VZTAH STÁTU A NEZISKOVÉHO SEKTORU: TEORETICKÉ PŘÍSTUPY A PRAKTICKÉ PŘÍKLADY V ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VZTAH STÁTU A NEZISKOVÉHO SEKTORU: TEORETICKÉ PŘÍSTUPY A PRAKTICKÉ PŘÍKLADY V ČR"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa VZTAH STÁTU A NEZISKOVÉHO SEKTORU: TEORETICKÉ PŘÍSTUPY A PRAKTICKÉ PŘÍKLADY V ČR Relationship between government and NPOs: theoretical principals and practice in the Czech Republic Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana Prouzová Autor: Bc. Marie Horáková Brno, červen 2009

2 Jméno a příjmení autora: Bc. Marie Horáková Název diplomové práce: Vztah státu a neziskového sektoru: teoretické přístupy a praktické příklady v ČR Název práce v angličtině: Relationship between government and non-profit sector: theoretical principals and practice in the Czech Republic Katedra: Veřejná ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana Prouzová Rok obhajoby: 2009 Anotace Diplomová práce Vztah státu a neziskového sektoru: teoretické přístupy a praktické příklady v ČR se zabývá rozborem přístupu státu k neziskovému sektoru v České republice. V první části je popsán neziskový sektor a jeho místo v rámci národního hospodářství. Druhá část vymezuje teoretické přístupy vzniku a vývoje neziskových organizací. V třetí části je charakterizována situace v České republice v jednotlivých obdobích po roce V poslední části je prezentován vztah neziskového sektoru a kraje Vysočina. Annotation The submitted thesis: Relationship between government and non-profit sector: theoretical principals and practice in the Czech republic is to analyze access of the state to nonprofit sector in the Czech Republic. In the first part is described the non-profit sector and its status within the national economy. The second part determinates theoretical access of origin and development of non-profit organizations. The third part deals with the situation in the Czech Republic after The last part presents the relationship between non-profit sector and Vysočina Region. Klíčová slova Nezisková organizace, neziskový sektor, stát, partnerství, veřejná politika, legislativa Keywords Nonprofit organization, nonprofit sector, government, partnership, public policy, legislation 2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Vztah státu a neziskového sektoru: Teoretické přístupy a praktické příklady v ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Prouzové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. června 2009 vlastnoruční podpis autora 3

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Prouzové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Ing. Petru Holému z Krajského úřadu Vysočina za poskytnutí odborných informací. A zejména děkuji celé své rodině za úţasnou podporu. 4

5 OBSAH ÚVOD ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMŮ TRH, STÁT, NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ NEZISKOVÝ SEKTOR DÍLČÍ ZÁVĚR TEORETICKÁ VÝCHODISKA SVOBODA SDRUŢOVÁNÍ FILANTROPIE (CHARITA) TEORIE VZNIKU NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ MODELY VZTAHŮ STÁTU A NEZISKOVÉHO SEKTORU Modely dle typu financování veřejných sluţeb Modely dle míry spolupráce Modely partnerství Modely struktur rozvoje regionálních partnerství NEBEZPEČÍ NARUŠENÍ PARTNERSTVÍ MEZI STÁTEM A NEZISKOVÝM SEKTOREM DÍLČÍ ZÁVĚR VÝVOJ VZTAHU STÁT - NEZISKOVÝ SEKTOR DĚJINY NEZISKOVÉHO SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE PŘEHLED ETAP VÝVOJE PO ROCE OBDOBÍ OBDOBÍ OBDOBÍ OBDOBÍ OBDOBÍ DÍLČÍ ZÁVĚR KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD VZTAH NEZISKOVÉHO SEKTORU A KRAJE VYSOČINA KRAJ VYSOČINA OBECNÉ INFORMACE PRVNÍ VOLEBNÍ OBDOBÍ ( ) DRUHÉ VOLEBNÍ OBDOBÍ ( ) TŘETÍ VOLEBNÍ OBDOBÍ (SOUČASNOST) DÍLČÍ ZÁVĚR ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

6 ÚVOD Po roce 1989 došlo v České republice k velkým změnám, které se projevily i do té doby nevídaným rozvojem neziskového sektoru. Občanský sektor se stal jedním ze tří základních regulátorů společenského ţivota, vedle trhu a státu. Tento rozmach byl veden snahou občanů zakládat spolky a sdruţení, nezávislé na státu a v návaznosti na svobodu sdruţování. Role neziskového sektoru se začala pomalu, ale jistě zvyšovat. Nově vzniklé organizace si postupně našly svoje místo v moderní společnosti a staly se uznávanou alternativou státu při poskytování sluţeb a veřejných statků. Jsou povaţovány za základ rozvoje demokracie ve společnosti, za moţnost občanů pomocí participace ovlivňovat veřejnou politiku. Cesta k tomuto však nebyla jednoduchá. Politici, státní správa i veřejnost často nevěděly, jak vlastně neziskový sektor vnímat, jaký k němu zaujmout postoj, jaká má být jeho úloha ve společnosti a co od něj vlastně očekávat. Cílem mé diplomové práce je analýza vývoje vztahu státu a neziskového sektoru. Zmapuji tento vývoj v České republice od roku 1990 do současnosti, a pokusím se ověřit hypotézu, ţe se jedná o formu spolupráce na úrovni partnerství. V konkrétním období budu zkoumat, jak uvedený přístup státu přispívá ke zvýšení či sníţení významu a role neziskového sektoru. K dílčím cílům pak patří definování základních pojmů a vymezení moţných modelů vztahů mezi představiteli státu na jedné straně a neziskovým sektorem na straně druhé. Dalším dílčím cílem je popsat situaci a charakteristiku jednotlivých etap vývoje neziskového sektoru v České republice. Posledním dílčím cílem je zhodnocení konkrétní spolupráce mezi těmito dvěma stranami v kraji Vysočina. Při zpracování diplomové práce pouţiji metody obsahové analýzy a syntézy teoretických přístupů a modelů vztahu stát-neziskový sektor a to z odborné literatury, z dostupných periodik a z internetových zdrojů. Dále metody analýzy financování neziskového sektoru a analýzy právního prostředí. Důleţitým zdrojem budou také internetové stránky statistického úřadu, výzkumných center a ostatních organizací, které se o stav a fungování neziskového sektoru zajímají. V praktické části pouţiji metody řízeného rozhovoru s představitelem krajské samosprávy a dále metody komparace a zhodnocení. 6

7 Práce bude rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřená na úvod do problematiky vztahu státu a neziskového sektoru, vymezení a definice hlavních pojmů a souvislostí, včetně typologie neziskových organizací. Ve druhé kapitole se pak budu zabývat samotnou podstatou fungování neziskového sektoru, k čemuţ pouţiji teoretická východiska, tak jak jsou známy z odborné literatury. Třetí kapitola má za cíl analyzovat jednotlivé etapy neziskového sektoru od roku 1990 aţ po současnost. V kaţdém období budu zkoumat, jaký vliv měla na neziskový sektor vládní politika, způsob financování a právní prostředí, popř. některé významné další akce jednotlivých období v souvislosti s neziskovým sektorem.. V poslední kapitole se zaměřím na konkrétní příklad spolupráce státu a neziskového sektoru. Na vztahu kraje Vysočina s nestátním neziskovým sektorem představím konkrétní aktivity ze strany kraje i samotných neziskových organizací, které vedou k naplňování principu partnerství. Diskuse o vztahu státu a neziskového (třetího) sektoru je především o potřebě neustálého vyjasňování si funkcí a vazeb, které vznikají, působí a zanikají ve společnosti 1. 1 ONDRUŠEK, D. a kol. Čítanka pre pokročilé neziskové organizácie., s.153 7

8 1 ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMŮ 1. 1 Trh, stát, národní hospodářství Neţ se začneme zabývat otázkami vztahu státu a neziskového sektoru, je nutné si definovat základní pojmy trh, stát a v rámci národního hospodářství vymezit neziskový sektor. Právě termín neziskový sektor není dosud přesně definován a tak se někdy označuje i jinými termíny 2. Trh Pokud máme definovat pojem trh, nelze nevzpomenout na Adama Smithe (1771) a jeho neviditelnou ruku trhu. Trh bez zásahů se charakterizuje tak, ţe kaţdý jedinec sleduje své vlastní zájmy a tím dochází ke spokojenosti všech. Působí zde definice Paretova optima: všichni jsou uspokojeni a jedna ze stran by se mohla dostat do lepšího postavení pouze tak, ţe by zhoršila postavení jiné, přičemţ kritéria jsou subjektivní. Trţní mechanismus staví na dobrovolné kupní smlouvě mezi prodávajícím a kupujícím o směně zdrojů (statků). Pokud by však nebyl trh nijak omezen, pak by se za těchto podmínek mohlo stát, ţe by se ti, kteří jiţ disponují velkými zdroji, stávali ještě bohatšími a chudí by přicházeli i o to málo, s čím na trh vstupovali. Takto trh vymezuje Václav Klaus: Trh ( ) je obecným systémem horizontálních vztahů, vztahů svobodných a rovnoprávných jedinců. Je prostorem, kde si lidé svobodně vybírají, kde spolu uzavírají dobrovolné smlouvy a kde díky tomu realizují své touhy, svá přání, své potřeby, své preference 3. Trh je závislý na státu, na politické moci: na tom, jaké zákony zajišťují osobní svobodu a chrání soukromé vlastnictví. Stát Zatímco trh je prostředníkem uplatnění moci ekonomické, stát tradičně vytváří obecný rámec fungování společnosti a zároveň zprostředkuje formování a výkon moci politické. V idealizovaném pojetí je stát představitelem a vykonavatelem veřejného zájmu. Podle toho, jakým způsobem veřejný zájem stanoví a jak jej i uspokojuje, se pak liší dle povahy politického systému té které země. 2 Blíţe kap KLAUS, V. Mezi minulostí a budoucností. Brno a Praha, Nadace Universitas Masarykiana a Nakladatelství Georgetown a Svoboda In POTŮČEK, M. Nejen trh. Role trhu, státu a občanského sektoru v proměnách české společnosti., s.24 8

9 Optimální velikost a síla státu není všeobecně stanovena, ale stát by měl plnit minimálně tyto funkce: - obecný výkon politické vůle (moc výkonná) - tvorba zákonů (moc zákonodárná) - soudnictví 4. Úloha a postavení státu je velmi kontroverzní. Na jedné straně stojí ti, kteří jsou pro zásahy státu do trţního prostředí jen v případě zajištění bezpečnosti a dalších nevyhnutelných případech, na druhé straně představitelé totalitních reţimů mají za to, ţe stát je nejdůleţitější nástroj regulace trhu. Skutečné chování státu a jeho orgánů neodpovídá ani jednomu, ani druhému z uvedených polárně protikladných modelů; nalezneme v něm rysy obou z nich: Stát nemaximalizuje ani veřejné blaho, ani uspokojení sobeckých zájmů. Snaţí se o kompromis, o pokojné řešení zájmových konfliktů, zprostředkuje vyjednávání mezi jednotlivými zájmovými skupinami; stává se, ţe někdy prosadí i nějaký obecně prospěšný politický projekt či inovaci. (Streeten 1993:1290) 5 Národní hospodářství Pro správné pochopení neziskového sektoru je potřeba vymezit mu prostor v rámci národního hospodářství. Národní hospodářství je chápáno jako sloţitá soustava subjektů a vazeb mezi nimi, které se vytvořily v procesu vývoje společnosti za účelem produkce statků, jimiţ jsou uspokojovány potřeby lidí, ţijících na území určitého útvaru 6. V odborné literatuře je uváděno mnoho způsobů, jak je moţné národní hospodářství členit. Pro účely mojí diplomové práce jsem vybrala členění dle principu financování a sektorové členění podle Pestoffa. Podle členění dle principu financování produkce a spotřeby statků tak, jak je pouţíváno na Katedře veřejné ekonomiky ESF MU (např. Strecková, Malý 7 ), rozlišujeme: - ziskový (trţní) sektor - neziskový (netrţní) sektor, který dále členíme na veřejný sektor, nestátní sektor a sektor domácností 4 POTŮČEK, M. Nejen trh. Role trhu, státu a občanského sektoru v proměnách české společnosti., s Tamtéţ, s.36 6 ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Kdyţ se řekne nezisková organizace.,s.86 7 STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. In: ŠKARABELOVÁ, S. Kdyţ se řekne nezisková organizace., s.86 9

10 Obr. 1 Členění národního hospodářství podle principu financování NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ziskový (trţní) sektor neziskový (netrţní) sektor veřejný sektor nestátní sektor sektor domácností Pramen: Strecková, Z., Malý, I. a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Computer Press, Praha 1998 Ziskový, trţní sektor, je ta část národního hospodářství, která je financována z prostředků získaných subjekty ziskového sektoru z prodeje statků, které buď produkují nebo distribuují, a to za trţní cenu, která se na trhu vytváří na základě vztahu nabídky a poptávky. Cílem existence je dosahování zisku. Neziskový, netrţní sektor. Subjekty zde fungující a produkující většinou smíšené statky získávají prostředky na svoji činnost převáţně z přerozdělovacích procesů. Cílem existence není zisk, ale realizace poslání a z něj vyplývající uţitky. Tento sektor je dále členěný na: Neziskový veřejný sektor, který je financován z veřejných financí, je řízen a spravován veřejnou správou, rozhoduje se v něm veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole. Cílová funkce je dosahována tzv. poskytováním veřejné sluţby. Neziskový soukromý sektor, jehoţ cílovou funkcí není přímý uţitek. Je financován ze soukromých financí, tedy financí soukromých fyzických a právnických osob, které se rozhodly vloţit tyto své finance do konkrétní, předem vymezené produkce nebo distribuce statků, aniţ by očekávaly, ţe jim tento vklad přinese finančně vyjádřený zisk. Sektor domácností, jenţ má v rámci národního hospodářství významnou roli svým začleněním do koloběhu finančních toků a vstupem na trh produktů, faktorů a kapitálu 8. 8 Zpracováno podle REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení., kap

11 Na toto rozlišení volně navazuje členění národního hospodářství švédského ekonoma Victora A. Pestoffa (1995). 9 Ten dělí národní hospodářství do jednotlivých sektorů podle tří kritérií: podle financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový, podle vlastnictví na sektor soukromý a veřejný, podle míry formalizace na sektor formální a neformální. Jak vidíme na obrázku níţe, tyto sektory vymezuje pomocí trojúhelníku. Výhodou tohoto uspořádání je mimo jiné i to, ţe se z konečné podoby trojúhelníku dají vyčíst základní charakteristiky organizací, které v jednotlivých sektorech působí. Obr. 2 Členění národního hospodářství podle Pestoffa Pramen: Rektořík, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru.základy ekonomie, teorie a řízení. Ekopress, Praha PESTOFF, V.A. Reforming social services in Central eastern Europe an eleven nation overview, GRYF, Poland, Cracow, In: REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení., s.16 11

12 Z obrázku je patrné, ţe v některých zónách se činnosti a poslání jednotlivých organizací působících ve vymezených sektorech překrývají. V tomto případě jde potom o organizace, které nazýváme hraniční či smíšené. Jde například o spolky či seskupení, tedy neformální organizace, které nebyly zaloţeny dle platné legislativy. Jiným příkladem hraniční organizace můţe být státní podnik, který je zřízen veřejnou organizací za účelem podnikání, resp. obhospodařování státního majetku. I soukromá škola, která poskytovanou sluţbou (svým posláním) zasahuje do veřejného sektoru, můţe být hraniční organizací, protoţe má privátní charakter. Příkladem smíšené organizace můţe být soukromá střední škola, která svým posláním zasahuje do veřejného sektoru, má privátní charakter a je z určité části financována z veřejných financí. Nebezpečí těchto hraničních organizací spočívá v přehnaném akcentu na ziskové aktivity, kdy dochází ke konfliktu cílů. Přínosem obou zmiňovaných členění je, ţe rozlišují neziskový sektor domácností a neziskový nestátní sektor, protoţe u některých jiných členění tyto sektory splývají v obecnějším pojmu občanská společnost Neziskový sektor Neziskový sektor je tvořen z různorodých organizací, které jsou formou dobrovolného sdruţování občanů sdílejících společné hodnoty a ochotných spolupracovat na společném díle. Činnost těchto organizací můţe směřovat buď pouze k uspokojení potřeb a zájmů samotných členů, nebo můţe být vedena snahou pomoci druhým či prosazovat nějaký zájem obecný (veřejný) 10. V prostředí České republiky je obecně pouţíváno více termínů pro neziskový sektor, případně neziskové organizace. Pouţívají se tyto termíny: neziskový sektor, neziskové organizace, veřejný sektor, veřejné neziskové organizace, občanský sektor, nestátní neziskový sektor, soukromý neziskový sektor, nestátní neziskové organizace, soukromé neziskové organizace, třetí sektor, organizace třetího sektoru, také dobrovolné či dobrovolnické organizace a nevládní sektor či nevládní organizace, případně ještě některé další (nezávislý sektor, komunitní organizace, organizace občanského sektoru atd.) POTŮČEK, M. Veřejná politika., s Převzato z: BAČUVČÍK, R. K terminologii neziskového sektoru. [online] 12

13 Úkolem neziskového sektoru je uspokojovat potřeby občanů tam, kde nejsou uspokojovány nebo jsou uspokojovány pouze neadekvátně. A k tomu jsou potřeba zejména dobré informace o lidských potřebách, na rozdíl od státu, který spoléhá na politické procesy, legislativu a veřejné rozpočty. Neziskový sektor je na státu nezávislý je součástí soukromého sektoru. Ale jeho činnosti nejsou vedeny ziskovým motivem je součástí veřejného sektoru. A právě proto se doporučuje, aby se o tomto sektoru mluvilo jako o specifickém třetím sektoru, v němţ se neziskové organizace řídí pravidly, která se odlišují od zákonů trhu i od fungování státu a jeho institucí 12. První sektor je sektor ziskový trţní a druhý sektor je sektor veřejný netrţní. Hranice mezi sektory jsou velmi neurčité, navzájem se ovlivňují a prolínají. Ve vztahu neziskový sektor a ostatní sektory můţeme rozlišit tyto vazby 13 : a) působení veřejného sektoru na neziskový sektor veřejný sektor (stát) zajišťuje přesouvání finančních zdrojů k třetímu sektoru (formou různých dotací, grantů, daňových úlev aj.), dále také tento sektor ovlivňuje regulačními opatřeními a podobně. b) působení ziskového sektoru na neziskový sektor také zde můţe jít o přesouvání finančních zdrojů, a to formou sponzorství. Oba typy organizací ale mohou být i vzájemnými konkurenty nejen co se týče hlavní činnosti, ale také např. při získávání zdrojů z veřejných rozpočtů. c) vztah v rámci sektoru mezi domácnostmi ty jsou pro třetí sektor ţivotně důleţité, protoţe jsou zdrojem peněţních prostředků (a to jak přímo poplatky, členské příspěvky, tak nepřímo formou daní) a zdrojem dobrovolníků. Představují také klienta, který nakupuje a spotřebovává sluţby poskytované třetím sektorem. Neziskové organizace Neziskové organizace jsou obecně vymezeny jako organizace nevytvářející zisk, anebo sice vytvářející zisk, ale tento zisk musí zpětně vloţit do organizace k plnění hlavních cílů. Kromě nevládních neziskových organizací se pod neziskové organizace zahrnují i organizace příspěvkové, rozpočtové, odbory, politické strany a hnutí, zájmová sdruţení právnických osob, druţstva (pokud jsou zřizována za jinými účely neţ podnikání), nepodnikatelské 12 POTŮČEK, M. Veřejná politika., s Zpracováno podle REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení., s

14 obchodní společnosti (např. společnosti s ručením omezeným, pokud jsou zřízeny k jiným účelům neţ podnikání), příp. i právnické osoby zřizované samostatnými zákony (např. Česká akademie věd, Česká televize, Český rozhlas). Vzhledem k tomu, ţe není v naší odborné literatuře jednoznačně definována charakteristika neziskových organizací, uvedu nyní čtyři způsoby členění, tak jak jsou vymezeny v rámci mezinárodní klasifikace, v rámci právního řádu České republiky, v rámci Rady vlády pro nestátní neziskové organizace a vymezení v rámci Systému národních účtů. Mezinárodní klasifikace neziskových organizací Podle Salomona a Anheiera 14 se řeší problém v terminologii pomocí tzv. strukturálněoperacionální definice, která říká, ţe neziskovou nestátní organizací je ta organizace, která je: - organizovaná (organized) - soukromá (privated) - nerozdělující zisk mezi vlastníky (non-profit-distributing) - samosprávná (self-governing) - dobrovolná (voluntary) 15 Mezinárodní klasifikace ve standardu ICNPO dle Salomona a Anheiera (International Clasification of Non Profit Organisations) ještě vymezuje i oborové členění neziskových organizací 16 : 1. kultura a sport, rekreace 2. vzdělání a výzkum včetně vědy 3. zdravotní péče 4. sociální sluţby 5. ţivotní prostředí 6. komunitní rozvoj 7. ochrana práv skupin a jednotlivců 8. dobročinnost, filantropie 9. mezinárodní aktivity 10. náboţenské aktivity 14 SALAMON, L.M., ANHEIER, H.K. Defining the Nonprofit Sector. In: A Gross National Analysis Blíţe např. HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací:distanční studijní opora., s FRIČ, P.,GOULLI, R.a kol. Neziskový sektor v ČR.., s

15 11. podnikatelská a profesní sdruţení, odbory, svazy, komory 12. ostatní nespecifikované činnosti Klasifikace neziskových organizací podle právní normy 17 V právním systému ČR je vymezení neziskové organizace nejblíţe zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších zákonů, který v 18, odstavci 8 definuje tzv. organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo zaloţena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: zájmová sdruţení právnických osob, pokud mají tato sdruţení právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdruţení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboţenské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, obce, organizační sloţky státu, kraje, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon 18. Rozhodujícími právními formami nestátních neziskových organizací v ČR jsou pak z hlediska jejich počtu a zaměření činnosti: - Občanské sdruţení (zákon č.83/1990 Sb. o sdruţování občanů) jde o sdruţení fyzických i právnických osob na základě členství, registraci provádí Ministerstvo vnitra ČR, podmínkou je předloţení Stanov. Nemusí předkládat výroční zprávu. - Obecně prospěšná společnost (zákon č.248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech) jde o společnost poskytující obecně prospěšné sluţby, vzniká 17 ŠKARABELOVÁ, S.a kol. Kdyţ se řekne nezisková organizace: příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí., s.8 18 Za tyto poplatníky se dle Zákona o daních z příjmů nepovaţují obchodní společnosti a druţstva, i kdyţ nebyly zaloţeny za účelem podnikání. 15

16 registrací v krajském obchodním rejstříku, podmínkou je Zakládací smlouva či listina, má za povinnost předkládat výroční zprávu, která musí být veřejně přístupná. - Nadace a nadační fondy (zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech) jde o účelová sdruţení majetku s cílem dosahování obecně prospěšných cílů. Zřizují se Nadační listinou nebo Zakládací listinou, popř. závětí. Registrace probíhá v krajském obchodním rejstříku, ze zákona musí předkládat výroční zprávu, nesmí podnikat. Klasifikace neziskových organizací podle Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Definice nestátních neziskových organizací podle Rady vlády pro nestátní neziskové organizace je účelově vytvořená a zjednodušující, nicméně vyjadřuje to, jak je neziskový sektor vnímán značnou částí (ne)odborné veřejnosti. Pod označením neziskové organizace lze rozlišovat tyto dva typy, resp. skupiny 19 : vládní (státní, veřejné) neziskové organizace, které zabezpečují převáţně realizaci výkonu veřejné správy. Jejich opodstatnění je dáno jejich posláním, kterým je podílení se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. Jejich právními formami jsou v podmínkách ČR příspěvkové organizace a bývalé rozpočtové organizace, od roku 2001 organizační sloţky státu, kraje či obce. nestátní (nevládní, občanské, soukromé) neziskové organizace 20, jejichţ existence vychází z principu sebeřízení společnosti, tj. schopnosti určitého společenství lidí ţijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Pod pojem nestátní neziskové organizace zahrnuje Rada vlády pro nestátní neziskové organizace následující organizační formy (do tohoto celku patří i nadace a nadační fondy, ale této organizační formě nelze podle platných právních předpisů poskytovat státní dotace): Občanská sdruţení Účelová zařízení církví Obecně prospěšné společnosti, poskytující veřejnosti obecně prospěšné sluţby za předem stanovených a pro všechny uţivatele stejných podmínek. Jejich 19 Převzato z HYÁNEK, V., ŠKARABELOVÁ, S., ŘEŢUCHOVÁ, M. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů (metody, problémy, řešení)., s V České republice se pro zkrácení dlouhého názvu nestátní neziskové organizace pouţívá zkratky NNO, jeţ má svůj anglický protějšek ve zkratce NGO, tedy non-governmental organisation. 16

17 hospodářský výsledek (zisk) nesmějí pouţít ve svůj prospěch ani zakladatelé ani členové nebo zaměstnanci těchto organizací. Podle Potůčka právě slovo nestátní, které pouţívá Rada vlády pro neziskové organizace, umoţňuje dělat rozdíly ve veřejné politice (legislativa, financování) vůči státním (veřejným) a nestátním (soukromým) organizacím 21. Klasifikace neziskových organizací v systému národních účtů 22 Ještě jinak vymezuje neziskové organizace Český statistický úřad v rámci národních účtů. Podle jejich metodiky je sektor neziskových institucí slouţících domácnostem (NISD) tvořen souborem všech netrţních institucionálních jednotek, které poskytují své sluţby převáţně domácnostem. Ne kaţdá nezisková organizace patří do sektoru NISD. Pro zařazení do sektoru NISD musí samostatná institucionální jednotka splňovat dvě základní podmínky: - má netrţní charakter, - své sluţby poskytuje převáţně domácnostem. K hlavním typům patří zejména: odborové svazy, profesní a vzdělávací společnosti, sdruţení spotřebitelů, politické strany, církve nebo náboţenské společnosti (včetně těch, které jsou vládou financovány, ale nejsou vládou kontrolovány) a sociální, kulturní, rekreační a sportovní kluby; dobročinné, podpůrné a výpomocné organizace, které jsou financovány na základě dobrovolných transferů (peněţních nebo naturálních) od jiných institucionálních jednotek. Konkrétně Český statistický úřad (který vychází z klasifikace zpracované na bázi mezinárodního standardu) uvádí tyto instituce: nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, střední školy, základní školy, školská zařízení, předškolní zařízení, zdravotnická zařízení, sdruţení (svaz, spolek, společnost), politické strany, hnutí, církevní organizace, organizační jednotky sdruţení (svazu, spolku, společnosti), organizační jednotky politické strany, hnutí, stavovské organizace profesní komory, zájmová sdruţení právnických osob. 21 POTŮČEK, M. a kol. Veřejná politika., s Jedná se o klasifikaci pouţívanou Českým statistickým úřadem, která je základem pro vedení registru ekonomických subjektů. 17

18 Vzhledem k tomu, ţe v další části diplomové práce týkající se vývoje neziskového sektoru, zmiňuji připravovaný návrh zákona o statusu veřejně prospěšná společnost, přidávám k těmto členěním ještě členění neziskových organizací podle charakteru poslání. Jedním ze znaků neziskových organizací totiţ je, ţe slouţí veřejnému prospěchu, a tím přispívají k veřejnému blahu. Podle toho, do jaké míry plní kritérium veřejného prospěchu, rozlišujeme: a) organizace vzájemně prospěšné, jejichţ hlavním cílem je slouţit zájmům svých členů. Pokud tyto organizace slouţí veřejnému prospěchu, není to jejich hlavní cíl. Tyto skupiny vznikly např. na bázi určité podobnosti zájmů, koníčků, profese atd. b) organizace veřejně prospěšné, jejichţ hlavním účelem je poskytování veřejně prospěšných sluţeb a sluţba obecným zájmům. Tyto organizace jsou otevřeny široké veřejnosti, tj. všem, kteří tuto sluţbu potřebují Dílčí závěr Tato kapitola nás uvádí do problematiky, jde v ní zejména o pojmenování tří hlavních regulačních mechanismů: trhu, státu a neziskového sektoru. Důleţité je vymezení prostoru, který neziskový sektoru zaujímá v rámci národního hospodářství. Pro tento účel bylo pouţito členění podle principu financování a členění národního hospodářství podle Pestoffa. Role neziskového sektoru v dnešní společnosti je stále větší. Často se pro něj pouţívá i termínu třetí sektor, kterým se právě zdůrazňuje postavení neziskového sektoru mezi státem a trhem. Důraz je však kladen na to, ţe jeho cílem není vytvářet zisk. Neziskový sektor sám o sobě je sloţen z mnoha různorodých organizací. Problém nejednoznačné definice pojmu nezisková organizace vede k tomu, ţe lze v odborné literatuře nalézt několik různých klasifikací neziskových organizací. Na mezinárodní úrovni je vhodné vymezovat nestátní neziskové organizace podle mezinárodně uznávané strukturálně-operacionální definice amerického sociologa Lestera M.Salamona. V prostředí českého právního řádu jsou neziskové organizace vyjmenovány v zákoně o dani z příjmů. Organizace také můţeme dělit na vládní které zabezpečují především realizaci výkonu státní správy ve veřejném neziskovém sektoru (např. kraj, obec, organizační sloţka státu, příspěvková organizace) a nestátní - jeţ se podílí na veřejné politice v rámci občanské společnosti v neziskovém sektoru soukromém (např. občanské sdruţení, nadace, obecně prospěšná společnost aj.). 23 FRIČ, P., GOULLI, R. a kol. Neziskový sektor v ČR., s

19 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA V ideálním případě tvoří veřejný neziskový sektor, soukromý neziskový sektor a soukromý ziskový sektor tři pilíře, které se vzájemně doplňují a vyvaţují rozloţení sil na poli politickém, ekonomickém a na poli občanských svobod. Obecně platí, ţe čím více je společnost protkána sítí horizontálních svazků na různých úrovních lidské činnosti, tím je její demokracie pevnější a odolnější vůči politickým otřesům a zvratům. Stát svou politikou a zákony určuje prostor a míru nejen pro svobody občanů, včetně svobody sdruţování, ale i pro konkrétní právní a daňové prostředí nezbytné pro činnost celého neziskového sektoru 24. Kořeny rozvoje neziskových organizací lze spatřovat ve dvou klíčových oblastech. První z nich je charita, resp. filantropicky motivovaná činnost lidí. Druhou je potom jedno ze základních práv občanů, a to právo sdruţovat se Svoboda sdružování Neziskové organizace jsou prostředkem občanské participace, pomáhají občanům rozvíjet své zájmy, měly by slouţit veřejnému prospěchu, poskytovat veřejné sluţby. Tím zprostředkovávají občanům moţnost účastnit se veřejné politiky. To je dle Potůčka (2005) hlavní důvod a příčina, proč se občané sdruţují do různých typů neziskových soukromých organizací. Svoboda sdruţování (opodstatnění existence těchto organizací) se tak stává jednou ze základních svobod demokratického státu. Toto opodstatnění svobody sdruţování se vyznačuje následujícími šesti body 25 : 1. Svoboda sdruţování je vyrovnávacím závaţím principu demokracie. 2. Svoboda sdruţování jako forma účasti na moci. 3. Svoboda sdruţování jako podpora většiny ostatních svobod. 4. Svoboda sdruţování jako faktor společenských novot. 5. Svoboda sdruţování jako faktor výchovy občanů. 6. Svoboda sdruţování jako prostředek obrany a podpory. 24 REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení., s Více např. REKTOŘÍK, J. a kol.organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení., kap

20 Ve společnosti ovšem existují i brzdy svobody sdruţování 26 (faktory působící proti rozvoji této svobody), které mohou někdy znamenat i narušení rovnováhy demokratického systému: konkurence vůči vládnoucí moci (neziskové organizace mohou mít tendenci přivlastňovat si úlohy, které tradičně ve společnosti náleţejí jiným institucím) riziko omezení demokratické svobody (obava státního aparátu z přílišného uvolnění podmínek fungování těchto soukromých subjektů, které by mohlo vést k legalizaci některých společensky nebezpečných jevů např. fašismus, komunismus, apod.) obava státní moci z růstu nezcizitelného majetku a moci soukromých neziskových organizací (některé neziskové organizace mohou ve svých rukou soustřeďovat značné prostředky a majetek, který vyuţívají často na obdobné účely jako státní instituce, coţ samozřejmě můţe státní moc znepokojovat zejména v případech, kdy neziskové organizace svojí činností přímo konkurují státním institucím) riziko zkostnatění činnosti organizace (jde o faktor vnitřní, který omezuje efektivnost činnosti organizace, např. tendence k monopolizaci činnosti, k centralizaci moci v jedněch rukou apod.) převáţení zájmů jednotlivců nad zájmy obecnými (případ, kdy se nezisková organizace stává de facto pouze rouškou pro jiné typy činností, coţ sniţuje uţitek subjektů očekávajících od organizace naplňování deklarovaného poslání, a jednak znevýhodňuje a diskredituje celý sektor těchto organizací v očích veřejnosti i státu) V České republice je svoboda sdruţování zakotvena v Listině základních práv a svobod a dále v zákoně č. 83/1990 Sb. O sdruţování občanů ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zákona funguje nejpočetnější typ neziskové organizace občanské sdruţení Filantropie (charita) Opodstatnění existence dnešních neziskových organizací však nelze vysvětlovat pouze v kontextu svobody sdruţování. Zajímavý je i vztah mezi pojmy neziskovost a filantropie, popřípadě charita(tivnost). Tedy proč lidé obětují část svého majetku, peněz či času ve prospěch někoho jiného. 26 Zpracováno podle HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací:distanční studijní opora., s K prosinci 2008 bylo v ČR registrováno občanských sdruţení, coţ v celkovém počtu NNO tvoří téměř 50%. Zdroj: Český statistický úřad. 20

21 Slovo charita pochází z latinského caritatem, coţ je výraz označující křesťanskou lásku a do dnešních jazyků vešel z bible. Do doby příchodu státu blahobytu (welfare state) byly charitativní organizace většinou výsledkem či vyjádřením jakési velkodušnosti či dobročinnosti buď jednotlivce anebo státu. Jak moc a vliv aristokracie a církve slábla, přecházely postupně dobročinné instituce a organizace pod vliv státu 28. Jiţ ve 13.století nalezneme zmínku o prvních nadacích, zaměřených zejména na podporu církví a duchovního vzdělávání. Šlo v první řadě o různá zaloţení chrámů, klášterů, dotace na zařízení a udrţování oltářů, kaplí apod. Časté byly mešní nadace, tj. sloţení určitého obnosu jímţ bylo zabezpečeno pravidelné slouţení mší. Jiným - a velmi častým typem nadací byly nadace studijní, jeţ měly umoţnit studia nemajetným studentům 29. Se současnou neziskovou organizací ale spíše souvisí pojem filantropie. Toto slovo, označující obecně lásku k lidem, pochází z řečtiny (philanthropos). Filantropie, tedy snaha pomoci motivovaná (obecně) láskou k bliţnímu, dnes nachází vyjádření v neziskových aktivitách. Organizace stojící na tomto základě se nazývají neziskové nejsou řízeny státem (vládou), nefungují za účelem dosaţení zisku. Jsou vyjádřením postoje určité společnosti (komunity) lidí k některé z veřejných otázek a jsou závislé na financování z velké části z prostředků dobrovolných dárců. Organizace tohoto typu nevznikají přičiněním státu, jsou výsledkem snahy a přání určitých skupin občanů Teorie vzniku neziskových organizací Jeden z obvyklých přístupů k existenci neziskového sektoru je následující: trh není schopen určité problémy řešit, tj. selhává. Proto nastupuje stát a jeho instituce a snaţí se těmto selháním předcházet, či je nějak řešit. Nicméně také stát můţe v této snaze selhat, ať uţ díky časovým zpoţděním, partikulárním zájmům apod. Zde potom můţe vznikat prostor pro existenci nestátních neziskových organizací, které napravují jak selhávání trhu, tak selhávání státu. Více o těchto selháních píše například Potůček (2005) REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení., s TŮMA, O. Počátky neziskového sektoru v Českých zemích. In: FRIČ, P., GOULLI, R. a kol. Neziskový sektor v ČR., s REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení., s Blíţe POTŮČEK, M. Veřejná politika, kap.4 21

22 Důvody vzniku jsou však různé dle různých zemí. Mezi ty s nejrozvinutějším neziskovým sektorem se řadí především Spojené státy americké. Elexis de Tocqueville jiţ v roce 1853 v knize Democracy in America, napsal, ţe Američané všeho věku, postavení a smýšlení neustále vytvářejí spolky 32. Oproti tomu v Evropě byl vývoj jiný. Mohou zato zejména odlišné historické, ekonomické, sociální a další specifické rysy jednotlivých zemí. Proč tedy vznikají neziskové organizace? Salamon a Anheier 33 tyto odpovědi řadí do šesti kategorií, podle toho jaký vliv na ně působí: teorie heterogenity (selhání trhu/selhání státu), teorie přídavného faktoru (sociální podnikatelé), teorie důvěry (smluvní selhání), teorie sociálního státu (neziskový sektor jako reziduální kategorie), teorie vzájemné závislosti (selhání neziskových organizací), teorie sociálních zdrojů (liberální, sociálnědemokratický, korporativistický a etatistický model jádra v sítích zavedených a bohatých elit). Nyní jednotlivé teorie rozebereme blíţe, tak jak o nich pojednávají Potůček (2005) a Rektořík (2007) 34. Teorie vládních a tržních selhání (také teorie veřejných statků, nebo teorie heterogenity) vychází z poznání, ţe svobodný trh sám není schopen pro občany v ţádoucí míře zabezpečit veřejné statky. V selhání trhu vidí klasická ekonomie důvod pro existenci státu. Avšak v demokracii můţe stát uspokojivě plnit roli dodavatele veřejných statků jedině tehdy, kdyţ většina voličů bude podporovat produkci jednotlivého veřejného statku. Pokud nejsou potřeby spotřebitelů (voličů) plně uspokojovány ani trhem ani státem, obracejí se na neziskové organizace, které jim mohou pomoci zmíněné potřeby uspokojit. Teorie přídavného faktoru (sociální podnikatelé) neuznává selhání trhu a státu za dostatečné podmínky pro vznik neziskových organizací, neboť je 32 HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací., s SALAMON, L.M., ANHEIER, H.K.: Social Origins of Civil Society, Voluntas In. FRIČ, P., GOULLI, R. a kol.neziskový sektor v ČR.., s Zpracováno podle: POTŮČEK, M. a kol. Veřejná politika., s a REKTOŘÍK, J.a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení., s

23 třeba zohlednit ještě další faktor, a to přítomnost sociálních podnikatelů, tj. lidí, kteří mají speciální motivaci a podněty vytvářet neziskové organizace saturující potřeby občanů. Výskyt těchto sociálních podnikatelů je významně častější např. tam, kde existuje náboţenská konkurence (horliví zastánci různých církví se snaţí získat prostřednictvím uspokojování potřeb občany pro svou církev). Teorie informační asymetrie (také teorie důvěry či selhání smluvních vztahů) vidí příčiny vzniku neziskových organizací v selhání trhu, kdy spotřebitelé postrádají dostatek informací k dokonalému posouzení kvality statků či sluţeb, které nakupují (anebo které jsou často nuceni nakupovat, resp.spotřebovávat). V mnoha případech vzniká informační asymetrie a spotřebitelé si jako dodavatele zboţí a sluţeb raději vybírají neziskové organizace, vzhledem k tomu, ţe jejich hlavním cílem není maximalizace zisku. Teorie státu blahobytu (sociálního státu) neziskové organizace jsou chápány jako něco, co mělo patřit spíše historii, jako předmoderní mechanismus řešení sociálních problémů vyuţívaných hlavně v tradičních společnostech. Příčinou přetrvávání neziskových organizací v současném moderním světě pak není nic jiného neţ nedostatečná rozvinutost funkcí státu (nedostatečná schopnost zajišťovat sociální potřeby obyvatelstva pouze svými dostupnými prostředky). Teorie vzájemné závislosti nevidí důvody vzniku a fungování neziskových organizací jednostranně v oblastech selhání státu a trhu. Nachází spíše prvky, které stát a neziskové organizace předurčují ke spolupráci a na základě kterých si stát a neziskové organizace vzájemně pomáhají kompenzovat své nedostatky, a proto jsou na sobě závislé. Neziskové organizace často reagují mnohem rychleji na potřeby lidí, jsou často aktivní v určité oblasti ještě dříve, neţ se stát rozhodne situaci řešit. A stát tak můţe vyuţít výsledků práce neziskových organizací pro své vlastní aktivity. Neziskové organizace často získávají veřejnou podporu potřebnou pro určité problémy, čehoţ potom mohou státní instituce vyuţít. 23

24 U teorie vzájemné závislosti je moţné nalézt zdroj spolupráce i v omezených moţnostech neziskových organizací. Salamon 35, a také další autoři, pouţívá termín voluntary failure, volně opsáno selhání neziskových organizací, který popisuje těmito znaky: filantropická nedostatečnost neziskové organizace musí rezignovat na některé potřebné činnosti, neboť je nejsou schopny pokrýt lidskými či materiálními zdroji. Nedostatek zdrojů můţe plynout částečně i z neschopnosti neziskových organizací vyrovnat se s problémem černých pasaţérů. filantropický paternalismus nebezpečné tendence některých neziskových organizací míjet se se svým posláním, s potřebami na straně poptávky. Jde o stav, kdy organizace nevychází vstříc potřebám klientely (domnívají se, ţe klienti nejsou schopni se sami správně rozhodnout), nepodporují samostatnost a sebedůvěru klientů, snaţí se dělat vše za ně, apod. filantropický amatérismus na toto selhávání často upozorňují i samotné neziskové organizace. Dochází k němu, pokud převáţí dobré úmysly a nadšení nad odborností. Tedy se můţe stát, ţe organizace nedisponují dostatečně odborně fundovanými pracovníky či členy. filantropický partikularismus ani neziskové organizace nejsou schopny pokrýt v dostatečné míře či kvalitě všechny existující potřeby a jejich odstíny a stát zde plní roli napravovatele selhání neziskových subjektů. Poslední ekonomickou teorií Salamona a Anheiera je teorie sociálních zdrojů nebo také teorie společenských kořenů moderní občanské společnosti 36. Ve své teorii nehodnotí neziskový sektoru pouze z hlediska velikosti, ale vytváří a formulují čtyři 37 typy neziskových reţimů, resp. způsobů koexistence státu a nestátních neziskových organizací, z nichţ kaţdý odráţí odlišné působení společenských sil a vlivů. Všimněme si jejich základních charakteristik : model liberální (Velká Británie, Austrálie) je typický nízkou úrovní vládních sociálních výdajů a současně relativně velkým soukromým neziskovým sektorem. Vyznačuje se odporem k rozšiřování zásahů státu do sociálních 35 REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. s HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací:distanční studijní opora., s První tři modely čerpali Salamon s Anheierem z práce Esping-Andersena (Esping Andresen, G.: The Three Worlds of Welfare Capitalism. Princeton University Press, Princeton, New Jersey 1990), poslední model model statist přidali Salamon s Anheierem. 24

25 sluţeb a místo toho preferuje řešení v rozvoji soukromých aktivit v oblasti sociálních sluţeb (rozvoj soukromého neziskového sektoru); model sociálnědemokratický (Švédsko, Norsko, Finsko) je naopak na opačném pólu. Upřednostňuje státem zabezpečované sluţby, tedy vysoká úroveň sociálních výdajů státu a nevelký prostor pro soukromý neziskový sektor (jen jako doplněk chybějících státních sluţeb); model korporativistický (Německo, Nizozemí) stojí mezi výše uvedenými. Stát se soukromými neziskovými organizacemi spolupracuje. Poměrně rozsáhlý občanský sektor (se vzájemnou silnou konkurencí) existuje současně se státem štědře podporujícím sociální programy; model statistický, státně-socialistický, autoritativní (Latinská Amerika, Afrika) se vyznačuje jak nízkou úrovní sociálních výdajů, tak i relativně malým neziskovým sektorem. Stát vytlačuje neziskové organizace na periferii společenského dění jako reprezentanty marginálních zájmů (sociální sluţby v soukromé sféře prakticky neexistují). Obr. 3 Čtyři typy neziskových režimů a země těmto typům odpovídající Úroveň vládních sociálních výdajů malý Rozsah neziskového sektoru velký nízká Statist (Japonsko) Liberální (USA, Velká Británie) vysoká Sociálně-demokratický (Švédsko, Itálie) Korporativistický (Německo, Francie) Pramen: Salamon, L.M., Anheier, H.K.: Social Origins of Civil Society: Explaining the Nonprofit Sector Cross- Nationally. Voluntas, vol.9, No.3, 1998 In: Hyánek, V.Ekonomika neziskových organizací: distanční studijní opora. Masarykova univerzita, Brno

26 K této charakteristice přidává ještě Z.Kolarič 38 další katolický model (někdy označován také jako křesťanský): - klíčovou roli zde hrají rodinné svazky, církevní instituce a síť charity, jako neformální občanské servisní organizace. Lidé mají moţnost si kupovat sluţby i prostřednictvím systému povinného pojištění. Stát zasahuje a zabezpečuje tyto sluţby jen tehdy, pokud je tyto instituce nejsou schopné zabezpečit na přiměřené úrovni a v dostupné ceně. V tomto modelu bývají neziskové organizace jednoznačně propojené s církví a sociální pomoc se prolíná s evangelizací. Toto úzké propojení ale nemusí vyhovovat některým organizacím nebo jejich klientům. K těmto typům neziskových reţimů se úzce váţí 3 modelové vztahy společenskoekonomických subjektů 39, které rozlišují postavení nestátních neziskových organizací dle přístupu k trhu, státu a dalším subjektům: Liberální pojetí trhu jako základního prvku společenského pohybu v tomto pojetí je důleţitá ekonomická reprodukce a svoboda jednotlivce (končící tam, kde omezuje svobodu druhého). Důraz je kladen na aktivní produkci, směnu, spotřebu. Postavení nestátních neziskových organizací je omezené, bráno jako doplňkové. Sociální stát jako základní forma společenského ţivota základem je zde klíčové a výsadní postavení státu, který zaručuje rovnost příleţitostí a tím také přerozděluje prostředky. Nestátní neziskové organizace jsou v pozadí, protoţe stát si většinu potřeb zabezpečuje sám. Konzervativní hodnoty jako základní normy, ze kterých se má vycházet v sociálním smyslu podstatou je společnost s tradičními prověřenými hodnotami, která tedy nemá co měnit a experimentovat. Řešení se hledá na základě tradic, i neziskové organizace mají vymezeny tradiční oblasti charitu, dobročinnost. 38 ONDRUŠEK, D. a kol. Čítanka pre pokročilé neziskové organizácie., s HYÁNEK, V.Ekonomika neziskových organizací:distanční studijní opora.,s

27 2. 4 Modely vztahů státu a neziskového sektoru Na základě předešlých teorií důvodů vzniku neziskových organizací je jasné, ţe neziskové organizace nevznikly z ničeho a jejich hlavním úkolem je vlastně vyplnit prostor mezi státem a trhem, přičemţ platí, ţe selhání podléhají i samotné neziskové organizace a ideální vztah je fungování všech tří vedle sebe s moţností se vzájemně ovlivňovat a spolupracovat. Neziskový sektor, jak víme, je sloţen z mnoha heterogenních organizací s odlišnými oblastmi působnosti. Stejně tak různorodé jsou i přístupy a vztahy státu k neziskovému sektoru. Jsou ovlivněny historií, zkušenostmi, politikou. Některé z těchto modelů, podle toho jak se stát k neziskovému sektoru staví, nyní představím. V prvé řadě je potřeba říct, ţe stát můţe ve vztahu k neziskovému sektoru zaujmout v zásadě trojí postoj: bránit jeho vzniku, eliminovat jej, pokud jiţ existuje, nebo si jej podřídit stimulovat jeho rozvoj a uplatnění, vůbec se o něj nezajímat. První postoj je typický pro totalitární reţimy, které se snaţí maximálně omezit sféru nezávislého občanského ţivota; neziskové organizace jsou ovšem institucionální trestí této nezávislosti. Druhý postoj převládá v těch společnostech, které nemají problémy s existencí sebevědomého a nezávislého občanství a kde si neziskové organizace jiţ vydobyly své místo 40. V České republice je samozřejmě aplikován druhý postoj, v rámci něj jde však o to, do jaké míry stát rozvoj neziskového sektoru opravdu stimuluje, zda s ním spolupracuje a zda jej přijímá jako partnera. Síla občanské společnosti a zvláště neziskových organizací nespočívá v tom, ţe konkurují veřejnému sektoru, ale v kooperaci s ním... (Streeten 1993) POTŮČEK, M. Nejen trh: Role trhu, státu a občanského sektoru v proměnách společnosti., s Tamtéţ, s.21 27

28 Modely dle typu financování veřejných služeb První z modelů jsou vymezeny podle toho, kdo a v jaké míře poskytuje veřejné sluţby a kdo a v jaké míře tyto veřejné sluţby financuje. Na základě srovnání různých tradic vztahů mezi státem a třetím sektorem v různých zemích B.Gidron, R.M.Kramer a L.M.Salamon 42 navrhli následující typologii vztahů: Model dominujícího státu dominantní roli má stát, tzn. ţe sociální sluţby hradí stát (vyuţívajíce přitom prostředky z daní) a poskytují je státní zaměstnanci. Příkladem můţe být Švýcarsko, kde má neziskový sektor jen doplňkovou funkci. Model dominujícího třetího sektoru dominantní roli při financování i při poskytování sociálních sluţeb mají neziskové organizace. Tento model je typický pro země, ve kterých je buď z ideologických nebo náboţenských důvodů silný odpor proti státním zásahům do poskytování sociálních sluţeb, nebo i tam, kde potřebu těchto sluţeb společnost ještě neakceptovala. Duální (paralelní) model do zabezpečování sociálních sluţeb jsou zapojeny oba dva sektory (státní i neziskový) a to tak, ţe neziskové organizace buď doplňují sluţby poskytované státem anebo nabízí klientům sluţby, které stát neposkytuje. Příkladem je např. Itálie, kde i přes silnou tradici církve stát vytlačil neziskové organizace z dominantní pozice. Model spolupráce zde se na zabezpečování sluţeb znovu podílí stát i třetí sektor, ale na rozdíl od předcházejícího modelu přitom spolupracují. A to tak, ţe stát zabezpečuje finance a neziskové organizace poskytují sluţby. Podle míry nezávislosti se pak stávají neziskové organizace buď spolupracujícími prodejci (jsou jen vykonavatelé státního programu) anebo spolupracujícími partnery (neziskové organizace mají vysokou míru samostatnosti). Příkladem takového modelu je USA, Holandsko a do jisté míry i Německo. Přehledné členění jednotlivých modelů vidíme na obr.4. v originální verzi. 42 Zpracováno podle ONDRUŠEK, D. a kol. Čítanka pre pokročilé neziskové organizácie.,s

29 Obr. 4 Modely vzťahov medzi štátom a tretím sektorom Pramen: Ondrušek, D. a kol.: Čítanka pre pokročilé neziskové organizácie, Peter Prekop Print Production, Bratislava Modely dle míry spolupráce Další modely vychází z toho, zda jsou vztahy mezi státem a neziskovým sektorem v zásadě kooperativní, anebo konfliktní 43. Kooperativní modely vycházejí z premis interdependency theory, podle které stát i neziskové organizace rozeznají, ţe cesta vzájemné spolupráce je efektivnější neţ konflikt. Scénáře fungování kooperativních vztahů mohou být dva 44 : Scénář průběţné spolupráce Neziskové organizace monitorují problémová pole společnosti, identifikují ty problémy, které povaţují za závaţné a mobilizují tlak na stát (vládu), aby se o problémy začal zajímat. Stát reaguje vstřícně, vypracuje (za přispění neziskových organizací) programy, jak problémy řešit, najde zdroje na jejich realizaci a pak se zároveň obrátí jak na neziskové organizace, tak na komerční organizace, aby zajistily příslušné sluţby. (Stát samozřejmě můţe také sám přijít na to, ţe určité sluţby nefungují tak, jako by měly, a vyzve neziskové organizace, aby se v daném směru angaţovaly.) Scénář odloţené spolupráce Kdyţ stát nereaguje na tlak řešit identifikované problémy, neziskové organizace se je snaţí řešit samy. Stát vůči aktivitám neziskových organizací zachovává postoj tolerantní neshody. Časem však přece jen shledá (sám nebo pod tlakem veřejnosti), ţe řešení identifikovaných problémů je ve veřejném zájmu, ocení úsilí neziskových 43 SALAMON, L., ANHEIER, H., SOKOLOWSKI, W and Associates: The Eerging Sector. Baltimore, Institute for Policy Studie, The Johns Hopkins University, In ŠKARABELOVÁ S. a kol. Kdyţ se řekne nezisková organizace: příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí., s Zpracováno podle FRIČ,P. Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky., s. 22 a ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Kdyţ se řekne nezisková organizace: příručka pro zastupitele krajů,měst a obcí., s.61 29

30 organizací, snaţí se vyuţít jejich know-how, které nabyly při řešení problémů, a začne jim do určité míry na řešení daných problémů přispívat. Jinými slovy řečeno, neziskové organizace mohou veřejnou politiku ovlivňovat pomocí prostředků umírněnějších nebo radikálnějších. Mezi umírněné formy se obecně řadí ovlivňování pomocí dávání příkladu a také lobbování. Mezi radikální patří různé způsoby mobilizování veřejnosti a vymáhání poţadavků soudní cestou. Je samozřejmé, ţe zástupci státní správy budou jednat raději s organizacemi, které mají zájem o věc, a ne s těmi, které pořádají nátlakové akce Modely partnerství Předešlé modely nás vybízejí k otázce. Je postoj vládních špiček v naší zemi příčinou konfliktu anebo převaţuje spolupráce? Dle Potůčka 46 výrazně převaţuje spolupráce, ale stále nejde o plně partnerský vztah. Bohuţel, ani sami představitelé neziskových organizací se nemohou dohodnout na tom, jak by měl partnerský vztah se státem vypadat. Podle Salomona a Anheiera v zásadě existují tři fungující modely partnerství státu a neziskových organizací: německý korporativní model, v němţ šest svobodných asociací neziskových organizací vytvořilo formální kooperační orgán, se kterým je vláda povinna konzultovat legislativní otázky ve všech hlavních společenských oblastech, tím je zajištěna účast všech hlavních sítí neziskových organizací na rozhodovacích procesech veřejných politik; tento model má ovšem sklon konzervovat programovou strukturu neziskových organizací americký model zájmových skupin, který nezná formální kanály ovlivňování; neziskové organizace mají sice moţnost ovlivňovat výsledky legislativního procesu, avšak vţdy jen ad hoc formálně nekodifikovaným způsobem; tento systém je sice oproti předchozímu modelu otevřenější, ale postrádá schopnost generovat a implementovat koherentní strategie rozvoje neziskového sektoru nebo jeho části, a to jak ze strany státu, tak ze strany neziskových organizací HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací: distanční studijní opora., s Převzato a upraveno podle: POTŮČEK, M. a kol. Veřejná politika., s FRIČ, P. Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky., s

31 model střední cesty uplatňovaný např. ve Velké Británii, není zde sice ţádný poradní orgán, ale snaţí se vytvořit společnou střešní organizaci, jeţ by vyjednávala cíle a podmínky plnění programů státu. Neziskové organizace mají moţnost ucházet se o moţnost realizovat státní programy. Navíc na obou stranách dochází k vytváření zvláštních orgánů, které mají za úkol koordinovat vzájemnou komunikaci. Efektivita tohoto modelu zatím není dostatečně prokázána. Kaţdý z výše uvedených modelů má své výhody i nevýhody. V České republice, která je označována jako země se silně poznačenou tradicí státního paternalismu, je obtíţné budovat vyváţené a rovnocenné partnerství. Napomoci tomu však mohou modely partnerství budované zespodu na úrovni místních a krajských samospráv Modely struktur rozvoje regionálních partnerství Podle moţností a přístupů těchto jednotlivých lokálních samospráv a neziskového sektoru mohou potom vznikat následující modely struktur 48 : Regionální partnerství bez vnitřní struktury Charakteristickým znakem tohoto modelu je chybějící vnitřní struktura neziskového sektoru. Uplatňuje se zejména v malých obcích. Nestrukturovaný neziskový sektor při současné struktuře veřejné správy pro práci s občanským sektorem Některá města v rámci veřejné správy vytvořila vlastní instituce pro neziskový sektor, například zvláštní útvary městských úřadů pro práci s neziskovými organizacemi. Toto však můţe vést ke klientelismu a nově vzniklé organizace se do zavedených mechanismů prosazují jen obtíţně. Nestrukturovaný neziskový sektor, který vyuţívá jednotnou informační centrálu V tomto modelu jde o neziskové organizace poskytující informační sluţby (například knihovna), které získávají prostředky buď na základě vztahu poskytovatel zákazník, nebo díky grantům získaným na informační servis. Model je výhodný tam, kde má veřejná správa 48 Zpracováno podle ŠKARABELOVÁ, S. Kdyţ se řekne nezisková organizace: příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí.,s

32 velký zájem o spolupráci a zároveň je zde neexistující konkurenční nezisková organizace. Volná koalice neziskových organizací či komunitní koalice Koalice vytváří neziskové organizace i jednotliví občané, ale nesnaţí se nijak jednat jménem takovéto skupiny. Prostředky na fungování získávají jednotliví členové sami. Tento model předpokládá značnou ochotu spolupráce veřejné správy a zároveň schopnost komunikace neziskových organizací. Mandatorní koalice Některé z volných koalic se přetransformují v mandatorní koalici. Začínají pouţívat mandáty k jednání. Tento mandát často dlouhodobě získává volený zástupce - manaţer koalice. V mnoha případech takové koalice krátkodobě pověřují jednáním vybrané organizace. Mandatorní koalice vznikají tam, kde existují určité zábrany ze strany představitelů veřejné správy, nebo v silně problémových komunitách. Grémium neziskových organizací Tento model vychází z demokratických principů, ale jeho předpokladem je respektování vůdčí osobnosti místní komunitou. Hlavním posláním je poskytovat informace neziskovému sektoru a vytvářet komunikační platformu. Členové grémia se schází nepravidelně. Grémium se zaměřuje na celý občanský sektor a za své členy povaţuje všechny neziskové organizace, případný nesouhlas musí dát organizace písemně Nebezpečí narušení partnerství mezi státem a neziskovým sektorem Pokud si stát i neziskové organizace uvědomí, ţe jeden bez druhého nemůţe efektivně fungovat a opravdový partnerský vztah, ve kterém nemá ani jeden z aktérů snahu mít převahu, je nezbytnou podmínkou, musí také znát potenciální nebezpečí, které mohou tento vztah ohrozit, popřípadě úplně zničit. V odborné literatuře jsou při spolupráci státu a neziskového sektoru takto vymezeny tři potenciální nebezpečí zásadního významu 49 : ztráta autonomie/nezávislosti neziskového sektoru; nejsilnější obavou při zapojování neziskových organizací do veřejných programů je strach z toho, aby se potom neziskový sektor nezačal přizpůsobovat prioritám politických představitelů, místo toho, aby je přizpůsoboval komunitám, kterým slouţí. 49 Zpracováno podle ONDRUŠEK, D. a kol. Čítanka pre neziskové organizácie., s

33 narušení poslání neziskových organizací; pokud se neziskové organizace stávají závislými na grantovém financování ze strany státu, mohou se dostat do polohy dodavatele sluţeb bez ohledu na původní poslání. Existuje obava, ţe financování z veřejných zdrojů můţe přilákat neziskovou organizaci do oblasti, která nebude v souladu s tím, co sama organizace povaţuje za významné. Na druhou stranu toto nebezpečí skrývá i financování ze soukromých zdrojů. byrokratizace/přílišná profesionalizace; coţ vede ke ztrátě flexibility a místní kontroly. V případě, ţe se neziskové organizace zapojí do vládních programů, můţe to vést k vysokému stupni byrokratizace. Vláda poţaduje kromě samotných sluţeb i perfektně vedené účetnictví, garanci minimálních standardů kvality, naplnění základních programových cílů v souladu s některými cíly státní politiky (např. se zásadou rovných příleţitostí) a další poţadavky, které zvyšují byrokratizaci organizace Dílčí závěr Důvody vzniku a působení neziskového sektoru se staly zdrojem mnoha teorií. K popsaným teoriím a modelům je však nutno přistupovat s nadhledem, protoţe se realitě pouze přibliţují, nepopisují ji však dokonale 50. Důleţité je, ţe prostřednictvím neziskových organizací občané sami mají zájem na ovlivňování veřejné politiky, tj. snaţí se prosadit určité změny anebo zabránit určitým změnám ve veřejné politice. Jednotlivé modely státní politiky vůči neziskovému sektoru nám ukázaly, jaké vzájemné vazby mezi nimi mohou nastat. Rozmezí těchto vazeb je ohromné od úplného ignorování neziskového sektoru aţ po opravdu partnerský vztah. Podle některých autorů (Potůček, Frič) v České republice převaţuje spolupráce, ale plně partnerský, rovnocenný vztah to ještě není. 50 HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací: distanční studijní opora., s.64 33

34 3 VÝVOJ VZTAHU STÁT - NEZISKOVÝ SEKTOR 3. 1 Dějiny neziskového sektoru v České republice Dějiny neziskového sektoru v České republice sahají aţ do roku 1918, kdy vznikaly na základě spolkového práva dobrovolné neziskové organizace. Například Československý červený kříţ, Masarykova liga TBC, Sokol, Orel, Skaut apod. Během fašismu a komunismu byly však jakékoliv jiné neţ řízené aktivity obyvatelstva potlačovány. Po listopadu 1989 se v České republice udála řada demokratických změn. Kromě samotné obnovy trhu se otevřel prostor i pro rozvoj občanského sektoru, velký podíl na tom měl Zákon o sdruţování občanů. Po zkušenostech období totality a nadvlády státu cítili občané potřebu ovlivňovat veřejnou politiku. A tuto moţnost jim přinesly právě neziskové organizace. Občané se prostřednictvím sdruţování v neziskových organizacích snaţí vyjadřovat své společné zájmy a poţadavky; sdruţují se s cílem řešit své společné problémy. Tereza Vajdová 51 hovoří o tom, jak lze hledět na participační roli nestátních neziskových organizací: Tyto organizace hrají roli zástupců veřejnosti vůči veřejné správě, dále jsou často veřejnou správou jako odborníci nebo jako ti, kteří mají v konkrétní oblasti patřičnou zkušenost, zvány k účasti na řešení určitých otázek. Další důleţitou roli nestátních neziskových organizací představuje jejich činnost, která se snaţí posilovat participaci občanů (především jim pomáhají formulovat a hájit jejich zájmy, učí je diskutovat o veřejných věcech apod.). Na změnu vztahu neziskový sektor stát v období demokracie mělo vliv několik faktorů: - právní úprava vzniku, činnosti a financování neziskových organizací, případně institucionální podpora, kterou stát nabízel neziskovému sektoru (v podobě poradenství, školení personálu, informačního servisu apod.) - finanční podpora ze strany státu k neziskovým organizacím formou grantů a dotací nebo prostřednictvím daňových úlev sponzorům a neziskovým organizacím - vnitřní organizační potenciál jednotlivých organizací - schopnosti a zkušenosti jejich členů, kvalifikovaní odborníci 51 VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v ČR., s [online] 34

35 I před rokem 1989 ovšem existovaly neziskové organizace. Více o nich píše opět Tereza Vajdová (2007): Někteří autoři upozorňují na rozdíl mezi starými organizacemi občanské společnosti, které existovaly jiţ před rokem 1989 a které z této doby mají poměrně rozsáhlé členství, materiální zajištění, ale i nálepku starých struktur (např. Svaz ţen nebo organizace mládeţe Pionýr), a novými organizacemi, které začaly vznikat po roce 1989 a které se vnímají jako skutečné organizace občanské společnosti. Podle Friče (1998) představují staré organizace asi čtvrtinu neziskových organizací v ČR Přehled etap vývoje po roce 1989 Celý mapovaný úsek vývoje neziskového sektoru v naší republice jsem rozdělila do následujících pěti etap 53 : 1) Období ) Období ) Období ) Období ) Období Kaţdou jednotlivou etapu v následujících subkapitolách blíţe specifikuji zejména z hlediska postoje státu (vlády) k neziskovému sektoru, k čemuţ se dále váţe i právní prostředí a financování. Také v jednotlivých obdobích uvedu vybrané počiny, který měly pro činnost neziskových organizací významný vliv. K otázce financování ještě několik poznámek. Nedostatek finančních prostředků bývá pro neziskové organizace jedním z největších problémů. Po zaloţení neziskové (především soukromé) organizace bývá zpočátku jediným zdrojem jen lidské nadšení a dobrovolná práce. Velice brzy však kaţdá organizace zjistí, ţe pokud chce pracovat dobře a profesionálně, nezbývá neţ svou činnost zabezpečit i finančně. 54 V této oblasti se bohuţel některé organizace v České republice mylně domnívají, ţe nezisková organizace nesmí mít ţádné zisky. Nezisková organizace (má-li zůstat nezisková) však musí jen případný zisk pouţít pro účely své hlavní činnosti, svého poslání, a ne jej rozdělit mezi své členy. Neziskové organizace tak mohou získat pro svoji činnost příjmy ze soukromých darů, 52 VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v ČR., s.21 [online] 53 Čerpáno z VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v ČR.,. s a z RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice., s.39. Upraveno a doplněno autorkou. 54 REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení., s.93 35

36 z vlastní činnosti, z členských příspěvků a ze státních a územních rozpočtů, fondů a nadací. Ve své práci se budu zabývat jen podporou, kterou neziskovým organizacím můţe nabídnout stát, protoţe vzhledem ke společenské úloze nestátního neziskového sektoru je víceméně nezbytné, aby ho stát podporoval. Tato podpora můţe být buď přímá (dotace 55, dary, vlastní zdroje a veřejné finance od samosprávy obcí a krajů) nebo nepřímá (daňové zvýhodnění). Mezi jednu z moţných forem přímé podpory patří i veřejné zakázky. Ty jsou v zákoně o veřejných zakázkách definovány takto: Veřejná zakázka je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavatelů, jejímţ předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či sluţeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy 56. Pro neziskové organizace tak mohou být veřejné zakázky dalším zdrojem financování. Podle zveřejněných údajů však z celkového objemu zadaných zakázek (souhrn přes 2 mil. Kč, zakázky jsou vedené v informačních systému o veřejných zakázkách) pouze 1% představují neziskové organizace, naprosto převaţují komerční organizace Mezi dotace dále patří: granty a smlouvy, tj. přímé příspěvky vlády organizacím na podporu specifických činností a programů. Můţe se jednat o i bilaterální prostředky (například prostředky plynoucí z EU, od zahraničních vlád apod.). mandatorní transfery, tj. příspěvky vlády, z nařízení zákonem, k financování určitých druhů organizací v uskutečňování veřejných programů a určitých druhů činností (politických stran, církevních organizací, soukromých škol atd.). dotace a platby zprostředkované třetí stranou, tj. převáţně sociální zabezpečení, platby zdravotního pojištění a další nepřímé vládní platby, které jsou hrazeny organizacím za sluţby poskytované jednotlivcům. Dále jsou to platby a příspěvky poskytované třetí straně za programy, projekty a činnosti, které neziskové organizace zajišťují. [In: FRIČ, P.,GOULLI,R. Neziskový sektor v ČR., s.177] 56 Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách [online] 57 HYÁNEK, V., PROUZOVÁ, Z., ŠKARABELOVÁ, S., a kol. Neziskové organizace ve veřejných sluţbách., s

37 3. 3 Období Premiér: Marián Čalfa I ( ); Marián Čalfa II ( ); Jan Stráský ( ) Vládní koalice: Občanské fórum, Křesťansko-demokratická unie, Hnutí za samosprávnou demokracii Společnost pro Moravu a Slezsko Postoj vlády Naděje a idealismus doby se odrazily v prvních právních úpravách neziskového sektoru (zákon o sdruţování a právní úprava nadací) a v zaloţení Nadačního investičního fondu. Vznikla Rada pro nadace jako poradní orgán vlády pro otázky nestátních neziskových organizací. Liberální politika státu v této době vytvořila podmínky k bouřlivému rozvoji neziskového sektoru. Do země také vstupují zahraniční dárci a podporují rozvoj neziskového sektoru jako součást rozvoje nové demokracie. [Vajdová 2005] 58 Podobně jako Vajdová popisují první etapu i ostatní autoři. Např. Frič 59 charakterizuje období po prvních svobodných volbách jako dobu, kdy se moci chopili především bývalí disidenti, kteří podporovali neziskové organizace a aktivitu občanů, neboť oni sami z neziskového sektoru vzešli. Růst neziskových organizací chápali jako přirozenou součást demokratizačního procesu. Do státní správy přicházeli noví odborníci, z nichţ mnozí měli zkušenosti právě z neziskového sektoru. Odborníci z neziskových organizací tak měli moţnost zasahovat do tvorby veřejné politiky. Podle Potůčka 60 byl základní charakteristikou politického pohybu prvních měsíců a let po listopadu 1989 důraz na uplatnění široce zakotvených hodnot občanské společnosti a potřebu morální obrody. V politickém ţivotě České republiky od té doby aţ do druhých svobodných voleb v červnu 1992 koexistovaly a prosazovaly se sociálně demokratická, sociálně liberální a neoliberální ideologie. Vládou realizovaný koncept společenské transformace bylo moţno charakterizovat jako vyváţené uplatnění institucí politické demokracie, trţního hospodářství a občanské společnosti. 58 VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v ČR., s FRIČ, P., GOULLI, R. a kol. Neziskový sektor v ČR., s POTŮČEK, M. Nejen trh: Role trhu, státu a občanského sektoru v proměnách společnosti., s

38 Spolupráce vlády a nestátních neziskových organizací byla částečně institucionalizována, kdyţ byla v roce 1992 zřízena Rada pro nadace jako poradní orgán vlády pro otázky nestátních neziskových organizací. Právní prostředí Prvotní vliv na zakládání neziskových organizací měl Zákon č.83/1990 Sb., o sdruţování občanů, který byl přijat v r Po jeho přijetí následoval Zákon č.424/1991 Sb., o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích (1991) a zákony týkající se církví: Zákon o svobodě náboţenské víry a postavení církví a náboţenských společností a Zákon o registraci církví a náboţenských společností (přijaty v roce 1992). Také profesní komory dostaly své zákony - Zákon o daňovém poradenství a Zákon o auditorech. Financování Jak bylo zmíněno dříve, zákonem ČNR byl v roce 1991 zřízen Nadační investiční fond a to pro účely podpory nadací určené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu na návrh vlády. Vláda pro tento fond vyhradila 1% akcií z druhé vlny kupónové privatizace. Portfolio těchto akcií bylo svěřeno do správy Fondu národního majetku ČR. Rozdělením finančních prostředků NIF byla pověřena Rada vlády pro nadace. Majetek tvořily akcie 485 společností v nominální hodnotě 2 mld 823 mil. Kč 61. Dalším zdrojem příjmů pro neziskové organizace byla podpora ze zahraničí. Miroslav Pospíšil ve svém příspěvku History of the Czech Nonprofit Sector k těmto financím, které začaly proudit ze zahraničí, říká: Část veškerých finančních prostředků byla vyčleněna na rozvoj občanské společnosti a neziskových organizací; v zemi začaly pracovat první evropské a americké nadace. Vzhledem k tomu, ţe nová česká organizace byla však velmi slabá, byly neziskové organizace schopny absorbovat pouze část této pomoci 62. Za zmínění stojí také restituce majetku, které se však týkaly jen spolků a sdruţení, které fungovaly jiţ dříve (např. Sokol, YMCA, církve, atd.). Někteří drţitelé tohoto majetku jej však odmítají dobrovolně vydat. Důvody jsou jasné jde o miliardové hodnoty budov, pozemků, hřišť apod. 61 VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v ČR., s POSPÍŠIL, M., History of the Czech Nonprofit Sector., s.7 38

39 Velikost neziskového sektoru Právě toto období je spojeno s ohromným nárůstem neziskových organizací. Zatímco na konci existence komunistické éry bylo registrováno pouze 537 neziskových organizací, do konce roku 1991 uţ jich bylo (Zdroj :ICN, 2005). 63 Tento rychlý nárůst neziskových organizací po politickém převratu je vysvětlován takto 64 : působení vlivu teorie heterogenity; náš postkomunistický stát byl oslaben (vzdal se vícero svých funkcí) a trh byl nerozvinutý, tedy nebyly uspokojovány velice diferencované potřeby lidí a to byla ideální příleţitost pro nástup neziskových organizací rozpad velkých organizací bývalého státního neziskového sektoru ; jednotlivé pobočkové organizace se začaly masivně osamostatňovat a získaly právní subjektivitu (naprostá většina z nich však vyvíjela činnost jiţ před listopadem 1989, nebyla ale registrována samostatně, do registru tehdy vstupovaly jenom národní střechové organizace 65 ) teorie kolektivní identity; po pádu komunistického reţimu se stala nedostatkovou a velice ţádanou hodnotou právě kolektivní identita, projevovala se u lidí, kteří proti reţimu bojovali, i u těch, kteří jej uznávali spekulace; týkalo se hlavně nadací, jejichţ nárůst mohly ovlivnit úvahy o tom, jak lehce získat nové finanční zdroje (např. Nadační investiční fond a ostatní nadace, které zakládali spekulanti za účelem získat nárok čerpat peníze z tohoto fondu, tyto nadace nikdy nevyvíjely reálnou nadační činnost, přesto byly vedeny v registru NO jako činné organizace) a úvahy o tom, jak zabránit odlivu jiţ vydělaných peněz (nadace mohly slouţit podnikatelům jako vhodná oblast pro daňové úniky a podvody, resp. peněz nepodléhajících zdanění). Ostatní Významným krokem bylo setkání zástupců českých a slovenských nestátních neziskových organizací (v roce 1991), jejichţ výsledkem byl vznik Informačního centra nadací 66, později 63 POSPÍŠIL, M., History of the Czech Nonprofit Sector., s Upraveno: FRIČ, P., GOULLI, R. a kol. Neziskový sektor v ČR., s POTŮČEK, M. Nejen trh: Role trhu, státu a občanského sektoru v proměnách společnosti.,s Čerpáno z 39

40 Informační centrum neziskových organizací. I kdyţ původním záměrem zřízení tohoto centra měla být jen databáze registrovaných občanských sdruţení a nadací, postupně se z ní stal zdroj informací pro všechny neziskové organizace. Jedny z nejlépe organizovaných neziskových organizací této doby jsou ekologická hnutí. Na rozdíl od ostatních neziskových organizací působí celostátně a jsou napojeny i na mezinárodní sítě. Jejich plusem je, ţe na sebe i na vybrané problémy, proti kterým brojí, dovedou výrazně upozornit. Jedná se zejména o problematiku jaderných elektráren, vedení dálnic krajinou či řešení čistoty měst. Bohuţel, právě ony jsou často spojovány s radikálnější formou ovlivňování veřejné politiky. Příkladem těchto organizací jsou například Hnutí DUHA, Děti země, Veronica, Hnutí Brontosaurus Období Premiér: Václav Klaus I( ); Václav Klaus II ( ) Vládní koalice: ODS, ODA, KDU-ČSL, KDS 67 (Pozn.: Jednalo se dosud o nejstabilnější vládu. V roce 1993 došlo k rozdělení federace na dva samostatné státy Českou republiku a Slovenskou republiku). Postoj vlády Občanský sektor má plnit v demokratické společnosti dvě základní funkce sociální a politickou. Sociální funkce občanského sektoru se dále člení na servisní (vlastní výkon a poskytování specifických sluţeb) a participativní (uspokojení potřeby sdruţovat se, aktivně se podílet na činnosti dané organizace a ovlivňovat ji). Politická funkce spočívá zejména v rozvíjení politické kultury dané společnosti. A právě politická funkce neziskových organizací se stala jedním ze ţhavých témat tohoto období. Na jedné straně stojí političtí liberálové, kteří jsou zastánci reprezentace názoru občanů prostřednictvím voleb. Na opačném konci pak jsou teoretici, dávající přednost participativní demokracii V průběhu volebního období došlo ke sloučení KDS s ODS. 68 Zpracováno podle POTŮČEK, M. Nejen trh: Role trhu, státu a občanského sektoru v proměnách společnosti., s

41 Po volbách v roce 1992 převáţili zastánci neoliberální ideologie. Nejvýznamnějším zástupcem byl Václav Klaus, od roku 1992 český premiér. Zde je jeho pohled na občanský sektor: stále se hledá něco, co by nebylo společností,atomizovaných jedinců, ale zároveň ani byrokratizovaným státem. Historie nám nesčíslněkrát ukázala, ţe tudy cesta nevede, ţe stačí svoboda, politický pluralismus a trh a ţe to je to nejlepší, co se dá pro spravedlivou, slušnou, solidární společnost vykonat. Tudy vede i má vlastní, jiţ více neţ čtyři roky trvající polemika o trh bez adjektiv, o standardní systém politických stran bez národních front a občanských hnutí, tudy musí začít další kolo (ve své logice prakticky stejné) polemiky o společnosti svobodných občanů oproti zavádějící myšlence takzvané občanské společnosti (podtrhl V.K.) Co je to tedy ta,občanská společnost? Mám strach, ţe je to povaţováno za něco více neţ za společnost svobodných občanů, ţe se k individualistickému východisku svobodné společnosti přidává jistá kolektivita, chápaná jako doplnění a vylepšení výchozího občanského principu. ( ) (Klaus 1996: ) 69 Potůček (1997) zmiňuje skutečnost, ţe tato jeho teoretická platforma se výrazně odrazila i v praktických krocích české vlády, kterou vedl. Projevilo se to zvlášť ve zdráhání přijmout solidní moderní legislativní úpravu podmínek činnosti neziskových organizací a značně zkomplikovalo transformaci tak důleţitých odvětví, jako je školství, zdravotnictví, sociální péče, tělovýchova a sport, komunální sluţby 70. Tento názor Klause je v přímém kontrastu s názorem exprezidenta Václava Havla (1994), který oproti Václavu Klausovi povaţoval rozkvět neziskového sektoru přímo za měřítko vyzrálosti občanské společnosti 71. První Klausova vláda se zabývala především ekonomickou transformací a právě v zájmu efektivity řešení problémů si ve svých rukou ponechala silné ekonomické nástroje na její řízení, a to i v neziskovém sektoru. Navíc mimoekonomické otázky ponechala stranou, čímţ se neziskové organizace a jejich problémy octly na okraji zájmu vlády. Václav Klaus v průběhu svého vládnutí neprojevil o neziskové organizace přílišný zájem. Nedošlo ani k decentralizaci státního přidělování dotací neziskovému sektoru, nepokusil se ani morálně podpořit neziskové organizace před veřejností (oproti Václavu Havlovi). Neziskový sektor 69 POTŮČEK, M. Nejen trh: Role trhu, státu a občanského sektoru v proměnách společnosti., s Tamtéţ, s HAVEL, V. Novoroční projev prezidenta republiky. [online] 41

42 byl odsunut na periferii zájmu a jeho moţnosti podpořit transformaci se nedocenily. Charakteristickým rysem pravicových vlád tak byly obavy z moţných důsledků působení neziskových organizací a jejich malá podpora. Navíc se obávali toho, aby se nestaly nástrojem ke zvýšení vlivu levicové opozice na politické dění. Za pravicových vlád tedy převaţovala spíše představa neziskového sektoru jako konkurenta, politického protivníka státu. Tuto situaci umocnil i fakt, ţe se neziskové organizace staly útočištěm bývalých disidentů, kteří byli v rozporu s vládou, a kteří se nechtěli smířit s tím, ţe mají malý vliv na tvorbu politiky. I díky tomuto faktoru byla odmítána politická funkce neziskových organizací. Teplé období otevřeného hledání způsobů partnerské koexistence mezi vládou a neziskovým sektorem tak vystřídalo chladné období rezervovaného odstupu ze strany vlády 72. Vládní strany povaţovaly neziskové organizace spíše jako za ne zcela ţádaný jev, který je třeba hlídat a omezovat všude tam, kde je to jen moţné. 73 S odstupem několika let je ovšem moţno konstatovat, ţe tato redukce pojetí a cílů společenské transformace, degradace politiky a občanského ţivota na funkci potřeb ekonomické transformace, jejího úspěchu a upevnění mocenských pozic politických sil spjatých s ekonomickou transformací a nepřímo i privatizací, (Gabal 1996:7) byla v mnoha ohledech kontraproduktivní. Ukázaly to nakonec i výsledky parlamentních voleb v roce 1996, v nichţ se odrazila široká podpora vyváţenějšímu konceptu vztahu hodnot svobody a rovnosti, neţ jaké je schopna vstřebat a v praktické politice uplatnit samotná neoliberální ideologie 74. Obě první etapy ( ) charakterizuje Potůček (1997) takto: Je nesporné, ţe situaci České republiky sedm let po pádu komunismu charakterizují deformované vztahy, napětí a disproporce mezi trhem, státem a občanským sektorem.( ) Po padesátileté devastaci hodnoty občanství a institucí občanské společnosti nenašel občanský sektor (který byl víceméně ponechán sám sobě, pokud mu exekutiva dokonce neházela klacky pod nohy) dostatek vnitřních zdrojů k nalezení odpovídajícího sebevědomí a prosazení se všude tam, kde by měl a mohl působit lépe neţ samotný trh nebo stát. Nedostatečná legislativa, přílišná benevolence či nekompetentnost státní správy vedly k otevření nepřiměřeně velkého prostoru pro sociálně patologické formy regulace korupci, působení mafií, úniky veřejných 72 FRIČ, P., GOULLI, R. a kol. Neziskový sektor v ČR.., s Tamtéţ, s POTŮČEK, M. Nejen trh: Role trhu, státu a občanského sektoru v proměnách společnosti., s.90 42

43 prostředků do soukromých rukou. Mnohé příklady dokumentují, jak stát, občanský sektor a nakonec i sami občané dopláceli na to, ţe teoretici i politici protagonisté neoliberalismu koncipovali a v praxi prosazovali zavádění trhu jako hlavní, ne-li jediný, cíl společenské transformace, nejvýrazněji ovšem po parlamentních volbách v roce Právní prostředí První krokem nového státu České republiky - bylo přijetí Ústavy ČR (Zákon č. 1/1993 Sb.), jejíţ součástí je Listina základních práv a svobod, vyhlášená usnesením předsednictva České národní rady č.2/1993. Listina zaručuje občanům České republiky (i cizincům s výjimkou těch práv, která zákon jmenovitě přiznává pouze občanům republiky) základní práva, z nichţ pro vznik a působení neziskových organizací jsou nejdůleţitější: právo svobodně se sdruţovat (článek 20), právo pokojně se shromaţďovat (článek 19), právo na svobodu projevu a právo na informace (článek 17) a právo petiční (článek 18). V oblasti daní byl přijat Zákon o dani z příjmů (586/1992 Sb.), jehoţ přínosem byl zejména fakt, ţe vymezil neziskové organizace. Kromě Zákona o daních z příjmů byl dalším, pro neziskové organizace potřebným přijatým zákonem, aţ Zákon č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, který vstoupil v platnost 1. ledna 1996, a odstartoval existenci nové formy nestátních neziskových organizací. Působnost Zákona o nadacích a nadačních fondech (č.72/1997 Sb.) se projevila aţ v roce 1998, a to radikálním sníţením nadací. Financování Zajímavý je fakt, ţe i přes negativní ohlasy nechtěly vlády Václava Klause vystupovat v roli nepřítele neziskových organizací a tak finanční podpora neziskovému sektoru neklesala 76. Státní podpora byla stabilní (2 aţ 3 mld Kč). Protoţe však objem poskytnutých dotací nikdy neuspokojí všechny ţadatele, ţádaly samy neziskové organizace jako nejvhodnější kombinaci daňového zvýhodňování dárců a mírnějšího daňového reţimu 77. Tato kombinace zvyšuje ochotu finanční pomoci u dárců a naopak mírnější daňový reţim se snaţí vést neziskové organizace k plnému vyuţívání prostředků získaných vlastní činností. 75 Tamtéţ, s ŠILHÁNOVÁ, H. a kol. Základní informace o neziskovém sektoru v ČR.. In: FRIČ, P., GOULLI, R. a kol. Neziskový sektor v ČR., s FRIČ, P., GOULLI, R. a kol. Neziskový sektor v ČR..,s

44 O této podpoře píše Potůček takto: Právní systémy zemí střední Evropy zohledňují skutečnost, ţe neziskové organizace jsou organizace, kterým je vzhledem k jejich společenskému poslání, nutné vytvořit výhodnější daňové podmínky, neţ mají komerční ziskové subjekty (firmy). V tomto ohledu se v těchto zemích uplatnila tradice práva, která uděluje daňové výhody a úlevy podle právní formy dané organizace. Daňové zvýhodnění se týká jak samotných NO, tak i dárců, kteří přispívají na veřejně prospěšné účely 78. K tomuto se váţe právě Zákon o dani z příjmů (586/1992 Sb.), který uvádí, které příjmy nejsou u poplatníků, kteří nejsou zaloţeni za účelem zisku, za určitých podmínek předmětem daně z příjmů 79. Jiné příjmy neziskových organizací jsou zase od daně z příjmu osvobozeny (např.členské příspěvky). Naopak předmětem daně jsou vţdy příjmy z reklam, příjmy z nájemného a příjmy z podnikání. Výsledné daňové zvýhodnění ale mnohdy není tak výhodné, jak se můţe na první pohled zdát. V určitých případech dochází jen k moţnosti sníţit základ daně o 30%, nebo oddálení povinnosti platby daně o tři následující daňová období a v případě zdaňování příjmů z veřejně prospěšné činnosti jsou tyto organizace dokonce znevýhodněny před podnikatelskými subjekty, protoţe nemohou kompenzovat zisk a ztrátu z jednotlivých druhů činností 80. I přesto se našli v průběhu vývoje neziskového sektoru lidé, kterým toto zvýhodnění dosti vadilo. Premiér Klaus 81 několikrát vyjádřil své obavy, aby např. daňové úlevy pro neziskové organizace nebyly příčinou ekonomických potíţí země nebo nespravedlnosti vůči některým občanům. Ostatní V této době se také rozvíjí větší podpora neziskovým organizacím ze strany samotných občanů. Podnětem se staly ničivé povodně z roku 1997, které prokázaly připravenost především humanitárních organizací pomáhat postiţeným oblastem. Veřejnost reagovala silnou vlnou solidarity a zapojila se formou darů, které byly distribuovány potřebným převáţně přes neziskové organizace POTŮČEK, M. a kol. Veřejná politika., s odst.4 a násl. téhoţ zákona 80 ROSENMAYER, T. Daně trápí i neziskovky. [online] 81 FRIČ, P.,GOULLI, R. a kol. Neziskový sektor v ČR., s POSPÍŠIL, M. History of the Czech Nonprofit Sector., s.8 44

45 3. 5 Období Premiér: Josef Tošovský ( ); Miloš Zeman ( ); Koalice: ČSSD (menšinová vláda) Postoj vlády Vztah státu k neziskovému sektoru je intenzivnější a zpřesňuje se. Nový zákon o nadacích vede ke konsolidaci nadační sféry, probíhá příprava nových zákonů a zpřesňování dotačních pravidel jednotlivých ministerstev. Je obnovena činnost Rady vlády pro nestátní neziskové organizace a jsou rozděleny první finanční prostředky z Nadačního investičního fondu 83. Před volbami 1998 v zemi narůstá sociální napětí, projevující se zejména v akcích odborových svazů. Volby vyhrála ČSSD a moţná, ţe i díky jednomu z bodů ve svém volebním programu: Právě ve vytváření podmínek pro aktivní spoluúčast vidíme cestu ke vzniku skutečné občanské společnosti, nezúţené na činnost jednotlivých politických stran. Významné jsou pro nás aktivity dobrovolných společenství, neziskových organizací stejně jako uplatňování myšlenek přímé demokracie 84. A opravdu, pro nestátní neziskové organizace nastala pozitivní změna. Vládní představitelé začali brát nestátní neziskové organizace na vědomí a chovat se k nim jako k uţitečným partnerům. Velký význam měly zejména dva počiny tehdejší vlády: - v lednu 1999 se konal první seminář s názvem Vztah státu a nestátních neziskových organizací, kde bylo přislíbeno, ţe se bude řešit problém nedostatečného rozlišení vzájemné prospěšnosti, zrovnoprávnění přístupu k financím veřejných rozpočtů státním i nestátním neziskovým organizacím, bude se podporovat vícezdrojové financování, rozvoj mezirezortního i víceletého financování, přenesení části dotací na niţší články státní správy a stimulovat rozvoj dárcovství Ustanovení poradního orgánu vlády pro nestátní neziskové organizace, kterým se stala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. 83 VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v ČR., s ČSSD. Volební program 1998 [online] 85 ŠKARABELOVÁ, S.a kol. Kdyţ se řekne nezisková organizace: Příručka pro zastupitele krajů,měst a obcí., s.62 45

46 Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Vznikla přejmenováním Rady pro nadace a stala se stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem vlády České republiky v oblasti nestátních neziskových organizací 86. Snaţí se prosazovat společné zájmy nestátních neziskových organizací mj. v oblasti tvorby legislativy a financování. Je to jediný orgán v zemi, zabývající se problematikou neziskového sektoru. Vede ho člen vlády a tím je zajištěn přímý kontakt s vládou ČR. Rada soustřeďuje, projednává a prostřednictvím svého předsedy předkládá vládě materiály, týkající se nestátních neziskových organizací a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost. K jejím úkolům mj. patří: Povinnost předloţit vládě kaţdý rok do konce května návrh hlavních oblastí státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím na rok následující. Po té, co jsou tyto vládou schváleny, zajistit jejich zveřejnění na internetu jako Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím. Kaţdoročně vyhodnocovat informace o poskytování státních dotací nestátním neziskovým organizacím v předcházejícím roce, a to formou tzv. Rozboru financování nestátních neziskových organizací ze státního rozpočtu ČR Členy Rady vlády pro nestátní neziskové organizace jsou jednak zástupci nestátních neziskových organizací, dále zástupci ministerstev a jiných správních úřadů, které mají vliv na postavení a činnost neziskových organizací, a dále zástupci orgánů územní samosprávy. Funkční období všech členů je čtyřleté a počet opakovaných jmenování je omezen na dvě funkční období po sobě následující, čímţ je zajištěna jistá obměna názorů a přístupů 87. Právě díky kaţdoročně publikovanému Rozboru financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů jsou jiţ několik let známy údaje o tom, kterým druhům nestátních neziskových organizací (podle právní formy nebo podle činnosti), ze kterých kapitol státního rozpočtu a na jaký účel, byly veřejné prostředky přidělovány. První Rozbor financování byl zpracován za rok Rada vlády pro nestátní neziskové organizace byla zřízena usnesením vlády z 10. června 1992 č. 428 jako Rada pro nadace, usnesením vlády z 30. března 1998 č. 223 byla poté transformována na Radu vlády pro nestátní neziskové organizace. 87 Internetové stránky Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. [online] 46

47 Právní prostředí Začala se uplatňovat ustanovení nového zákona o nadacích, který upravoval dříve velmi liberální podmínky působení těchto subjektů. Coţ mělo za následek radikální sníţení počtu nadací a vznik nadačních fondů. Zatímco v roce 1997 bylo registrováno nadací, v roce 1998 jich uţ bylo jen 55, pro změnu vzniklo 71 nadačních fondů. Toto je způsobeno tím, ţe nadace, které vznikly po listopadu 1989, byly ustanoveny podle občanského zákoníku, coţ umoţňovalo, aby byly zřízeny nejen jako organizace sdruţující majetek, ale i jako členská sdruţení pro organizace poskytující sluţby. Zákon č. 227/1997 Sb. vymezil nový právní rámec, stanovil minimální nadační jmění na Kč a dosavadním nadacím uloţil povinnost poţádat o novou registraci do Nejvíce diskutovaným zákonem této doby je uvaţovaný zákon o daňových asignacích. Daňová asignace 89 představuje moţnost daňového poplatníka rozhodnout o určení části své daňové povinnosti (tj.určitého podílu daně) jinému příjemci neţ státu, přičemţ okruh těchto jiných příjemců stát vymezuje. Jednoprocentní daňová asignace ve prospěch neziskových organizací funguje jiţ od roku 1996 v Maďarsku a od ledna 2002 i na Slovensku. Návrh na vydání takového zákona byl v roce 2001 předloţen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, ale byl zamítnut. Zastánci tohoto přístupu podpory nestátního neziskového sektoru vyzdvihovali kromě občanské uvědomělosti i skutečnost, ţe to přispěje k decentralizaci zdrojů. Asignace je podle nich v podstatě jakousi úlevou od daně a tím, ţe ji občan-poplatník vyuţije, sníţí podíl financování veřejných statků a svobodně se rozhodne, které vybrané nestátní neziskové organizaci tuto 1% daň odvede. Naproti tomu odpůrci tohoto přístupu poukazují na fakt, ţe asignace popírá základní princip daně jako neekvivalentní platby do státního rozpočtu, která nezakládá právo na určování jejího pouţití. Druhým problémem je také moţnost narušení horizontální spravedlnosti (stejný příjem - stejná daň). Poukazují na příklad dvou daňových poplatníků se stejným zdanitelným příjmem, z nichţ první bude asignovat a druhý ne. Potom fakticky první poplatník přispívá na úhradu veřejných statků menší částí neţ druhý. Další negativa jsou v tom, ţe nikdo neodhadl náklady spojené s administrací těchto prostředků. Svoji roli hraje i 88 Servisní Nestátní Neziskové Organizace, Attavena o.p.s., s.5 89 Zpracováno z ŠKARABELOVÁ, S. Kdyţ se řekne nezisková organizace: příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí., s

48 fakt, ţe asignace jako další daňová úleva komplikuje pouţívaný daňový systém. Příkladem, kde je tento princip úspěšně uplatňován, můţe být Itálie a Španělsko. Asignace zde jdou zejména do církví a náboţenských společností. Financování V oblasti financování se změny týkaly zejména Nadačního investičního fondu. Od roku 1995 se začaly prodávat jeho akcie a do konce roku 1998 byla takto získána částka ve výši více neţ 1 mld Kč. Ovšem aţ do roku 1996 se vedly ve vládě spory, jakým způsobem a kterým nadacím budou prostředky z NIF rozděleny. Teprve po volbách roku 1996 Rada vlády pro nadace prodiskutovala a připravila návrh s tím, ţe fond bude rozdělen přímo nadacím a toto rozdělení bude provedeno ve dvou etapách stejným dílem do sedmi oblastí činností nadací. Výběrové řízení na rozdělení příspěvku z Nadačního investičního fondu proběhlo ve 2 etapách. Výsledky I. etapy byly schváleny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v červenci Celkem bylo rozděleno 500 milionů korun 39 nadacím v sedmi programových oblastech. Jedna nadace příspěvek ve výši zhruba 16 milionů korun nepřijala. II. etapa rozdělování příspěvků z NIF proběhla v roce 2001 a výsledky výběrového řízení schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v prosinci Celkem bylo 64 nadacím rozděleno 849,3 milionů korun a podíl na budoucích výnosech z prodeje akcií v portfoliu Nadačního investičního fondu 90. Za rok 1998 byl Radou vlády pro nestátní neziskové organizace publikován první Rozbor financování nestátních neziskových organizací ze státního rozpočtu. Státní dotace totiţ tvoří největší podíl ze všech zdrojů financování. Poskytují se buď v rámci státní dotační politiky nebo na základě rozhodnutí o dotaci podle rozpočtových pravidel. Státní dotační politika je jediný nástroj přímo určený nestátním neziskovým organizacím. Je zakotvena v ustanovení Zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, kde se upravuje poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, a dále se řídí dokumentem Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, které byly přijaty usnesením vlády v roce Vláda kaţdoročně schvaluje hlavní oblasti dotační politiky. Tyto oblasti se neustále vyvíjí a rozšiřují. V roce 1999 bylo těchto hlavních oblastí 10, v roce 2003 jich bylo 12 a 90 Čerpáno z POSPÍŠIL, M. History of the Czech Nonprofit Sector., s.8, a z internetových stránek 48

49 v roce 2007 jich uţ bylo schváleno 23. Dne 9. června 2008 schválila vláda Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok Pro zajímavost: objem finančních prostředků, které poskytly ministerstva, okresní úřady a magistráty na aktivity nestátních neziskových organizací v roce 1999, činil celkem 2.5 mld Kč, coţ je částka podobná jako v minulém období. Největším příjemcem byly občanská sdruţení (80% všech dotací) a nejštědřejším bylo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, které na dotacích poskytlo tisíc Kč 92. Podobný vývoj měly i granty poskytované státní správou v dalších letech. Ročně je rozdělováno kolem cca 3 miliard Kč. Pro názornost uvádím objem poskytnutých dotací za roky 1999 a Tab. 1: Finanční příspěvky z veřejných rozpočtů pro NNO podle úrovní přispívajících úřadů v roce 1999 (údaje jsou uváděny v tis. Kč) Pramen: Rozbor financování nestátních neziskových organizací ze státního rozpočtu ČR v roce 1999 [online] Tab. 2: Finanční příspěvky z veřejných rozpočtů pro NO podle úrovní přispívajících úřadů v roce 2000 (očištěná data 93 pouze podpora pro NO z vlastních zdrojů) Pro občanská sdruţení Pro účelová zařízení církví Pro obecně prospěšně organizace Dotace celkem Ministerstva Okresní úřady Magistráty Dotace celkem Pramen: Rozbor financování neziskových organizací ze státního rozpočtu ČR v roce 2000 [online] 91 Celý dokument ke staţení na webových stránkách vlády ČR. 92 Čerpáno z RNNO. Rozbor financování nestátních neziskových organizací ze státního rozpočtu ČR v roce [online] 93 Termín očištěná data označuje údaje okresních úřadů a magistrátních úřadů, které zahrnují pouze finanční prostředky poskytnuté NO z vlastních rozpočtů, nikoliv přerozdělované ze státního rozpočtu. 49

50 3. 6 Období Premiér: Vladimír Špidla ( ); Stanislav Gross ( ); Jiří Paroubek ( ) Koalice: ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU Postoj vlády Toto období je poznamenáno reformou veřejné správy, která započala uţ v roce Vznikem čtrnácti nových územně-samosprávných celků se započala spolupráce neziskových organizací se státem na úrovni krajů, které začaly neziskové organizace podporovat také ze svých zdrojů. Podle průzkumu Pavola Friče 94 se dá konstatovat, ţe spolupráce je zřetelnější na niţších (lokálních) úrovních státu. Často dochází k tzv. personálnímu prorůstání mezi veřejnou a neziskovou sférou. Samozřejmě hodně závisí na jednotlivých osobách, se kterými neziskové organizace musí jednat 95. Další změnou byl vstup do EU v roce 2004, který pro neziskové organizace znamenal i nový impuls pro jednání s vládou. V zemích Evropské unie jsou nestátní neziskové organizace přirozeně povaţovány za jednoho z moţných reprezentantů zájmů a názorů široké veřejnosti. Proto jsou chápány jako významní a tradiční partneři. V naší republice se v této době neziskový sektor stabilizuje. Postoj vlády se postupně mění z rezervovaného v opatrnou spolupráci. Prvním krokem k nastavení rovnoprávného vztahu v České republice bylo zapojení neziskových organizací do tvorby strategických dokumentů. V roce 2003 provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění zajímavé šetření, které se týkalo vztahu angaţovanosti veřejnosti v neziskovém sektoru a návaznosti na politické postoje. Z výsledků například vyplývá, ţe více neţ 71 % respondentů aktivně participuje v občanském ţivotě. Politické postoje rovněţ uvedlo 13 % respondentů jako důvody, proč pomáhají ostatním. Nejvíce angaţovaní jsou respondenti, kteří uvedli, ţe ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hlasovali pro ODS a KSČM. Naopak mezi nejméně angaţované patří nevoliči (respondenti, kteří uvedli, ţe se nezúčastnili voleb do PS v roce 2002), a respondenti, kteří uvedli, ţe v těchto volbách hlasovali pro ČSSD FRIČ, P. Rozhovory o neziskovém sektoru II: neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky., s NOVÁKOVÁ, M. Zastupitelská demokracie a nevládní organizace. [online] 96 Čerpáno z RAKUŠANOVÁ, P. Třetí sektor a občanská participace v České republice. [online] 50

51 Právní prostředí Kromě Zákona o svobodě náboţenské víry a postavení církví a náboţenských společností (3/2002 Sb.) byl přijat Zákon č.198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě. Tento zákon vyuţívají ke své činnosti všechny právní formy neziskových organizací. Zákon upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou sluţbu upravenou dle zákona a vykonávanou bez nároku na odměnu. Dobrovolnická sluţba je činnost, při níţ dobrovolník poskytuje pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiţeným, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakoţ i pomoc při péči o děti, mládeţ a rodiny v jejich volném čase. Naopak to není činnost, při níţ jsou uspokojovány osobní zájmy anebo je vykonávána v rámci podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti anebo v pracovněprávním vztahu, sluţebním poměru nebo členském poměru 97. A stejně jako v minulém volebním období i nyní neziskové organizace očekávaly, ţe vláda Jiřího Paroubka schválí navrţený zákon o daňových asignacích, tak jak si to předsevzala ve svém programovém prohlášení: Vláda bude významnou část svého úsilí věnovat systematické a cílené podpoře neziskových organizací, jejichţ činnost je ţivotně důleţitá pro sociální sluţby, péči o zdravotně postiţené, řešení sociálních patologií, ochranu ţivotního prostředí, ochranu kulturních památek či rozvoj komunitního ţivota. Za tímto účelem vláda zváţí přijetí zákona o daňových asignacích, který by mohl vést k finančnímu posílení neziskového sektoru a ke zvýšení spoluúčasti občanů na správě jejich daní. 98 Bohuţel, ke schválení tohoto zákona doposud nedošlo. Od také začal fungovat speciální typ neziskové organizace příspěvková organizace. Jde o organizaci, jejímţ zřizovatelem můţe být obec, kraj, stát, a najdeme e zejména ve školství a zdravotnictví. Ve vztahu k ostatním nestátním neziskovým organizacím jde však o nerovné postavení, protoţe mají ze zákona daný příspěvek od svého zřizovatele a tím jsou zvýhodňovány oproti ostatním neziskovým organizacím. Těm stát poskytuje dotace pouze na jeden rok, takţe na dlouhodobější programy musí ţádat několikrát. Přitom není jisté, zda jim budou peníze přiděleny opakovaně, coţ vnáší do hospodaření nestátních neziskových organizací značný prvek nejistoty. 97 Ustanovení Zákona č.198/2002 Sb., O dobrovolnické sluţbě 98 Viz Programové prohlášení vlády. [online] 51

52 Financování Se vznikem vyšších územně samosprávných celků se očekávala také úprava financování, spojená se sniţováním centrálního rozdělování financí a přechodem na krajské financování. Vláda uloţila svým usnesením ze dne 19. června 2002 č. 642 předsedovi RVNNO zpracovat a předloţit souhrnný materiál zabývající se moţnostmi decentralizace části finančních prostředků určených na státní dotace projektů NNO s krajskou působností na úroveň krajů. Vláda posléze vzala v usnesení ze dne 6. srpna 2003 č. 807 na vědomí Zprávu o stavu decentralizace finančních prostředků určených na státní dotace na projekty NNO na úroveň krajů. Z obsahu zprávy vyplývá, ţe jediné ministerstvo Ministerstvo práce a sociálních věcí se chystalo pro rok 2004 převést částku 403 mil. Kč, která zahrnovala část prostředků na podporu regionálních aktivit nestátních neziskových organizací, tj. sociální sluţby na místní a regionální úrovni, do rozpočtů krajů. Všechna ostatní ministerstva ponechala prostředky ve státním rozpočtu, některá z nich si přitom decentralizaci představovala jako uţší spolupráci s kraji při rozhodovacím řízení o udělení dotace ze státního rozpočtu konkrétním neziskovým organizacím 99. Vstupem do EU se zároveň oslabila finanční pomoc ze strany zahraničních dárců. Ti se přesunuli do dalších zemí, které ještě v EU nejsou, na východ. Některé neziskové organizace tak přišly o část svých zdrojů. V souvislosti s členstvím v Evropské Unii se v květnu 2005 v Praze konalo Zasedání Evropské Komise, kterého se zúčastnilo na 60 zástupců neziskových organizací z celé republiky. Během setkání se čeští zástupci neziskových organizací, které reprezentovaly celé spektrum sektorů a aktivit, dotazovali především na moţnosti získávání grantů z programů a fondů Evropské unie. Setkání bylo věnováno otázkám komunikace mezi českým neziskovým sektorem a Komisí. V rámci debaty vystoupila paní komisařka Wallströmová, která zdůraznila, ţe neziskovky mají často vyšší důvěryhodnost neţ politické instituce a politici v dané zemi a proto jsou pro Evropskou komisi vítaným a vhodným komunikačním kanálem. 100 Ostatní Aţ do roku 2003 byla velkým problémem nestátního neziskového sektoru u nás neexistence jednotné zastřešující organizace, která by zastupovala všechny neziskové organizace a 99 Čerpáno z RNNO: Posouzení systému udělování dotací nestátním neziskovým organizacím. [online]

53 představovala tak rovnocenného partnera pro jednání s ostatními společenskými subjekty (veřejnou správou, parlamentem, zastupitelstvy, podnikateli, politickými stranami apod.). V tomto roce byla zaloţena Asociace nestátních neziskových organizací (Asociace NNO), která je nepodnikatelským zájmovým sdruţením právnických osob. Její historie sahá aţ do roku 1989, kdy byl u nás obnoven nestátní neziskový sektor. Původně to byly celostátní všeobecné konference nestátních neziskových organizací, které postupem času vedly aţ k zaloţení Asociace NNO. Členem Asociace NNO jsou všechna existující krajská všeoborová a některá oborová sdruţení, jakoţ i řada jednotlivých nestátních neziskových organizací (NNO). Sdruţuje téměř 700 NNO. Asociace NNO pomáhá svým členům i dalším NNO v adaptaci na podmínky Evropské unie. 101 Ale i kdyţ je v současnosti Asociace NNO platformou působící na celorepublikové úrovni nestátního neziskového sektoru, problémem je, ţe členy nejsou všechny neziskové organizace a naopak asociace zase nejsou ve všech regionech České republiky. Dle dostupných informací je aktuální počet členů Asociace NNO 64 (potaţmo je toto i počet asociací neziskových organizací v České republice) 102. Kromě této všeoborové zastřešující organizace existuje však mnoho jednooborových zastřešujících organizací, např. Amatérská divadelní asociace Asociace informačních poradenských středisek Asociace křesťanských sdruţení mládeţe Asociace národnostních sdruţení Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel Česká asociace sport pro všechny Česká rada dětí a mládeţe Fórum dárců Síť mateřských center a další Tento údaj se týká počtu členů k

54 3. 7 Období Premiér: Mirek Topolánek I ( ), Mirek Topolánek II ( ) Koalice: ODS (menšinová vláda), od ledna 2007 ODS, KDU-ČSL, SZ Vláda neprošla hlasováním o důvěře a ukončila svoji činnost. Postoj vlády V posledních letech se stále více prohlubuje spolupráce a partnerství na úrovni krajů a obcí. Na nejvyšší úrovni je velmi kladně hodnocena činnost Rady vlády pro nevládní neziskové organizace. Právě ona předloţila vládě dokument Zhodnocení koncepce podpory rozvoje neziskového sektoru 103. Tento projekt má za cíl především identifikovat překáţky, které brání dalšímu rozvoji a stabilitě neziskového sektoru do budoucna. Jako klíčové se ukazují tři oblasti: dostupnost finančních zdrojů, právní vymezení neziskového sektoru a rozvoj neziskového sektoru včetně spolupráce veřejné správy s neziskovým sektorem. Na koncepci se začalo pracovat na začátku 2008 a vláda jej schválila v lednu Vize pro rok 2013 jsou tyto: Transparentní nestátní neziskový sektor je rovnocenným a vítaným partnerem veřejné správy na místní, regionální i národní úrovni. Nestátní neziskový sektor má pevnou oporu v zákonech a nové právní úpravy neomezují aktivity občanů a činnost neziskových organizací. Nestátní neziskové organizace mají dlouhodobě stabilní finanční zdroje různých typů a kvalitní personální a technické kapacity pro rozvoj činnosti a veřejné prospěšnosti. Jak se budou tyto vize naplňovat, je nyní, vzhledem k vyhlášení předčasných voleb, nejisté. Negativem je výlučné postavení příspěvkových organizací státu, krajů a obcí, které jsou zvýhodněným konkurentem nestátních neziskových organizací. Přínosné bylo ratifikování tzv. Aarhuské úmluvy 104, která rozlišuje mezi pojmem veřejnost a dotčená veřejnost. Přičemţ dotčená veřejnost má větší moţnost ovlivňovat rozhodování. 103 Čerpáno z internetových stránek [online] 104 Blíţe např. 54

55 I kdyţ si uţ neziskový sektor vydobil své místo ve společnosti, problémem je dosud nemoţnost ho komplexně uchopit, chybí nějaká komplexní analýza, konkrétní data jen za neziskový sektor. Nejsou k dispozici dostatečné údaje z Českého statistického úřadu, jen několik útrţkovitých a nespolehlivých údajů z několika výzkumných šetření. Tuto situaci by mělo zlepšit zavedení satelitního účtu neziskových institucí (v roce 2007) 105. Současné vztahy mezi státem a neziskovým sektorem se povaţují spíše za kladné (kooperativní) neţ konfliktní, ale přesto nejde o vztah rovnoprávný. Neziskový sektor je ve vztahu ke státu tlačený do role jakéhosi servisního apendixu, který vhodně, podle představ úředníků a politiků, doplňuje nabídku sluţeb státních organizací 106. Financování Ekonomické návrhy této vlády jsou orientované spíše na trh, liberalismus. Rovná daň a rovné sociální dávky podle některých prospějí zejména bohatým, zatímco obyvatelé s niţšími příjmy výraznou změnu k lepšímu nepocítí. I představa o financování neziskového sektoru odpovídá jejímu trţnímu zaměření. ODS doporučuje západní model, kde neziskové organizace ţijí ze sponzorských darů. Rozdíl je však v tom, ţe rámci tamějších daňových zákonů si dárci odepisují dary z daní a nikoli pouze ze základu daně, jako je tomu u nás. Stálým problémem současnosti je také patrná snaha o nahrazení prostředků ze státního rozpočtu financemi z evropských fondů. Právní prostředí Od platí novela Zákona o dani darovací, která neziskové organizace plně osvobozuje od platby této daně (předtím byly osvobozeny do určité částky). Toto je důleţité vzhledem k tomu, ţe nejčastějším zdrojem financování činnosti nevládních neziskových organizací jsou dary. Nejdiskutovanějším problémem současného období je fakt, ţe není právně podloţen pojem organizace se statusem veřejná prospěšnost 107. Nesprávně se za tyto organizace povaţují všechny nestátní neziskové organizace. Ale uţ se fakticky nezkoumá míra veřejné 105 POSPÍŠIL, M. History of the Czech Nonprofit Sector. 106 FRIČ, P. Rozhovory o neziskovém sektoru II: neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky., s Čerpáno z Věcný záměr zákona o organizacích se statusem veřejné prospěšnosti včetně závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace. [online] 55

56 prospěšnosti. Zákon, po kterém neziskový sektor volá uţ několik let, a který je potřeba zejména kvůli nejednoznačné terminologii veřejná prospěšnost, nyní připravuje vláda. V současné době tedy připravovaný zákon o organizacích se statusem veřejné prospěšnosti právě samotné neziskové organizace zpřipomínkovávají. Tyto dva pojmy (nestátní neziskové organizace a veřejná prospěšnost) by měly být ujednotněny a uvedeny ve všech předpisech, které v příslušné oblasti upravují právní vztahy. Dalším důvodem potřeby přijetí tohoto zákona je větší transparentnost. Dosud jsou nejčastější právní formou nestátních neziskových organizací občanská sdruţení. Tato forma je sice nejméně transparentní, ale současně nejvíce neziskových sluţeb občanům poskytují ony a tím pádem jsou také největším příjemcem dotací. Oproti nadacím, nadačním fondům a obecně prospěšným společnostem jsou však občanská sdruţení zvýhodněna jak v jednoduchosti samotného vzniku, tak i tím, ţe jsou mnohem více podporovány z veřejných zdrojů 108. Větší transparentnost ve finančních tocích je potřeba také z důvodu kladného vnímání v očích veřejností. Na občanská sdruţení je někdy nahlíţeno jako na organizace, které sice dělají dobrou věc, ale jejich účetnictví je neprůhledné - málokteré občanské sdruţení zveřejní svoji výroční zprávu. Nový zákon by měl upravovat i tyto povinně zveřejňované údaje. Velikost neziskového sektoru Podle Vajdové 109 se od roku 2002 růst počtu všech typů nestátních neziskových organizací zpomalil a můţeme tedy hypoteticky uvaţovat o tom, ţe se český neziskový sektor nasytil. Přesné údaje o počtu neziskových organizací se ovšem rozcházejí. Zatímco ICN v roce 2003 mluví o neziskových právnických osobách, ČSÚ k témuţ datu zveřejnil údaj neziskových organizací 110. Zde je nutné poznamenat, ţe v České republice existují na jedné straně neziskové organizace, které pracují pouze na dobrovolnické bázi, ale na druhé straně jsou i profesionální neziskové organizace, které zaměstnávají nemalý počet zaměstnanců. Bohuţel, poznatků a údajů o počtu zaměstnanců v organizacích neziskového sektoru v České republice je poskromnu a 108 Dle zákona 248/1995 Sb. mohou obecně prospěšné organizace získat finanční prostředky na stejný projekt pouze z jednoho státního zdroje, zatímco občanská sdruţení takovéto omezení nemají. 109 VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice.,s POSPÍŠIL, M. History of the Czech Nonprofit Sector. 56

57 velmi často se lišily, coţ je způsobeno převáţně rozlišným pojímáním, co lze v rámci České republiky povaţovat za neziskovou organizaci a co jiţ ne. V čem panuje všeobecná shoda je, ţe neziskový sektor je významným činitelem zaměstnanosti, převáţně díky vytváření pracovních návyků u absolventů a při zaměstnávání osob ohroţených sociální exkluzí, osob se zdravotním postiţením atd. Také se shodují, ţe chybí relevantní data pro přesnější popis významu neziskového sektoru na trhu práce, podle jakékoliv definice 111. Hodnotící Zpráva o stavu neziskového sektoru v České republice v roce 2007 k tomuto říká: Klíčové organizace mají stálé zaměstnance. Ne vţdy mají tito zaměstnanci pevně stanovený popis práce. Pracovníci jsou často zaměstnáváni na dobu trvání projektu. Obecně v neziskovém sektoru roste zaměstnanost, nicméně stále chybí dostatek schopných manaţerů. Neziskové organizace spolupracují s dobrovolníky, ojediněle mají organizace systematicky zpracované databáze dobrovolníků. Na základě zákona o dobrovolnické sluţbě se přípravě a vzdělávání dobrovolníků věnují akreditovaná dobrovolnická centra. Podle zákona však dobrovolníkem nesmí být člen sdruţení, coţ často komplikuje práci nestátních neziskových organizací s dobrovolníky 112. Ostatní V roce 2008 proběhla změna názvu Informačního centra nadací na Neziskovky.cz Významným projektem této organizace byla v průběhu desetiletí kampaň 30 dní pro neziskový sektor. Kampaň nabízela prostor a diskusi o významu a práci v neziskovém sektoru. Celkem proběhlo 10 ročníků této kampaně, v roce 2008 byl poslední. O významu těchto akcí svědčí i fakt, ţe se ho zúčastňoval velký počet osobností, například Václav Havel, politolog Jacques Rupnik nebo Karel Schwarzenberg. Mezi další úspěšné akce můţeme zařadit například: Běh pro paraple organizovaný na podporu zdravotně postiţených sportovců, akce Pomozte dětem podporující znevýhodněné a ohroţené děti do 18 let, Bílá pastelka a Světluška shromaţďující finanční prostředky a informující veřejnost o ţivotě nevidomých nebo kaţdoroční Adventní koncerty PROUZOVÁ, Z. Podíl a význam neziskových organizací na pracovním trhu s veřejnými sluţbami a trhu poskytovatelů veřejných sluţeb.[online] 112 ICN, o.p.s.. Zpráva o stavu neziskového sektoru v ČR., s.2 [online] Čerpáno z oficiálního vebu České republiky, provozovaného Ministerstvem zahraničních věcí. Dostupné z 57

58 Působnost současných NNO V jakých oblastech nyní neziskové organizace působí? Dá se říct, ţe všude tam, kde se lidé chtějí soukromě angaţovat a nahradit tak neexistující nebo nedostatečně fungující státní instituce. Neziskové organizace tak zalesňují naše hory, organizují zájmové aktivity pro děti v jejich volném čase, pořádají osvětové přednášky zaměřené proti rasismu, budují cyklistické stezky, pomáhají jako asistenční sluţba handicapovaným dětem ve školách, opravují historické památky, organizují humanitární pomoc v případě ţivelných katastrof u nás i v zahraničí apod. 115 Jde zejména o tyto oblasti: kultura, ochrana památek, umění výzkum a vzdělávání zdravotnictví a sociální sluţby ochrana ţivotního prostředí, ekologická výchova ochrana lidských práv rovné příleţitosti komunitní rozvoj práce s dětmi a mládeţí rekreace, sport, tělovýchova ostatní (např. podpora neziskového sektoru, jeho PR, informační sluţby, podpora dárcovství a dobrovolnictví) Mezi nejvýznamnější neziskové organizace v České republice patří například: - Občanská sdruţení: Armáda spásy, ICN, Bílý kruh bezpečí, Arnika, Český červený kříţ, Agora, Tereza - Nadace a nadační fondy: Kapka naděje, Nadace Terezy Maxové, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace Charty 77, Naše dítě, Nadace Via, Nadace ADRA, Nadační fond Českého rozhlasu - církevní právnické osoby zřizované církví či náboţenskou společností: Česká katolická charita, Diakonie ČCE - obecně prospěšné společnosti: Člověk v tísni, Finále Plzeň, Kühnův dětský sbor, Amnesty International 115 čerpáno z Co je to neziskový sektor. [online] 58

59 A opět můţeme citovat Václava Havla: myslím, ţe člověk nemusí být velkým ekonomem či počtářem, aby přišel na to, ţe občanská společnost se vyplácí většina neziskových aktivit neslouţí jen těm, kdo se jich účastní, ale přináší obecný prospěch, tedy výsledky, z nichţ se tak či onak můţou těšit všichni jednou ze základních dimenzí občanské společnosti a zároveň jednou z forem či podmínek jejího rozvoje je tedy decentralizovaný stát 116 (Václav Havel Co je občanská společnost - projev v Minneapolis, USA) 3. 8 Dílčí závěr Po svrţení komunistické diktatury v naší zemi se kromě otevření trhu také otevřel prostor pro rozvoj neziskového sektoru. Souhrnné informace o něm však nebyly dlouhou dobu vůbec k dispozici, průlomem byla aţ Zpráva o neziskovém sektoru v České republice, kterou v roce 2004 zpracovala Mgr.Tereza Vajdová, PhD. I dnes je však obtíţné některé souhrnné údaje o neziskovém sektoru sehnat. V prvním volebním období byl postoj vlády velmi liberální, ze strany legislativy byly umoţněny podmínky pro výrazný růst neziskových organizací, patrná byla snaha vytvořit mezi státem a neziskovým sektorem partnerský vztah. V období vlád Václava Klause bylo bohuţel toto teplé období ze strany vlády vystřídáno odstupem. Význam neziskových organizací stoupl aţ v roce 1998, na coţ mělo vliv i přejmenování Rady pro nadace na Radu vlády pro nestátní neziskové organizace. V období vlády ČSSD se situace začala opět zlepšovat. Vláda viděla jako potřebné vytvářet podmínky pro aktivní spoluúčast a začala uvolňovat první finance z Nadačního investičního fondu. V současnosti jsou vztahy stát-neziskový sektor označovány jako kladné, problémové okruhy však zůstávají stále stejné: legislativní upravení, oblast financování a míra spolupráce mezi veřejnou správou a občanským sektorem. Zejména v oblasti financování je snaha neziskový sektor stavět do takové pozice, aby se sám staral o získávání finančních prostředků formou sponzorských darů a vlastních zdrojů. 116 ANDERLE, P. Máme na čem stavět. Útrţky ze ţivota občanské společnosti. [online] 59

60 V oblasti legislativy jde o neexistenci zákona, který by upravoval postavení neziskových organizací. Přesto však je fungování všech právních neziskových typů, které na území ČR působí, právně ošetřeno. Kaţdý typ neziskové organizace má svoje speciální zákony zákon o nadacích a nadačních fondech, o obecně prospěšných společnostech, o sdruţování občanů a zákon o církvích a náboţenských společnostech. Vzhledem k neexistenci tohoto zákona však dochází k tomu, ţe v jednotlivých zákonech jsou různá vyloţení pojmu nezisková organizace (popř. nestátní nezisková organizace). V současné době se tedy připravuje zákon o nestátních neziskových organizacích, který by ponechal stávající právní formy neziskových organizací a současně vymezil, co je nestátní nezisková organizace a veřejná prospěšnost. Z hlediska financování se stát zaměřuje zejména na státní dotační politiku. Bohuţel se tak někdy snaţí vmanévrovat neziskové organizace do oblastí, které sám povaţuje za potřebné a od neziskového sektoru chce, aby, pokud chce dotace, se mu přizpůsobil. Výsledkem je menší zájem ze strany neziskového sektoru o některé vypsané dotační tituly. Pro obce a kraje tato politika není závazná, předpokládá se totiţ, ţe tyto samosprávné celky nejlépe znají své potřeby a samy si tak určují potřebné oblasti. Ale i kdyţ objem vyplacených dotací neustále roste, stále není s to pokrýt veškeré nároky neziskových organizací. Proto roste význam vícezdrojového financování, coţ organizacím umoţňuje získat finance z veřejných zdrojů, z vlastních příjmů a z darů od občanů a organizací ze soukromého sektoru, i z prostředků Evropské unie. Samotné neziskové organizace však raději dávají přednost nepřímým formám podpory státu, protoţe v dotační politice zejména menší organizace nemají velkou úspěšnost. Uvítaly by zejména zavedení zákona o daňových asignacích, který se bohuţel zatím nepodařilo prosadit. V souvislosti se členstvím v Evropské unie se však v budoucnosti dá přijetí takového zákona očekávat. I kdyţ jsou vztahy stát neziskový sektor nyní spíše kladné, stále nejsou rovnoprávné. V oblasti spolupráce je tak stále co zlepšovat. Na straně neziskových organizací je třeba se sjednotit, vytvořit takový zastřešující orgán, který bude plně respektován všemi neziskovými organizacemi. Jedině tak se bude moci stát plnohodnotným partnerem při vyjednávání se státem, s podnikatelským sektorem, s veřejností. Je jasné, ţe neziskové organizace zvyšují bohatství společnosti. A je to mnohem více neţ jen hrubým domácím produktem, na němţ se podílí pouze minimálně. Těţko lze hodnotit neziskový sektor na základě ekonomických čísel. Jeho hodnota nespočívá jen v produkci hmotných statků nebo počtu zaměstnanců, ale zejména v hodnotách jako jsou solidarita, tolerance a pomoc druhým. 60

61 4 KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD VZTAH NEZISKOVÉHO SEKTORU A KRAJE VYSOČINA V minulé kapitole jsem se věnovala analýze vztahu mezi neziskovým sektorem z hlediska vládní politiky, z pohledu financování a z legislativního hlediska, a také z pohledu vzájemných organizačních vztahů stát-neziskový sektor, kterým se nelze vyhnout, protoţe bez nich nelze spolupráci (partnerský vztah) uskutečňovat. Tyto hlediska jsem doposud zkoumala jen na nejvyšší - státní úrovni. Zejména organizační vztahy ale v sobě zahrnují mnohem větší oblast, v rámci nich jde o institucionální podoby jednotlivých ministerstev, krajských a místních samospráv a ostatních státních úřadů, které s neziskovými organizacemi (spolu)pracují. Tyto vztahy mohou být (a jsou) samozřejmě velice odlišné. Aktivní vztah na úrovni státu zajišťuje zejména Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, o jejíţ činnosti jsem se zmínila v průběhu etap vývoje v minulé kapitole. Na úrovni ministerstev jsou tyto vztahy závislé od toho, jak moc které ministerstvo neziskový sektor potřebuje nebo s ním musí komunikovat např. nejvíce aktivním se zdá být Ministerstvo ţivotního prostředí, coţ je však dáno tím, ţe tzv. vlajkovou lodí neziskových organizací jsou ekologická hnutí. Pro účely této práce jsem si však vybrala jako konkrétní příklad spolupráci státu s neziskovým sektorem na niţší úrovni na krajské úrovni. Na niţší neţ státní úrovni je spolupráce neziskového sektoru se samosprávou a správou výrazně lepší neţ na centrální úrovni 117. Je to dáno tím, ţe samospráva, tedy samostatné spravování, samostatné vykonávání správy, zahrnuje svobodné a nezávislé poznávání, posuzování a rozhodování vlastních věcí. Má tak velmi dobré předpoklady pro spolupráci s neziskovými organizacemi. A to platí i naopak, protoţe obě strany mají zájem na stejné věci spokojenost vlastních obyvatel. Také je třetí sektor potenciální základnou osobností místní politiky. 118 A naopak: obsah rozvojových dokumentů vznikajících na centrální úrovni má své kořeny v místních problémech jednotlivých krajů. Neziskový sektor v kraji Vysočina je co do statistik obdobný ostatním krajům. Ale jaký mají vztah neziskový sektor a kraj mezi sebou? Naplňuje se zde chápání principu partnerství tak, jej vymezují materiály Evropské komise, podle kterých je princip partnerství jedním ze základních principů politiky hospodářské a sociální soudrţnosti? 117 Blíţe FRIČ, P. Aktivity a potřeby neziskových organizací v ČR: výsledky kvantitativního sociologického šetření., s ONDRUŠEK, D. a kol. Čítanka pre pokročilé neziskové organizácie, s

62 Informace pro tuto kapitolu jsem čerpala z několika zdrojů: z projektu Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina, uskutečněného v roce ; z internetových stránek kraje Vysočina 119, kde na úvodní straně webových stránek je odkaz na nestátní neziskové organizace ; a také přímo od pana Ing. Petra Holého, pracujícího na úseku spolupráce s neziskovým sektorem Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina. Dále také čerpám z internetových stránek informačního portálu nestátních neziskových organizací na Vysočině 120, z internetových stránek krajského koordinačního centra KOUS 121 a z internetových stránek Partnerství pro Vysočinu 122 a z internetových stránek uváděných organizací Kraj Vysočina obecné informace Vysočina byla pod názvem "Jihlavský kraj" vytvořena ke dni ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Tím došlo k naplnění článku 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky. Ústavním zákonem č. 176/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, byl ke dni změněn název kraje na "Vysočina". Kraj Vysočina se rozkládá na ploše km 2, celkový počet obyvatel je Celkově je v kraji 704 obcí, coţ je druhý nejvyšší počet mezi regiony. Na jednom čtverečním kilometru ţije v průměru 75 lidí, coţ je třetí nejniţší číslo mezi českými a moravskými kraji. Charakteristické jsou pro tento kraj malé vesnice nepříliš vzdálené od místního centra, jímţ bývá klidné malé město se třemi aţ deseti tisíci obyvatel. Pouze ve čtyřech městech ţije více neţ dvacet tisíc obyvatel, krajské město Jihlava dosahuje počtu padesáti tisíc. Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D Čerpáno z webových stránek kraje Vysočina, stav ke dni

63 4. 2 První volební období ( ) V kraji vládne Čtyřkoalice (sloţená z členů KDU-ČSL, ODA, US, DEU) Hejtmanem se stal Ing. František Dohnal (zvolen , za Čtyřkoalici). Prvním závaţným činem vlády bylo v únoru 2001 přijetí dokumentu Program rozvoje kraje Vysočina. Tento Program se rozhodl tehdy ještě Jihlavský kraj více rozpracovat. Faktickou tvorbu dokumentu zajišťovalo 14 pracovních skupin (dle prioritních oblastí), ve kterých byli zastoupeni i zástupci nestátních neziskových organizací. Na Program rozvoje kraje Vysočina se napojil tzv. Fond Vysočiny 124, který je specifikem tohoto kraje. Jde o samostatný účelový rozvojový fond, který soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů formou dotací a půjček na základě stanovených pravidel a v souladu se schválenými prioritami. Konkrétní vytvořené programy jsou pak specifikovány podle potřeb kraje. Od jeho zřízení jsou zastupitelstvem kraje kaţdoročně vyhlašovány grantové programy, jejichţ účelem je cílené financování rozvojových aktivit ze strany kraje Vysočina. Převáţná většina ţadatelů je z řad neziskových organizací. Přehled vyhlášených grantových projektů z Fondu Vysočina a jejich objem je vidět v grafu na konci této subkapitoly. Zřízení tohoto fondu představovalo začátek spolupráce kraje s neziskovým sektorem. Tato spolupráce nebyla z počátku nijak organizačně zakotvena, coţ se však zásadně změnilo s vytvořením pracovní pozice kontaktní osoby pro neziskový sektor na Oddělení regionálního rozvoje. Kraj Vysočina tak byl jedním z prvních, kde byla ustavena pracovní pozice koordinátora neziskového sektoru na Krajském úřadě. Zástupci nestátních neziskových organizací jsou s úředníkem v pravidelném kontaktu, jeho hlavní přínos leţí především v poradní funkci (informování o grantech atd.). Kromě toho se tento úředník pravidelně setkává se členy tzv. koordinačního uskupení nestátních neziskových 124 V polovině roku 2002 bylo zastupitelstvem rozhodnuto přesunout 81, 6 miliónu Kč z rozpočtu kraje a rozdělit je mezi jednotlivé cíle, aby byl celý Programový rozvoj kraje konkrétnější. Zdroj: Analýza spolupráce nestátních neziskových organizací a veřejné správy na tvorbě krajských rozvojových dokumentů, případně dalších dokumentů relevantních pro EU. [online] 63

64 organizací kraje Vysočina. Toto uskupení vzniklo na podzim 2002, a původně bylo bez právní subjektivity. Důvodem vzniku byla potřeba se sdruţit, aby společně mohli delegovat zástupce nestáních neziskových organizací do Výboru pro regiony při Radě vlády pro nestátní neziskové organizace. Od března 2003 byla na krajském úřadě zřízena Pracovní skupina kraje Vysočina pro nestátní neziskový sektor. Je tvořena reprezentanty zastupitelstva (Rady kraje Vysočina) i zaměstnanci Krajského úřadu. Celkový počet členů je 18. Pracovní skupina se schází jedenkrát za měsíc a věnuje se průřezovým problematikám nestátního neziskového sektoru (např. databáze nestátních neziskových organizací, zprávy z Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, školení pro neziskové organizace apod.). Graf 1: Přehled vyhlášených GP z Fondu Vysočiny a jejich objem v letech Zdroj: Kraj Vysočina, Závěrečná zpráva o čerpání prostředků Fondu Vysočiny v roce 2006 [on-line], dostupný na: cit. dne Tento graf je průřezem dvou volebních období, a je zde na něm jasně vidět, ţe zatímco v průběhu prvního volebního období za vlády Čtyřkoalice finanční podpora stoupala, po nástupu vlády ODS se počet grantových programů i objem finančních prostředků výrazně sníţil. 64

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Aleš Berka, Michal Kuběnka Ústav ekonomiky a managementu, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice Abstrakt: Článek je zaměřen na základní aspekty

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR

ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ A ROČNÍ NÁRODNÍ ÚČTY Vladimír Kermiet, Lucie Smejkalová Odbor ročních národních účtů Seminář,, TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU

Více

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. OD 1/1/2014 nabyl účinnost zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., z ákon o nabytí nemovitých věcí a zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady.

1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady. 1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady. 2. Z jakých příčin dochází k selhání vlády. Jak jednotlivá vládní selhání ovlivní zavedení RIA (Regulatory Impact Assessment)?

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

KONKURENCE MEZI RŮZNÝMI TYPY POSKYTOVATELŮ PŘI POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŢEB

KONKURENCE MEZI RŮZNÝMI TYPY POSKYTOVATELŮ PŘI POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŢEB Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia KONKURENCE MEZI RŮZNÝMI TYPY POSKYTOVATELŮ PŘI POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŢEB Competition between

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5)

Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) 116 Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) dar (gift) Dobrovolný převod majetku nezištně a bez protihodnoty. K podstatným náležitostem daru patří způsobilost dárce, úmysl dárce,

Více

Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce. Rozvoj finanční kapacity - zdroje. NNO výklad pojmů. Jiří Kozák České Budějovice 15. 4.

Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce. Rozvoj finanční kapacity - zdroje. NNO výklad pojmů. Jiří Kozák České Budějovice 15. 4. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce Jiří Kozák České Budějovice 15. 4. 2010 Rozvoj finanční kapacity

Více

Západočeská univerzita v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra veřejné správy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE NEZISKOVÝ SEKTOR A REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY Autor: Vedoucí bakalářské práce : Lenka Petrová Mgr. Jan Lego, Ph.D PLZEŇ

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa STUDIJNÍ PROGRAM: Hospodářská politika a správa STUDIJNÍ OBOR: Veřejná ekonomika a správa

Více

Hodnocení hospodaření státní příspěvkové organizace

Hodnocení hospodaření státní příspěvkové organizace Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Hodnocení hospodaření státní příspěvkové organizace Bakalářská práce Vedoucí práce Ing. Kateřina Rochlová Vypracovala Lucie Víchová Brno 2010 Mendelova

Více

Financování českého neziskového sektoru z veřejných rozpočtů

Financování českého neziskového sektoru z veřejných rozpočtů Ekonomicko-správní fakulta Masarykova Univerzita Financování českého neziskového sektoru z veřejných rozpočtů Zuzana Prouzová 12. 5. 2014, Praha Struktura zdrojů NISD v r. 2011 (ČSÚ - SÚNI) Vývoj veřejných

Více

Kategorizace subjektů OPŽP

Kategorizace subjektů OPŽP Příloha č. 5 k č. j.: 3973/M/09,71656/ENV/09 Kategorizace subjektů OPŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU 1 Obce a města zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí Marketing měst a obcí ZS 2009 Magisterské studium Garant předmětu:. Ing. M Vaňák Vyučující:.. Ing. M Vaňák Ing. V. Kunz, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 2/3 Rozsah studijního předmětu:..

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

TYPY OBČANSKÝCH USKUPENÍ. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

TYPY OBČANSKÝCH USKUPENÍ. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. TYPY OBČANSKÝCH USKUPENÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ: = organizace svobodně založená občany, kteří sdílejí společný zájem (sportovní

Více

Kategorizace subjektů OPŽP

Kategorizace subjektů OPŽP Příloha č. 3 k č. j.: 3066/M/15, 63348/ENV/15 Kategorizace subjektů OPŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších a zákon č. 131/2000

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

20 LET ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU

20 LET ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa 20 LET ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 20 years of Czech Nonprofit Sector Diplomová práce Vedoucí diplomové práce:

Více

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z oboru Veřejná ekonomika a správa, bakalářský studijní program akademický rok 2013/2014-3.

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z oboru Veřejná ekonomika a správa, bakalářský studijní program akademický rok 2013/2014-3. Otázky ke státní závěrečné zkoušce z oboru Veřejná ekonomika a správa, bakalářský studijní program akademický rok 2013/2014-3. etapa 1. Veřejná ekonomie jako součást obecné ekonomie a příčiny existence

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: ekonomie, makro-,

Více

I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE

I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE 1 CHARAKTERISTIKA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Ekonomiky hospodářsky vyspělých států se od 20. století vyvíjejí jako tzv. smíšené ekonomiky, tj. ekonomiky

Více

ISBN 978-80-86929-54-5. www.ekopress.cz

ISBN 978-80-86929-54-5. www.ekopress.cz Jaroslav Rektořík a kol. ORGANIZACE NEZISKOVÉHO SEKTORU Základy ekonomiky, teorie a řízení Vydalo nakladatelství EKOPRESS, s.r.o. K Mostu 124, Praha 4 Technická spolupráce a grafická úprava obrázků a schémat:

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Definice NNO, relevantní pro účely státní politiky Mezinárodní definice Definice RVNNO podle právních typů Definice ČSÚ Mezinárodní

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Financování NNO z veřejných rozpočtů

Financování NNO z veřejných rozpočtů Ekonomicko-správní fakulta Masarykova Univerzita Financování NNO z veřejných rozpočtů Zuzana Prouzová 3. 3. 2014, Praha Nestátní neziskové organizace (NNO) - údaje za 2012 Sdružení (701) a jejich organizační

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY PŘEDMĚT EKONOMIE ekonomie je věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika, je to společenská věda, nelze oddělovat ekonomickou

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje

Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje ...neděláme si právo na zastupování všech, chceme dělat věci, z nichž mohou mít užitek všichni... KDO JSME Neziskové organizace jsou nezávislé na státu a své úsilí zaměřují na pomoc ve všech oblastech

Více

Organizační struktura a finanční analýza příspěvkové organizace Česká zemědělská akademie v Humpolci

Organizační struktura a finanční analýza příspěvkové organizace Česká zemědělská akademie v Humpolci Vysoká škola polytechnická Jihlava Studijní obor: Finance a řízení Organizační struktura a finanční analýza příspěvkové organizace Česká zemědělská akademie v Humpolci Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing.

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Zdroje získávání finančních prostředků u neziskových organizací Sources of raising funds in non-profit organisations Andrea Doleţelová

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Studie: Zadavatel: Zpracovatel: Verze: k 1. 3. 2015 Vývoj a současný stav českých NNO v makroekonomických ukazatelích Rada vlády pro nestátní neziskové organizace,

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Partnerství neziskového sektoru a veřejné správy v oblasti sociálních služeb ve vybraných městských částech hlavního města Prahy Eliška Draxlerová Bakalářská práce

Více

Ekonomika veřejného sektoru

Ekonomika veřejného sektoru Ekonomika veřejného sektoru Ing. Irena Pokorná pokornai@pef.czu.cz Tel.: 224 382 075 Konzultační hodiny: úterý 12. 30 14.00 https://moodle.czu.cz/, heslo: sezimak Podmínky zápočtu a zkoušky Vypracování

Více

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Petra Koprajdová E-mail: info@rozvoj-obce.cz Tel.: +420 595 136 023 Výstup z projektu Zájmová diferenciace a soudržnost

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb.

Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv 2 zákona č. 106/1999 Sb. (1) Povinnými subjekty, které mají podle

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

PŘÍRUČKA KVALITY MĚSTSKÉHO ÚŘADU OTROKOVICE ---------------------------------

PŘÍRUČKA KVALITY MĚSTSKÉHO ÚŘADU OTROKOVICE --------------------------------- PŘÍRUČKA KVALITY MĚSTSKÉHO ÚŘADU OTROKOVICE --------------------------------- Tato má pro veřejnost informativní charakter a odkazy v ní uvedené slouţí pro práci zaměstnanců MěÚ. kopírován, upravován nebo

Více

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI UČEBNÍ OSNOVA Učební osnova předmětu CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Obor středního vzdělávání s maturitní zkouškou 63-41-M/02 Obchodní akademie Počet hodin v UP celkem: 60 Platnost učební

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

Role NO ve veřejném sektoru. Organizace VS

Role NO ve veřejném sektoru. Organizace VS Role NO ve veřejném sektoru Organizace VS VS Teorie trţních selhání - Veřejný statek vyloučen z trţního mechanismu - zdravotní péče, sociální sluţby, ŢP, KD, obrana Stát je ve srovnání s trhem efektivnější:

Více

Veřejná politika a veřejný zájem

Veřejná politika a veřejný zájem Veřejná politika a veřejný zájem Veřejné politiky VSFS 10.10.2011 1 Hájíme veřejný zájem LOGO POLITICKÉ STRANY Komunální volby 2010 10.10.2011 2 Definice veřejného zájmu Neurčitý právní pojem Zahrnuje

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE I. Úvodní ustanovení 1. Pardubický kraj v návaznosti na 3, 95 a 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

Více

OBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16

OBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 OBSAH Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 1 Úvod do problematiky neziskových organizací...19 1.1 Vymezení pojmů...19

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

Role Hospodářské komory České republiky v oblasti podpory podnikání a využívání fondů EU

Role Hospodářské komory České republiky v oblasti podpory podnikání a využívání fondů EU Role Hospodářské komory České republiky v oblasti podpory a využívání fondů EU Konference OP PI nástroj zvyšování konkurenceschopnosti českých firem Praha 19. června 2008 věřování a certifikace Hospodářská

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

VEP analyzuje jednotlivé aktivity vlád na různých stupních řízení, proč k nim přistupují, jak rozdílně, jaký dopad mají tyto aktivity na občany a

VEP analyzuje jednotlivé aktivity vlád na různých stupních řízení, proč k nim přistupují, jak rozdílně, jaký dopad mají tyto aktivity na občany a VEP analyzuje jednotlivé aktivity vlád na různých stupních řízení, proč k nim přistupují, jak rozdílně, jaký dopad mají tyto aktivity na občany a soukromý sektor. Jak se vytváří veřejný zájem, jak vznikají

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra obchodního práva Bakalářská práce Obec jako podnikatel Markéta Jehličková 2010/2011 1 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Obec

Více

Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI

Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI 1 Úvod Tato metodika se zabývá dílčí problematikou vykazování skutečných způsobilých nákladů

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Veřejná prospěšnost ve vztahu k vývoji neziskových organizací

Veřejná prospěšnost ve vztahu k vývoji neziskových organizací Veřejná prospěšnost Veřejná prospěšnost ve vztahu k vývoji neziskových organizací Seminář trendy a charakteristiky českého neziskového sektoru 10 let po vstupu České republiky do Evropské unie Snaha o

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více