FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY (ÚE) FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF ECONOMICS

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY (ÚE) FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF ECONOMICS MOŽNOSTI ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PRO PRACOVNÍKY VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU THE LIFE ASSURANCE POSSIBILITIES FOR THE STAFF OF THE CHOSEN BUSSINES SUBJECT DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Bc. TEREZA ŠMÍDOVÁ Ing. DANA MARTINOVIČOVÁ, Ph.D. BRNO 2007

2 Vysoká škola: Vysoké učení technické v Brně Fakulta: podnikatelská Akademický rok:2006/2007 Ústav: ekonomiky ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Bc. Tereza Šmídová 6208T090 - Podnikové finance a obchod Ředitel ústavu v souladu se zákonem č. 111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů Vám zadává diplomovou práci s názvem: Možnosti životního pojištění pro pracovníky vybraného podnikatelského subjektu The Iife assurance possibilities for the staff of the chosen bussines subject Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Základní charakteristika a zhodnocení pojištěnosti zaměstnanců vybraného podnikatelského subjektu Analýza nabídek životního pojištění vybraných komerčních pojišťoven Srovnání jednotlivých nabídek vybraných komerčních pojišťoven Návrhy a doporučení Závěr Seznam použité literatury Přílohy Podle 60 zákona Č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění,je tato práce školním dílem. Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmlnkou externího využití této práce je uzavření Licenční smlouvy dle autorského zákona.

3 1. Pan/paní LICENČNÍ SMLOUVA POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO uzavřená mezi smluvními stranami: Jméno a příjmení: Bc. Tereza Šmídová Bytem: Zámecká 292, Stěženy, Narozen/a (datum a místo): , Hradec Králové (dále jen autor ) 2. Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská se sídlem Kolejní 2906/4, , Brno a jejímž jménem jedná na základě písemného pověření děkanem fakulty: doc. Ing. Alena Kocmanová, Ph.D., ředitelka ústavu ekonomiky (dále jen nabyvatel ) Čl. 1 Specifikace školního díla 1. Předmětem této smlouvy je vysokoškolská kvalifikační práce (VŠKP): disertační práce x diplomová práce bakalářská práce jiná práce, jejíž druh je specifikován jako... (dále jen VŠKP nebo dílo) Název VŠKP: Vedoucí/ školitel VŠKP: Ústav: Možnosti životního pojištění pro pracovníky vybraného podnikatelského subjektu Ing. Dana Martinovičová, Ph.D. Ústav ekonomiky Datum obhajoby VŠKP: červen 2007 VŠKP odevzdal autor nabyvateli v * : x tištěné formě počet exemplářů 1.. x elektronické formě počet exemplářů 1.. * hodící se zaškrtněte

4 1. Autor prohlašuje, že vytvořil samostatnou vlastní tvůrčí činností dílo shora popsané a specifikované. Autor dále prohlašuje, že při zpracovávání díla se sám nedostal do rozporu s autorským zákonem a předpisy souvisejícími a že je dílo dílem původním. 2. Dílo je chráněno jako dílo dle autorského zákona v platném znění. 3. Autor potvrzuje, že listinná a elektronická verze díla je identická. Článek 2 Udělení licenčního oprávnění 1. Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávnění (licenci) k výkonu práva uvedené dílo nevýdělečně užít, archivovat a zpřístupnit ke studijním, výukovým a výzkumným účelům včetně pořizovaní výpisů, opisů a rozmnoženin. 2. Licence je poskytována celosvětově, pro celou dobu trvání autorských a majetkových práv k dílu. 3. Autor souhlasí se zveřejněním díla v databázi přístupné v mezinárodní síti ihned po uzavření této smlouvy x 1 rok po uzavření této smlouvy 3 roky po uzavření této smlouvy 5 let po uzavření této smlouvy 10 let po uzavření této smlouvy (z důvodu utajení v něm obsažených informací) 4. Nevýdělečné zveřejňování díla nabyvatelem v souladu s ustanovením 47b zákona č. 111/ 1998 Sb., v platném znění, nevyžaduje licenci a nabyvatel je k němu povinen a oprávněn ze zákona. Článek 3 Závěrečná ustanovení 1. Smlouva je sepsána ve třech vyhotoveních s platností originálu, přičemž po jednom vyhotovení obdrží autor a nabyvatel, další vyhotovení je vloženo do VŠKP. 2. Vztahy mezi smluvními stranami vzniklé a neupravené touto smlouvou se řídí autorským zákonem, občanským zákoníkem, vysokoškolským zákonem, zákonem o archivnictví, v platném znění a popř. dalšími právními předpisy. 3. Licenční smlouva byla uzavřena na základě svobodné a pravé vůle smluvních stran, s plným porozuměním jejímu textu i důsledkům, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. 4. Licenční smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. V Brně dne:... Nabyvatel Autor

5 Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou životního pojištění. Analyzuje současný stav pojištěnosti zaměstnanců vybraného podnikatelského subjektu a obsahuje návrhy pojistných produktů z oblasti životního pojištění a doporučení k jejich výběru. Annotation This diploma work is engaged in the issue of the life assurance. That analyses the present state of the employee s insurance of the chosen business subjekt and contains suggestions of insurance products from the area of life assurance and recommendations for their choice. Klíčová slova pojištění, životní pojištění, komerční pojišťovna, kapitálové životní pojištění, riziko, pojišťovnictví Keywords assurance, life assurance, assurance company, capital life assurance, risk, system of insurance

6 Bibliografická citace mé práce: ŠMÍDOVÁ, T. Možnosti životního pojištění pro pracovníky vybraného podnikatelského subjektu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, s. Vedoucí diplomové práce Ing. Dana Martinovičová, Ph.D.

7 Prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

8 Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat Ing. Daně Martinovičové, Ph.D. za výtečné vedení, konstruktivní připomínky při zpracování mé diplomové práce, její ochotu a vstřícnost. Dále bych ráda poděkovala nejmenované společnosti, která mi poskytla potřebné informace pro zpracování návrhu pro zaměstnance společnosti a samotným pracovníkům za jejich ochotu při vyplňování dotazníku. Ráda bych také poděkovala své rodině, mému manželovi Jaroslavu Šmídovi za jeho ochotu a trpělivost a svému čtyřměsíčnímu synovi Petru Šmídovi za to, že tak perfektně zvládl všechny daleké cesty a jeho samostatnost při hraní, čímž mi věnoval čas pro mou práci.

9 OBSAH Úvod a cíle diplomové práce Teoretická východiska práce Role životního pojištění v ekonomice Český pojistný trh v současnosti Klasifikace pojištění Charakteristika životního pojištění v České republice Základní podoby životního pojištění Pojištění pro případ úmrtí Pojištění pro případ dožití Smíšené životní pojištění Připojištění k životnímu pojištění Právní prostředí pojišťovnictví v České republice Základní právní normy Nezdanitelná část základu daně Základní charakteristika a zhodnocení pojištěnosti zaměstnanců vybraného podnikatelského subjektu Analýza osobních údajů respondentů Vztah a pohled zaměstnanců na životní pojištění Analýza pojištěnosti zaměstnanců Zájem zaměstnanců o uzavření nového životního pojištění Osobní názor zaměstnanců Analýza nabídek životního pojištění vybraných komerčních pojišťoven Kapitálové životní pojištění společnosti Česká pojišťovna a.s Kapitálové životní pojištění společnosti AEGON Pojišťovna, a.s Kapitálové životní pojištění společnosti UNIQA pojišťovna, a.s Kapitálové životní pojištění společnosti Česká podnikatelská pojišťovna, a.s Kapitálové životní pojištění společnosti Pojišťovna České spořitelny, a.s Kapitálové životní pojištění společnosti Generali Pojišťovna a.s Kapitálové životní pojištění společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s Parametry pro srovnání životních pojištění... 64

10 4 Srovnání jednotlivých nabídek pojištění vybraných komerčních pojišťoven Návrhy a doporučení Doporučení pro zaměstnavatele Návrh vhodného životního pojištění Doporučení pro zaměstnance Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek a symbolů Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh... 95

11 ÚVOD A CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE Ve své diplomové práci se zabývám oblastí pojišťovnictví, která je nevýrobní sférou každé ekonomiky, ale zároveň také významným odvětvím každého národního hospodářství. V demokratickém státě s fungující tržní ekonomikou plní nezastupitelnou funkci. Toto téma diplomové práce jsem si zvolila proto, že jsem přesvědčena o důležitosti pojistných produktů v životě každého z nás. Ač si to asi ne všichni uvědomujeme, určitě chceme mít pocit zabezpečení v případě, že by se stalo cokoliv neočekávaného, ať už se jedná o úmrtí v rodině nebo živelné pohromy. Pojišťovnictví v České republice souviselo a dle mého názoru i nadále souvisí s přebíráním odpovědnosti za své závazky a převzetím věcí do soukromého vlastnictví. Pojištění jako produkt poskytováním pojistné ochrany pomáhá minimalizovat rizika a dodává finanční jistotu jak jednotlivcům, tak rodinám, podnikatelům či velkým podnikům. Doba se stala velmi uspěchanou, s honbou za získáním co největšího finančního či materiálního bohatství si lidé přestávají vážit obyčejných věcí, které nejsou tak jistě vždy samozřejmostí. Věřím, že i přes to se najdou lidé, kteří chtějí svou rodinu před nepříznivým vlivem osudu chránit. Vždyť již v dobách dávno minulých si lidé uvědomovali, že vlastními prostředky se jednotlivec nemůže ubránit škodám vzniklým nepříznivým působením přírodních sil nebo nežádoucímu jednání jiných lidí. A proto vznikly první pojišťovny, které byly založeny na principu pomoci v nouzi. Mezi historicky nejstarší způsoby ochrany člověka samotného i jeho blízkých patří především pojištění životní, jehož původním posláním bylo zabezpečení rodiny po finanční stránce v případě úmrtí živitele rodiny. Ačkoli tento původní motiv v životním pojištění stále můžeme nalézt, mezi další často využívaný důvod pro uzavření soukromého životního pojištění patří zaopatření se v postproduktivním věku. Tímto se dnešní životní pojištění stává jakýmsi univerzálním nástrojem pro řešení určitých

12 specifických situací v každém lidském životě. Nejčastější možná definice moderního životního pojištění je následující. Sjednáním vhodného moderního životního pojištění může jednotlivec získat na jedné straně jistotu, že v případě, že se mu stane něco osudově nepříznivého, budou jeho nejbližší finančně zabezpečeni, na druhé straně v případě, že se on sám ve zdraví dožije dohodnutého konce pojištění, bude mu vyplacena dohodnutá pojistná částka. 1 V současné době je velmi diskutována otázka změny důchodového systému a především proto nabývá životní pojištění na důležitosti. Důchodový systém v České republice se v současnosti opírá především o státní důchodové pojištění. Jde o tzv. anonymní mezigenerační solidaritu, kdy generace obyvatel v aktivním věku přispívá na generaci důchodců. Bohužel ale s ohledem na nepříznivý aktuální demografický vývoj složení obyvatelstva vyspělých zemí se dostává tento systém do potíží a tzv. neufinancovatelnosti. Díky rostoucímu počtu osob v postproduktivním věku a malé porodnosti není dostatek osob v produktivním věku, kteří by podporovali odcházející generaci proto je změna více než nutná. 2 Jednou z možností řešení této situace je využití životního pojištění se spořící složkou. Vybereme si produkt, který bude odpovídat našim potřebám z odvětví životního pojištění a tímto způsobem budeme šetřit na stará kolena. Díky možnosti využití odpočtu ze základu daně je pak toto spoření více výhodné a to nejen pro pojištěného, ale také pro podnik, který svým zaměstnancům nabízí takovéto životní pojištění jako zaměstnaneckou výhodu. Stát tímto způsobem motivuje lidi, aby se finančně zabezpečili na stáří. Cílem mé diplomové práce je navrhnout vhodný produkt životního pojištění jako zaměstnaneckou výhodu pro zaměstnance vybraného podnikatelského subjektu. 1 DAŇHEL, J. Kapitoly z pojistné teorfie. Praha: VŠE, 2002, str CIPRA, T. Penzijní pojištění a jeho výpočetní aspekty. HZ Praha 1996, str

13 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE V této kapitole se věnuji Českému pojistnému trhu v současnosti, popisuji životní pojištění a jeho role v ekonomice. Věnuji se právnímu prostředí pojišťovnictví v České republice, především pak zákonům a vyhláškám, o které se opírá. V neposlední řadě také zmiňuji možnost odpočtu zaplaceného pojistného na soukromém životním pojištění ze základu daně. 1.1 Role životního pojištění v ekonomice Životní pojištění má mnoho významů jak pro jednotlivce, rodinu a příbuzné, tak pro společnost a národní hospodářství. Bereme-li v úvahu nejčastěji sjednávané pojištění pro případ smrti nebo dožití se složkou spořící a rizikovou, lze říci, že přináší následující efekty: tlumení inflace obvykle se jedná o pojištění sjednávané na více než 10 let, působí tedy protiinflačně tím, že dochází k odkládání spotřeby výhodné financování investic rozhodující část pojistného, které platí klienti pojišťoven, je kumulována jako jejich úspory v technických rezervách. Pojišťovna musí zabezpečovat jejich zhodnocování, tedy obezřetně a efektivně hospodařit s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy. Pojišťovny investují do různých finančních instrumentů, například státních dluhopisů, akcií a jiných cenných papírů, umísťují finanční prostředky na termínované vklady v bankách apod. Vzhledem k dlouhodobému charakteru životního pojištění jsou tyto zdroje financování ekonomiky výhodné, neboť umožňují finančním institucím poskytovat například střednědobé a dlouhodobé úvěry. Podporují likviditu banky, umožňují realizovat rozvojové záměry podniků apod. doplněk státního důchodového pojištění jedná se o možnost vhodně doplnit zabezpečení ze strany sátu soukromou pojistnou ochranou

14 přínosy pro státní rozpočet jedná se o zdanění zisků pojišťoven a o zdanění některých druhů pojistného plnění, resp. rozdílu mezi výší pojistného plnění a zaplaceným pojistným 3 Výše pojistného plnění v případě produktů životního pojištění není dána velikostí škody jako u pojištění majetku, jelikož škodu lze u těchto pojištěních jen velice obtížně ohodnotit. Výše pojistného plnění je v tomto případě dána velikostí pojistné částky, kterou si pojistník sjednal. Výše pojistné částky záleží především na jeho rozhodnutí. Může si dokonce uzavřít více životních pojistek ve více pojišťovnách a ze všech mu bude v případě pojistné události plněno. 1.2 Český pojistný trh v současnosti Hodnocení komerčních pojišťoven je prováděno pomocí různých ukazatelů. Mezi základní ukazatele patří předepsané pojistné v příslušném roce, pojistné plnění, škodovost, pojištěnost a ostatní (počet komerčních pojišťoven, počet zaměstnanců v pojišťovnictví, počet uzavřených pojistných smluv, průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu, počet vyřízených pojistných událostí, koncentrace pojistného trhu, průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost). 4 Vývoj počtu pojišťoven v České republice nabral na dynamičnosti ž po roce 1989, do této doby měla v pojišťovnictví monopol jediná česká pojišťovna Díky porevolučním změnám mohly na trh vstupovat další pojišťovny a došlo tak k vytváření nového konkurenčního prostředí. Největší nárůst komerčních pojišťoven byl zaznamenán právě v porevoluční době. V současné době je členem České asociace pojišťoven (ČAP) 27 pojišťoven a dva přidružení členové (jmenovitý seznam členských pojišťoven je uveden v příloze číslo 3). Posláním České asociace pojišťoven je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy 3 MESRŠMÍD, J. a kol. Životní pojištění, Grada Praha, 2002, str ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. Grada Praha, 2002, str

15 pojišťoven a jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, dalším právním subjektům i ve vztahu k zahraničí a podporovat tak rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. 5 V tabulce 1 a dále v grafu 1 je přehledně zobrazen vývoj celkového předepsaného pojistného s rozdělením na životní a neživotní pojištění členů ČAP. Tabulka 1 Vývoj předepsaného pojistného členů České asociace pojišťoven v letech rok Životní pojištění (mld. Kč) Podíl ŽP na celkovém předepsaném pojistném Neživotní pojištění (mld. Kč) Podíl NP na celkovém předepsaném pojistném Celkem (mld. Kč) ,6 31,9% 9,8 68,1% 14,4 Změna ,2 32,1% 11,0 67,9% 16,2 12,5% ,9 25,3% 17,4 74,7% 23,3 43,8% ,4 25,5% 21,6 74,5% 29,0 24,5% ,2 27,5% 24,3 72,5% 33,5 15,5% ,0 27,5% 29,0 72,5% 10,0 19,4% ,7 26,7% 34,9 73,3% 47,6 19,0% ,0 27,4% 39,8 72,6% 54,8 15,1% ,9 37,8% 42,6 68,2% 62,5 14,1% ,8 32,9% 46,4 67,1% 69,2 10,7% ,4 35,9% 50,8 64,1% 79,2 14,5% ,2 38,2% 55,3 61,8% 89,5 13,0% ,1 39,3% 63,5 60,7% 104,6 16,9% ,2 39,6% 67,3 60,4% 111,5 6,6% ,9 38,8% 70,6 61,2% 115,5 3,6% ,1 39,3% 72,8 60,7% 119,9 3,8% Zdroj: ze dne ze dne

16 Graf 1 Vývoj předepsaného pojistného členů České asociace pojišťoven v letech mld. Kč 80,0 60,0 40,0 20,0 0, Životní pojištění Neživotní pojištění Zdroj: ze dne Z údajů v tabulce 1 je možné vyčíst, že výše celkového předepsaného pojistného členů ČAP se zvýšila z původních 14,4 mld. Kč v roce 1991 na současných 119,9 mld. Kč v roce 2006, což je nárůst ve výši 105,5 mld. Kč a o 832,6 %. Největší nárůst celkového předepsaného pojistného je vidět v posledním sloupci z názvem změna (vždy se jedná o změnu k předchozímu roku), například v roce 1993 byl zaznamenán nejvyšší vzestup o 43,8 %; značný nárůst je možné sledovat dále v letech 1996, 1997 a Z hlediska předmětu mé práce mě především zajímá položka životního pojištění. Dochází k jejímu nárůstu z 4,6 mld. Kč v roce 1991 na současných 47,1 mld. Kč v roce 2006, což představuje nárůst o 1023,9 %, nárůst je zde tedy vyšší než nárůst celkového předepsaného pojistného. Vzestup je možné vysvětlit obecnou tendencí zvyšujícího se podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojištění (v zahraničí běžně dosahuje životní pojištění více než 60% podíl). Vývoj v českém životním pojištění byl následující - z původních 31,9 % došlo v roce 1991 ke zvýšení, ale v letech následujících došlo k propadu až na 25,3 % v roce 1993; v následujícím období dochází k postupnému zvyšování podílu životního pojištění až na 39,3% podíl za rok

17 1.3 Klasifikace pojištění Teoreticky můžeme tvrdit, že každé riziko, každý předmět a zájem se může pojistit a zájem o pojištění je dán nejen existencí rizika, které se má pojistit, ale i cenou pojistné ochrany. V praxi však můžeme pojistit pouze rizika, která jsou tzv. pojistitelná musí tedy splňovat následující kritéria: riziko musí být identifikovatelné (jednoznačné učení příčiny události), ztráta musí být vyčíslitelná (pravidla a tabulky pojišťoven dle druhu ztráty), riziko musí být ekonomicky přijatelné pro komerční pojišťovnu (umožňuje dosáhnout ekonomické vyrovnanosti), projev rizika musí být nahodilý (existence neurčitosti projevu rizika). Pojišťovny nabízejí a realizují množství pojištění, které je třeba třídit rozdělovat a klasifikovat podle různých kritérií. Klasifikace a třídění umožňují lepší orientaci v pojistných produktech, odvětvích a jednotlivých pojištěních, názory na klasifikaci a třídění pojištění však nejsou doposud jednotná. Rozdílná jsou v teorii, hospodářské praxi či zákoně o pojišťovnictví. V základní klasifikaci pojištění rozeznáváme formy vzniku pojištění, pojistná odvětví, pojistné druhy, pojistné typy a pojištění dle délky pojištění. Pro tuto diplomovou práci jsem použila rozdělení pojištění podle formy vzniku pojištění, předmětu pojištění a pojistných odvětví. A. Formy vzniku pojištění vyjadřují klasifikaci pojištění dle způsobu jeho vzniku pojištění může vznikat v několika formách: Smluvní pojištění dělíme na dobrovolné a povinné. U smluvního dobrovolného pojištění vzniká pojistný vztah dobrovolně, na základě vlastního projevu vůle určitého subjektu zabezpečit se pojištěním. Pojistný

18 vztah vzniká uzavřením smlouvy. Vznik smluvního povinného pojištění je daný právním předpisem, kde je uveden výčet činností u kterých vzniká povinnost hospodářských subjektů nebo občanů sjednat s pojišťovnou pojistnou smlouvu. Pojištění je zaměřeno na odpovědnost za škodu, kterou mohou subjekty nebo občané výkonem činnosti způsobit. Jedná se například o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla či pojištění odpovědnosti za škodu (vztahuje se na škody vyplývající z výkonu určité profese, které mají toto pojištění povinné ze zákona - lékaři, daňoví poradci, auditoři, zvěrolékaři, advokáti) Při zákonném pojištění vzniká pojistný vztah na základě právního předpisu, tak jak to je i v případě smluvního povinného pojištění, ale pojistná smlouva se neuzavírá, jelikož pojištění vzniká automaticky ze zákona jedná se o zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 6 B. Předmět pojištění Pojištění majetku poskytuje finanční náhradu v případě škody způsobené v důsledku živelní události, krádeže nebo loupeže. Pojistit můžeme domácnost před katastrofami či běžnými riziky, dále budovy, stavby nebo byt (včetně jejich součástí a příslušenství) a rekreační stavby s jejich vybavením. 7 Pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví nebo na věci, případně odpovědnosti za jinou majetkovou škodu. Jedná se například o odpovědnost za škodu způsobenou v běžném životě třetím osobám. Pojištění osob (fyzické osoby) pro případ jejího tělesného poškození, smrti, dožití se určitého věku nebo pro případ jiné pojistné událostí související se životem. Jedná se například o úrazové či životní pojištění. 8 6 ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví, VUT Brno 2003, str ze dne ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví, VUT Brno 2003, str

19 C. Pojistná odvětví Neživotní (rizikové) pojištění je takové pojištění, ve kterém není jednoznačně jasné, zda k pojistné události dojde či nikoliv, zda bude pojistitel poskytovat pojistné plnění a v jaké výši. Jedná se o všechna pojištění majetku, odpovědnosti za škodu, úrazu, léčebných výloh apod. Pojistná rezerva se stanoví podle rozsahu pojištěného rizika a pravděpodobnosti vzniku pojistných událostí a také podle rozsahu způsobených škod. Životní (rezervotvorné) pojištění je takové pojištění, ve kterém se vytváří pojistná rezerva na pojistné události vždy, jelikož jednoznačně v budoucnosti vzniknou. Jedná se o pojištění osob, kde se pojistné plnění vyplatí při úmrtí, ke kterému dojde po dobu trvání pojistné smlouvy, nebo při dožití se konce pojistného období Charakteristika životního pojištění v České republice Životní pojištění není jednoduchým pojistným produktem. Pro člověka jde o rozhodování na mnoho let dopředu. Jde o nemožnost předpovědět a o nejistotu spojenou s délkou života a újmami na zdraví, které mohou mít dopady na ekonomickou situaci rodiny a nejbližších osob. Toto byly a stále jsou důvody pro hledání způsobů, jak tato rizika alespoň nějak řešit. Nikdo z nás neví, jakého věku se dožije, s jakými nepředvídatelnými situacemi se bude muset vyrovnat. Pojistná událost musí být náhodná, nelze se pojistit pro případ události, která nastane, respektive o níž se ví, že nastane. Víme, že smrt nastane určitě, ale náhodné je její načasování, a proto existuje životní pojištění. 10 Životní pojištění se orientuje na pojištění rizika dožití nebo úmrtí. Jeho charakteristickým rysem je, že v každém případě pojišťovna vyplatí pojistné plnění. 9 ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví, VUT Brno 2003, str Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven, Životní pojištění, Grada Praha, 2002, str

20 Základním principem pojištění je vyplatit dohodnutou pojistnou částku v případě, že se pojištěný dožije data konce pojištění, respektive data zvlášť dohodnutého v pojistné smlouvě, nebo při předčasném úmrtí. V současné době životní pojištění různými způsoby kombinuje riziko dožití a úmrtí, přičemž bývají do krytí v rámci produktů životního pojištění často zahrnuta ještě další rizika neživotního charakteru (invalidita, úraz, vážné nemoci apod.). U všech životních pojištění, hlavně u pojištění pro případ smrti nebo pojištění pro případ invalidity, resp. důchodovém pojištění je uzavření smlouvy závislé na zdravotním stavu pojišťovaného. Návrh na pojištění obsahuje obvykle otázky na jeho zdravotní stav. Pojišťovaná osoba je povinna je pravdivě zodpovědět, některých pojištěních je předepsaná lékařská prohlídka a sjednání pojištění je vázáno na výsledek lékařské prohlídky Základní podoby životního pojištění Životní pojištění zahrnuje sice krytí pouze dvou rizik, ale krytí těchto rizik je kombinováno v různých podobách, proto existuje celá řada druhů a podob životního pojištění: pojištění pro případ úmrtí, kdy je pojistnou událostí smrt pojištěného (nahodilost pojistné události zde nespočívá v tom, zda smrt nastane, ale kdy nastane), pojištění pro případ dožití, kdy pojistnou událostí je dožití se sjednaného věku pojištěným, smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití, kdy jsou tato dvě rizika kombinována ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví, VUT Brno 2003, str DUCHÁČKOVÁ, E., Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2003, str

21 1.5.1 Pojištění pro případ úmrtí Pojištění pro případ úmrtí kryje pouze riziko úmrtí, tedy sjednaná pojistná částka v případě realizace rizika je vyplacena osobě určené pojistníkem obmyšlenému. Účelem výplaty pojistného plnění v rámci pojištění pro případ smrti je obvykle zabezpečení pozůstalých pojištěné osoby, dále může být úhrada závazků pojištěného, úhrada nákladů v souvislosti s úmrtím a pohřbem apod. Pojištění pro případ úmrtí bývá také označováno termínem rizikové životní pojištění. Pojištění pro případ úmrtí se vyskytuje v podobě několika druhů pojištění. Základní rozdělení je členění podle způsobu sjednání pojistné doby, a to na dočasné pojištění pro případ úmrtí a časově neomezené pojištění pro případ úmrtí. A. Dočasné pojištění pro případ úmrtí Kryje riziko úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby (tzn. pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, že k pojistné události dojde v průběhu pojistné doby; pokud v průběhu pojistné doby k pojistné události nedojde, pojistné plnění vyplaceno není). Tento typ životního pojištění je často využíván v souvislosti s čerpáním úvěru, půjček apod., kdy se velikost pojistné částky odvíjí od velikosti dlužné částky, a kdy v případě úmrtí pojistníka by pojistné plnění pokrylo jeho závazek například vůči úvěrové instituci. V rámci základní podoby dočasného pojištění pro případ úmrtí se uplatňuje pevně sjednaná pojistná částka, ale může být uplatněno i dočasné úvěrové pojištění s klesající pojistnou částkou (odpovídající klesající dlužné částce). Velikost pojistného odpovídá velikosti pravděpodobnosti úmrtí v příslušném věkovém období pojištěného. B. Časově neomezené pojištění pro případ úmrtí Pojištění, kdy je vždy vyplaceno pojistné plnění, pouze není známo, v kterém okamžiku. V praxi bývá konstrukce tohoto pojištění upravena v tom smyslu, že je stanoven maximální horní věk jako možný termín pro výplatu pojistného plnění

22 (například 85 let) a současně je placení pojistného omezeno maximálně do určitého věku (například 65 let). Pravděpodobnost úmrtí pojištěné osoby s věkem roste. Této pravděpodobnosti by měla i odpovídat i cena pojištění - pojistné. Tedy cena pojištění pro případ úmrtí by se každý rok zvyšovala (přirozené pojistné). V praxi bývá cena tohoto pojištění sjednána konstantně na celou pojistnou dobu (konstantní pojistné). To znamená, že pojištěný v prvním období platí více na pojistném než odpovídá pravděpodobnosti úmrtí, tedy pojišťovna vytváří z tohoto vyššího pojistného rezervu, kterou čerpá v druhé části pojistné doby, kdy pojistník platí na pojistném méně než odpovídá pravděpodobnosti úmrtí Pojištění pro případ dožití Ve své základní a nejjednodušší podobě pojistník platí jednorázově nebo běžně pojistné a při dosažení sjednaného dne v pojistné smlouvě obdrží pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky. K pojistnému plnění dojde vždy, proto se vytváří kapitálová rezerva. Je obdobou spoření, jde vlastně o tvorbu úspor. Mezi životním pojištěním a spořením jsou určité rozdíly (pojišťovna ručí za vklady pojistníků ne výškou skutečného vkladu, ale v závislosti na sjednané pojistné částce, přerušení placení běžného pojistného je spojeno s určitými sankcemi), proto uplatnění pojištění pro případ dožití v této základní podobě není obvyklé. Typické je využití odvozených druhů pojištění pro případ dožití, a to důchodové pojištění a tzv. věnové pojištění. A. Důchodové pojištění Důchodové pojištění je pojištění na dožití se sjednaného věku s postupnou výplatou pojistné částky, tedy od sjednaného okamžiku (obvykle sjednaného věku pojištěného) je pojištěnému vyplácena sjednaná velikost důchodu. Podle způsobu určení okamžiku počátku výplaty důchodu se rozlišuje: 13 DUCHÁČKOVÁ, E., Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2003, str

23 pojištění ihned splatného důchodu, kdy po jednorázovém zaplacení pojistného pojistníkem pojišťovna začíná pravidelně vyplácet pojištěnému důchod při postupném dožívání se jednotlivých období věku (dnes není tato podoba důchodového pojištění častá), pojištění odloženého důchodu, kdy je obvykle po určitou předem sjednanou dobu placeno pojistné (po tzv. dobu odkladu) a současné je sjednán okamžik počátku výplaty důchodu (vlastně dochází k postupnému spoření na výplatu důchodu, tato forma důchodového pojištění je dnes obvyklejší). Doba výplaty důchodu může být ohraničena sjednanou dobou nebo může být sjednána neohraničená doba výplaty důchodu (doživotní důchod). Základní podoba důchodového pojištění - krytí rizika dožití - bývá často doplněna krytím i dalších rizik (riziko úmrtí, invalidity). Základem důchodového pojištění je vždy sjednání výplaty tzv. základního důchodu, který je určen ke krytí potřeb ve stáří. Vedle základního důchodu je obvykle umožněno sjednat pozůstalostní důchod, který je splatný v případě úmrtí pojištěného osobě uvedené v pojistné smlouvě (obvykle podmínkou pro výplatu pozůstalostního důchodu je uplynutí určité doby od uzavření pojistné smlouvy). Případně lze sjednat i dočasný důchod, který se vyplácí pojištěnému v případě jeho plné invalidity (pokud k ní dojde po určité době od uzavření pojistné smlouvy a před splatností základního důchodu). Uplatňují se i varianty zahrnutí dalších rizik do důchodového pojištění, například sjednání vrácení zaplaceného pojistného v případe úmrtí pojištěného buď v době placení pojistného, nebo v období pobírání základního důchodu pojištěným, nebo zproštění od placení pojistného v případě invalidity pojištěného