Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové v roce 2012

Transkript

1 Zpráva k projektu dle smlouvy 2012/1481 Magistrát města Hradec Králové Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové v roce 2012 foto Libor Dostál Zpracoval Miroslav Dusík

2 Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové v roce 2012 (zpráva k projektu dle smlouvy č. 2012/1481) OBSAH: 1. Zachování funkčnosti obnoveného systému hnízdních budek pro pěvce a netopýry v roce str Pozitivní ovlivňování bilance biodiverzity lesního prostředí, podchycení ustupujících druhů str Výzkum a inventarizace hnízdění dutinových ptáků.str Vývoj společenstva dutinových pěvců v roce 2012 str Posilování ekosystémových služeb (biologická ochrana lesa proti některým ekonomicky závažným skupinám hmyzu) str Práce s veřejností..str Závěr...str. 13 Přílohy: Příloha 1 8 Mapy rozmístění hnízdních budek pro dutinové pěvce a netopýry na území ML HK Příloha 9 Mapa rozmístění hnízdních budek pro puštíka obecného v oblasti ML HK Příloha Příklad dokladové fotografie osídlení hnízdních budek 1

3 1. Zachování funkčnosti obnoveného systému hnízdních budek pro dutinové pěvce a netopýry v roce 2012 V předjaří r proběhla kontrola stavu umělých dutinek pro drobné pěvce a netopýry v lokalitách s instalovanými systémy hnízdních budek na území lesů města Hradce Králové. Z dutinek byla odstraněna stará hnízda a veškeré zbytky po ostatních živočiších. Staré, rozpadající se budky ve stálých liniích byly opraveny nebo vyměněny za nové. Ve vhodných nově vzniklých biotopech (např. po těžbě, prořezávkách nebo probírkách) byly doplněny chybějící budky nebo podle předchozího osídlení zvýšen jejich počet. Tak je omezována lokální nadměrná konkurence o dutiny mezi jednotlivými druhy ptactva i dalšími živočišnými skupinami a sníženo riziko vysokých ztrát např. při hnízdění drobného zpěvného ptactva. Tím jsou vytvořeny podmínky pro úspěšné rozmnožování celé skupiny dutinových živočichů a zejména pro utváření vyváženého společenstva těch živočišných skupin, které jsou znevýhodněny nedostatkem dutin v prostředí. Postupné doplňování umělých dutinek podle aktuální situace při jejich osídlování je nezbytné pro vyvážený lesní ekosystém i jeho stabilitu. Ačkoli se rozloha provádění těchto opatření od r téměř nezvýšila, dochází v jednotlivých letech průběžně s narůstající hustotou populací dutinových živočichů také k navyšování počtu instalovaných hnízdišť (Tab. 1). Tab.1: Počty kontrolovaných budek jednotlivých typů v ML Hradec Králové k typ typ typ typ typ typ typ celkem A B C D E H N v roce Správná konstrukce budek je velmi důležitým předpokladem pro zachování dlouhé životnosti umělé hnízdní dutinky a také její schopnosti poskytnout dutinovým živočichům vhodné mikroklima po celé období jejího osídlení, bezpečí před nepřízní počasí nebo predátory. Především odpovídají prostorovým požadavkům usazovaných druhů ptáků i netopýrů a jsou natřeny krycím nátěrem, takže velice dobře zapadnou do okolního prostředí. Použitým materiálem je vodovzdorná překližka o síle 1 5 cm, která velmi dobře odolává změnám vlhkosti v prostředí a na rozdíl od klasického řeziva nepopraská. Konstrukce budky neumožňuje zatékání dešťové vody do vnitřního prostoru ani na zadní stěnu, což bývá jedním z hlavních nedostatků v minulosti používaných dutinek. Je sestavena tak, aby voda i při silných lijácích neohrozila obsah hnízd a její životnost byla maximální. Dutinky jsou podle potřeby také opatřeny větracími otvory pro snížení případné vlhkosti v období výchovy mláďat, kdy zejména sýkory vychovávají početné rodinky. Odnímatelnou stříškou lze dutinku snadno kontrolovat a vyčistit. K zavěšení na kmen stromu jsou budky opatřeny drátěným okem z nekorodujícího materiálu a lze je snadno zavěsit na ulomenou větev nebo na jediný hřebíček (cca 70 mm) jen zlehka zatlučený do kmene tak, aby jej bylo možno snadno povytáhnout nebo při přemístění budky odstranit. Hnízdní budky je vhodné instalovat do polostínu nebo na odvrácenou, sluncem neosvícenou stranu kmene, aby při se při dlouhotrvajícím ozáření obsah nepřehříval. Ptáci i ostatní živočichové pak takové dutinky pravidelně a s oblibou využívají. 2

4 Protože cílovou skupinou podporovaných živočichů jsou především dutinové druhy ptáků a netopýrů, které mají rozdílné nároky na prostor i tvar dutiny, jsou hnízdiště rozlišena typovým označením: Typ A o rozměrech dutiny 120x120x240 mm a kruhovým vletovým otvorem o průměru mm je určen malým sýkorám (sýkora úhelníček (Periparus ater), sýkora parukářka (Lophophanes cristatus), sýkora babka (Poecile palustris), sýkora modřinka (Cianistes caeruleus)). Dutinka s úzkým vletem je do značné míry selektivní. Znesnadňuje nebo vylučuje osídlení větším druhům drobných pěvců a tak není v prostředí ML HK umísťována. Je tak přednostně vytvářen prostor pro přirozené utváření společenstva dutinových ptáků. Uvedené druhy malých sýkor velmi dobře osídlují také typ budky B s větším vletem. Typ B s velikostí dutinky 120x120x mm a oválným vletem na výšku o rozměru 32x45 mm nebo s kruhovým vletem o průměru mm obsazují všechny druhy drobných dutinových pěvců. Ve zdejších podmínkách v nich s oblibou zahnízdí kromě malých druhů sýkor také brhlík lesní (Sitta europaea), sýkora koňadra (Parus major), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) nebo dosud řídce se vyskytující lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Občas je tento typ využit i šoupálkem dlouhoprstým (Certhia familiaris) nebo při okraji lesa vrabcem polním (Passer montanus). Tato budka je univerzálním typem, který výborně vyhovuje všem druhům dutinových pěvců a je proto v systému hnízdní podpory jednoznačně preferována. Postupné zvyšování hustoty těchto hnízdišť souvisí především se snahou o zachování jejich dostatečné nabídky pro cílovou skupinu dutinových pěvců ve stávajících lokalitách, kde narůstá mezidruhová konkurence ptačího společenstva a současně sílí konkurence o dutiny ze strany ostatních živočišných skupin, především blanokřídlého hmyzu (Vespidae, Apidae). Typ C o rozměrech 150x150x300 mm s vletem o průměru 50 mm je určen pro usazení špačka obecného (Sturnus vulgaris), ale stejně dobře ji v případě neosídlení silnějším špačkem obsadí také všechny předchozí druhy. V horských oblastech bývá tato budka obsazována také malou sovičkou kulíškem nejmenším (Glaucidium passerinum), která byla již na území ML Hradce Králové prokázána nejméně na dvou lokalitách. Její zahnízdění v umělém hnízdišti není proto vyloučené a bylo by z hlediska druhové ochrany velmi pozitivní. Tento typ budky je ve zdejších lesích umístěn pouze jako doplňkový a o zásadním zvýšení jeho počtu prozatím není uvažováno. Typ D patří již k malým sovníkům, který je výborně osídlován v horských oblastech sýcem rousným (Aegolius funereus). Rozměr jeho dutinky se pohybuje kolem 200x200x400 mm s vletovým otvorem o průměru 80 mm. Novohradecké lesy prozatím tuto sovičku hostí nejčastěji v zimním období, ale pozvolna se zvětšující areál jejího hnízdního rozšíření dává určitou naději na její usazení. Budka je ve vhodných biotopech využívána s oblibou také holubem doupňákem (Columba oenas) nebo dudkem chocholatým (Upupa epops), kteří byli v posledních letech na území ML zastiženi, a jejich zahnízdění v budce není vyloučené. Prozatím na tomto území nebyl cíleně instalován systém těchto větších hnízdních dutin, ale z hlediska ochrany a podpory posílení například populace holuba doupňáka je pravděpodobné, že návrh na zvýšení hustoty této hnízdní nabídky bude vypracován. 3

5 Typ E je prostornou dutinou o rozměru 300x300x400 mm a vletem o průměru 120 mm pro středně velké lesní sovy. Ve zdejším prostředí byla v r instalována základní síť těchto dutin s cílem udržet ustupujícího puštíka obecného (Strix aluco), který tu v minulosti osídloval především prostor starých listnatých enkláv. V současné době se zbytkově objevuje při okrajích lesů, kde také řídce hnízdí. Nabídka umělých dutin by měla umožnit tomuto druhu vytvoření stabilizované místní populace po obvodu lesa a podpořit možnost jeho návratu také do lokalit uvnitř lesního celku. Tato sova je významným predátorem drobných hlodavců. V podhorských oblastech se jí využívá při potlačování jejich gradací a omezování škod na výsadbách dřevin. Typ H je speciální budkou pro šoupálky (Certhia sp.), který prozatím nebyl ve zdejších porostech v potřebném měřítku uplatněn. Po stabilizaci stavu běžných typů budek je počítáno s testováním nejvhodnějšího typu tohoto hnízdiště, které napodobuje prostory za odchlípenou kůrou, na něž jsou šoupálci nejčastěji vázáni. Ojediněle však zahnízdí také v běžném typu sýkorníku. Typ N imituje prostor stromových prasklin, štěrbin za odchlípenou kůrou nebo úzkých dutin, které lesní druhy netopýrů ( r. Barbastella, Myotis, Pipistrellus, Vespertilio, Nyclalus, Eptesicus, Plecotus) v současném lesním prostředí nacházejí jen velmi zřídka. Létající savci tento typ dutinek využívají především jako úkryt v období migrace a také k přečkání chladných dní v průběhu vegetačního období. Obnova původních systémů hnízdní nabídky na území lesů města Hradce Králové byla započata v předjaří roku Od té doby byly obnoveny linie budek především v oblasti Bělče nad Orlicí na lokalitách podél Severní automobilky, Bělečnice, Kolíkované a Písečnice. Opraveny byly také linie v oblasti Výskytu, Exkurzní cesty a v okolí lokality U Kříže, PP Císařská studánka, Černá stráň, Sítovka, Mazurovy chalupy, Letecká střelnice a Na haltýři. Nové možnosti pro usazení a úspěšné hnízdění drobní dutinoví ptáci velice rádi využívají a preferují je před starými hnízdišti. Ve starých, popraskaných a rozpadajících se budkách docházelo k vysokým ztrátám už při inkubaci vajec a také v průběhu celého vývoje mláďat do vyvedení. Příčinou býval jednak dopad nepříznivých klimatických podmínek, kdy do dutinek často zatékala dešťová voda, a zvlhlý hnízdní materiál snižoval úspěšnost inkubace vajec sedícími ptáky nebo způsoboval podchlazení a následný úhyn mláďat. Druhým negativním dopadem nepravidelně čištěných budek bylo často nahromadění hnízdního materiálu a snadný přístup kun (Martes sp.) k obsahu hnízd i k nocujícím dospělým ptákům v zimním období, kteří se tak stávali jejich snadnější kořistí. Ochota osídlování nových typů umělých dutinek v porovnání s původními je o 80 % vyšší a stejný je i výsledek úspěšného vyvádění rodinek. Oprava v současnosti kontrolovaného množství budek, výměna za nové a vyčištění po předchozím hnízdění probíhá každoročně pravidelně vždy v předjaří před nastávající hnízdní sezonou. Na počátku uplynulého vegetačního období se podařilo připravit celkem 1116 hnízdišť pro drobné pěvce, 18 špačníků, 8 velkých budek pro sovy a 50 úkrytů pro netopýry. Rychlé stárnutí původních prkenných dutinek a omezení způsobilosti pro zahnízdění vyžaduje postupné nahrazování novými. V jarním období 2012 a po celou vegetační sezonu uplynulého roku bylo postupně nahrazeno 100 ks sýkorníků. Celkem o 18 ks byla navýšena nabídka hnízdišť pro puštíka obecného v okrajových částech po obvodu komplexu městských lesů. 4

6 2. Pozitivní ovlivňování bilance biodiverzity lesního prostředí, podchycení ustupujících druhů. Vývoj společenstva cílové skupiny dutinových pěvců a ostatních živočichů závisí na vhodnosti použitých umělých dutinek a také na jejich trvalé využitelnosti. Ta se neobejde bez pravidelné údržby tedy oprav a čištění od zbytků po usazených druzích. V přirozeném prostředí bývalo velké množství přirozených dutin (50 50/ha), které byly střídavě používány různými skupinami živočichů a tak částečně čištěny. Jejich nabídka vždy významně převyšovala poptávku, takže dutinové druhy o ně nemusely soupeřit. Současné hospodářské lesy tuto nabídku nemají, a proto společenstva dutinových živočichů nemohou existovat vedle sebe, ale intenzivně spolu soupeří a jen malá část druhů z této uměle vystupňované konkurence vychází úspěšně. Proto se řada dutinových živočichů postupně z lesního prostředí vytrácí, někteří mizí úplně a jiní přežívají jen ve zbytkových populacích. To má samozřejmě velmi negativní dopad na stabilitu lesního ekosystému a stav jeho autoregulačních schopností. Po instalaci odpovídajícího množství nových dutin a jejich pravidelné údržbě můžeme v průběhu let sledovat vývoj řady zajímavých živočišných skupin, které jednoznačně směřují nejen k podstatnému zvýšení svých populačních hustot, ale také rozrůstání počtu samostatných druhů a případně i druhů na ně v potravním řetězci dále vázaných. Naše současná sestava 1202 umělých dutin sice dosud není ideální, ale výsledky už jasně ukazují významný kvantitativní i kvalitativní přírůstek ve skupině hnízdících párů dutinových pěvců, usazených drobných savců i netopýrů a rojů sociálního hmyzu (Tab. 2 a 3). Grafické znázornění víceletého vývoje počtů hnízdících párů dutinových pěvců v budkách dobře zvýrazňuje utváření celého společenstva (Obr. 1 a 2). Tab. 2: Vývoj společenstva budkové populace dutinových pěvců v ML HK Ko Mo Uh Pa Ba Br Rz Lb Sd Vp Sp Pěvci Vysvětlivka: Ko = sýkora koňadra, Mo = sýkora modřinka, Uh = sýkora úhelníček, Pa = sýkora parukářka Ba = sýkora babka, Br = brhlík lesní, Rz = rehek zahradní, Lb = lejsek bělokrký, Sd = šoupálek dlouhoprstý Vp = vrabec polní, Sp = špaček obecný Tab. 3: Vývoj společenstva drobných savců a sociálního hmyzu v budkách ML plšík myšice netopýři vosy sršni čmeláci

7 Obr. 1: Vývoj společenstva budkové populace dutinových pěvců v ML HK Vysvětlivka: Sp = špaček obecný, Vp = vrabec polní, Lb = lejsek bělokrký, Rz = rehek zahradní, Br = brhlík lesní Ba = sýkora babka, Pa = sýkora parukářka, Uh = sýkora úhelníček, Mo = sýkora modřinka, Ko = sýkora koňadra Obr. 2: Vývoj společenstva drobných savců a sociálního hmyzu v budkách ML HK 6

8 Z předchozích grafů je zřejmé, že se společenstva neutvářejí lineárně a exponenciálně. Přirozeně jsou pod tlakem celé řady dalších faktorů, z nichž za předpokladu konstantního prostředí jsou nejvýznamnější klimatické podmínky, které rozhodujícím způsobem ovlivňují tvorbu potravních zdrojů sledovaných živočichů. V podmínkách hospodářsky využívaného lesa navíc dochází k rychlým změnám mikroklimatu na množství malých lokalit v důsledku běžné hospodářské činnosti, na které jednotlivé organismy reagují rozdílně. Ve stejnověkém udržovaném lese jsou tak zvýhodňováni živočichové, kteří se dokáží rychle přizpůsobit, existenčně nejsou vázáni na trvalá stanoviště a pokud mají vysokou rozmnožovací schopnost, mohou se z nich snadno rekrutovat takzvaní škůdci. Takovou schopností vyniká například celá řada hmyzích skupin, ale za určitých podmínek také drobných hlodavců a dokonce i velkých býložravých savců. Jejich predátoři, patřící k nenahraditelnému regulačnímu mechanismu, mají vesměs specifické existenční požadavky a navíc zpravidla nevynikají takovou populační produktivitou. Ve společenstvu hospodářsky intenzivně využívaného lesa jsou tak značně znevýhodněni právě dutinoví živočichové, z nichž většina patří do skupiny významných predátorů (ptáci, netopýři, dravý hmyz). Jejich stavy se drží na základním stavu a v mnohých lokalitách dokonce chybí úplně, ačkoli by tu nacházeli dostatek potravních zdrojů. Dokladem této disproporce je postupná obnova hustot populací dutinového ptactva, kterou jsme v průběhu hnízdní podpory zaznamenali. Během čtyř let došlo prakticky na stejné ploše k trojnásobnému navýšení celkového počtu hnízdících párů dutinových pěvců. V jejich společenstvu v posledních dvou sezonách začalo přibývat i druhů, které se nacházely na počátku v minimu (brhlík lesní, sýkora babka a rehek zahradní) a vzhledem úspěšnému vyvádění mláďat, bude tento trend pravděpodobně dále pokračovat. Obdobný trend, ale s nižší intenzitou lze vyčíst také u dravého hmyzu (vos a sršní) nebo u zastoupení skupiny netopýrů. Průběh utváření vyváženého společenstva dutinových živočichů prostřednictvím umělé podpory až po ustálení jejich populací je však během na dlouhou trať a potrvá řadu let. V průběhu tohoto období dojde k přirozeným fluktuacím některých druhů za současného nárůstu druhů potlačených nebo znovu usazených (např. lejsek bělokrký). Pro splnění tohoto cíle projektu je tedy nutné počítat s dlouhodobou aplikací této podpory. 3. Výzkum a inventarizace hnízdění dutinových ptáků Hnízdní budky jsou kontrolovány v průběhu vegetační sezony, kdy je možné podchytit u usazených pěvců samotný průběh hnízdění jednotlivých druhů a získat tak řadu údajů z hnízdní biologie a další cenné informace, které lze pak využít v cílené biologické ochraně lesa a také k obnově populací vzácnějších druhů. Výstupy, které se v současnosti omezují především na hodnocení základních poznatků o úspěšnosti hnízdění, ztrátách a produktivitě populací, jasně naznačují široké možnosti využití těchto informací i jejich uplatnění ve vzdělávacích programech nebo praktické výzkumné činnosti. Signály z některých vysokých škol již dnes naznačují počínající zájem o prohloubení dosavadního průzkumu a rozšíření výzkumných a vzdělávacích aktivit do této oblasti. Už v minulosti byly získané poznatky využívány při odborné publikační činnosti. Cenné podklady, podchycené při kontrolách budou zpracovávány i v dalších letech: 7

9 a) jako materiál pro didaktickou a výzkumnou činnost (například environmentální výchovu) a spolupráci mezi institucemi, oborovými specialisty a veřejností, b) pro získání informací o vývoji sledovaných populací dutinových živočichů jako indikátoru stavu životního prostředí. O výsledky a spolupráci již projevila např. Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci nebo Přírodovědná fakulta UK Praha. Řada námětů se jistě postupně stane tématem diplomových prací absolventů těchto škol Vývoj společenstva dutinových pěvců v roce 2012 Hnízdní sezona 2012 na území Městských lesů Hradce Králové zaznamenala ve čtvrtém roce po opravě systémů hnízdních budek další nárůst hnízdících párů u všech usazených druhů a přírůstek dalšího usazeného druhu pěvce (vrabec polní). Kromě toho vyhnízdil ve velké budce pro sovy také první pár naší lesní sovy puštíka obecného. S vyjímkou jediného druhu z dutinových pěvců (špaček obecný) vyhledávajícího kořist převážně na zemi a mimo lesní prostředí, má současných 10 druhů rozdělený prostor pro lov hlavní kořisti na kmenech a v korunách stromů. Svoji potravu tu vyhledávají nejméně třemi rozdílnými způsoby, které zajišťují dokonalé rozdělení potravních nik a současně kontrolu celého prostoru lesní vegetace. Společenstvo dutinových pěvců usazených do budek bylo v uplynulém roce tvořeno 762 hnízdícími páry (tab. 4). Došlo tedy k zahuštění populací všech druhů a k velmi pěknému celkovému přírůstku o 33 %. Nejpočetnější skupinu sýkor zastupovalo 5 druhů ve 686 párech a udržely se na 90 % celkového společenstva dutinových pěvců. Ptáci vyhledávající hmyz na kmenech nebo silnějších větvích stromů zdvojnásobili svoji hustotu a zahnízdili ve 2 druzích a 42 párech, což ve společenstvu dutinových pěvců znamená cenný přírůstek ze 4 % na 5,5 %. Tažné druhy, potravně vázané na volně létající nebo pohybující se hmyz po zemi, byly reprezentovány prozatím jediným druhem v 29 usazených párech, tj. necelé 4 % společenstva. V následujících sezonách lze předpokládat další nárůst méně častých druhů, zejména tažných. Tab. 4: Obsazení hnízdních budek dutinovými pěvci v ML Hradce Králové Ko Mo Uh Pa Ba Br Rz Lb Sd Vp Sp Pěvci V uplynulé sezoně ptáci obsadili 61 % připravených umělých dutinek a v dalších 14 % nedokončili stavbu hnízd. Užitečný blanokřídlý hmyz (vosy, sršni, čmeláci) osídlil 13 % a myšice lesní, plšíci lískoví a stromové druhy netopýrů obsadili celkem 1% budek. K celkovému přírůstku kolonií dravého hmyzu přispělo především teplé jarní období včetně tvorby dostatečných potravních zdrojů v podobě ostatních skupin blanokřídlých i dvoukřídlých. Počet obsazených umělých dutin necílovými živočichy je zachycen v tab. 5. 8

10 Tab. 5: Obsazení budek v ML Hradce Králové necílovými živočichy plšík myšice netopýři vosy sršni čmeláci Poměrně početná skupina hnízdících dutinových pěvců a současně vysoký počet rojů vos a sršní vytvořil značný soustředěný na dostupné skupiny hmyzu. Přes to nedošlo u ptačích společenstev ke zvýšeným ztrátám vlivem nedostatku potravy. Celková úspěšnost hnízdění se v porovnání s minulou sezonou zvýšila o 10 % při tom byly sníženy především ztráty mláďat v průběhu krmení na hnízdech v důsledku nedostatku potravy. Ztrátovost dvou sezon porovnávají tabulky (tab. 6 a 7). Tab. I.: Úspěšnost hnízdění dutinových pěvců v městských lesích HK v r ztráty z úspěšných ztráty ze započatých úspěšnost úspěšnost úspěšnost hnízd v % hnízd v % hnízdění hnízdění hnízdění druh vajec mláďat celkové vajec mláďat celkové v % v % I. sn. v % ostat. Ko 10,40 8,50 18,90 16,62 19,05 35,67 66,55 67,74 81,25 Mo 14,88 2,33 17,21 21,02 14,49 35,51 79,07 75,68 100,00 Uh 7,35 1,61 8,96 17,16 4,48 21,64 80,00 78,72 81,25 Pa 6,42 3,67 10,09 28,67 2,80 31,47 67,86 66,67 70,00 Ba 0,00 0,00 0,00 0,00 35,00 35,00 75,00 75,00 x Br 12,26 0,00 12,26 16,10 5,09 21,19 85,71 88,89 66,67 Rz 5,68 0,00 5,68 29,66 0,00 29,66 65,38 77,78 37,50 Sd 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 100,00 100,00 x Lb x x x x x x x x x Sp 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 100,00 100,00 x CELKEM 10,57 6,76 17,33 17,96 13,77 31,73 71,29 71,28 78,05 Vysvětlivka: úspěšnost hnízdění = podíl hnízd s úspěšně odchovanými mláďaty z celkového počtu započatých snůšek, Ko = sýkora koňadra, Mo = sýkora modřinka, Uh = sýkora úhelníček, Pa = sýkora parukářka, Ba = sýkora babka, Br = brhlík lesní, Sd = šoupálek dlouhoprstý, Rz = rehek zahradní, Lb = lejsek bělokrký, Vp = vrabec polní, Sp = špaček obecný Tab. I.: Úspěšnost hnízdění dutinových pěvců v městských lesích HK v r ztráty z úspěšných ztráty ze započatých úspěšnost úspěšnost úspěšnost hnízd v % hnízd v % hnízdění hnízdění hnízdění druh vajec mláďat celkové vajec mláďat celkové v % v % I. sn. v % ostat. Ko 10,99 5,85 16,84 16,73 14,05 30,78 79,82 81,45 64,28 Mo 10,90 5,21 16,11 16,28 12,41 28,69 82,69 72,92 87,50 Uh 8,87 3,77 12,64 16,12 8,92 25,04 84,38 81,08 95,45 Pa 14,45 1,73 16,18 22,71 7,24 29,95 84,21 64,29 83,33 Ba 11,36 0,00 11,36 11,36 0,00 11,36 100,00 100,00 100,00 Br 17,27 2,73 20,00 26,32 2,43 28,75 84,62 82,35 100,00 Sd 4,35 0,00 4,35 4,35 0,00 4,35 100,00 100,00 x Rz 8,09 1,47 9,56 21,43 5,36 26,79 79,31 80,00 78,57 Lb x x x x x x x x x Vp 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 100,00 100,00 x Sp 11,54 0,00 11,54 9,38 18,75 28,13 83,33 75,00 100,00 CELKEM 10,98 4,91 15,89 17,21 11,97 29,18 81,59 80,60 79,21 9

11 Celkové průměrné ztráty na hnízdech společenstva dutinových pěvců mírně poklesly na 29,18 % při vyšším počtu vyváděných mláďat o 0,2 ml./hnízdo. Kontrolou budek v průběhu hnízdění byl podchycen úhyn nedostatečně vyvinutých jedinců a následně celého hnízda pravděpodobnou podvýživou, který byl v porovnání s předchozí sezonou o 15 % nižší a poklesl na 12 %. Nejčastější příčinou zničení celého hnízda byla predace kunou, která stabilně dosahuje 51 % z celkové ztrátovosti snůšek. Ostatní příčiny zničení celých hnízd nejsou významné (obr. 3). Přibližně 10 % hnízd, ze kterých byla úspěšně vyvedena mláďata je poznamenáno zvýšenou ztrátovostí nejčastěji pro nedostatek kořisti, vybráním části mláďat kunou a také zvýšeným výskytem ektoparazitů (obr. 4). Obr. 3: Příčiny zničení celých snůšek dutinových pěvců v ML Hradce Králové (v roce 2012) Obr. 4: Příčiny ztrát u úspěšných hnízd dutinových pěvců v ML Hradce Králové (v r. 2012) 10

12 Kuna lesní (Martes martes) ve zdejším prostředí nejčastěji ohrožuje vysoko vystlaná hnízda k vletovým otvorům budek. Vysoké míra návyku zdejších šelem na vybírání ptáků z hnízdních budek je pravděpodobně způsobena zanedbáním odstraňování hnízd v předchozích letech a tedy trvale vysoká úspěšnost lovu. Při intenzivní údržbě dutinek v současnosti klesá počet takto zničených snůšek a v některých lokalitách je již predace kunami zanedbatelná. V intenzivně kontrolovaných liniích budou v následujícím období upraveny dutinky pod vletovým otvorem tak, aby bylo vyloučeno vytažení hnízdících nebo nocujících ptáků z budky. Na rozdíl od sezony 2011 byly klimatické podmínky jarního období v roce 2012 podstatně příznivější. Příznivě se promítly do kvantitativní i kvalitativní skladby populací lesního hmyzu a utvořily dostatečnou nabídku hlavní potravy všem druhům hmyzožravých živočichů. Ptačí společenstvo reagovalo nejen zvýšeným reprodukčním úsilím, ale také vlastním dynamickým rozvojem. Schopnost koncentrace hnízdících párů v troficky výhodných lokalitách je u společenstva dutinových pěvců podpořena přesným rozdělením životního prostoru a tím také potravních zdrojů. Jednotlivé druhy si tak konkurují jen minimálně a dokáží vedle sebe bez nebezpečí ztrát úspěšně vyvádět mladé. Sýkory jsou při výchově mláďat odkázány na ohniska výskytu listožravých housenek druhů motýlů nebo housenic pilatek, ploskohřbetek či hřebenulí, prodělávajících svůj vývoj v rozdílném vegetačním období. Brhlíci a šoupálci kontrolují především kmeny a silnější větve dřevin, kde kromě rozptylujících se housenek nacházejí také množství podkorního hmyzu. Tažní lejsci bělokrcí nebo rehci zahradní se soustředí na lov lezoucího hmyzu po větvích nebo na zemi a také na nejrůznější druhy létajících imág motýlů, blanokřídlých, dvoukřídlých nebo síťokřídlých. Jednotlivé druhy se tedy výborně doplňují a potravní nabídce také částečně přizpůsobují dobu hnízdění (obr. 5 a 6). Obr. 5: Doba hnízdění dutinových pěvců v královéhradeckých lesích v roce 2011 (podle snesení prvního vejce) III. IV. V. VI. VII. Ko Mo Uh Pa Ba Br Rz Lb Sd Sp Vysvětlivka: Ko = sýkora koňadra, Mo = sýkora modřinka, Uh = sýkora úhelníček, Pa = sýkora parukářka, Ba = sýkora babka, Br = brhlík lesní, Rz = rehek zahradní, Lb = lejsek bělokrký, Sd = šoupálek dlouhoprstý, Sp = špaček obecný 11

13 Obr. 6: Doba hnízdění dutinových pěvců v královéhradeckých lesích v roce 2012 (podle snesení prvního vejce) Znatelné rozdíly v období hlavní snášky a také u druhých, pozdních nebo náhradních snůšek dokládají rozdílnou tvorbu potravních zdrojů ve vegetačních sezonách dvou posledních let. 4. Posilování ekosystémových služeb (biologická ochrana lesa proti některým ekonomicky závažným skupinám hmyzu) Rozložení jednotlivých druhů dutinových pěvců v prostoru lesa je ve zdejších podmínkách velmi rozdílné a odvíjí se od proměnlivosti druhové skladby porostů i jejich věkových stupňů. Jednotlivé druhy v relativně ustáleném společenstvu si navzájem dostatečně konkurují a drží se ve svých původních potravních nikách, které při současné hustotě zejména sýkory dobře využívají. Zdaleka se nejedná jen o samotnou predační schopnost ptáků, ale také dravého sociálně žijícího hmyzu jako jsou některé druhy vos a sršeň obecná, které tlak na kalamitní skupiny hmyzu od druhé poloviny vegetačního období výrazně stupňují. Dokladem toho jsou nápadná seskupení hnízdících ptačích párů zastoupená všemi druhy v dílčích lokalitách, ve stejných lokalitách doplněná rozvinutými roji vos. Poměr mezi ptačími druhy ukazuje na existenci ohniska hlavní kořisti, kterou převažující druh preferuje a je jeho základní potravou. Dravý hmyz pak kontroluje celou plochu v okolí hnízda a částečně se tak dostává do konkurenčního postavení vůči všem druhům hmyzožravého ptactva. Celková skladba společenstva dutinových pěvců pak odráží situaci na celé ploše sledovaného území. Ačkoli jsou zdejší linie budek rozmístěny nejčastěji podél cest a průseků, vytvářejí natolik hustou síť, že lze jejich plošnou hustotu odhadnout na 2 ks/ha. Ve vhodných biotopech s cíleně doplněnými hnízdišti pro usazení méně častých druhů nebo plné využití nosné kapacity prostředí, dosahuje jejich hustota dokonce 4 6 ks/ha. Tím je odbouráno nebezpečí převahy úzké skupiny druhů 12

14 a zajištěn rovnoměrný rozvoj celého společenstva. Vývoj druhové skladby usazených dutinových pěvců i ostatních živočichů, prodělávajících svůj vývoj v dutinkách, je dlouhodobou záležitostí. V hospodářském lese se ustálí nejméně po desítce let. 5. Práce s veřejností V rámci seznamování veřejnosti s touto činností a zejména pro propagaci hospodaření blízkému přírodě byly uspořádány besedy se zájemci z řad odborné i laické veřejnosti. Na základě výjimky udělené KÚ Královéhradeckého kraje byla v jarním období organizována ukázka mláďat puštíka obecného pro školní mládež. Děti si prohlédly mladé sovičky a seznámily se s jejich životem i budoucí funkcí v přírodě. Velký zájem v nich probudilo především fotografování a značení mláďat kroužky Národního muzea Praha. Velmi populární ukázka mladých sov bezesporu zanechá v mladých účastnících hluboký dojem. Stejně tak byl nebývalý zájem o povídání o ochraně ptactva a jejich využití při podpoře ekosystémů v krajině. Další přednášky s ukázkou dosavadních výsledků byly uspořádány pro soukromé lesníky (Náchod, Chlumec nad Cidlinou). 6. Závěr Obnova populací jednotlivých živočišných druhů v lesním prostředí má velmi pozitivní dopad na stabilitu lesního ekosystému. Ve vztahu k lesnickému hospodaření a ochraně lesa lze hovořit o prevenci a tvorbě pojistky proti přemnožování ekonomicky i ekologicky závažných skupin hmyzu. Kromě přímého hospodářského efektu je postupně zvyšována atraktivita prostředí ML pro veřejnost i zájmové skupiny naplňováním enviromentalistiky, rozšiřováním možností pro výchovu školní mládeže, specializovaného výzkumu, výuky i dalších společenských funkcí. Ochranářský význam spočívá především ve zvyšování populačních hustot běžných druhů pěvců, vytváří podmínky pro zachycení a přežívání nejvýše postavených predátorů v potravním řetězci, jako jsou například lesní druhy sov - puštík obecný, sýc rousný a kulíšek nejmenší. Jde o nepřímou podporu volně žijících živočichů zvláště chráněných nejen zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, ale také legislativou Evropských společenství (ES), jmenovitě směrnicí č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). V průběhu kontroly na počátku jara 2012 byly všechny budky vyčištěny, podle potřeby opraveny a připraveny na hnízdní sezonu. Z 1125 kontrolovaných hnízdišť bylo pro špatný stav starých dutinek vyměněno 23 ks, dalších 77 ks bylo doplněno za ztracené a nebo posloužilo k doplnění systému v hustě osídlených lokalitách. Navíc byl instalován nový systém 18 ks hnízdních budek pro puštíka obecného. Zpracoval M. Dusík, dne