přílohy Ecobat, ekolamp a Smočr 1/2011 Autoři ilustrace jsou Josef Dolejš a Tomáš Procházka (13 let) ze ZŠ Ronov nad Doubravou

Transkript

1 MAGAZÍN ASEKOL přílohy Ecobat, ekolamp a Smočr 1/2011 Vítězný obrázek výtvarné soutěže z projektu Recyklohraní Autoři ilustrace jsou Josef Dolejš a Tomáš Procházka (13 let) ze ZŠ Ronov nad Doubravou

2 In Indium je snadno tavitelný kov bílé barvy. Objeven byl roku 1863 Ferdinandem Reichem a Hieronymem T. Richterem ve spektru zbytků po zpracování zinkové rudy sfaleritu. Jeho název vychází z modrého zbarvení spektrální čáry připomínající organické barvivo indigo. Indium je v zemské kůře velmi vzácným prvkem a v přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Proto jeho cena na trhu stále stoupá, v současnosti se pohybuje kolem 700 eur za kilogram. V červnu 2010 zveřejnila expertní skupina vedená Evropskou komisí 14 surovin, jejichž dostupnost považuje za kritickou. Indium je mezi ně zahrnuto. Díky využívání india v nových technologiích jeho spotřeba stále roste. Zatímco v roce 2006 šlo z roční těžby 581 tun na technologie 234 tun, v roce 2030 se očekává poptávka 1911 tun. Dříve se indium používalo zejména k ochraně ložisek např. leteckých motorů proti opotřebování a korozi, dnes se jím pokrývají povrchy, aby vytvořily kvalitní zrcadlovou plochu. Jeho slitiny jsou důležitým materiálem při výrobě například polovodičových prvků, kapalných krystalů (LCD) a diod emitujících světlo (LED). Recyklací tohoto prvku se uchovají jeho skromná ložiska i pro příští generace.

3 EDITORIAL OBSAH Vážení čtenáři, jaro definitivně zvítězilo nad dlouhou zimou a my se můžeme konečně těšit ze slunečných teplých dnů. Řada z nás už vyrazila na výlet, ať do přírody, nebo do města. Určitě jste si někteří při procházce všimli, že separační stání ve městech rozšířily neznámé kontejnery. Ano, novou barvou ve třídění se stala červená, která je vyhrazena pro sběr vysloužilých elektrospotřebičů a baterií. Kontejnerů se letos po celé České republice objeví na 1500 kusů. Věřím, že se stanou běžnou součástí našich životů stejně tak, jak se jí již dříve staly nádoby na papír, sklo, plasty či nápojové kartony. Znáte to, zasekne nebo vybije se vám mobilní telefon zrovna ve chvíli, kdy ho nejvíce potřebujete, a máte chuť s ním v rozčílení hodit co nejdál. Představte si, že za tento počin budete již brzy dokonce odměněni! Zahoď mobil je totiž název nového soutěžního klání s podtitulem Mistrovství ČR v hodu mobilem. Pokud rádi zkoušíte netradiční věci, potom neváhejte zavítat na náměstí partnerského města a akce se zúčastnit! Harmonogram a více informací o projektu se dočtete na straně 5. Jsem jednou z mála těch, kteří mají doma dosud televizi s CRT obrazovkou. Ne snad, že bych plochým obrazovkám nefandila, ale stále mám pocit, že mi ta klasická ještě dostatečně slouží. Ve zpětném odběru elektrozařízení se televizory s LCD či plazmovými obrazovkami začínají objevovat pomalu. Zajímá vás, jaké je jejich složení a jaké látky nebezpečné pro životní prostředí obsahují? Jsme připraveni na jejich zpracování? Máte dvě možnosti, jak to zjistit. Buď navštívíte počátkem května konferenci Zpětný odběr, kterou ASEKOL pořádá již potřetí a kde bude celý jeden blok věnován právě problematice recyklace plochých obrazovek, nebo si přečtěte článek na straně 8. Věřím, že se dozvíte mnoho zajímavého. Přeji vám krásné léto plné nezapomenutelných zážitků. RNDr. Eva Zvěřinová 8 Téma: Recyklace plochých obrazovek S rozvojem nových technologií v elektronice vznikají i nové oblasti recyklace vysloužilých elektrozařízení. Ploché obrazovky jsou jednou z nich. 16 ASEKOL info: Rekapitulace krajských kampaní v roce 2010 Rok 2010 přinesl v oblasti zpětného odběru elektrozařízení mnoho nového. 24 Příloha SMOČR Svaz měst a obcí ČR v tomto roce organizuje pro samosprávy řadu významných akcí. Nejvýznamnější z nich je květnový XII. sněm svazu. 26 Příloha Ecobat Ohlížíme se za rokem 2010, kdy společnost ECOBAT poprvé fungovala jako oficiální provozovatel kolektivního systému řídící se povinnostmi, které mu ukládá zákon o odpadech. 28 Příloha Ekolamp Bilancujeme po roce 2010, který nebyl z ekonomického hlediska nejpříznivější, a vyhlížíme do roku příštího. Vše nasvědčuje tomu, že po stagnaci můžeme očekávat další růst. Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 1/11 vyšlo v Praze, vychází 3 ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL, s. r. o., IČ: , Dobrušská 1, Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: casopis@asekol.cz, tel.: , , Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7, Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

4 ZPRÁVY / NOVINKY Své zkušenosti jsme prezentovali v zahraničí Závěr roku 2010 byl pro zástupce firmy ASEKOL plný zahraničních cest. Účast jednatele společnosti Mgr. Jana Vrby a dalších vedoucích pracovníků na odborných kongresech a konferencích v zahraničí byla přínosná z hlediska výměny zkušeností i navazování kontaktů se zahraničními partnery. Jedním z nejvýznamnějších zahraničních vystoupení byla přednáška Jana Vrby na pravidelné konferenci WEEE Fora v Curychu, kde se zaměřil na LCA analýzu zpětného odběru televizí a monitorů. Vzhledem k tomu, že takto podrobná studie byla v zemích EU prováděna vůbec poprvé, vzbudila přednáška značný zájem a podrobnější informace si v písemné podobě vyžádalo mnoho účastníků konference, včetně pracovníků Generálního ředitelství Evropské komise. Další zahraniční cesta jednatele ASEKOLu mířila na Kanárské ostrovy, kam přijel na pozvání španělských kolektivních systémů. Na konferenci v Santa Cruz de Tenerife popisoval španělským zpracovatelům a recyklátorům elektroodpadu technický standard WEEELABEX. Na workshop pro pracovníky rumunské inspekce životního prostředí byl Jan Vrba pozván společně s ředitelem oddělení dopravy a zpracování společnosti ASEKOL Václavem Doudou. Přednášky se zúčastnilo asi 100 pracovníků inspekce, kteří živě diskutovali o zkušenostech se zpětným odběrem v ČR. V neposlední řadě je třeba zmínit účast Jana Vrby na semináři pro pracovníky Ministerstva životního prostředí Bosny a Hercegoviny. Seminář uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v rámci svého projektu Aid for Trade, jehož cílem je předávání zkušeností a know-how se zakládáním kolektivních systémů v ČR a s budováním systémů zpětného odběru. Sbírej toner: ekologický projekt se sociálním rozměrem V pořadí již třetí ročník ekologicky i charitativně zaměřeného projektu Sbírej toner úspěšně pokračuje. Sběr použitých tonerových kazet určených k renovaci má kromě jasného ekologického rozměru také zajistit peníze ústavům pro mentálně postižené. Patrnerem projektu se stala společnost ASEKOL. Ročně se na skládkách v České republice objeví kolem 3400 tun tonerových a inkoustových kazet. O snižování tohoto čísla a zpeněžení použitého materiálu se v předchozích ročnících projektu Sbírej toner zasloužily firmy a veřejné instituce ze všech krajů. Za rok 2010 se v rámci akce podařilo získat a přerozdělit nezanedbatelnou částku Kč. Hlavním organizátorem sběru je společnost OTTO Office, která ve spolupráci se společností ASEKOL a dalšími partnery distribuuje zájemcům sběrné boxy na použité tonery. Ve chvíli, kdy jsou tyto boxy naplněny, přijedou si je organizátoři projektu zdarma vyzvednout. Kromě ekologického užitku tak akce přispívá svým účastníkům i ekonomicky organizací sběru jinak problematicky odstranitelných tonerových kazet. Každý přihlášený získá kromě jiného i dárkový poukaz na nákup kancelářského zboží od společnosti OTTO Office v hodnotě 250 Kč. Přidaná hodnota projektu má také sociální rozměr. Projekt je nejen ekologický, ale současně nám pomůže získat prostředky pro poskytovatele sociálních služeb. V současnosti je v tomto odvětví peněz málo, takže jakýkoliv podobný projekt je vítán, uvedla vedoucí Denního stacionáře Slunečnice Eva Holečková. Peníze získané za vybrané tonery tedy rozhodně nepřijdou vniveč. Všechny organizace, které se rozhodnou zapojit, získají razítko Sbírej toner, které mohou umístit na své webové stránky, a kromě prezentace vlastní ekologické šetrnosti tak šířit povědomí o projektu dál. 4 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2011

5 Zahoď mobil netradiční klání v netradiční disciplíně Mobilní telefon má dnes už doslova každý. Každý asi také už v životě zažil chvíli, kdy by ho nejradši doslova a do písmene zahodil někam daleko. Pokud patříte do této skupiny, máte se na co těšit. Na jaře a na podzim letošního roku bude ve vybraných městech probíhat akce Zahoď mobil. Primárním cílem akce Zahoď mobil není jen nalézt rekordmana v hodu do dálky, ale spíše zábavnou formou upozornit na nutnost zpětného odběru a recyklace elektrozařízení. V tomto konkrétním případě především mobilních telefonů, říká Jitka Šimková z pořádající společnosti ASEKOL. Mistrovství bude probíhat ve dvou cyklech: jarním a podzimním. Postupně se na náměstích 12 krajských měst a v Mladé Boleslavi odehraje celodenní zábavný program. Na konci roku bude vyhlášen absolutní vítěz, a pokud bude mít akce takový úspěch, jaký se předpokládá, bude se v Praze v roce 2012 konat závěrečné klání, ze kterého vzejde skutečný mistr České republiky. Průběh akce Od 9.00 hodin bude probíhat primárně program pro školky a školy. Odpolední program bude zaměřen spíše na veřejnost a rodiny s dětmi. Všechny aktivity budou propojeny osvětou, důrazem na ekologické chování a nutnost třídění a recyklace, popisuje harmonogram akcí Šimková. Kromě obligátního házení mobilů do dálky, které bude probíhat průřezově v několika kategoriích po celý den, se návštěvníci mohou těšit na doprovodné disciplíny typu vzpírání elektrospotřebičů, hod mobilem na cíl, pozorování slunce a hvězd hvězdářskými dalekohledy či skákání v pytlích. Celým dnem budou provázet sportovní moderátoři Vojtěch Bernatský a Petr Svěcený, kteří budou nejen komentovat dění na sportovišti, ale také zhodnotí různá dětská vystoupení, která se na pódiu odehrají. K večeru přijde na řadu vyhlášení výsledků soutěží a zlatý hřeb večera koncert skupiny Kryštof, po němž bude následovat autogramiáda. Jak se hází mobilem? Při házení mobilem bude přístroj zabalen do speciálního obalu, aby bylo zabráněno jeho roztříštění. Přijít hodit si může kdokoli, máme tam dokonce disciplínu házení z kolečkového křesla, takže si lidé mohou poměřit síly i s handicapovanými spoluobčany, vysvětluje Šimková. Za vítězství v jednotlivých kategoriích obdrží účastníci hodnotné ceny od společnosti Samsung. Informace o průběhu celé akce společně s výsledky jednotlivých soutěží budou k dispozici na a také na Facebooku, kde bude vytvořena speciální aplikace pro on-line házení. Zároveň tam mohou příznivci hodnotit nejzajímavější freestylová videa, jejichž vítěz bude vyhlášen po skončení roadshow. První část Tour den datum město místo Út Liberec náměstí Dr. E. Beneše Čt České Budějovice Sokolský ostrov Út Ústí n. Labem Mírové náměstí St Karlovy Vary Koupaliště Rolava St Hradec Králové Ulrichovo náměstí Čt Pardubice ČEZ aréna St Mladá Boleslav Staroměstské náměstí Čt Plzeň náměstí Republiky Krátce Tuny uvedených baterií Poprvé v roce 2010 vykazovali klienti společnosti ASEKOL zabudované i volně prodejné baterie a akumulátory. Primárních (monočlánků) či sekundárních (akumulátorů) baterií zabudovaných nebo přiložených v elektrozařízeních bylo uvedeno na trh kg, volně prodejných kg. Knoflíkových baterií bylo uvedeno ks, z toho ks prodávaných samostatně. Roční zpráva podána Společnost ASEKOL podala za všechny výrobce zapojené v systému zpětného odběru v souladu s vyhláškou č. 352/2005 Roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu za rok Splnila tak svou povinnost v dané lhůtě. Sběrných nádob přibývá ASEKOL pokračuje ve vybavování sběrných dvorů prostředky určenými pro sběr elektrozařízení. Zapojené dvory obdržely ke konci ledna celkem 1569 klecových kontejnerů a 350 kusů speciálních přístřešků, tzv. E-domků. Do konce června bude takto rozmístěno 600 přístřešků. Města České republiky se dále plní červenými stacionárními kontejnery určenými ke sběru drobných elektrozařízení. Aktuálně je možné jich využít na téměř 700 místech, od července je najdeme na téměř místech celé ČR. Na nákup uvedených sběrných kontejnerů získal ASEKOL finanční podporu z Operačního programu životní prostředí. Muzeum spotřebičů odcestovalo do Plzně Na začátku března 2011 byla otevřena výstava Muzeum spotřebičů v prostorách plzeňského Techmania Science Center. Výstavu svými příspěvky podpořili herci Jan Rosák, Valerie Zawadská, Jiří Lábus, Dana Batulková a Petr Vacek. Jejich vyprávění o oblíbených spotřebičích návštěvníci najdou na zadní stěně jednoho z panelů. Školy soutěžily ve sběru mobilů Do sběrové soutěže Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu se v rámci projektu Recyklohraní aktivně zapojilo 451 mateřských, základních a středních škol. Jejich žáci celkem nasbírali vyřazených mobilních telefonů. Ty funkční budou v brzké době věnovány dětem v dětských domovech. Ostatní předá ASEKOL k recyklaci. Více o výsledcích soutěže se dočtete na straně 14. 5

6 NOVINKY / ZPRÁVY ASEKOL upravuje sazebník příspěvků obcím Klíčovou náplní činnosti společnosti ASEKOL je zpětný odběr a oddělený sběr použitých elektrospotřebičů. Páteří systému jsou sběrné dvory a mobilní svozy, na jejichž provoz městům a obcím ASEKOL přispívá na základě uzavřených smluv o zajištění zpětného odběru. Od července roku 2011 se výše těchto příspěvků změní. U mobilních svozů dojde navíc k organizačním změnám. Úprava bude v praxi pro obce znamenat navýšení vyplácených příspěvků, ovšem při změně jejich struktury. Sazby byly změněny tak, aby byl podpořen sběr drobných elektrozařízení a televizorů a počítačových monitorů s plochou obrazovkou, nicméně aby také příspěvky na sběr televizorů a monitorů s obrazovkou CRT zůstaly i nadále motivující. Změny v zajištění zpětného odběru prostřednictvím mobilních svozů Zatímco příspěvky na sběrné dvory budou i nadále směřovat přímo k obcím, u smluv o zajištění zpětného odběru prostřednictvím mobilních svozů dojde Platby za zajištění zpětného odběru prostřednictvím sběrných dvorů Paušál pro obce 5000 Kč/rok pro sběrné dvory, na které mají přístup poslední prodejci elektrozařízení Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií CRT 2 Kč/ks základní platba 1 Kč/ks platba za pomoc při nakládce Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií LCD, plazma (ploché) 9 Kč/ks základní platba 1 Kč/ks platba za pomoc při nakládce Platba za sebraná ostatní elektrozařízení 1,75 Kč/kg základní platba variabilní složka vyhlašuje se na aktuální čtvrtletí 2,20 Kč/kg a její výše závisí na ceně komodit Roční bonus/malus za skladbu elektrozařízení, který má vliv na výši základní platby (jak u TV a počítačových monitorů, tak u ostatních elektrozařízení)* pokud bude ostatních elektrozařízení méně než 15 % 20 hmotnostních % z celkového odevzdaného množství elektrozařízení v daném roce +15 % pokud bude ostatních elektrozařízení více než 30 hmotnostních % z celkového odevzdaného množství elektrozařízení v daném roce *Bonus/malus bude zohledněn ve 4. čtvrtletí daného roku. ke změně. Ačkoliv tyto smlouvy bude ASEKOL i nadále uzavírat s obcemi, platby budou nově vypláceny přímo dopravcům elektrozařízení, kteří zajistí jejich přepravu z obcí do svých skladů. Dopravci obdrží příspěvky za každou sebranou televizi či počítačový monitor nebo 1 kg ostatních elektrozařízení. Televize a počítačové monitory budou i nadále označovány čárovými kódy sloužícími k identifikaci. Ostatní elektrozařízení uloží dopravce do klecového kontejneru, jímž bude vybaven. Skladba a výše příspěvků pro dopravce bude stejná jako v případě obcí na provoz sběrných dvorů. Převoz elektrozařízení z mobilních svozů od dopravce ke zpracovateli bezplatně zajistí společnost ASEKOL. A jaké změny lze očekávat v rámci nového sazebníku? Platby za zajištění zpětného odběru prostřednictvím mobilních svozů Paušál pro dopravce 5000 Kč/rok Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií CRT 2 Kč/ks základní platba 1 Kč/ks platba za pomoc při nakládce Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií LCD, plazma (ploché) 9 Kč/ks základní platba 1 Kč/ks platba za pomoc při nakládce Platba za sebraná ostatní elektrozařízení 1,75 Kč/kg základní platba variabilní složka vyhlašuje se na aktuální čtvrtletí 2,20 Kč/kg a její výše závisí na ceně komodit Roční bonus/malus za skladbu elektrozařízení, který má vliv na výši základní platby (jak u TV a počítačových monitorů, tak u ostatních elektrozařízení)* pokud bude ostatních elektrozařízení méně než 15 % 20 hmotnostních % z celkového odevzdaného množství elektrozařízení v daném roce pokud bude ostatních elektrozařízení více než +15 % 30 hmotnostních % z celkového odevzdaného množství elektrozařízení v daném roce * Bonus/malus bude zohledněn ve 4. čtvrtletí daného roku. Odměna se nově vyplácí čtvrtletně. 6 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2011

7 legenda / text: lucie kettnerová / FOTO: archiv asekol Televizor, u kterého se scházely celé vesnice Vývoj televize není prací jednoho člověka. Muselo se sejít mnoho činitelů, aby jejich kombinací mohl spatřit světlo světa tak složitý vynález. Pro vývoj televize byly nezbytné například zkušenosti s telegrafií, rádiovým vysíláním či fotografií. První pokusy přenášet obraz na dálku se začaly provádět ve 40. letech 19. století. Šlo však o přenášení jediného nehybného obrázku kopírovacími telegrafy. V roce 1884 si dal polský inženýr P. Nipkow patentovat své zařízení k rozkladu obrazu na světelné body a k jejich opětnému složení. Používal pro to dva kotouče s otvory uspořádanými ve spirále, z nichž jeden byl ve vysílači, druhý v přijímači. Podmínkou bylo, aby se otáčely přesně stejně rychle. Jenže tento obraz byl nezřetelný, velmi malý a měl mnoho technických nedostatků. Přesto bývá považován za základ takzvané mechanické televize. Televize po drátě Nipkowovy kotouče se pokusil využít i britský vědec John Baird, který v roce 1925 založil první televizní společnost Television Ltd. a následující rok předvedl Londýnské královské společnosti svůj vynález, který nazval televizor. Bohužel ani jeho přenos obrazu nebyl příliš spolehlivý. Baird se však nevzdal a ve svých experimentech pokračoval. Začal spolupracovat s britskou rozhlasovou společností BBC a díky tomu se mu podařilo v květnu 1927 uskutečnit první přenos třicetiřádkového televizního obrazu po telefonních linkách z Londýna do Glasgow. V roce 1929 proběhly úspěšné pokusy s přenosem barevných obrázků pomocí televize Tesla Astra 4206 U-6 Televizor z roku 1959 byl zachráněn před recyklací ve sběrném dvoře v Bělé nad Radbuzou. Přístroj vyrobený v továrně Tesla Pardubice váží 20 kg, a rozměry jeho obrazovky jsou mm. Jedná se o dvanáctikanálový televizní přijímač s mezinosným odběrem zvuku, obsahuje cívky pro TV kanály 48,5 až 56,5 MHz, 58 až 66 MHz a 174 až 230 MHz, šířka přenosového pásma činí 5 MHz. na elektromechanickém principu. Zlomovým bodem pro televizní vysílání byl rok Během něj se uskutečnilo vysílání z olympiády v Německu i první oficiální televizní vysílání označené za veřejné a pravidelné, které bylo spuštěno 2. listopadu v hodin v Anglii. Češi se dočkali později První zkušební vysílání z Měšťanské besedy (v pražské Vladislavově ulici) mohli Češi a Slováci sledovat 1. května 1953, pravidelně se začalo vysílat až 25. února 1954, a to jen několik dní v týdnu. Zpočátku televize vysílala pouze tři dny v týdnu (v létě dokonce jen dva dny), v roce 1955 mohli diváci TV sledovat šest dní v týdnu a teprve od 29. prosince 1958 televize své pořady vysílala po celý týden. V těchto průkopnických dobách u nás bylo oproti dnešku televizních přístrojů poskrovnu, třeba jen jeden na celý dům nebo i malou vesnici. Ze sledování televize se tak často stávala společenská událost. 7

8 Nová oblast recyklace Mezi elektroodpadem zatím ploché obrazovky zaujímají poměrně skromné místo. Ale vzhledem k tomu, že prodej přístrojů s displeji z tekutých krystalů, případně plazmovými neustále roste, je třeba se touto novou kategorií odpadu zabývat už teď.

9 TÉMA ČÍSLA / recyklace plochých obrazovek Budoucnost patří plochým obrazovkám: na jejich zpracování jsme připraveni Klasickým CRT obrazovkám odzvonilo, trh ovládají tzv. ploché displeje. Většinou se jedná o LCD obrazovky, těch plazmových je pouhých 10 %. V České republice se zpětný odběr plochých obrazovek rozjíždí teprve pomalu, což ovšem není dáno nedisciplinovaností spotřebitelů, ale prostě tím, že zatím neskončila životnost přístrojů. Podle zkušeností ze západní Evropy můžeme předpokládat, že zpětný odběr a recyklace nabere naplno na obrátkách za čtyři až pět let. Naštěstí už jsme na tuto situaci připraveni a nápor nového druhu elektroodpadu nás nepřekvapí. 9

10 Typy obr azovek CRT (cathode ray tube katodová trubice) Klasická vakuová obrazovka, kde se obraz vytváří pomocí svazku tří stejných elektronových paprsků. Barevné body (RGB) vznikají po dopadu elektronového paprsku na daný fosforový bod (luminofor). LCD (liquid crystal display displej z tekutých krystalů) Zobrazovací princip LCD obrazovek je založen na změně propustnosti tekutých krystalů způsobené elektrickým polem. Displej tedy funguje na natáčení tekutých krystalů, z nichž jsou složeny jednotlivé obrazové buňky. Plazmy Stínítko plazmové obrazovky je pokryto luminoforem, podobně jako u CRT obrazovek. Luminofor se však nerozzáří dopadem elektronů, ale ultrafialovým světlem. V plazmové obrazovce se používají tři druhy luminoforu jeden se rozzáří červeně, druhý zeleně a třetí modře. OLED (organic light- -emitting diode organická dioda emitující světlo) Displeje využívají technologii organických elektroluminiscenčních diod, které po zavedení elektrického proudu vyzařují světlo. Panely pracující s OLED technologií nepotřebují žádné podsvícení jako LCD obrazovky. Pokud bychom dnes zavítali na sběrný dvůr a zamířili k boxům na ploché obrazovky, našli bychom jich tu asi sotva pár. Nemůže za to ani špatná organizace zpětného odběru, ani ledabylý vztah spotřebitelů k životnímu prostředí. Vysloužilé obrazovky zatím prostě nejsou, tedy alespoň na českém trhu, neboť životnost těchto technologických novinek ještě neskončila. Svou roli sehrála pravděpodobně i vyšší nastavená cena, která ještě několik let nutila Čechy pečlivě zvažovat, zda při koupi nového spotřebiče sáhnou po plochém displeji, nebo ještě jednou vydrží u klasického CRT televizoru. V současnosti se ale zdá, že na trhu už je jasno i když CRT obrazovky doznaly řady zlepšení, mezi spotřebiteli zvítězily ploché panely. Dnes se o trh dělí plazmové (10 %) a LCD (90 %) obrazovky, v budoucnu však do hry vstoupí ještě minimálně technologie OLED. Velkoplošným plochým obrazovkám kralovaly až donedávna plazmy, které se mohly chlubit obrazem s vysokým rozlišením. Do propadliště dějin je však poslala energetická náročnost a nestabilita barev. Oproti tomu LCD obrazovky dokázaly zaujmout nižší cenou, vysokým jasem i tím, že netrpí na vypalování obrazu. Plazmy versus LCD Stejně jako se liší použité technologie plochých obrazovek, liší se i jejich složení a následné zpracování. Přední plocha plazmové obrazovky je vyrobena ze dvou skleněných desek vzdálených od sebe pouze 100 µm. Plocha mezi nimi je vyplněna plynnou směsí dvou netečných plynů, v nichž dochází k ionizaci silným elektrickým polem. Zobrazovací plocha je rozčleněna do jednotlivých komůrek, kterým jsou přidruženy základní barvy luminoforu červená, zelená a modrá. Za samotným displejem je pak umístěna celá elektronika v podobě desek tištěných spojů obsahujících drahé kovy aj. Z dalších materiálů zde najdeme plasty V současnosti se zdá, že na trhu je jasno i když CRT obrazovky doznaly řady zlepšení, ploché panely zvítězily. (kryt) a kovy (kryt, držáky obrazovky), z nichž hliníku je v plazmě %, tzn. 5 kg hliníku na jednu obrazovku. Zobrazovací princip LCD obrazovek je založen na změně propustnosti tekutých krystalů způsobené elektrickým polem. Množství tekutých krystalů je v displejích na úrovni cca 1 g na 1 kg vlastního displeje, tj. cca 100 mg na 1 kus běžné televizní obrazovky. Displej tedy tvoří sendvič skleněných desek s tekutými krystaly. LCD obrazovky mají podle typu, velikosti a výrobce velmi rozdílné obsahy komponent, a to zejména ve složení krytu samotného displeje, který je pro běžné obrazovky zhotoven z plechu na bázi železa, u přenosných typů bývá kvůli snížení hmotnosti z hliníku nebo z plastů. Podíl světelných zdrojů a elektronických prvků bývá poměrně shodný. Problémovou součástí starších LCD obrazovek jsou osvětlovací zářivky, které obsahují toxickou rtuť. To je ale do budoucna vyřešeno, neboť zářivky jsou postupně nahrazovány LED diodami. Cílem je, aby se rtuť neuvolnila do ovzduší. Je tedy žádoucí, aby zpětný odběr a doprava LCD obrazovek probíhaly v odděleném toku stranou ostatního elektrozařízení. Tím se eliminuje riziko rozbití displejů, jež může vést i k poškození zářivek podsvícení. Zpracují elektroodpad a zajistí i další využití materiálů Ručně, nebo strojově? Každé má své pro a proti Když ploché obrazovky doputují ze sběrných dvorů ke zpracovateli, je vhodné je s ohledem na vyšší výtěžnost zpracování roztřídit na plazmy a LCD. Druh demontáže je dán mnoha okolnostmi. Zpracovatel provozující chráněnou dílnu využije spíše ruční demontáž, stejně tak ten, ke komu se dostane LCD monitor jen výjimečně. Naopak u plazmových obrazovek se používá převážně strojní zpracování, neboť manuální je velmi náročné a obtížně proveditelné, říká Lubomír Štolc, ředitel divize technického zabezpečení společnosti AQUATEST, a.s., a doplňuje: Proto naše nová linka umožňuje oba způsoby zpracování a máme přesně definováno, kdy je který způsob vhodnější použít. Použití může ovlivňovat nejen druh elektrospotřebiče, ale také vývoj trhu s výslednými komoditami. Pokud demontáž probíhá ručně, je potřeba prioritně odstranit nebezpečné zářivky s obsahem rtuti, které potom putují jako nebezpečný odpad ke speciálním zpracovatelům. Z tohoto důvodu musí být pracoviště vybaveno aktivním odsáváním, aby se při případné neopatrné manipulaci se zářivkou, která má průměr cca pouhé 3 milimetry, pracovník nenadýchal jedovatých výparů. Vzdušina z odprašovací komory je pak vedena k samostatnému filtru s aktivním uhlím, který dokáže škodliviny pohltit. Následně se vyjmou díly s obsahem drahých a barevných kovů. Zbytek přístroje je pak možné zpracovat strojově nebo pokračovat v ruční demontáži a rozebrat jej na komponenty plasty, různé druhy kovů, sklo aj. Rozdrtit až na prach Druhou možností je zpracovat obrazovky formou drcení. K tomu jsou určeny speciální drtiče, které drtí obrazovky s výrazně selektivním efektem. To znamená, že snadno drtitelné podíly, jako sklo a keramika, jsou drceny na drobné částečky, kovové součástky a plasty se drtí na takovou velikost, aby je bylo možné dále získávat magnetickou, elektrodynamickou nebo pneumatickou fluidní separací, vysvětluje Lubomír Štolc. Uvolněný skelný prach, luminofor a rtuť jsou průběžně Firma AQUATEST, a.s., vyvinula za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR modulovou linku na recyklaci LCD a plazmových obrazovek. Specializovaná provozovna se nachází v průmyslovém areálu Kovohutí v Mníšku pod Brdy a je schopna zpracovat 250 kg materiálu za hodinu (400 t/rok). V tuto chvíli je v České republice jedinou linkou na zpracování plochých obrazovek. Koncipována je jako modulový systém jednotlivých technologických uzlů, který je možné operativně měnit podle zpracovávaného typu obrazovky. Přítomnost nebezpečných látek je řešena tak, že jsou zachycovány v hmotnostně malém podílu prachových výstupů a případné těkavé složky se zachycují ve filtrech s aktivním uhlím. Jejich likvidace se řeší samostatně jako odpad kategorie N, tedy nebezpečný odpad. 10 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2011

11 TÉMA ČÍSLA / recyklace plochých obrazovek / text: lucie kettnerová a Martin Fišer / FOTO: istock, profimedia, merck Jak funguje LCD polarizátor skleněný substrát TFT* tekuté krystaly ITO fólie skleněný substrát polarizátor nepolarizované bílé světlo ITO fólie orientační fólie orientační fólie barevný filtr Víte, že u stolního plochého monitoru se uvádí životnost přibližně 6,5 roku?... u notebooku se uvádí životnost displeje přibližně 3 až 5 let?... průměrná kariéra jednoho LCD monitoru je až 3,6krát vyšší než u CRT monitoru? * TFT (Thin Film Tranzistor) tenkovrstvé tranzistory Kam putují separované materiály Materiál Plazma % hmotnosti zachycovány ve speciálních filtrech a následně ve filtrech s aktivním uhlím. Rozdrcená směs pak putuje na magnetický separátor s vysoce účinným magnetem, který dokáže odstranit i slabě magnetické podíly. Vibrační třídič rozdělí drť na frakci větší než 6 mm a podíly menší. Hrubá frakce se pomocí elektrodynamického separátoru rozdělí na barevné kovy a plasty. Jemná frakce se fyzikálně-mechanickou metodou roztřídí na vyčištěnou směsnou sklovinu, plasty a prach. Při mechanickém zpracování je únik nebezpečných látek do ovzduší eliminován průběžným odsáváním. LCD % hmotnosti železné kovy 28,1 22,7 hliníková drť 26,8 22,5 směsné sklo 28,0 21,6 Využití až 98 % železa putuje do hutí až 97 % hliníku putuje do hutí alternativně se využívá pro pěněné sklo, zásypy aj. směsné plasty 11,3 27,0 alternativní palivo elektronické prvky 2,8 2,1 kabely 0,6 recyklace prvků Au, Ag, Pd, Cu, Sn a Pb recyklace měděných vodičů osvětlovací zářivky 1,6 samostatné zpracování prach odpad 2,4 2,5 Celkem zpracován jako nebezpečný odpad Kolem některých materiálů jsou stále nejasnosti V LCD obrazovkách najdeme ještě dvě složky, jež vyžadují obezřetnější zacházení, upozorňuje Martin Fišer z oddělení dopravy a zpracování společnosti ASEKOL. Tou první jsou tekuté krystaly. Největší světový výrobce krystalů, společnost Merck, provedla podrobné testy možné toxicity krystalů a ty podle nich nejsou nijak nebezpečné. Přesto stále zůstávají otazníky, zda jejich použití nemůže mít z dlouhodobého hlediska nějaký negativní vliv na lidské zdraví či životní prostředí. Prozatím není vyřešena ani recyklace krystalů, neboť se v displejích vyskytují ve směsi až několika desítek typů a jejich roztřídění zpět na jednotlivé typy by bylo velice náročné, a tudíž ekonomicky neefektivní. Zatím tedy tekuté krystaly během strojního zpracování vyřazených LCD v podstatě mizí nebo končí spolu s plastovými, resp. skleněnými deskami ve spalovnách komunálního odpadu, protože pro ně není jiné využití, konstatuje Martin Fišer. Dalším zatím ne zcela vyřešeným tématem je přírodní prvek indium, jehož oxidy se přidávají na fólie skel, kde vytvářejí zrcadlovou plochu. V 15" displeji se nachází asi 0,5 gramu india, tedy minimální množství. O toxicitě india jsou dostupné pouze omezené informace. I když otravy indiem se prakticky nevyskytují, podle americké studie může mít potenciálně negativní účinky na játra, srdce a ledviny. Ani přísné evropské standardy ale nenařizují speciální zacházení s tímto materiálem. 11

12 TÉMA ČÍSLA / recyklace plochých obrazovek očima odborníků Sběr LCD displejů může způsobit výpary rtuti Norbert ZonnevelD / Nico Krukenberg European Electronics Recyclers Association (EERA) Podobně jako energeticky úsporné zářivky, i LCD displeje (tzv. ploché obrazovky ) obsahují rtuť, která se při sběru a recyklaci může uvolnit do okolí. Evropská asociace recyklátorů elektroniky (European Electronics Recyclers Association EERA) si toto nebezpečí uvědomuje, a přestože počet displejů, které se stávají odpadem, je zatím velice nízký, chtěla vědět, kolik rtuti se při zpětném odběru může uvolnit. Za účelem dosažení lepších výsledků byl výzkum proveden výzkumným ústavem TNO v recyklačním provozu jedné z členských společností v Nizozemsku. Výsledky tohoto výzkumu budou použity při tvorbě standardu pro sběr, dopravu, zpracování a materiálové využití LCD obrazovek. Podobné standardy EERA vytvořila pro recyklaci chladicích a mrazicích zařízení obsahujících plyny poškozující ozonovou vrstvu. Nastavení Bylo provedeno několik nejhorších experimentů na základě dosavadních běžných praktik sběru OEEZ (ostatní elektrická a elektronická zařízení). Shromážděné displeje byly shazovány do kontejneru o objemu 35 kubických metrů a po dobu 48 až 72 hodin se měřily výpary rtuti, teplota a vlhkost. Po demontáži zařízení bylo spočteno, u kolika LCD došlo k rozbití zářivek podsvícení displeje. Výsledky Zhruba 30 % LCD displejů mělo rozbitou jednu nebo dvě zářivky zajišťující podsvícení. Ukázalo se, že koncentrace rtuti v ovzduší byla největší hodinu až hodinu a půl po rozbití podsvícení displeje. Teprve 16 hodin poté koncentrace rtuti poklesla z 10 µg/m 3 na méně než 1 µg/m 3. Uvolňování rtuti závisí na teplotě a ventilaci a může trvat dokonce dny nebo měsíce. Na základě těchto zjištění EERA doporučuje: vyhnout se nekontrolovanému hromadnému sběru a skladování LCD displejů ve velkých kontejnerech; opatrnou manipulací zabránit rozbití podsvícení LCD displeje recyklovat LCD displeje ve specializovaných provozech, kde je případný únik rtuti kontrolován takovým způsobem, aby se předešlo potenciálním zdravotním rizikům, zabránilo se úniku rtuti do ovzduší a aby případná kontaminace materiálů vystupujících z procesu neohrozila následnou recyklaci těchto materiálů vzít v potaz rizika úniku rtuti v každé fázi zpětného odběru, tj. sběru, dopravě, zpracování a materiálovém využití, při nastavování strategií, pravidel a tvorbě standardů EERA je nezisková organizace, jež zastupuje zájmy 29 hlavních recyklačních společností, které se zabývají zpracováním odpadu elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v Evropě. Členské společnosti recyklují ročně ± tun OEEZ ve více než 65 provozech ve 23 zemích Evropy. REFLATED od krystalů k pixelům Ian Holmes Environmental Sustainability KTN Projekt REFLATED byl založen Britským výborem pro technologickou strategii v roce Byl výsledkem studie proveditelnosti, jež přinesla následující závěry: LCD obrazovky coby odpadní elektrická a elektronická zařízení představují nejrychleji rostoucí zdroj odpadu v EU každých pět let se objem tohoto odpadu zvyšuje o zhruba 16 až 28 procent. I když Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních říká, že displeje z tekutých krystalů větší než 100 cm 2 nebo obsahující podsvícení musejí být zpracovávány odděleně, aktuálně neexistuje žádný komerčně udržitelný a ekologický způsob, jak odpadní LCD recyklovat. V současné době je odpad z LCD buď spalován při vysokých teplotách, nebo ukládán na skládkách. Vzhledem k tomu, že tekuté krystaly se podobají kapalině, nemísí se s vodou a dokážou pronikat pokožkou, skladování displejů nebo jejich drcení bez předchozího rozebrání za sebou zanechá kapalný, potenciálně toxický a nerozkládající se materiál. Bylo odhadnuto, kolik LCD displejů bude v budoucnosti v Británii vyřazeno: jedná se zhruba o 9 tun tekutých krystalů, 0,9 tuny india a 8000 tun skla ročně. Průzkum dospěl k závěru, že materiály, které je možné z odpadních LCD ve Velké Británii získat, mají dostatečnou potenciální hodnotu, aby bylo možné podpořit komerční recyklaci. Cíle Návrh účinného rozebírání LCD displejů za účelem rychlejší demontáže Poloautomatizované metody pro demontáž LCD Metodické pokyny na recyklaci LCD displejů pro zpracovatele elektroodpadu Vyjmutí LCD panelu ze zařízení Existující procesy Omyté sklo Čisté sklo na recyklaci Nastavení procesu pro získání tekutých krystalů, india a skla z LCD Opětovné použití získaných materiálů Vývoj nových aplikací pro získané materiály. Koncept Dvoufázový proces pro získání cenných materiálů z LCD panelů. V první fázi by tento projekt bylo možné realizovat stávajícími zpracovateli odpadu elektrických a elektronických zařízení, přičemž by byly vytvářeny mezisklady cenných materiálů a ty by pak byly odesílány ke zpracování specializovaným firmám. LCD panel je demontován ze zařízení, další zpracovávané materiály, například polymery, desky tištěných spojů a kabely jsou již dnes zpracovávány recyklátory elektroodpadu, odborné zpracování však vyžaduje podsvícení displeje. Polymerové fólie jsou odstraněny, skleněné panely drceny. Sklo je zpracováno odstraněním tekutých krystalů a získáním ITO (indium tin oxide). Výsledkem tohoto procesu je směs tekutých krystalů, frakce obsahující kov a čisté sklo. Tyto materiály jsou pak odeslány Demontáž podsvícení, desek tištěných spojů a kabelů Zářivky specialistům Odstranění ITO (indium tin oxide) Proces získání kovů Proces získání kovů Odstranění fólií Proces získání polymerů Oplachový systém Proces získání tekutých krystalů Drcené sklo Odstranění tekutých krystalů ke zpracování specializovaným firmám za účelem maximální výtěžnosti. Výsledek Pro některé z takto získaných materiálů stále neexistuje trh. Sice mají teoretickou hodnou, nicméně dokud pro ně nevznikne trh, bude proces získávání těchto materiálů zatížen náklady. Získané tekuté krystaly obsahují řadu sloučenin, které mohou najít využití v aplikacích s nízkými nároky, anebo bude zapotřebí jejich zušlechtění k vyprodukování sloučenin žádaných průmyslem tekutých krystalů. Univerzita v Yorku nadále pokračuje ve svém výzkumu. Sklo z LCD panelů není možné směrovat do standardních toků odpadu. Odborníci se snaží zjistit, jak by se takové sklo dalo využít. Získané indium se podle předpokladů bude prodávat za aktuální cenu, polymerové fólie by rovněž měly mít svou hodnotu v souladu s trhem. Znepokojující skutečností je nicméně to, že ceny india od započetí projektu klesly o 50 procent ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2011

13 Životní cyklus tekutých krystalů: přesvědčivý příklad udržitelnosti v odvětví plochých displejů Dr. Werner Becker Merck KGaA, divize výkonových materiálů, tekuté krystaly Elektronické displeje jako LCD jsou klíčovým rozhraním mezi člověkem a strojem a podléhají nejrůznějším zákonům a vyhláškám po celém světě. V Evropě máme směrnici RoHS s podobnými následovníky v dalších zemích, například Koreji, Japonsku, Číně, Tchaj-wanu atd., jež zakazují nebo omezují použití kadmia, olova, rtuti, chromu (VI) a polybromovaných bifenylů a difenylových éterů. Dalším příkladem je odstavec ve směrnici REACH, který za určitých podmínek klade specifické povinnosti na výrobky obsahující velice rizikové látky. Displejů a dalšího elektronického zařízení se týká i působení dobrovolnických iniciativ v odvětví, jako je například bezhalogenová strategie nebo Uživatelská skupina pro vysoce hutné balení (High Density Packaging User Group, HDPUG), což je asociace výrobců dílů a komponent pro telekomunikační a počítačový průmysl. Nebezpečné chlorované a bromované substance jsou zde v souvisejících produktech omezeny a je silně podporováno jejich nahrazení bezpečnější alternativou. Společnost Merck významně podporuje tuto iniciativu a vyzývá všechny své klienty, aby tyto zákony a strategie dodržovali. Životní cyklus tekutých krystalů Přispění společnosti Merck Tekuté krystaly Výzkum a vývoj Molekulární modelování snižuje počet praktických zkoušek, tím pádem snižuje objem chemického odpadu Nejsou používány žádné toxické, mutagenní nebo jinak nebezpečné látky VÝROBA TEKUTÝCH KRYSTALŮ Nejnovější výrobní technologie Ekologické spalování, recyklace rozpouštědel, zpracování odpadní vody Úspora energie optimalizací výrobních toků PRINCIP UDRŽITELNOSTI A ŽIVOTNÍ CYKLUS TEKUTÝCH KRYSTALŮ Slavná Brundlandtova zpráva z roku 1987 o budoucím vývoji správně definuje udržitelnost jako uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly ohroženy generace budoucí. Životní cyklus tekutých krystalů je přesvědčivým příkladem udržitelnosti. Vše začíná již ve fázi výzkumu a vývoje, kdy používání molekulárního modelování snižuje počet praktických zkoušek a tím pádem i objem odpadu materiálu. Navíc se společnost Merck již před více než třiceti lety rozhodla nepoužívat tekuté krystaly, které by byly akutně toxické, mutagenní nebo jinak nebezpečné. Podobně tuto strategii implementovali všichni další výrobci. Tudíž všechny komerčně dostupné tekuté krystaly lze považovat za bezpečné. Při masové výrobě tekutých krystalů ve společnosti Merck se používá nejnovější technologie, včetně ekologického spalování, zachycování ředidel a rozpouštědel a energetických úspor dosažených optimalizací produktových toků. Ve výrobních linkách výrobců LCD jsou zpracovávány velké skleněné desky minimálně o ploše 9 metrů čtverečních, což vede ke snížení objemu skleněného odpadu a optimalizaci výtěžnosti. Výrazně byl redukován i odpad tekutých krystalů, a to díky jednorázovému plnění a dalšímu využití nepoužitých krystalů. Ve srovnání s běžnými technologiemi jsou produkty využívající LCD technologie nebo technologie OLED (organické diody) samy o sobě ekologické, spotřebovávají málo energie, jsou lehké, nevyzařují radiaci ani neblikají. Navíc po skončení jejich životního cyklu je v řadě zemí vyžadována recyklace tohoto odpadu. Společnost Merck vyvinula dva recyklační procesy kompatibilní se Směrnicí o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, v nichž se dosahuje téměř 100% úrovně recyklace. Tyto procesy probíhají v metalurgickém průmyslu a ve spalovnách průmyslového odpadu. Odpadní LCD tak nahrazují jiné materiály, zejména sklo, a částečně přispívají ke generování tepla. LCD Výroba Koncový produkt Recyklace Nízká úroveň odpadu Zpracování velkých skleněných desek optimalizuje výtěžnost Jednorázové plnění a znovupoužití tekutých krystalů snižuje odpad Nízká spotřeba energie Nízká hmotnost Bez radiace a blikání Obecně ekologické Dva procesy recyklace odpadních LCD vyvinuté spol. Merck Kompatibilita s OEEZ směrnicí Téměř 100% recyklace Dostatek průmyslové kapacity Obrovský zájem o nový proces pro recyklaci LCD společnosti Stena Snorre Kolseth Stena Metall Group Technologie LCD, LED a plazma si velice rychle našly místo v evropských domácnostech. Společnost Stena vyvinula a spustila zcela nový proces pro recyklaci plochých obrazovek v provozu společnosti GRIAG Glasrecycling v Německu. Reakce výrobců, úřadů, médií a dalších jsou velice pozitivní, říká Snorre Kolseth, manažer výzkumného a vývojového oddělení společnosti Stena Metall Group. Odhaduje se, že do roku 2015 vzroste potřeba recyklace plochých obrazovek v EU na závratných tun ročně. Na trhu chyběly recyklační procesy, které by byly efektivní, ekologické a zároveň snižovaly riziko, že pracovníci rozebírající vyřazené displeje budou vystaveni působení rtuti. Míra recyklace v našem novém procesu podstatně převyšuje požadavky, které budou stanoveny v novelizované, přísnější Směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních ta přesně stanovuje, kolik z elektronického odpadu vyprodukovaného v Evropě musí být recyklováno. Náš proces nabízí též významný ekologický přínos a umožňuje nám opustit manuální rozebírání, říká Snorre Kolseth. V uzavřeném procesu jsou separovány čisté frakce železa, plastů, desek tištěných spojů i skla s tekutými krystaly. Uzavřený proces je velice důležitý, a to zejména při práci se rtuťovými zářivkami v LCD obrazovkách. Rtuťové zářivky se při ručním rozebírání snadno rozbijí, což představuje značné riziko pro ty, kteří demontáž provádějí. Náš uzavřený a automatizovaný proces takové riziko eliminuje a vystavení působení rtuti je dvacetkrát nižší, než jsou zákonné požadavky, říká Snorre Kolseth. Společnost Stena se v posledních letech stala předním evropským recyklátorem elektroniky a dnes provozuje 28 závodů v 10 zemích. Se zpracováním elektrického a elektronického odpadu jsme začali na počátku devadesátých let, dlouho před přijetím Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Recyklace elektroniky dnes představuje hlavně hledání nových způsobů, jak rychle recyklovat velké objemy elektronického odpadu, vyhovět legislativě a nabídnout jasný přínos pro životní prostředí a zdraví, říká Snorre Kolseth a dodává: Kombinací rozsáhlých a inovativních postupů dokážeme z recyklace vytvořit trvale udržitelné podnikání z pohledu jak finančního, tak ekologického. Jsme součástí největšího švédského rodinného holdingu. To nám dává silné možnosti posunout se vpřed a reagovat na okamžitou změnu v globální výrobě a spotřebě elektroniky a hledat nová řešení tím je právě nový proces recyklace LCD v Německu. Elektronický odpad je nejrychleji rostoucí kategorií odpadu v celé EU. Každoročně v odpadu končí přes 9 milionů tun elektroniky. Podle oficiálních údajů z členských států je jen 33 % z tohoto množství zpětně odebráno. Jinými slovy, čeká nás ještě hodně práce, abychom tento zdroj plně využili. Řešení pro LCD od Steny je dalším krokem tímto směrem. 13

14 pro školy / TEXT: Petr Holeček / FOTO: profimedia Za hromadu mobilů skvělé zážitky Moderní obdoba soutěže škol ve sběru papíru je u konce. Tentokrát ale náklaďáky nefuní pod stohy starých novin. Odvážejí k dalšímu využití vznešenější odpad vyřazené mobily. Do soutěže Věnuj mobil se zapojilo 452 škol. ASEKOL ve spolupráci s projektem Recyklohraní uspořádal pro žáky mateřských, základních a středních škol zajímavou hru. Hledali doma po šuplících, ptali se příbuzných a známých s jediným cílem najít starý mobilní telefon a přinést ho do školy. Co na tom, že nejde zapnout nebo je rozbitý úplně. Zadání bylo jasné. Která škola v prvním pololetí tohoto školního roku nasbírá nejvíc vyřazených přístrojů (v přepočtu na jednoho žáka), vyhraje zážitkový víkend podle vlastního výběru. Dětem se rozzářila očka a okamžitě se staly ekologickými sběrači. Sebralo se mobilů Soutěž Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu byla vyhlášena začátkem září a do konce měsíce se do ní přihlásilo přes pět stovek školských zařízení. Na vyhlášení zareagovala téměř každá čtvrtá škola zapojená do projektu Recyklohraní. Akce skončila s prvním pololetím školního roku a za každý mobil, funkční i poškozený, získala škola 3 body. Žáci tří nejúspěšnějších škol (viz box) se mohou těšit na zážitkové výlety dle vlastního výběru. Mobilní svoz nasbíraných mobilů si nakonec objednalo 452 škol, celkem to dělalo téměř 42 tisíc kusů, zhodnotila akci během svážení soutěžních mobilů Hana Ansorgová, manažerka oddělení komunikace společnosti ASEKOL. Sběrači si vybírají zážitky Výhru si vítězné školy mohou vybrat do konce června. Ta na prvním místě se těší na zážitkový víkendový pobyt v Česku pro jednu třídu, druhá na jednodenní výlet pro zvolenou třídu a cena za třetí místo znamená návštěvu kina, akvaparku, lanového centra nebo třeba zoo pro jednu třídu. Výsledná čísla bylo zajímavé porovnat statisticky. Každá ze škol na prvních devíti místech z hlediska absolutního počtu odevzdaných přístrojů si objednala odvoz více než 500 mobilů. Prvních dvacet jedna škol jich mělo na skladě více než tři stovky a více než sto kusů se podařilo sesbírat sto deseti školám. Ještě v poslední den akce školy objednaly odvoz více než 200 mobilů, poslední objednávka dorazila ze Střední průmyslové školy v Jičíně ve V Jirkově sebrali přes čtyři tisíce mobilů Nejvíce mobilů ke svozu měla základní škola v Jirkově na Chomutovsku 4137 kusů. Při rovných čtyřech stovkách žáků tak na jednoho připadá více než deset přístrojů, a to je vážně obdivuhodný výsledek. Ze základní školy v Týnci nad Labem přišlo 957 kusů, což byl druhý nejvyšší absolutní počet. Škola je známá ekologickou výchovou a právě teď pořádá vlastní soutěž ve sběru papíru. Zajímavé je, že v Týnci nad Labem žije kolem dvou tisíc lidí. Představte si, že každý druhý občan musel dát žákům starý mobil, aby jich škola mohla nasbírat téměř tisícovku. Pozoruhodný je i výsledek základní školy v Líšnici západně od Prahy, která se v absolutním počtu odevzdaných mobilů umístila čtvrtá. V obci žije 520 lidí a škola vybrala 746 přístrojů. Každý obyvatel tedy obrazně řečeno odevzdal vysloužilý telefon a někdo dokonce dva. Za velký úspěch je možné považovat i skutečnost, že 96 školám se podařilo sebrat více než jeden mobil na žáka. Děti pomohly hlavně dětem Soutěž na školách měla dvojí účinek nejenže potěšila samotné sběrače, ale zároveň podpoří i dětské domovy. Zhruba desetina mobilů sebraných v rámci projektu Věnuj mobil bývá funkční a ještě dál slouží například v dětských domovech. Vítězné školy (podle počtu odevzdaných mobilů na žáka) 1. místo: ZŠ a MŠ Velké Meziříčí (31) 2. místo: ZŠ Líšnice (17,8) 3. místo: ZŠ Royal Rengers při středisku Víteček (12,5) 14 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2011

15 pro školy / text: Petr Holeček / FOTO: Petra Vůjtěchová, david ričl a milan Flender Opravdová škola v přírodě Profesoru Ondřeji Bílému a jeho kolegům z Gymnázia Karla Čapka v Dobříši se podařilo získat grant, který jim umožnil pořádat expedice a přednášky pro studenty. Unikátní projekt představí Mgr. Bílý na konferenci Zpětný odběr 2011 v rámci workshopu Environmetální výchova a osvěta ve školách. Biologie v praxi. Nic složitého. Jméno projektu je všeříkající. Snažíme se, aby učení o přírodě a lásce k ní nebyl jen nudný, teoretický předmět. Propojil jsem své dlouholeté zkušenosti se zájmem studentů a vznikla tahle naše akce, říká dvaatřicetiletý sympaťák Ondřej Bílý. Do přírody jezdil odmala, vystudoval pedagogiku, ale učitelem se stát nechtěl. Když však dostal nabídku učit na dobříšském gymnáziu, zkusil to. Nastoupil jsem a zjistil, že děti mají jen teoretické znalosti o přírodních vědách, v praxi je vůbec nedokážou využít. Tak jsem studenty bral do terénu a prakticky jsme všechno testovali. To trvalo od roku 2005 asi dva roky, říká při vzpomínce na svoje začátky, díky kterým se na gymnáziu stal uznávanou osobou. Chtěli peníze A vyšlo to Expedice ale byly příliš finančně náročné jak pro profesory, tak pro rodiče studentů. Požádal tedy ve spolupráci s projektovým manažerem Mgr. Danem Hoškem o grant v rámci Operačního programu vzdělání pro konkurenceschopnost, který hradí Evropský so- Úspěšný projekt Gymnázium Karla Čapka se snaží projekt rozšířit do dalších škol, protože je úspěšný. Vyšlo najevo, že podobně se biologie a ekologie nikde v Evropě nevyučuje. Dostavily se i úspěchy. Třeba ocenění za mimořádný přínos ke vzdělávání středoškolských studentů v soutěži Dobrá rada nad zlato Práci profesorů gymnázia navíc chválí přední projektoví manažeři. Během výjezdů studenti poznají přírodu ze všech představitelných úhlů. Mohou se například osobně seznámit s mlokem, vyzkoušet si, jak se hryže bobrům, nebo se proměnit v geologickou expedici ciální fond a stát. Vyšlo to. V lednu 2009 jsme získali něco přes čtyři miliony korun. Nakoupili jsme vybavení jako kamery, foťáky, dalekohledy a elektronické tabule. Hlavně ale máme peníze na dopravu, ubytování a platy lektorů, vysvětluje. Od té doby už uspořádali přes padesát vícedenních akcí, jednodenní nepočítaje. Se studenty se podívali i do Laponska. Jezdíme na hory, do lesů. Děti se učí poznávat savce, rostliny, houby. Absolvují záchranářské kurzy. Zároveň je ale vedeme i k ekologické výchově. Jednou za půl roku navštíví ekologické centrum, kde se učí, jak ulehčit přírodě a nakládat s odpady. Samozřejmě i s těmi elektrickými, dodává s tím, že společně navštívili i tepelnou a vodní elektrárnu. Už vědí, kam s elektrem V rámci pravidelných týdenních návštěv ekocentra v Horním Maršově se studenti učí rozeznávat kontejnery na odpad a celý týden třídí to, co produkují. Základní představu o tom, že se mají třídit plasty, sklo nebo papír, studenti mají. S elektroodpadem už je to horší. Sice vědí, že nepatří do koše, ale netuší, kam s ním. To se dozvědí na našem ekokurzu. Víc vědomostí mají studenti, kteří vlastní mobil a sledují různé marketingové akce operátorů. Vědí například, že když někam odevzdají mobil, mají různé výhody, vysvětluje Ondřej Bílý a dodává, že je odpovědnost studentů v rámci nakládání s odpady nesrovnatelně větší než třeba před deseti lety. Mgr. Ondřej Bílý se v životě i ve své práci řídí mottem: Člověk by měl žít naplno a chovat se tak, aby se nebál podívat do zrcadla, a když se ohlédne, aby za ním nezůstal pocit marně a zbytečně prožitých let. 15

16 asekol info / Text: Lenka Ciznerová / FOTO: archiv asekol Krajské kampaně 2010 třídilo se a sbíralo jako o život ASEKOL pořádá krajské kampaně už třetím rokem. V jejich rámci podporuje environmentální vzdělávání a osvětu a přispívá na materiálové vybavení prostředky potřebnými ke sběru elektrozařízení. Náklady systému ASEKOL na environmentální vzdělávání a osvětu v krajích dosáhly v roce 2010 celkové částky přes 6 milionů korun. Na materiálové vybavení sběrných dvorů, přístřešky s klecovými kontejnery a instalaci stacionárních kontejnerů vynaložila společnost téměř 31 milionů korun. Část těchto aktivit byla spolufinancována z podpory Státního fondu životního prostředí. Keramické sluchátko v Olomouckém kraji V Olomouckém kraji jsme před dvěma lety spustili soutěž O keramické sluchátko. V jejím rámci se vyhlašují obce, které třídí elektroodpady v kraji nejlépe, popisuje kampaň regionální manažer Zdeněk Kovářík. Pro vítězné obce jsou připravené peněžní prémie. Každý oceněný dále obdržel ekologický mobilní telefon vyrobený z recyklovaných plastů. Soutěž se vyhlašuje vždy na konci roku a počítá se při ní výtěžnost odevzdaných kg elektrozařízení na jednoho obyvatele. V roce 2010 zvítězilo v kategorii obcí s rozšířenou působností (ORP) stejně jako před rokem město Šternberk. Nejlépe třídící obcí nad 2000 obyvatel se staly Troubky, které znovu v tomto roce zažily povodně, a nejlepší obcí do 2000 obyvatel byla obec Dubicko. V Olomouckém kraji se také jako první na Moravě objevily červené stacionární kontejnery na sběr drobného elektrozařízení, podotýká Kovářík. Nejlépe třídící obce a E-boxy v Moravskoslezském kraji Hodně se třídilo také v Moravskoslezském kraji, kde se ASEKOL účastnil osvětových akcích na podporu třídění. Ve spolupráci s krajem byly pak vyhlášeny nejlepší obce v třídění elektroodpadu. Zde mezi ORP vyhrálo město Bílovec, mezi obcemi nad 2000 obyvatel získalo primát město Petřvald u Karviné a nejlépe třídící obcí do 2000 obyvatel se stalo Úvalno. Při této příležitosti byl pokřtěn vůbec první stacionární kontejner na drobné elektro v Ostravě a také v kraji. K velkým úspěchům se podle regionálního manažera Zdeňka Kováříka řadí i umístění E-boxu do vstupní haly krajského úřadu v Ostravě. Nejenže zaměstnanci úřadu prý třídí elektro velmi poctivě, ale stali se vzorem pro celou řadu starostů, kteří na základě toho požádali o umístění E-boxu také ve své obci. Recyklohraní a Svět recyklace na Ústecku Na 170 škol se v Ústeckém kraji zúčastnilo třetího ročníku školního vzdělávacího a sběrového projektu Recyklohraní. Do tohoto programu je v současné době zapojeno víc než 2260 škol. Recyklohraní se stalo nejen přirozenou součástí ekologické výchovy, ale školy navíc od počátku projektu v roce 2008 odevzdaly k recyklaci téměř 627 tun vysloužilého elektrozařízení. Školy zapojené do Recyklohraní měly navíc možnost objednat si přívěs Svět recyklace. Ten se do povědomí dostal zejména při akci Šrotonátor na náměstí Míru v Ústí nad Labem. Celkem pak Svět recyklace navštívil dalších sedm škol. Samostatně si jej objednali v Žatci, kde pořádali rozloučení se školou. Obytný přívěs byl nabízen všem spolupracujícím školám. Poslední výjezd byl do Mostu, uzavírá Iva Červená. Třídění je hra v Libereckém kraji Liberecký kraj pořádal ve spolupráci s kolektivními systémy akci Třídění je hra, zaměřenou hlavně na mládež. Program byl určen pro školy i rodiče s dětmi. Formou her a praktických ukázek se zde dozvěděli, jak správně třídit odpad nebo jak nakládat se starými elektrospotřebiči, které mohli přinést s sebou a dostat za ně odměnu. Do původně plánovaných akcí ve Frýdlantu a Jablonném v Podještědí zasáhly srpnové povodně a hledala se náhradní města. Mrzí mne, že v Liberci a Jablonci nad Nisou nebyla účast větší, další města však vše vynahradila a zájem o akci byl velký, přibližuje projekt Iva Červená. Za zmínku stojí určitě také to, že v Libereckém kraji ASEKOL obcím postiženým povodněmi věnoval z akce Věnuj mobil mobilní telefony. Nerozlišovali jsme, jestli je obec naším smluvním partnerem. Hlavní cíl byl, aby pomohly. Přístroje tak byly využity pro ty, kteří při povodních o svůj mobil přišli, nebo byly zapůjčeny dobrovolníkům, kteří při povodních pomáhali, aby jim usnadnily komunikaci s obcí, uvádí Červená. 16 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2011

17 Setkání obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji V říjnu se v Janských Lázních v Pardubickém kraji uskutečnil dvoudenní pracovní seminář, na kterém se sešli pracovníci obcí s rozšířenou působností Pardubického a Královéhradeckého kraje. Cílem pracovního semináře bylo získání aktuálních informací na úsecích odpadového hospodářství a ochrany ovzduší, seznámení se změnami legislativy v odpadovém hospodářství a ochraně ovzduší nebo poskytnutí informací o možnosti získání dotačních prostředků, popisuje setkání Petr Zezula. Nedílnou součástí Setkání ORP bylo zlepšení informovanosti spotřebitelů, tedy občanů, a zvýšení jejich aktivní účasti na zpětném odběru elektrozařízení. Semináře se zúčastnilo 58 zástupců z 29 měst. Dny Země v Jihomoravském kraji Muzeum spotřebičů ve Zlínském kraji Naučná stezka v královédvorské ZOO Ve spolupráci s Odborem životního prostředí Jihomoravského kraje pořádají vybraná města akce zaměřené na environmentální vzdělávání a osvětu, kterých se ASEKOL pravidelně účastní. Už se stalo tradicí, že v Jihomoravském kraji jsou to akce pořádané u příležitosti Dne Země, uvádí Daniel Hladilín, regionální manažer pro Jihomoravský a Zlínský kraj. V roce 2010 se pořádaly akce v Brně, Kyjově, Boskovicích a Veselí nad Moravou. Program byl rozdělen na akce zaměřené na širokou veřejnost a na školy. V exteriérovém stánku se návštěvníci od školené obsluhy například dověděli, co je zpětný odběr elektrozařízení, jaký je životní cyklus výrobku, jak správně postupovat při ekologické likvidaci, kde se vysloužilých zařízení zbavit, jak vysoké jsou úspory přírodních zdrojů a surovin při správně provedené recyklaci, a další fakta a zajímavosti. Pro školy byly navíc připraveny ještě hry, soutěže a kvízy se stejnou tematikou. K dispozici bylo množství informačních materiálů a drobné dárky. Muzeum spotřebičů je ojedinělá a svým obsahem unikátní výstava, kterou si loni užili obyvatelé Zlínského kraje. V prostorách zlínského Baťova mrakodrapu si zájemci mohli zdarma prohlédnout stovku vysloužilých gramofonů, rádií, magnetofonů, televizí, telefonů, počítačů a dalších spotřebičů. ASEKOL tuto výstavu připravil ve spolupráci se Zlínským krajem. Cílem výstavy bylo přiblížit všem zájemcům vývoj spotřební elektroniky od počátku minulého století do současnosti, vzdělávat mladší ročníky, vzbudit v lidech příjemné pocity nostalgie a vyvolat v nich vzpomínky. Jejím smyslem je ale hlavně podpořit myšlenku třídění vysloužilých elektrozařízení, uvádí k projektu Daniel Hladilín. V průběhu prvních měsíců letošního roku byla v královédvorské zoo instalována Naučná stezka o třídění odpadu. Regionální manažer Královéhradeckého a Pardubického kraje Petr Zezula říká: Stezka je koncipována jako sestava třinácti informačních panelů, které poskytují ucelené základní informace z oblasti třídění a recyklace odpadů. Desátý panel je věnován elektru a recyklaci elektrospotřebičů jako zdroje druhotných surovin. Stezkou návštěvníky provází kreslený papoušek Nikita, který je v rámci projektu několik let adoptován a stal se maskotem naučné stezky. Fond ASEKOL ve středních Čechách Fond ASEKOL byl zřízen na podporu veřejně prospěšných projektů zaměřených na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. Podpora se poskytuje formou daru nebo formou dlouhodobého pronájmu. O příspěvek mohou žádat obce, svazky obcí, kraje a také nevládní neziskové organizace nebo provozovatelé sběrných dvorů. Programy se v roce 2010 vyhlašovaly čtyři Intenzita, Rekonstrukce, Osvěta a Výzkum. Ve Středočeském kraji byly z Fondu ASEKOL podpořeny projekty pěti obcí určené ke zdokonalení sběrného systému v celkové výši téměř půl milionu korun, uvádí regionální manažer Marek Holinka. V Mělníce tak díky Fondu ASEKOL vyrostl nový sběrný dvůr. V Benátkách nad Jizerou byl zaveden monitoring sběrného dvora městským kamerovým systémem. Také v Petrovicích a TS Kralupech nad Vltavou byl ve sběrných dvorech nainstalován kamerový systém. Bystřici pak obohatilo stabilní místo pro zpětný odběr elektrozařízení. 17

18 asekol info / text: ASEKOL / foto: ARCHIV ASEKOL Soutěž zaměstnanců krajských úřadů v Plzeňském kraji Krajské úřady ČR uspořádaly mezi zaměstnanci soutěž ve sběru nepotřebných mobilů. Zapojily se tak do projektu ASEKOLu Věnuj mobil. Díky tomuto projektu už byly uspokojeny všechny dětské domovy v ČR, které o mobilní telefony projevily zájem. V rámci akce se sebralo celkem 687 přístrojů. Část byla repasována a věnována dětem. U neopravitelných kusů pak ASEKOL zajistil recyklaci. Podle regionálního manažera Hanuše Klůse suverénně nejvíce mobilů, celkem 178 kusů, přinesli zaměstnanci právě Plzeňského kraje. Celkem 250 dětí z dětských domovů po celé ČR má díky kampani Věnuj mobil možnost lépe se začlenit do kolektivu a být blíž lidem, na kterých jim záleží. Eko hry v Karlovarském kraji Karlovarské koupaliště Rolava bylo zastávkou Eko her. Jde o tradiční akci na propagaci třídění a recyklace odpadů, pořádanou společností EKO-KOM ve spolupráci s městem Karlovy Vary, které se každoročně účastní také ASEKOL. Na Eko hrách byl přistaven interaktivní přívěs Svět recyklace vybavený jako běžná domácnost, kde se názorně ukazuje třídění a recyklace jednotlivých elektrospotřebičů. Pro žáky mateřských a základních škol bylo připravené zábavné dopoledne plné soutěží a her s tematikou třídění odpadu. Děti měly možnost skládat obří puzzle, na kterém je vyobrazena cesta odpadků, třídily odpad na cestě na koloběžkách nebo soutěžily při závodech barevných kontejnerů. Odpoledne patřilo široké veřejnosti. Věnuj mobil na Vysočině Kraj Vysočina ve spolupráci s KS ASEKOL na loňský říjen připravil celokrajskou soutěž ve sběru mobilních telefonů. Do každé domácnosti se dostaly krajské noviny, ve kterých občané našli odpovědní obálku, do níž mohli vložit mobilní telefon a nabíječku a bezplatně odeslat. Obálek bylo distribuováno přes dvě stě tisíc, což pokrylo celý kraj. Sebralo se více než 4400 mobilních telefonů. Z tohoto počtu bylo 300 ks zachovalých. Ty prošly opravou a očistou a následně putovaly k pěstounským rodinám v kraji. Zbytek mobilních telefonů byl ekologicky recyklován. Z došlých odpovědních obálek proběhlo losování, při kterém radní Zdeněk Ryšavý vylosoval 20 výherců. Sedmnáct z nich obdrželo kupon v hodnotě 500 Kč, první tři získali mobilní telefon, navigaci a fotoaparát. Výtěžnost v Jihočeském kraji Město Písek se jako jedno z prvních zapojilo do pilotního projektu rozmístění stacionárních kontejnerů na drobné elektrozařízení. V roce 2008 dostalo šest kontejnerů a hned od prvních svozů bylo množství ohromující. V průměru se v jedné nádobě vyváželo každý měsíc cca 150 kg. Tento trend pokračuje i nyní. Na konci roku 2010 dostalo město nové typy nádob, které mají větší objem, jsou robustnější a mají též integrovanou nádobu na baterie a akumulátory. Po Písku je jich rozmístěno dvanáct. Dále je občanům k dispozici osm sběrných dvorů, kam mohou bezplatně odevzdávat veškeré elektrozařízení. Množství drobného elektrozařízení v roce 2010 bylo přes osm tun, televizorů a monitorů pak přes čtyřicet jedna tun. To dělá průměr na obyvatele a rok přibližně 2 kg. Město Písek v tom ostatní města a obce vysoce převyšuje. Ze sběrných dvorů se např. odvezlo asi 2200 TV a monitorů. To znamená, že každý desátý občan města loni odvezl nějaký z těchto spotřebičů k recyklaci. Město Písek však nehraje prim jen v elektrozařízení, ale také v dalších složkách separovaného odpadu. Tímto mu zároveň přejeme hodně úspěchů i v dalších letech, uzavírá Pavel Peroutka. Regionální zástupci a rozdělení krajů Kraj Regionální zástupce Telefon Jihočeský a Vysočina Pavel Peroutka, DiS peroutka@asekol.cz Ústecký a Liberecký Iva Červená cervena@asekol.cz Královéhradecký a Pardubický Mgr. Petr Zezula zezula@asekol.cz Plzeňský a Karlovarský Mgr. Hanuš Klůs klus@asekol.cz Jihomoravský a Zlínský Daniel Hladilín hladilin@asekol.cz Moravskoslezský a Olomoucký Bc. Zdeněk Kovářík, DiS kovarik@asekol.cz Středočeský a Hlavní město Praha Mgr. Marek Holinka holinka@asekol.cz 18 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2011

19 asekol info / Text: filip capanda Méně odpadu, lepší ekologické návyky Sběr a recyklace elektrospotřebičů v roce 2010 Společnost ASEKOL letos zaznamenala oproti minulému roku čtyřprocentní pokles v oblasti sběru a recyklace vyřazených elektrospotřebičů. Poměr počtu zpětně odebraných zařízení vůči objemu spotřebičů uvedených na trh přitom vzrostl. O čem tento zdánlivě protichůdný vývoj vypovídá? Za důvod mírného poklesu můžeme pokládat stále se projevující ekonomickou krizi. Kvůli úsporám domácnosti prodlužují dobu používání zařízení, což se projevuje v menší frekvenci nákupů nových modelů. Například ještě v roce 2006 si domácnosti pořizovaly novou televizi průměrně jednou za osm let, v současné době jsou však v 55 % domácností televize běžně starší než 10 let, vysvětluje Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL. Co se recykluje nejvíc? Největší podíl na celkové hmotnosti odevzdaného odpadu mají již tradičně televizory a v poslední době ve vzrůstající míře také počítačové monitory. Ostatní elektrospotřebiče, jako tiskárny, myši, kalkulačky a další, jsou zastoupeny spíše okrajově, což zhruba odpovídá četnosti využití jednotlivých typů spotřebičů napříč domácnostmi a firmami. Ačkoliv tedy odevzdaných elektrozařízení v loňském roce ubylo, neznamená to naštěstí ani v nejmenším ústup od správného zacházení s vysloužilými domácími pomocníky. Lidé si stále víc uvědomují nutnost recyklovat i tento typ potenciálně nebezpečného odpadu. Doufejme, že se nastupující pozitivní trend projeví i v příštích letech, až důsledky ekonomické krize pominou. Nejen v červených číslech Přestože v absolutní míře byl v oblasti sběru vyřazených zařízení zaznamenán pokles (v celkové statistice za všechny kolektivní systémy v ČR dokonce osmiprocentní), zvýšilo se množství zpětně odebraných drobných elektrospotřebičů v poměru k objemu zařízení, která byla uvedena na trh. Tuto skutečnost lze interpretovat tak, že ačkoliv domácnosti nenakupují tolik elektroniky jako před krizí, roste povědomí o tom, jak s ní po ukončení používání naložit. Důležitým faktorem je také neustálé rozšiřování sběrné sítě. Nejvýznamnější jsou v tomto ohledu sběrné dvory, které absorbují zdaleka největší část objemu starých elektrospotřebičů, nicméně stále roste i využívání veřejných kontejnerů. V České republice je k dnešnímu dni téměř 5000 nádob na drobná vysloužilá elektrozařízení. Kromě E-boxů a stacionárních kontejnerů jde o nádoby ve školách zapojených do programu Recyklohraní, dodává Hana Asorgová. Stav sběrné sítě k základní Sběrné dvory 898 Mobilní svozy Poslední prodejci CELKEM Doplňková E-box (instituce) Veřejné (stacionární) kontejnery 619 Školy Recyklohraní CELKEM CELKEM (základní + doplňková) Míra sběru elektrozařízení dle způsobu sběru (v procentech) Sběrné dvory Oddělený sběr Mobilní svoz Veřejné kontejnery Poslední prodejci Environmentální vyúčtování Vývoj sběru elektrozařízení (v tunách) Drobné EEZ PC monitory Televizory Sledování dopadů činnosti firmy na životní prostředí je v posledních letech samozřejmostí pro většinu společností. ASEKOL byl první kolektivní systém v České republice, který se rozhodl pro zpracování komplexní studie životního cyklu (tzv. LCA analýzy Life Cycle Assessment) elektrospotřebiče ve zpětném odběru. Konkrétně se jednalo o televize a počítačové monitory, které tvoří téměř 78 % všech spotřebičů sebraných v rámci kolektivního systému. Unikátní analýza potvrdila jednoznačně pozitivní dopady zpětného odběru na životní prostředí. Velmi kladnou odezvu získal ASEKOL, když se rozhodl využít výsledků LCA studie pro systém environmentálního účetnictví. Každý klient kolektivního systému, který uvádí na trh televize nebo počítačové monitory, a každé sběrné místo zapojené do kolektivního systému ASEKOL obdrželi certifikáty, které dokumentují jejich konkrétní přínos pro životní prostředí v letech 2009 a Díky recyklaci televizí a počítačových monitorů v roce 2010 ASEKOL docílil následujících úspor: TV Monitory Celkem Počet sebraných kusů za rok , , ,00 Úspora elektrické energie (MWh) , , ,73 Úspora ropy (l) , , ,63 Úspora primárních surovin (t) 3 923,30 315, ,57 Úspora vody (m 3 ) , , ,84 Snížení produkce nebezpečného odpadu (t) , , ,50 Snížení produkce skleníkových plynů (t CO 2 ekv ) , , ,

20 rozhovor / text: Eva Zvěřinová / FOTO: Archiv ASEKOL Na Slovensku pomáháme klientům, spolupracujeme s městy a obcemi Na Slovensku začala v minulém roce působit nová kolektivní organizace odděleného sběru a zpětného odběru elektrozařízení ASEKOL SK. Jedním z jejích zakladatelů je společnost ASEKOL s.r.o., která již několik let úspěšně provozuje obdobný systém v České republice, kde patří mezi špičku. Rozhodli jsme se proto promluvit si o záměrech společnosti na slovenském trhu s jejím jednatelem Janem Vrbou, který nám představil fungování systému v ČR a poodhalil, s čím přichází ASEKOL SK na slovenský trh a jaké jsou jeho cíle. Pane Vrbo, proč vlastně vznikl kolektivní systém ASEKOL SK a kdo se podílel na jeho založení? ASEKOL SK je neziskově hospodařící společnost, která byla založena v roce 2010 společnostmi ASEKOL s.r.o. a FAST PLUS, spol. s r. o. Založením kolektivní organizace ASEKOL SK jsme reagovali na požadavek našich klientů, např. společností Samsung, LG, Panasonic, Fast, JVC, Mascom, Canon a Electroworld, kteří měli zájem o řešení problematiky elektroodpadu v ČR a SR takříkajíc pod jednou střechou. Nabízíme těmto společnostem komplexní servis pro obě země, čímž jim snižujeme náklady a administrativní náročnost plnění jejich povinností. Systém je samozřejmě otevřen i dalším klientům a již nyní registrujeme velký zájem o naše služby u slovenských výrobců a dovozců elektrozařízení. Není určen jen pro velké hráče, ale je díky jednoduchému vykazování a nižším poplatkům zajímavý i pro malé a střední firmy. Fakt, že za námi stojí velké mezinárodní společnosti, poskytuje potřebnou finanční stabilitu a zajišťuje transparentnost nakládání s vybranými finančními prostředky. Co nabízí ASEKOL SK na Slovensku a jaké má cíle? Na Slovensku si klademe za cíl vybudovat stejně stabilní, efektivní a funkční systém jako v České republice. Naši klienti profitují z podstatně nižších poplatků, které dokážeme nabídnout díky synergickým efektům působení v České a Slovenské republice. Obce a města na Slovensku se těší oboustranně výhodné spolupráci při sběru elektrozařízení. Jsme připraveni investovat do sběrných nádob a do vybavení sběrných dvorů a současně i finančně kompenzovat náklady měst a obcí spojené se sběrem elektrozařízení. Vydali jsme pro ně také informační brožuru, která shrnuje možnosti a výhody spolupráce při sběru elektrozařízení. Který druh elektroodpadu ASEKOL SK sbírá? ASEKOL SK je na základě rozhodnutí Ministerstva pôdohospodárstva, životného prostredia a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky oprávněn k plnění povinností při nakládání s elektrozařízeními a elektroodpadem ve všech deseti kategoriích, dále nabízíme plnění povinností i pro baterie a akumulátory. Jak vypadá sběrná síť kolektivní organizace ASEKOL SK na Slovensku? Sběr je realizován prostřednictvím sběrné sítě, tvořené především sběrnými dvory v obcích. Dále je sběr prováděn v prodejnách a servisech elektrospotřebičů. Doplňkovými sběrnými místy jsou kontejnery umístěné na veřejných prostranstvích nebo ve veřejných budovách. Jedná se např. o tzv. E-boxy, které si již objednalo na 500 měst a obcí z celého Slovenska. Sběrné nádoby na elektroodpad jsou dále umístěny i ve školách zapojených do projektu Recyklohry. Zde ovšem plní především funkci výchovnou tak, aby žáci měli možnost osobně si vyzkoušet, jak se správně zbavit staré hračky nebo nefunkčního mobilního telefonu. V současné době je do projektu na území Slovenska zapojeno téměř 1000 škol. Plánujeme také rozmístění sta- 20 ZPĚTNÝ ODBĚR 3/2010 1/2011