CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Dobrovolnický program pro projekty Charity Šternberk
|
|
- Magdalena Jandová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Dobrovolnický program pro projekty Charity Šternberk Zapletalová Vendula Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková Olomouc 2015
2
3 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Olomouci dne Vlastnoruční podpis
4
5 Poděkování: Tímto velmi děkuji vedoucí mé absolventské práce Ing. Ester Danihelkové, za cenné rady, ochotu a odborné vedení. Rovněţ děkuji Bc. et Bc. Zuzaně Knopfové, DiS. za spolupráci při zpracování projektové části. Také děkuji mé rodině a přátelŧm, kteří mi byli velkou oporou.
6
7 Obsah OBSAH... 7 ÚVOD... 8 TEORETICKÁ ČÁST PROFESIONALIZACE ORGANIZACE AKREDITACE DOBROVOLNICKÉ CENTRUM KOORDINÁTOR DOBROVOLNÍKŦ KONTAKTNÍ OSOBA VYSÍLAJÍCÍ ORGANIZACE PŘIJÍMAJÍCÍ ORGANIZACE VÝHODY AKREDITOVANÝCH ORGANIZACÍ VÝHODY PRO DOBROVOLNÍKY V AKREDITOVANÉ ORGANIZACI POSTUP AKREDITACE DOBROVOLNICKÉHO PROGRAMU PRAVIDLA DOBROVOLNICKÉHO PROGRAMU PRÁCE S DOBROVOLNÍKY ZÍSKÁVÁNÍ DOBROVOLNÍKŦ VÝBĚR A VÝCVIK DOBROVOLNÍKŦ SUPERVIZE HODNOCENÍ A OCENĚNÍ ROZCHOD S DOBROVOLNÍKEM CHARITA ŠTERNBERK PRAKTICKÁ ČÁST ANALÝZA POTŘEBNOSTI DOBROVOLNÍKŮ V CHARITĚ ŠTERNBERK SOUČASNÝ STAV DOBROVOLNICKÉ ČINNOSTI V CHARITĚ ŠTERNBERK ŢÁDOUCÍ STAV DOBROVOLNICKÉ ČINNOSTI V CHARITĚ ŠTERNBERK PROJEKT PRO SPUŠTĚNÍ DOBROVOLNICKÉHO PROGRAMU PRO PROJEKTY CHARITY ŠTERNBERK ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ANOTACE... 41
8 Úvod Mezi společenskými vědci není jednotného názoru o definici dobrovolnictví. Obvykle je dobrovolnictví vysvětlováno jako pomoc jiným lidem, která je vykonávána ze svobodné vŧle a bez nároku na jakoukoli odměnu. Někdy mŧţe být za dobrovolnictví povaţována pomoc, která je vykonávána v neziskové organizaci a jindy nemusí být vyţadována formální organizovanost. Někdy se jako dobrovolnická činnost počítá pomoc příbuzným a jindy zase ne (Frič, Vávra, 2012, s. 27). V publikacích věnujících se dobrovolnictví se začalo rozlišovat mezi neformálním a formálním dobrovolnictvím. Neformální dobrovolnictví je podle Tošnera definováno jako neplacená pomoc lidem vykonávána ve prospěch sousedŧ, přátel, obce, přírody, apod. Kdeţto formální dobrovolnictví je neplacená organizovaná pomoc vykonávaná prostřednictvím organizací ve prospěch ostatních lidí a sluţeb (Tošner, 2014, s. 7). Opomenutí neformálního dobrovolnictví však znamená přehlíţení dobrovolné činnosti vykonávané méně vzdělanými lidmi. Podle zkušeností Jiřího Tošnera, je vzdělání lidí rozhodující v tom, zda se jedná o formální či neformální dobrovolnictví. Tošner uvádí, ţe formálnímu dobrovolnictví se věnují spíše lidé s vyšším vzděláním a neformálnímu dobrovolnictví lidé se vzděláním základním (2014, s. 6). V České republice byl pojem dobrovolnictví zakotven v zákoně č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonŧ, který tuto činnost definuje jako pomoc lidem, která se netýká uspokojování vlastních zájmŧ, nebo jestliţe je pomoc vykonávána v rámci podnikatelské či jiné výdělečné činnosti, v pracovněprávním vztahu, sluţebním poměru anebo členském poměru (zákon 198/2002 Sb.). Po roce 1989 došlo k rozvoji neziskového sektoru, coţ bylo zpŧsobeno obnovou spolkŧ a sdruţení, které byly minulým reţim potlačeny. Vedle toho vznikaly nové neziskové organizace, které měly svou činnost postavenou převáţně na lidském nadšení a pomoci dobrovolníkŧ. Vzniklo tak mnoho kulturních, sportovních, dětských a mládeţnických organizací, mezi něţ patřily také organizace charitativní, sociální a zdravotní, jeţ poskytovaly pomoc lidem znevýhodněným, např. seniorŧm, příslušníkŧm národnostních menšin, tělesně či mentálně handicapovaným (Tošner, Sozanská, 2002, s ). Právě v oblasti sociální a zdravotní péče je trend profesionalizace v dobrovolnictví. Dobrovolnicí v těchto oblastech jsou manaţersky řízeni více neţ v kterékoli jiné oblasti jsou vybírání na základě pohovorŧ, školeni, koordinováni specialisty, smluvně vázáni, vysíláni dobrovolnickými centry. Současný manaţerský model dobrovolnictví dobře 8
9 koresponduje s formálně organizovanou a na profesionální bázi zaloţenou sociální prací (Frič, 2011, s. 8). Toto téma jsem zvolila na základě zakázky Charity Šternberk. Paní ředitelka s koordinátorkou dobrovolníkŧ mne poţádaly, zda bych vypracovala podklady pro spuštění dobrovolnického programu. Tento zájem ze strany charity se tak stal hlavním cílem mé práce, který zní Vytvořit podklady pro spuštění dobrovolnického programu. Téma je pro mne dŧleţité i z toho dŧvodu, ţe sama pŧsobím jako dobrovolník v programu BigBrother/BigSister. Metodou práce je projekt, který je podle Němce (2002, s. 11) definován jako cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení. Celá práce je pak rozdělena do dvou částí, teoretické, kde vysvětluji základní pojmy a praktické, která se zabývá samotným projektem. V této absolventské práci se zabývám profesionalizací dobrovolnictví. Balogová (2011, s. 16) uvádí, ţe dobrovolnické úsilí by získalo na větší váze a uznání vŧči cílovým skupinám, veřejným autoritám právě díky legitimizování a profesionalizací dobrovolnictví. V první části práce, tedy v teoretické části se zabývám základními pojmy, které s profesionalizací souvisí. Popisuji, co znamená akreditace, dobrovolnické centrum, koordinátor dobrovolníkŧ, kontaktní osoba, přijímající a vysílající organizace a nakonec jaké má výhody organizace i dobrovolník, jestliţe je dobrovolnický program akreditován. V závěru teoretické části popisuji Charitu Šternberk a sluţby, které poskytuje. Část textu, konkrétně popis sluţeb jsem pouţila ze své bakalářské práce. Druhá praktická část je zaměřena na projekt. Na začátku popisuji analýzu potřebnosti dobrovolníkŧ v Charitě Šternberk, protoţe jak píše Novák, neziskové organizace musí mít představu o svém poslání, cílech, ale také o skutečné potřebě dobrovolníkŧ. Dobrovolník totiţ není pouhý pomocník, který pracuje zadarmo, ale vyţaduje velkou péči ze strany organizace obvykle koordinátor (2008, s. 118). Na základě získaných informací dále pokračuji vytvořením podkladŧ pro spuštění dobrovolnického programu. Praktická část obsahuje ţádost a všechny její parametry, které jsou vyţadovány pro uznání akreditace. Teoretická část popisující základní pojmy týkající se profesionalizace neziskové organizace nepřináší nové poznatky o tématu, avšak bylo nezbytné tyto informace uvést z dŧvodu povahy tématu a hlavního cíle. 9
10 Teoretická část 1 Profesionalizace organizace Pojem profesionalizace je definován v akademickém slovníku cizích slov jako nabývání profesionálních znaků, vlastností, rysů (Petráčková, Kraus a kol., 1995, s. 621). Štovíčková Jantulová (2005, s. 132) uvádí, ţe proces profesionalizace v neziskových organizacích se projevuje vznikem nových pracovních míst nikoli nové profese. Jestliţe se zabýváme neziskovými organizacemi, je dŧleţité zmínit pojem profesionalismus, který popisuje Peychlová (dle Delattre a Ocler) jako profesionální chování, které je spojeno s manaţerskými dovednostmi, know-how v řízení činností, ale také se zvládnutím technik, postupŧ a etickým chováním (2013, s. 21). Aby v současné době byla dobrovolná pomoc účinná, je zapotřebí její efektivní a profesionální řízení. Jestliţe se tedy zabýváme profesionalizací práce s dobrovolníky, pak musíme dbát na nově vzniklý obor management dobrovolnictví (Tošner, 2014, s. 5) To znamená, ţe práci s dobrovolníky provází určité formální prvky, mezi něţ patří vstupní pohovor, vyţadování referencí, popis práce a uzavírání smluv, přičemţ se nesmí zapomínat na školení dobrovolníkŧ, přítomnost koordinátora dobrovolníkŧ a zprostředkování dobrovolníkŧ profesionálním dobrovolnickým centrem (Frič, Pospíšilová, 2010, s. 146) - tento pojem je popsán níţe. Tošner (2003, s. 5) vysvětluje, proč je nutné trvat na profesionalitě dobrovolnictví. Podle něj je dobrovolník novým a cizím prvkem, který do organizace vstupuje, čímţ dochází k systémové změně v činnosti. Takováto změna nemusí být vţdy ţádoucí, tudíţ mŧţe zpočátku představovat jistou bariéru dobrovolnictví. Z tohoto dŧvodu je dŧleţitý výcvik koordinátorŧ a jejich styl řízení dobrovolníkŧ. To potvrzuje také Randusová (2010, s ), která tvrdí, ţe se zvyšováním profesionalizace roste také odbornost řízení neziskových organizací. Vzhledem k tomu, ţe na koordinátorovi dobrovolníkŧ stojí celá profesionalizace, Národní soustava kvalifikací vytvořila nové povolání Koordinátor dobrovolníkŧ, jeţ je vydefinováno v rámci projektu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy s názvem K 2. O přípravu profesního kompetenčního profilu koordinátora dobrovolníkŧ se zaslouţila společnost Trexima (Tošner, 2014, s. 5). V podkapitolách níţe uvádím základní pojmy, které souvisí s profesionalizací organizace, tykající se dobrovolnictví. 10
11 1.1 Akreditace Akreditace je udělována vysílajícím organizacím v oblasti dobrovolnické sluţby Ministerstvem vnitra dle zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonŧ. Tato akreditace má platnost čtyři roky a díky ní organizace mohou ţádat o státní dotace na činnosti vymezené týţ zákonem (dotace na pojištění dobrovolníkŧ a na část nákladŧ spojených s evidencí a přípravou dobrovolníkŧ a s výkonem dobrovolnické sluţby) (Odbor prevence kriminality, 2014). 1.2 Dobrovolnické centrum Dobrovolnické centrum je pracoviště, jeţ poskytuje informace o dobrovolnictví, má zájem na podpoře dobrovolnictví ve svém regionu a podporuje spolupráci s neziskovými organizacemi (Tošner, 2003, s. 6). Tato centra se zaměřují na vlastní dobrovolnické programy, které zahrnují cílové skupiny jako např. preventivní programy pro děti a mládeţ, pro seniory a osoby s postiţením, apod. nebo se zaměřují na vzdělávací a školící aktivity. Dobrovolnická centra také podporují PR dobrovolnictví s cílem podpory dobrovolnictví v povědomí veřejnosti (Müllerová, 2011, s. 31). Hlavním posláním dobrovolnického centra je propagace dobrovolnictví a spolupráce s neziskovými organizacemi, přičemţ cílem je zapojení co největšího počtu obyvatel do řešení problémŧ. Poslání je realizováno nejen díky spolupráci s neziskovými organizacemi, ale také díky spolupráci s masmédii, obcemi, samosprávami i státními orgány. V našich podmínkách jsou to obvykle nově vznikající pracoviště, poskytující informace a podporu dobrovolnictví ve svém regionu a podporující spolupráci s neziskovými organizacemi v regionu s cílem zapojení co největšího počtu obyvatel do řešení problémŧ komunity (Tošner, Sozanská, 2002, s ). 1.3 Koordinátor dobrovolníků Koordinátor dobrovolníkŧ je nezbytnou osobou v celém procesu řízení dobrovolníkŧ, která je zaměstnancem dobrovolnického centra. Náplní práce koordinátora je pečovat o dobrovolnictví v organizaci a to od úplného počátku, tedy výběru dobrovolníkŧ, přes jejich výcvik, vyhledávání činnosti pro dobrovolníky a zařazování do chodu organizace. Tímto však práce koordinátora nekončí. Mimo výše uvedené hlavní činnosti je jeho náplní práce s dobrovolníky také jejich hodnocení, 11
12 ocenění, vedení, dále vede administrativu (smlouvy, pojistné smlouvy, ), udrţuje kontakt s dobrovolnickým centrem, řeší případná nedorozumění a problémy, a další. V malé organizaci mŧţe tuto pozici vykonávat vedle hlavní profese vedoucí či výkonný zaměstnanec. Ani u pozice koordinátora bychom neměli opomíjet supervizi (Tošner, Sozanská, 2002, s ). 1.4 Kontaktní osoba Kontaktní osoba je oproti koordinátorovi zaměstnancem organizace přijímající. Tato osoba je nápomocna dobrovolníkŧm v situacích, které pro dobrovolníka v institucích poskytovatelŧ sociálních sluţeb mohou být obtíţné. Tuto pozici zastávají sociální pracovníci/pracovnice, vrchní sestry apod. K úkolŧm kontaktní osoby patří taktéţ prvotní seznámení dobrovolníka s organizací, tzn. seznámit jej s prostředím, představit dobrovolníky personálu, seznámit jej s bezpečnostními i jinými předpisy organizace a dále kontaktní osoba řeší problémy, mŧţe měnit dobrovolníkovu činnost a je vţdy nápomocen (ADRA, 2010, s. 5). 1.5 Vysílající organizace Vysílající organizací mŧţe být podle zákona o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonŧ 4 veřejně prospěšná právnická osoba, která má sídlo v České republice: nadace, nadační fond, ústav, sociální druţstvo, spolek, obecně prospěšná společnost, právnická osoba církve anebo náboţenské společnosti. Úkolem vysílající organizace je výběr, evidence a příprava dobrovolníkŧ pro výkon dobrovolnické sluţby. Tato organizace s dobrovolníky také uzavírá smlouvu, jestliţe má udělenou akreditaci (zákon 198/2002 Sb.). 1.6 Přijímající organizace Podle zákona o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonŧ 4, mŧţe být přijímající organizací fyzická osoba nebo veřejně prospěšná právnická osoba, pro kterou je dobrovolnická sluţba vykonávána. Je zpŧsobilá uzavírat smlouvy s vysílající organizací a taktéţ musí být zpŧsobilá dostát závazkŧm vyplývající ze smlouvy (zákon 198/2002 Sb.) ADRA vyjmenovává několik konkrétních přijímajících organizací, např. dětský domov, domov pro seniory, nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, ústavy 12
13 sociální péče, apod. (ADRA, 2010, s. 4). Nutno zmínit taktéţ charity z dŧvodu povahy této práce, jeţ se zaměřuje na Charitu Šternberk. Je nutno si uvědomit vztah mezi přijímající a vysílající organizací. Ze zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonŧ vyplývá, ţe vysílající organizace se zabývá managementem dobrovolnictví ve prospěch organizace přijímající, přičemţ zásadní prvky spolupráce s dobrovolníky vykonává vysílající organizace. Přijímající organizace dobrovolníky příjme jiţ připravené a zaškolené, přičemţ je povinna plnit závazky vyplývající ze smlouvy. 1.7 Výhody akreditovaných organizací Hlavní výhodou akreditované organizace je moţnost čerpat finance ze státních dotací, převáţně na pojištění dobrovolníkŧ, na část nákladŧ zahrnující evidenci dobrovolníkŧ, jejich přípravu i celý prŧběh a výkon dobrovolnické sluţby. Přijímající organizace pak mohou uplatnit hodnotu činnosti dobrovolníkŧ v rámci dofinancování vlastních nákladŧ na projekt, na který ţádají dotaci (Odbor prevence kriminality, 2014). Další výhodou je to, ţe akreditované organizace snáze vytvoří podmínky pro dobrovolnickou činnost nezaměstnaných osob evidovaných na úřadě práce, ale také mohou snáze získávat dobrovolníky, kteří upřednostňují právní ochranu a předem stanovená pravidla. Z toho vyplývá, ţe je akreditace určitou známkou kvality (Odbor prevence kriminality, 2014). 1.8 Výhody pro dobrovolníky v akreditované organizaci Nejvýznamnější výhodou dobrovolníka v akreditované organizaci je zaručené postavení, jeţ vyplývá ze smlouvy. Další neméně významnou výhodou je pojištění proti škodám na zdraví a na majetku. Jestliţe dobrovolníkova činnost přesáhne více jak 20 hodin/týden, mŧţe stát hradit pojistné veřejné zdravotní pojištění, ale taktéţ dŧchodové pojištění, jeţ je stanoveno z minimálního vyměřovacího základu. Dobrovolníkovi dále z akreditace vyplývá nárok na poskytnutí kvalitní přípravy, na poskytnutí pracovních prostředkŧ a ochranných pomŧcek. Vysílající organizace mŧţe dobrovolníkovi hradit výdaje za cestu, ubytování a stravu, přičemţ z povahy dobrovolnické sluţby je moţné udělit kapesné (Odbor prevence kriminality, 2014). 13
14 2 Postup akreditace dobrovolnického programu Aby mohla být akreditace udělena, je nutno, aby organizace splňovala podmínky, jeţ jsou stanovené zákonem 198/2002 Sb. o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonŧ. Tyto podmínky jsou taktéţ dobře popsány v materiálech Ministerstva vnitra. V této kapitole uvádím náleţitosti, které jsou nezbytné pro udělení akreditace. Ţádost je moţno podat kdykoli během celého kalendářního roku. Poţádat o akreditaci mŧţe organizace, jejíţ dobrovolnická sluţba bude určena pro pomoc nezaměstnaným osobám, sociálně slabým osobám, zdravotně postiženým, seniorům, dále také příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase (zákon 198/2002 Sb.). Dále je moţno poţádat o akreditaci na dobrovolnickou sluţbu, jeţ je zaměřena na pomoc při katastrofách (přírodní, ekologické, humanitární), při ochraně ţivotního prostředí a péči o zachování kulturního dědictví a při pořádání charitativních akcí, jeţ jsou určeny osobám výše jmenovaným. Poslední skupinou, pro niţ je moţno ţádat akreditaci jsou organizace zabývající se rozvojovými programy a projekty mezinárodních organizací, institucí i mezinárodních nevládních organizací (zákon 198/2002 Sb.). Organizace je povinna předloţit ţádost, v rámci které bude posouzena její schopnost realizovat projekty/programy dobrovolnické sluţby. Posouzení probíhá s ohledem na kvalifikaci orgánŧ, zaměstnancŧ či členŧ. Dále je nutno doloţit finanční zpŧsobilost organizovat a provádět přípravu i samotnou dobrovolnickou sluţbu a další povinnosti, jeţ vyplývají ze zákona o dobrovolnické sluţbě. Zda byla ţádost schválena či ne, se organizace dozví na základě rozhodnutí vydané akreditační komisí (Pravidla pro udělování akreditace dobrovolnické sluţby). Spolu s ţádostí musí organizace popsat co nejkonkrétněji svŧj projekt nebo program, na základě kterého dobrovolníky vysílá, čímţ spolupracuje s organizací přijímající. Organizace mŧţe poţadovat akreditaci také na vysílání dobrovolníkŧ ve svŧj prospěch. V ţádostech pak musí být co nejkonkrétněji uvedena povaha dobrovolnické sluţby, předmět, místo a doba výkonu dobrovolnické sluţby, pracovní doba, popř. i doba odpočinku. Dále je nutno uvést zpŧsob, jak budou dobrovolníci připravováni na dobrovolnickou činnost a soupis předpokládaných dokumentŧ, které bude muset dobrovolník předloţit (např. výpis z rejstříkŧ trestŧ, zdravotní potvrzení, 14
15 potvrzení o očkování). Dŧleţité je taktéţ uvést zpŧsob zajištění pracovních a ochranných prostředkŧ, zpŧsob seznámení dobrovolníkŧ s moţnými riziky, dále zpŧsob stravování, ubytování, dopravy a podmínky, za kterých bude dobrovolníkovi vypláceno kapesné. Organizace si musí nachystat předběţný rozpočet, ve kterém stanoví předpokládané finanční výdaje spojené s přípravou, výběrem, evidencí a účastí dobrovolníka, ale taktéţ je nezbytné stanovit zpŧsob finančního krytí. Dalšími náleţitostmi ţádosti jsou: popis zpŧsobu vyrovnání závazkŧ dobrovolníka, jestliţe svou činnost předčasně ukončí, popis zpŧsobu evidence a vedení databáze dobrovolníkŧ. Nutnou náleţitostí je i popis plánu spolupráce s přijímajícími organizacemi a postup v případě zániku. Na závěr ţádosti přiloţí ţadatel vzory a finanční krytí pojištění (odpovědnost za škodu na majetku a zdraví, při zahraničním vyslání zdravotní pojištění, dŧchodové) podle druhu dobrovolnické sluţby (Pravidla pro udělování akreditace dobrovolnické sluţby). Ţádost se zasílá v písemné podobě, a to 1 originál poštou na adresu Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality, Nad Štolou 3, Praha (nebo datovou schránkou Ministerstva vnitra) a 1 kopii em bez příloh na adresu: natasa.diatkova@mvcr.cz (Pravidla pro udělování akreditace dobrovolnické sluţby). V této kapitole jsem shrnula nejdŧleţitější náleţitosti, které Ministerstvo vnitra vyţaduje pro ţádost o akreditaci. Text je čerpán z dokumentu, který vydalo Ministerstvo vnitra pod názvem pravidla pro udělování akreditace dobrovolnické služby, který je rozdělen do několika článkŧ. 15
16 3 Pravidla dobrovolnického programu Ze zákona 198/2002 o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonŧ vyplývá hned několik pravidel, které taktéţ velmi čtivě popsala humanitární organizace ADRA ve svém materiálu ke školení dobrovolníkŧ. V textu pouţívám oba zdroje, z toho dŧvodu, ţe organizace ADRA rozpracovává některé body konkrétněji a dává určitým bodŧm i jistou spojitost. Např. evidence odpracovaných hodin se v zákoně neuvádí, avšak je to nezbytná součást práce s dobrovolníky, převáţně v případně nárokování pojistky, jak uvádím níţe. Smlouvy Smlouvy se liší podle toho, zda se jedná o krátkodobou dobrovolnickou sluţbu či o dlouhodobou a případně krátkodobou dobrovolnickou sluţbu, k jejímuţ výkonu je dobrovolník vyslán do zahraničí. Avšak vţdy musí smlouva obsahovat ustanovení o mlčenlivosti (zákon 198/2002 Sb.). Ve smlouvě pro krátkodobou dobrovolnickou sluţbu musí být uvedeno místo výkonu činnosti, předmět činnosti, doba výkonu, podle povahy dobrovolnické sluţby také poskytnutí pracovních prostředkŧ, a ochranných pracovních prostředkŧ dobrovolníkovi (zákon 198/2002 Sb.) Smlouva pro dlouhodobou dobrovolnickou sluţbu, popř. krátkodobou, k jejímuţ výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí musí obsahovat jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého bydliště, název a sídlo vysílající organizace a další ujednání o předloţení výpisu z evidence Rejstříku trestŧ, potvrzení o zdravotní zpŧsobilosti, popř. potvrzení o seznámení dobrovolníka s prevencí infekčních nemocí. Dále musí být ve smlouvě uvedeno místo výkonu činnosti, předmět činnosti a doba výkonu dobrovolnické sluţby v rámci určitého programu nebo projektu, zpŧsob stravování a ubytování dobrovolníka, závazek dobrovolníka vrátit část výdajŧ vynaloţených vysílající organizací, jestliţe předčasně ukončí výkon dobrovolnické sluţby. Podle povahy dobrovolnické sluţby je nutno ve smlouvě uvést další ujednání o náhradách výdajŧ spojených s nezbytnou přípravou, o náhradě nákladŧ spojených s cestou na místo pŧsobení v zahraničí a zpět, o kapesném ke krytí běţných výdajŧ, o poskytnutí pracovních prostředkŧ a osobních ochranných pracovních prostředkŧ. Ve smlouvě nesmí chybět rozsah pracovní doby, doba odpočinku, podmínky pro udělení dovolené a dŧvody, za kterých dobrovolník mŧţe předčasně ukončit výkon dobrovolnické sluţby (zákon 198/2002 Sb.). 16
17 Odstavec pátý 5 také říká, ţe při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro udělení dovolené, kapesného a pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy a při sjednání výše kapesného se použijí přiměřeně předpisy o cestovních nákladech (zákon 198/2002 Sb.) Uzavření smlouvy je významné k předcházení nedorozumění a konfliktŧ, jeţ mohou být dŧsledkem nedorozumění či stanovením nejasných podmínek spolupráce mezi dobrovolníkem a koordinátorem (Plamínek, 1996, s. 58). Pojištění dobrovolníka Nejedná se o pojištění zdravotní, ale o pojištění odpovědnostní, tedy podle 7 je vysílající organizace povinna uzavřít pojistnou smlouvu ke krytí odpovědnosti za škodu na majetku či zdraví, kterou dobrovolník zpŧsobí během výkonu dobrovolnické sluţby nebo za škodu, která bude zpŧsobena dobrovolníkovi. Dobrovolník je odpovědný pouze za škodu, která je zpŧsobena úmyslně. V případě dlouhodobé dobrovolnické sluţby mŧţe dobrovolník podat přihlášku k účasti na dŧchodovém pojištění, přičemţ vysílající organizace je zavázána toto pojištění za dobrovolníka platit, jestliţe dobrovolnická sluţba přesahuje v prŧměru 20 hodin v kalendářním týdnu (zákon 198/2002 Sb.). Pojištění se sjednává na rodné číslo dobrovolníka a to pro případ úrazu dobrovolníka (během výkonu dobrovolnické sluţby), pro případ úrazu klienta, který se stane při výkonu dobrovolné činnosti, pro případ zničení věci, která patří třetí osobě (přijímající organizaci). Pojistku nelze uplatnit v případě, kdy se poškodí či ztratí věci dobrovolníka. Aby mohla být pojistka vyřízena, je nutno, aby se dobrovolníci nechali personálem zapsat do knihy úrazŧ, z dŧvodu případné pozdější prokazatelnosti (ADRA, 2010, s. 13). Evidence odpracovaných hodin Evidence odpracovaných hodin je nezbytná proto, aby se v případě uplatňování pojistky mohlo prokázat, ţe dobrovolník v organizaci skutečně byl. Mimo to je tato evidence dŧleţitá pro vystavování potvrzení o časovém pŧsobení dobrovolníka, tedy jak dlouho se dobrovolník v organizaci pohybuje a kolik hodin odpracoval. Dobrovolníci musí zapsat do sešitu prezence dobrovolníkŧ svŧj příchod, kde uvedou datum, jméno, čas příchodu a odchodu a součet hodin (ADRA, 2010, s. 13). 17
18 4 Práce s dobrovolníky Tato kapitola obsahuje popis managementu dobrovolnictví. Tzn. celý proces práce s dobrovolníky - jak postupovat při získávání a výběru dobrovolníkŧ, ale taktéţ jak je vyškolit a následně hodnotit během výkonu dobrovolnické sluţby. Dŧleţité je popsat i význam supervize, která je neoddělitelnou součástí práce v pomáhajících profesích i dobrovolnictví v sociálních sluţbách. 4.1 Získávání dobrovolníků Během náboru nejde o přesvědčování lidí k něčemu, co dělat nechtějí, ale jde spíše o ukázání moţné cesty, ţe mohou dělat něco, co uţ dělat chtějí. V získávání dobrovolníkŧ jde o proces, během kterého si organizace identifikuje mnoţství potencionálních dobrovolníkŧ a poté z tohoto mnoţství odděluje ty, kteří nejvíce odpovídají potřebám organizace a zároveň vyčleňují ty, kteří těmto potřebám nevyhovují (McCurley, Lynch, 2000, s. 27). Získávání dobrovolníkŧ je moţné uskutečňovat během celého roku, avšak intenzivnější nábor je vhodné zařadit do období po letních prázdninách, tedy během září a října a poté po Vánocích, tedy během ledna a února. Je to s ohledem na to, ţe spousta dobrovolníkŧ jsou studenti ať uţ na střední škole či vysoké a tato období jsou spojena se začátkem roku či semestru, kdy studenti hledají nové aktivity. Neplatí to však jen pro studenty, ale i pro pracující osoby, pro které jsou velké letní prázdniny přelomovým obdobím, v rámci kterého lidé plánují a odjíţdějí na dovolené (Tošner, Sozanská, 2002, s. 77) Při náboru je nutno myslet na to, zda organizace potřebuje dobrovolníky pouze na jednorázovou akci (např. pomoc při veřejné sbírce) či na činnost krátkodobou či dlouhodobou. Pro jednorázové akce mŧţe organizace oslovit např. ředitele školy a poţádat jej o pomoc. O získání stálých dobrovolníkŧ jiţ musí mít organizace širší představu o tom, jak dobrovolníky osloví, získá, co budou dělat a jak s nimi bude spolupracovat, aby je udrţela motivované (Plamínek a kol., 1996, s. 55). Mezi nejčastější formy náboru podle Blaţekové (dle Tošner, Sozanská, 2002, 78) patří: leták/plakát/vývěska Prostřednictvím letákŧ a plakátŧ organizace mŧţe informovat veřejnost o tom, co a jak dělá a proč potřebuje dobrovolníky. Je to velmi častý avšak málo efektivní zpŧsob získávání dobrovolníkŧ. Je nutné tuto formu doplnit dalšími formami. 18
19 místní tisk/rozhlasové či televizní vysílání tato forma by měla být pro organizaci prioritní, protoţe právě díky médiím se informace dostanou tam, kam potřebuje. Nejen ţe organizace propaguje svou činnost, ale dostane se také do přímého kontaktu s potencionálními dobrovolníky. náborová akce prostřednictvím této formy organizace jiţ cíleně získává dobrovolníky v rámci akcí, u kterých předpokládáme zájem veřejnosti, např. koncerty, výstavy, apod. spolupráce s dobrovolnickými centry ve spolupráci s dobrovolnickým centrem mohou vzniknout cílené kampaně zaměřené na získávání dobrovolníkŧ. střední a vysoké školy studenti dychtí po nových zkušenostech a neustále si vyhledávají nové příleţitosti. Avšak nabídek k trávení volného času stále přibývá a studenti hledají místo, kde si mohou přivydělat, coţ je největším konkurentem organizace, která hledá dobrovolníky. Je proto nezbytné, aby lidé z organizace přišli přímo mezi potencionální dobrovolníky, např. v rámci vyučování, a seznámili je s činností organizace a s dobrovolnictvím, přičemţ je významné nechat prostor pro dotazy. ostatní kontakty tato forma je také velmi častá a dokonce i efektivní. Jde o získávání dobrovolníkŧ v okruhu svých známých a přátel, avšak problém nastává v případě, kdy jsou všechny moţné kontakty vyčerpány. Velmi vhodná mŧţe být tato forma pro malé organizace (Blaţeková, dle Tošner, Sozanská, 2002, 78). 4.2 Výběr a výcvik dobrovolníků Velmi často se zapomíná na efektivní vstupní pohovor, který bývá rozhodující pro úspěšné zařazení dobrovolníka do pracovního prostředí organizace. Pro takový pohovor musí být vybráno prostředí, ve kterém se potencionální dobrovolník bude cítit dobře a v soukromí. Je velmi dŧleţité, aby pohovor nebyl přerušován, protoţe dobrovolník mŧţe nabýt dojmu, ţe je méně dŧleţitý neţ kterákoli jiná práce. Dá se říci, ţe zde platí pravidlo prvního dojmu (McCurley, Lynch, 2000, s ). Také Tošner a Sozanská (2002, s. 79) uvádí ve své publikaci, ţe je dŧleţité uskutečnit setkání s dobrovolníkem před samotným zaškolením, z dŧvodŧ ověření motivace, přičemţ 19
20 v rámci pohovoru se snáz rozhodne, pro kterou činnost bude dobrovolník dosazen (Tošner, Sozanská, 2002, s. 79). Taktéţ podle Plamínka (1996, s. 57) dává pohovor příleţitost k poznání dobrovolníkova temperamentu, motivaci a schopností, ale i dobrovolník se v rámci pohovoru ujistí, zda organizace odpovídá jeho potřebám a očekávání. Ve fázi výcviku musí organizace brát v úvahu činnost, pro kterou byl dobrovolník rekrutován. Jinak bude zaškolován dobrovolník pro práci s dětmi, jinak pro práci v nemocničním zařízení apod. To, jak bude příprava dobrovolníkŧ náročná, odpovídá jejich budoucí dobrovolnické činnosti (Tošner, 2003, s. 16) Např. pro jednorázovou akci mŧţe proškolení trvat několik minut aţ hodinu a naopak u výcviku pro dlouhodobou činnost mŧţe školení trvat i celý víkend. Dokonce mŧţe jít o dlouhodobou přípravu rozloţenou do několika týdnŧ (Tošner, Sozanská, 2002, s. 79). Přípravu je vhodné zpravidla rozdělit do dvou částí, a to na dobrovolnickou a odbornou. Během dobrovolnické části je dobrovolník seznámen o svých moţnostech, o závazcích a popř. i omezeních. Dále musí být seznámen s celým chodem organizace, se všemi dokumenty (statut, provozní řád, ), organizační strukturou, posláním a také svojí rolí v organizaci. Odborná část přípravy je zaměřena na to, co konkrétně bude dobrovolník dělat a na jeho případné obavy z výkonu dobrovolnické sluţby. V této části je vhodné, aby si dobrovolníci např. vyzkoušeli hraní rolí, v rámci kterých se dobrovolníci ocitnou v roli klientŧ, spolupracovníkŧ, ale převáţně si vyzkouší vlastní roli, během které si ověří vlastní chování v určitých situacích. V některých případech je nutno zařadit psychologické posouzení, které odhalí dobrovolníkovu osobnost, zda je dostatečně zralý pro konkrétní činnost, popř. je zařazeno taktéţ posouzení z hlediska moţných psychopatologických rysŧ. Toto posouzení je nezbytné, jestliţe má dobrovolník trávit čas s nezletilým dítětem o samotě (Tošner, Sozanská, 2002, s. 80). 4.3 Supervize Hawkins a Shohet (2004, s. 34) popisují supervizi jako formu podpory, během které se člověk mŧţe soustředit na své obtíţe v práci. Tato forma podpory je také součástí neustálého profesního učení a vývoje. Jestliţe se chceme zaměřit na supervizi dobrovolníkŧ, pak se musíme zaměřit na supervizi a její metody v pomáhajících profesích, protoţe tato dvě odvětví mají k sobě nejblíţe. V rámci supervize dobrovolníkŧ jde o setkání jednoho dobrovolníka, popř. skupiny dobrovolníkŧ se supervizorem v prostředí, které je pro ně bezpečné v tom 20
(4) Výkon vojenské činné služby nebo civilní služby je překážkou výkonu dobrovolnické služby.
Platné znění částí zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 420/2011
VíceZákon o dobrovolnické službě. Dobrovolnická služba (a)
Zákon o dobrovolnické službě číslo 198/2002 Jiři Pstružina PROSPECTUS M2.1.1 Zákon o dobrovolnické službě 1 Dobrovolnická služba (a) Činnost v sociální oblasti (nezaměstnaní, sociálně slabí, zdravotně
VíceLegislativní rámec dobrovolnické služby. Mgr. Radek Jiránek Ministerstvo vnitra ČR
Legislativní rámec dobrovolnické služby Mgr. Radek Jiránek Ministerstvo vnitra ČR Legislativní rámec zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
VíceSociální agentura, o.p.s.
Sociální agentura, o.p.s. obecně prospěšná společnost IČ: 26540495 Varšavská 688/40 400 03 Ústí nad Labem Telefon: 475200094 info@socialniagentua.cz www.socialniagentrua.cz udělení pomoc osobám sociálně
Více198/2002 Sb. ZÁKON ze dne 24. dubna 2002 o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě)
198/2002 Sb. ZÁKON ze dne 24. dubna 2002 o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DOBROVOLNICKÁ SLUŽBA
Více198/2002 Sb. ZÁKON. ze dne 24. dubna 2002. o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů. (zákon o dobrovolnické službě) ČÁST PRVNÍ
198/2002 Sb. ZÁKON ze dne 24. dubna 2002 o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) Změna: 436/2004 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 420/2011 Sb. Změna: 340/2013 Sb.,
VíceCírkevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence
Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, 602 00 Brno Realizace Terénní osobní asistence 1 TERÉNNÍ OSOBNÍ ASISTENCE Identifikační číslo: 276 818 66 Identifikátor: 66 144 16 Název zařízení:
VíceVnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017
Vnitřní předpis č. 1/2017 1. Cíle a předmět činnosti spolku 2. Organizační řád 3. Kompetence pracovníků v sociální službě 4. Práva a povinnosti zaměstnanců 5. Nouzové a havarijních situace 6. Závěrečné
VícePilotní kurz lektorů SP CSR
Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k
VíceORGANIZACE DOBROVOLNICKÉHO PROGRAMU V OBLASTNÍ NEMOCNICI KLADNO
Metodický pokyn Oblastní nemocnice Kladno, a.s. Číslo MP 012 Vydání 4 nemocnice Středočeského kraje Datum 1.10.2012 1.12.2017 ORGANIZACE DOBROVOLNICKÉHO PROGRAMU V OBLASTNÍ NEMOCNICI KLADNO Platnost dokumentu
VícePečovatelská služba. Plán činností 2017
příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Pečovatelská služba Závodní 1667, 735 06 Karviná-Nové Město, Pečovatelská služba Plán činností 2017 OBSAH: Údaje o organizaci a PS... 3
Více198/2002 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ DOBROVOLNICKÁ SLUŽBA
Systém ASPI - stav k 25.6.2012 do částky 76/2012 Sb. a 33/2012 Sb.m.s. Obsah a text 198/2002 Sb. - stav k 31.12.2014 Změna: 436/2004 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 420/2011 Sb. 198/2002 Sb. ZÁKON ze dne
VíceSmlouva v oblasti dlouhodobé dobrovolnické služby
Smlouva v oblasti dlouhodobé dobrovolnické služby (uzavřena dle 8 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů) Článek I Smluvní strany ADRA, o.p.s., IČ 61388122 Klikatá 90c,
VíceMetodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie
Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceStrategie podpory rozvoje dobrovolnictví Ústeckého kraje
Ústeckého kraje 2019 2020 Dvouletá podpora dobrovolnických center Ústeckého kraje v sociální oblasti Předkládá: RADA dobrovolnických center Ústeckého a Karlovarského kraje (neformální rada, přehled členů
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který
VíceManuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se
Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami březen 2012 I. Základní
VíceKřižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od
STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 3. 5. 2017 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele
VíceZpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010
Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869
VíceKřižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015
STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců
VíceOsobní asistence. Plán činností 2017
příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Osobní asistence Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Osobní asistence Plán činností 2017 OBSAH: Údaje o organizaci a OA.... 3 Úkoly
VíceCharita sv. Anežky Otrokovice, Na Uličce 1617, 765 02 Otrokovice tel. 577 112 032, e-mail: otrokovice@caritas.cz DOTAZNÍK DOBROVOLNÍKA
Charita sv. Anežky Otrokovice, Na Uličce 1617, 765 02 Otrokovice tel. 577 112 032, e-mail: otrokovice@caritas.cz DOTAZNÍK DOBROVOLNÍKA Jméno: Příjmení: Kontaktní adresa: E-mail: PSČ: Kontaktní telefon:
VíceDoprovodné obrázky a videa na Internetu
POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam
VíceModel sociální služby Podpora samostatného bydlení
Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby
VíceDobrovolníci ve veřejných knihovnách ČR
Dobrovolníci ve veřejných knihovnách ČR Rekvalifikační knihovnický kurz listopad 2016 Mgr. Zuzana Ježková Mýty o dobrovolnictví dobrovolnictví není amatérismus dobrovolnictví není zcela zadarmo dobrovolníci
VíceStřední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace Brno, Jaselská 7/9. Maturitní okruhy z předmětu sociální péče
Školní rok: 2018/2019 Obor: Sociální činnost 75-41-M/01 Forma studia: denní 1. Charakteristika sociální péče Maturitní okruhy z předmětu sociální péče - vymezení pojmu sociální, sociální péče, sociální
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY. Název poskytovatele Armáda spásy v České republice z. S. Terénní programy
POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Název poskytovatele Armáda spásy v České republice z. S. Druh služby Identifikátor Číslo služby Forma služby Terénní programy 148 33 65 76 Terénní Název zařízení
VíceStandard 7. PŘIJÍMÁNÍ A ZAŠKOLOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ č. rev.: 02/2017
Standard 7 PŘIJÍMÁNÍ A ZAŠKOLOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ č. rev.: 02/2017 Termín poslední revize: 11. 5. 2017 Návrh revize zpracoval: Návrh revize schválil: PhDr. Tomáš Ochotnický Mgr. Jana Kocourková Termín platnosti
Více11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE
11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE Cílem této kapitoly je vysvětlení, případně zopakování, základních principů z oblasti vztahů mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a úřady práce. Po prostudování
VíceMožnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011
Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je
VíceDobrovolníci ve veřejných knihovnách ČR
Dobrovolníci ve veřejných knihovnách ČR Rekvalifikační knihovnický kurz říjen 2017 Mgr. Zuzana Ježková Dobrovolník je člověk, který ve svém volném čase ze své svobodné vůle a bez nároků na finanční odměnu
VíceFAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání
FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Je možné v rámci projektu pořádat kurz / školení? Ne, nelze financovat vlastní realizaci kurzu, finanční prostředky (a tudíţ celý projekt) musí
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VícePopis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty (SAS Vejprty) Obsah
Popis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty (SAS Vejprty) Obsah Popis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty... 1 Název a adresa zařízení... 2 Poslání
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č. 479 ČÁST PRVNÍ Změna Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními
VícePopis realizace sociální služby. Název: Štafeta
Popis realizace sociální služby Název: Štafeta Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi dle 65 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění Provozovatel: Rodina v centru, o.s. Smetanova
VícePRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda
PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY v Klubu Nezbeda Vytvořily: Mgr. Alena Kopidolová vedoucí Klubu Nezbeda sociální pracovnice Jana Boščíková pracovnice v sociálních službách kontaktní osoba pro dobrovolníky Mgr.
VíceZařízení: STŘEDISKO SOCIÁLNÍ PREVENCE A HUMANITÁRNÍ POMOCI - NÍZKOPRAHOVÉ DENNÍ CENTRUM POPIS REALIZACE SOCIÁLNÍ SLUŽBY KE DNI 1.7.
Provozovatel: FARNÍ CHARITA LITOMĚŘICE Zařízení: STŘEDISKO SOCIÁLNÍ PREVENCE A HUMANITÁRNÍ POMOCI - NÍZKOPRAHOVÉ DENNÍ CENTRUM POPIS REALIZACE SOCIÁLNÍ SLUŽBY KE DNI 1.7.2014 Poslání Střediska sociální
Více1. Zařízení péče o děti zajišťující péči o děti v době mimo školní vyučování (ranní a odpolední pobyt)
Příloha č. 2 Podrobný popis podporovaných aktivit 1. Zařízení péče o děti zajišťující péči o děti v době mimo školní vyučování (ranní a odpolední pobyt) Podpora je určena na vybudování zařízení a zajištění
VíceModel sociální služby Osobní asistence
Model sociální služby Osobní asistence Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceOpatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické
Zpráva o naplňování cílů a opatření komunitních plánů v lokalitách Olomouckého kraje za rok 2013 Název komunitního plánu 2. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 2012-2016 Časová
VíceZnaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní)
Znaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní) aktivita 5.1 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných
VíceMetodický pokyn č. 4
Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince
VíceŠkolní asistent. Pomůcka pro práci s šablonovými projekty pro mateřské školy. Dr. Milady Horákové 447/60, Liberec VII-Horní Růžodol, Liberec
Školní asistent Pomůcka pro práci s šablonovými projekty pro mateřské školy Tento dokument zpracovali naši odborníci jako pomoc vedoucím a projektovým pracovníkům mateřských škol pro administraci šablonových
VíceSTANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY, STANDARD 7 Orgán sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Vítkov Prevence
Město Vítkov Název dokumentu: Název zařízení: Identifikační číslo: 00300870 Zřizovatel: Standard kvality sociálně-právní ochrany č. 7 Orgán sociálně-právní ochrany Město Vítkov Sídlo: náměstí Jana Zajíce
VíceStandard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby
Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní
VíceKomunitní plánování AKČNÍ PLÁN KOMUNITNÍHO PLÁNU MĚSTA AŠE
Komunitní plánování AKČNÍ PLÁN KOMUNITNÍHO PLÁNU MĚSTA AŠE 2016 Obsah: Stručná popis.. str. 2. 3. Struktura součinnosti a procesů. str. 4. Členění akčního plánu. str. 5. 7. Plán aktivit. str. 8. Závěr..
VícePříloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD
Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP
VíceMUDr. Ivana Kořínkov. nková. Konzultant zdravotně sociálních dobrovolnických programů. MZČR, , Praha
MUDr. Ivana Kořínkov nková Konzultant zdravotně sociálních dobrovolnických programů MZČR, 24.11.2009, Praha OD KDY : 1999 Pilotní testovací začátky 2000 Počátky systémového rozvoje a tvorby základních
Víceverze 3 ( ), Doc. Pavel Navrátil, Dr. Monika Punová
I. Minimální standardy spolupráce Katedry sociální politiky a sociální práce FSS MU s organizacemi sociálních služeb při poskytování praxí v bakalářském studiu sociální práce Odborná praxe doprovázená
VíceVýchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče Velké Meziříčí Středisko výchovné péče Velké Meziříčí
Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče Velké Meziříčí, K Rakůvkám 1, 594 01 tel., fax.: 566 523 132, e-mail: velmez@vuvm.cz Středisko výchovné péče Velké Meziříčí Náměstí
VícePečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce
Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních
VíceChráněné bydlení LONGEVITA
Chráněné bydlení LONGEVITA Poskytovatel chráněného bydlení LONGEVITA Na Jíkalce č. 5 a č. 7, Plzeň 301 00 Plzeň Křimice, Plzeňská 95/61, 322 00 Popis realizace Chráněné bydlení LONGEVITA Slovník pojmů:
VícePříloha A - Popis realizace poskytování sociální služby
Oblastní charita Kroměříž Denní stacionář 6. Denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené, Ztracená 63, Kroměříž Příloha A - Popis realizace poskytování sociální služby 1. Základní údaje Poslání Posláním
VícePříloha č. 2 Popis podporovaných aktivit
Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Obsah Zařízení péče o děti zajišťující péči o děti v době mimo školní vyučování (ranní či odpolední pobyt)... 2 Příměstské tábory... 2 Dětské skupiny... 3 Vzdělávání
VíceMATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ
Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace 602 00 Brno, Jaselská 7/9 Školní rok: 2016/2017 Obor: Sociální činnost 75-41-M/01 denní forma studia MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ
VíceVeřejné informace o službě
Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,
VíceNEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)
NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice
VíceDOBROVOLNICTVÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ. Workshop, Brno
DOBROVOLNICTVÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Workshop, Brno 2. 5. 2017 Vypracovala: Mgr. Naděžda Krausová Legislativní ukotvení Mezníkem, přelomovým bodem, pro pomoc dobrovolníků v sociálních službách bylo přijetí
VíceÚplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb.
Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle
VíceÚvodní slovo. Informace o organizaci
Výroční zpráva 2013 Vážení přátelé, Úvodní slovo dostává se Vám do rukou první výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Elim Vsetín, o.p.s. Společnost byla založena v roce 2013 s cílem převzetí aktivit,
VícePříloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit
Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Podpora typu A 1. Podpora transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb (pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení ústavní péče
VíceAdorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s.
Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Naše činnost Medializace a propagace dobrovolnictví Vyhledávání dobrovolníků a jejich výcvik Koordinace dobrovolnictví Spolupráce s přijímajícími organizacemi Realizace
VícePodpora lidí s PAS osobní asistencí
Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků
VíceZPRAVODAJ Oblastní charity Žďár nad Sázavou leden-červen 2016
ZPRAVODAJ Oblastní charity Žďár nad Sázavou leden-červen 2016 Žďár nad Sázavou Vážení představitelé měst, městysů a obcí, předkládám Vám Zpravodaj Oblastní charity Žďár nad Sázavou, obsahující základní
VícePodmínky pro udělování oprávnění k odborné přípravě hlavních vedoucích dětských táborů a uznání kvalifikace hlavní vedoucí dětských táborů
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 16 752/2004-51 Podmínky pro udělování oprávnění k odborné přípravě hlavních vedoucích dětských táborů a uznání kvalifikace hlavní vedoucí dětských táborů
VíceVýroční zpráva "V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou. Matka Tereza
Výroční zpráva 2014 "V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou. Matka Tereza Výroční zpráva Dobrovolnického centra Pardubice, o. s. 2014 Dobrovolnické centrum
VíceDodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.
Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
VícePoznámky k profesní dráze A vzdělávání sociálních pracovníků. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek
Poznámky k profesní dráze A vzdělávání sociálních pracovníků Doc. PhDr. Oldřich Matoušek ZAČÁTEK V dětství, mládí je člověk něčím silně ovlivněn (někdy jde i o traumatickou zkušenost), podobně jako Buddha
Více6. Zařízení sociálních služeb
6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,
VíceStatut školního poradenského pracoviště
1. Úvod Statut školního poradenského pracoviště Potřeba školského poradenského pracoviště vychází z vyhlášky č. 27/2016 o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Důvodem
VíceARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y
ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y Charita, jako milosrdná láska, je naplňováním Kristovy výzvy vyhledávat potřebné a pomáhat bližnímu v nouzi. I. Zřízení Arcidiecézní charita Olomouc (dále jen
VíceKoncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika
Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceRodinná pohoda, o.s.
Výroční zpráva 2008 Rodinná pohoda, o.s. Se sídlem : Morávkova 35 68201 Vyškov Kancelář: Brněnská 41c 68201 Vyškov Bankovní spojení: 196976514/0300 IČO: 26999030 Kontakt: mobil 605 473 698 E-mail: rodinna.pohoda@centrum.cz
VíceProvázanost s dalšími standardy. Obsah standardu kvality. Provázanost s dokumenty
Mapa systému písemných pravidel a metodických postupů Podpora pěstounských rodin ANEB POMOC V PRAVÝ ČAS Temperi, o.p.s. SQ Obsah standardu kvality Provázanost s dalšími standardy Provázanost s dokumenty
VíceMetodika k naplňování SQSS 1
Metodika k naplňování SQSS 1 Platnost: 2007 Aktualizace: 2010, 2013, 2014 Kontrola: dle potřeby Zpracovali: Janoušková J., Müller M. Připomínkovali: pracovníci přímé péče Schválil: Müller M. 1. 1 Obsah
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele Bílá pole označují text,
VíceDobrovolnictví jako cesta k inkluzi Mgr. Eva Urbanovská Mgr. Eliška Vymazalová Dobrovolník je člověk, který si dostatečně věří v tom, že může sám změnit věci, se kterými není spokojen. Je to člověk, který
VíceStanovy Farní charity Prachatice
Stanovy Farní charity Prachatice Farní charita Prachatice je součástí římskokatolické církve. Jejím posláním je služba milosrdné lásky církve lidem v nouzi, a to bez ohledu na jejich rasu, národnost, náboženství
VícePříloha č. 1 Popis podporovaných aktivit 1 Podpora prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit 1 Podpora prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni Výzva je zaměřena na aktivy v oblasti prorodinných opatření, která jsou určena rodičům dětí,
VíceZákladní prohlášení Domova pro seniory Krč
Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...
VíceDům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov
Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:
VícePrávní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích
Dnešní program 16:00 17:30 Vyuţití poradenského systému pro řízení lidských zdrojů, řešení konkrétních problémových situací 17:30 17:50 přestávka 17:50 18:35 Jak obnovit podmínky pro ŘLZ ve třídě (práce
VíceMateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520
Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceDle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb
Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo
VíceDOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006
TENTO PROJEKT KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA KOLÍNA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 Instrukce k
VíceORGANIZAČNÍ SMĚRNICE č. 182-SOÚ Etický kodex pracovníků Domova pro seniory Nová slunečnice
ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE č. 182-SOÚ-1-2017 Etický kodex pracovníků Domova pro seniory Nová slunečnice Účelem etického kodexu je stanovit standardy chování zaměstnanců organizace a informovat uživatele sociálních
VíceZákladní škola ŠKOLAMYŠL
Základní škola ŠKOLAMYŠL Hrnčířská 272, Zahájí, 570 01 Litomyšl místo poskytování vzdělávání a školských služeb Smetanovo náměstí 15, Litomyšl - Město 570 01 KONCEPCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ Školní
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VíceDomov Žlutý Petrklíč, z.s. Stanovy spolku
Domov Žlutý Petrklíč, z.s. Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Domov Žlutý Petrklíč, z.s.(dále jen spolek) mají své sídlo na Lomci, na adrese Lomec č.p. 63, obec Libějovice, 38901 Vodňany Čl. II Účel spolku
VíceČtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava.
Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava. Poskytujeme sociální služby lidem ve věku od tří let se zdravotním postižením mentálním
Více