4 MAKROEKONOMICKÉ TYPY HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "4 MAKROEKONOMICKÉ TYPY HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK"

Transkript

1 4 MAKROEKONOMICKÉ TYPY HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK 4.1 Monetární politika Monetární politika je důsledkem skutečnosti, že v tržní ekonomice sehrávají peníze jako prostředek míry hodnot a měřítko cen, oběživo, platidlo, rezervní zdroj i v podobě světových peněz základní roli při národohospodářských transakcích. Obecně platí, že monetární politika se dotýká peněžního množství, úrokových sazeb a likvidity. Jde o to, že tyto tři veličiny mají značný vliv na chod ekonomické aktivity a zároveň spolu úzce souvisí. Dříve, než si je rozebereme, se však podívejme na základní procesy týkající se tvorby peněz a jejich množství Peníze a jejich tvorba Peníze jako ekonomická kategorie jsou prostředkem, který umožňuje v rámci tržního mechanismu zprostředkovávat ekonomické transakce. Jedná se o nákupy, prodeje, platby určované výši cen, uchování hodnot a to nejenom uvnitř jednoho trhu, ale také mezi trhy. 35 V současné době lze rozdělit peníze na hotovostní (mince a bankovky) a bezhotovostní (nyní převažuje elektronická podoba zúčtování). Z hlediska vymezení masy peněz rozeznáváme na základě stupně likvidity tyto typy: M1 zahrnuje oběživo a netermínované vklady komerčních bank M2 zahrnuje M1 a termínované vklady M3 zahrnuje M2 a vklady v cizích měnách a repooperace M4 zahrnuje M3 vklady domácích nebankovních institucí v domácí měně a krátkodobé cenné papíry (např. šeky a směnky) M5 zahrnuje M4 a ostatní cenní papíry v domácí měně 36 Velikost peněžní zásoby v ekonomice je statisticky závislá na způsobu jejího vymezení. Existuje však ještě souvislost mezi peněžní zásobou a monetární bází na základě peněžního (úvěrového) multiplikátoru. Jeho základní princip spočívá v tom, že např. centrální banka poskytne úvěr komerčním bankám. Ty tyto prostředky poskytnou formou dalších úvěrů jiným ekonomickým subjektům, které nakoupí požadované statky a prostřednictvím prodávajících se octnou peníze zpět v bance. Ta uloží část (velikost závisí na povinné míře rezerv) a poskytne peníze dalšímu subjektu. Proto platí pro změnu masy peněz následný zápis 35 K problematice vymezení peněz viz KODEROVÁ, J.; SOJKA, M.; HAVEL, J. Teorie peněz. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008, kde jsou peníze zachyceny základní teoretické názory na peníze. 36 V jednotlivých zemích se může přesné vymezení měnit na základě národních předpisů. Zde bylo zvoleno základní členění ČNB. 37

2 kde AM je změna masy peněz, AC je změna držby hotovosti ekonomickými subjekty, c je poměr mezi držbou hotovosti a bankovními vklady a r je míra rezerv udržována bankami Peněžní systém a monetární politika Základním nositelem monetární politiky je centrální banka, která působí na ostatní subjekty peněžního systému. V tomto smyslu centrální banky zodpovídají za emise peněz, poskytují peněžním institucím úvěry a zpravidla (na základě jednotlivých zákonů) provádějí dohled nad finančními institucemi. Do jejich agendy spadají i devizové operace, tj. starost o devizové rezervy státu a internace v rámci směnných kurzů. Proto, aby mohla centrální banka vykonávat činnost související se stabilitou měny a cenové hladiny, musí být nezávislá, a to jak ve smyslu politickém tak ekonomickém. Nejde o to, aby centrální banka nespolupracovala s vládou, naopak, ale je nutné, aby měla možnost odmítnou určité přístupy, které vláda realizuje na základě svých preferencí. Často se totiž dostávají převládající, dočasné dílčí zájmy do rozporu s požadavky na potřeby zdraví měnové politiky. Např. urychlení růstu, požadavek zlepšení postavení exportéru se mohou dostat do rozporu se snahou udržet hodnotu peněz. Proto guvernéři centrálních banka a členové bankovních rad zpravidla nebývají jmenováni vládou, vláda neschvaluje záměry centrální banky a existují pravidla pro řešení sporů mezi vládou a centrální bankou. Také z ekonomického hlediska se centrální banky neúčastní na primárním obchodování veřejného dluhu, 37 a možnosti přímého úvěrování vlád bývají omezené. Finanční instituce, které spadají pod kontrolu centrální banky, jsou banky (univerzální, specializované), pojišťovny a družstevní peněžní subjekty. Centrální banka může také dohlížet v řadě zemí i na subjekty obchodující na finančních trzích. 38 Díky těmto hierarchickým vztahům může centrální banka, v rámci zákonných zmocnění, zabezpečit poměrně efektivní vykonávání monetární politiky Vymezení monetární politiky Výchozí úvahou monetární politiky je vazba mezi množstvím peněz v ekonomice a následnými hospodářskými procesy. V zásadě předpokládá pozitivní vztah mezi množstvím peněz a ekonomickou aktivitou pro elementární vysvětlení vyjdeme z Fisherovy rovnice 37 To je jeden z největších problémů tzv. kvantitativního uvolňování v USA a nákupů státních cenných papírů Centrální evropskou bankou. 38 K základnímu popisu viz ROSE, P. S. Peněžní a kapitálové trhy. Praha: Victoria Publishing. 38

3 kde M je masa peněz, V rychlost obratu peněz, Y je symbol pro fyzický produkt a P je výše cenové hladiny. Upravíme-li tento zápis, pak zjistíme při předpokladu konstantní rychlosti peněz, že existují 3 typy monetární politiky. 1. Neutrální monetární politiky, kdy platí Znamená to, že cenová hladina zůstává stabilní, celková masa peněz se vyvíjí ve stejném poměru jako fyzický produkt. Je zachována kupní síla peněz. Peníze neovlivňují ekonomickou aktivitu, zprostředkovávají jí. 2. Expanzivní monetární politika nastává tehdy, když ΔM je větší než ΔY. Cenová hladina roste, je přebytek peněz, které tlačí na úrokové sazby. Ty se snižují a klesá cena peněz. Dostupnost úvěru urychluje ekonomickou aktivitu. Růstem cenové hladiny však klesá koupěschopná síla peněz a vzrůst inflace může ohrožovat rovnoměrný vývoj ekonomiky. 3. Restriktivní monetární politika je definována tím, že ΔM je menší než ΔY. Jestliže je přírůstek peněžní masy menší než vzrůst produktu, začne nárůst transakcí tlačit na snížení cen. Poptávka po penězích vzroste, vzroste i úroková sazba, úvěr se stane méně dostupný a začne klesat ekonomická aktivita. Z výše uvedených tvrzení lze vyvodit, že centrální banka pomocí regulace masy peněz může provádět anticyklickou politiku. Zároveň má k dispozici možnost přímého ovlivňování úrokových sazeb, což znamená schopnost ovlivňovat spotřebitelskou poptávku a výši investic. Z hlediska úvěrů jde o krátkodobé ovlivňování, u investic rozhodují dlouhodobé horizonty. Jinak řečeno ovlivnění nabídky úrokovými sazbami je v krátkém období problematické. Další rovinou je likvidita bankovního sektoru. Musíme si uvědomit, že držba peněz působí na úrokové sazby. Jestliže udržují zdroje v podobě likvidních prostředků, sníží se nabídka peněz a tím vzroste úroková sazba. Opačně nedostatek likvidních prostředků i v případě krátkodobého výkyvu může dostat subjekt do krajně složité situace. V případě bankovní soustavy to znamená nutnost udržovat část prostředků v rezervě Nástroje monetární politiky K provádění monetární politiky disponuje centrální banka přímými i nepřímými nástroji. Přímé nástroje jsou takové, které celé centrální banka na jednotlivé subjekty, a tudíž mají selektivní a adresný charakter. Jde o: 1. Pravidla likvidity, kdy se stanovují závazné struktury aktiv a pasiv komerčním bankám. 2. Úrokové limity, jimiž se snaží centrální banka stanovovat velikost úspor a úvěrů. 39

4 3. Úvěrové limity jsou buď absolutní (maximální objem úvěrů pro své klienty) nebo relativní (určení rozsahu úvěrů od centrální banky). 4. Povinné vklady. Centrální banka určí subjektům (zpravidla z veřejné správy) povinnost vést u nich své účty. 5. Doporučení, výzvy, gentlemanské dohody jsou způsoby, pomocí nichž centrální banka navazuje formy kontaktů s peněžními ústavy. Nepřímé nástroje monetární politiky jsou takové, které vytvářejí prostředí a jsou pro všechny subjekty stejné. Jedná se o: 1. Minimální rezervy Jde o nástroj, který má zaručit likviditu finančního systému. Stanovují se tak, aby existovala možnost vlastními prostředky vyrovnat dočasný výkyv v poptávce po penězích. Stanovuje se v procentech. Má samozřejmě i vliv na peněžní multiplikátor, jak bylo výše poukázáno, takže nepůsobí pouze na objem rezerv, ale také na tvorbu úvěrové expanze. Praktické určování výše je různá v jednotlivých zemích, ale zpravidla vychází ze dvou kritérií. a) Z velikosti banky, kdy větší banky zpravidla drží vyšší rezervy. b) Z typů vkladů, kdy vklady na viděnou mají povinnost tvořit vyšší rezervy než terminované vklady. Složitější situace nastává u operací na mezinárodních trzích, kde není povinnost minimálních rezerv. To umožňuje vyšší zisky, ale také zvyšuje míru rizika. 2. Diskontní nástroje Jsou to nástroje úrokových sazeb spjaté s poskytováním úvěrů komerčním peněžním ústavům. Rozeznáváme: a) Diskontní sazbu, tj. sazbu, která je poskytována na běžný obchodní úvěr mezi centrální a komerční bankou za stanovených podmínek. b) Lombardní úvěr je poskytován v případě likvidních potřeb komerční banky. Jako záruční zástava zde slouží cenné papíry. c) Reeskontní úvěr je poskytován na základě odkoupených eskontovaných směnek snížené o úrok reeskontu sazby. Snížením těchto úrokových sazeb provádí centrální banka expanzivní politiku a zvýšením restriktivní politiku. 40

5 3. Operace na volném trhu Obecně můžeme říci, že na finančních trzích jsou nabízeny dočasně volné prostředky a velikost jejich poptávky závisí na výši úrokové sazby. Z hlediska formy jde o obchodování s různými druhy cenných papírů. U peněžního trhu se jedná o mezibankovní obchody. Princip operací na volném trhu spočívá v tom, že když centrální banka začne ve zvýšené míře odkupovat cenné papíry, provádí expanzivní politiku, neboť do bank se dostávají peníze. Naopak při jejich prodeji stahuje peníze z peněžního trhu a provádí tak restriktivní monetární politiku. Operace na volném trhu dokážou zároveň působit, jak na úrokové sazby, tak na likviditu, což vedlo k jejich rozšiřování a staly se hlavním nástrojem monetární politiky. Jejich nevýhodou může být nedostatek kvalitních cenných papírů. To může vést až k ohrožení fungování centrální banky a selhání celé monetární politiky (Řecko, Kypr, Island). 4.2 Fiskální politika Fiskální politika jako základní nástroj státu má několik různých funkcí. Jde o stabilizaci ekonomické aktivity a to jak ve formě agregátní poptávky, tak z hlediska tvorby HDP. Druhou funkcí je udržování národohospodářské rovnováhy, což znamená efektivní využívání produkčních zdrojů i jejich optimálních kombinací. Bezesporu je i funkcí fiskální politiky přerozdělování důchodů a stabilizování cen. V rámci náplně těchto funkcí používá fiskální politika jak příjmovou, tak výdajovou stránku veřejných rozpočtů. To znamená, že má značný dopad na ekonomický růst a rozvoj. V obecném pojetí fiskální politika souvisí s finanční politikou, tj. ovlivňování fungování celé finanční soustavy. 39 Postatou fiskální politiky je použití vládních příjmů a výdajů pro ovlivňování chodu ekonomiky. Rozhodnutí o zdanění či směřování transferů pociťují rozdílně jednotlivé skupiny obyvatel. Zvyšuje nebo snižuje to jejich disponibilní příjem. Jinak řečeno fiskální politika má vliv na strukturální změny, postavení jednotlivých ekonomických subjektů a jejich chování. Ovlivňuje ekonomiku, byť může být finančně neutrální. Patří mezi nejstarší národohospodářské politiky, neboť způsoby vybírání daní a výše zdanění byly vždy předmětem rozsáhlých diskuzí ve všech politických systémech, které známe z dějin. Tento problém se dostal i do učebnic ekonomie a o důrazu, který na tuto otázku kladli zakladatelé, svědčí např. i název díla D. Ricarda Zásady politické ekonomie a zdanění a dodnes patří diskuze o fiskální politice k jednomu z nejfrekventovanějších témat ekonomie. 39 Pro základní popis finanční soustavy viz ENGLIŠ, K. Malá finanční věda. Praha: František Borový, MUSGRAVE, R. A.; MUSGRAVEOVÁ, P. G. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press,

6 4.2.1 Cíle a funkce fiskální politiky Je zřejmé, že v dlouhých historických obdobích plných změn sociálních systémů se funkce a cíle fiskální politiky měnily, nebo vystupovaly s rozdílnou intenzitou. 40 V moderním hospodářském systému je základním cílem fiskální politiky ovlivnit neprodukční proces tak, aby ve všech jeho fázích výroby, rozdělování, směny a spotřeby docházelo pokud možno ke stabilizovanému vývoji. Znamená to, že podporuje nejenom produkční funkce ve společnosti a všechny fáze realizace produktu, ale také má svoji sociální funkci ve smyslu stabilizace společnosti. Zároveň skrz rozpočtový systém zabezpečuje poskytování veřejných i smíšených statků. Týká se to tradiční role státu jako mocenského centra udržujícího v chodu celou nástavbu sociálních institucí (náboženské, kulturní, politické, zájmové). Souhrnně řečeno úkolem rozpočtu je: 1. Ovlivňování dynamiky ekonomického vývoje. 2. Přerozdělování prostředků ve společnosti. 3. Uspokojování sociálních a skupinových potřeb. V sociálně ekonomickém myšlení existuje řada konceptů, jakým způsobem přistupovat ke konstrukci veřejných rozpočtů: 1. Politika každoročního vyrovnávání rozpočtů. Vychází z tradičních představ sezónního kolísání ekonomických aktivit během jednoho roku. Fiskální rok může začínat v jednotlivých zemích různě, ale jeho délka odpovídá kalendářnímu roku. Veškeré rozpočtové mechanismy jsou také na takové období nastaveny. 2. Anticyklické vyrovnávání. Vychází z keynesiánského pojetí, kdy rozpočet každého roku má odpovídat určité fázi ekonomického cyklu a vyrovnávání je dáno za období celého cyklu. Nástroje jsou konstruovány tak, aby v období konstrukce snižovaly negativní dopady cyklu, a tím snižovaly celkovou velikost volatility. V rámci dlouhodobého růstu pak není problém srovnat deficity a přebytky Koncept dlouhodobého plánování. Jde o programově plánovací přístup, kdy prioritu mají společensky a skupinově určené potřeby. Jde o to, že jsou vytyčeny určité cíle, které chce společnost dosáhnout a logice jednotlivých ročních rozpočtů vychází z naplňování těchto cílů. V jedné subvariantě se může jednat o tom, že rozpočet je fakticky součást plánu rozvoje společnosti, v druhé podobě jsou rozhodujícími 40 K těmto problémům viz FALADA, D. Dějiny daní a poplatků. Praha: Havlíček Brain Team, ZACHAROV, V. N.; PETROV, J. A.; ŠACILLO, M. K. Istorijanalogov v Rossii IX načalo XX veka. Moskva: Rossijskajapolitičeskajaencyklopedija, Nelze současný problém zadlužení jednoznačně svádět na keynesiánskou teorii, neboť politici z důvodů politického cyklu jsou ochotni utrácet nadměrné zdroje i v období konjunktury. 42

7 položky k naplňování stanovených programem. První případ známe z praxe zemí RVHP a druhým případem jsou např. americké rozpočty v souvislosti se snahou dohnat a předehnat SSSR v období letů do kosmu a zabezpečení pilotovaného letu na Měsíc. Určitou subvariantou je zde preference výkonového rozpočtování, kdy je rozpočtování postaveno na prioritách užitkově nákladové analýze. Rozpočet je pak sestavován na základě co největšího užitku při nejnižších nákladech. To však naráží na mzdu metodologických problémů z hlediska investičního zabezpečování veřejných statků Zásady sestavování rozpočtu 1. Každoročnost znamená stanovení příjmů a výdajů rozpočtu v rámci rozpočtového roku. Platí to i v případě, že existuje rozpočtový rámec (plán) na několik let. I v tomto případě se každoročně konkretizují předpokládané příjmy a výdaje. 2. Transparentnost znamená, že existují diskuze o sestavení rozpočtu a jsou přístupné veřejnosti. Její konkrétní forma závisí na typu veřejného rozpočtu a způsobu prezentování informací. 3. Úplnost údajů nejenom o vlastních veličinách rozpočtu, ale i o veličinách a metodách, na nichž je založen. 4. Vyrovnanost znamená, že plánované výdaje musí odpovídat plánovaným zdrojům. 5. Pravdivost vychází z toho, že kalkulace velikosti zdrojů i výdajů musí s maximálně možnou pravděpodobností odpovídat možnostem a skutečnému účelu. 6. Srozumitelnost je princip, který se snaží, aby způsob prezentace rozpočtu umožňoval pochopit vztahy uvnitř rozpočtu a nezakrýval použití zdrojů. 7. Princip hospodárnosti a účelnosti požaduje uplatnit ekonomickou efektivnost užití a zdůvodnění oprávnění z hlediska potřeb. 8. Princip jednotného rozpočtování znamená, že příjmy a výdaje jsou uváděny v plné výši. 9. Princip věcného určení znamená, že prostředky mohou být použity pouze na schválené účely. 10. Princip všeobecného financování nám říká, že určité příjmy nejsou účelově vázány na určité výdaje. 11. Princip časového propojení se týká skutečnosti, že některé výdaje jsou navázány na jiná období a musí být pokryty z budoucích příjmů. Také to znamená, že některé příjmy mohou být, za určitých podmínek, převedeny do dalšího období. 43

8 Sestavování rozpočtu je tak syntézou plánování, programování a doporučení vznikající na základě určitých představ o dalším vývoji společnosti. Svoji roli zde sehrávají i hodnoty a měnícím potřeby na základě určité historické situace. To se odráží i v konkrétním koncipování příjmové stránky. Jde tu jak o zastoupení poměru přímých a nepřímých daní, daní důchodových či majetkových. Vliv na reprodukční proces má i způsob konstrukce daňových sazeb. Přímé daně z hlediska ekonomických subjektů zasahují jak firmy, tak domácnosti a zmenšují celkovou poptávku soukromých subjektů. Nepřímé daně mají vliv na cenovou hladinu, a čím má subjekt vyšší příjem, tím platí relativně nižší daně. Důchodové daně jsou placené z tokové veličiny (příjmů subjekty v časovém období). Majetkové daně se platí z kategorie zásob, tj. celkové držby majetku (movitého i nemovitého). Přesuny zdanění mezi nimi vyvolávají změnu chování subjektů. V případě neutrálních daní platí jednotná sazba bez ohledu na výši daňového základu, u progresivních daní s růstem daňového základu roste i míra zdanění a u regresivních daní naopak. Nastavení konstrukce daňových sazeb pak vede k určitému chování zdaňovaných subjektů. 42 Z teoretického hlediska je zde nejvíce diskutována tzv. Lafferova křivka. Ta znázorňuje vztah mezi velikosti příjmů a mírou zdanění. daňové příjmy y 0 x 100 Daňová sazba 42 Mimo to jsou ještě nedaňové příjmy (poplatky, pronájem veřejného majetku, zisky korporací na základě veřejného vlastnictví atp.), ale ty se nevyužívají příliš často jako systematická součást fiskální politiky. Mají většinou význam pro celkovou hospodářskou politiku (vlastnictví strategických firem). 44

9 Znázorňuje nám situaci, že existuje možnost zvyšování daní do určité výše zvýšením daňové sazby (x). Jakmile tento bod překročíme, začnou nám daňové výnosy klesat, až nakonec zmizí, neboť odebere-li stát subjektům vše, co vytvoří, nemají důvod produkovat. V praxi ovšem neexistuje shoda, jak veliká je sazba x, nebo zda subjekt, který neplatil daně při 35 % sazbě, je bude v případě 28 % sazby platit. Výdajová struktura je členěna z ekonomického hlediska 43 na transfery a státní trh zboží a služeb. Pod transfery rozumíme přímé převedení prostředků k jednotlivým subjektům (subvence a sociální transfery). Tyto transfery neovlivňují celkovou ekonomickou aktivitu, mění strukturu agregátní poptávky mezi subjekty. Státní trh zboží a služeb znamená státní výdaje do ekonomiky a působí tak efekt výdajového nebo investičního multiplikátoru. Navýšení tohoto trhu zvyšuje celkovou ekonomickou aktivitu o větší přínos než je samotný objem výdajů. Zároveň platí i opačný proces. Navýšení státních příjmů a výdajů může mít podle některých ekonomů tzv. vytěsňovací efekt. Znamená to, že stát odčerpáním části úspor zvýší úrokové sazby a tím sníží podíl soukromých investic. Ty jsou považovány za efektivnější než veřejné, a tak dojde k omezení dynamiky rozvoje hospodářství. Naopak jiní ekonomové vidí ve veřejných výdajích a investicích předpoklad pro efektivitu soukromých investic Typy fiskální politiky Tak jako u monetární politiky můžeme u fiskální politiky definovat tři základní typy: 1. Expanzivní 2. Restriktivní 3. Neutrální Jejich pojetí je možno vysvětlit na následujícím symbolickém zápisu makroekonomického vztahu v národním hospodářství. Agregátní poptávku je možno symbolicky zapsat takto: Přitom platí jestliže T - G = 0, pak se agregátní poptávka nemění, tj. vládní příjmy jsou rovny vládním výdajům. Jestliže T G > 0, pak dojde k tomu, že část vládních výdajů je v daném čase nepoužito a o to se snižuje její velikost. Jestliže v předchozím období platila rovnost agregátní nabídky a poptávky, nyní dochází k převisu agregátní nabídky v ekonomice 43 Nebereme zde v úvahu členění podle jednotlivých oblastí výdajů. 45

10 Dochází tak k nevyužívání produkční kapacity se všemi důsledky tlak na snížení cen a zvýšení nezaměstnanosti. Expanzivní fiskální politika znamená, že T G < 0, tj. rozdíl musí být pokryt z dodatečných zdrojů. Zde mohou nastat následné varianty. a) Rozdíl je pokryt cennými papíry prodanými na domácím trhu, což znamená tlak na zdroje. Jestliže jsou volné (nevyužité) zdroje, pak dojde k zapojení těchto zdrojů a zvýší se růst produktu. V případě plného využití zdrojů stát zvyšuje dodatečnou poptávkou růst cenové hladiny. b) Stát prodá dluhopisy centrální bance, čímž zvýší možnost růstu agregátní poptávky. Tato operace však znamená fakticky emisi nekrytých peněz. c) Stát prodá dluhopisy do zahraničí. Znamená to zvýšení agregátní poptávky. Ve všech případech dochází k dočasnému zvýšení, neboť v následném období musí stát zahrnout do výdajů státního rozpočtu kapitálu splátky státního dluhu. To znamená, že dojde v budoucnu ke snížení výdajů včetně splátek úroků. Koncentrací deficitů vzniká veřejné zadlužení a další náklady související s obsluhou státního dluhu pak snižují možnosti fiskální politiky. 44 Proto se objevily tendence ke stabilizaci veřejných rozpočtů, ale jsme nadále pozorovateli sporu o charakter fiskální politiky. 4.3 Vnější hospodářská politika V současné etapě vývoje dosáhla mezinárodní dělba práce obrovského stupně rozmachu. V malých vyspělých ekonomikách běžně přesahuje obrat zahraničního obchodu objem HDP. Jinak řečeno více jak 50 % vyrobené produkce v dané ekonomice je určeno k vývozu a více jak 50 % spotřebovávaných statků je z dovozu. Zároveň se internacionalizují pohyby výrobních faktorů, takže dnes již můžeme hovořit o globálním kapitálovém trhu či o mezinárodní migraci pracovní síly. Dochází i k mezinárodní integraci, tj. vytváří se jednotná ekonomika společná pro několik států. Prohlubování mezinárodních hospodářských kontaktů, prorůstáních ekonomik a zvyšování vlivu zahraničních faktorů vyžaduje nový stupeň vnější hospodářské politiky. A to jak za účelem regulace těchto procesů, tak za účelem udržení vnější rovnováhy, která svým významem v silně internacionalizovaných zemích určuje charakter dalšího rozvoje. 44 Koncem první dekády 21. Století se ukázalo, že pro ekonomický růst je smrtící kombinace politiky snižování daní a zvyšování výdajů. Tento model není ani keynesiánský, neoklasický, institucionalistický, marxistický atd., vzniká pouze prosazením dílčích skupinových zájmů. Obzvláště smrtelnou se ukázal uvedený mix v kombinaci se spekulativními cennými papíry. Blíže viz FOSTER, B. J.; MAGDOF, F. Velká finanční krize. Příčiny a následky. Všeň: Grimus, KRUGMAN, P. Návrat ekonomické krize. Praha: Vyšehrad, ŠVIHLÍKOVÁ, I. Globalizace & krize. Souvislosti a scénáře. Všeň: Grimus,

11 Z výše řečeného vyplývá, že vnější hospodářská politika do značné míry vyplývá z kladských hospodářských politik. Jedná se o nástroje monetární politiky úrokové sazby, jejichž regulace musí být prováděna i s ohledem na zahraniční úrokové míry. Platí totiž, že úrokový diferenciál, tj. rozdíl úrokových sazeb, vplývá na peněžní masu. Jestliže domácí úroková sazba je větší než zahraniční, pak přitékají peněžní zdroje ze zahraničí a opačně. Toky dlouhodobých investic souvisí zase se stabilitou makroekonomického prostředí a celkovou dynamikou trhu. Samozřejmě, že je ovlivňují další parametry sociálně ekonomického postavení (nezaměstnanost, kvalita infrastruktury atd.). Hlavními specifickými formami vnější hospodářské politiky jsou mezinárodní obchodní politika a politika směnných kurzu Mezinárodní obchodní politika Jde o politiku, kdy se země snaží regulovat toky zboží a služeb proudící před hranice. 45 Kořeny této regulace vycházejí z představy, že zahraniční konkurence, díky vyšší ekonomické vyspělosti, ve svém důsledku ovládne domácí trhy a povede ke zpomalení ekonomiky, protože bude odčerpávat zisky do své ekonomiky. Druhým důvodem je snaha ze strategických příčin udržet či rozvinout určité potřebné produkce, byť domácí ekonomika nemá optimální podmínky pro jejich existenci např. zemědělské produkty, alternativní energie atp. Z hlediska používaných nástrojů lez hovořit u obchodní politiky o: 1. Tarifních nástrojích. 2. Netarifních nástrojích. 3. Dohodách. Pod tarifními nástroji rozumíme cla (vývozní i dovozní), tj. jedná se o specifický způsob zdanění při překročení zboží přes hranice. Vývozní cla užívají některé země, když chtějí udržet nižší domácí cenovou hladinu produktu, než je na mezinárodních trzích. Je to buď ze sociálních důvodů, nebo z důvodů posílení konkurenceschopnosti domácích producentů na světových trzích. Dovozní cla mají chránit domácí výrobce před zahraniční konkurencí. Může se jednat o tzv. antidumpingová cla, která mají potlačit expanzi zahraničního producenta. Ten, díky subvenci od svého státu, může do zahraničí vyvážet za cenu i pod své výrobní náklady. Jiným typem mohou být tzv. výchovná cla, kdy se zpočátku nastaví vysoká cla, aby výrobce mohl mít značné zisk a pomocí investic rozvíjel svou výrobu. Během stanoveného období se cla postupně snižují, až výrobce vstoupí jako rovný subjekt na světové trhy. 45 Nejsou zde rozebírány teoretické základy mezinárodního obchodu. Blíže k této problematice viz VARADZIN, F. Některé aspekty fungování světové ekonomiky. Havířov: VŠSS, 2012, kap. 4 Základy teorie zahraničního obchodu. 47

12 Z hlediska konstrukce rozeznáváme specifická, hodnotová a kombinovaná cla. Specifická cla jsou taková, když sazba je určena na měrnou jednotku (litr, kilogram, metr). Hodnotová jsou počítána z ceny výrobku a kombinovaná cla se určují poměrným zastoupením obou metod. Netarifní překážky zahraničního obchodu se v současnosti užívají velmi často, neboť tlak světové obchodní organizace na snížení či úplné odstranění cel do značné míry znemožňuje zvyšování celních sazeb. Jedná se o výrazné subvence, kdy stát hradí z části náklady či zisk, dotace poskytované exportním firmám, administrativní bariery, hygienické a bezpečnostní certifikáty, dovozní a vývozní kvóty. Všechny tyto nástroje ve svém důsledku zvyšují náklady nebo ceny pro domácího spotřebitele a tím zmenšují jeho možnost na uspokojení potřeb. Přestože mají pozitivní dopad na zvýšení přebytků výrobců, v konečném součtu snižují ekonomický efekt celého národního hospodářství. Avšak z hlediska praktické hospodářské politiky je potřebné říci, že pokud budou státy provozovat svobodný obchod a jedna země aplikuje překážky pro zahraniční obchod, tak na tom vydělá. Pokud užijí všechny státy překážky zahraničního obchodu, tak na tom všichni prodělají Problematika měnových kurzů Význam měnových kurzů je dán skutečností, že v tržním hospodářství propojují domácí monetární sféru se zahraničním. Při tom platí, že finanční trhy jsou, z titulu charakteru peněz, velmi internacionalizované. Pokud si uchovávají své funkce, jsou velmi homogenizované a snadno obchodovatelné na mezinárodních trzích. Z hlediska hospodářské politiky mají směné kurzy obrovský význam. Jestliže si např. představíme otevřenou ekonomiku, kde 50 % spotřeby tvoří export, pak 10 % devalvace zvýší cenovou hladinu o 5 % a zároveň dojde k obrovskému vzestupu příjmů exportujících podniků, což zcela vychýlí rozdělovací procesy a tvorbu zisku v domácí ekonomice. Také, v závislosti na cenové elasticitě, se změní množství importu a začnou se měnit směnné poměry uvnitř ekonomiky. Projeví se i substituční procesy mezi výrobky domácích firem a zahraničních dodavatelů, což mění i ceny u domácích producentů, neboť po jejich výrobcích vzroste poptávka. Změny se odráží i v monetární sféře, neboť domácí úspory se znehodnotí oproti zahraničním, avšak zvýšená poptávka po domácím zboží by měla začít zvyšovat na devizovém trhu nabídku zahraniční měny při snížení poptávky po domácí měně. To by mělo z hlediska dlouhodobých procesů vést k budoucí revalvaci měny. Tento stručný výčet ilustruje, že směnný kurz je důležitým nástrojem, jak pro cod reálné ekonomiky, tak pro monetární sféru. Ovlivňuje cenotvorné procesy i mezinárodní pohyb peněz. 48

13 Z hlediska konstrukce rozeznáváme v zásadě fixní směný kurz a flexibilní. V prvním případě jím rozumíme kurz garantovaný centrální bankou, která, pokud jeho pohyb překročí stanovené hranice, se zavazuje intervenovat tak, aby se měna vrátila do stanoveného rozpětí. V druhém případě je kurz měny závislý pouze na tržní situaci a žádná povinnost centrální banky neexistuje. Tomu se říká čistý floating. Existuje také varianta řízeného floatingu, kdy centrální banka se nezavazuje k intervencím na devizových trzích, přesto však v případě určitých výkyvů vidíme její zásahy, aby kurz stabilizovala v rámci předpokládaného rozpětí. V makroekonomické politice je snaha udržet fixní kurz, pokud je zájem, aby producenti zboží a služeb měli stabilní prostředí. To jim totiž umožňuje dlouhodobě kalkulovat pro potřeby investic. Zároveň pro menší ekonomiky to znamená, že pokud zavěší svou měnu na měnu svého velkého partnera, realizovat efekty z dlouhodobé spolupráce a vzájemného strukturálního propojení. Variabilní kurz oproti tomu umožňuje přesnější řešení některých ekonomických problémů, které vzniknou, pokud ekonomika není schopna udržet odpovídající tempo svého vývoje. Vlastní devalvace sníží reálnou hodnotu peněz a tím i mezd a kapitálu, aniž by muselo dojít k složitým politickým krokům. Na druhé straně zvyšuje rizika vývoje. Měnový kurz je také důležitým nástrojem vnější rovnováhy. Tu lze ztotožnit s platební bilancí Platební bilance Platební bilance je souhrn všech pohybů peněžních prostředků mezi domácími a zahraničními subjekty. Je sestavována na bázi podvojného účetnictví, a proto musí být vždy vyrovnaná. To však neplatí pro jednotlivé účty, z nichž se skládá, a tam se nerovnováhy projevují. Zahrnuje v sobě aktivní operace, tj. operace vedoucí ke zvýšení deviz v domácí ekonomice a pasivní operace, tj. operace majících za důsledek jejich odliv. Je sestavována za určité období, zpravidla za jeden rok. Struktura platební bilance je následující (viz obr. na následující stránce.) Běžný účet zahrnuje toky finančních prostředků spjatých se zahraničním obchodem, s transfery prvotních důchodů mezi zeměmi a vzájemné transferové platby mezi státy. Kapitálový účet obsahuje transakce spjaté s převodem majetku v souvislosti s migrací obyvatel a transakce převádějící nefinanční hmotná aktiva a nehmotná práva (např. licence). Finanční účet zachycuje změny v zahraničních pohledávkách a závazcích, kde export je chápán jako zvýšené pohledávek nebo snížení závazků. Import je brán jako snížení pohledávek a zvýšení závazků. 49

14 Obrázek č... A Běžný účet A1 Obchodní bilance Příjmy Výdaje A2 Bilance služeb Příjmy Výdaje A3 Bilance výnosů Příjmy Výdaje A4 Běžné převody Příjmy Výdaje C Finanční účet C1 Přímé investice z a do zahraničí C2 Portfolio investice z a do zahraničí C3 Finanční deriváty z a do zahraničí C4 Ostatní investice z a do zahraničí B Kapitálový účet D Saldo chyb, opomenutí, kurzoví rozdíly E. Změna devizových rezerv Pod přímými investicemi rozumíme majetkové podíly zabezpečující spoluúčast při řízení či úplné ovládnutí firmy. Portfoliové investice zaručují výnosy, nejsou však spjaty s vlastnickými právy vůči subjektu, který získá prostředky. Finanční deriváty jsou závazky a pohledávky vyplývající z terminovaných obchodů a ostatní investice zahrnující úvěrové operace finančních a nefinančních institucí a vlády. Následný oddíl je souhrnem účetních operací vyplývající ze statistické praxe zjišťování údajů a vzniklých rozdílů. Také obsahuje změny zásob devizových prostředků vzniklých na základě změny kurzu v různých obdobích. Změna devizových rezerv je zahrnutí vzniklých rozdílů z předchozích částí platební bilance. Pokud zde vzniká aktivum, pak je převáděno do rezerv a pokud pasivum, musí dojít k jejímu doplnění z devizových rezerv. Procesy vyrovnávání platební bilance vycházejí z: 1. důchodového mechanismu, 2. cenového mechanismu, 3. mechanismu směnných kurzů. V prvním mechanismu nárůst důchodů vede ke vzrůstu importu, neboť sklon k importu roste 50

15 rychleji než sklon k úsporám. Jinak řečeno relativně větší část přírůstku důchodu se věnuje na import než na úspory. Tím rostou rychleji platby do zahraničí a platební bilance odbourává přebytky a dostává se do pasiv. Na základě nynějších pasiv v budoucnu musí ekonomika více splácet a reálné důchody se začnou relativně zmenšovat. Ve druhém případě jde o vliv cen na pohyb peněžní masy. Jestliže ceny v jedné zemi vzrostou, pak se sníží poptávka po jejím zboží v zahraničí a zároveň zahraniční zboží se stává lacinější, což vede k růstu importu. Tím se přesměrují roky na platební bilanci země, trh jako v předchozím případě ze předpokladu fixního kurzu ztrácí peníze a vzniká tlak na snížení cen. Ve třetím mechanismu se předpokládá flexibilní směnný kurz. Platí zde, že pohyb směnného kurzu mění poměry směňovaného zboží a tím i platební toky. Jestliže jsem např. platil za zboží 2:1 a nyní budu platit 1:1, pak klesne potřeba mých plateb o polovinu. Obecně platí pravidlo, při normálních reakcích platební bilance, že optimální je proces, kdy pomocí změn směnných kurzů, cen a úrokových sazeb ekonomika nalézá rovnovážný stav. 4.4 Politika přerozdělování Rozdělování vytvořeného produktu je jeden ze základních procesů, který ovlivňuje celou ekonomiku. Výchozím momentem je skutečnost, že každý produkční faktor získává určitou část produktu a to námezdně pracující v podobě mezd, kapitál v podobě zisku či úroku a přírodní faktory v podobě renty. Aniž se zde budeme zabývat rozsáhlejším výkladem problému je zapotřebí zdůraznit, že existuje řada názorů na příčiny prvotního rozdělování důchodu. I bez bližší diskuze však lez chápat proces primárního rozdělení důchodu jako podmínku pro existenci a využívání práce, kapitálu a přírodních faktorů (půdy). V neoklasické teorii je výchozím principem rozdělení mezní míra produktivity výrobních faktorů, 46 který hovoří o tom, že zapojení jednotlivých výrobních faktorů je dáno mezní mírou výnosů při jejich využití. Základním problémem přerozdělovací politiky jsou důsledky tohoto tzv. prvotního rozdělení důchodů, které ne vždy zabezpečuje potřebné prostředky pro existenci těchto faktorů. Prakticky může nastat situace, kdy pracovní síly, kapitál a půda nezískají nutné množství prostředků a dojde k ohrožení jejich existence. Důvodem může být i nesprávně stanovená cena (viz problematika implicitních a explicitních nákladů), případně snaha subvencováním některého produkčního faktoru zabezpečit vyšší konkurenceschopnost. 46 I když tento princip není všeobecně přijímán, je asi nejvíce rozšířen v ekonomické teorii. Blíže viz HARDES, H. D.; RAHMEYER, F.; SCHMID, A. Volkswirtschaftslehre. EineproblemorientierteEinführung. 17 aktualisierteauflage. Tübingen: J. C. B. Mohr (Paul Siebeck, 1990, Teil 4 Einkommenverteilung, s ). 51

16 Proto přichází druhotné přerozdělovací procesy, které se snaží srovnat výši prostředků při padajících na jednotlivé produkční faktory. Vstupuje do nich stát, který reprezentuje nejenom obecné zájmy, ale mnohdy i svoje osobní. Celý proces lze znázornit takto: Obrázek č. Rozdělování důchodů funkcionální rozdělení důchodů osobní důchodů rozdělení národohospodářská veličina druhotné přerozdělování Důchody z práce smíšené 1) kapitálové z držby půdy 2) mzdy a platy příjmy OSVČ zisky a úroky hrubé mzdy podíl mezd na HDP disponibilní zaměstnanců příjmy státu 3) výdaje státu 3) důchody hrubé příjmy z podnikání podíl zisku na HDP disponibilní důchody podnikatelů renty z pronájmu a užití 1) vzhledem ke skutečnosti, že nejde u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) oddělit mzdu od zisku, hovoříme zde o smíšeném důchodu. Způsob dalšího zaúčtování je otázkou statistického úzu. 2) Pod půdou rozumíme přírodní faktory, takže sem započítáváme i další renty jako např. těžební. 3) Stát je zde chápán v nejširším slova smyslu jako reprezentant veřejnoprávních institucí tvořících správu dotyčného teritoria. Výše důchodových příjmů závisí na pracovních příjmech a příjmech z vlastnictví kapitálu či přírodních faktorů. Proto se ve společnosti musí sledovat i rozdělení majetku. S tím souvisí i princip majetkových daní, který má částečně kompenzovat nerovnoměrnost rozdělení vlastnictví. Snaha o přerozdělení majetku vychází z představy, že ve společnosti by měla platit zásada rovných šancí, neboť tak je zabezpečen elementární předpoklad pro spravedlnost. V realitě to samozřejmě nebývá zabezpečeno, a tak dochází ke snaze alespoň malou částí přispět k vyrovnávání podmínek. Smyslem přerozdělování důchodu je zabezpečit určitou dohodnutou sociální úroveň existence lidí, případně zabezpečit možnosti v oblasti vzdělávání, sportu a jiných forem pozitivního rozvoje osobnosti. Ukazuje se totiž, že závislost mezi kvalitou sociální existence a rozvojem ekonomiky existuje značná míra pozitivní korelace. V zásadě platí teze o důležitosti 52

17 sociálního smíru vzhledem k ekonomickému rozvoji. Ale také platí tvrzení o nutnosti dodržovat princip zásluhovost, tj. musí v procesu přerozdělení důchodů získat nejvíce jeho tvůrců. Rovnostářský princip nutně musí vést k demotivaci jednotlivých ekonomických subjektů. Přerozdělování produktu státem by mělo tyto mantinely respektovat. Modelově si je můžeme znázornit takto: Obrázek č. Přerozdělovací mechanismy státu příspěvky sociálního zabezpečení daňové příjmy ostatní příjmy stát soukromý sektor sociální transfery subvence poskytování veřejných statků Konkrétní podoba politiky přerozdělování důchodu je pak závislá na řadě dílčích faktorů jako je stav a dynamika produkčních schopností, konkrétní historické podmínky a procesy, stadium cyklického vývoje, kolektivní hodnoty společenství atp. Znamená to, že nelze 53

18 jednoznačně stanovit určitá procenta a nastavit tak systém přerozdělování univerzálně. Vždy se bude měnit tak, jak se proměňují ekonomické a sociální podmínky, v nichž funguje. Zároveň vždy bude předmětem politických diskusí ve společnosti, neboť jak primární, tak sekundární rozdělovací procesy jsou v určité míře ovlivněny zájmy jednotlivých sociálních skupin, což se nutně odráží v politickém prostředí a jeho diferenciaci. 54

19 5 Mikroekonomické typy HP 5.1 Politika ochrany hospodářské soutěže Politika ochrany hospodářské soutěže 47 (někdy nazývána též antimonopolní politika) se dotýká samotné podstaty tržního mechanismu, protože se snaží zajistit co nejdokonalejší podmínky pro fungování trhu. Vychází se z poznání, že nejlepším možným řešením koordinace činností v ekonomice je vytvoření dokonale konkurenčního prostředí. Výsledkem je, že jednotlivé ekonomické subjekty jsou ve svém rozhodování nezávislé, přičemž svoboda je umožněna tehdy, když na straně poptávky i nabídky existuje mnoho ekonomických subjektů a když neexistují ekonomické, ani jiné bariéry (např. administrativní) vstupu do nebo výstupu z odvětví. Vzhledem k tomu, že v reálném ekonomickém prostředí toto není vždy dodrženo a konkurenční prostředí je omezováno a narušováno, vstupuje zde stát s větší či menší mírou v podobě rozhodčího, který řeší ty situace na trhu, kdy firmy usilují o dosažení výsadního ekonomického postavení. Ekonomická teorie rozlišuje několik typů tržních struktur, kdy role politiky ochrany hospodářské soutěže je v bránění trhu, aby nedocházelo k jeho nežádoucímu ovlivňování. Antimonopolní politika je termín, který se používá k popisu programů, které jsou určeny zejména ke kontrole růstu monopolů a k ochraně konkurentů před nežádoucími praktikami monopolních firem. Součástí antimonopolní politiky státu je zpravidla i speciální soustava programů podpory malého a středního podnikání, opatření na ochranu hospodářské soutěže a na ochranu spotřebitelů. Antimonopolní opatření se realizují často na základě soudních rozhodnutí KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol. Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. Vyd. Ostrava: Sokrates, s SOUKUPOVÁ, J. a kol. Mikroekonomie. 5. vyd. Praha: Management Press, s

20 Tabulka č. 5.1: Typy tržních struktur Dokonalá konkurence Monopolistická konkurence Oligopol Monopol Počet firem mnoho mnoho několik Jedna Typ produktu stejný diferencovaný Stejný nebo diferencovaný Nesubstituovatelný Bariéry vstupu žádné dílčí ekonomické Ekonomické, právní Kontrola ceny žádná dílčí značná Určující Míra koncentrace žádná nízká vysoká 100 % Příklady Zemědělská produkce Maloobchodní zboží (potraviny, oděvy) Automobily, počítače Síťová odvětví - elektřina, plyn, voda Pramen: Wonnacott, P.; Wonnacott, R. Economics. Mcgraw-Hill: BookCompany, ThirdEdition. Většina západně orientovaných vlád považuje jakékoliv narušování tržního prostředí za nežádoucí a na základě toho realizují politiku ochrany konkurenčního prostředí, která důsledně vychází z přesně vymezených legislativních pravidel fungování hospodářské soutěže. Politika ochrany hospodářské soutěže usiluje o zvýšení konkurence tržního prostředí, respektive o odstranění překážek, které konkurenci oslabují, např. kartelové (smluvní) dohody nebo použití či zneužití tržní síly v podobě cenové diskriminace, výsadních obchodů, vázaných dohod o odběru zboží, odbytových dohod nebo omezování nebo odepření dodávek zboží odběratelům nebo od dodavatelů ze strany jedné firmy. Konkurenční prostředí může být narušeno také růstem koncentrace podniků, přičemž koncentrací se rozumí stupeň kontroly ekonomické aktivity v daném odvětví nebo v oblasti národního hospodářství. Za zneužití dominantního postavení lze považovat vnější růst podniků, kdy dochází k jejich slučování. Rozlišujeme horizontální slučování, kdy se spojují firmy stejného druhu výroby (např. v automobilovém průmyslu) nebo vertikální slučování, kdy se spojují firmy na různém stupni výrobního procesu (ocelářství a automobilový průmysl), popř. slučování diagonální spojují se firmy, které nemají společné horizontální ani vertikální vazby (výroba chemických látek a potravinářství). Slučování podniků na trhu může nabývat různé podoby 49 : - fůze, kdy zaniká slabší firma nebo vzniká nová firma, - akvizice (získání kontroly) nákupem akcií nebo obchodních podílů; kontrola může 49 KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol. Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. Vyd. Ostrava: Sokrates, s

21 vyplývat také z faktického vlivu na složení řídících nebo dozorčích orgánů společnosti, - založení koncernu; jedná se o smluvní spojení podniků pod společným vedením, kdy slabší účastníci jsou v podřízeném postavení; nejčastěji k němu dochází získáním kapitálového podílu, - společné podniky (joint Venture), kdy zanikají původní subjekty, a vzniká nový podnik, - smlouvy mezi podniky např. dohody o pronájmu nebo přenechání části výrobních kapacit; těmto dohodám předchází získání kapitálového podílu, - personální unie, což znamená obsazení klíčových pozic ve firemních orgánech několika firem stejnými lidmi; tato spojení nejsou podmíněna kapitálovou účastí. Za pozitivní důsledky spojování podniků lze označit např. financování vědy, výzkumu a vývoje, kdy je možno se vyhnout neefektivním duplicitám. Je tím dosahováno vyšší alokační efektivnosti při optimální velikosti podniků vzhledem k úsporám z rozsahu. Zvyšuje se tak konkurenceschopnost firem především na zahraničních trzích. Koncentrace dále umožňuje diverzifikaci výrobního programu, čímž se snižuje riziko výkyvů poptávky a dovoluje tak přesuny ztrát mezi jednotlivými divizemi v rámci firmy. Vertikální koncentrace zase snižuje transakční náklady pomocí smluvně zajištěných dodávek a odběrů vstupů. Negativní dopady spojování podniků spočívají v růstu bariér vstupu do odvětví pro potenciální účastníky trhu a ve vzniku vazeb na státní aparát. Pokud je firma vzniklá spojením příliš velká a neoperativní, může u ní klesat adaptační pružnost a inovační aktivita. V případě, že trh pokrývá pouze jediná firma v dané oblasti nebo odvětví, která při svém fungování čerpá významných úspor z rozsahu (např. přirozený monopol v oblasti sítí technické infrastruktury, tzn. rozvodů vody, plynu, tepla a elektrické energie), měl by stát pomocí politiky ochrany hospodářské soutěže přistoupit k regulaci takovéto firmy. Regulaci lze provést např. převedením podniku do státního vlastnictví, kdy regulace je v tom, že stát na rozdíl od soukromých firem nemá jako prioritu dosahování zisku - tato forma regulace se ale může negativně projevit ve ztrátě motivace podnikového managementu efektivně danou firmu řídit. Další možností je cenová regulace, kdy podnik je ponechán v soukromých rukou, ale ze strany státu je usměrňována činnost v oblasti produkce a tvorby cen. Jinou možností je pak vypisování výběrových řízení na výrobky a služby ze strany státu, kdy kontrakt by měla získat firma s nejnižší nabídnutou cenou (dle zákona o veřejných zakázkách). Regulace firem (zejména cenová) může být účinná za předpokladu, že existuje informovanost o nákladech a poptávce; stabilita a předvídatelnost nákladových a poptávkových funkcí; jsou poskytovány úplné a pravdivé informace regulovanou firmou regulátorovi a funguje nezávislý regulátor. Naopak nefunkční je regulace v případě, že dochází k neochotě ze strany firmy k minimalizaci nákladů (v případě, kdy regulátor zajišťuje, aby cena vždy pokryla náklady) nebo funguje asymetrické rozdělení investičního rizika firmy (zvýšené náklady investování 57

22 jsou v regulovaném trhu vždy zakalkulovány do cen a zaplatí je spotřebitelé; v tomto případě investoři nenesou riziko svých vlastních rozhodnutí). V rámci politiky ochrany hospodářské soutěže se lze setkat také s tzv. nekalou soutěží, což je jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a může přivodit újmu jiným účastníkům soutěže nebo spotřebitelům. Do nekalé soutěže lze zařadit rovněž klamavou reklamu, klamavé označení zboží a služeb, záměnu zboží, ohrožování zdraví a životního prostředí, porušení obchodního tajemství, šíření nepravdivých informací o výrobcích konkurenčního podniku, podplácení nebo hospodářskou diskriminaci. Nástroje politiky ochrany hospodářské soutěže Ve všech vyspělých ekonomikách se politika na ochranu hospodářské soutěže opírá o platnou legislativu a příslušný institucionální rámec a k dodržování hospodářské soutěže jsou ze strany státu zřizovány speciální kontrolní instituce, které jsou uvedeny v tabulce č. 5.2 a které mají: - omezit obchodní praktiky firem, které na základě dohod nebo i bez nich poškozují konkurenční prostředí; - zabránit zneužití dominantního postavení firmy na trhu; - kontrolují fůze, jejichž nepovolení zabrání vzniku dominantního postavení; - za úkol deregulaci příslušného odvětví; - působit proti metodám nekalé soutěže. Tab. č. 5.2: Příklady institucí k ochraně hospodářské soutěže v ČR a oblast jejich působení Instituce Oblast působení Česká národní banka Dohled nad finančním trhem Ministerstvo financí ČR Regulace cen, regulace pojistného trhu, regulace penzijních fondů Celní správa ČR Cla Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ochrana spotřebitele, podpora malého a středního podnikání CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Regionální politika, programy podpory bydlení Ministerstvo životního prostředí ČR Ochrana vod, vzduchu, přírody a krajiny, zemědělského půdního fondu Energetický regulační úřad Ochrana zájmu spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence Úřad na ochranu hospodářské soutěže Ochrana hospodářské soutěže Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Podpora úvěrování v zemědělství Státní zemědělský intervenční fond Regulace trhu se zemědělskými produkty Grantová agentura ČR, Akademie věd ČR Podpora výzkumu a vývoje Ministerstvo dopravy Regulace všech druhů dopravy, pozemní komunikace a dráhy Pramen: Internetové stránky uvedených institucí 58

23 Jedním z nástrojů politiky ochrany hospodářské soutěže ze strany státu může být poskytování finančního zvýhodnění při vstupu malých firem na trh, poskytnutí daňových úlev nebo slev nebo zakládání podniků ve vlastnictví státu s cílem oživení konkurence na daném trhu. V podmínkách České republiky se např. porušením hospodářské soutěže zabývá Úřad na ochranu hospodářské soutěže (nazýván též Antimonopolní úřad), který sídlí v Brně a řeší porušení ze strany firem dle zákona o ochraně hospodářské soutěže. V roce 2004 byl poprvé v praxi Úřadu na ochranu hospodářské soutěže aplikován tzv. Leniency program, který umožňuje mírnější režim zacházení s těmi soutěžiteli, kteří dobrovolně podali informaci např. o kartelu a o jeho existenci předložili důkazy. 50 Podle platné české legislativy má např. dominantní postavení na trhu podnik nebo společně více konkurentů, kterým umožňuje jejich tržní síla chovat se ve značné míře nezávisle na jiných firmách nebo spotřebitelích. Tržní síla je posuzována podle několika kritérií, přičemž jedno z nich tržní podíl menší než 40 % není považován za dominantní postavení. V dominantní pozici na trhu je firma, která existuje jako jednotlivý podnik a na straně nabídky nebo poptávky není vystavena žádné konkurenci nebo se oproti ostatním firmám opírá její dominantní postavení o další skutečnosti. Za dominantní postavení je rovněž považována skupina podniků, mezi nimiž neexistuje významnější konkurence Strukturální politika Strukturální politika je vnímána jako jedna ze základních hospodářských politik, pomocí níž se stát snaží ovlivňovat ekonomiku své země s cílem ekonomiku stabilizovat nebo usměrnit a podpořit její růst. Strukturu ekonomiky lze popsat z různých úhlů pohledu můžeme se na ni dívat z pohledu odvětvové nebo sektorové struktury, z pohledu regionů, zaměstnanosti nebo z hlediska převládajících forem vlastnictví. Jeden z nejčastějších pohledů je pohled sektorový, který nám říká, kdo se podílí na tvorbě HDP, resp. na celkové zaměstnanosti nejvíce zda je to sektor primární, zastoupen zejména zemědělskou výrobou, rybolovem, lesnictvím a těžbou surovin; nebo sektor sekundární, jež je zastoupen zejména stavebnictvím a zpracovatelským průmyslem nebo je hlavní část zastoupena sektorem 50 Bližší informace o konkrétních případech, které Úřad řeší, jsou k dispozici na internetových stránkách úřadu. Tento úřad pracuje nejen jako národní subjekt, ale jeho činnost je úzce spjata s činností ostatních úřadů zemí EU a také centrální organizace EU v této oblasti Evropské komise, což je dáno Římskou smlouvou, kdy ochrana hospodářské soutěže je přímo svěřena Komisi. Blíže viz BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH. Ekonomie evropské integrace. Praha: GradaPublishing, kap KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol. Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. Vyd. Ostrava: Sokrates, s

24 terciálním, tj. poskytováním nejrůznějších služeb. Změnu sektorové struktury ČR na základě zaměstnanosti uvádí následující tabulka. Tab. č. 5.3: Vývoj sektorové struktury ČR ve vybraných letech na základě změn podílu zaměstnanosti v jednotlivých sektorech na celkové zaměstnanosti Rok Primární (zemědělství) 11,6 6,1 4,5 4,1 3,1 Sekundární (průmysl) 44,4 40,5 38,8 37,6 38,6 Terciální (služby) 44,0 53,4 56,7 58,3 58,3 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen:KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol. Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. Vyd. Ostrava: Sokrates, s 208., TheWorldFactbook. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cz.html Jak je vidět z tabulky č. 5.3 na příkladu ČR, struktura ekonomiky není neměnná. Zejména v delším časovém horizontu je vidět, jak dochází ke strukturálním změnám, které sebou přináší i nové rozdělení výrobních faktorů mezi jednotlivé sektory. Na příkladu ČR se pracovní síla přesouvá ze sektoru zemědělství a těžby surovin do oblasti poskytující služby, tedy sektor terciální (obchod, bankovnictví, pojišťovnictví, doprava, spoje, zdravotnictví nebo školství). Podněty ke strukturálním změnám v ekonomice přichází jak ze strany nabídky, tak ze strany poptávky. Na straně nabídky způsobuje strukturální změny např. technický a technologický pokrok (inovace) nebo změny relativních cen výrobních faktorů. Na straně poptávky jsou změny způsobovány změnou preferencí spotřeby obyvatelstva, zvýšením jejich disponibilního důchodu, změnou cen nabízených statků a služeb. Roli také může hrát změna ve věkové struktuře obyvatelstva. Impulzem strukturálních změn může být také náhlá změna směnného kursu klíčových měn, jakými jsou euro nebo americký dolar. Se změnami ve struktuře ekonomiky souvisí také pojem strukturální krize, což je situace, která je spojená s dlouhodobým nevyužíváním zdrojů v určitém odvětví v důsledku pomalého přizpůsobování se na nové podmínky a nedostatečná mobilita výrobních faktorů, která zároveň může ohrožovat sociální stabilitu. 52 Strukturální krizi v podmínkách ČR lze po roce 1990 sledovat např. v kraji Moravskoslezském nebo Ústeckém, kde byl ve větší míře dříve koncentrován těžební a těžký strojírenský průmysl. Strukturální změny zde vyžadovaly a stále vyžadují určitou míru nákladů, která je spojena se změnou ve struktuře ekonomiky, což se projevuje např. změnou zaměření výrobních faktorů (pracovní síly) na nové 52 URBAN, L. a kol. Hospodářská politika. Praha: Victoria Publishing, ISBN

25 podmínky. 53 Lze tedy konstatovat, že strukturální politika usiluje o změnu či udržení stávající struktury ekonomických aktivit, přitom si klade za cíl vytvářet takové ekonomické podmínky, při nichž náklady spojené s nezbytnými strukturálními přesuny budou co nejnižší. Proto lze strukturální politiku definovat jako souhrn politickohospodářských nástrojů a opatření, které diferencovaně ovlivňují chování jednotlivých ekonomických subjektů, případně odvětví a sektorů. Nástroje strukturální politiky Nástrojů strukturální politiky je celá řada, záleží na tom, čeho chceme pomocí uvedených nástrojů dosáhnout. V podmínkách ČR může být nástrojem strukturální politiky např. regulace cen ze strany státu (např. v oblasti cen energií), usnadnění přístupu výrobních podniků k úvěrům (např. pomocí Českomoravské záruční a rozvojové banky, Exportní banky), stanovení vývozních nebo dovozních kvót, vypisování státních (veřejných) zakázek, udělení daňových zvýhodnění (např. v prvních 10 letech působení v ČR), udělování dotací z veřejných rozpočtů (státu, krajů, obcí) nebo zavádění cel. Vstupem ČR do Evropské unie jsou však některé nástroje zapovězeny a ze strany EU podrobovány pečlivé kontrole, neboť by mohly být zpochybněny, jakožto nedovolená jednostranná podpora ze strany státu vybraným podnikatelským subjektům. Uvedené nástroje byly některými státy hojně využívány pro podporu inovačního procesu, podporu při adaptaci firem na nově vzniklé podmínky, podporu exportu, podporu podnikání ve vybraných regionech nebo vybraných odvětvích, např. v zemědělství, průmyslu nebo dopravě. Dále mohou být některé z nástrojů využity při změně, respektive zvyšování kvalifikace pracovní síly a pro podporu malého a středního podnikání. Přístupy ke strukturální politice a její typy V literatuře je popsáno několik teoretických přístupů ke strukturální politice, které se liší podle toho, jaká role je přisuzována tržnímu mechanismu v přístupu k potřebným strukturálním změnám. Mezi základní přístupy řadíme intervencionismus a klasickou ekonomickou teorii. Státní intervencionismus je vytváření obecně příznivých podmínek pro stimulaci hospodářství. Do této kategorie řadíme např. zavádění nižších daní pro podnikatelské subjekty, podporu výzkumu, vývoje a zavádění inovací, novou výstavbu a zlepšování infrastruktury v rámci regionů země, zavádění zvýhodněné odpisové politiky nebo poskytování finančních podpor při expanzi zahraničních firem do domácí ekonomiky. Specifickou formou intervence je stav, kdy stát prostřednictvím přímých dotací podporuje vybrané podniky, resp. obory či odvětví, a tak přímo zasahuje do jejich činnosti, což je v rámci EU nepřípustné. 53 K základním procesům vývoje struktury ekonomiky viz KUZNETS, S. Wzrostgospodarczynarodow. Produkt i struktura produkcii. Warszawa: PWE,

26 Klasická ekonomická teorie naopak státní intervencionismus nepřipouští, kromě spravování veřejných statků a omezeného zdaňování z důvodu jejich financování. Strukturální problémy se neřeší tak dlouho, dokud si vzniklá situace nevynutí řešení sama. Literatura dále uvádí několik přístupů k hospodářské politice, např. liberální přístup, podpůrný přístup, aktivní přístup a plánovací přístup 54. Liberální přístup je založen na předpokladu, že trh může vyřešit všechny problémy a disparity v ekonomice lépe než stát, protože dokáže pružněji reagovat na změnu podmínek vzácnosti výrobních faktorů a podle toho je přesouvat k efektivnějšímu využití. Strukturální politika je v tomto případě zaměřena pouze na tvorbu a udržení zdravého konkurenčního prostředí a na odstranění všech překážek a bariér, které zpomalují liberalizaci zahraničního obchodu. Toho lze dosáhnout především omezením veškeré státní aktivity, snížením zdanění, nahrazením veřejného vlastnictví vlastnictvím soukromým a odstraněním všech forem dotací. Podpůrný přístup je stejně jako liberální založen na přesvědčení, že trh je schopen vyřešit mnohé problémy lépe než stát, předpokládá však některá omezení, která mohou být způsobena nedostatečnými a asymetrickými informacemi, existencí externalit, averzí firem vůči riziku, nedokonalou konkurencí, apod. Zásahy ze strany státu jsou akceptovány pouze do rozsahu, který urychlí strukturální proces. Aktivní přístup spoléhá více na zásahy státu než na princip tržní samoregulace. Projevuje se především finanční podporou vybraných oborů a odvětví při jejich restrukturalizaci, tlumením úpadku nekonkurenceschopných oborů či odvětví, vyrovnáváním regionálních nerovností v důchodech a zaměstnanosti pomocí přímo cílených podpor a protekcionistickými opatřeními, zejména ochranou ekonomiky před zahraniční konkurencí. Plánovací přístup je založen na rozlišení statického a dynamického pojetí konkurenční výhody. Zatímco ve statickém pojetí jsou trhy odrazem jejich stávajícího vybavení výrobními faktory, dynamické pojetí předpokládá možnost jejich aktivního ovlivňování, které by mělo být zabezpečováno prostřednictvím strategicky plánujících vlád. Strukturální politika je pak zaměřena především na zvyšování kvality vzdělávání a kvalifikace pracovní síly, podporu inovačního procesu a podporu a rozšiřování nových technologií. Tab. č. 5.4: Hospodářsko-politický přístup a odpovídající forma strukturální politiky Hospodářsko-politický přístup Forma politiky Liberální přístup Velmi omezené zásahy prostřednictvím neutrální politiky Podpůrný přístup Neutrální politika Aktivní přístup Akcelerační/decelerační politika Plánovací přístup Akcelerační/decelerační politika Pramen: FERGUSON, P. R.; FERGUSON, G. J. IndustrialEconomics, Issues and 54 KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol. Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. Vyd. Ostrava: Sokrates, s

27 Perspectives. New York: Second edition. NY University Press, MacMillan, Akcelerační strukturální politika je zaměřena na urychlení inovačního procesu. Proto je firmám a oborům, které mají největší šanci získat přepokládané užitky z inovací, respektive progresivních technologií, poskytována finanční podpora. Decelerační strukturální politika spočívá v pomoci při dočasných potížích dosud úspěšné firmy podporou racionalizace výrobních postupů nebo vylepšováním spektra výstupů. Pokud je zřejmé, že záchrana postižené firmy bude neúspěšná, pomáhá decelerační strukturální politika při jejím postupném uzavírání, při přeškolování pracovní síly a při zakládání a rozvoji firem nových. Tento typ strukturální politiky zmírňuje dopady potřebných strukturálních změn především u velkých firem, respektive u celých postižených oborů. Neutrální strukturální politika usiluje pouze o zdokonalení tržního prostředí, ve kterém se jednotlivé ekonomické subjekty nacházejí. Základem je snaha o přesné vymezení vlastnických práv a úsilí o posílení konkurence. V rámci ČR je strukturální politika vykonávána zejména vládou a ministerstvy, konkrétně Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem financí. Základním dokumentem, který se týká strukturální politiky ČR a jejího dalšího směrování je Strategie hospodářského růstu ČR. Dále jsou za účelem pomoci podnikatelským subjektům zpracovávány resortní a dílčí hospodářské politiky v podobě dlouhodobých koncepcí rozvoje, např. průmyslová politika, energetická politika, surovinová politika, proexportní politika nebo koncepce rozvoje výzkumu a vývoje. Nejdůležitějšími reformními kroky jsou vytvoření prostředí stimulujícího výzkum, vývoj a inovace, včetně jejich komerčního využití v ekonomické praxi, modernizace a rozvoj dopravních, informačních a komunikačních sítí a vytváření kvalitního podnikatelského prostředí KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol. Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. Vyd. Ostrava: Sokrates, S

28 64

29 6 Jiné typy hospodářské politiky 6.1 Politika zaměstnanosti Jedná se o typ hospodářské politiky státu, který usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Politiku zaměstnanosti je možné definovat jako soubor určitých opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Cílem této politiky je kromě dosažení rovnováhy na trhu práce rovněž produktivní využití zdrojů pracovních sil a zabezpečení práva občanů na práci. Je výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Politika zaměstnanosti je zaměřována hlavně na tyto aktivity: Orientuje se především na rozvoj infrastruktury na trhu práce, prostřednictvím specializovaných institucí, tedy úřady nebo zprostředkovatelny práce, které zabezpečují zprostředkovatelské, informační a poradenské služby. Rovněž přispívá k vytváření nových pracovních míst a činností. Poskytuje například finanční podpory na nová pracovní místa zaměstnavatelům, podnikatelům, kteří začínají v podnikání, podporuje veřejně prospěšné práce a usnadňuje zaměstnávání mladistvých a handicapovaných obyvatel. Zaměřuje se na zvýšení přizpůsobivosti v oblasti organizačního řízení pracovní síly. Růst strukturální nezaměstnanosti klade požadavek adaptability a mobility značně kategoricky. Politika zaměstnanosti přispívá k organizování a posílení rozdílných rekvalifikačních programů. Snaží se zabezpečovat životní podmínky lidem, kteří se stali dočasně nezaměstnanými formou sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. Výše uvedené formy realizace politiky zaměstnanosti, až na výjimku podpor v nezaměstnanosti stimulují aktivní přístup pracovní síly ke změně vlastního postavení na trhu práce. Tyto výše uvedené formy se označují jako aktivní politika zaměstnanosti. 56 V České republice vytváří státní politiku zaměstnanosti stát, subjekty realizujícími politiku zaměstnanosti jsou instituce státní správy (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Úřad práce ČR včetně jeho 14-ti krajských poboček) a podílí se na ní i další subjekty aktivní na trhu práce např. zaměstnavatelé, odborové organizace, profesní organizace, organizace a asociace 56 HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008, 146 s. Spisy Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 177/

30 zaměstnavatelů, hospodářské komory apod. Klíčovým právním předpisem v oblasti politiky zaměstnanosti je Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Ten v souladu s právem Evropské unie přizpůsobuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti Evropské strategii zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a zabezpečení prevence proti nezaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti vymezuje mimo jiné skupiny osob ohrožených nezaměstnaností, jimž má být věnována zvýšená péče na trhu práce. Jedná se zejména o: osoby se zdravotním postižením, osoby starší 50 let věku, mladistvé osoby do 24 let věku, absolventy škol, ženy po mateřské dovolené, osoby propuštěné po výkonu trestu apod. Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je systémem veškerých opatření, která aktivně stimulují nezaměstnané ke změně jejich postavení na trhu práce. Cílem APZ je zvýšení zaměstnanosti tak, aby v ekonomice nedošlo k podstatnému nárůstu inflace a aby došlo ke změně struktury nezaměstnanosti. V Zákoně o zaměstnanosti jsou rovněž definovány jednotlivé nástroje APZ, zejména pak: veřejně prospěšné práce, rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, investiční pobídky. 57 Historicky starší je však pasivní politika zaměstnanosti, kterou se rozumí vyplácení podpor v nezaměstnanosti a případně také možnost dřívějšího odchodu do důchodu. Zahrnuje různé formy kompenzace za ztrátu výdělku v nezaměstnanosti. Rozdíl mezi aktivní a pasivní politikou zaměstnanosti spočívá v tom, že aktivní politika zaměstnanosti se snaží minimalizovat celkovou nezaměstnanost a pasivní politika zaměstnanosti (PPZ) se zaměřuje na zlepšení podmínek životní situace nezaměstnaných v podobě poskytování různých podpor a úlev. PPZ se podílí na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany dočasně zaměstnané. Jako nástroje pasivní politiky zaměstnanosti jsou používány: příspěvek v nezaměstnanosti jako sociální pomoc nezaměstnaným s cílem 57 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [online] [cit ] 66

31 udržet jejich životní úroveň, předčasný odchod do důchodu z důvodu nepříznivé situace na trhu práce. 58 Opatření obou politik zaměstnanosti se v současném dění uplatňují v různých zemích s odlišnou intenzitou. V České republice dlouhodobě převažují výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti nad výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti. Celkové výdaje na státní politiku zaměstnanosti (SPZ) činily v roce mil. Kč. Z toho na APZ bylo vynaloženo mil. Kč a PPZ mil. Kč. Graf č Přehled vývoje výdajů na politiku zaměstnanosti v ČR za období SPZ PPZ APZ Zdroj: [cit ] 6.2 Sociální politika Sociální politika je velmi úzce provázána s hospodářskou politikou, každé hospodářskopolitické opatření má své sociální dopady a naopak. Aby byla sociální politika účinná, je nezbytná vysoká výkonnost ekonomiky a tedy i účinná hospodářská politika. Hospodářská politika svými opatřeními zajišťuje ekonomickou bázi sociální politiky. Hospodářská politika ovlivňuje sociální politiku soustavou daní a úrokových sazeb, příjmovou politikou, strukturální politikou a protiinflační politikou. Naopak sociální politika ovlivňuje hospodářskou politiku úrovní lidského kapitálu, podmínkami zaměstnávání pracovníků, stanovením mezd a odvodů z mezd, stanovením podmínek pro přiznání sociálních dávek, záchrannou sociální sítí, dávkami sociálního zabezpečení. Sociální politiku můžeme obecně charakterizovat jako soubor metod, nástrojů, postupů a opatření, která směřují ke zlepšení základních životních podmínek obyvatel 58 HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008, 146 s. Spisy Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 177/

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

4 MAKROEKONOMICKÉ TYPY HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK

4 MAKROEKONOMICKÉ TYPY HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK 4 MAKROEKONOMICKÉ TYPY HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK 4.1 Monetární politika Monetární politika je důsledkem skutečnosti, že v tržní ekonomice sehrávají peníze jako prostředek míry hodnot a měřítko cen, oběživo,

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální

Více

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko Otevřená ekonomika Pavel Janíčko Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ KATEDRA EKONOMICKÝCH TEORIÍ PLATEBNÍ BILANCE Teze diplomové práce Vypracovala: : Bc. Kristýna Jandová Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Kaňková

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/2014-3. etapa 1. Základní pojmy a souvislosti ekonomie Ekonomický způsob myšlení. Model ekonomického koloběhu.

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.)

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.) Otázka: Fiskální politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nechci státní rozpočet, ekonomie strany, nabídky Hospodářská politika - koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost,

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Struktura odvětví Odvětvová struktura. Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze

Struktura odvětví Odvětvová struktura. Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Odvětvová struktura Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Obsah přednášky Odvětvová struktura Struktura odvětví Strukturální politika Struktura = prvky a vztahy mezi nimi Národohospodářská

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5. Lekce Doprovodné jevy tržního mechanismu Struktura lekce:

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější Typy MAE HP KEU 2 Základní typy HP Fiskální Monetární Vnější Fiskální Využívání soustavy veřejných rozpočtů za účelem dosažená vymezených cílů Funkce: Stabilizační, Alokační, Redistribuční. Hlavním subjektem

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace

Více

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Předmluva k 3. vydání 11

Předmluva k 3. vydání 11 Předmluva k 3. vydání 11 I. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 13 1. Bankovní systém 15 1.1 Vymezení a charakteristika bankovního systému 15 1.2 Univerzální a specializované bankovní systémy v tržních

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Přijímací zkouška do 1. ročníku OPF z ekonomie (2004)

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Přijímací zkouška do 1. ročníku OPF z ekonomie (2004) Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Přijímací zkouška do 1. ročníku OPF z ekonomie (2004) A Příjmení a jméno:... Celkový počet bodů: Datum narození:... Evidenční číslo:..

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Daňový systém, jeho charakteristika a geneze.. 3. Základní prvky daňové techniky. 4. Zdravotní pojištění. 5. Sociální pojištění. 6. Zdaňování příjmů fyzických

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání témata pro školní rok 2016/2017 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces,

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky 11. Hospodářsk ská politika rb mezinárodn rodní podnikání 2 2005/2006 Struktura tématu 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů 3. Základní typy hospodářské politiky

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Hospodářská politika. Téma č. 5: Stabilizační politiky: fiskální a měnová politika. Petr Musil petrmusil1977@gmail.com

Hospodářská politika. Téma č. 5: Stabilizační politiky: fiskální a měnová politika. Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Hospodářská politika Téma č. 5: Stabilizační politiky: fiskální a měnová politika Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Pojem makroekonomická stabilizační politika na úrovni národního hospodářství cílem je

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra národního hospodářství Veřejné finance Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů 2. přednáška 10. března 2008 Soustava veřejných

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

Mgr. Ludmila Heraltová, LL.M. 1

Mgr. Ludmila Heraltová, LL.M. 1 MĚNOVÉ PRÁVO Mgr. Ludmila Heraltová,, LL.M. 2014 Obsah a cíl Seznámení s měnovým právem Seznámení s monetární politikou a jejími nástroji Česká národní banka Finanční arbitr 2 STUDIJNÍ LITERATURA KLIKOVÁ,

Více