Slovo ředitele. Pevně věřím, že s pomocí našich donorů a partnerů se nám je bude dařit prosazovat i nadále. Viktor Třebický

Transkript

1 Výroční zpráva 2011

2 Slovo ředitele Rok 2011 byl pro Týmovou iniciativu pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR) úspěšný. Potvrdil, že hlavní směr, kterým se organizace udala v uplynulých letech, byl správný. Podařilo se rozvíjet všechny čtyři strategické oblasti TIMUR indikátory, environmentální reporting, ekologickou a uhlíkovou stopu a strategické plánování měst a obcí. Společné evropské indikátory, zejména Spokojenost s místním společenstvím a Mobilitu, stanovil v roce 2011 s pomocí TIMUR rekordní počet měst. Výsledky používají pro zlepšení kvality života svých občanů, ale také pro výpočet ekologické stopy města. Tento souhrnný indikátor udržitelného rozvoje města si díky projektu TIMUR stanovilo v uplynulém roce podrobně 20 měst, což je mimořádné i v mezinárodním měřítku. Pět z nich (Kopřivnice, Velké Meziříčí, Semily, Vsetín a Prachatice) přijalo politický závazek na udržení či snížení ekologické stopy, přesahující hranice volebního období jev v České republice nevídaný. TIMUR se intenzivně věnoval rozpracování podrobné metodiky stanovení uhlíkové stopy pro města. Stanovit emise skleníkových plynů na úrovni města není jednoduché, ale díky dvouletému projektu se podařilo emisní bilanci, založenou na reálných a dostupných datech, vytvořit. Hlavní výstupy projektu budou k dispozici v roce Stejně významné je srozumitelně objasňovat souvislosti udržitelného rozvoje nejmladší generaci. Ekostopa je pro to výborným nástrojem a projekt TIMUR určený pro tuto cílovou skupinu představuje v letech 2010 až 2013 důležitou součást naší činnosti. Shrnuto, přes nelehké období ekonomické krize panovala v roce 2011 po činnosti TIMUR poptávka a jsem přesvědčen, že kvalita naší práce i výstupů se za uplynulé období zvýšila. Mohou se o tom přesvědčit všichni, kdo využijí naše kalkulátory ekologické a uhlíkové stopy, účastní se našich seminářů či stanoví některý z indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni. Zelená a udržitelná témata nemají v poslední době v české společnosti na růžích ustláno, ale to neznamená, že bychom na ně rezignovali. Pevně věřím, že s pomocí našich donorů a partnerů se nám je bude dařit prosazovat i nadále. Viktor Třebický ředitel Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj, o. s.

3 TIMUR O Týmové iniciativě pro místní udržitelný rozvoj Iniciativa TIMUR vznikla v roce 2002 jako volné sdružení tří nestátních neziskových organizací: Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s. (zastoupený Viktorem Třebickým a Josefem Novákem), REC (Regional Environmental Center) ČR (zastoupené Simonou Kosíkovou), Agentury Koniklec (zastoupené Miroslavem Lupačem a Michaelem Pondělíčkem). V květnu 2005 došlo k transformaci neformální iniciativy TIMUR na občanské sdružení. Důvodem byla snaha o větší transparentnost vůči partnerským městům, zvýšení organizační efektivity a jednodušší financování. Cílem TIMUR je vedle úzké spolupráce s partnerskými městy v ČR a zavádění sady Společných evropských indikátorů (ECI/TIMUR) i popularizace udržitelného rozvoje a odborná činnost v oblasti indikátorů udržitelného rozvoje a místní Agendy 21. Při naplňování tohoto cíle spolupracuje TIMUR s odbornými partnery v ČR i zahraničí (Slovensko, Belgie). Iniciativa vychází z evropské kampaně Sustainable Cities (Udržitelná města), z projektu Evropské komise European Common Indicators (ECI, Společné evropské indikátory), úspěšných procesů zavádění místních indikátorů v zahraniční a z procesů místního plánování a rozhodování za účasti občanů v ČR (místní Agendy 21). Dlouhodobý cíl TIMUR: Podpora udržitelného rozvoje prostřednictvím uplatňování indikátorů, nástrojů řízení a vytváření partnerství na místní a regionální úrovni. Prioritní oblasti TIMUR: Indikátory udržitelného rozvoje Ekologická a uhlíková stopa Environmentální reporting Strategické plánování měst a obcí 3

4 TIMUR Osoby v TIMUR Členové Grémia Mgr. Simona Kosíková Miroslav Lupač Mgr. Josef Novák, Ph.D. statutární zástupce (do konce roku 2011) Mgr. Michaela Pomališová Mgr. Michael Pondělíček RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. statutární zástupce (od začátku roku 2012) Pracovníci Ing. Iva Hönigová ekologická stopa škol Miroslav Lupač informační zdroje, environmentální reporting, uhlíková stopa, ekologická stopa Mgr. Simona Kosíková fundraising, strategické plánování, ekologická stopa Mgr. Lukáš Koucký ekologická stopa škol Mgr. Josef Novák, Ph.D. (ředitel) indikátory udržitelného rozvoje, environmentální reporting, ekologická stopa Mgr. Michaela Pomališová indikátory udržitelného rozvoje, ekologická stopa škol Mgr. Michael Pondělíček zapojování veřejnosti, indikátory udržitelného rozvoje RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. indikátory udržitelného rozvoje, ekologická stopa, uhlíková stopa, environmentální reporting Kontakty: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Senovážná 2, Praha 1 info@timur.cz Web: IČ: / DIČ: CZ Bankovní spojení: /0300; ČSOB, Na Příkopě 18, Praha 1 Registrace na MV ze dne , číslo registrace: VS/1-1/60947/05-R 4

5 1. Prioritní oblast: Indikátory udržitelného rozvoje. Oblast indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni byla prioritou, kterou začal TIMUR rozvíjet. Zároveň je důvodem, proč na svém počátku iniciativa v roce 2002 vznikla. Tehdy byly poprvé v České republice představeny indikátory ze sady ECI (Společné evropské indikátory), které od té doby TIMUR systematicky pomáhá městům sledovat jako sadu indikátorů ECI/TIMUR. Alespoň jeden indikátor z této indikátorové sady sleduje nebo sledovalo přibližně 30 měst. Přehled výsledků indikátorů za města, se kterými TIMUR dlouhodobě spolupracuje, je možné najít na stránkách v sekci Indikátory. Vedle jmenované sady indikátorů ECI/TIMUR napomáhá TIMUR vyvíjet a prosazovat i specifické sady indikátorů vhodné pro různé strategické dokumenty (např. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR), různé oblasti udržitelného rozvoje (indikátory nezaměstnanosti, sociální indikátory - SOCIO/TIMUR, indikátory ekonomické krize SIDEK) nebo pro jednotlivá města a obce (místní indikátory rozvoje). Takto vzniklé jedinečné indikátorové sady pak TIMUR prosazuje do rozhodování na národní i místní úrovni. Indikátory hrají rovněž velmi důležitou roli směrem k veřejnosti, kdy obyvatelům měst a obcí pomáhají v orientaci v složité problematice udržitelnosti. TIMUR aktivně veřejnost zapojuje do veřejného dění zejména prostřednictvím místních akcí (např. Téma pro Záhoran 2009) a vybírá pro ně důležitá témata rozvoje obce Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů Donor: Projekt je realizován v rámci programu Ministerstva pro místní rozvoj na podporu výzkumu a vývoje Výzkum pro řešení regionálních disparit. Koordinátor: Civitas per populi, o. s. Partneři: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s., Vysoké učení technické v Brně. Osoby podílející se na realizaci projektu za TIMUR: Michael Pondělíček. Cílem projektu je vytvořit skladebný (vzájemně provázaný) systém sledování lokálních indikátorů udržitelného rozvoje, který bude využitelný na místní, regionální a nadregionální (krajské) úrovni pro sledování disparit (rozdílností, odlišností) v regionálním rozvoji. Doba řešení: únor prosinec 2011 Východiska projektu: V současné době se pro měření pokroku k udržitelnému rozvoji, stejně jako pro sledo- 5

6 Webová aplikace vání výkonnosti jednotlivých území od lokální přes regionální úroveň až k úrovni celostátní, používají ukazatele neboli indikátory. Nejznámějším z nich je např. měření HDP na hlavu, což je ovšem ukazatel, který hodnotí pouze oblast ekonomickou a jeho uplatnění pro menší území zejména pro lokální úroveň je velmi problematické, resp. prakticky neproveditelné. Východiskem projektu je přesvědčení, že pro sledování a následné řešení regionálních disparit v České republice je nezbytné zavést souvislý kombinovaný systém sledování rozvoje a výkonnosti (nejen ekonomické) v jednotlivých územích. Aktivity v roce 2010 Postup v grantovém výzkumu indikátorů disparit mezi regiony byl za rok 2010 na jaře úspěšně obhájen. V roce 2011 byly výsledky výzkumu dotaženy do aplikací v praxi - do případových studií i do databáze města a obcí ČR, ve které jsou postupně doplňovány pracovníky měst nebo pomocí robota stále další údaje o indikátorech udržitelného rozvoje. Po mnoha pokusech a různých scénářích sběrů dat o udržitelném rozvoji českých a moravských měst byla dokončena a publikována jak kuchařka, tak i komplexní metodika na tvorbu dostupného hodnocení udržitelnosti rozvoje měst a obcí ve všech odpovídajících pilířích udržitelného rozvoje. Tedy v oblasti sociálně-demografické, ekonomické, v oblasti ochrany životního prostředí a také v oblasti požadavků územního rozvoje (plánování propojeno s metodikou územně analytických podkladů a jejich přípravy). Hodnocení udržitelnosti je úzkostlivě orientováno na data ze základních doložitelných a dostupných skladebných (pro různé úrovně státní správy) indikátorů udržitelnosti rozvoje. Výsledkem výzkumných prací prezentovaných na seminářích Ministerstva pro místní rozvoj (březen a říjen 2011) bylo zpracování obecného nástroje pro hodnocení udržitelnosti města na základě dostupných údajů. Tento nástroj, jak již bylo uvedeno, byl ve formě otevřené databáze prezentován veřejně a je dispozici na 6 Závěrečná fáze výzkumu znamenala zhodnocení dosažených údajů, jejich certifikaci a začlenění výstupů výzkumu do vědeckých databází i praktických pokynů pro obce.

7 1.2. Benchmarking venkova Zkvalitňování managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit Donor: Projekt je realizován v rámci programu Ministerstva pro místní rozvoj na podporu výzkumu a vývoje Výzkum pro řešení regionálních disparit. Koordinátor: Centrum pro komunitní práci stř. Morava. Partneři: Centrum pro komunitní práci střední Čechy, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Doba realizace: 09/ /2011. Osoba podílející se na realizaci projektu za TIMUR: Josef Novák. Cílem projektu je zkvalitňování a profesionalizace vybraných typů managementu rozvoje mikroregionů, čímž se dosáhne odhalení a kvantifikace regionálních disparit. Benchmarkingem venkova vznikne vhodný nástroj (kriteria) pro hodnocení regionálního rozvoje. Cílem rozšířeného projektu je zkvalitnění monitorovacích a evaluačních nástrojů využívaných profesionálním managementem rozvoje mikroregionů a vytvoření strategického modelu využití místního potenciálu území s cílem eliminace negativních dopadů ekonomické recese v mikroregionech. Rolí TIMUR byla práce na vytvoření a otestování sady indikátorů dopadu ekonomické krize (pracovně nazvané SIDEK). Indikátory byly stanoveny tak, aby byly zachovány základní principy jejich tvorby (princip významnosti, správnosti, jedinečnosti ad.) tedy aby indikátory vypovídaly o daném jevu a aby sběr dat pro jejich naplnění nebyl příliš administrativně, finančně a časově náročný. Aktivity v roce 2011: Studie Projekt byl v roce 2011 ukončen. Mezi základní výstupy sledování sady SIDEK v pilotním mikroregionu byla recenzovaná studie Sada indikátorů dopadu ekonomické krize (SIDEK) v prostředí mikroregionu Vizovicko. Jedná se o studii, která přináší jednoduchý a srozumitelný návod, jak sledovat nejdůležitější rysy rozvoje mikroregionů v době vlivů ekonomické krize, jaké prostředky k tomu využívat a jak zjištěné výsledky vyhodnocovat. Vše je podáno na příkladu čtyřletého sledování zmíněných ukazatelů v devíti obcích mikroregionu Vizovicko. Publikace je součástí edice Inspirace a je možné si ji stáhnout v elektronické podobě. Webová aplikace Kromě studie vznikla i webová aplikace s názvem EHOMER/SIDEK, která je umístěna na stránkách a obsahově doplňuje indikátorové sady zde již umístěné (popisné, managementové, doplňkové, MAS). Nástroj byl vybudován tak, aby vzhledově (stejná grafika) i systémově (uchování přihlašova- 7

8 cích údajů) navazoval na již vybudovaný systém. Přesto se jedná o novou aplikaci. Aplikace díky konstrukci indikátorů umožňuje pohled na výsledky nejenom samotných mikroregionů, ale rovněž jejich členských obcí. Lze tedy například u indikátoru registrované míry nezaměstnanosti zjistit, jaká je nezaměstnanost u mikroregionu i ve všech jeho členských obcí. Samozřejmé je vkládání nových dat, přidávání a mazání členských obcí. Ukázka aplikace SIDEK na webu sidek Studie Sada indikátorů dopadu ekonomické krize (SIDEK) Banner elektronické aplikace Ehomer.cz 8

9 1.3. Sledování indikátorů ECI/TIMUR TIMUR v rámci své činnosti pokračuje s metodickou podporou měst a obcí a s vyhodnocováním indikátorů ze sady ECI/TIMUR, kterou od roku 2004 rozvíjí. Jednotlivé výsledky jsou zveřejňovány jednotně na webových stránkách TIMUR ( Výsledky sledování vybraných indikátorů ze sady ECI/TIMUR v roce 2011 V roce 2011 pomáhal TIMUR zavádět indikátory ze sady ECI/TIMUR v níže uvedených městech. Jednalo se o iniciativu spojenou se sledováním ekologické stopy města. Města, která v roce 2011 sledovala jeden nebo více indikátorů ze sady ECI/TIMUR. Český Těšín Indikátory Spokojenost s místním společenstvím a Mobilita a místní přeprava Jihlava Indikátory Spokojenost s místním společenstvím a Mobilita a místní přeprava Jilemnice Indikátory Spokojenost s místním společenstvím a Mobilita a místní přeprava Krnov Indikátor Mobilita a místní přeprava Mikroregion Vizovicko Indikátory Spokojenost s místním společenstvím a Mobilita a místní přeprava Napajedla Indikátory Spokojenost s místním společenstvím a Mobilita a místní přeprava Svitavy Indikátory Spokojenost s místním společenstvím a Mobilita a místní přeprava Uherské Hradiště Indikátory Spokojenost s místním společenstvím a Mobilita a místní přeprava Vizovice - Indikátory Spokojenost s místním společenstvím a Mobilita a místní přeprava 9

10 2. Prioritní oblast: Popularizace ekologické stopy. Ekologická stopa a uhlíková stopa představují průřezové aktivity TIMUR, které úzce souvisí s jeho hlavním posláním prosazováním udržitelného rozvoje. Vedle realizace specifických projektů popsaných v dalších částech výroční zprávy jde o následující tematické okruhy, vycházející z konceptu ekologické a uhlíkové stopy: 1. Ekologická stopa města (viz též samostatný projekt) 2. Ekologická stopa školy (viz též samostatný projekt) 3. Uhlíková stopa města (viz též samostatný projekt) 4. Ekologická stopa městského/krajského úřadu 5. Ekologická stopa kraje 6. Ekologická a uhlíková stopa podniku, výrobku, služby 7. Prezentace, popularizace Ekologická stopa města Na základě spolupráce s akademickým pracovištěm Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK) byla v roce 2010 zahájena iniciativa Ekologická stopa českých měst, jejímž cílem je zapojit co nejvíce měst v České republice do stanovení ekologické stopy a biokapacity a popularizovat problematiku ekologické stopy jako významného nástroje udržitelného rozvoje. To umožní sestavit ekologický žebříček měst jejich pořadí podle dopadu na životní prostředí. Předpokladem spolupráce TIMUR a COŽP je pokračování této iniciativy i po ukončení samostatného projektu podpořeného z Revolvingového fondu MŽP. Ekologická stopa městského/krajského úřadu V závěru roku 2008 TIMUR vytvořil kalkulátor ekologické stopy městského úřadu. Prvním městským úřadem, jehož ekologická stopa byla analyzována (v roce 2009), je Chrudim. Výsledek je velmi vhodným doplňkem indikátorem výstupu certifikace MěÚ podle normy ISO (environmentální systém řízení). V roce 2011 došlo k opětovnému stanovení ekologické stopy městského úřadu Chrudim podle mírně modifikovaného a rozšířeného postupu. Dalším úřadem se stanovenou ekologickou stopou se v témže roce stala Dobříš. 10

11 Ekologická stopa kraje Kraj je další úrovní veřejné správy, na které je možné stanovovat ekologickou stopu. Výpočet je odvozen od analýzy ekologické stopy na národní úrovni. Prvním krajem, jehož ekologická stopa byla díky TIMUR v ČR analyzována, byl (v roce 2009) Liberecký kraj. Ekologická a uhlíková stopa podniku, výrobku, služby Indikátory ekologické a uhlíkové stopy jsou v rostoucí míře atraktivní pro podniky, kterým nejsou lhostejné dopady jejich činnosti na životní prostředí. V roce 2011 TIMUR vytvořil kalkulačku osobní uhlíkové stopy pro facebookový profil významného telefonního operátora Vodafone. Ten patří mezi rostoucí počet firem, které se v rámci tzv. společenské odpovědnosti věnují dopadu svých aktivit i na životní prostředí. Je prvním operátorem, který používá pro svůj provoz zelenou energii tedy energii z obnovitelných zdrojů. Snaží se pro podobné chování motivovat i své klienty. Aplikace nazvaná Dobromat umožňuje uživatelům spočítat vlastní emise skleníkových plynů a modelovat opatření, která umožňují uhlíkovou stopu vylepšit. Prezentace, popularizace TTIMUR věnuje velkou pozornost popularizaci a prezentaci konceptu ekologické stopy v širších souvislostech udržitelného rozvoje. Pořádá vlastní semináře a workshopy či se účastní konferencí na seminářů s příspěvky na dané téma. Vedle seminářů, které se uskutečnily v rámci samostatného projektu ekologická stopa města, TIMUR představil ekologickou stopu a uhlíkovou na následujících akcích: seminář pro mezinárodní studenty na konferenci OIKOS (březen, Praha) přednáška pro veřejnost v Semilech (duben) prezentace pro studenty SŠ v Semilech (duben) prezentace pro studenty gymnázia v Hlučíně (duben) představení uhlíkové stopy pro neziskové organizace v Brně (květen) přednáška a diskuse s veřejností Velké Meziříčí (červen) prezentace pro učitele na SEV Čabárna (Kladno, září) přednáška pro studenty FSS MU Brno (listopad). 11

12 2.1. EKOSTOPA jako nástroj vzdělávání žáků základních a středních škol Logo ekologické stopy školy Webové stránky ekologické stopy školy Donor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast Zvyšování kvality ve vzdělávání Zodpovědnost v TIMUR: Simona Kosíková (vedoucí projektu), Michaela Pomališová (asistence projektu), Iva Hönigová a Lukáš Koucký (lektoři), Viktor Třebický a Josef Novák Doba realizace: 10/ /2013 Hlavní cíl projektu: Projekt má přispět k udržitelnému rozvoji na místní úrovni pomocí vzdělávání. Jeho cílem je sestavit a zavést do výuky ucelený vzdělávací modul EKOSTOPA pro žáky posledních ročníků ZŠ a studenty SŠ zaměřený na průřezové téma environmentální výchovy, konkrétně na udržitelný rozvoj, hospodaření s přírodními zdroji a vzorce spotřeby. Obsahem vzdělávacího modulu budou jak znalosti o těchto tématech, tak provázání teoretických znalostí s praktickými poznatky žáků a studentů jejich životním stylem a životem školy. Poznatky z výuky si žáci zároveň ověří na praktickém výpočtu ekologické stopy své školy a v rámci tzv. žákovských projektů budou navrhovat opatření, která mohou přinést reálné zlepšení ekologické bilance provozu školy. Pro výukový modul byly připravovány výukové a metodické materiály, jejichž významná část využívá ICT. Aby bylo učitelům co nejvíce usnadněno zařazení modulu do vyučování, je v projektu plánována série seminářů pro učitele. Modul bude nejprve odzkoušen na některé ze škol a poté proběhne výuka na všech školách zapojených do projektu, kdy výuku povedou sami učitelé s konzultační podporou členů projektového týmu. Vedle výukových materiálů bude důležitou součástí vzdělávacího projektu aktualizace stávajícího kalkulátoru ekologické stopy školy, příprava databáze dobré praxe pro prezentaci výsledků jejího výpočtu a výstava o ekologické stopě školy. Vylepšený kalkulátor umožní mimo jiné vyhledávat různé scénáře opatření pro snižování energetické zátěže školy. 12

13 Aktivity v roce 2011: Byla připravena pracovní verze výukového modulu, zahrnující metodické materiály k výuce pro učitele rozpracované do jednotlivých vyučovacích hodin a pracovní listy pro žáky. K návrhu výukového modulu a ověření formy školicího semináře pro učitele byl uspořádán konzultační seminář za účasti 17 učitelů ze škol z celé republiky, který posloužil k získání podrobné zpětné vazby. Dále byla navržena aktualizovaná podoba a obsah kalkulátoru ekologické stopy školy a bylo zadáno jeho naprogramování. Kalkulátor spočítá celkovou ekologickou stopu a vyjadřuje podíly jednotlivých složek spotřeby na celkové ES školy. Žáci tak pochopí souvislosti provozu školy a dopadu na životní prostředí a prostřednictvím kalkulátoru budou moci modelovat budoucí vývoj ekologické stopy školy v návaznosti na konkrétní opatření (např. výměna oken či zvýšení separace odpadu). Fotografie ze semináře pro učitele v Praze Suchdole (listopad) Panel z putovní výstavy o ekologické stopě: Unese Země naše kroky Rovněž byly spuštěny inovované webové stránky k ekologické stopě školy a s pomocí externí výtvarnice byla zrestaurována a aktualizována již osvědčená původní výstava o ekologické stopě: Unese Země Vaše kroky?. Výstava je tvořena 15 samonosnými panely a doprovodnými rekvizitami, je mobilní a v rámci projektu je půjčována školám nebo obcím a instalovaná ve veřejně přístupných prostorách. 13

14 2.2. Ekologická stopa propagace udržitelného rozvoje na místní úrovni Logo ekologické stopy města Webové stránky ekologické stopy města Donor: Ministerstvo životního prostředí, Revolvingový fond Zodpovědnost v TIMUR: Viktor Třebický (vedoucí projektu), Josef Novák, Miroslav Lupač (pracovníci projektu) Doba realizace: 03/ /2011 (18 měsíců) Hlavním cílem projektu bylo využít ekologickou stopu města jako nástroj pro propagaci udržitelného rozvoje na místní úrovni. Tohoto cíle bylo dosaženo realizací následujících aktivit: 1. Rozšířením a aktualizací kalkulátoru ekologické stopy města na stránkách 2. Vytvořením systému modelace vývoje ekologické stopy města a dobrovolných závazků ke snížení ekologické stopy. 3. Marketingem ekologické stopy. 4. Podporou a zaváděním ekologické stopy města. Aktivity v roce 2011 Aktualizace kalkulátoru ekologické stopy Cílem aktivity bylo aktualizovat a zásadním způsobem rozšířit kalkulátor ekologické stopy (ES) města, který je umístěn na webových stránkách cz/mesto. Dalším cílem bylo provést výpočet ekologické stopy min. 40 municipalit. Původně plánované cíle aktivity se podařilo splnit nad rámec zadání. Byly vytvořeny celkem dva nové a veřejně přístupné internetové kalkulátory ekologické stopy města. Orientační výpočet je určen pro obce a města v České republice, které mají zájem o orientační stanovení své environmentální udržitelnosti. Nevyžaduje finančně náročný vlastní sběr dat, je založen zejména na datech z krajské úrovně. Obsahuje celkem 21 položek. Orientační výpočet provedlo celkem 34 municipalit, především menších obcí, ale i měst jako Most, Mladá Boleslav či Vrchlabí. Podrobný výpočet je určen pro města a obce v České republice, která se problematice udržitelného rozvoje věnují systematicky. Jedná se především o města zapojená do procesů místní Agendy 21. Podrobný výpočet vyžaduje vlastní sběr dat, především o spotřebě energií a dopravě obyvatel města. Obsahuje celkem 35 položek. Podrobný výpočet provedlo celkem 20 municipalit, včetně Prahy, Hodonína, Hradce Králové či Uherského Hradiště. Dobrovolné závazky ke snížení ES Cílem aktivity je umožnit městům učinit dobrovolný závazek k zachování či snížení jejich ekologické stopy, vytvořit systém modelace ekologické stopy města a připravit certifikační systém pro města se stanovenou ekologickou stopou a s přijatým dobrovolným cílem. 14

15 Dobrovolné cíle přijalo vedení (zastupitelstvo nebo rada) celkem pěti měst (Kopřivnice, Velké Meziříčí, Semily, Vsetín, Prachatice). Na závěrečném setkání k projektu dne byla zapojeným městům předána osvědčení výsledku ekologické stopy. Zmíněným městům s politickým závazkem bylo navíc předáno oficiální osvědčení o tomto závazku. Marketing ekologické stopy města V rámci aktivity se v lednu v Praze (52 účastníků) a v únoru v Olomouci (26 účastníků) uskutečnily informační semináře, určené především pro zástupce měst, ale i další zájemce. Oba semináře byly účastníky hodnoceny jako přínosné (hodnotící formuláře jsou k dispozici u realizátora projektu). Dále byl připraven podrobný Manuál kampaně zaměřené na veřejnost k popularizaci udržitelného rozvoje prostřednictvím ekologické stopy, který je ke stažení na stránkách projektu. Na základě manuálu proběhla v deseti městech propagační kampaň, zaměřená na zastupitele, úředníky a obyvatele. Kampaň zahrnula zveřejňování informací na internetových stránkách měst, v médiích, veřejné přednášky, prezentace na zastupitelstvu i představení výsledků projektů úředníkům a vedení měst. (publikace v elektronické podobě ke stažení na stránkách TIMUR). Publikace má celkem 39 stran, výtisk činil 1000 kusů a byla distribuována do všech obcí s rozšířenou působností v ČR, dále do měst a obcí zapojených do projektu a dalším zájemcům. Úspěšná publicita projektu zahrnula otištění celkem 12 článků s národním významem a 35 článků s regionálním významem, dále pořad v České televizi a v Českém rozhlase. Projekt byl hodnocen jako úspěšný jak donorem (Ministerstvo životního prostředí), tak zástupci zapojených měst a samotným realizátorem (TIMUR). Seminář k ekologické stopě města v Praze Podpora zavádění ekologické stopy města V rámci aktivity proběhlo několik desítek setkání v spolupracujících městech a dále tři prezentace projektu na Pracovní skupině pro MA 21 RVUR. Rovněž vznikla publikace Ekologická stopa města. Metodika výpočtu 15

16 Webové stránky uhlíkové stopy 2.3. Uhlíková stopa měst jako nástroj politiky ochrany klimatu na místní úrovni ČR Donor: Státní fond životního prostředí České republiky Zodpovědnost v TIMUR: Miroslav Lupač (vedoucí projektu), Viktor Třebický, Josef Novák, Michaela Pomališová (odborní pracovníci projektu) Doba realizace: 07/ /2012 (24 měsíců) Cílem projektu je v souladu s Politikou ochrany klimatu ČR aktivně zapojovat města v České republice do ochrany klimatu a souvisejících národních a mezinárodních iniciativ. Dílčím cílem projektu je vytvořit adaptovanou metodiku pro stanovení uhlíkové stopy, aplikovat ji ve vybraných městech ČR (stanovit jejich US), zpracovat případové studie, navrhnout adaptační a mitigační opatření a zajistit osvětu a publicitu na veřejnosti. Cílem projektu je informovat města a veřejnost o iniciativě EU- Covenant of Mayors (Úmluva starostů, Pakt starostů a primátorů). Východiska projektu: Klimatická změna je považována za klíčové environmentální téma dneška, které v případě negativního vývoje může zásadním způsobem ohrozit blahobyt budoucích generací. Uhlíková stopa se proto stává důležitým a používaným ukazatelem příspěvku daného subjektu (ať už je to stát, město, firma či jednotlivec) ke klimatické změně a obecně indikátorem environmentální odpovědnosti. Aktivity v roce 2011: V roce 2011 se projekt hlavně zabýval získáváním dat pro výpočet uhlíkové stopy. Postupně se potvrdilo, že právě dostupnost dat o spotřebě energií ve městech je úhelným kamenem každé metody inventarizace emisí skleníkových plynů, a tím i provedení Baseline Emission Inventory pro potřeby Paktu starostů a primátorů. Za tímto účelem byla provedena celá řada rešerší a byl získán poměrně dobrý přehled o (ne)dostupnosti potřebných dat z veřejných zdrojů. Pokud jde o energie, týkaly se analýzy zejména dat poskytovaných Energetickým regulačním úřadem a Českým statistickým úřadem. Veliký podíl práce spočíval pak v komunikaci s firmami poskytujícími potřebná data přímo i prostřednictvím měst. Tato fáze stanovení uhlíkové stopy byla a bude klíčová a zkušenosti TIMUR získané v průběhu realizace významně pomohou ostatním (městům, regionům, institucím). Pokud jde o vstupní data pro výpočet uhlíkové stopy, podařilo se nakonec získat pro všechna města údaje od distributorů energií. V tomto bodě byl velmi efektivně využíván souběh s jiným projektem TIMUR, Ekologická stopa - propagace udržitelného rozvoje na místní úrovni. Získané údaje o spotřebě energií byly ovšem pro účely uhlíkové stopy rozčleněny do jednotlivých sektorů (obec, domácnosti, podniky)

17 Další důležitou kapitolou v roce 2011 byla metodika, její zpřesňování a tím i zpřesňování výpočtového postupu pro stanovení uhlíkové stopy. Zde se musel například konkretizovat a jasně definovat postup při evidenci sledování meziročních změn při využití území ve městech. Dále se práce na metodice zaměřila na způsoby rozdělení uhlíkové stopy spotřeby a dopravy do jednotlivých sektorů v souladu s principy paktu starostů a primátorů. V roce 2011 vznikl podstatný základ případových studií pro všech pět měst. Byly zpracovány úvodní kapitoly týkající se změny klimatu, uhlíkové stopy a role měst. Pro každé město vznikla samostatná kapitola popisující specifickou situaci ve městě a zjištěné údaje o spotřebě, dopravě, území, atd. Dále byla vypracována podrobná kapitola o vlastní metodice, která ovšem stále procházela vývojem a zpřesňováním. Případové studie uzavírají kapitoly o výsledcích a navrhovaných opatřeních, které byly v roce 2011 rozpracovány. Dne 22. března 2011 proběhlo setkání všech zapojených měst v Chrudimi. Zde byly představeny dosavadní výsledky a upřesněn další postup zejména při zpřesňování potřebných dat. Byly zde konzultovány i odlišné přístupy v jednotlivých městech a proběhla výměna zkušeností s pořizováním dat. Dalšími akcemi, kterých se TIMUR zúčastnil, byl seminář k ochraně klimatu 29. června a Konference Pakt starostů a primátorů společnosti Porsenna v Litoměřicích. V dubnu 2011 byla zpracována a publikována Abeceda uhlíkové stopy přehledný soubor argumentů pro sledování uhlíkové stopy ve městě založený na srozumitelných heslech. Pokud jde o propagaci role měst, došlo také k rozšíření projektového webu o informace zaměřené na pakt starostů a primátorů. Hlavními výsledky projektu za rok 2011 jsou ucelené soubory vstupních dat pro výpočty pro jednotlivá města, výsledky mapování situace v jednotlivých městech v podobě podstatného základu případových studií, zpřesněná metodika rozšířená o postup při sledování změn využití území a pro sektorové členění, propagační výstupy a účast na pracovních i odborných setkáních. Projekt postupuje do posledního půlroku své realizace s časovým posunem, ovšem s velkou přidanou hodnotou spočívající ve velice pečlivé a důkladné přípravě vstupních údajů potřebných pro správnou, přesnou analýzu a obhajitelnou analýzu místního příspěvku ke globální klimatické změně. Logo uhlíkové stopy 17

18 3. Prioritní oblast: Environmentální reporting. Environmentální reporting neboli podávání zpráv o přístupu města / obce / regionu k životnímu prostředí je informační nástroj, kterým město/obec/podnik dobrovolně informuje zájmové skupiny, např. občany, zastupitele, dodavatele, zákazníky apod. o svém environmentálním profilu, tj. o vlivech, jimiž působí na životní prostředí a o aktivitách, které v této oblasti vykonal, popřípadě zamýšlí vykonat. Je to jedna z možností komunikace o otázkách životního prostředí. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s., která se touto oblastí zabývá od roku 2008, se podílí na popularizaci a propagaci pravidelného a systematického sledování, zpracovávání a zveřejňování informací o životním prostředí na místní a regionální úrovni České republiky. V rámci své činnosti se TIMUR zaměřuje na následující oblasti environmentálního reportingu: Tvorba zpráv o stavu životního prostředí: Příprava a zpracování zpráv o stavu životního prostředí měst podle metodiky vydané TIMUR. V roce 2011 připravil TIMUR Zprávu o stavu životního prostředí pro město Moravská Třebová. Informační systém životního prostředí (ISŽP): Jedná se o databázovou aplikaci obsahující strukturu indikátorů životního prostředí k prezentaci informací o životním prostředí ve formě tabulek a grafů. Aplikace je k dispozici zdarma pro využití na webových stránkách obcí a měst ČR. Náhled Zprávy o stavu životního prostředí v Moravské Třebové Náhled Informačního systému životního prostředí (ISŽP) ve Svitavách ( 18

19 3.1. Zelená informacím 2011 Smyslem soutěže je najít tři nejzdařilejší prezentace životního prostředí na oficiálních internetových stránkách měst ČR. Cílem je dále motivovat města k uživatelsky přátelskému elektronickému publikování údajů o životním prostředí s využitím originálních forem a vhodných indikátorů. V rámci nultého ročníku byly vyzkoušeny postupy při vyhledávání a hodnocení prezentací na internetu. města získala certifikát. Výsledky byly slavnostně oznámeny na semináři, který se uskutečnil dne na Ministerstvu životního prostředí. Vyhlášení soutěže se zúčastnilo 30 osob a zúčastnil se ho předseda Svazu měst a obcí ČR Ing. Dan Jiránek. Fotografie z předávání ocenění Aktivity v roce 2011: TIMUR ve spolupráci a za podpory Ministerstva životního prostředí České republiky, Svazu měst a obcí ČR, Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a společnosti SGS Czech Republic zorganizoval první kolo soutěže Zelená informacím Cílem soutěže bylo vybrat nejzajímavější, nejdostupnější a nejpřehlednější prezentace o životním prostředí na internetových stránkách měst nad 5000 obyvatel. Do výběru bylo zahrnuto celkem 270 měst s počtem obyvatel vyšším než Pro své specifické postavení nebyla hodnocena města Praha a Brno. Do užšího výběru postoupilo celkem 25 měst. Hodnocení probíhalo v říjnu a listopadu Celkem bylo oceněno patnáct měst s nejzdařilejšími prezentacemi ŽP na webových stránkách. Absolutním vítězem prvního kola soutěže se stalo město Krnov, těsně následované Kopřivnicí a Frýdkem-Místkem. Oceněná Logo soutěže Zelená informacím 19

20 4. Prioritní oblast: Strategické plánování měst a obcí Poslední prioritní oblastí činnosti TIMUR je podílení se na strategickém plánování v obcích. Role TIMUR je dvojí. Jde jednak o spolupráci na definování indikátorových sad ke strategickým plánům, tak aby tyto plány byly jednoznačně měřitelné, a za druhé o různé formy zapojování veřejnosti do strategického řízení, například formou volby nejdůležitějšího tématu obyvateli pro daný rok tzv. Téma 200X. V roce 2011 se zástupci TIMUR (Viktor Třebický a Josef Novák) podíleli na přípravě Strategického plánu města Český Brod, kde ve spolupráci se zástupci města (politici, úředníci) a pracovních skupin pro tvorbu a zpracování strategického plánu definovali jak titulkové indikátory (místně specifické indikátory města) k jednotlivým prioritním oblastem, tak programové indikátory. Ty navazují na ve strategickém plánu uvedené cíle a opatření a napomáhají k jejich snadnému hodnocení a ke konstatování, zda rozvoj města probíhá dle schváleného strategického plánu. Ke každému indikátoru byl zhotoven specifický metodický list s postupem, jak a proč tyto indikátory hodnotit. Mezi další aktivity v oblasti strategického plánování byla příprava místně specifických indikátorů pro město Jilemnice (Liberecký kraj) a obec Křižánky (kraj Vysočina). Na základě rešeršní práce mezi výsledky dotazníkových šetření, strategického plánu a různých anket byla v obou municipalitách vybrána sada cca 15 indikátorů, které odrážejí místně specifické charakteristiky obou obcí. Vznikl tak profil obce, jenž ukazuje na nejdůležitější rysy rozvoje. Obec Křižánky 20

21 3 Finanční zpráva Rozvaha k (v tis. Kč) AKTIVA Číslo řádku Stav k prvnímu dni účetního období Dlouhodobý majetek celkem 1 Stav k poslednímu dni účetního období Krátkodobý majetek celkem Pohledávky celkem B.II.1. Odběratelé B.II.4. Poskytnuté provozní zálohy Krátkodobý finanční majetek B.III.1. Pokladna B.III.3. Účty v bankách Jiná aktiva celkem B.IV.1. Náklady příštích období Aktiva celkem

22 3 Finanční zpráva k (v tis. Kč) PASIVA Číslo řádku Stav k prvnímu dni účetního období Stav k poslednímu dni účetního období A. Vlastní zdroje celkem A.II. Výsledek hospodaření celkem A.II.1. Účet výsledku hospodaření 92 xxxxx 182 A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení xxxxx A.II.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let B. Cizí zdroje celkem B.III. Krátkodobé závazky celkem B.III.1. Dodavatelé B.III.4. Ostatní závazky B.III.5. Zaměstnanci B.III.7. Závazky k institucím soc. zabezpečení a veř. zdrav pojištění B.III.8. Daň z příjmů B.III.17. Jiné závazky B.III.22. Dohadné účty pasivní Pasiva celkem

23 3 Finanční zpráva Výkaz zisku a ztráty k (v tis. Kč) A. Náklady Číslo ř. Stav k rozvahovému dni Hlavní činnost Hospodářská činnost Celkem A.I. Spotřebované nákupy celkem A.I.1. Spotřeba materiálu A.II. Služby celkem A.II.6. Cestovné A.II.7. Náklady na reprezentaci A.II.8. Ostatní služby A.III. Osob. náklady celkem A.III.9. Mzdové náklady A.III.10. Zákonné sociální pojištění A.IV. Daně a poplatky celkem A.IV.14. Daň silniční A.V. Ostatní náklady celkem A.V.24. Jiné ostatní náklady Náklady celkem

24 3 Finanční zpráva k (v tis. Kč) B. Výnosy Číslo ř. Stav k rozvahovému dni Hlavní činnost Hospodářská činnost Celkem B.I. Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem B.I.2. Tržby z prodeje služeb B.IV. Ostatní výnosy celkem B.IV.15. Úroky B.IV.18. Jiné ostatní výnosy B.VIII. Výnosy celkem C. Výsledek hospodaření před zdaněním D. Výsledek hospodaření po zdanění

25 3 Finanční zpráva Zpráva o činnosti Týmové iniciativy pro udržitelný rozvoj, o. s. za rok 2011 Grémium TIMUR schválilo zprávu o činnosti a hospodaření organizace na svém pravidelném jednání dne 4. června Za Týmovou iniciativu pro místní udržitelný rozvoj, o. s. RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. ředitel, statutární zástupce organizace 25

26 4 Publikační činnost Publikační činnost 26 Zde jsou uvedeny všechny publikace, které iniciativa TIMUR v rámci své činnosti v roce 2011 vydala, všechny odborné i populární články, jejichž autory jsou pracovníci TIMUR a rovněž všechny konference, školení a semináře, jichž se pracovníci TIMUR v minulém roce účastnili: Publikace TIMUR Kolektiv autorů (2011): Bulletin TIMUR 1/2011. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. vydáno elektronicky Kolektiv autorů (2011): Bulletin TIMUR 2/2011. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. vydáno elektronicky Kolektiv autorů (2011): Bulletin TIMUR 3/2011. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. vydáno elektronicky Kolektiv autorů (2011): Bulletin TIMUR 4/2011. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. vydáno elektronicky Kolektiv autorů (2011): Zpráva o stavu životního prostředí města Moravská Třebová. Město Moravská Třebová ve spolupráci s Týmovou iniciativou pro místní udržitelný rozvoj, o. s., Moravská Třebová, 40 stran Novák, J. a kol. (2011): Edice Inspirace: Sada indikátorů dopadu ekonomické krize (SIDEK) v prostředí mikroregionů. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s., Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. 72 stran, ISBN: Třebický, V. a kol. (2011): Ekologická stopa města Metodika výpočtu. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s., Praha, 40 stran, ISBN Odborné a popularizační články Třebický, V., Lupač, M. a Pásková, M. (2011): Zveřejňování zpráv o životním prostředí měst. Zpravodaj Ministerstva životního prostředí XXI, 1/2010, strana Třebický, V., Kolská, K. A Trezner, J. (2011): Udržitelný rozvoj měst a obcí. Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, Vsetín, 56 stran. Třebický, V. (2011): Ekologická stopa biomedu vs. Biohovězí maso, biovepřové maso a biopotraviny. Bio, měsíčník pro trvale udržitelný život 6/2011, vh press Hradec Králové. Třebický. V. Ekologická a uhlíková stopa města, Ekologie a společnost XXII, 2/2011, strana 38.

27 4 Publikační činnost Bulletin TIMUR - čtvrtletník, čísla 1-4/2011 Edice Inspirace: Sada indikátorů dopadu ekonomické krize (SIDEK) v prostředí mikroregionů. Zpráva o stavu životního prostředí města Moravská Třebová. Ekologická stopa města Metodika výpočtu 27

28 4 Publikační činnost Články s celostátním záběrem, citující TIMUR či jeho pracovníky Látkový nebo papírový kapesník? Už je jasno. Ekolist Byli jste u moře? Podívejte se, jaká stopa po vás zůstala, Pavel Baroch, Aktuálně.cz aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek. phtml?id= Města žijí na ekologický dluh, nejhorší je Praha, Pavel Baroch, Aktuálně.cz centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek. phtml?id= Reportáž České televize o ekologické stopě Hodonína odvysílaná v Událostech z regionu dne 15. dubna 2011 Město bude znát svojí ekologickou stopu MF DNES, Konference, školení a semináře Praha: Ekologická stopa města seminář organizovaný TIMUR pro města a další zájemce Olomouc: Ekologická stopa města seminář organizovaný TIMUR pro města a další zájemce Brno: Uhlíková stopa - přednáška Viktora Třebického v rámci semináře Ekologického institutu Veronica Praha: Mezinárodní seminář OIKOS Viktor Třebický vedl workshop Carbon and ecological footprint Praha: Seminář pořádaný Nadací VIA a T-Mobile, Jak prodat své téma médiím aneb Novináři nejsou zlí (Michaela Pomališová) Semily: Přednáška pro veřejnost a přednáška pro studenty středních škol Ekologická stopa (Viktor Třebický) Hlučín: Přednáška pro studenty středních škol Ekologická stopa (Viktor Třebický) Praha: Konference pořádaná Českou radou pro šetrné budovy, Šetrné budovy 2011 Nové energetické trendy (Michaela Pomališová) Velké Meziříčí: přednáška a diskuse s veřejností o ekologické stopě města (Viktor Třebický) Jihlava: prezentace ekologické stopy města na Zastupitelstvu města (Viktor Třebický) Kopřivnice: prezentace ekologické stopy města na Zastupitelstvu města (Viktor Třebický) Kladno: SEV Čabárna - prezentace ekologické a uhlíkové stopy města pro učitele (Viktor Třebický) Praha: Seminář pořádaný Byznys pro společnost, Ekologická stopa byznysu udržitelný marketing (Michaela Pomališová, Viktor Třebický) Konference Pakt starostů a primátorů, Porsenna, o. p. s., Litoměřice, bez příspěvku (Miroslav Lupač) 28

29 4 Publikační činnost Praha: Konzultační seminář pro učitele k výukovému modulu EKOSTOPA pořádaný iniciativou TIMUR Brno: Přednáška ekologická stopa na Masarykově univerzitě (Viktor Třebický) Praha: Seminář pořádaný Nadací VIA a T-Mobile, Lidské zdroje v neziskovém sektoru jak získat, vést a rozvíjet své spolupracovníky (Michaela Pomališová) Praha: Konference organizovaná Leading Minds Forum, Jak ovlivňují požadavky na ekologické a finanční kompenzace podnikání v ČR? (Michaela Pomališová) Praha: Slavnostní vyhlášení výsledků 1. kola soutěže Zelená informacím, předání cen (TIMUR) 29

30 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Senovážná Praha 1