána svými aktéry sociálními pracovníky a jaké možnosti či limity v řešení soudobých problémů má. Sociální práce je v kontextu druhé moderny konfrontována a sebekonfrontována ve smyslu reflexivní sebekonfrontace, jak o ní píše Beck (2007a), se svými vlastními základy a mezemi vlastního modelu. Sociální práce se v kontextu druhé moderny stává reflexivní, slovy Becka (2007a: 47) se stává sama sobě tématem a problémem. Začíná pochybovat o sobě samé. Mnozí autoři předpovídají její zánik, kritizují ji za neschopnost řešit současné problémy (především sociální vyloučení některých skupin obyvatel) a reagovat na nová sociální rizika. Sociální práce je ohrožována i zevnitř, mimo jiné například do jisté míry vynuceným přejímáním mechanismů trhu, tzv. ekonomizací sociální práce. Záměrem práce je analyzovat možnosti a limity sociální práce v řešení problémů a rizik, které s sebou nástup druhé moderny přináší. Metodologické pojetí V období pozdní moderny se podle Becka (2007a: 88) uvolňuje klasická sociologická dialektika struktury a aktéra. Místo o reprodukujících aktérech teorie reflexivní modernizace mluví o struktury měnících aktérech. Struktury se tak stávají předmětem sociálního vyjednávání a změny v souvislosti s rozkladem samozřejmostí industriální epochy v důsledku které se do centra dostává jednání individua. Z těchto důvodů byl při zpracování tématu využit morfogenetický přístup, který zkoumá, jak aktéři reprodukují (morfostáze) nebo proměňují (morfogeneze) 7
8 sociální struktury a jsou přitom v témž procesu sami reprodukováni nebo proměňováni. (Archer, 2008: 9). Vychází z předpokladu, že každá strukturální vlastnost je závislá na aktivitě a současně zdůrazňuje závislost sociálního jednání na struktuře. Jedná se o příběh oboustranně rozvíjejícího vzájemného působení v čase mezi strukturou a aktérstvím. (Archer, 2008: 10) Zdůrazňuje moc lidské reflexivity uschopňující aktéry k tomu, aby formulovali a určovali své odpovědi na strukturované okolnosti, v nichž se nacházejí. (Archer, 2008: 14) Právě reflexivitu Archer (2008: 18) konceptualizuje jako proces, který zprostředkovává dopad, jaký na nás mají sociální formy, a určuje, jak na ně odpovíme, je jakýmsi pojítkem mezi strukturou a aktérstvím a dělá z nás aktivní aktéry. Tito aktéři mohou zavádět praktiky, jejichž prostřednictvím naplňují závazky. Na stejném východisku je založena i Giddensova teorie strukturace, podle které aktéři vstupují do ustálených struktur, ale svým užíváním je současně mění. (Potůček, Musil, Mašková, 2008: 10). Struktura sociální jednání umožňuje a omezuje a sociální jednání současně tuto strukturu produkuje a reprodukuje. Druhým východiskem práce je konstruktivistické a participativní výzkumné paradigma. Sociální realitu chápe jako sociální konstrukt vytvářený v interakci jedinců a skupin. Sociální svět je konstituován významy, které mu lidé připisují. Významy jsou utvářeny a přetvářeny v procesu interakce (Berger, Luckmann, 1999) Z toho vyplývá, že zkoumané patří ke stejnému typu reality jako zkoumající, slovy Barši (2006 :21) na obou stranách poznávacího aktu jsou lidé, kteří vždy nějak rozumí světu a sami sobě jejich vztah je vztahem dvou představ(ování) reality. Pro poznání je nutná intervence do zkoumané reality, je výsledkem komunikativní interakce mezi zkoumanými a výzkumníkem, která se, jak píše Barša (2006) neodehrává v sociálním vzduchoprázdnu, nýbrž ve strukturálním kontextu. Poznávací akt tak má hermeneutickou povahu (vztah dvou seberozumění) a je sociálně ukotven (příslušnost výzkumníka i zkoumaných ke společenské struktuře). Poznání se stává momentem participace, slovy Barši (2006: 33) věda již není primárně zúčastněným pozorováním, nýbrž pozorujícím se účastněním jde o jednotu jednání a poznání. Výzkumník se 8
9 tak stává součástí fenoménu, který hodlá studovat a výsledky výzkumu je třeba vždy chápat v sociálním kontextu a nejsou převeditelné na další skupiny či fenomény. Slovy Becka (2007a: 211) se jedná o reflexivní zkoumání, které ruší nárok na jednoznačnost a jeho monopol, a zároveň zvyšuje jak závislost všech argumentů na zdůvodnění, tak i jejich nejistotu. Nastává tam, kde se odborné disciplíny (tedy i sociální práce) zabývají svými základy, důsledky svého jednání, kde vysvětluji své chyby. 1 (Beck, 2007a: 210) Ve druhé moderně podle Becka (2007a: 267) zůstává už jen obtížná cesta co možné největší kritiky vlastních tvrzení. Tak musí fungovat nová sebekritická teorie. Jak dodává Web (2006: 36) je stavem sebe konfrontace v nejistotě dnešní společnosti. Na těchto myšlenkách je postavena kritická teorie sociální práce 2 (Fook, 2002), která se zabývá strukturální analýzou osobních problémů, analýzou sociálně kontrolní funkce sociální práce a sociálního státu a usiluje o dosažení sociální spravedlnosti skrze sociální změnu. Je úzce spojena s myšlenkami zplnomocnění, participativního a akčního výzkumu a komunitní prací. Kritická sociální práce si klade otázku, zda to, jak si sociální pracovníci konstruují chápání oblastí a způsobů své práce, jim nebrání v dosahování změn. Toto konstruování se však děje v určitém kontextu a očekávání společnosti, který nechceme opomíjet. Struktura práce Analýza sociální práce v pozdně moderní společnosti je založena na jednotlivých, dílčích projektech, které vznikaly průběžně a původně nebyly zamýšleny jako součásti jednoho celku. Nicméně během práce na jednotlivých tématech se 1 Sebereflexi sociologie, sebepochopení toho, co vlastně sociologie prezentuje ve své stati provádí Keller (2012: 407). 2 V odborné literatuře se můžeme setkat také s označením antioppressive či anti-discriminatory perspectives (Payne, 1997; Thompson, 2006 ) či radical social work (Ferguson, Woodward, 2009; Ferguson, 2009). 9
10 kladené otázky a jednotlivá témata začala propojovat a stávala se různými úhly pohledu na jedno téma. V první kapitole budeme charakterizovat základní znaky druhé moderny (tedy sociální struktury) a popíšeme hlavní výzvy, které před sociální práci vývoj společnosti klade. Zaměříme se především na dva významné fenomény, sociální vyloučení s důrazem prostorovou segregaci a nová sociální rizika. Stručně zrekapitulujeme současnou situaci v oblasti sociální práce, soustředíme se na dominantní teorie a metody, ve kterých jsou zakotveny představy o příčinách a způsobech řešení sociálních problémů. Výsledkem kapitoly bude popis a analýza kontextuálního rámce sociální práce. Druhá kapitola je věnována porozumění současné sociální práci samotnými jejími aktéry, konkrétně sociálními pracovníky obecních úřadů v Moravskoslezském kraji. Výsledky výzkumu ukázaly, že sociální pracovníci konstruují sociální práci jako profesi, která je závislá na okolních faktorech (především na politice a ekonomice) a svoji pozici charakterizovali jako bezmocnou. Beznaděj a bezmoc byla tematizována jako hlavní rys jejich práce coby sociálních pracovníků. Na základě tohoto zjištění (ačkoliv výzkum nebyl reprezentativní a jeho výsledky nelze zobecňovat) jsme považovali za důležité výsledky výzkumu konfrontovat s představou mnohých autorů o zplnomocnění a komunitní práci jako účinných způsobech řešení problémů, především sociálního vyloučení. Jinými slovy jsme si kladli otázku, jak sociální pracovníci mohou naplňovat myšlenky zplnomocnění, které můžeme chápat jako pomoc dosahovat svým klientům vliv (moc) nad těmi oblastmi života, ve které ji nemají, když sami svoji vlastní situaci jako sociální pracovníci vnímají jako bezmocnou, v jazyce konceptu zplnomocňění jako nezplnomocněnou. Nejprve jsme na základě studia odborné literatury z oblasti sociální práce koncept zplnomocnění analyzovali. Pokusili jsme se vytvořit vyčerpávající přehled anglicky psané literatury. Po teoretické analýze jsme se zaměřili na roli zplnomocnění a participace (která se ukázala jako klíčový související koncept) v oblasti komunitní 10
11 práce, která je některými autory označována za budoucnost sociální práce. Kladli jsme si otázku, nakolik a za jakých podmínek mají koncepty zplnomocnění a participace, užité v kontextu komunitní práce, inkluzivní potenciál. Pro tuto výzkumnou úlohu jsme zvolili akční výzkum. Akční výzkum není v české literatuře dostatečně popsán a analyzován, natož rozveden do konkrétních metod realizace na poli sociální práce. Proto jsme považovali za důležité věnovat jednu samostatnou kapitolu přehledu jeho základních východisek a pojetí. 11
12 1 SOCIÁLNÍ PRÁCE VE SPOLEČENSKÉM KONTEXTU Sociální práci nelze zkoumat bez reflexe povahy společnosti (Gray, Webb, 2009; Chytil, 2007; Webb, 2006). Navrátil (1998) zdůrazňuje nutnost reflexe sociálních, ekonomických, kulturních a politických podmínek, která je nutná pro porozumění a praktikování sociálně konstruované sociální práce. Podle Webba (2006: 25) je každý pokus o vysvětlení povahy sociální práce nutné činit v kontextu společnosti, reflexe sociální práce a moderny jsou neoddělitelné. Z tohoto důvodu se budeme věnovat charakteristice rysů pozdní moderny 3. První a druhou modernu rozlišuje Beck (2007a). První moderna je podle jeho názoru charakteristická chápáním společnosti jako národního státu, ve které je plná zaměstnanost, lidí jsou zakotveni v sociálních třídách a žijí v malých rodinách s tradiční dělbou práce mezi mužem a ženou. Tyto základní předpoklady ztrácejí svoji stabilitu s nástupem druhé moderny. Místo klasické rodiny nastupují uznávané pluralizace rodinných životních forem, místo normální práce pluralizace forem námezdní práce. Je to slovy Becka (2007a: 15) období rozchodu s řádem, rostoucí bezradnosti a z toho plynoucí strach. Součástí druhé moderny je riziková společnost, která začíná tam, kde selhávají normativní systémy slibující jistotu. (Beck 2007a: 41) Teorie reflexivní modernizace nahrazuje kritickou teorii společnosti. (Beck, 2007a) 1.1 Výzvy pro sociální práci Společnost se mění a proměňuje se i charakter sociálních problémů, především chudoby a znevýhodnění (Bauman, 2008; Byrne, 2005; Humphries, 1996; Keller 2010, 2011; Tomeš, 2004). O krizi sociálního státu se hovoří již několik desetiletí a 3 Druhá fáze modernity či tekutá fáze modernity podle Baumana (2008), reflexivní modernizace podle Becka (2007a) druhá moderna či radikalizovaná modernizace podle Becka (2007b). 12
13 je spojována s několika procesy, které probíhají souběžně a ve svých dopadech se navzájem posilují. Jedná se především o proměny trhu práce (jejichž součástí je tzv. flexibilizace a prekarizace práce), rostoucí křehkost rodiny, demografický proces stárnutí populace a pokles solidarity uvnitř společnosti. Tyto procesy navíc podle Kellera (2005) probíhají ve změněném vnějším prostředí, které přináší proces globalizace. V této souvislosti se mluví o fenoménu nových sociálních rizik (Keller, 2011; Sirovátka, Winkler, 2010; Taylor-Gooby, 2004; Taylor-Gooby, Zinn, 2006; Webb, 2006), který s sebou přinesla proměna společnosti industriální ve společnost post-industriální. (Keller, 2011) Dalším problémem, kterému sociální práce čelí na úrovni teorie i praxe je komplexní, dynamický a nejednoznačně pojímaný problému sociální exkluze (Byrne, 2005; Elsen 2005; Pierson, 2002; Defourny, 2001; Dowling, 1999; Postle, Beresford, 2007; Jordan 2001; Hills, Le Grand, Pichaud, 2002). Oba fenomény (nová sociální rizika a sociální exkluze), které lze chápat jako důsledek selhání trhu práce a sociálního státu, kladou na sociální práci značné nároky a zároveň zpochybňují její dosavadní cíle a hodnoty, kterými bylo dosahování sociální spravedlnosti, rovnosti a sociální inkluze. Například Humphries (1996) si klade otázku, co může sociální práce, jejíž tradiční východisko sociální spravedlnosti bylo otřeseno, nabídnout marginalizovaným a exkludovaným skupinám, jejichž možnosti se neustále zmenšují. Sociální práce na cíle sociální spravedlnosti a inkluze zatím nerezignovala. (Definition of Social Work by IFSW 4 ; Elsen 2005; Pierson, 2002; Defourny, 2001; Postle, Beresford, 2007). I přes popsaný jev flexibilizace a prekarizace práce je však myšlenka integrace do společnosti skrze začlenění na trhu práce považována za klíčovou, a to ve všech typech sociálních států. Placená práce je kromě zdroje financí také zdrojem sociálního statusu, identity a sebevědomí. Například v oblasti integrace Romů v České republice se myšlenka o významu integrace na trh práce stala východiskem hlavních strategických dokumentů současné národní sociální politiky. Jiným příkladem může být studie (Vyžvaldová, 2010) na téma řešení 4 International Federation of Social Workers. Definition of Social Work:
14 nezaměstnanosti romských sociálně znevýhodněných žen 5, která vznikla jako součást Strategického plánu sociálního začleňování. Řešení autorka studie vidí v podpoře romských žen k nalezení pracovního místa (a to jak prostřednictvím poradenství, job klubů a rekvalifikačních kurzů, tak podnikání žen na vlastní živnostenský list, a konečně i založení sociální firmy, která by ženy zaměstnávala). Je otázkou, zda tyto představy o způsobech řešení sociálních problémů a roli sociální práce jsou v kontextu současného společenského vývoje realizovatelné. Na tuto skutečnost upozorňuje i Mareš (2000: 289), který píše: Nejistota v zaměstnání a na trhu práce se stala životním pocitem velkého počtu lidí Jak však dále v situaci, kdy dosud dominující strategie selhávají, neboť lidí se vyvazují z tříd [Beck, 1992] a současně se zužuje i prostor solidarity?. Názory na možnosti sociální práce ovlivnit sociální exkluzi se různí. Castel (in Keller 2007) nevidí žádné možnosti, jak by sociální práce mohla na tyto podmínky reagovat. Podle Kellera (2010) se sociální práce dostává do nezáviděníhodné situace, protože se již nemůže spoléhat na integraci masivně zajišťovanou fungujícím trhem práce a ze sociálního pojištění. Jestliže podle Kellera (2010: 151) dosud bylo rolí sociální práce doladit integraci u jedinců různými způsoby handicapovaných, dnes by měla stejnými prostředky zvládat integraci velkých skupin lidí, které trh práce odsuzuje k nejistotě, přičemž sociální stát má stále méně prostředků k tomu, aby je proti vzrůstající pracovní a životní nejistotě účinně pojistil. Sociální práce navíc podle Kellera (2010: 152) přistupuje k tomuto novému úkolu s výbavou, kterou si pořídila při řešení úkolu starého a mnohem méně náročného. K těm, kdo i v době rostoucího blahobytu zůstávali chudí, přistupovala jako k někomu, komu něco chybí. Asociální chtěla napravit, nevědoucí vzdělat, nemocné vyléčit, neadaptované adaptovat, marginální integrovat. A všechny pak pochopit. Podle Kellera (2010) sociální práce přistupuje na logiku individuální odpovědnost klientů za jejich problémy. 5 Sociálně znevýhodnění romské ženy jsou v situaci několikanásobné diskriminace. Jedná o příslušnice etnické menšiny, které mají většinou velmi nízké nebo žádné dosažené vzdělávání a jsou dlouhodobě nezaměstnané. 14
15 Výstižně toto názorové stanovisko shrnuje Castel (in Keller, 2010: 152): Pro sociální práci je v nových podmínkách stále iluzornější klást si za cíl opětné začlenění svých klientů do společnosti. Stále totiž žijeme ve společnosti, kde základní podmínkou trvalého začlenění je plnohodnotný pracovní poměr, tedy právě to, čeho se nedostává a co samotná sociální práce vytvářet nedokáže. Sociální práce na to reaguje tím, že namísto o integraci hovoří právě jen o inzerci o doprovázení lidí, než si sami najdou pevnou pozici a z doprovázení, původně míněného jako přechodný stav, se stává stav trvalý zadání se mění namísto zpětné integrace do společnosti se jím stává snaha oddálit pád, anebo ho učinit alespoň o něco snesitelnějším. Sociální práce selhává v řešení chudoby a exkluze i podle dalších autorů (Krumer- Nevo, Weiss-Gal, Monnickendam, 2009), chudoba se pro sociální práci stává marginální. Roli v tomto procesu sehrává ekonomizace sociální práce 6, která může vést k vylučování chudých a exkludovaných ze systému sociální péče. (Holasová, 2012; Keller, 2010; Sanderson, 2000) Ferguson (2009: 83) se domnívá, že sociální práce je formě, do jaké se během posledních dvaceti let vyvinula, žalostně neschopná řešit sociální problémy. Mnoho autorů ( Elsen, 2005; Pierson, 2002; Defourny, 2001; Bauman, 2004; Hautekeur a Hendeson, 2008) však očekává, že se sociální práce na teoretické i praktické úrovni s touto výzvou vyrovná a bude formulovat teorie a na jejich základě rozvíjet metody, které budou reagovat na měnící se charakter sociálních problémů. Pro mnoho sociálních pracovníků jsou tyto proměny jejich profese neakceptovatelné. Podle výzkumu Jonese (2001) prováděném ve Velké Británii se sociální pracovníci (především jejich starší generace) domnívají, že procesy ekonomizace a manažerismus v sociální práce vyrvaly sociální práci srdce a sociální práce rezignovala na své emancipační ideály. 6 Ekomomizací sociální práce rozumíme zavádění ekonomické racionality a tržních principů do oblasti sociální práce. (Holasová, 2012) 15
16 Budeme si klást otázku, jaká může být role sociální práce v pozdní moderně, konkrétně při řešení problémů sociální exkluze a zvládání nových sociálních rizik Nová sociální rizika Rizika jsou vnímána jako nečekaný, vedlejší efekt fungování společnosti (Beck, 2004). Podobně jsou vysvětlována i sociální rizika, tedy jako vedlejší efekt modernizačních procesů (Sirovátka, Winkler 2010). Nová sociální rizika jsou novými v tom, že nejsou účinně zvladatelná tradičními postupy, tj. sociálním státem, fungujícím trhem práce, solidárními vztahy v rodině a systémem pomáhajících profesí (Keller, 2011; Sirovátka, Winkler 2010). Jak píše Beck (2007b) stará hra jménem národní stát blahobytu již není možná. Dalším specifikem je jejich překrývání s riziky starými, jejich kumulace a objevení se nových kategorií klientů (Keller, 2010; Sirovátka, Winkler 2010). Bauman (2008: 11) upozorňuje, že ačkoliv jsou rizika produkována silami, jež pramení za hranicemi chápání a schopností jedince, je očekáváno jejich řešení na úrovni jednotlivce. Beck (2007b) znaky druhé moderny a současně za rizika z ní plynoucí považuje ekologické a ekonomické krize, zostřující se nadnárodní nerovnosti, individualizaci a křehkou námezdní práci. Nejprve se budeme věnovat flexibilizaci práce, která znamená nahrazování pracovních smluv dílčími a krátkodobými kontrakty na omezenou pracovní dobu a tendence přecházet od klasického zaměstnaneckého poměru k volnějším vztahům mezi firmou a formálně samostatnými dodavateli a subdodavateli. Obojí má za důsledek přesun části tržní nejistoty z firem na zaměstnance či subdodavatele. Muffels (1998) rozlišuje následující typy flexibility ve vztahu k práci: časová flexibilita, flexibilní časové poměry, flexibilní pracovní náplň (úkoly), flexibilní pracovní prostor a flexibilní mzda. 16
17 Ačkoliv flexibilizace práce může přinášet některým skupinám výhody (např. může usnadňovat slaďování profesního a pracovního života), přináší rizika, na které se budeme koncentrovat především. Ačkoliv flexibilizace práce snižuje opticky míru nezaměstnanosti, tak ale stoupá podíl nízko placené práce a narůstá riziko, že výdělek pracujícího člověka se bude pohybovat na hranici bídy. Vzniká tak jev označovaný jako pracující chudoba (working poverty) (Keller, 2005; Kotýnková, 2004; Rocks, 2008; Rodgers, Robson, 2008). Minimální zajištění ze strany sociálního státu je podmiňováno ochotou vzít jakoukoliv, i špatně placenou práci (Keller, 2010). Riziko nezaměstnanosti se rozšiřuje na nové skupiny obyvatel, mezi které patří například absolventi či kvalifikovaní úředníci apod. (Saraceno, 2002; Sirovátka, Winkler 2010). Dalším jevem je flexibilizace rodiny, která se projevuje zvyšováním rozvodovosti, růstem podílu neúplných rodin a domácností samoživitelek, které jsou více ohroženy chudobou než dvojpříjmové domácnosti. Participace žen na trhu práce ovlivňuje rozsah péče o malé děti, seniory a nemohoucí osoby, kterou ženy v domácnosti tradičně zajišťovaly (Klimplová, 2010; Sirovátka, Winkler 2010). Flexibilizace rodiny je mnohem riskantnější pro ženy než pro muže a je otázkou, zda slábnutí sociálního státu povede ke vzrůstajícímu sociálnímu úpadku neúplných rodin a domácností s jedním živitelem, či naopak, vyvolá reakci v podobě posílení širších rodinných a příbuzenských sítí (Keller, 2005). Mezi nejvýraznější demografické změny patří pokles míry fertility, stárnutí populace, pokles sňatečnosti, větší rozvodovost a rostoucí chudoba jednočlenných domácností (Muffels, 1998; Klimplová, 2010) Především měnící se věkové složení populace (její stárnutí) představuje finanční nároky na státní výdaje. Zároveň zvyšuje nároky na mezigenerační solidaritu, k jejímuž poklesu však uvnitř společnosti dochází. Ledwith (2011) píše o eskalaci krize sociální spravedlnosti. Podle Kellera (2005) existuje v oblasti práce desolidarizace mezi těmi, kdo jakoukoliv práci mají, a těmi, kdo nemohou na trh práce proniknout. 7 Nové formy desolidarizace vznikají také v důsledku zvýšení křehkosti rodiny a 7 Fakt, že jedinec je vystaven rozmarům trhu práce a komodit, podněcuje rozpory. (Bauman, 2008:10) 17
18 proměn jejího charakteru. Zdrojem napětí je v této oblasti rozpor mezi těmi, kdo omezili počet svých dětí a získali tím zvýhodnění, oproti těm, kdo si děti pořídili. A podobně je ohrožena i solidarita mezigenerační. Ti, kdo na dnešní důchodce v průběžném systému platí, budou mít však penze výrazně nižší. Byrne (2005) proces desolidarizace přičítá procesům postindustrializace a oslabování sociálních vazeb v sousedstvích dnešních měst. Pro sociální práci je významná narůstající desolidarizace, která provází flexibilizaci práce a rodiny. (Keller, 2005). Podle Kellera (2005) proces desolidarizace prochází určitými stupni a může dosáhnout různě velké hloubky s různě závažnými důsledky. V počínající fázi lze hovořit o individuální desolidarizaci. Jde o obyčejnou snahu jednotlivců mít výhody z účelového využívání zákonů, které může mít podobu zneužívání sociálních výhod, ale také daňových úniků, či podobu účasti v šedé ekonomice. Systematičtější formou desolidarizace můžeme ji označit jako desolidarizaci kolektivní - je snaha celých organizací a firem přehodit břímě financování sociálního státu na ty, kdo mají ve společnosti horší postavení a menší vliv. Tato snaha bývá doprovázena třetí a nejradikálnější formou, takzvanou kulturní desolidarizací, tedy snahou revidovat hodnoty, na nichž je sociální stát založen, nastolit právo silnějšího a výkonnějšího, a tak zpochybnit samotné normativní základy sociálního státu. Bauman spojuje uvadání solidarity s individualismem, rozvolňováním vztahů mezi lidmi, na které je obtížné se spoléhat, a s tlakem soutěživého trhu. Je obtížné být solidární, dodává Bauman (2008: 30). Individualizaci zvládání problémů popisuje Beck (2007a). Problémy, které se dříve zvládaly v rodině, komunitě musí nyní zvládat sám jednotlivec. Riziko vzájemného působení nových sociálních rizik popisuje Muffels (1998: 286). Upozorňuje na zhoršování postavení starších pracujících na flexibilním trhu práce, který by v zájmu udržení konkurenceschopnosti měl přijímat mladší, přizpůsobivější a levnější pracovníky. Muffels (1998: 295) ve svém příspěvku uzavírá: Konvenční systém sociálního státu nenabízí jasné odpovědi na základní otázky, které vyvstávají v souvislosti se stárnutím a flexibilizací. 18
19 Dalším rysem rizik je jejich demokratizace, to znamená, že ohrožují dosud chráněné sociální vrstvy (střední třídu). (Beck, 2004) Slovy Baumana (2008: 37) začíná se tato možnost rýsovat pro kohokoli z nás. Dalším rysem je privatizace rizika, přesun odpovědnosti za řešení problému na lokality, rodiny a jednotlivce. (Webb, 2006) Sociální vyloučení Pojem sociální exkluze se dostává do popředí evropských zájmů od devadesátých let minulého století (Byrne, 2005; Hills, Le Grand, Pichaud, 2002; Mareš, Sirovátka, 2008; Toušek, 2007) a to zejména z obavy ze segmentarizace a partikularizace společnosti v důsledku nerovností, z nestability sociálních vazeb a sociální solidarity, ale také z obav z rostoucího podílu imigrantů, kteří často nejsou ochotni nebo schopni integrovat se do nové kultury, podobně jako je majoritní kultura neochotná je přijmout. Problémem do budoucnosti nemusí být pouze situace etnických subkultur, ale např. také zvyšující se podíl starších občanů. (Sirovátka 2004). Sociální exkluze je chápána jako ohrožení sociální integrity a koheze dané společnosti. (Mareš, Sirovátka, 2008) Sociálně vyloučení jedinci bývají chápáni jako občané společnosti, kteří z důvodů, které nemají pod kontrolou, nemohou participovat na obvyklých aktivitách, k nimž by je jejich občanství opravňovalo a na něž aspirují (Burchardt, Le Grand, Piachaud 1999). Mareš a Sirovátka (2008: 273) ho popisují jako proces, který jedince zbavuje práv, ale i povinností, jež jsou spojena s jeho členstvím ve společnosti. Podle Giddense (2004: 108) jde o mechanismus sociální, materiální a kulturní izolace. Koncepty sociálního vyloučení se odvolávají na lidská a občanská práva. (Mareš, 2000; Mareš, Sirovátka, 2008; Toušek, 2007) Tady lze 19
20 vystopovat francouzské kořeny 8 pojmu a vysvětlení akcentu na principy občanství, solidarity a participace. (Hills, Le Grand, Pichaud, 2002; Toušek, 2007) Koncept sociálního vyloučení nahradil pojem chudoby od poloviny osmdesátých let minulého století (Toušek, 2007) a podle Mareše a Sirovátky (2008: 273) se jedná o snahu převyprávět základní sociální problémy dnešní Evropy jazykem, jenž přesouvá pozornost od vertikálních nerovností pojímaných v tradičních termínech sociální stratifikace ( nahoře versus dole neboli bohatství/ moc versus chudoba/bezmoc či privilegia versus deprivace s akcentem na redistribuci) k nerovnostem horizontálním ( uvnitř versus vně či separace versus participace s akcentem na začleňování a integraci). Podle některých autorů tak umožňuje elitám zastírat rostoucí nerovnosti a demontáž sociálního státu. (Keller, 2010; Levitas, 1998). Chudoba tak skrze exkluzi mění univerzální občanství v občanství elitní. (Mareš, 2000: 293) Mareš (2000) popisuje mezi koncepty chudoby a sociální exkluze určité napětí, které pramení ze dvou odlišných tradic evropských sociálních politik. Liberální individualizující tradice je spojována s konceptem chudoby, rovnostářská a kolektivistická tradice s konceptem sociálního vyloučení. Mareš a Sirovátka (2008) odkazují na autory, podle kterých je posun od konceptu chudoby k sociálnímu vyloučení snahou o zachycení nových rysů chudoby a to je přetrvávání v čase, prostorová koncentrace doprovázená marginalizací a sociální patologií, závislost na sociálním státu, rozpad tradičních institucí (například rodiny) a vzdorování proti normám většinové společnosti. Podle Gregga, Waldfogela a Washbrooka (2006) sociální vyloučení zdůrazňuje sociální dimenzi znevýhodnění, dlouhodobý a mezigenerační charakter chudoby. Giddens (2004: 108) nesouhlasí s užíváním pojmů sociální exkluze a chudoba jako synonym. Sociální exkluze podle jeho názoru není otázkou ekonomické úrovně, ve které se jedinec nachází. Jde o zablokování přístupu k příležitostem, které jsou běžné pro členy většinové společnosti. Deprivovaní jsou zkrachovalé existence, exkludovaní nedostali ani sebemenší šanci. 8 Pojem v sedmdesátých letech použil ve Francii René Lenoir k označení lidí, kteří propadli záchrannou sociální sítí, především se jednalo o občany se zdravotním postižením, osamělé rodiče, nepojištěné nezaměstnané. (Hills, Le Grand, Pichaud, 2002) 20
Nová sociální rizika a sociální práce. Alice Gojová Fakulta sociálních studií, Ostravská univerzita v Ostravě
Nová sociální rizika a sociální práce Alice Gojová Fakulta sociálních studií, Ostravská univerzita v Ostravě Nová sociální rizika Krize sociálního státu téma již několik desetiletí. Přičinila se o to řada
VíceMožnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.
Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním
VíceSociální stratifikace
Sociální stratifikace KPSP ETF / JABOK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální status Vrozený (dcera, z rodiny úředníka, ) Získaný (lékařka, turistka, ) Sociální mobilita Vertikální vzestupná, sestupná
VíceVARIABILITA PŘÍSTUPŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ A JEJÍ VLIV NA VÝKON SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ. Jitka Navrátilová Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
VARIABILITA PŘÍSTUPŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ A JEJÍ VLIV NA VÝKON SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ. Jitka Navrátilová Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity HLAVNÍ OTÁZKY: Zda a jak ovlivňuje profesní vzdělávání sociálních
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceSociální stát náklady a výnosy
Sociální stát náklady a výnosy Prof. Martin Potůček Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Na úvod: Sociální stát (Welfare State) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích
VíceSegregace Co je segregace a proč je důležité ji reflektovat při pořizování sociálního bydlení?
Co je segregace a proč je důležité ji reflektovat při pořizování sociálního bydlení? Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum
VíceNová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století
Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového
VíceTransformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika
KONFERENCE: Integrovaný přístup k sociálním, bezpečnostním a zdravotním rizikům Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik ACCENDO -
VíceSociálně vyloučené lokality v ČR
Sociálně vyloučené lokality v ČR Karel Čada Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha, 9. 11. 2017, Spravedlivost ve vzdělávání Nerovnosti v českém vzdělávacím systému Co je to sociální vyloučení?
VíceSociální nerovnosti. PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Sociální nerovnosti PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální status Soubor relativně stabilních sociálněekonomických charakteristik, ukazující na naše postavení ve společnosti Vrozený (dcera, z rodiny úředníka,
VíceSoučasná situace sociálního bydlení v Česku
Současná situace sociálního bydlení v Česku 06/2014 Roman Matoušek Struktura prezentace 1. Co je sociální bydlení? 2. Bytové politiky v Česku po roce 1989 a sociální bydlení: vývoj a současný stav 3. Připravované
VíceSPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH
SPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH Mgr. Petra Vaňková 31.3.2016 Komunitní práce, Komunita Vymezení komunitní práce je závislé na chápání výchozího konceptu konceptu komunity. Pojem
VíceSystémová podpora profesionálního výkonu sociální práce
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína
VíceRezidenční segregace: příčiny, důsledky a možnosti prevence Luděk Sýkora
Rezidenční segregace: příčiny, důsledky a možnosti prevence Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum pro výzkum měst a regionů
Více2. Evropský sociální fond
2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.
VíceEvropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování
Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,
VíceKomunitní sociální práce. Sociální práce v boji proti sociálnímu vyloučení
Komunitní sociální práce Sociální práce v boji proti sociálnímu vyloučení Úvodní charakteristika Komunitní sociální práce je jednou z hlavních metod sociální práce (vedle individuální a skupinové sociální
VíceZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování
VícePráce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen
VíceČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních
ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících
VíceZávěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska
Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Blanka Plasová Kateřina Kubalčíková Strategie rodin i jednotlivců s potřebou zajištění
VícePodpora profesionálních sociálních služeb - standardy kvality a etické pokyny pro poskytovatele služeb
Podpora profesionálních sociálních služeb - standardy kvality a etické pokyny pro poskytovatele služeb Brno, 20.3.2018 Herbert Paulischin herbert.paulischin@liwest.at Východiska Evropský pilíř sociálních
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceI. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje
OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....
VíceEvropské fondy na MPSV ČR
Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:
VíceOperační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.
Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014
VíceKvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií
Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceMetodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium
Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky
VíceZneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.
Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceOperačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015
XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE
8.3.2018 A8-0048/21 21 Bod odůvodnění D a (nový) Da. vzhledem k tomu, že podle článku 8 SFEU se EU zavázala k podpoře rovnosti žen a mužů a k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností
VíceSociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal
Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceNNO. obcí. MSPaŽ 167 MAS. 55% obyvatel ČR. 82% území ČR. v Národní sítí
82% území ČR 2790 MSPaŽ 2159 NNO 167 MAS v Národní sítí 5401 obcí 55% obyvatel ČR Strana 2/5 Místní akční skupiny, které sdružuji v České republice více jak 7500 na venkově žijících a pracujících aktivních
VíceVýchozí teze pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky
Výchozí teze pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky PhDr. Miloš Balabán, Ph.D. Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK Komorní Hrádek, 5. října 2005 1. Deficity strategického
VíceMonitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími
Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK
VíceSPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s.
SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s. Úvod do sociálního vyloučení, poskytované služby Tereza Dvořáková a Jakub Chabr 9. 11. 2016, Plzeň Cílové skupiny organizace Rodiny i jednotlivci. Chudí, nízkokvalifikovaní,
VíceZmapování nových sociálních rizik z pohledu procesu komunitního plánování na území ORP Blansko
Bc. Iveta Čípková Komunitní plánování v Blansku od roku 2007 Zpracované a schválené dokumenty: I. Komunitní plán sociálních služeb 2007-2008 II. Komunitní plán sociálních služeb 2009-2011 Akční plán pro
VíceOkruhy ke SZZ v AR 14/15
Okruhy ke SZZ v AR 14/15 Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory: navazující magisterské studium I. Specifické metody sociální práce s jednotlivcem 1. Vymezení problematiky
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU
CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ
VíceHumanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie Sestra, profesorka ošetřovatelství a antropologie 1960 poprvé definovala pojem
Více1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu
Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). Svobodné ženy, osamělé matky, staré
VíceKvalita sociální práce v souvislosti s uskutečňováním profesních hodnot. Mgr. Monika Flídrová
Kvalita sociální práce v souvislosti s uskutečňováním profesních hodnot Mgr. Monika Flídrová Cíle 1) uvést do problematiky hledání identity sociální práce 2) představit některá již definovaná východiska
Více1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA
1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního
VíceSociální vyloučení a prostor
Za čistší město: Problémové lokality a jejich obyvatelé z pohledu místní politiky a správy Towards a purer city: Problem localities and Their Inhabitants from the Perspective of Local Authorities Mgr.
VíceSociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceINTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM
Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně
VíceSOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací
SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter
Více6.1 Modely financování péče o zdraví
6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním
VíceČINNOST VEŘEJNÝCH KNIHOVEN V PROCESECH INTEGRACE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB (S OHLEDEM NA PREVENCI KONFLIKTŮ) Petr Čáp, Olomouc 7. 9.
ČINNOST VEŘEJNÝCH KNIHOVEN V PROCESECH INTEGRACE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB (S OHLEDEM NA PREVENCI KONFLIKTŮ) Petr Čáp, Olomouc 7. 9. 2016 BEZPEČÍ TVRDÁ OPATŘENÍ REAKCE NA AKTUÁLNÍ SITUACI BEZPEČÍ PREVENCE
VíceStrategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777
Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující
VíceHARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze
HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly
VíceAnalýza komunitní sítě
Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě CNA Community network analysis jak mohou výzkumníci zapojit geografické komunity, aby pro ně mohli navrhnout efektivní sociotechnické systémy či sítě? potenciální
VíceSociální vyloučení, chudoba. PhDr. Eva Křížová, PhD.
Sociální vyloučení, chudoba PhDr. Eva Křížová, PhD. Souvisí s hierarchizací společnosti Na výše (lépe) a níže (húř) postavené Tradičně: urození, privilegovaní, lepší lidi, študovaní Pojem vyloučení vyjadřuje
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VíceOBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl
OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........
VíceStrategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)
Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a
VíceSociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative
Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk
VícePotřeby a rozvoj venkovských společenství. RNDr. David W. Novák, Ph.D.
Potřeby a rozvoj venkovských společenství RNDr. David W. Novák, Ph.D. Cíl prezentace Poukázat na situaci vybraných součástí venkovských společenství a jejich potřeby v kontextu změn, jimiž venkov prošel
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
VíceProcedurální standardy kvality sociálních služeb
Procedurální standardy kvality sociálních služeb Dřívější znění: 1. CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Cílem sociálních služeb je umožnit lidem v nepříznivé sociální situaci využívat místní instituce, které
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceSociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Sociální vyloučení v komunitách Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení - definice Jde o komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce,
Více14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 14182/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 1017 BUDGET 37 SAN 379 SOC 678 Společná zpráva Výboru
VíceKomunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha
Komunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha PhDr. Melanie Zajacová Oddělení koncepce sociální práce a vzdělávání Odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstvo
VíceSystémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení
Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Konceptuální vymezení Bydlení Romů Neplatičství Holobyty Ubytovny Sociální bydlení Bezdomovectví Obecní
VíceÚvod do sociální politiky
Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
Více1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )
Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným
VíceÚstav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2014/2015
Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové Přijímací zkoušky 2014/2015 Studijní program: N6734 Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Sociální práce navazující magisterské studium Varianta
VíceFinancování sportu statutárními městy a kraji I I Praha. 1) Tvorba koncepce (plánu) rozvoje sportu samosprávných celků
Financování sportu statutárními městy a kraji I 1. 12. 2016 I Praha 1) Tvorba koncepce (plánu) rozvoje sportu samosprávných celků 2) Dotační programy podpory sportu na lokální úrovni Mgr. Jakub Popelka,
VíceMOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF
MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF 2014-2020 15.10. 2014 Petr Čáp Představení Agentury pro sociální začleňování Vznik v roce 2008 podpora obcím a
VíceJaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?
Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský
VíceTÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE
Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia
VíceObsah. Předmluva...11 Úvod...12
Předmluva....................................................................................11 Úvod.........................................................................................12 I. Teorie
VíceFINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů
FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč
VíceDoporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti
Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
VíceStudie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu
Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:
VíceSociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.
Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají
VíceAplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010
Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři
VíceOBSAH. Poděkování Úvod...15 I. ČÁST: TEORIE ŽIVOTNÍ SITUACE. 1. Společenský kontext sociální práce Postmodernita v životní situaci...
Obsah 7 OBSAH Poděkování...13 Úvod...15 I. ČÁST: TEORIE ŽIVOTNÍ SITUACE 1. Společenský kontext sociální práce...25 Úvod... 25 Postmoderní zpochybnění racionality... 26 Kaleidoskopizace světa... 28 Na cestě
Více,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský
Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceODS pro seniory Praha, 13. května 2010
ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní
VíceVAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE
VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován
VíceOtázky k testu 2. název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ číslo kurzu: SPP726/SPR726 vyučující: Mgr. Ludmila Sedláková kontakt: e-mail: sed.ludmila@seznam.cz termíny konzultací v roce 2015: 19. září, 31. října, 28. listopadu
VíceObjednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.
Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní
VíceDěti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay
Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze
VíceTeorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
Teorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Jak byste vysvětlili základní principy sociálně ekologické teorie? Kdo je jejím hlavním představitelem? Jak psychosociální
VíceSociální bydlení a senioři
Sociální bydlení a senioři Současný stav Návrh koncepce sociálního bydlení Role obcí Otázky a odpovědi Současná situace v oblasti sociálního bydlení Koncepci připravilo MPSV jako hlavní gestor, spolugestorem
VícePodpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz
Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální
VíceAntropologie Humanitarismu v severním Thajsku přednáška
Antropologie Humanitarismu v severním Thajsku přednáška 29.4.2014 Ing. Tomáš Ryška, Ph.D. Tato akce se koná v rámci projektu: Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost (Registrační
VíceSocial return of investment
Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním
Více