Strategický plán Leader na období MAS LUŽNICE, o.s.

Transkript

1 na bdbí MAS LUŽNICE,.s. aktualizace 2011 Splek pr rzvj reginu MAS Lužnice,.s. Jiráskva 84 Sudměřice u Bechyně Týn nad Vltavu Sudměřice u Bechyně splek@vltavtynsk.cz mas.luznice@sudmerice.cz Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva: Evrpa investuje d venkvských blastí

2 MAS LUŽNICE,.s. OBSAH 1. Žadatel/předkladatel SPL Základní údaje území MAS Zpracvání SPL MAS Analýza území MAS SWOT analýza Strategie Partnerství MAS Zkušensti a splupráce Organizace a zdrje MAS Administrativní pstupy Zapjení žen, mladých lidí a zemědělců

3 MAS LUŽNICE,.s. 1. Žadatel/předkladatel SPL Identifikace žadatele MAS Lužnice,.s., Sudměřice u Bechyně 105, Sudměřice u Bechyně zastupené: Stanislavem Hudkem, předsedu sdružení IČO: Právní frma: Občanské sdružení 2. Základní údaje území MAS Rzlha 239,87 km2 Pčet byvatel celkem k (Zdrj: ČSÚ 3. Zpracvání SPL MAS Způsb zpracvání SPL MAS MAS Lužnice při zpracvání SPL vycházela ze Strategickéh rzvjvéh plánu MAS Lužnice zpracvanéh v rce Při sestavvání se pužívala kmunitní metda pd vedením externíh dbrníka na kmunikaci s veřejnstí. Knkrétní pdba jedntlivých patření pak byla připravvána ve čtyřech pracvních skupinách sestavených nejen ze zájemců z řad cílvých skupin. Každá skupina se sešla celkem dvakrát v průběhu října a listpadu, na prvním setkání se sestavvala SWOT analýza pmcí brainstrmingvé metdy, kdy se zjišťvaly ptřeby, příležitsti a nápady k rzvji území MAS Lužnice, při druhém setkání se aktualizvaly infrmace a sepisvaly nvé z rzvjvéh plánu MAS Lužnice, také se aktualizvaly údaje z katalgu prjektů seznam prjektvých námětů, které byly pstupně sbírány. Pracvní verzi Strategickéh plánu Leader měli mžnst členvé MAS i bčané připmínkvat na Veřejném prjednání SPL MAS Lužnice, kde se připmínky a další nvé nápady zapsaly a pté byly zapracvány d SPL MAS Lužnice. Pté členvé MAS Lužnice jednhlasně schválili knečnu verzi SPL na Valném shrmáždění. Prstřednictvím médií pak byl SPL MAS Lužnice představen širké veřejnsti. Strategický plán Leader Lužnice vznikl na základě výsledků jednání partnerů v území. K jednání byli přizváni zemědělci, pdnikatelé, starstvé, zástupci rganizací veřejné správy a zástupci nestátních neziskvých rganizace. Byly stanveny 3 základní pririty určující blasti zaměření SPL. Každá pririta má své cíle a pr každu byla sestavena jedna neb více fichí naplňující tut priritu. Aktualizaci SPL MAS prvedla v rce 2011 pracvní skupina ustavená na Valném shrmáždění členů. Na pravidelných setkáních pracvní skupina určvala zadání pr úpravy jedntlivých částí SPL MAS. Detailní úpravy pak prvedli určení členvé. Na dalším jednání byly úpravy pracvní skupinu prjednány a schváleny. Při aktualizaci SPL MAS se vycházel z becnéh zadání určenéh Valným shrmážděním členů, z výsledků výzkumu mezi pdnikateli, které v rámci diplmvé práce Pdpra MSP a činnst místních akčních skupin v tábrském krese prvedla Kateřina Veselá. Významným pdnětem byl také výzkum mezi byvateli území MAS, zaměřený na pvědmí činnsti MAS, spkjenst s jejími službami a návrhy na zlepšení, který v rámci střednědbéh hdncení MAS prváděl CpKP jižní Čechy. P dsuhlasení pracvní skupinu byl SPL MAS rzeslán k připmínkvání všem členům MAS a následně schválen na Valném shrmáždění dne

4 MAS LUŽNICE,.s. Způsb zapjení místních aktérů d zpracvání SPL MAS Lužnice,.s. slvila bce, pdnikatele, neziskvé rganizace (zájmvých sdružení a splků) a prstřednictvím médií a starstů jedntlivých bcí též byvatele reginu s výzvu k zapjení na zpracvání Strategickéh plánu Leader, pdávání námětů a představ mžném zapjení reginu d prgramu rzvje venkva. Aktéři, kteří byli chtni se zapjit d zpracvání strategie, byli rzděleni d jedntlivých kmisí dle knkrétníh zastupení zájmvé blasti, tj. d kmise Pr Mládež a ženy (zástupci různých sdružení zaměřených na výchvu dětí a mládeže, zástupkyně různých zájmvých splků zaměřených na žensku prblematiku), Zemědělci a cestvní ruch (zemědělci a pdnikatelé z gastrnmických a ubytvacích zařízení, infrmační středisk), kmise Občanská vybavenst (starstvé bcí členvé i nečlenvé), Kultura + sprt + bčanská sdružení (zástupci kulturních zařízení, divadelních splků, sprtvních klubů a bčanských sdružení zaměřených na kulturní akce, udržvání lidvých tradic, hudebních subrů). Při aktualizaci SPL MAS 2011 se vycházel ze dvu výzkumů mezi pdnikateli a byvateli území MAS prvedených v průběhu let 2010 a Pr samtnu aktualizaci ustanvil Valné shrmáždění členů zvláštní pracvní skupinu. Členem pracvní skupiny se mhl stát jakýkliv zájemce z řad členů MAS. Pracval v ní 12 lidí z řad pdnikatelů, zemědělců, neziskvých rganizací i bcí. Expertní dbrníci, jejich identifikační údaje a způsb splupráce Splek pr rzvj reginu,.s., sídl: Jiráskva 84, Týn nad Vltavu, IČO: Splek pr rzvj reginu zpracval analýzu území MAS Lužnice pr Strategický plán Leader. Pskytl dbrníka na kmunikaci s veřejnstí, pmhl s vedením pracvních skupin kmunitní metdu, dhlížel na brainstrming při tvrbě SWOT analýzy. 4

5 MAS LUŽNICE,.s. 4. Analýza území MAS 4.1 Hdncení území Hdncení území Venkvský mikrregin Lužnice leží na území kresu Tábr a zabírá přibližně jeh pětinu - 239, 87 km 2 (18 %). Vymezen je hybem řeky Lužnice, z větší části jejím levým břehem. Na jihu tvří jeh hranici hranice kresu Tábr, kde susedí s kresem Českbudějvickým. Mikrregin Lužnice sdružuje v sučasné dbě 17 bcí. Tyt bce mají dhrmady celkem 41 sad. V mikrreginu žije byvatel. Průměrná bec má cca 664 byvatel, průměrná sada čítá 275 byvatel. Území je pměrně řídce zalidněn 47 byvatel na km 2. T je ve srvnání s kresním průměrem (77 byvatel/km 2 ) nižší hustta. Obce na území MAS Lužnice Pčet Pčet Obec Výměra (ha) sad byvatel Bechyně Březnice Černýšvice Dbrnice u Bechyně Haškvcva Lhta Hlavatce Hdětín Hdnice Kmárv Malšice Radětice Rataje Skrýchv Stádlec Sudměřice u Bechyně Záhří Želeč MAS Lužnice Zdrj ČSÚ Důvd výběru danéh území Celistvst území sahá dalek d histrie. Bechyně byla správním celkem, až d plviny 18. stletí Bechyňským krajem. Přest, že Bechyňský kraj byl rzdělen na budějvický a tábrský, je Bechyně stále přirzeným centrem území. Ddnes je jádrem území sedmnácti bcí, které řeší splečné prblémy při zajišťvání dstatečné technické a bčanské vybavensti, pdpry nejen zemědělským pdnikům, zlepšvání dpravní bslužnsti, zamezvání negativních demgrafických trendů, rzvje cestvníh ruchu a splečné prpagace území apd. P rce 1989 bce zalžily sdružení TDO Lužnice, které řeší splečný systém nakládání s dpady. Dluhdbá splupráce těcht bcí měla následně pzitivní vliv na vznik Místní akční skupiny Lužnice, která nadále pečuje rzvj a pdpru venkva. Na tmt území se rzvj venkvské blasti nestarají jen bce samtné, ale mnh dalších splků a sdružení s dluhletu tradicí a histrií, které se zaměřují např. na vlnčasvé aktivity. 5

6 MAS LUŽNICE,.s. Shdné či styčné charakteristiky území Území MAS Lužnice je přirzeným mikrreginem v klí města Bechyně, pdél břehů řeky Lužnice. Na pměrně malé vzdálensti přetínají kryt řeky Lužnice čtyři msty a dávají dbrý předpklad pr vzájemnu kmunikaci a vzájemnu splupráci. Území je tvřen spádvým bvdem pvěřenéh úřadu Bechyně, spádvým bvdem Sudměřické škly bnvy venkva a klními bcemi, které měly splupráci na daném území nyní, ale i v minulsti zájem. Tradičně se v tét blasti rzvíjely jak keramická prdukce, tak i zpracvání dřeva a železa a významu pstupně nabýval i bechyňské lázeňství. Tyt histrické a reginální tradice frmvaly a frmují tvář území až d sučasnsti a tím vytvřily předpklady pr mderní rzvj blasti i v následujícím bdbí. S výjimku Bechyně se jedná většinu malé bce, které mají pdbné přírdní a scieknmické pdmínky. Jaké jsu zvláštnsti území prti jiným územím Lázně Bechyně Lázně Bechyně jsu jedny z nejstarších českých lázní, specializují se na léčbu a rekndici phybvéh ústrjí. Jak přírdní léčivý zdrj využívají slatinu, bhatu pryskyřnatými a armatickými látkami, kteru lázně těží z vlastníh rašeliniště na Kmárvských blatech. Lázeňství v tmt mikrreginu má dluhletu tradici. Nejen návštěvníci lázní si mhu v lázních zakupit Bechyňské lázeňské platky. Bechyňské lázně mají jen mezenu ubytvací kapacitu, tak návštěvníci lázní využívají ubytvání převážně v klí lázeňskéh města, cž pzitivně přispívá k rzvji turistickéh ruchu i v klních bcích mikrreginu. Bechyňka Značná část železniční trati čísl 202 Tábr Bechyně prchází severní částí mikrreginu. Jedná se první elektrifikvanu dráhu ve střední Evrpě, jejímž stavitelem byl ing. František Křižík. Tat trať nemá jen histricku hdntu sama sbě, ale je spjata s vědmím místních byvatel již p pět generací. V průběhu letní sezóny přádá Klub přátel elektrické dráhy Tábr Bechyně Nstalgické jízdy histrickým vlakem zvaným Bechyňka. Přírdní parky, památky a rezervace Na severvýchdě území je vyhlášen přírdní park Kukle kmplex lesů Ptálv Kukle. V centru se nachází cca 2000 ha veliký přírdní park Černická bra. Jedná se zbytek bry, kteru rku 1586 zalžil Petr Vk. Uprstřed Černické bry je 6,55 ha smíšenéh lesa vyhlášenéh rku 1933 přírdní památku. Na jihu jsu rzsáhlá území blat v klí bce Kmárv s lžisky rašeliny dsahující mcnsti 6 7 m. Na části tht území byla vyhlášena přírdní rezervace Brkvická blata 54,65 ha. Přístup d rezervace je puze p naučné stezce. Dalšími přírdními památkami a rezervacemi vyhlášenými na území MAS jsu Černýšvické jalvce 1,26 ha smíšenéh prstu s jalvcem becným, vyhlášené 1988, Kzlv 0,59 ha luky s výskytem prstnatce májvéh a řady dalších rstlin, vyhlášené 1990, Židva struha přítk Lužnice, 21,2 ha kaňnvitéh údlí. Židva struha je částí západní hranice kresu i území MAS, Kutiny luka u Hlavatec s výskytem hřce hřepníku. Řeka Lužnice Řeka Lužnice je každrčně pr vdáky a milvníky vdních sprtů rájem. V pdvědmí byvatel je tak ulžená, a mají ji spjatu s místem, kde žijí, že p ní byla pjmenvána místní akční skupina. 6

7 MAS LUŽNICE,.s. Kulturní živt V Bechyni a klí t žije bhatým kulturním a splečenským živtem. Občanská sdružení a divadelní splky přádají každrčně bezpčet akcí, např. Perlení přehlídka divadelních subrů, Faustvání tvůrčí dílna lutkářských subrů, Galerie u Hrcha výstavní galerie, mezinárdní výstavy keramiků, Keramick-dřevěný seminář, výtvarná hrmádka, Jazzfest mezinárdní jazzvý festival na zámku v Bechyni. Výčet akcí je pravdu dluhý, a lidé se stále snaží vymýšlet nvé a nvé akce, aby se mhli setkávat a družit. 4.2 Zdrje území pr realizaci SPL Trh práce Obce MAS Lužnice spadají převážně pd Úřad práce v Tábře, krmě Kmárva, ten spadá pd Úřad práce v Sběslavi. Přehled pčtu uchazečů, vlných míst a míry nezaměstnansti Míra nezaměstnansti v Oblast Uchazeči Vlná místa % ČR ,6 Kraj ,4 Okres ,5 Mikrregin Zdrj: k Trh práce je výrazně determinván strukturu hspdářství, sídelní strukturu, mbilitu pracvních sil a kvalitativní úrvní lidských zdrjů. Stávající situace je z hlediska rychle rstucí míry nezaměstnansti velmi nepříznivá. Se vzrůstající míru nezaměstnansti je stále citelnější absence kncepčních analýz trhu práce prgnstickéh charakteru v celrepublikvém i místním měřítku. Šklství V mikrreginu je 6 mateřských škl s 347 dětmi předšklníh věku, 2 základní škly s 1. stupněm se 176 žáky a 4 základní škly s 1. i 2. stupněm se 769 žáky. Tyt škly nepkrývají plně ptřebu mikrreginu a část dětí navštěvuje základní škly v blízkých městech. Střední škla je v mikrreginu puze jedna s 217 studenty. Mateřské a základní škly, příspěvkvé rganizace, jsu zřízeny bcemi, které se starají správu škl. Budvy mateřských a základních škl většinu nedpvídají dnešním technickým nrmám. Obce, jak zřizvatelé škl, mají zájem na reknstrukcích budv a mdernizacích vnitřníh vybavení škl a šklských budv k nim náležejících. Škla bnvy venkva Od rku 1999 půsbí v Sudměřicích u Bechyně škla bnvy venkva. Její činnst přispívá k dbrnému růstu členů místních samspráv, k prpagaci reginu a dbrnému růstu činvníků a funkcinářů zájmvých splků. Půvdní zaměření činnsti na samsprávy malých bcí a řešení becních prblémů, byl pstupně rzšířen splupráci s neziskvými rganizacemi, pradensku činnst pr zájmvé splky a zapjení bčanské veřejnsti d rzhdvacích prcesů v samsprávě. Kultura Obce mikrreginu Lužnice mají bhatu splkvu činnst, která se udržuje p generace, a stále se bjevují nvé. Převážná většina kulturních a splečenských akcí se přádá v krytých prstrách kulturních dmů a středisek bcí, které byly vystavěny v 70. letech minuléh stletí. Jejich technický stav nedpvídá dnešním stavebním nrmám a pžadavkům Obce se tak ptýkají s nákladnými 7

8 MAS LUŽNICE,.s. reknstrukcemi těcht budv, které jsu mnhdy pr byvatelé tak malých bcí jediným místem, kde se mhu setkávat při různých příležitstech. Největší prblémy mají s těmit budvami v bcích Želeč, Malšice a Bechyně, dále Stádlec, Rataje, Březnice a Radětice. Divadelní přehlídky - Perlení, Jar, Divadelní Bechyně, Divadl v trávě, Faustvání, Nahlížení, Divadl na návsi Výtvarné akce - Výtvarná hrmádka, Bechyňský žejdlík, Keramick-dřevěný seminář Hudba - Ratajská duha, Jazzfe, Bechyňský festival dechvých hudeb Splečenské akce - Klběžkvá Grand Prix, Obnvená tradice Čardějnic, Sutěž subrů mažretek České republiky, Nstalgické jízdy histrickým vlakem, POSUBANE pdzimní sudměřické balónvé nebe Splky Bechyňský divadelní splek Lužnice, Cuntry klub Chas, Junák svaz skautů a skautek ČR, Klub českých filatelistů v Bechyně, Pdpůrná jednta Svépmc, KRPŠ Malšice, Klub českých turistů dbr Bechyně, Ochtnický splek Úsměf, Dětský divadelní subr OS Tatrmani, OS Klášter, Svaz chvatelů, Klub přátel elektrické dráhy Tábr Bechyně, Myslivecká sdružení, Ochtnické divadelní splky, OS Želečským dětem, Sbr dbrvlných hasičů, Český červený kříž, Český svaz chvatelů, Český svaz žen, Základní rganizace Českéh svazu včelařů,.s.. Sprt V něklika bcích navázali sprtvci na tradici Skla, TJ Hlavatce, TJ Malšice, TJ Skl Stádlec a TJ Skl Sudměřice u Bechyně. Budva TJ Skl je v technicky špatném stavu. Nedpvídá dnešním stavebním nrmám, ptřebuje celkvu reknstrukci, aby mhla dále služit jak zázemí pr divadelní představení bčanskéh sdružení Tatrmani a k dalším splečenským a kulturním aktivitám. V Sudměřicích u Bechyně půsbí Jezdecký klub Farma u lesa. Škly v bcích mají zájem na bnvě či vybudvání víceúčelvých sprtvišť a zázemí pr různé šklní i mimšklní akce. V Bechyni je První Jihčeský Glfvý Klub Bechyně, který přádá každrčně glfvé turnaje v části Černické bry, kde je upravené glfvé hřiště. Průmysl V mikrreginu samtném je průmysl zastupen 26 %, z čehž stavebnictví tvří dalších 16 %. Jedná se především dřevzpracující a kvbráběcí pdniky, firmy z blasti stavebnictví a ptravinářství. Lesnický průmysl má v mikrreginu nepatrné zastupení, zaměřuje se převážně na samtnu těžbu, prvtní zpracvání dřeva a následný prdej d zahraničí jak zpracvatelský prdukt v dřevařských a nábytkářských závdech. Následná výrba tradičníh českéh nábytku a dalších výrbků ze dřeva je zastupena jen drbnými živnstníky. V Bechyni, jak centru blasti, se dříve ve středvěku vařil piv a pálila pálenka, a v mnhých dalších vesnicích také. Jediné, c dnes p tradiční výrbě piva a lihvin v mikrreginu zbyl, je starý nevyužívaný pivvar v Bechyni a lihvar v Březnici. Mál rzvinutá struktura drbných pdniků je dále slabvána nedstatečnu infrmvanstí, btížným přístupem k finančním zdrjům a malu měru invačníh ptenciálu. Obchd a služby Obchd představuje 44 % eknmických subjektů v mikrreginu, jsu zde zahrnuty různé druhy prdejen jak ptravin, tak statníh zbží. Místní služby pkrývají širký srtiment nákladní silniční dpravy, autpravárenství, služby peněžní či pštvní a služby v eknmické sféře, dále pak také služby ubytvací, restaurační a phstinské, kadeřnické a ksmetické. Z restauračních a phstinských služeb jsu nejznámější lázeňské htely a restaurace v klí Lázní Bechyně např.: Htel Jupiter, Restaurace U Draka, Htel Panská, Penzin U Pichlů, (Bechyně), U Kaštanu (phstinství - Dbrnice), Restaurace U Jezu, Na staré papírně (restaurace - Dbrnice), Restaurace Rejda, Vinárna Pd věží, Restaurace Magnum (Malšice), Hstinec U Lípy (Rataje), 8

9 MAS LUŽNICE,.s. Stádlecká hspda,restaurace U Kaštanu, Kinkavárna (Želeč), Restaurace Sklvna, Kameňák, Penzin Fntána (Sudměřice), Autkempink Na staré papírně, Rekreační středisk Charim (kemp - Dbrnice), Penzin U jezu (Dbrnice), Penzin Karlín, Penzin Příběnice (Malšice), Vila Sehnutka (Rataje), Penzin Suchan, Penzin Rybvá, Obecní hspda (Radětice), Phstinství Na Staré (Želeč). Zemědělství Přes mnžství sukrmě hspdařících zemědělců hrají v mikrreginu pdstatnu rli velká zemědělská družstva a splečnsti. Pdniky se zaměřují převážně na rstlinu výrbu, živčišná je v pměru k rstlinné něc nižší. V rámci mikrreginu jsu největší zemědělské splečnsti Eurfarms s.r.., Agra Březnice, Pigmal Malšice, Rsa Sudměřice spl. s r.., Reprgen a. s. Testvání masné užitkvsti sktu Želeč. Všech pět největších pdniků v mikrreginu nemá v dnešní dbě kvalitní zázemí, jde hlavně technický a funkční stav administrativních či prvzních budv, pastevních areálů, stav technických parků, neb dalších zařízení a technlgií, které se pužívají ke zpracvání rstlinné ale i živčišné prdukce. S těmit prblémy se nesetkávají jen větší zemědělské pdniky ale i samstatně hspdařící rlníci, kteří se snaží zachvat specifické pstupy při výrbě zemědělských prduktů na jihu Čech. V rámci restrukturalizace zemědělské výrby je mnh zemědělských splečnstí, a především sukrmníků, nucen hledat nvé cesty a způsby pdnikání. V mikrreginu tak vznikají nvé struktury a prdukty, které čerpají z místních tradic, rzvíjejí agrturistiku, někteří zemědělci chtějí nabízet veřejnsti pbyty na farmách jak mžnst netradiční rekreace, a tak kmpenzvat nedstatek příjmů ze zemědělské činnsti. V některých částech území chtějí zemědělci zakládat bry pr nvý chv daňků, jelenů či jiné zvěře, která nebyla na území MAS dsud chvána. Se zakládáním br je spjen přízení veškeréh vybavením a zařízením, který je spjat s chvem a dbytem prduktů z chvu, spjení chvu s turistickým mysliveckým ruchem naučné tabule zvěři, příležitstný plánvaný dstřel apd. Mnzí zemědělci jsu i vlastníky lesů, v kterých panuje čilý turistický ruch, ti se snaží pdprvat činnsti veducích ke zvyšvání splečenské hdnty lesů, které zárveň přispívají k chraně vd, půd a lesníh prstředí před neukázněným phybem návštěvníků lesa, eliminvat negativní dpad návštěvnsti na lesní prstředí, budvání či reknstrukce vhdných bjektů a zařízení k zajištění bezpečnsti návštěvníků, usměrňvat návštěvnst lesa tak, aby byly sníženy negativní dpady na lesní prstředí a uchránili se tak kulturní a přírdní památky a bilgické rzmanitsti. Cestvní ruch Turistická vybavenst - Turistický a rekreační ptenciál mikrreginu je závislý na infrastruktuře, která z části neb úplně služí cestvnímu ruchu. V blasti převažuje návštěvnst krátkdbá a sezónní. Služby cestvníh ruchu v ubytvací a stravvací blasti nejsu v mikrreginu plně rzvinuty. V Bechyni jsu lázně zaměřené na léčbu phybvéh ústrjí. Zájem lázeňské pbyty převyšuje ubytvací kapacitu zdejších lázní. Ubytvání pr lázeňské hsty začínají nabízet v klních vesnicích, cž je pr hsty/turisty finančně i časvě výhdné, ale v mnhých případech nevyhvuje kvalita. Síť ubytvacích zařízení tvří převážně penziny vesnickéh typu (ubytvání na farmě). Většina těcht pdniků zatím nemá nuzi turisty, díky vyhlášeným lázním, ale přest se ptýkají se špatným technickým stavem budv, nedstatkem finančních prstředků na mdernizaci vnitřníh zařízení a vybavení. Důsledkem th se snižuje kvalita pskytvaných služeb, cestvní ruch v tét blasti tak získává špatnu pvěst, cž se prjeví i na příjmech pdniků a v nepslední řadě i na míře mikrreginální nezaměstnansti. V mikrreginu chybí kvalitnější ubytvací zařízení pr nárčnější hsty s vyskými nárky na htelvé i dprvdné služby. Důležitým fenménem cestvníh ruchu v mikrreginu jsu chataři a chalupáři. Pdle údajů ČSÚ z rku 1991 je v blasti 704 rekreačních bjektů, z th 683 chat. Chatvé blasti jsu kncentrvány především v klí řeky Lužnice. Turistické infcentrum - Jediné infcentrum na území MAS Lužnice se nachází na náměstí T. G. Masaryka v Bechyni. Při zpracvávání SPL byl zjištěn, že pptávka p turistických infcentrech se 9

10 MAS LUŽNICE,.s. rk d rku zvyšuje, tudíž bce mikrreginu mají v úmyslu zřizvat další infrmační centra neb infrmační stánky s turisticku tématiku. Agrturistika - Významným prvkem pdprující cestvní ruch jsu aktivity místních pdnikatelů v blasti agrturistiky. Mnh sukrmníků pdnikajících v zemědělství se začíná rientvat spíše na cestvní ruch vlivem nedstatku příjmů ze zemědělství, a pskytují pbyty na farmách s různými dprvdnými službami, přádají různé tradiční akce. Tent druh ubytvání převážně vyhledávají turisté z městských aglmerací. Ti však vyžadují kmfrt na farmách na jaký jsu zvyklí z velkých měst. T nutí pdnikatele vyrvnat se s reknstrukcemi hspdářských stavení na úrvni evrpských standardů. Pěší turistika a cyklturistika - V mikrreginu Lužnice existuje něklik značených turistických tras. Přes část mikrreginu vede nvá mezinárdní cykltrasa Praha - Vídeň. Obecně však turistický navigační systém chybí. Mikrregin Lužnice je průmyslvě zemědělsku blastí, z části závislý na cestvním ruchu. Průmyslvá výrba je kncentrvána v městských aglmeracích, především v Tábře, Sezimvě Ústí, Plané nad Lužnicí a dále v Sběslavi, Veselí nad Lužnicí a Bechyni. Pr mikrregin mají průmyslvé pdniky význam především jak zdrj pracvních míst. Silniční dprava Nejvýznamnějším silničním spjením mikrreginu s klím jsu silnice II. třídy, které spjují bce s městy v klí a s mezinárdní silnicí E55 Praha Tábr Veselí nad Lužnicí České Budějvice, která prchází výchdně d mikrreginu. Z hlediska druhů přepravy na území je nejdůležitější dprava silniční. Silniční síť je dstatečně hustá a zajišťuje dstatečnu dpravní bslužnst. Technický stav vzvek je čast nevyhvující. Mnhé silnice, hlavně ty becní, ptřebují generální pravu. C se týče technickéh stavu, z některých se již stávají plní cesty. Průjezdnst bcemi se tak stává v některých případech nebezpečná. Železniční dprava Značná část železniční trati čísl 202 Tábr Bechyně prchází severní částí mikrreginu. Je t trať lkálníh, reginálníh charakteru. Spjuje mikrregin na jedné straně s lázeňským městem Bechyně, na druhé straně s kresním městem Tábr. Odtud je vlakvé spjení ve směru Praha, Brn a České Budějvice. Tat trať má svu histricku hdntu. Jedná se první elektrifikvanu dráhu ve střední Evrpě, jejímž stavitelem byl ing. Fr. Křižík. MAS Lužnice má záměr splečně se susední MAS Vltava prpjit železniční síť Bechyně Sudměřice u Bechyně Týn nad Vltavu, jedná se železniční sítě č. 192 a č Spjení těcht železničních tratí přispěje k rzvji cestvníh ruchu, k tvrbě nvých a k udržení stávajících pracvních míst, následně i eknmické pdpře pdniků v bu mikrreginech. Při realizaci prjektu bude nutné navázat partnerství mezi Českými drahami, jedntlivými bcemi, d jejichž katastru bude zasahvat železniční trať a sukrmými pdnikateli. Tím djde ke splupráci veřejnéh a sukrméh sektru. Zásbvání pitnu vdu, kanalizace Hlavními zdrji pr zásbvání pitnu vdu jsu třetihrní zásby pdzemní vdy v blasti Brkvických blat. Vzhledem k jejich rzsahu jde zásby místníh charakteru. V mikrreginu je vybudván něklik vdjemů napjených také na becní vrty. Dalším zdrjem vdy pr část bcí mikrreginu je dálkvý vdvd z Římva a skupinvý vdvd Veselí nad Lužnicí. V řadě bcí neexistuje místní vdvdní řad a zásbvání pitnu vdu je realizván z místních zdrjů. Kanalizace existuje většinu neúplná a nesystematická. Čast je zaústěna d místních vdtečí neb rybníčků. Čistírna dpadních vd je puze v Malšicích a v Bechyni. 10

11 MAS LUŽNICE,.s. Nakládání s dpady V rce 1992 vznikl sdruženi 21 bcí, které ddnes splečně řeší systém nakládání s dpady. Část těcht bcí se stala zakládajícími členy mikrreginu Lužnice. Na území mikrreginu je jedna řízená skládka v Želči. Měst Bechyně a bec Sudměřice u Bechyně prvzuje sběrný dvůr. 11

12 MAS LUŽNICE,.s. 5. SWOT analýza 5.1 Vymezení SWOT analýzy: Silné stánky Slabé stránky vzácný kulturní a přírdní ptenciál přírdní bhatství - lesy, atraktivita, vztah byvatel k místu, venkvská krajina, glfvé hřiště, bhatá splkvá činnst lázně Bechyně, malebná lidvá architektura, zříceniny (Dbrnice, Příběnice), kapličky, památníky, první elektrická dráha Tábr Bechyně, kl řeky dstatek ubytvacích a stravvacích kapacit, keramika, lidvé, kulturní a vzdělanstní tradice, chalupáři, chataři, dbrná kvalifikace aktivních zemědělců, velká hustta silniční sítě, síť tků a vdních plch v přírdním stavu pměrně zachvalé (nezdevastvané) živtní prstředí, turisticky blíbená řeka Lužnice, mezené zdrje znečišťvání živtníh prstředí nízká všebecná infrmvanst, mál udržvaných plních cest, nekvalitní místní kmunikace, hrší přírdní pdmínky pr intenzivní zemědělství (ale ještě ne dtace), zarůstání turistických stezek, vyská kncentrace cestvníh ruchu (CR) kl Lužnice bez vazby na celé území, chybějící značení pr cyklisty, nízká úrveň služeb CR, neexistence pradenství v pdnikání, dliv kvalifikvaných pracvníků, mál pracvních příležitstí v mikrreginu, špatná jazykvá vybavenst, nepříznivý demgrafický vývj, špatný technický stav a mrální zastaralst infrastruktury, nízká dpravní bslužnst, neexistence cyklstezek, nedstatečná údržba zeleně v klí kmunikací (zvláště silnic III. třídy a místních kmunikací), nevyhvující lkální zdrje pitné vdy, nevyužívání bnvitelných energetických zdrjů Příležitsti Ohržení rzvj agrturistiky, budvání a prvzvání infrmačních středisek, zavádění veřejnéh internetu, zalesňvání nevyužitých plch, nvé krajvé speciality, vytváření náhradních zdrjů příjmů zemědělců, využití nevyužívaných sprtvních zařízení, rzšíření cykltras + služeb, vytváření dplňkvých služeb, vznik a rzvj lidvých tradic a řemesel, infrmvanst prstru k pdnikání, zvýšení knkurenceschpnsti, kultivace kulturnsti, bnva kulturních a sprtvních tradic, návrat lkálníh patritismu a sebevědmí, zlepšení zásbvání bcí pitnu vdu, výstavba čistíren dpadních vd a kanalizací bcí, využití ptenciálu bimasy jak bnvitelnéh zdrje energie zapjení veřejnsti d tvrby a chrany ŽP, zlepšení kvality a atraktivnsti venkvskéh prstředí, vytváření nvých krajinných prvků dliv především eknmicky aktivních byvatel z venkva, pkles pracvních příležitstí, vylidňvání malých vesnic a vesnic špatně dstupných, lkální agresivita CR na živtní prstředí, dliv turistů bhaté klientely, úbytek drbných bchdů vlivem supermarketů, rušení plních cest, nedstatek finančních prstředků na rzvj infrastruktury, nesystémvá pdpra zanedbané dpravní a technické infrastruktury, nedstatečné finanční zdrje na chranu živtníh prstředí, zanedbání péče vdní tky, znehdncení přírdníh a kulturníh dědictví nevhdnu zástavbu a urbanizací, pmalé a nesystémvé řešení starých eklgických zátěží, ubývání vdy z krajiny 12

13 MAS LUŽNICE,.s. Mezi silné stránky území lze zařadit relativně neprušenu krajinu s dbrými vyhlídkami rzvje v blasti cestvníh ruchu. Řeka Lužnice a vzácný kulturní a přírdní ptenciál (typická architektura, kulturní tradice, lázeňství) nabízejí významné mžnsti v blasti cestvníh ruchu a rzvje řemesel. V blasti zemědělství půsbí na území většina zemědělců s dbrnu kvalifikaci umžňující kultivaci krajiny za principu trvale udržitelnéh rzvje. Překážku stabilizace a rzvje zemědělství je však nižší knkurenceschpnst spčívající v nízké úrvni investic. Mezi slabé stránky lze zařadit nedstatek pracvních příležitstí, cž suvisí s uknčením neperspektivních výrb a útlumu zemědělství p rce 1989 a nižší knkurenceschpnstí zemědělců. Nedstatečná je také nízká úrveň infrastruktury v bcích. Příležitstí se stává využití ptenciálu bhatých kulturních tradic a cestvníh ruchu. Dále je mžnst řešení nezaměstnansti v území pdpru zakládání a rzvje mikrpdniků, kde se dá také navázat na rzvj cestvníh ruchu. Příliv turistů bude v buducnu z části zajišťvat dálnice D3. Ohržení lze spatřvat v nedstatečné nabídce pracvních příležitstí a zajištění úrvně bydlení, cž může mít za následek dchd zejména mladých lidí za prací d větších měst. Také je zde hržení v pdbě nedstatečnéh napjení kmunikací na nadřazenu síť. Silné a slabé stránky, příležitsti i hržení budu řešeny prstřednictvím 3 pririt, které pmhu vytvřit dbré pdmínky pr kvalitní a atraktivní živt. Bude i nadále pdprván princip kmunitní práce a splupráce subjektů na rzvji reginu. 5.2 Metdika SWOT analýzy SWOT analýza byla zpracvána kmunitním způsbem. Nejprve byla SWOT analýza tvřena metdu mdervanéh brainstrmingu na prvním veřejném prjednání SPL MAS Lužnice. V průběhu pdzimu 2007 se pak dvakrát setkaly jedntlivé tematické kmise Zemědělství a cestvní ruch, Kultura + sprt + bčanská sdružení, Mládež a ženy a Občanská vybavenst, které měly za úkl pmci s aktualizací SWOT analýzy pr ptřeby SPL. Prběhla také další veřejná setkání byvatel, a t jak k aktualizaci SWOT analýzy, tak k prjednání knečné pdby SPL. 13

14 MAS LUŽNICE,.s. 6. Strategie Na území MAS Lužnice se zvýší knkurenceschpnst sukrmých zemědělců a ti budu rzvíjet nejen zemědělství, ale splečně s statními pdnikateli i dprvdné aktivity v cestvním ruchu a drbné výrbě. Díky dbré infrastruktuře cestvníh ruchu se d reginu budu vracet turisté, které bude lákat také bhatá splkvá činnst, pr kteru budu vytvřeny materiální předpklady. 6.1 Pririty a cíle Pririta č. 1 Zvýšení knkurenceschpnsti zemědělců Všebecný cíl Zvýšení knkurenceschpnsti zemědělců investicemi d mdernizace pdniků Specifický cíl Mdernizace zemědělských pdniků zabývajících se rstlinu a živčišnu výrbu Zvyšvání splečenské hdnty lesů V reginu půsbí sukrmě hspdařící zemědělci, a t jak v kategrii d mikrpdniku, tak i v kategrii malý a střední pdnik (velká zemědělská družstva a splečnsti). Převážná většina se zaměřuje na rstlinnu výrbu, živčišná je v pměru k rstlinné něc nižší. Řada z nich také hspdaří v lesích v blízksti turisticky atraktivních blastí. Při diskuzích se zemědělci byl spatřván největší prblém jejich rzvje v nízké eknmické výknnsti způsbené nedstatkem finančních prstředků pr investiční rzvj. Většina hspdaří na zemědělské půdě, kde jsu hrší přírdní pdmínky pr intenzivní zemědělství, avšak hspdaření na tét půdě nespadá d vyšší blasti dtačních pdpr. I když se zemědělské pdniky d 1989 vcelku stabilizvaly, je zde stále nedstatek investičních zdrjů, který by jen nenahrazval prstu reprdukci investičníh majetku. T má za následek nižší výknnst a hspdárnst a vyšší mrální zastarávání zemědělské techniky než je tmu na západevrpských trzích. Na druhu stranu většina aktivních zemědělců v území má dbrnu kvalifikaci, cž splečně se zaměřením blasti pdpry tét pririty přinese zemědělcům mžnst dluhdběji bstát v knkurenci. Je však třeba vzít v úvahu, že je třeba mbilizvat větší míru i vlastní zdrje zemědělců. Dalším mžným prblémem na který zemědělci pukazvali, by v buducnu mhl být pškzvání lesů v suvislsti s využíváním těcht lesů turisty. Značná část lesů leží v blízksti turisticky atraktivních blastí, cž navíc umcňuje pdpra cestvníh ruchu v SPL a statních rzvjvých dkumentech reginu. Prt je blast pdpry směřvána také na zvyšvání splečenské hdnty lesů. Pririta č. 1 je naplňvána prstřednictvím fiche 1 Zvýšení knkurenceschpnsti zemědělců s mžným příspěvkem ke zvyšvání splečenské hdnty lesů. Pririta č. 2 Vytváření pracvních a pdnikatelských příležitstí Všebecný cíl Pdpra vytváření a stabilizaci pracvních příležitstí při zhdncvání zdrjů území Specifický cíl Pdpra a rzvj pdnikání na venkvě Pdpra rzvje cestvníh ruchu Pririta č. 2 je částečně lgickým vyústěním pririty č. 1 - Zlepšení knkurenceschpnsti zemědělců. Zvýšením knkurenceschpnsti zemědělců se dá čekávat uvlnění některých 14

15 MAS LUŽNICE,.s. pracvních míst v zemědělství. Tat pririta se tak zaměřuje na pdpru vytváření nvých příležitstí z hlediska pdnikání, jejich rzvje a tvrby pracvních míst. Oblast pdpry je směřvána k zakládání pdniků nezemědělské pvahy. Příležitsti se nabízí v rzvji lidvých tradic a řemesel. Zajímavu mžnstí v kmbinaci s cestvním ruchem je mžnst zvýšení dbytu místní prdukce. Dále je pdpra zaměřena na výstavbu decentralizvaných zařízení pr zpracvání a využití bnvitelných zdrjů energie. Velku příležitst nabízí i cestvní ruch, kde má území velké rezervy. Výjimku je řeka Lužnice a její nejbližší klí, které je díky vdáckým aktivitám, chatvé zástavbě v klí řeky, pstupně budvanému zázemí atp. turisticky využit. Území má taktéž značný přírdní i kulturní ptenciál, který všem není dstatečně využíván. Příčinu je nedstatečná bslužnst území, nevyrvnaná kvalita služeb a malá prpagace území. Turistický a rekreační ptenciál mikrreginu je závislý na infrastruktuře, která z části neb úplně služí cestvnímu ruchu. V blasti převažuje návštěvnst krátkdbá a sezónní. Služby cestvníh ruchu v blasti ubytvací a stravvací nejsu v mikrreginu plně rzvinuty. Tat pririta je naplňvána prstřednictvím fiche 2 - Pdpra zakládání pdniků a jejich rzvje fiche 3 - Pdpra cestvníh ruchu. Pririta č. 3 Zvýšení kvality živta Všebecný cíl Zvýšení kvality živta a atraktivity území využívání zdrjů území při respektvání trvale udržitelnéh rzvje Specifické cíle Obnva a rzvj infrastruktury bcí Zkvalitnění bčanské vybavensti bcí Obnva a rzvj kulturníh dědictví Pdpra vzdělávání na venkvě Základním prblémem bcí je nízká úrveň vybavensti, rzsahu a dstupnsti základní infrastruktury. Stav většiny kmunikací je nevyhvující. Je ptřeba reknstrukce světlení, chdníků. V některých bcích absence chdníků hržuje zdraví a živty byvatel. Je ptřeba budvat a reknstruvat becních vdvdy a kanalizace, včetně čistíren dpadních vd. V bčanské vybavensti chybí prstředky na pravu splečenských, kulturních a dalších bjektů bcí a NNO. Prt je věnvána značná pzrnst tét blasti. Navíc je zde i nadále pdprvána splupráce partnerů v území při rzvji reginu. Charakteristické pr území je i zájem se vzdělávat (např. eklgická a envirnmentální výchva a světa byvatel), cž je v rámci tét pririty také pdprván. Fichemi, které naplňují priritu č. 3 je fiche 4 - Obnva a rzvj vesnic, fiche 5 - Občanská vybavenst, fiche 6 - Vzdělávání v se III, fiche 7 - Kulturní dědictví. 15

16 MAS LUŽNICE,.s. Vztah SPL ke struktuře PRV Strategický plán Leader, jeh pririty a cíle vycházejí z ptřeb území při respektvání pžadavků Prgramu rzvje venkva. Splečné cíle a blasti pdpry dkládá následující tabulka. Prgram rzvje venkva Strategický plán Leader Čísl patření Název skupiny patření/ pdpatření Název pririty/fiche OSA I Zlepšení knkurenceschpnsti zemědělství a lesnictví Pririta 1 - Zvýšení knkurenceschpnsti zemědělců I. 1. Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rzvj fyzickéh kapitálu a pdpru invací I Mdernizace zemědělských pdniků I Mdernizace zemědělských pdniků Fiche 1 Zvýšení knkurenceschpnsti zemědělců s mžným příspěvkem ke zvyšvání splečenské hdnty lesů (hlavní patření) OSA II Zlepšvání živtníh prstředí a krajiny Pririta č. 3 - Zvýšení kvality živta II. 2. Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy II Obnva lesníh ptenciálu p kalamitách a pdpra splečenských funkcí lesů II Neprduktivní investice v lesích Fiche 1 Zvýšení knkurenceschpnsti zemědělců s mžným příspěvkem ke zvyšvání splečenské hdnty lesů OSA III Kvalita živta ve venkvských blastech a diverzifikace hspdářství venkva (vedlejší patření) Pririta č. 2 Vytváření pracvních a pdnikatelských příležitstí Pririta č. 3 - Zvýšení kvality živta III. 1. Opatření k diverzifikaci hspdářství venkva III Pdpra zakládání pdniků a jejich rzvje Fiche 2 Pdpra zakládání pdniků a jejich rzvje III Pdpra cestvníh ruchu Fiche 3 - Pdpra cestvníh ruchu III. 2. Opatření ke zlepšení kvality živta ve venkvských blastech III Obnva a rzvj vesnic, bčanské vybavení a služby Fiche 4 - Obnva a rzvj vesnic Fiche 5 - Občanská vybavenst III Ochrana a rzvj kulturníh dědictví venkva Fiche 7 - Kulturní dědictví III. 3. Opatření týkající se vzdělávání a infrmvání hspdářských subjektů, půsbících v blastech, na něž se vztahuje sa III III Vzdělávání a infrmace Fiche 6 - Vzdělávání v se III 16

17 MAS LUŽNICE,.s. 6.2 Způsb dsahvání cílů a pririt Pririta č. 1 Zvýšení knkurenceschpnsti zemědělců Všebecný cíl Zvýšení knkurenceschpnsti zemědělců investicemi d mdernizace pdniků Specifický cíl Mdernizace zemědělských pdniků zabývajících se rstlinu a živčišnu výrbu. Zvyšvání splečenské hdnty lesů Ve fichi 1 budu aktivity naplňující tut priritu a cíle směřvány zejména d těcht blastí: Prjektvá a technická dkumentace Stavby pr živčišnu a rstlinnu výrbu Technlgie pr živčišnu a rstlinnu výrbu vč. zemědělské techniky Zpracvání bimasy a biplynu pr energetické účely Prdejní technlgie prduktů zemědělské prvvýrby Nákup staveb suvisejících s prjektem Nákup pzemků suvisejících s prjektem Aktivity v blasti zvyšvání splečenské hdnty lesů budu směřvány zejména d těcht blastí: Prjektvá a technická dkumentace Opatření k psílení rekreační funkce lesa (značení, výstavba a reknstrukce stezek pr turisty d šíře 2 metrů, značení cyklstezek, herní a naučné prvky, místně významné přírdní prvky, apd.) Opatření k usměrňvání návštěvnsti území (zřizvání parkvacích míst, dpčinkvých stanvišť, přístřešků, infrmačních tabulí, apd.) Opatření k zajištění bezpečnsti návštěvníků lesa (výstavba bjektů pr zajištění bezpečnsti návštěvníků, např. mstky, lávky, zábradlí, stupně, apd.) Opatření k údržbě lesníh prstředí (zařízení k dkládání dpadků apd.) Ostatní patření přispívající ke zvyšvání splečenské hdnty lesů Nákup pzemků suvisejících s prjektem Pčet námětů v databance MAS Lužnice více než dvjnásbně překračuje předpkládaný pčet pdpřených prjektů v tét fichi za bdbí Zajištění trvale udržitelnéh rzvje Pririta č. 1 umžňuje zemědělcům realizvat dluhdbé investice d mdernizace pdniků. Tím se zvýší jejich prduktivita práce a sníží se výrbní náklady. Na základě těcht skutečnstí budu mci dluhdběji bstát v knkurenci statních. Další efekty tét pririty směřují d blasti welfare a chrany živtníh prstředí. C se týče vlivu na živtní prstředí, investice d technlgií rstlinné a živčišné výrby by mhly vést ke snížení emisí způsbujících změnu klimatu a znečištění vzduší. Neméně důležitý je ptencinální vliv na snížení znečištění vd a půdy. Investice d staveb pdpří zlepšvání stavu a funkce kulturní krajiny. Většina zemědělců si připravuje své následvníky, kteří budu mít lepší výchzí pdmínky a více chuti převzít prvzvání zemědělské činnsti. Investice d zvyšvání splečenské hdnty lesů umžňují dluhdbé využívání lesů k turistickým účelům zásadním způsbem nenarušujícím eksystém lesů. 17

18 MAS LUŽNICE,.s. Pririta č. 2 Vytváření pracvních a pdnikatelských příležitstí Všebecný cíl Pdpra vytváření a stabilizaci pracvních příležitstí při zhdncvání zdrjů území Specifický cíl Pdpra a rzvj pdnikání na venkvě Pdpra rzvje cestvníh ruchu Ve fichi 2 budu aktivity naplňující tut priritu a cíle směřvány zejména d těcht blastí: Prjektvá a technická dkumentace Prvzvna určená pr zakládání a rzvj existujících mikrpdniků Nákup strjů, technlgií, vybavení a dalších zařízení služících k zakládání a rzvji mikrpdniků Prpagace a marketing Nákup staveb suvisejících s prjektem Nákup pzemků suvisejících s prjektem Pčet námětů v databance MAS Lužnice tvří 1,5 násbek předpkládanéh pčtu pdpřených prjektů v tét fichi za bdbí Ve fichi 3 budu aktivity naplňující tut priritu a cíle směřvány zejména d těcht blastí: Prjektvá a technická dkumentace Stavba, reknstrukce, mdernizace či přestavba malkapacitníh ubytvacíh či stravvacíh zařízení, půjčvny sprtvních ptřeb, či sprtvních zařízení Nákup vybavení pr malkapacitní ubytvací neb stravvací zařízení, pr půjčvny sprtvních ptřeb a pr sprtvní zařízení včetně nezbytné výpčetní techniky Nákup a výsadba dprvdné zeleně Prpagace a marketing Nákup staveb suvisejících s prjektem Nákup pzemků suvisejících s prjektem Pčet námětů v databance MAS Lužnice tvří trjnásbek předpkládanéh pčtu pdpřených prjektů v tét fichi za bdbí Zajištění trvale udržitelnéh rzvje Mezi rzhdující ptřeby venkva patří jednznačně zvýšení pčtu pracvních míst. Tat pririta má svůj veliký význam jak p stránce stabilizační (kmpenzace ke snižvání pracvních míst v priritě 1), tak p stránce rzvjvé. Prstřednictvím tét pririty lze zajistit kvalitní příležitsti pr vytváření pracvních a pdnikatelských příležitstí. Je zde umžněn rzšíření nabídky pdnikatelských aktivit, cž napmůže rychlejšímu rzvji bcí. Investice d malých pdniků pvedu ke zlepšení technlgickéh vybavení prvzven v bcích, cž může vést k mezení bdvéh znečištění půd a vd. Investice d reknstrukce a výstavby budv může přispět ke zlepšvání stavu a funkce sídel. Jsu zde mžnsti i ve výstavbě decentralizvaných zařízení pr zpracvání a využití bnvitelných zdrjů paliv a energie a jejich uvedení d prvzu pvede ke snížení čerpání nebnvitelných zdrjů energie a k snížení emisí způsbujících změny klimatu a především emisí, které způsbují lkální znečištění vzduší. Velký ptenciál je v cestvním ruchu, kde rzvj pdnikání v blasti služeb může výrazně přispět ke zlepšení živta na venkvě. Bude třeba dbát pzrnsti, aby rzvj pdnikání byl v suladu se zásadami chrany živtníh prstředí. 18

19 MAS LUŽNICE,.s. Pririta č. 3 Zvýšení kvality živta Všebecný cíl Zvýšení kvality živta a atraktivity území využívání zdrjů území při respektvání trvale udržitelnéh rzvje Specifický cíl Obnva a rzvj infrastruktury bcí Zkvalitnění bčanské vybavensti bcí Obnva a rzvj kulturníh dědictví Pdpra vzdělávání na venkvě Ve fichi 4 budu aktivity naplňující tut priritu a cíle směřvány zejména d těcht blastí: Prjektvá a technická dkumentace Výdaje na nvu výstavbu/bnvu místních kmunikací III. a IV. třídy, veřejně přístupných účelvých kmunikací a veřejných prstranství bce včetně bnvy/výstavby čekáren na zastávkách hrmadné dpravy Výdaje na budvání a/neb bnvu sítí technické infrastruktury Výdaje na parkvé úpravy veřejných prstranství bce Výdaje na nákup techniky pr údržbu veřejných prstranství bce Výdaje na budvání a/neb reknstrukce vdvdů pr veřejnu ptřebu Výdaje na budvání a/neb reknstrukce kanalizací pr veřejnu ptřebu a ČOV Výdaje na vypracvání územníh plánu Nákup staveb suvisejících s prjektem Nákup pzemků suvisejících s prjektem Pčet námětů v databance MAS Lužnice tvří pětinásbek předpkládanéh pčtu pdpřených prjektů v tét fichi za bdbí Ve fichi 5 budu aktivity naplňující tut priritu a cíle směřvány zejména d těcht blastí: Prjektvá a technická dkumentace Občanské vybavení v blasti sciální infrastruktury Občanské vybavení v blasti kulturní infrastruktury Občanské vybavení v blasti péče děti Občanské vybavení v blasti vzdělání Občanské vybavení v blasti zdraví, sprtu, vlnčasvých aktivit Občanské vybavení v blasti vybavensti pr veřejnu správu, infrmačních a šklících center s využíváním ICT a budv hasičských zbrjnic Občanské vybavení v suvislsti s církevními aktivitami Nákup staveb suvisejících s prjektem Nákup pzemků suvisejících s prjektem Prdejna smíšenéh zbží, stabilní stánky, pšta (puze v režimu "de minimis") Nákup mikrbusu/minibusu (puze v režimu "de minimis") Pčet námětů v databance MAS Lužnice tvří čtyřnásbek předpkládanéh pčtu pdpřených prjektů v tét fichi za bdbí Ve fichi 6 budu aktivity naplňující tut priritu a cíle směřvány zejména d těcht blastí: Prjektvá dkumentace Výdaje spjené s pskytnutím místnsti (energie, pplatky) ve vlastnictví žadatele - pdlžené fakturu Výdaje spjené s přádáním dbrné exkurze (ubytvání a cestvní náklady pr účastníky vzdělávací aktivity) Výdaje spjené se zajištěním překladů a/neb tlumčníka (stravné, ubytvání, dprava, tlumčení) 19

20 MAS LUŽNICE,.s. Výdaje spjené s vlastní rganizací semináře (prstřednictvím vlastních zdrjů či ddavatelsky) včetně výdajů na dbrnu činnst lektrů Nákup kancelářských ptřeb ve vztahu k předmětu prjektu Výdaje spjené s tvrbu a pskytváním studijních materiálů a materiálů/vybavení ptřebných k praktické výuce (včetně e-learning apd.) Technické zabezpečení - náklady spjené s prnájmem a pužíváním infrmační techniky a technlgií, prnájem sftware, prnájmem techniky a technlgií nezbytných k realizaci vzdělávacích akcí, audivizuální techniky a překladatelských suprav Náklady na prnájem sálu, učebny (rvněž v rámci praktické výuky náklady na prstry a zařízení) Pčet námětů v databance MAS Lužnice dpvídá předpkládanému pčtu pdpřených prjektů v tét fichi za bdbí Ve fichi 7 budu aktivity naplňující tut priritu a cíle směřvány zejména d těcht blastí: Prjektvá a technická dkumentace Výdaje na vypracvání studií bnvy a využití kulturníh dědictví venkva Výdaje na vypracvání prgramů regenerace památkvě významných území, plánů péče území Výdaje na vypracvání supisů a map kulturníh dědictví venkva Publikační činnst a prpagace prjektu Stavební výdaje na stavební bnvu a zhdncení památkvých budv, plch, kulturních bjektů a prvků Výdaje na revitalizaci histrických parků, zahrad, alejí, skupin strmů i slitérních dřevin Výdaje na zpracvání psudku statiky budv či bjektů v suvislsti s prjektem Zpracvání studií Restaurvání/bnva mvitých předmětů kulturníh dědictví venkva Stavební výdaje na nvu výstavbu neb stavební bnvu budv a plch pr realizaci výstavních expzic a muzeí Investiční výdaje na zpracvání libreta výstavní a/neb muzejní expzice Výdaje na přízení materiálně-technickéh zázemí pr realizaci výstavních expzic a muzeí Muzejní expnáty Nákup staveb suvisejících s prjektem Nákup pzemků suvisejících s prjektem Pčet námětů v databance MAS Lužnice dpvídá předpkládanému pčtu pdpřených prjektů v tét fichi za bdbí Zajištění trvale udržitelnéh rzvje V blasti infrastruktury v některých bcích chybí veřejný vdvd, jinde veřejná kanalizace s čističku dpadních vd, špatný je stav kmunikací a veřejných prstranství. Oblast pdpry směřuje d bnvy a rzvje bcí, bčanskéh vybavení. Investice d výstavby a reknstrukce technické infrastruktury budu mít pzitivní dluhdbý dpad na živtní prstředí. Funkční kanalizace umžní řízený svd znečišťujících látek, které se dále zpracvávají v čističkách dpadních vd. Dále se pririta zaměřuje na zlepšení kvality živta zvýšením pvědmí kulturních hdntách prstředí a jejich bnvu a rehabilitací prstřednictvím zpracvání studií bnvy a využití kulturníh dědictví (kulturních památek, památkvých rezervací, památkvých zón, kulturních prvků vesnic a krajiny, památek místníh významu, histrických parků, zahrad, alejí a skupin strmů), kncepčních prjektů a investičních patření spjených s vytvářením infrastruktury spjené s prezentací kulturníh dědictví a zpracvání prgramů regenerace památkvě chráněných území a plánů péče krajinných památkvých zónách. V bcích budu zajištěny dluhdbé kncepční materiály. Např. vhdné investice d kulturních památek dluhdbě zvýší pčet turistů navštěvujících tyt památky a s tím spjený příliv financí d rzpčtů bcí. Ty pak mhu sami financvat prvz těcht památek. 20

21 MAS LUŽNICE,.s. Charakteristické pr území je i zájem se nadále vzdělávat (dpsud např. v envirnmentální výchvě a světě byvatel. Investic d lidských zdrjů umžní reginu být knkurenceschpnějším. S nepdpřenými prjekty a s dalšími prjekty v databázi MAS Lužnice je sustavně pracván a hledají se pr ně další resp. vhdnější zdrje financvání. Dpady a přínsy SPL v dluhdbější perspektivě. Prstřednictvím realizace SPL je v dluhdbější perspektivě čekávána stabilizace zemědělskéh sektru. Prjekty zaměřené na mdernizaci pdniků umžní zemědělcům zvýšit svji knkurenceschpnst na evrpských trzích. SPL se zaměřuje také na blast vytváření pracvních a pdnikatelských příležitstí. Předpkládá se rzvj pdnikání v blasti cestvníh ruchu a s tím dprvdných služeb. Investice d zvyšvání atraktivity území, d zvyšvání splečenské hdnty lesů, infrastruktury a vzhledu bcí bude mít dpad na zvýšení turistů v mikrreginu. Očekává se v tét suvislsti také nárůst kulturních akcí a splkvéh živta. Další pzitivní dpad je čekáván na mladé lidi, kteří v mikrreginu naleznu dstatečné mnžství pracvníh uplatnění a naleznu zde atraktivní zázemí pr rdinný živt. 6.3 Zapjení invačních prvků Nvým prvkem je zapjení zemědělců d zajištění stability eksystému lesů přilehlých turisticky atraktivním blastem. Zemědělci mají zájem se pdílet na zvýšení nabídky v blasti cestvníh ruchu. Turistům prstřednictvím realizace prjektů bude nabídnuta dplňkvá mžnst využívat místní lesy za určitých pdmínek, které zvýší jejich zážitky a zárveň nebude zásadním způsben narušen eksystém lesů. Dalším prvkem je blast pdpry v cestvním ruchu, knkrétně agrturistiky, která stále v reginu chybí a může být netradičním zážitkem pr turisty. Pr práci na aktualizaci SPL bude pkračván frmu kmunitní práce stejně jak při tvrbě SPL a s tím spjené slvvání veřejnsti, cž se již svědčil. Pdbně budu prváděny i aktualizace SPL. Při realizaci předchzíh Leader + Osvjvání schpnstí byla vytvřena databanka prjektů a z ní byl čerpán při tvrbě strategie a při slvvání lidí. 21

22 MAS LUŽNICE,.s. 6.4 Finanční plán Finanční plán byl sestaven na základě jednání mezi partnery, veřejně prjednán a následně schválen valným shrmážděním MAS. Plán se snaží také zhlednit mnžství prjektvých námětů (dluhdbě sbírané náměty ptenciálních žadatelů) pr každu fichi. Rzvržení jedntlivých prstředků mezi fiche a d jedntlivých let tak zbrazuje následující tabulka. Rk Celkem Fiche 1 19,3% 3,0% 8,2% 20,0% 12,5% 12,5% 13% Fiche 2 15,1% 13,4% 16,8% 0,0% 10% 10% 11% Fiche 3 6,7% 11,5% 14,5% 15,0% 12,5% 12,5% 12% Fiche 4 26,9% 6,7% 5,4% 27,0% 15% 15% 16% Fiche 5 32,1% 65,4% 55,1% 38,0% 37,5% 37,5% 44% Fiche 6 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,5% 2,5% 1% Fiche % 10% 3% Celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 6.5 Integrvaná strategie území Strategický plán Leader Lužnice je sučástí integrvané strategie území pr léta nazvaný Strategický rzvjvý plán mikrreginu Lužnice. Strategický rzvjvý plán vznikl partnersku spluprací mezi sukrmu a veřejnu správu a vytyčuje 4 základní priritní blasti rzvje. Pririta č. 1 - Zemědělství Cíl č. 1: Zachvání a rzvj zemědělské činnsti Záměry: - Rzvj eklgických frem hspdaření - Zajištění výkupu, zpracvání a dbytu zem. prdukce - Rzvj lesnictví a rybářství - Zavádění mderních pstupů a techniky - Pdpra hspdářských stavení a bjektů Cíl č. 2: Zajištění náhradních zdrjů příjmů Záměry: - Rzvj agrturistiky - Pěstvání energetických pldin - Údržba krajiny - Pradenství, infrmatika a vzdělávání pr zemědělce 22