OffshoreNews.cz. Užití britských společností. pro daňové plánování. zahraniční obchod

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OffshoreNews.cz. Užití britských společností. pro daňové plánování. zahraniční obchod"

Transkript

1 OffshreNews.cz Užití britských splečnstí pr daňvé plánvání a zahraniční bchd Cpyright OffshreNews.cz. Všechna práva vyhrazena.

2 Užití britských splečnstí pr daňvé plánvání a zahraniční bchd Všebecné infrmace Spjené králvství Velké Británie a Severníh Irska leží v severzápadní Evrpě na Britském sustrví a Nrmanských strvech. Sučástí Spjenéh králvství je ficiálně i řada dalších území p celém světě, například v Karibiku Mntserrat, Britské Panenské strvy, Bermudy, v Oceánii Pitcairnvy strvy, v Atlantickém ceánu Svatá Helena, strvy Ascensin, Trista de Cunha a desítka dalších. Největší část země leží na strvě Velká Británie a v severvýchdní části strva Irsk. Pvrch Velké Británie klesá d severu k jihu, pbřeží je členité. Pdnebí je tu mírné ceánské, strvy na severu jsu velmi deštivé. V zemi se nachází řada chráněných území, mj. Lake District, Snwdnia a další. Jedná se stát s vyspělým hspdářstvím a vysku živtní úrvní. Turisticky přitažlivé je nejen hlavní měst Lndýn s řadu známých pamětihdnstí (Parlament s Big Benem, Twer Bridge aj.), ale i Sktsk s nádhernu přírdu, řada histrií dýchajících hradů ve Walesu neb megalitické památky (Stnehenge). Velká Británie má rzlhu km2 bývá přibližně byvatel. Hlavním městem je ksmplitní měst Lndýn, který je dmvem pr téměř 8 milinů byvatel. Druhým největším městem je Birmingham s více než 1 milinem byvatel. Užívanu měnu je Britská libra (GBP). Úředním jazykem je Angličtina. Nárdnstní slžení Británie představuje: Angličané (80 %), Sktvé (10 %), Irvé (3 %), Walesané (2 %), Asiaté (3 %). Mezi hlavní nábženské směry a víry patří: anglikáni (38 %), římsk katlíci (21 %), presbyteriáni (14 %), muslimvé (11 %) Základní gegrafická data Celkem rzlha: km 2 Celkem pevnina: km 2 Celkem vdní plcha: km 2 Nejnižší míst: Nejvyšší míst: Délka hranice: Hraniční země: Délka pbřeží: Fenland -4 m Ben Nevis 1,343 m 360 km Irsk 360 km km Pdíl rné půdy: 25,00 % Pdíl bdělávané půdy: 0,00 % Pdíl pastvin: 46,00 % Pdíl lesů: 10,00 % Ostatní půda: 19,00 % Zavlažvaná půda: km 2

3 Ústřední rgány Velké Británie Spjené králvství je mnarchie, v jejímž čele stjí král neb králvna. V stávající dbě je jím Králvna. V praxi tmu je tak, že panvník panuje, ale nevládne. Ve Spjeném králvství vládne jménem panvníka vláda Jeh neb Její Výssti, která je rgánem ministrů, kteří jsu veducími členy té plitické strany, kteru vliči zvlili, a kteří jsu dpvědni parlamentu. Jak hlava státu je král či králvna infrmvána všech aspektech živta v zemi a tyt záležitstí jsu s ním neb s ní knzultvány. Na radu ministrů prvádí panvník určité významné úkny vlády. Panvník je centrem břadníh živta v zemi a na základě starbylé tradice i vůdcem splečnsti. Ke králvským pvinnstem patří každrční návštěvy mnha míst Spjenéh králvství, jejichž účelem je inaugurace vědeckých, průmyslvých, uměleckých a charitativních děl celstátníh významu; státní návštěvy zahraničních zemí; a navštěvvání dalších zemí Britskéh splečenství nárdů, v jejichž čele král či králvna stjí. V Severním Irsku je zástupcem panvníka guvernér. Parlament Spjené králvství je unitárním státem, nikli federálním. Všechny čtyři země tvřící Spjené králvství jsu zastupeny v parlamentu ve Westminsteru (v Lndýně), který je vrchlným legislativním rgánem v králvství. Parlament tvří panvník, Sněmvna lrdů a Dlní sněmvna. Panvník frmálně svlává a rzpuští parlament a bvykle tevírá každé nvé výrční zasedání prslvem prnášeným z trůnu. Sněmvna lrdů je slžena z dědičných a dživtních peerů a peerek včetně lrdů znalých práva, kteří byli určeni, aby se věnvali sudním pvinnstem Sněmvny, dále z arcibiskupů z Canterbury a Yrku, lndýnskéh, durhamskéh a winchesterskéh biskupa a 21 starších biskupů anglikánské církve. Hlavní funkcí Sněmvny lrdů je shrmáždit rzsáhlé zkušensti jejích členů a využít je v zákndárném prcesu. Dlní sněmvna se skládá z 630 členů pbírajících plat, kteří byli zvleni maximálně na pět let na základě všebecnéh vlebníh práva dspělých. Každý člen Dlní sněmvny zastupuje svůj vlební bvd (cž jsu blasti, d nichž je Spjené králvství rzdělen pr vlební účely) a drží si své křesl p celu dbu trvání parlamentu. Knečnu pravmc při vytváření záknů má Dlní sněmvna. D šlechtickéh stavu je mžn být pvýšen panvníkem na radu ministerskéh předsedy, vůdce vládnucí strany. Členvé Dlní sněmvny jsu vleni buď ve všebecných vlbách, kdy se vybírají kandidáti na všechna křesla, neb v dplňujících vlbách knajících se ve chvíli, kdy se mezi všebecnými vlbami uprázdní některé křesl z důvdu úmrtí neb rezignace člena sněmvny. Všebecné vlby se musí knat každých pět let, mhu se knat i dříve než p uplynutí pětileté lhůty. Strana, která získá dstatečný pčet křesel ve všebecných vlbách, aby měla většinu hlasů v Dlní sněmvně, sestaví vládu; její veducí činitelé jsu vybráni ministerským předsedu na místa ministrů. Strana, která získá druhý největší pčet křesel, se stane ficiálně pzicí. Předseda Dlní sněmvny, navržený vládu p knzultacích s pzicí, je členem parlamentu, který je přijatelný pr všechny názrvé skupiny ve sněmvně. Vyžaduje se d něj, aby byl při vyknávání svých pvinnstí nestranný, a bvykle nesmí hlasvat. Sněmvně lrdů předsedá lrd kancléř, který má však menší pravmci než předseda Dlní sněmvny. Kabinet a ministři Ministři jsu jmenváni králem neb králvnu na radu ministerskéh předsedy. Hdnstně nejvyšší ministři vytvářejí vládní kabinet, který pd vedením ministerskéh předsedy pravidelně zasedá, aby rzhdval vládní plitice v nejdůležitějších záležitstech. Za

4 veškerá rzhdnutí kabinetu jsu ministři klektivně dpvědni parlamentu; jedntliví ministři jsu dpvědni parlamentu za práci svých ministerstev. Trestní sudy Trestní sudy v Anglii a Walesu jsu dvjíh druhu: - nižší sudy, které prjednávají méně závažné trestné činy. Tyt sudy se bvykle skládají ze dvu až sedmi neplacených sudců bez právnickéh vzdělání, kterým se říká smírčí sudci, ale v některých velkých městech sudí placení smírčí sudci - právníci. - krunní sudy, které prjednávají všechny trestné činy, které převyšují pravmc sudů nižších. U těcht sudů zasedají sudci vrchníh sudu, bvdníh sudu a nižší sudci. Ve Sktsku jsu méně závažné případy prjednávány bez prty v sudech hrabství, hlavních místních sudech s pravmcí ve věcech trestních, a smírčích a kresních sudech. Závažnější případy se prjednávají před prtu v sudech hrabství. Nejvyšším sudem ve věcech trestních je vrchní sud, kde se případy prjednávají před sudcem a prtu. Odvlání ve věcech trestních se v Anglii a Walesu prjednává před Krunním sudem, vrchním sudem, trestním klegiem Nejvyššíh dvlacíh sudu, v některých případech, které v sbě bsahují právní hlediska všebecnéh veřejnéh významu, i před Sněmvnu lrdů. Ve Sktsku se dvlání prjednávají třemi neb více sudci vrchníh sudu, dvlání ke Sněmvně lrdů zde neexistuje. Občanské sudy Hlavními sudy s pravmcí ve věcech bčanskéh práva v Anglii a Walesu jsu: - nižší sudy, které mají mezenu sudní pravmc, která se hlavně vztahuje na prjednávání dmácích sprů - sudy hrabství, před kterými se prjednávají běžné bčanskprávní žalby - vrchní sudy, před kterými se prjednávají závažnější případy. Vrchní sud se dělí na Králvský sud, rdinný sud a sud Lrda kancléře. Histrie země Klem r. 300 př. Kr. se na Britských strvech usadili Keltvé, kteří vytvřili něklik kmenvých králvství. Od plviny 1. stletí p Kr. až d začátku 5. stletí si činili nárk na Británii Římané. Na strv přišly ptm z pevniny germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů. P krvavých bjích s dmácím keltským byvatelstvem zalžily v centrálních a výchdních blastech Anglie sedm králvství: Kent, Sussex, Essex, Wessex, East Anglia, Mercia a Nrthumbria. V rámci svéh sjedncvacíh úsilí získal vládu nad anglsaskými zeměmi Alfréd Veliký, král Wessexu ( ). Alfréd a jeh nástupci úspěšně dlávali útkům Dánů až d r. 1016, kdy se dánskému králi Knutvi Velikému naknec pdařil Anglii bsadit. Jeh nástupci, kteří usilvali nárdní králvství, se však vzdali myšlenky začlenit Anglii d skandinávské říše. V r přistál na jižním pbřeží Anglie nrmandský princ Vilém Dbyvatel a p vítězství nad anglsaským Harldem II. u Hastingu převzal mc. V r dal Vilém sestavit Dmesday Bk, supis pzemkvéh majetku, který umžňval přesný výběr daní. P

5 Vilémvě smrti nastupil na anglický trůn jeh syn Jindřich I. V r si upevnil vládnucí pstavení rd Anjuvců-Plantagenetvců. Jindřich II. Plantagenet (1154 až 1189) vládl i nad západní a jihzápadní Francií a byl nejmcnějším vazalem francuzskéh krále. V r dbyl Irsk a rzšířil svu lenní pravmc i na Sktsk a Wales. P jeh smrti za vlády Richarda I. Lví srdce ( ) a Jana Bezzemka (1199 až 1216) začaly rzpry mezi králem a šlechtu a vystřily se vztahy k Francii, cž vyústil d vypuknutí stleté války. V r si šlechta vynutila vydání listiny Magna charta liberatum, mezující králvu mc ve prspěch šlechty a měšťanů. Stletá válka Král Eduard III. uplatňval svůj dědický nárk na francuzský trůn. Mezi Anglií a Francií vypukla v r válka. V parlamentu se představitelé měst a šlechty spjili d Dlní sněmvny (Huse f Cmmns), která se ddělila d Hrní sněmvny (Huse f Lrds). V r vypukly bje následnictví trůnu mezi rdem Yrků a Lancasterů. Spry uknčil až Jindřich VII. (1485 až 1509) z rdu Tudrvců tím, že prazil Richarda III. Vláda rdu Tudrvců Za vlády Jindřicha VIII. ( ) dšl k rzklu s Římem, v r král vytvřil nezávislu státní církev a sám se stal jejím nejvyšším představitelem. P Jindřichvě smrti nastupil na trůn devítiletý syn Eduard VI. Vládl však vévda ze Smmersetu a d r vévda z Nrthumberlandu. V tmtéž rce byl zaveden věručný základ anglikánské církve Cmmn Prayer Bk. P Eduardvi se stala králvnu jeh sestra Marie Tudrvna. Marně se pkušela návrat svéh králvství ke katlicismu. P její smrti v rce 1558 se Francie neúspěšně pkusila dsadit na anglický trůn dceru sktskéh krále a p uzavření manželství francuzsku králvnu Marii Stuartvnu. Králvnu Anglie se stala Alžběta I., dcera Jindřicha VIII. a Anny Bleynvé. Alžběta I. v r restaurvala státní církev, kteru zalžil její tec. Obdbí její vlády (d r. 1603), tzv. alžbětinské bdbí, byl epchu kulturníh rzkvětu. Rzvíjel se i bchd a mřeplavba. V r byla zalžena Virginie jak první britská klnie v Severní Americe, v r vznikla Výchdindická splečnst. Občanská válka za vlády Stuartvců V r nastupil na trůn Jakub VI. Sktský, syn Marie Stuartvny, jak Jakub I. Vyznával "Bhem daná práva králvské mci" a d r vládl jak abslutistický panvník, čímž se dstal d knfliktu s parlamentem. Jeh syn Karel I. ( ) pkračval v tmt způsbu vlády a rk p svém nástupu na trůn rzpustil parlament. Rzpry mezi parlamentem a králem přerstly d bčanské války. Parlamentní strana získala v sbě Olivera Crmwella nadanéh vjevůdce a ppulárníh plitika. Se svu parlamentní armádu zvítězil v r až 1645 nad přívrženci krále a Karel I. musel dejít d Sktska. O rk pzději h však Skti vydali parlamentu a v r h za velezradu ppravili. V Anglii byla vyhlášena republika, d jejíh čela se pstavil Oliver Crmwell se státní radu, čítající 41 členů. V r Crmwell rzpustil parlament a jmenval se lrdem prtektrem Anglie, Sktska a Irska. P jeh smrti v r byl v tét funkci jeh syn ještě další rk, ale ptm parlament pvlal Stuartvce zpět. V r nastupil na trůn syn Karla I. Karel II. P něm v r jeh bratr Jakub II. Parlament se však zanedluh pstavil prti jeh abslutistickým tendencím a pvlal na pmc jeh synvce a zetě Viléma Oranžskéh. V r přistál Vilém v Anglii a Jakub utekl d Francie. Vilém Oranžský přijal jak Vilém III. anglicku krunu, v dkumentu Bill f Rights uznal účast parlamentu na mci a Anglie s Nizzemskem vytvřily persnální unii.

6 Přeměna Anglie ve světvu velmc V pl. 17. stl. se v plitickém živtě Anglie vytvřily dvě výrazně dlišné strany - strana tryů, která byla zásadním dpůrcem republiky, a strana whigů, kteří se snažili mezit králvsku mc. P smrti bezdětné králvny Anny ( ) vznikla persnální unie s hannverským kurfiřtstvím. Král Jiří I. (hannverský kurfiřt) však přenechal výkn mci kabinetu, v jehž čele stál v letech jak veducí ministr Rbert Walple. R znvu vypukla válka prti tradičnímu nepříteli Francii a anglickému ministrvi zahraničních věcí Wiliamvi Pittvi st. se pdařil dsáhnut, že Francuzi vydali Kanadu a tím i celý severamerický kntinent. Zárveň Angličané dbyli i francuzská území v jižní Indii. Pařížský mír z r ptvrdil anglické vlastnictví v Kanadě a Indii. Anglie krmě th získala Senegal a některé karibské strvy. Ostrvní říše vládala v té dbě veliká území Indie a Severní Ameriky. V r se však musela Velká Británie smířit se ztrátu severamerických klnií (s výjimku Kanady) a uznat jejich nezávislst. Další krizi v zemi vyvlaly následky průmyslvé revluce a vypuknutí Francuzské revluce. Ve Velké Británii vznikla řada radikálních rganizací a ve velkých průmyslvých centrech vypukly nepkje. Vláda se snažila situaci zvládnut pmcí záknů a sankci a upevnit mc před nadcházejícím bjem prti francuzské expanzi. Ve čtyřech kaličních válkách bjvala Anglie p bku svých spjenců prti Naplenvým armádám a v r v bitvě u Trafalgaru prazila spjené francuzskšpanělské lďstv. Naplenva kntinentální blkáda Británie nedsáhla svéh cíle. Průmyslvá revluce V tmt bdbí ( ) prběhla ve Velké Británii průmyslvá revluce, kteru prvázel enrmní růst pčtu byvatelstva. Rzvj výrby a bchdu, nvé technické bjevy a jejich uplatnění v mechanizvané velkvýrbě změnily živtní pdmínky v Británii. Mdernizace a racinalizace zemědělství způsbily i hrmadný dchd venkvskéh byvatelstva d měst. Rzšíření britskéh textilníh průmyslu a jeh technlgický pkrk zlikvidvaly dmácku výrbu a v průmyslvých centrech vznikly velké tvárny. Vláda přistupvala k rzvji průmyslu liberálně (na základě zásady laissez faire), takže se v pravidelných intervalech pakvaly krize z nadvýrby, které měly za následek bankrty a masvu nezaměstnanst. Nelidské průvdní jevy rychléh rzvje kapitalistických eknmických vztahů byly příčinu mnžících se stávek a dělnických nepkjů, které si v pl. 19. stletí vynutily první pkusy uskutečňvání státní sciální plitiky. V r byl zaveden desetihdinvý pracvní den. P parlamentní refrmě z r se pdařil finanční aristkracii prsadit svůj vliv prti vlivu stavvské aristkracie. Sciálně nižší vrstvy byvatelstva však stále neměly vlební práv. Whigvé se už nazývali liberály a z tryů se stali knzervativci. Vůdce liberálů Wiliam Gladstne, který byl v l čtyřikrát premiérem, zavedl všebecnu šklní dcházku, zrefrmval armádu a prsadil sérii finančních a daňvých refrem, které pdnítily živení eknmiky. V r byl ministerským předsedu knzervativec Benjamin Disraeli. Pdprval prces demkratizace a parlamentní refrmu r zavedl všebecné a rvné vlební práv mužů. Svu imperiální klniální plitiku sustředil hlavně na Indii, kteru r vyhlásil císařsku říší. Pd vlivem hspdářskéh rzmachu se Velká Británie vzdala své prtekcinistické plitiky. Až d r trval bdbí vlnéh bchdu, v kterém se ptm pkračval i v meziválečném bdbí až d r Začátek 20. stletí

7 Imperiální plitika knzervativců vyvlala v r válku prti Búrům v jižní Africe, které se pdařil v r prazit, a Angličané vládli celý jih Afriky. Vnitrplitické pměry vlivnila ztráta pevnéh pstavení Velké Británie v suvislsti s rzvjem dalších průmyslvých zemí. Za vlády Eduarda VII. (1901 až 1910) vznikly v knzervativní straně spry nutnsti prtekcinistické plitiky. R převzali vládu liberálvé. Vydali nvé daňvé zákny, které pdprvaly eknmicky slabší vrstvy byvatelstva a zatížily majetnější. Když v r Hrní sněmvna dmítla schválit státní rzpčet, ztratila na základě parlamentníh rzhdnutí práv veta. V r nastupil na britský trůn Jiří V. Za jeh vlády ( ) se situace dále vystřvala. Vypukla I. světvá válka a vstup německých vjsk d neutrální Belgie přinutil Velku Británii zapjit se d války. P jejím sknčení dstala Velká Británie d správy něklik německých klnii a část území bývalé smanské říše jak mandátní území Splečnsti nárdů. Válka výrazně změnila splečenské pměry i britský systém stran. R získali všichni bčané platící daně (muži nad 21 let, ženy nad 30 rků a všechny manželky mužů platících daně) všebecné vlební práv. Znamenal t vzestup Laburistické strany (Labur Party), která r pprvé sestavila vládu. Ve vnitřní plitice vláda silně vlivňvala hspdářství a z hlediska zahraniční plitiky se Westminsterským statutem z r britské světvé impérium změnil na Britské splečenství (Cmmnwealth f Natins), splečenství samstatných států, které spjvaly splečné tradice a hspdářské svazky. Dvršil se tím prces, který začal už v první plvině 19. stletí, kdy klnie, ve kterých vládli bělši, získávaly pstupně nezávislst. V pválečném bdbí se pstupně stávaly nezávislými i větší dminia - Kanada, Austrálie, Nvý Zéland, Newfundland a Jižní Afrika. Na nástup nacismu v Německu a jeh hrzivu rzpínavst reagvala Velká Británie zpčátku smířlivu plitiku, která se naknec ukázala jak neúčinná. R vyhlásila válku Německu, které přepadl Plsk. Za vlády ministerskéh předsedy Winstna Churchilla (1940 až 1945) se pdařil zmbilizvat všechny síly a úspěšně čelit německým leteckým útkům (bitva Británii). P r bjvala Velká Británie ve spjenectví se Světským svazem a USA. P 2. světvé válce definitivně sknčila hegemnie britskéh impéria v Evrpě a zámří. Britské klnie, které se p 2. světvé válce samstatnily, vstupily až na něklik výjimek d Britskéh splečenství, kam patřil v září nezávislých států (včetně samtné Velké Británie). R uplatnila Čína v OSN frmální nárk na území Hngkngu, britsku krunní klnii d r R Velká Británie a Čína pdepsaly splečné prhlášení, pdle nějž přešel Hngkng 1. července 1997 pd svrchvanst Číny jak její zvláštní administrativní blast. Čína přislíbila, že dsavadní hspdářský a plitický systém Hngkngu zůstane 50 let nezměněn. Vývj p rce 1945 R zvítězila ve Velké Británii Laburistická strana v čele s Clementem Attleem. Laburisté zestátnili nejdůležitější průmyslvá dvětví, ale knzervativní vláda, která pd vedením Winstna Churchilla r převzala mc, jejich patření pstupně rušila. V 70. letech bě supeřící strany bjvaly splečně prti hspdářské recesi a inflaci. R padla knzervativní vláda Edwarda Heatha a v předčasných vlbách zvítězila Laburistická strana pd vedením Harlda Wilsna. Za vlády jeh nástupce Jamese Callaghana dsáhl pčet nezaměstnaných nejvyšší úrvně v pválečné bdbí. Vláda padla a v předčasných vlbách získali abslutní většinu knzervativci pd vedením Margarety Thatchervé. V r pzici návrh na vyslvení nedůvěry vládě nevyšel. Něklik členů Laburistické strany zalžil 16. března 1981 sciálnědemkraticku stranu, která se zasazuje vlební systém s pměrným zastupením pkračvání členství Velké Británie v Evrpském splečenství (d r. 1972), resp. v Evrpské unii, a smíšený hspdářský systém.

8 Prestiž Margarety Thatchervé výrazně stupla p kapitulaci Argentiny ve válce Falklandy 14. června Funkci premiérky zastávala až d 27. listpadu V červnu 1983 získali knzervativci ve vlbách d Dlní sněmvny abslutní většinu a pdařil se jim udržet si ji i ve vlbách v r K nejpalčivějším prblémům, s kterými se musela vláda M. Thatchervé vyrvnávat, patřila stálá vyská nezaměstnanst (r až 11%) a bčanská válka mezi militantními katlíky a prtestanty v Severním Irsku. Parlamentní vlby l, května 1997 s převahu vyhráli laburisté. 1. září 1994 byl v Severním Irsku vyhlášen příměří, které měl být tečku za čtvrtstletím zbrjenéh bje irských republikánů prti britské nadvládě v Ulsteru. Nvu únrvu dhdu uzavřely supeřící strany 10. dubna V referendu 23. května 1998 ji schválila většina vličů. Severní Irsk zůstal sučástí Spjenéh králvství, ale získal částečnu samsprávu. Plitická a eknmická stabilita Přes peridické hspdářské a měnvé krize, ke kterým dchází d knce 2. světvé války, přežil Spjené králvství něklik výměn knzervativních a laburistických vlád. Výkyvy v plitické mci byly způsbeny nepkji, které vyvlaly četné stávky, bchdní a platební deficity, napjatá finanční situace, pkles devizvých rezerv, neshdy hledně buducnsti Severníh Irska, rzepře hledně splupráce a integrace se západní Evrpu, ztráta zámřských území a v nedávné dbě i pkračující buře a puliční násilí ve více než desítkách měst způsbené zavedením daně z hlavy. Británie žije z výrby a bchdu. Zemědělství pskytuje něc mál přes plvinu ptřebných ptravin a krmě uhlí, přírdníh plynu, rpy a méně hdntné železné rudy má Británie relativně mál přírdních survin. Zbytek ptravin a většina survin ptřebných pr průmysl musí být dvážena a zaplacena především prstředky z vývzu výrbků a čistými výnsy ze zahraničních investic a z mnha bchdních a finančních služeb. Británie je jednu z nejvíce průmyslvě rzvinutých zemí na světě; na jednu sbu zaměstnanu v zemědělství připadá 28 sb zaměstnaných ve výrbě, hutnictví a stavebnictví. Spjené králvství je třetí největší bchdní zemí na světě a její vývz vyrbenéh zbží činí téměř 11% z celkvéh vývzu zbží vyrbenéh v největších průmyslvých zemích. Země je největším světvým trhem ptravin a zemědělských výrbků. Británie tradičně mívá bchdní deficit, jehž výše v r byla přibližně 7 miliard USD, ale v r zaznamenala mírný přebytek. Anglie se nicméně pět citla v situaci, kdy musela bjvat s velkými bchdními deficity, které snížily hdntu libry a zvýšily úrkvé míry. V r dsáhl bchdní deficit nepříznivé rční výše 2,3 miliardy USD, v r t byl pněkud méně, cž byl nicméně dalek lepší výsledek než zničující deficit ve výši 25,5 miliardy USD v r Spjené králvství je významným bchdním partnerem Spjených států amerických, kdy dvz z USA překrčil v r miliard USD, čímž se Británie stala pr USA čtvrtým největším trhem, a vývz d USA představval 18,2 miliardy USD, čímž se USA pr Británii staly největším vývzním trhem na světě. P více než 100 let překračvala hdnta dváženéh zbží hdntu zbží vyváženéh. Ve většině těcht let byla dvzní bilance více než vyvážena čistým přebytkem z neviditelných transakcí. S rstucí těžbu rpy v Severním mři, která snižvala vyské náklady na dvz, se pstupně začala zlepšvat trvale pasivní platební bilance, která v r dsáhla 7 miliard USD a v r miliard USD, ale v r vzrstla na 34 miliard USD, především díky nižším cenám rpy. Pté, c míra inflace vzrstla v r téměř na 18%, začala pmalu klesat až na 4% v r. 1986, v r dsáhla 7,5% a v r ,3%. Reálný hrubý nárdní prdukt pklesl v r na 2,3%, v r vykázal záprný růst a v r se pět dstal na 2,5%. Nezaměstnanst dsáhla svéh 40 letéh rekrdu v r. 1983, kdy byla 13%, v r byla výše nezaměstnansti 13,2%, ale v r pklesla na 5,8%, cž je nejnižší čísl během devíti let, a v r byla 7%.

9 Británie se nyní stala největší světvu turisticku atrakcí. Vzhledem k tmu, že americký dlar se stále drží vysk v pměru k histrickým kursům libry, a vzhledem k průměrné 5% míře inflace v Británii, prudí turisté d Anglie v rstucím mnžství, nebť tisíce histrických atrakcí přitahují brvské mnžství nvých návštěvníků z celéh světa. V r vzrstla turistika dalších 10% a zaznamenala rekrdní pčet 22 milinů návštěvníků, zatímc dlarvé příjmy přispěly 8 miliardami k platebnímu přebytku. Ve splupráci s Britským úřadem pr turistiku a British Airways nabízí Lndn Hiltn sídlící na Park Lane zvláštní knferenční sazby pr americké banky a pdnikatele, kteří plánují svá zasedání v Anglii. Přes plány Británie vyměňvat zbží za rpu z Blízkéh výchdu, znamená v sučasné dbě její závislst na rpě pcházející z arabských států, které pkrývají ptřeby Británie z 90%, pkračující brvské bchdní a platební deficity. Tat tendence, kdy se v platební bilanci bjevují velké deficity, zpmalila eknmický růst země. Něklik devalvací libry a následné přijetí systému phyblivých měnvých kurzů jakžt dčasnéh patření k chraně klesajících rezerv nevyřešil tent základní prblém. Ve skutečnsti je mžn pchybvat tm, zda Británie někdy získá zpět svu eknmicku stabilitu a pstavení světvé mcnsti, nebť je závislá na zahraničních zdrjích survin, které ptřebuje pr svůj průmysl. Se ztrátu svých tradičních zámřských území je Británie téměř 100% závislá na stupajících mezinárdních cenách zbží a na vrtkavsti zahraničních vlád, někdy i hrabivých diktátrů, kteří se snaží pvýšit své nárdní zájmy nad celsvětvý eknmický pkrk a stabilitu. Snahy Británie vybřednut z hspdářských ptíží psledních let jsu spjeny se sběstačnstí v těžbě rpy z rpných plí v Severním mři a se záměrem stát se vývzcem rpy. Sučasnu snahu vlády je dsáhnut rychlejšíh trvaléh hspdářskéh růstu. Zásadní refrmy prvedené v systému měnvé kntrly země v nedávných letech a vstup Británie d Evrpskéh hspdářskéh splečenství v lednu 1973 by psléze mhly zemi pmci dsáhnut tht dluhdbéh cíle. Zatím zůstává hlavním prblémem nezaměstnanst, cž je prblém, který je třeba lépe řešit, pkud chce jakákli vláda přežít neb pkud má být dsažen jakéhkli hspdářskéh cíle. Přes mnh závažných vnitřních plitických bitev, trvalé pasivní bchdní a platební bilance a velké měnvé výkyvy, pužívají zahraniční investři Británii jakžt splehlivu finanční a výrbní základnu pr své zámřské perace, zvláště v ES, na Blízkém výchdě a v Africe. Navíc skutečnst, že britská libra určitě vstupí d Evrpskéh měnvéh systému a že premiér Majr v sučasné dbě prsazuje daňvu a měnvu harmnizaci v ES, znamená pr Británii příznivu vyhlídku na udržení své pzice jednh z veducích finančních center světa. 80. léta pd vládu Margaret Thatchervé byla pznamenána zrušením kntrly kapitálu, privatizací státních průmyslvých pdniků, deregulací finančních služeb a refrmami pracvníh práva. Tyt krky vyústily v zásadní strukturální změny v britské eknmice, které napmhly zvýšit knkurenceschpnst Británie v ES a urychlit její integraci d jedntnéh západevrpskéh reginálníh bchdníh prstru. USA jsu největším zahraničním investrem ve Spjeném králvství. Kumulativní přímé investice USA ve Spjeném králvství se na knci r rvnaly celkvé částce 60 miliard USD, cž představval 25% nárůst v prvnání s r. 1988, kdy byly americké investice ceněny na 48 miliard USD. Ve Spjeném králvství existuje přibližně amerických pbček, dceřiných splečnstí a filiálek, z nichž 80 % je ve 100% americkém vlastnictví. Přímé americké investice ve Spjeném králvství představují 13 % veškerých amerických investic v zahraničí. Tyt přímé investice přinesly téměř 20% průměrnu návratnst investic. Základní eknmické ukazatele

10 HDP (hrubý dmácí prdukt): mil. $ Inflace: 2,40 % Růst HDP: 3,00 % Nárdní prdukt na byvatele: $ Pdíl zemědělství na tvrbě HDP: 1,70 % Pdíl průmyslu na tvrbě HDP: 24,90 % Pdíl služeb na tvrbě HDP: 73,40 % Pdíl byvatelstva pd hranicí chudby: 17,00 % Pdíl příjmů nejchudších 10% 2,60 % byvatelstva (z celkvých příjmů): Pdíl příjmů nejbhatších 10% 27,30 % byvatelstva (z celkvých příjmů): Práceschpné byvatelstv: Zaměstnání: zemědělství 1%, průmysl 19%, služby 80% (1996 dhad) Nezaměstnanst: 5,50 % Příjmy státníh rzpčtu: mil. $ Výdaje státníh rzpčtu: mil. $ Růst průmyslu: 2,00 % Výrba elektřiny: mil. kwh Pdíl fsilních paliv na výrbě elektřiny: 69,38 % Pdíl vdních elektráren na výrbě 1,55 % elektřiny: Pdíl jaderných elektráren na výrbě 26,68 % elektřiny: Pdíl statních zdrjů na výrbě 2,39 % elektřiny: Sptřeba elektřiny: mil. kwh Vývz elektřiny: 265 mil. kwh Dvz elektřiny: mil. kwh Exprt: mil. $ Partneři pr exprt: EU 58% (Německ 12%, Francie 10%, Nizzemsk 8%), USA 15% (1999) Imprt: mil. $ Partneři pr imprt: EU 53% (Německ 14%, Francie 9%, Nizzemsk 7%), USA 13%, Japnsk 5% (1999) Infrmace dpravě, telekmunikacích a další ukazatele Pčet pevných telefnních linek: Pčet mbilních telefnů: Radistanice AM: 219 Radistanice FM: 431 Radistanice - krátké vlny: 3 Pčet radipřijímačů:

11 Pčet televizních vysílačů: 228 Pčet televizních přijímačů: Pčet ISP (pskytvatelů připjení k 245 internetu): Pčet byvatel připjených k internetu: Železniční tratě: Silnice (celkem): S pevným pvrchem (včetně dálnic): Dálnice: Nezpevněné silnice: Vdní cesty: Transprtní rury pr nezpracvanu naftu: Rpvdy: Transprtní rury pr zemní plyn: km km km km 0 km km 933 km km km Pčet ldí (s výtlakem větším než GRT): Celkem GRT: Celkem DWT: Pčet letišť: s pevným pvrchem: delší než m: 10 - mezi m a m: 33 - mezi m a m: mezi 914 m a m: 89 - kratší než 914 m: 55 - s nezpevněným pvrchem: mezi m a m: 1 - mezi 914 m a m: 23 - kratší než 914 m: 116 Pčet heliprtů: 11 Zhdncení hspdářskéh vývje za rk 2002, prgnóza na rk 2003 Ve světle celsvětvéh vývje hspdářství lze dle statistických ukazatelů hdntit vývj britské eknmiky v r za relativně úspěšný. Sučasná vláda pužívá argument, že za 5 let jejíh vládnutí se v Británii pdařil dsáhnut eknmické stability a vyšší zaměstnansti. V průběhu r Velká Británie zaznamenala nejnižší míru inflace a nejnižší míru úrkvých sazeb (rční průměr těcht ukazatelů) d bdbí 60. let, přičemž vůbec pprvé v psledních padesáti letech dsáhla nižší míry nezaměstnansti, než tmu byl v USA, Japnsku a statních zemích EU. Tyt výsledky ještě více umcňuje skutečnst, že v minulém rce Velká Británie vykázala nejvyšší hspdářský růst mezi všemi hlavními knkurenčními eknmikami. Např. v prvnání se zeměmi eurzóny měla Velká Británie v uplynulém rce plviční míru nezaměstnansti a inflace, napak dvjnásbný hspdářský růst.

12 Trendy. P tragických událstech v USA (11 září 2001), kdy v Británii výrazně klesla důvěra v bchdní a pdnikatelské aktivity a kdy dšl k prpadu ve většině výrbních sektrů a kdy eknmika čelila výkyvům cen rpy, byl bdbí pdzimu lňskéh rku skutečnu zkušku stability a růstu britskéh hspdářství. Tentkrát tut situaci zdejší eknmika zvládla úspěšně. (Pzn.: v minulsti při bdbném vývji byla eknmika Velké Británie vždy dalek více slabena a trpěla mnhem déle zvýšenu nezaměstnanstí, cž vedl k btížím při zachvání hspdářskéh růstu z důvdu vyské inflace a zvýšených výdajů ze státníh rzpčtu.) Základem pr úspěšné zvládnutí byla dluhdbě nízká míra inflace a ddržvání fiskální disciplíny, bjí realizvané prstřednictvím mnetární a fiskální plitiky sučasné vlády. Vládě se tak v průběhu lňskéh rku pdařil udržet kurs stability. Bank f England ve správný čas a správným způsbem upravila mnetární plitiku (v r sedmkrát snížila základní úrkvé sazby), cž pdpřen nástrji fiskální plitiky (i přes některé btíže) vedl k udržení stability a růstu hspdářství za uplynulý rk. Pr rk 2002 vláda stanvila závazek udržet míru inflace pd hladinu dluhdbéh inflačníh cíle (v celrčním průměru 2,5%), cž se v praxi dařil realizvat. V rce 2002 eknmika Velké Británie pkračvala v mírném hspdářském růstu a navázala tak na vývj z rku předchzíh. Jisté prblémy s pasivním saldem ZO Velké Británie stále přetrvávají a prti r se mírně zhršily. Nicméně během rku GBP pstupně mírně psilvala vůči USD a slabvala vůči Eur, cž se prjevil na její bchdní paritě a tím i na exprtních mžnstech a výknech celéh hspdářství. Stále zde však půsbil negativní vliv v důsledku tragických událstí v USA (pdzim 2001), zejména na začátku rku. Růst HDP byl relativně vyský a schdek platební bilance se výrazně snížil. Nesprným úspěchem je skutečnst, že se britské eknmice daří držet relativně stabilní úrveň cenvé hladiny a tím i nízku míru inflace. T samé lze d jisté míry říci i ukazateli míry nezaměstnansti, avšak zde má Velká Británie menší ptíže, které jsu spíše dvětvvéh a reginálníh rázu. Na druhé straně živení zaznamenal sektr služeb, a t ve 2. plletí. V blasti bankvnictví a finančnictví pkračval pstupný trend pklesu pčtu finančních institucí na trhu Velké Británie, který byl zapříčiněn zejména řadu fúzí mezi finančními ústavy, ale i nvými kategriemi bankvnictví a pskytvání finančních služeb. Stručné shrnutí vývje. Hspdářství Velké Británie v rce 2002 pkračval v trendu svéh růstu, a t již jedenáctý rk v řadě. Odbrníci spčítali závěrečnu hdntu hspdářskéh růstu za rk 2001 ve výši 1,8% (2,1% v r. 2001), čímž se eknmika Británie řadila, pkud jde ukazatel hspdářskéh vývje, na veducí míst mezi státy G7. Míra nezaměstnansti, i přes mírný nárůst tht ukazatele v závěru rku (mezirční nárůst cca 5,2 %), vykázala v rce 2002 svji nejnižší hdntu za psledních 25 let, tj. cca 5 %. Vývj míry inflace vykazuje již d dubna 1999 příznivý trend, nebť její hdnta se trvale phybuje pd stanvenu hranicí, resp. vládu určeným inflačním cílem, jehž hdnta činí 2,5 %. V závěru rku 2001 ukazatel míry inflace scilval dknce kl 1,9 %, rk pzději kl inflačníh cíle. Británie za rk 2002 bsadila 5. míst ve světvém bchdě, přičemž i nadále pkračval nepříznivý trend prhlubvání záprnéh salda ZO Velké Británie. Dluhdbě tak vývz zbží a služeb nedsahuje úrvně jejich dvzu. Celkvě lze knstatvat, že eknmika Velké Británie zaznamenala relativně úspěšný rk 2002, kdy zejména ve druhé plvině rku dcházel k pkračvání vývje z rku 2001 (tendence v ztavvání se britské eknmiky), t.j. vykazvala všebecně rstucí trend. Nárůst byl zaznamenán jak u průmyslvé výrby, tak i v sektru služeb. Tent trend byl však výrazně zasažen tragickými událstmi v USA v září Rizika předpvědi. Výše uvedené předpvědi vývje britskéh hspdářství v sbě skrývají některá rizika, která nemhu být v žádném případě pdceňvána. Pkud se prkáže, že sučasná dmácí pptávka a tlak na mzdvý růst byly pdhdnceny a skrytý růst HDP je vyšší, než se čekává, může t znamenat dalek silnější tlak na růst inflace. Zvláštní význam má i již zmiňvaná dmácí pptávka. Její čekávaný pkles může být vykmpenzván nižším sklnem byvatelstva k úsprám a tím se pětvně zvýší tlak na inflaci a růst

13 úrkvých sazeb (s velmi nepříznivými důsledky zejména pr hyptéční úvěrvání). Pkud by dšl k strému prpadu kursu britské libry, zvýší se dvzní ceny a zvýší se pptávka p britském zbží v zahraničí. I v tmt případě mnhé záleží na vyrvnansti bu trendů, aby byl mžn přesně psudit vliv na inflaci a úrkvé sazby. Mezi další rizika patří samzřejmě i vývj ve světvé eknmice, zejména záleží na dalším vývji situace p zavedení jedntné evrpské měny a p pstupném ztavení trhů v Asii, Rusku a Latinské Americe. Nvými jevy jsu pak celkvé předpkládané živení hspdářství v rámci EU (v rce 2001 stagnval či spíše klesal) a zejména výraznější živení výknnsti eknmiky USA, které zaznamenal pkles p pdzimních tragických událstech v r Základní makreknmické ukazatele za psledních 5 let Přehled pdrbných infrmací týkajících se vývje hspdářství Velké Británie, zejména statistické údaje k makreknmickým ukazatelům britské eknmiky, dále analýzy, rzvjvé studie, výrční zprávy aj, lze získat prstřednictvím těcht internetvých zdrjů, resp. adres webvých stránek: - Nárdní statistický úřad (Office fr Natinal Statistics) -Ministerstv bchdu a průmyslu (Department fr Trade and Industry) - Ministerstv financí (HM Treasury) - Centrální banka (Bank f England) Tab.: Přehled základních makreknmických ukazatelů v bdbí a v r mezirční změny v %, stálé ceny GBP rku HDP (stálé ceny, rk 1995) 3,4 2,9 2,4 3,1 2,1 1,8 Sptřeba dmácnstí 3,9 3,7 4,6 5,1 4,1 3,9 Míra inflace (index RPIX) 2,8 2,6 2,3 2,1 2,1 2,2 Exprt 2,8-4,6 1,3 13,2 1,7-2,2 Imprt 1,9 0,9 4,2 12,6 2,8-1,5 Míra nezaměstnansti (ILO) 6,9 6,2 6 5,5 5,2 5,2 RPI (sptřebitelské ceny) 3,1 3,4 1,5 3,0 1,8 1,7 Sald běžnéh účtu PB, tj. veřejných financí v % HDP -0,2-0,6-2,2-2,0-1,3-0,8 Základní úrkvá sazba v % (ke knci rku) 7,75 6,25 5,5 6,0 4,0 4,0 Zdrj: Office fr Natinal Statistics Hrubý dmácí prdukt Reálný hrubý dmácí prdukt (měřený ve stálých cenách r. 1995) dsáhl za rk 2001 růstu ve výši 1,8%. Tím britská eknmika vykázala ve srvnání s rkem předešlým nižší temp hspdářskéh růstu (rk 2000 růst HDP činil 2,1%), t.j. mezirčně dšl k jeh zpmalení. Hrubý dmácí prdukt vykázal za minulý rk rstucí trend a dsáhl za rk 2002 v běžných cenách hdnty cca mld. GBP (ve stálých cenách cca 862 mld. GBP).

14 Tent výsledek v závěru rku je relativně úspěchem (ve 2. plvině rku nastal zvýšení tempa růstu), nebť na začátku rku mezirční růst HDP scilval puze kl 1%. Od začátku rku 2002 se pstupně bnvvala důvěra v zemědělský sektr (prpad v důsledku nákazy kulhavku a slintavku). Rstla celkvá výknnst zemědělství, příznivý dpad měla pdstatně vyšší úrda (sklizeň bilí) prti rku T splu s rstucí knkurencí, způsbenu díky dvzům, přispěl k dluhdbě nízkých cenám bilvin. Cenvému tlaku byly vystaveny také brambry a křenná zelenina (ceny klesly mnhdy i pd výrbní náklady), cž dle dbrníků přinese řadě farmářů knec pěstvání těcht pldin. K živení dšl u prdukce masa, výrba hvězíh a skpvéh se přiblížila výsledkům dsahvaným před nákazu. Napak u vepřvéh masa se trh živit nepdařil, nebť v důsledku nákazy dšl k značnému pklesu stáda. K úbytku stáda dšl také u mléčnéh sktu (i přes nárůst prdukce mléka), nebť vzrstly dvzy mléka za nižší ceny. Oživení prti čekávaní nenastal u exprtu britskéh masa (zejména hvězíh) d zahraničí. Situace v statních blastech primární výrby: stavebnictví celkvě za rk 2002 zaznamenal nárůst (také zvýšená pptávka p stavebních materiálech); napak uhelný a těžební průmysl (nersty) čelil snížení pptávky (způsben redukcí dmácí výrbní základny a díky dvzům i rstucí knkurenci). Výknnst výrbníh sektru celý rk pstupně rstla, živení se týká zejména firem vyrábějících pr veřejný sektr, stavebnictví a výrby sptřebníh zbží. Prdukce dále vzrstla v následujících dvětvích: zpracvatelský průmysl, ptravinářský průmysl, autmbilvý průmysl (efekt pr subddavatele ne tak výrazný), farmaceutický průmysl, dmácí sptřebiče a bílá technika, luxusní zbží. Napak pkles zaznamenaly tyt dvětví: letecký průmysl, telekmunikace, blast IT; čekávané živení nenastal u plygrafickéh průmyslu, chemickéh průmyslu a průmyslu plastů. Úrveň strjírenskéh průmyslu v průběhu rku byla stabilní. Trendem vývje v rce 2002 byla relkace výrbních kapacit řady firem d zahraničí (šl hlavně nadnárdní splečnsti). Důvdem byla racinalizace výrbních kapacit s cílem dsažení vyšší efektivity a tím knkurenceschpnsti. Firmy buď přesunuly výrbu d zahraničí (Čína, výchdní Evrpa aj.) neb knslidvaly výrbu d něklika (menšíh pčtu) závdů stávajícíh řetězce v Evrpě. Stále více firem bdbnu situaci (snižvání výrbních nákladů) řeší dvzem subddávek ze zahraničí (za nižší ceny). Hrubý dmácí prdukt na byvatele Hrubý dmácí prdukt v rce 2002 dsáhl v běžných cenách výše mil. GBP. Ppulace Spjenéh králvství celkem tvřila tis. sb. Z th vyplývá, že HDP na sbu činil v nminálním výpčtu cca GBP /na sbu. Vývj inflace Míra inflace měřená celkvým RPI (který zahrnuje úrky placené z hypték a vliv nepřímých daní) v rce 2002 činila v celrčním průměru 1,7% (v rce 2001 tent ukazatel činil 1,8%). Míra inflace měřená mezinárdně srvnatelným ukazatelem, t.j. celkvým RPIX (který nezahrnuje úrky placené z hypték a změny v úrvni nepřímých daní) dsáhla za rk 2002 v průměru 2,2% (2,1% v r. 2001). Suhrnně lze říci, že cenvá hladina zůstala p celý rk 2002 bez výrazných výkyvů. Stabilita cen se drazila dknce v trendu snižvání cen u některých druhů zbží. Celrční průměr inflace (index RPIX) pr rk 2002 tak činí cca 2,2%. Mezirční hdnta tht ukazatele na začátku rku měla hdntu 2,6%, pté pstupně klesala až na hdntu 1,5% (červen) a ve 2. plvině rku začala růst na hdntu v závěru rku ve výši cca 2,7%.

15 V rce 2002 inflace u sezónníh zbží dsáhla p dluhé dbě jednmístné cifry. K mírnému snížení cen dšl u sptřebníh zbží (kmdity jak děvy a šacení, ptraviny, elektrické sptřebiče, elektrnika, zbží DIY aj.). V rce 2002 Britvé díky hezkému pčasí a slabým prdejům děvů zažili výprdeje mnhem dříve (navíc s razantnějšími slevami a v dalek větší míře). Na pkračujících knkurenčních tlacích mezi hlavními bchdními řetězci rvněž prfitval nejvíce zákazník (typ prmtin prdeje buy ne get ne free se rzšířil na některé netradiční kmdity, jak např. léky, drgerie, ksmetika, zdravá výživa aj.). Ceny nvých autmbilů také vykázaly rční pkles. T měl značný dpad na trh jetých aut, kde ceny spadly ještě výrazněji, a t hlavně díky značné nabídce jetin na trhu. Opačný trend byl u cen sptřebitelských služeb, kde dšl k relativně značnému nárůstu. Tent vývj je důsledkem růstu nákladů na pracvní sílu. Nejvýrazněji ceny stuply u služeb spjených s vlným časem a zábavu (htelnictví, restaurace a phstinství, kultura, cestvní ruch), dále leasingvé služby, kmunální služby aj. Míra nezaměstnansti Nezaměstnanst měřená metdiku Internatinal Labur Organizatin (ILO), t.j. prcentní pdíl nezaměstnaných na práceschpném byvatelstvu, činila v rce 2001 průměrně hdntu 5,2 % (stejně jak v r. 2001). V průběhu rku 2002 míra nezaměstnansti byla stabilní, scilvala v rzmezí 5,1 5,3%, cž v průměru pr celý rk činí 5,2% (měřen metdiku ILO). V závěru rku míra nezaměstnansti začala výrazně klesat a dstala se na rekrdně nízku úrveň d r Tent pzitivní vývj byl způsben růstem zaměstnansti. Aktivní plitika zaměstnansti a pdpra tvrby nvých pracvních příležitstí je jednu z pririt plitiky sučasnéh Kabinetu (pzn.: dbrníky je vládní plitika v tét blasti hdncena celkem pzitivně). Přes rušení pracvních míst v některých dvětvích eknmiky dšl v rce 2002 ve srvnání s rkem předešlým k tvrbě většíh pčtu pracvních příležitstí. T platil hlavně pr veřejný sektr (státní správa, zdravtnictví, šklství), kde se mnhdy pracvních sil dknce nedstával (zvláště těch kvalifikvaných). Nedstatek kvalifikvaných pracvníků se vyskytl u těcht prfesí: mechanici a strjní inženýři, stavební inženýři, zdravtní sestry, řidiči kaminvé dpravy (kvalifikvané); stavební dělníci, pracvníci phstinství a cestvníh ruchu, nemcniční persnál, zemědělští dělníci (nekvalifikvané). Napak v sukrmém sektru u některých dvětvích s jejich prpadem dšl k prpuštění (viz výše). Nárůst zaměstnansti zaznamenala rvněž blast služeb vlnéh času. Zde však dšl k řadě prblematických jevů při nábru pracvníků na nvě vzniklá místa (např. nárůst přesčasvé práce, práce večer a víkendu). Dalším trendem byl pkračující nárůst najímání (levné) pracvní síly ze zahraničí. T platil hlavně dvu skupinách pracvníků: vysce kvalifikvané pracvní síle se speciálními znalstmi; neb šl jednduchu náhradu dmácí (tj. britské) pracvní síly s nízku kvalifikací. Měnvý kurs V průběhu rku 2002 byl směnný kurs libry vlivněn vývjem hdnty Eur a USD. V reakci na vývj dmácíh hspdářství, ale zejména pak v důsledku vývje světvéh hspdářství p událstech v USA na pdzim rku 2001, centrální banka Bank f England snížila základní úrkvé sazby. V průběhu r celkem sedmkrát, a t z pčátečních 6 % na 4 % v závěru rku). V důsledku th dcházel na britském finančním trhu spíše k pzvlnému (nikliv nárazvému) snižvání úrkvých sazeb. Tímt pstupem se vláda snažila zabezpečit, resp. uvlnit dstatek financí ptřebných pr zachvání růstvéh chdu britské eknmiky. Bank f England prkázala při tmt slžitém stavu schpnst reagvat s patřičnu míru flexibility.

16 Kurs libry však přest zůstával během rku 2002 pměrně stabilní, i když v průběhu GBP vůči USD pstupně psilvala a vůči Eur napak slabval. V průběhu rku 2002 dcházel, vedle stabilníh vývje směnné relace vůči USD, k pstupné depreciaci GBP, a t zejména vůči Eur. Příčinu tht vývje byl psilvání Eur na devizvém trhu, zatímc USD pstupně ztrácel. Své způsbil i mírný pkles vlastní hdnty GBP. Tent vývj krespndval s tlakem britských pdnikatelských subjektů na slabení dmácí měny, a t ve prspěch jejich exprtních aktivit. Vývj však ukázal, že statistické předpvědi se shdvaly v celkvě dluhdbé depreciaci libry v závislsti na eknmickém vývji v rámci Eurzóny a v USA, čímž dšl k čekávaném u snížení úrkvých sazeb ve Velké Británii. Na druhé straně však Bank f England byla nucena na přelmu let 1999 a 2000 čelit inflačním tlakům a přistupila tudíž ke zvýšení své základní úrkvé míry. Suhrnně v 2. plvině rku 2000 a začátku rku 2001 GBP vykazvala silný směnný kurs, který však v bdbí jara 2001 začal pstupně slabvat. Na tent trend netrpělivě čekali exprtéři, kterým slabší libra usnadnila přístup jejich zbží na zahraniční trhy, zejména pak na trhy EU. Průmysl - struktura, temp růstu průmyslvé výrby v nsných brech Británie se stala veducí průmyslvu zemí již v plvině 19. stletí. Pr eknmiku země byla tehdy nejdůležitější tat dvětví: výrba železa a celi, těžké strjírenství, výrba bavlněnéh textilu, těžba uhlí, stavba ldí a bchd. Vedle těcht tradičních dvětví důležitu rli hraje zpracvatelský průmysl, zejména díky tmu, že dšl k přesunu těžiště výrby d dvětví s vyskými technlgiemi, jak je farmaceutický průmysl, elektrnika (včetně pčítačvé techniky), letecký průmysl a zařízení pr těžbu z mří. Sučasné britské hspdářství čelí zpmalení svéh růstu, nejvyšší pkles je zaznamenáván u výrbníh sektru. Tent vývj víceméně dráží trendy glbální eknmiky. Odbrníci dhadují, že změna tét nepříznivé situace by mhla nastat zhruba v plvině rku Některá dvětví však vykazují růst (výrba sptřebníh zbží) neb alespň stagnaci (ptravinářský a zpracvatelský průmysl). Nejhůře je na tm letecký průmysl a sektr výrby infrmačních a kmunikačních technlgií. Napak k mírnému živení dchází v blasti zemědělské výrby. Jak ukazují statistické údaje, na britském trhu dchází i přes mírné známky živení nadále k pkračvání trendu celkvéh pklesu výknnsti výrby a bjemu výrbních zakázek. Za hlavní příčinu tht stavu eknmvé značují jednak celsvětvý pkles pptávky, ale rvněž rstucí knkurenci ze zemí Asie a výchdní Evrpy. Velmi výrazně pklesla pptávka p kapitálu, cž je způsben tím, že výrbci jsu nuceni krátit výdaje na investice. V některých případech jsu firmám rušeny zakázky, které tak zvyšují zásby zbží na skladě. Pkračuje také tendence dlivu prdukce, resp. výrbních zakázek, mim území Velké Británie. Sektrvě eknmvé hdntí pzitivně především blast výrby sptřebníh zbží, prtže u tht dvětví se udržel rstucí temp výrby zbží pr dmácí trh. Odvětví zpracvání ptravin a výrby farmaceutik si udržují bjem výrby a zakázek na přibližně stejné úrvni. Mezi další silná výrbní dvětví se řadí autmbilvý průmysl a sektr výrby ptřeb pr stavebnictví. Napak nepříznivý vývj pstihl zejména dvětví jak letecký průmysl a sektr výrby infrmačních a kmunikačních technlgií. U leteckéh průmyslu (p událstech v USA 11. září 2001) pkračuje i nadále výrazný prpad prdukce. Právě nyní na začátku rku dbrníci čekávají nejtvrdší dpady na tt dvětví, cž je v suvislsti s výrazným pklesem pptávky p civilních letadlech způsben výrazně nízkým bjemem zakázek. Prdukce v rámci celéh dvětví infrmačních a kmunikačních technlgií čelí pklesu,

17 který pkračuje i přes mírné zlepšení u výrby IT vybavení. Odbrníci se shdují, že zhruba d plviny rku 2003 nelze u tht dvětví jak celku čekávat celkvé zlepšení situace. K vývji výrbníh sektru Velké Británie, stejně jak k jedntlivým výrbním dvětvím a sektrům lze pdrbné infrmace, statistické údaje, sektrvé studie a analýzy, výrční zprávy stavu jedntlivých dvětví, kntaktní údaje v rámci jedntlivéh sektru, stručná charakteristika dvětví, stručný přehled aktuálníh stavu dvětví, aktuální statistické údaje becnéh charakteru a rvněž knkrétní statistiky britskéh Ministerstva bchdu a průmyslu (Department f Trade and Industry), získat na Stavebnictví a blast výstavby Oblast stavebnictví, stavebníh průmyslu a výstavby spadá v rámci britské státní správy d gesce resrtu Ministerstva bchdu a průmyslu. V rce 2001 výknnst stavebníh průmyslu pkračvala v růstu bez žádných náznaků zpmalení tempa růstu (i když byly známky negativních dpadů tragických událstí v USA v pdbě zrušení některých zakázek na výstavbu luxusních htelů). Stavební práce v dvětvích malbchdu, vlnéh času a skladvacích služeb zaznamenávají rstucí tendenci, napak pkles pptávky byl zaznamenán u výstavby bjektů pr kmerční a průmyslvé užití. Výrazný nárůst stavebních prací zaznamenal veřejný sektr. Značnu aktivitu lze vidět zejména u pravných a reknstrukčních prací (škly, nemcnice, silnice). Rvněž pptávka p bytvé výstavbě zažívala bdbí rzkvětu, rstucí trend se čekává p celý tent rk. A tak puze jediným záprným bdem byla skutečnst, že nedstatek pracvních sil a prdlevy v plánvání zakázek na výstavbu zůstaly hlavní překážku ještě vyšší výknnsti stavebníh průmyslu. K vývji sektru stavebnictví a blasti výstavby pdrbné infrmace, statistické údaje, sektrvé studie a analýzy, výrční zpráva stavu dvětví, kntaktní údaje v rámci sektru, stručná charakteristika dvětví, stručný přehled aktuálníh stavu dvětví, aktuální statistické údaje becnéh charakteru a rvněž knkrétní statistiky britskéh Ministerstva bchdu a průmyslu (Department f Trade and Industry) a Úřadu místpředsedy vlády (Office f Deputy Prime Minister), získat prstřednictvím internetu na webvé stránce: - stavební průmysl - výstavba bytvá Zemědělství apd. (ryblv, lesnictví) V rámci britské státní správy kmpetence v sektru zemědělství na centrální úrvni v sučasné dbě spadají pd resrt DEFRA (Department f Envirnment, Fd and Rural Affairs). Tent resrt vznikl p parlamentních vlbách v létě 2001 s tím, že jsu zde slučeny blasti zemědělství a živtníh prstředí. Tent krk je výsledkem trendu psledníh bdbí, kdy se stále více klade důraz na tázky spjené s rzvjem venkva jak celku, tedy slučuje agendu zemědělství, ptravinářské prdukce a živtníh prstředí. Sektr zemědělské výrby zaznamenal mírné zlepšení, ale i přes tent výsledek zemědělství stále čelí řadě prblémů. Dšl k živení trhu, resp. zvýšení cen u některých druhů masa a k celkvému uvlnění situace kl nákazy kulhavku a slintavku (dříve nemc šílených krav), a t v pdbě dstranění některých restrikcí. Lets zemědělci čekávají lepší úrdu než vlni, nebť se jim pdařil na pdzim úspěšně zasít (předlni díky deštivému pčasí byl setí mezen), cž by se měl příznivě (snížení) prmítnut d cen ptravin a zemědělských výrbků. Dalším přínsem pr sptřebitele je v důsledku nadprdukce mléka celkvý tlak na snižvání cen mlékárenských výrbků.

18 V sektru zemědělství je zaměstnán přibližně 2,0 % pracvní síly. Pčet lidí zaměstnaných v zemědělství pstupně mírně klesá, v sučasnsti se jedná cca 530 tis. sb. Sektr zemědělství becně v průměru vytváří zhruba v 1,5 % HDP, cž v běžných cenách činí cca 9 mld. GBP a 6,5 mld. GBP v cenách stálých z r Rvněž pdíl zemědělství na tvrbě HDP sustavně klesá. Velká Británie je sběstačná v přibližně 50 % všech ptravinářských výrbků a krmiv. Mnžství zemědělské půdy (včetně půdy dčasně nebdělávané v rámci prgramů CAP) ve Velké Británii klesá, temp pklesu se však zpmaluje. Veškeré infrmace sektru zemědělství, lesnictví a ryblvu, dále statistické údaje agrární prdukci, pdmínkách výrby jedntlivých kmdit (rstlinná a živčišná výrba, ryblv, lesnictví), bchdu s těmit kmditami, pdrbné infrmace, statistické údaje, sektrvé studie a analýzy, výrční zpráva stavu dvětví, kntaktní údaje v rámci sektru, stručná charakteristika dvětví, stručný přehled aktuálníh stavu dvětví, aktuální statistické údaje becnéh charakteru a rvněž knkrétní statistiky DEFRA, získat prstřednictvím internetu na webvé stránce, zejména pak v rámci publikace Agriculture in the United Kingdm 2002 na Služby Oblast služeb, která zahrnuje finanční služby, velk a malbchd, turistiku a bchdní služby, přispívá ve Velké Británie z více než 65 % k tvrbě hrubéh dmácíh prduktu a je v ní zaměstnán zhruba 75 % práceschpnéh byvatelstva. Hdnty těcht ukazatelů terciální sféry každým rkem rstu. Přím ve službách je zaměstnán více než 17 mil. lidí - z th největší reginální kncentraci představuje Lndýn s téměř 850 tis. zaměstnanci a pdnikateli ve službách. V 1. plvině rku 2002 dcházel pstupně k ztavvání celéh sektru služeb, který zaznamenal prpad v důsledku tragických událstí v USA (září 2001). U bchdních služeb dšl k celkvému nárůstu bjemu, avšak výknnst zůstala závislá na charakteru knečnéh zákazníka. Pzitivní vývj zaznamenaly služby zejména v blastech reklamy, plygrafickéh průmyslu, marketingu, pradenství (daňvé, účetní, penzijní pjištění), právní pmci, nábru zaměstnanců a Public Relatins. V závěru rku dšl k mírnému zpmalení sektru služeb, nebť firemní sféra z důvdu zachvání knkurenceschpnsti byla přinucena krátit výrbní náklady a investiční výdaje. Trend firemních škrtů se prjevil téměř ve všech druzích služeb. D jisté míry tent pkles byl kmpenzván rstucími výdaji ze strany státu d sektru veřejných služeb. (Pzn.: dva rky p sbě přebytkvý státní rzpčet navýšil dluhdbě výdaje na veřejné služby, avšak v průběhu rku pstupně dcházel ke zhršvání stavu veřejných financí.) Ve 2. plvině rku se služby spjené s výrbním sektrem ptýkaly s pklesem bjemu zakázek, cž se prjevil redukcí výdajů na údržbu, bnvu či mdernizaci výrbních kapacit. Tent vývj byl navíc umcněn pstupným přesunem části výrbních kapacit mim území Velké Británie. Rvněž v důsledku firemních škrtů dšl ke krácení výdajů na sftwarvé služby, blast IT, blast PR (reklama), marketing a zábavu (firemní knference a výrční večírky). Z blastí, které si zachvaly rstucí tendenci, lze uvést např. skladvací služby. Dalšími službami s rstucím bjemem je blast kmerčních nemvitstí. Přes slabší pptávku p kancelářských prstrách a průmyslvých nemvitstech hlásí realitní kanceláře nárůst svých tržeb. I zde je důvdem relativně silná pptávka ze strany veřejnéh sektru. Útlum firemních výdajů se prjevil přeneseně také ve službách cestvníh ruchu. Firmy méně bjednávaly cateringvé služby, taxislužby, letenky byznys třídu, knferenční prstry, kurýrní služby, prnájem vzů apd. Firmy stále více využívají služeb lw-cst aerlinií, levnějších knferenčních kapacit a ubytvání v méně luxusních htelvých zařízení, cž přináší firmám nemalu úspru. U finančních služeb sice dcházel v průběhu rku k ztavvání na jedntlivých trzích, avšak stále výknnst zůstala v mezirčním srvnání na nízké úrvni. Jde zejména blasti správy fndů, bchdvání s cennými papíry a firemních financí. Nepatrný pkrk

19 zaznamenaly akviziční perace a fúze, přičemž celá řada avizvaných transakcí se neuskutečnila díky klísavému vývji na trhu cenných papírů, tj. investři byli patrnější a spíše vyčkávali. Puze skrmný nárůst hlásí investiční banky, přičemž hlavní bjem činnstí byl realizván v rámci výrbníh sektru při restrukturalizacích, knkursech a vyrvnáních. Opačný vývj zaznamenaly finanční služby malbchdníh charakteru. Cca 20% mezirční nárůst bjemu zaznamenal trh s hyptéčními úvěry (bchd na trhu s nemvitstmi pstupně rstl), psílil také zájem služby spjené s bydlením, dále penzijní pjištění a sptřebitelské úvěry. Napak slabila činnst ze strany byvatel individuálních investrů, když bjem takt realizvaných bchdů mezirčně výrazně pklesl. Obecně tak příznivější ceny za bydlení stimulvaly trh s hyptékami, zárveň nárůst bjemu živtníh pjištění pr bčany znamenal psílení aktivit jedntlivců na trhu cenných papírů. Vývj služeb v blasti dpravy, cestvníh ruchu a vlnéh času byl v prvním plletí negativně pznamenán dpady tragických událstí v USA. Pstupně však dcházel k ztavvání trhu. Incmingvá turistika je stále pd hdntami před pdzimem 2001, cž znamenal nižší výknnst služeb ubytvacích, stravvacích a zábavníh průmyslu. Stále tedy kapacity převyšují pptávku. V každdenním živtě Britů se stále více utrácí za letenky lw-cst aerlinií, za vlný část (nárůst tržeb v kinech), napak pkles vykazují restaurační zařízení. V cestvním ruchu Britvé méně dluhdbě rezervvali své dvlené, začíná převažvat trend cestvat last minute. Finanční služby. Jsu sustředěny hlavně ve velkých městech, samzřejmě s největší kncentrací v City f Lndn, které je zárveň největším finančním centrem v Evrpě. Důležitým rysem City je bjem mezinárdních aktivit a transakcí - je zde přítmn více zahraničních bank než v kterémkli jiném finančním centru a tyt banky pskytují více než pětinu světvéh úvěrvéh kapitálu. City je zárveň největším pjišťvacím trhem na světě. Pdrbný ppis systému bank a pjišťven splu s deskripcí regulace a bjemu transakcí je sučástí vlastní kapitly. Distribuce a bchd. Velkbchd zaměstnává v Británii více než 800 tis. lidí s bratem v hdntě přes 300 mld. GBP rčně. Malbchd zaměstnává klem 2,5 mil. lidí. Obě dvětví jsu specifická prvázanstí a hustu sítí distributrů a agentů. Největšími malbchdními řetězci jsu TESCO, J.D.Sainsbury, Safeway, Asda a Makr. Těcht pět řetězců drží splečně více než 40 % britskéh trhu s ptravinami a nápji. Dalšími významnými ptravinvými prdejními řetězci jsu Marks & Spencer, Smerfield, Wlwrths a Kwik- Save. Mezi významné řetězce zabývající se z hlavní části neptravinvým zbžím se řadí Bts, Wlwrth, pět M&S, W.H.Smith, Waterstnes, Args, Jhn Menzies, Huse f Fraser a Burtn Grup. V Británii peruje téměř 500 různých bchdních neb servisních středisek, které byly na strvech rzšířeny franšízu (Bdy Shp, Kall Kwik, McDnalds). Turistický průmysl. Turistika, htely, stravvací zařízení a restaurace zaměstnávají více než 1,3 mil. lidí plus kl 170 tis. dalších samstatných živnstníků. V Británii je více než htelů a jiných ubytvacích zařízení - největším uskupením jsu Frte Htels Ltd. (260 htelů). Pčet zahraničních návštěvníků se za psledních dvacet let zdvjnásbil. V rce 2001 zdejší turistický ruch čelil značnému prpadu dvětví (htelnictví, stravvací služby, zábavní průmysl, cestvní kanceláře a turperátři), a t v 2. plvině rku v suvislstmi s dpady na letecku dpravu, resp. cestvní ruch p tragických událstech v USA. Za prpagaci Británie je zdpvědný Department f Natinal Heritage - v zahraničí má tut činnst na starsti British Turist Authrity splu s reginálními agenturami (Turist Bards fr England, Sctland and Wales). Obchdní služby. Británie je vedle USA a Francie předním rganizátrem knferencí a veletrhů a výstav. Mezi nejvýznamnější centra veletrhů a knferencí patří Birmingham NEC, v Lndýně Lndn Olympia I a II, Earl's Curt a nvě v lkalitě Dcklands výstaviště ExCel, Internatinal Cnference Centre Edinburgh, Queen Elizabeth Hall v Lndýně a další místa. Mnh z významných výstavních a knferenčních center patří britské firmě Cnventins

20 Great Britain, významným subjektem na trhu rganizvání výstav a veletrhů je firma Reed Exhibitin. Země je také předním centrem pr výrbu reklamy a vytváření public relatins. Mezi nejznámější firmy z tht bru patří Mead Vickers, BBDO, J.Walter Thmpsn, Le Burnett a Ogilvy & Mather. Hlubké křeny zde má i extenzivní síť knzultantských firem a firem manažerskéh pradenství, z nichž mnhé vlastní rzsáhlé mezinárdní perace. K největším se řadí Andersen Cnsulting, CMG Management, PriceWaterhuse/Cpers, Ernst and Yung a PA Cnsulting Grup. K vývji sektru služeb a jeh jedntlivých segmentů pdrbné infrmace, statistické údaje, sektrvé studie a analýzy, výrční zpráva stavu dvětví, kntaktní údaje v rámci sektru, stručná charakteristika dvětví, stručný přehled aktuálníh stavu dvětví, aktuální statistické údaje becnéh charakteru a rvněž knkrétní statistiky britskéh Ministerstva bchdu a průmyslu (Department f Trade and Industry), získat prstřednictvím internetu na webvé stránce Infrastruktura (dprava, telekmunikace, energetika) Dprava Dprava v Británii patří k nejrzvinutějším v Evrpě a zaměstnává téměř 2 mil. lidí. Silniční síť patří k nejhustším a nejlépe prpjeným v Evrpě - její celkvá délka přesahuje km. Silniční dpravu pdpruje extenzivní dálniční síť (Mtrways -M). Osbní dprava zaznamenala v psledním desetiletí masivní rzvj - pčet přepravvaných sb vzrstl d rku 1985 d rku % a pčet dmácnstí vlastnících alespň jeden autmbil překrčil 70%. Přes hustu silniční síť a výbrný management sbní dpravy dchází k častým zácpám a sučasná vláda musela p letitých dkladech přistupit k částečným mezením autmbilvé dpravy v centrech měst (např. Cambridge). Železniční dprava byla d rku 1993 v rukách státu - záknem železnicích (Railways Act, 1993) byl rzhdnut privatizaci železnic a vytvření regulačníh rgánu pr dhled nad privatizvanu dpravu. V sučasné dbě je sukrmá téměř veškerá nákladní dprava a pdstatná část dpravy sb. V průběhu privatizace britských železnic dšl k ddělení správy klejvéh svršku a signalizačních zařízení d vlastních vlakvých suprav (rlling stck). Jedntlivé spje mezi různými destinacemi ve Velké Británii jsu prvzvány mnžstvím sukrmých splečnstí, zatímc veškerá železniční síť připadla jednmu majiteli firmě Railtrack. Ta je v Británii vnímána jak hlavní viník neuspkjivéh technickéh stavu železnic, který za pslední 4 rky zapříčinil 5 dpravních katastrf s třesnu bilancí desítek lidských živtů a stvek milinů hmtných škd. I přes příslib splečnsti Railtrack bezdkladně investvat d prav železniční sítě se nedaří dstraňvat závady na signalizaci a klejvém svršku takvým tempem, aby nedcházel k dalším nehdám viz. Pslední nehda ve stanici Ptters Bar na severu Lndýna v červnu 2001, při níž zahynul 7 sb. Námřní dprava je rganizvána velkými splečnstmi i sukrmými majiteli plavidel. Zájmy všech pdnikatelů v tét blasti hájí Plavební kmra (Chamber f Shipping in the U.K.). Oblast zahraničníh bchdu zastupuje Rada britských lďařů (British Shippers Cuncil). Největší přístavy se nacházejí v Suthamptnu, Liverplu, Swansea, Bristlu, Newcastlu a Belfastu. Námřní dpravu byl přepraven více než 35 mil. pasažérů. Britská aktivní bchdní fltila představuje celkem přes 36 milinů hrubých tun, cž je asi 11% celsvětvé ceánské tnáže. Tnáž tankerů představuje 17 milinů hrubých tun. Různými přístavními záležitstmi se zabývá asi 250 přístavních úřadů neb prvzvatelů veřejných přístavišť a asi dalších agentur. V přístavech je zaměstnán přes lidí. Celkvý bjem nákladů prpluvajících přístavy překračuje 500 milinů tun, z nichž 350 milinů tun jsu zahraniční náklady a asi 150 milinů tun pbřežní dprava. Na chranu

MILLENIUM TRUST. Užití britských společností. pro daňové plánování. zahraniční obchod MILOSLAV VOTAVA

MILLENIUM TRUST. Užití britských společností. pro daňové plánování. zahraniční obchod MILOSLAV VOTAVA MILLENIUM TRUST Užití britských splečnstí pr daňvé plánvání a zahraniční bchd MILOSLAV VOTAVA Užití britských splečnstí pr daňvé plánvání a zahraniční bchd Všebecné infrmace Spjené králvství Velké Británie

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Evrpská unie Hlubec - menu vprav nahře: Zpět (návrat na předchzí stranu), Úvdní stránka, Nápvěda, Knec aplikace Slv úvdem C je EU? Slv autrů O prgramu Histrie EU Úvd Zásadní smluvy Pařížská smluva Římské

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010 AAA AUTO Grup zveřejnila své neauditvané knslidvané hspdářské výsledky za první čtvrtletí rku 2010 Praha / Budapešť, 31. května 2010 Dle hspdářských výsledků za první čtvrtletí rku 2010, které splečnst

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Datum předlžení: 21/11/2008 Tent prjekt je financván z ESF z JPD 3, z prjektu "Závěrečná evaluace JPD 3 Hl. m. Praha - zhdncení

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice Plitlgie = věda plitice plis měst lgs věda iks rdina přelm 19./20. stletí - pjem 1949 - samstatná vědní disciplína vyučvaná na univerzitě prvpčátky už v Antice Stát a nárd Stát: - území - st. aparát -

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse.

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse. DOTAZNÍK PRO PODNIKATELE Vážení pdnikatelé, dvlujeme si Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb pdnikatelských subjektů půsbících v Nvém Hrádku. V dtazníku najdete tázky

Více

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje Analýza návštěvnsti a spkjensti turistů v Mravskslezském kraji Mnitring návštěvníků a turistů Mravskslezskéh kraje Vyhdncení za lét 2004 Obsah: 1. Metdlgie 2. Prfil návštěvníka reginu 3. Hdncení reginu

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK Kapitla 9 MĚNOVÝ KURZ Měnvý kurz vlivňuje mezinárdní směnu statků a služeb a přesuny kapitálu mezi jedntlivými státy Faktry vlivňující měnvý kurz Vývj mezinárdníh bchdu Vývj hspdářskéh cyklu Vývj reálných

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Cukr nad kvótu Základní informace

Cukr nad kvótu Základní informace Cukr nad kvótu Základní infrmace V Praze dne 17.12.2014 Ing. Karlína Hermannvá Oddělení nárdních dtací a cukerných kvót Základní pjmy: Průmyslvá survina průmyslvý cukr, průmyslvá isglukóza neb inulinvý

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 RÝMAŘOVSKO,.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 Místní akční skupina reginu bcí a měst Břidličná, Dětřichv nad Bystřicí, Dlní Mravice, Hrní Měst, Jiříkv, Lmnice, Malá Mrávka, Malá Štáhle, Rýmařv, Ryžviště,

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

Globalizace a cestovní ruch

Globalizace a cestovní ruch Glbalizace a cestvní ruch Zdrj: http://www.cestvni-ruch.cz/sklstvi/glbalizace.php Pslední aktualizace 30-05-2006 Ing. Dagmar Jakubíkvá, Ph.D. Západčeská univerzita v Plzni Fakulta eknmická Na cestě ke

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 PODĚKOVÁNÍ Hlavní pděkvání patří panu dc. Ing. Jarslavu

Více

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013 Analýzy a dpručení Unipetrl, a.s. Nvé cenění Unipetrl, a.s. Dpručení: Držet Cílvá cena: 175 Kč 21.5.2013 Unipetrl, a.s. Nvé dpručení - držet Předešlé dpručení držet Nvá cílvá cena 175,- Kč Předešlá cílvá

Více

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH Jednání EMF s kmisařem G. Verheugenem k prblematice autmbilvéh průmyslu 24. 11. 2008 Brusel TUH Účast: Jsef Středula Přípravné jednání P.Scherrer pděkval všem za t, že jsme přijeli d Bruselu připravili

Více

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-101 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 TOURISM POLICY IN THE CZECH REPUBLIC IN 2007-2013 AND THE PROSPECTIVE

Více

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku:

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: V Praze dne 5. dubna 2013 Č.j. GŘ/38/2013 Pdněty AMSP ČR pr předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: Zjedndušení statistickéh vykazvání Tt je palčivým prblémem pdnikání becně, duplicita vykazvání

Více

Cenový index nemovitostí

Cenový index nemovitostí Cllateral management Cenvý index nemvitstí Srpen 2015 Úvd Česká spřitelna, a.s. jak 1. banka v České republice zahájila v psledním čtvrtletí rku 2007 měření vývje cen rezidenčních nemvitstí. Metdlgicky

Více

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS Setkání starstů MAS ORLICKO Operační prgramy a strategie MAS České Libchavy, 22. 9. 2015 Ing. Ivana Vanická Ing. Alice Bržkvá Ing. Lukáš Bednář Ing. Tmáš Vacenvský Obsah prezentace: - Integrvaný reginální

Více

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

Bereme na sebe vaše rizika

Bereme na sebe vaše rizika Bereme na sebe vaše rizika Na c se můžete těšit Kd jsme a čím Jak 2 Přednášející Kd jsme a čím Jan Dubec Člen dzrčí rady EGAP Veducí ddělení pjištění teritriálních rizik 3 22 let pdprujeme český exprt

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Doporučená struktura podnikatelského plánu

Doporučená struktura podnikatelského plánu Dpručená struktura pdnikatelskéh plánu 1 Pdnikatelský Plán Účel vypracvání pdnikatelskéh plánu má něklik rvin: Pr pdnikatele je tent dkument mžnstí zamyslet se ve strukturvané frmě nad jedntlivými blastmi

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

Nabídka zajištění dotací z EU

Nabídka zajištění dotací z EU Nabídka zajištění dtací z EU Invace - Ptenciál pdnikatelské subjekty Eurfrum Grup, a.s. Na Zámecké 11, 140 00 Praha 4 E-mail: inf@capcnsult.cz Tel./fax: 272 730 431 Mbil: 732 747 993 736 607 729 Vážená

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

Bezkontaktní platby v českém obchodě

Bezkontaktní platby v českém obchodě Bezkntaktní platby v českém bchdě Piltní prjekt NFC plateb Ing. Dr. M. Exner, CIO Glbus Retail Summit, Praha 01.02.2012 Elektrnické platby v Glbusu Akceptace platebních karet (ČS) 10/1998 Akceptace platebních

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

Akční plán města Žďár nad Sázavou

Akční plán města Žďár nad Sázavou AKČNÍ PLÁN MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU říjen 2007 Obecně dkumentu Akční plán města Žďár nad Sázavu je dkument, kde dchází ke knkrétnímu rzpracvání vhdných rzvjvých záměrů města v kratším časvém hrizntu. Akční

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

20 let modernizace koridorů a co dál?

20 let modernizace koridorů a co dál? 20 let mdernizace kridrů a c dál? Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie Praha, 21. listpadu 2013 začátek mdernizace tranzitních železničních kridrů v rce 1993 p 20 letech máme příležitst k zamyšlení jaké

Více

Změny ve využívání území, jejich důsledky pro plánování. Územní plánování 1 / 5

Změny ve využívání území, jejich důsledky pro plánování. Územní plánování 1 / 5 Změny ve využívání území, jejich důsledky pr plánvání Územní plánvání 1 / 5 bytné zóny Bydlení 50-60% urbanizvaných plch ve městech sučástí bydlení je mnh dalších činnstí vazba na základní bčanské vybavení

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody Mzdy a záknné dvdy MZDA pracvně-právní vztah = vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracvně-právní vztah se řídí zákníkem práce, kde je uveden, že zaměstnanci za vyknanu práci náleží MZDA je t částka,

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

EVROPA 1815-1848. Klement kníže Metternich Rovnováha sil, netrestat Francii příliš tvrdě

EVROPA 1815-1848. Klement kníže Metternich Rovnováha sil, netrestat Francii příliš tvrdě Vídeňský kngres 1814-1815 Vídeňský kngres byl první velku mírvu knferencí. Jejím hlavním úklem byl určit pdbu Evrpy p naplenských válkách hranice, způsb vlády, splečný pstup prti revlucím. ÚLOHA 1: Označ

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Struktura pdnikatelskéh záměru JÍZDNÍ ŘÁD FIRMY 1. Úvd a shrnutí (Executive Summary) Tent první ddíl shrnuje důležitst, atraktivitu a finanční zajímavst pdnikatelskéh záměru. Měl by bsahvat představení

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 ...,,,...,,,..., PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 I. Obecné údaje Název: Sídl: Právní frma: IČ: Předmět pdnikání: Datum vzniku splečnsti: Rzvahvý den: Datum sestavení účetní závěrky: Technické služby

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020 Integrvaný akč ní pla n rzvje ú zemí MAS Prste jv venkv 2014-2020 Verze 12.2014 Tvrba strategie byl pdpřena v rce 2014 z příspěvku Olmuckéh kraje 1. Ppis implementačníh prcesu na úrvni MAS, typy prjektů,

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

CAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel

CAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK Tmáš Kabrhel 1 T že dkáže ptimalizvat a ušetřit firemní klientele náklady na servis a pravy vzidel jen dkladuje neustále se rzšiřující se pčet vzidel ve správě včetně rzšiřující

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s.

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s. SDRUŽENÍ NERATOV,.s. partner prjektu Ergtep pr žáky i pedaggy, reg. čísl CZ.1.07/1.1.00/54.0051 www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

Zákonná omezení v chráněných územích

Zákonná omezení v chráněných územích Záknná mezení v chráněných územích Mgr. Libr Opluštil Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy Závěrečná prezentace výsledků prjektu Vliv chráněných území na rzvj bcí zkušensti českých a rakuských municipalit

Více

OBNOVA NERATOVA. Projekt Sdružení Neratov, o.s. www.neratov.cz

OBNOVA NERATOVA. Projekt Sdružení Neratov, o.s. www.neratov.cz OBNOVA NERATOVA Prjekt Sdružení Neratv,.s. www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi a putníh místa pmc lidem s pstižením a puštěným dětem

Více

TURECKÁ REPUBLIKA AGRO-POTRAVINÁŘSKÝ OBCHOD K 30.4.2014

TURECKÁ REPUBLIKA AGRO-POTRAVINÁŘSKÝ OBCHOD K 30.4.2014 TURECKÁ REPUBLIKA AGRO-POTRAVINÁŘSKÝ OBCHOD K 30.4.2014 1. Základní fakta agr-ptravinářském sektru Turecké republiky k 30. 4. 2014 Od předešlých agr-ptravinářských analýz, které zpracval ZÚ Ankara, nedšl

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více