Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 20. schůze

Transkript

1 10. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 20. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 10. funkční období Těsnopisecká zpráva 20. schůze

4

5 Pořad 20. schůze 1. Senátní tisk č. 219 Komentovaný návrh pořadu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech17. a 18. března Senátní tisk č. 200 Návrh zákona o evidenci tržeb 3. Senátní tisk č. 201 Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb 4. Senátní tisk č. 206 Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní 5. Senátní tisk č. 229 Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů 6. Senátní tisk č. 213 Návrh senátního návrhu zákona Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 7. Senátní tisk č. 161 Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů 8. Senátní tisk č. 202 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 9. Senátní tisk č. 204 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů 10. Senátní tisk č. 205 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 11. Senátní tisk č. 203 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) 12. Senátní tisk č. 172 Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony 13. Senátní tisk č. 182 Návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů 1

6 10. funkční období Obsah 20. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 16. března Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátorka Eliška Wagnerová Návrh zákona o evidenci tržeb (senátní tisk č. 200)... 3 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš... 3 Senátor Pavel Štohl... 5 Senátor Stanislav Juránek... 6 Senátorka Zuzana Baudyšová... 6 Senátor Jan Veleba... 7 Senátor Ivo Valenta... 8 Senátor Petr Vícha Senátor Zdeněk Papoušek Senátorka Veronika Vrecionová Senátor Jan Hajda Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Miloš Vystrčil Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátor Václav Hampl Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Předseda Senátu Milan Štěch Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Jaroslav Kubera Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Pavel Štohl Senátorka Eliška Wagnerová místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Stanislav Juránek Senátor Jaroslav Zeman Senátor Jan Horník Senátorka Ivana Cabrnochová Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Vladimír Plaček Senátor Miloš Vystrčil Senátor Martin Tesařík Senátor Radko Martínek Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Jan Veleba Senátorka Eliška Wagnerová Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Miloš Vystrčil I

7 Senátor Vladimír Plaček Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Pavel Štohl Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (senátní tisk č. 201) Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Pavel Štohl Senátor Stanislav Juránek Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (senátní tisk č. 206) Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Petr Šilar Senátor Jaroslav Kubera Senátor Petr Bratský Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 229) Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Miroslav Nenutil Předseda Senátu Milan Štěch Návrh senátního návrhu zákona Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 213) Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Jiří Burian Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jaroslav Kubera Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Jiří Čunek Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jiří Čunek Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Předseda Senátu Milan Štěch Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jiří Burian II

8 6. Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 161) Senátor Petr Bratský Senátor Libor Michálek Senátor Petr Vícha Senátor Jiří Hlavatý Senátorka Veronika Vrecionová Senátor Libor Michálek Senátor Jiří Hlavatý Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 202) Poslanec Vojtěch Filip Poslanec Vojtěch Filip Poslanec Vojtěch Filip Senátor František Bradáč Senátor Petr Gawlas Senátor Jiří Oberfalzer Poslanec Vojtěch Filip Senátor František Bradáč Poslanec Vojtěch Filip Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 204) Poslanec Marek Benda Senátor Pavel Eybert Senátorka Emilie Třísková Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (senátní tisk č. 205) Poslanec Jan Bartošek Senátorka Dagmar Terelmešová Senátor Miroslav Nenutil Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Eva Syková Poslanec Jan Bartošek III

9 Senátorka Dagmar Terelmešová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Dagmar Terelmešová Poslanec Jan Bartošek Poslanec Jan Bartošek Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) (senátní tisk č. 203) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Senátor Petr Vícha Senátor Miloš Malý Senátor Jaroslav Kubera Senátor Miloš Vystrčil Senátor Petr Gawlas Senátor Jiří Čunek Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Senátor Petr Vícha Senátor Petr Vícha Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (senátní tisk č. 172) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátor Jiří Vosecký Senátorka Eva Syková Senátor Jiří Vosecký Návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 182) Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátorka Milada Emmerová Senátor Radek Sušil Senátorka Milada Emmerová Senátorka Milada Emmerová Senátorka Milada Emmerová Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech března 2016 (senátní tisk č. 219) IV

10 Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Senátor Václav Hampl Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jan Horník Senátor Zdeněk Besta Senátor Tomáš Grulich Senátor Hassan Mezian Senátorka Jitka Seitlová Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Zdeněk Papoušek Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátor Jaroslav Kubera Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Václav Hampl Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Radko Martínek Senátor Miloš Malý Senátor Miloš Malý Senátor Jiří Čunek Senátor Jaroslav Doubrava Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Senátor Václav Hampl Senátor Václav Hampl Senátor Radko Martínek V

11 Těsnopisecká zpráva z 20. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 16. března 2016 (Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté. Vítám vás na 20. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 24. února. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Jiří Dienstbier, Lubomír Franc, Patrik Kunčar, Zbyněk Linhart, Ivo Bárek a Daniela Filipiová. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili, a připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí u prezence. A nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 20. schůze Senátu byli senátoři Jozef Regec a Zdeňka Hamousová. Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Není tomu tak. Takže přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 20. schůze Senátu byli senátoři Jozef Regec a Zdeňka Hamousová. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Tak... Ruším hlasování, je zmatečné. Vydržte, až to doběhne Budeme hlasovat znovu. (Máte to zapnuté? Máte.) Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Jde vám to! Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 57, kvorum 29, pro návrh 48, proti nikdo. Návrh byl schválen. Ověřovateli této schůze byli určeni senátoři Jozef Regec a Zdeňka Hamousová. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 20. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Organizační výbor navrhuje doplnit body, kterými je Balíček o kontrole nabývání a držení zbraní, senátní tisk č. N 049/10 a K 057/10, a Návrh rozhodnutí Rady, kterým se přijímají ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, senátní tisk č. N 061/10, a to za senátní tisk č Prosím pracovníky organizačního odboru, aby mi dodali pořad schůze, nemám ho tu! Dále navrhuji zařadit prvé čtení Návrhu senátního návrhu zákona Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 1

12 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 213, a to jako poslední bod jednání. Následně tu máme ještě první čtení Návrhu senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 229, který navrhujeme zařadit na 4. místo pořadu jednání. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který zastupuje pana ministra vnitra Milana Chovance, požádal o zařazení tří bodů. Jedná se o senátní tisky č. 203 a evropské tisky 049/10 a K 057/10 a N 061/10 jako první body odpoledne. Organizační výbor však navrhuje tyto body projednat až po doprojednání bodů ministra financí a tisku č Takže rozumíme si? Předchozí body se nebudou přerušovat. Organizační výbor ještě navrhuje vyřadit smlouvy, které předkládá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Toto je na její žádost. A ptám se, zda má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze. Ano, paní kolegyně Eliška Wagnerová, prosím. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, chtěla jsem požádat o přeřazení mého senátního návrhu zákona, čili tisku 213, který byl zařazen, jak říkal pan předseda, jako poslední, aby byl zařazen jako bod 9, a sice po ministerských bodech. Odůvodňuji to tím, že se musím dnes večer nebo v noci vrátit do Brna, mám nějaké problémy se zařizováním zdravotní péče mého manžela, takže musím prostě být v Brně. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano. A v této souvislosti chci ještě upozornit, že máme v písemném návrhu před vámi také pevné zařazení bodu č. 1, což je Informace vlády o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech března 2016, a to na hodinu z toho důvodu, že zasedá vláda a chceme vyhovět předsedovi vlády, aby se mohl jednání zúčastnit a nenabouralo to program jednání vlády. Pokusíme se, pokud pro to budete hlasovat, návrh paní senátorky Wagnerové, což je bod 17, zařadit jako nový bod č. 9. Jiné návrhy ke změně pořadu schůze nejsou, takže budeme hlasovat o pořadu této schůze. V prvním hlasování o návrzích, které navrhl Organizační výbor ve svém včerejším usnesení a které jsem vám zde přečetl. Pro úplnost to ještě stručně zopakuji. Zařazuje se bod "Balíček opatření ke kontrole nabývání a držení zbraní", senátní tisky č. N 049/10 a K 057/10 a dále Akt o volbě členů Evropského parlamentu, senátní tisk č. N 061/10, a to za tisk č Dále návrh senátního návrhu paní senátorky Elišky Wagnerové, a to si dovolím hned navrhnout, doufám, že mi to prominete, na její žádost za bod 8 jako nový bod č. 9. Zařazuje se první čtení návrhu senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera, dále ministr průmyslu a obchodu bude mít své body, kde bude zastupovat ministra Chovance, jako první body po polední přestávce, ale s tím, že předchozí body nebudou přerušovány a doprojednají se i v případě, že by byla polední přestávka. A vyřazují se body paní ministryně Michaely Marksové. Víte všichni, o čem budeme hlasovat. Hlasujeme o těchto změnách navržených Organizačním výborem a paní kolegyní Wagnerovou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. 2

13 V hlasování č. 3 registrováno 64, kvorum 33. Pro návrh 61, proti jeden. Návrh byl přijat. A nyní budeme hlasovat o pořadu schůze, ve znění předchozího hlasování, tak jak jsme ho obdrželi v písemné pozvánce na dnešní schůzi. V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování č. 4 registrováno 66, kvorum 34, pro návrh 61, proti nikdo. Pořad schůze je schválen a budeme se jím řídit. Mám zde přeházené tisky Mám dneska vážné výhrady k našemu organizačnímu odboru, jsou tady některé nedostatky! Prosím, příště si na to dejte pozor! Měl jsem přehozené tisky Nyní projednáme bod, kterým je 1. Návrh zákona o evidenci tržeb (senátní tisk č. 200) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č Návrh uvede ministr financí Andrej Babiš, kterého mezi námi vítám a zároveň mu hned předávám slovo, aby nás seznámil s návrhem. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych zde uvedl návrh zákona o evidenci tržeb a doprovodného zákona, tedy předpisů, které mají do českého právního prostředí implementovat projekt elektronické evidence tržeb. Někteří z vás mohou namítat, že toto téma nepotřebuje úvod, jelikož v historii české legislativy nenajdeme mediálně exponovanější daňový předpis a pravděpodobně obsadí nejvyšší příčky i mezi všemi zákony, které prošly Parlamentem České republiky. Přesto bych zde rád řekl pár slov. Dovolte mi však zaměřit se namísto mnohokrát diskutovaných technických detailů na smysl navrhované zákonné úpravy. Elektronická evidence tržeb je posledním kamenem v mozaice opatření proti daňovým únikům, se kterým ve funkčním období současné vlády přichází ministerstvo financí a jeho podřízené organizace. Je završením filozofie, že daně mají být spravedlivě ukládány a efektivně vybírány. Bohužel daňová morálka v naší zemi spolu s tristním stavem finanční a celní správy přinesly v uplynulých letech opačný efekt, kdy nedostatky ve výběru daní byly kompenzovány zvyšováním daňových sazeb, případně sanovány prostřednictvím deficitu veřejných rozpočtů. Taková situace pouze více rozevírala nůžky mezi poctivými podnikateli a mezi těmi, kteří svůj podnikatelský plán postavili z velké části na lživě a protizákonně deklarovaných nulách v daňových přiznáních. Elektronická evidence tržeb je jedním z klíčových opatření, která mají tento trend obrátit a vrátit spravedlnost a fair play do podnikatelského prostředí, konkrétně do oblasti vykazování hotovostních tržeb. Bohužel nic na světě není zadarmo a cena, kterou platíme za tak obrovský krok pro tuto zemi, jakým je narovnání podnikatelského prostředí, není malá. Odhadem 600 tisíc podnikatelů přijímajících hotovostní tržby bude muset připojit svá pokladní zařízení k centrálnímu zařízení EET prostřednictvím internetu. 3

14 Mnoho z nich si bude muset také pořídit novou pokladnu nebo jiné pokladní zařízení. Pro živnostníky je v doprovodném zákoně navrhována kompenzace ve formě slevy na dani ve výši 5 tisíc korun. Mimo to slibuji, že budeme hledat i další možnosti, jak nejmenším podnikatelům pomoci s náklady na zavedení EET a udržet tak dostupnou nabídku služeb, zejména v malých obcích. Zákon je koncipován plošně a dotkne se největších firem i nejmenších živnostníků. Za současného stavu věci totiž nemohl být nastaven jinak. Případná výjimka pro malé podnikatele by se okamžitě stala útočištěm těch, kteří se za malé pouze vydávají v účetních výkazech a daňovém přiznání. Tím by zákon ztratil smysl. Současně bychom upřeli malým podnikatelům právě tu výhodu, kterou jim přinese zákon, a to je ochrana před nekalou konkurencí. To je totiž smysl elektronické evidence tržeb. Není to projekt likvidací malého a středního podnikání, jak se zarputile snaží tvrdit některé opoziční strany. Vystoupení jejich představitelů v médiích či v rámci projednávání zákona v dolní komoře zůstane soudný člověk, pokud ne v šoku, tak přinejmenším velmi rozpačitý. Kontrola zákonných povinností je nazývána šmírováním, kontrola účtenky zákazníkem je nazývána udáváním. Narovnání podnikatelského prostředí je nazývané šikanou. Evidence tržeb fungujících v šestnácti zemích EU je nazývána opatřením pro českou ekonomiku zbytečným a škodlivým. Mimochodem včera rakouský ústavní soud zamítl žádost o zrušení EET v Rakousku. A tam je povinnost brát si účtenku pro občana. U nás ta povinnost není. Mnoho dalších hanlivých termínů a typického českého negativismu jsme si mohli v Poslanecké sněmovně vyslechnout za 43 hodin projednávání zákona. Místo nabízeného dialogu postavili TOP 09 a ODS barikádu z polopravd, lží a posměšků. V rámci manipulace veřejným míněním se snaží postavit do role ochránců podnikatelů a mě prezentovat jako jejich nepřítele. EET by neměla tvořit barikády. Má ovšem za cíl postavit zřetelnou a pevnou dělící zeď mezi těmi, kteří daně odvádí a těmi, kteří na daních podvádí. Legitimní otázkou je, co nabídne evidence tržeb té první skupině. Ačkoliv poctivým podnikatelům s evidencí tržeb vzniknou určité náklady, neznamená to, že jejich odměnou budou krev, pot a slzy. Naopak odměnou jim budou nižší daně, např. současně navrhované snížení DPH u stravovacích služeb z 21 na 15 %. Odměnou jim bude také méně kontrol a jednodušší prokazování tržeb v daňovém řízení. Jak jsem již uvedl, hlavní odměnou jim bude ochrana před nekalou konkurencí, která dosahuje lepších ekonomických výsledků díky krádežím peněz veřejných rozpočtů, neboť to je ve své podstatě krácení daní. Jak víte, šedá ekonomika podle Českého statistického úřadu je u nás 170 miliard. Jaká bude odměna pro druhou skupinu, pro ty, kteří krátí tržby? Elektronická evidence tržeb jim dá na výběr. Buď vrátí své podnikání do legálních mantinelů a do pravidel slušné společnosti, nebo přenechají své místo na trhu a své zákazníky právě těm, kteří ctí zákony této země. A jaký bude přínos EET pro všechny občany a ekonomiku této země? 4 miliardy ročně pro rozpočty obcí ČR, 1,5 miliardy ročně pro rozpočty krajů a 12,5 miliardy ročně pro státní rozpočet. To vše bez potřeby zvyšovat daňové sazby. Více peněz pro důchody, na školství, zdravotnictví, vědu a výzkum, obranu a vnitřní bezpečnost atd. Takže 18 miliard ročně pro ty, které jsem jmenoval. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, pokud schválíte projednávané návrhy zákonů, začne Ministerstvo financí ČR a Finanční správa ČR pracovat na vytvoření centrálního IT systému EET, aby byl v začátku evidence plně funkční. Současně bude spuštěna informační kampaň k zajištění plné 4

15 informovanosti podnikatelů o jejich právech a povinnostech plynoucích z tohoto zákona. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím, abyste učinili zásadní krok k narovnání podnikatelského prostředí v České republice. Žádám vás tímto o podporu a schválení návrhu zákona o evidenci tržeb a doprovodného zákona. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 200/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Stanislav Juránek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Záznam z jednání máte jako senátní tisk č. 200/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Štohl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Pavel Štohl: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, pan ministr už tady docela srozumitelně popsal návrh zákona o evidenci tržeb. Já bych se přesto zaměřil na pár věcí, které u zákona jsou podstatné. První věc je, co už tady bylo řečeno, proč se to vůbec zavádí. Jsou tady dvě věci. Jedna věc je narovnat podnikatelské prostředí. S tím, myslím, naprosto všichni souhlasíme. Tam asi nemáme žádný problém. Druhá věc, která s tím souvisí, je také, že se bude více vybírat na daních, odhad ministerstva podle paní náměstkyně zhruba 18 miliard korun na dani z příjmu a DPH, že bude navýšeno. To je důvod, proč se bude zavádět nebo je návrh zavést EET. Koho se bude týkat? Evidence tržeb, zjednodušeně, se bude týkat poplatníků, fyzických, právnických osob daně z příjmu, kteří vlastně budou mít ze své činnosti tržby. Jsou tam samozřejmě nějaké výjimky, ale obecně opravdu zjednodušeně tržby podnikatelů fyzických i právnických osob. Netýká se to příjmu státu, bank, pojišťoven apod. Z hlediska technického možná stojí za to jenom zmínit se o tom, že někteří i ve veřejnosti zaměňují dva pojmy. A to registrační pokladna a elektronická evidence tržeb. Není to jedno a totéž. Jsou to opravdu dva naprosto rozdílné pojmy. Registrační pokladny, myslím, že dneska ve velkých restauracích docela běžně fungují. Je to mj. o tom, že zaměstnavatel chce mít jistotu, že zaměstnanci opravdu veškeré tržby budou přiznávat atd. Ale tady tyto tržby z registračních pokladen se neodesílají internetem vlastně finanční správě. Neodesílají se. Kdežto EET je založena na tom, že příjmy se budou odesílat. Chtěl jsem to jenom vysvětlit, abychom nezaměňovali dva pojmy. Když říkám, že se bude odesílat v zákoně najdete, že doba odeslání by měla být maximálně dvě sekundy, pokud by to bylo déle, tak jsou tam nějaká opatření, jakým způsobem se bude dále postupovat. Možná by stálo také za to zmínit se, jestli s tím podnikatelé budou mít nějaké větší náklady, nebudou. Samozřejmě, budou. Teď je otázka, v jakém poměru jim to stát bude vynahrazovat. Pan ministr už se tady zmínil, že např. restaurace budou mít z 21 na 15 %. My se v doprovodném zákonu, který bude následovat po tomto senátním tisku, budeme bavit o tom, že budou mít fyzické osoby návrh na slevu na dani apod. Je to věc asi diskuse, jestli opravdu tady tyto slevy víceméně vykompenzují náklady, které podnikatelé s tím budou mít. 5

16 Důležité je také to, že vlastně senátní tisk, který bude následovat senátní tisk č. 201, že by měl sdílet stejný legislativní osud, jako tento návrh zákona o evidence tržeb, protože s tím bezprostředně souvisí. Pan ministr se tady také zmínil o tom, že nemůžeme říci, že malých podnikatelů by se to netýkalo, protože by tam byl zase problém, jestli je to opravdu malý podnikatel nebo ne. Příspěvek bych si tady nechal až na obecnou rozpravu. Takže spíš teď v závěru své zpravodajské zprávy bych sdělil, jak vlastně včera výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu rozhodl. Výbor, po úvodním slově zástupce předkladatele náměstkyně ministra financí ČR paní JUDr. Aleny Schillerové, po zpravodajské zprávě senátora Pavla Štohla a po rozpravě: 1. Nepřijal žádné usnesení, když pro návrh doporučit schválit předložený návrh zákona hlasovalo 6 senátorů pro, proti byli 2 senátoři a 5 senátorů se zdrželo. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Pavla Štohla. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Stanislav Juránek. Ano, prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády a ministře, kolegové, kolegyně. ÚPV, abych to doplnil, nenašel ve spolupráci s legislativou žádné problémy v legislativní oblasti. Dále vám pouze přečtu stručně naše usnesení. Přijal návrh na usnesení schválit daný zákon v podobě postoupené Poslaneckou sněmovnou, určil mě zpravodajem za ÚPV a požádal předsedu našeho výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže přistoupíme k obecné rozpravě, kterou otevírám. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže Pardon, omlouvám se, otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Paní senátorka Zuzana Baudyšová, prosím. Senátorka Zuzana Baudyšová: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Dostáváme na pořad jednání návrh zákona o evidenci tržeb, který po neskutečném maratonu při projednávání v Poslanecké sněmovně byl touto komorou 10. února 2016 schválen. Je až neuvěřitelné, jaké plejádě otázek musel předkladatel čelit a znovu a znovu vysvětlovat již vysvětlené a rozptylovat obavy poslanců, kteří povětšinou vycházeli z nepozorného čtení předkládaného zákona, či neodborných nebo účelových interpretací. 6

17 Z mého pohledu nezbývá než ocenit trpělivý a vysoce fundovaný přístup pana ministra k objasnění všech vznesených otázek, a to zvláště i proto, že mnohdy musel čelit tvrzením, která byla nepravdivá. Pominul různá mylná tvrzení, že podnikatel musí mít k dispozici vysokorychlostní internet v síti LTE nebo optickou linku k odesílání tržeb, protože jinak hrozí zdržování zákazníků. Nejsou na místě ani obavy, v místě se špatnou kvalitou mobilního signálu, protože zákon definuje podmínky, za nichž je evidenci možno provádět i v tzv. zjednodušeném režimu. Další pravda je o zemích, kde už evidence tržeb funguje. Je to 11 zemí, nechci je teď předčítat, chybí pouze Estonsko a ČR. Znamená to, že na rozdíl od většiny evropských zemí, včetně našich přímých sousedů z Visegrádské čtyřky, jsou naši podnikatelé stále vystaveni tlaku nekalé konkurence. Znamená to, že podnikatelé, kteří přistupují ke svému podnikání, ke svým povinnostem zodpovědně, jsou omezováni ve svých ziscích těmi, kteří se rozhodli, že základ daně zkrátka upraví. Primárně jde, jak hovořil pan ministr, o narovnání podnikatelského prostředí, o ochranu poctivých podnikatelů před nekalou konkurencí, což je efekt, který nelze penězi vyčíslit. Dalšími benefity jsou, jak již bylo řečeno, 18 miliard do státního rozpočtu, to znamená pro všechny pro obce, pro důchody, pro kraje. Já bych na závěr mého vystoupení chtěla požádat, zda by bylo dobré a potřebné držet se tématu EET, nevnášet další témata a další kauzy, nechci jmenovat Čapí hnízdo a další, protože to sem nepatří. Dneska hovoříme o schválení elektronické evidence tržeb. Další, o co bych chtěla poprosit, že ti, kteří mají něco proti, bylo by dobré, kdyby přišli se svým návrhem a programem, jak posílit příjmovou stránku státního rozpočtu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko. S přednostním právem vystoupí pan senátor Jan Veleba. Senátor Jan Veleba: Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mám stručný příspěvek a začnu tím, že dolní sněmovně přestala plnit svoji zákonodárnou funkci. Tím dochází k tomu, že u exponovaných zákonů, což je tento případ, se v dolní sněmovně neřeší jejich obsah a kvalita, ale jednání se mění v čistě politický souboj, kdo z koho. Při tomto souboji se používají nečisté metody, urážky a desítky hodin jalového, promiňte, žvanění, sloužícího k zablokování projednávaného zákona. Místo toho, aby se diskutovalo věcně, a tím sem do horní komory Parlamentu ČR přišel kvalitní a úplný zákon. Výsledek je, že do Senátu je doručen zákon, který není komplexní, resp. postihuje gró problematiky, ale ponechává stranou některé další důležité aspekty spektra subjektů, které jsou zákonem dotčeny. Za tohoto stavu je můj názor, že není naší úlohou na sebe brát roli arbitra a vracet takovéto zákony přímo, nebo nepřímo přijetím pozměňovacích návrhů, které by v tomto případě tohoto zákona znamenaly jeho potopení. Než dojdu k závěrečnému svému názoru, tak tady uvedu, jako včera na našem výboru, jednu minihistorku, která se mi osobně stala loni v hotelu Continental v Brně. Měl jsem tam nějakou tiskovou konferenci, když jsem odcházel, tak za mnou přišel tehdejší ředitel, myslím, že ke konci roku tam byla udělaná změna, ten, co tam byl, byl dlouholetý ředitel, šel do důchodu, a zeptal 7

18 se mě, jaký mám názor na tento zákon a jak budu hlasovat v Senátu. Já jsem se ho zeptal, proč se ptá. On mi řekl, že hotel Continental prostě pracuje tak, jak pracuje. Pracuje s čistou ekonomikou, je tam vyloučena jakákoliv šedá ekonomika. A že má jednu filiálku v Jihlavě na náměstí a vedle toho je další restaurace a ta jejich restaurace, toho hotelu Continental v Jihlavě, při obědech je poloprázdná a ta vedle je plná. Důvod je ten, že ta jejich čistá ekonomika, s kterou Continental zkrátka pracuje. Takže já osobně doporučuje tento zákon schválit a potom v druhém kroku formou novely, až se zklidní politické vášně, v ovzduší zklidnění finalizovat tak, aby byly zahrnuty oprávněné požadavky některých subjektů, které všichni máme ve svých počítačích. Já taky. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane senátore, také děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Ivo Valenta. Senátor Ivo Valenta: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedo, pane ministře. Ačkoli jsem realista a jsem si dobře vědom značného a nezdravého regulačního apetitu současné vládní koalice ve vztahu k malým a středním podnikatelům, přiznávám, že v případě zákona o evidenci tržeb jsem do poslední chvíle doufal v to, že jej zde v Senátu nebudeme muset projednávat a že se podaří jej zastavit již v Poslanecké sněmovně. Bohužel, nestalo se. A bohužel, vláda se k tomu, aby prosadila svou, nezdráhala přikročit ani k porušení jednacího řádu sněmovny, a tedy nezákonného postupu. To samo o sobě je dosti závažné, ale my zde můžeme vyjádřit svůj nesouhlas s tímto postupem pouze zamítnutím předloženého návrhu, což vřele doporučuji, nebo doufat v osvícenost Ústavního soudu, který, věřím, bude stát na straně práva a spravedlnosti. Ale dosti k proceduře. Chtěl bych se především vyjádřit k podstatě předloženého legislativního návrhu. Rád bych sdílel optimismus pana ministra a ostatních vládních představitelů, kteří elektronickou evidenci tržeb vydávají pomalu za alfu a omegu dalšího ekonomického růstu naší země, za klíčový krok, bez kterého zkrátka naše ekonomika nemůže nadále fungovat. Jsem přesvědčen, že opak je pravdou a že EET naši ekonomiku naopak poškodí, a to zejména svými likvidačními účinky na živnosti a podniky desítek či stovek tisíc lidí, pro které zkrátka výdaje za elektronickou kasu a připojení k internetu mohou být vedle ostatních plateb, byrokratických povinností, hlášení a formulářů tou poslední kapkou, která je znechutí či, lidově řečeno, položí a přinutí k tomu jít se přihlásit na pracovní úřad. Copak nám nestačí, že tito lidé jsou už nyní předmětem pokusu nazvaného kontrolní hlášení DPH, který prokazatelně všem podnikatelům zvedl náklady na zpracování daňové a účetní evidence? Copak nám nestačí, že tito lidé musí již dnes čelit mnohdy potupným a šikanózním kontrolám ze strany státních orgánů, a to i přesto, že řádně platí daně a odvádějí státu to, na co má nárok. Vláda v souvislosti s EET hovoří o daňových únicích mezi 10 až 20 miliardami a pan ministr se pak nechal slyšet, že potenciální dodatečné daňové výnosy z EET budou až 30 miliard. Nezbývá než se ptát, jak to tedy vlastně je? Jak je možné, že zde máme zavádět systém, u kterého nevíme, co přesně přinese, a zda se tedy skutečně vyplatí? Jak je možné, že vláda nepřišla s nějakým skutečně realistickým 8

19 propočtem toho, jak vysoké jsou daňové úniky a kolik z nich může EET zachytit? Má odpověď na tyto otázky je jednoduchá. Žádný takový přesný propočet nemůže existovat, protože ti, kteří poctivě platí daně, buď zkrachují, nebo je budou platit poctivě nadále, a ti, kteří podvádí, daně nezaplatí. Budou podvádět bez ohledu na EET. Pak se lze jen těžko dopočítat nějakých přesných předpokládaných výnosů. Podle zpráv a propočtů Nejvyššího kontrolního úřadu, na který lze na rozdíl od vlády snad alespoň trochu spoléhat, tak daňové úniky v naší zemi činí až 100 miliard korun. To je velké číslo. Nicméně skupina ekonomických subjektů, na které by se EET měla vztahovat, tedy podnikatelé a živnostníci, se na tomto čísle podílí pouhými 7 procenty, tedy zhruba 7 8 miliardami. Není mi tedy jasné, proč si vláda vybrala za objekt svých pokusů prioritně právě živnostníky, proč neřeší spíš to, kam se ztrácí oněch zbylých víc než 90 miliard. Proč jde stále znovu a znovu po těch, kteří každý den na vlastní odpovědnost riskují, musí si sami sehnat práci, kterou následně vykonají, nespoléhají na stát a mnohdy ještě dávají práci i jiným lidem? Nepřestává mě udivovat naivita, s níž vládní představitelé věří v to, že snad EET donutí nepoctivé podvodníky k tomu, aby začali řádně odvádět daně. Zkušenost jednoznačně říká, že sebepřísnější zákony a nařízení lze obejít a kdo chce podvádět, cestu si vždy najde. A snad tou nejčerstvější zkušeností, kterou zde chci mít právě v souvislosti s EET, je odhalení manipulace se softwarem registračních pokladen na Slovensku, kde organizátory těchto podvodů byly přímo servisní společnosti pokladen a kde došlo k únikům v řádu miliard korun. Není snad právě toto dostatečné varování, že nepřiměřená represe ze strany státu vede naopak ještě k vyšší kriminalitě, nikoliv k eliminaci šedé nebo černé zóny, ale naopak k její expanzi? Neměla by vláda hledat naopak cesty, jak motivovat podnikatelskou veřejnost k tomu, aby se těm, kteří podvádí, podvádět zkrátka nevyplatilo? Jsem přesvědčen, že tato cesta rozumné nastavení daňové hladiny, odpuštění daní u těch, kteří mají minimální výdělky, snížení byrokracie nebo celkového zjednodušení daňového systému a evidence. Jedním z nejvážnějších argumentů, pro který je pro mě systém EET nepřijatelný, je otázka zabezpečení dat, která prostřednictvím tohoto systému bude stát shromažďovat. Stejně jako v případě kontrolního hlášení DPH jsem přesvědčen, že se jedná o riziko, které nelze žádným způsobem zcela vyloučit a které nese značný potenciál korupce a nekalé konkurence. Chtěl bych podotknout, že v tomto ohledu snad ani nemám důvod nějak výrazně nedůvěřovat moderním technologiím, ačkoliv dle mých informací by měl být datový přenos zabezpečen velmi zastaralým systémem, tzv. SSLv3, ale daleko víc nedůvěřuji lidskému faktoru, a to ať jde o úředníky, kteří budou mít do databází přístup, nebo i byznysové hráče mající významný vliv na přímý podíl na exekutivu. Stejně tak nemám sebemenší důvod důvěřovat státu v tom, že systém nezkomplikuje jen podnikatelům, ale zároveň zákazníkům život kvůli technické nedokonalosti a nepřipravenosti. Nemohu v této souvislosti nezmínit zpackaný registr vozidel, ale koneckonců i systém kontrolního hlášení DPH, u kterého ještě v průběhu února letošního roku, kdy mohla být již první hlášení odevzdávána, finanční správa již 5 minut po 12. měnila zadání pro vývoje softwaru a pokyny pro vyplňování tohoto hlášení. Ale i kdyby byly technická řešení, elektronické spojení a odezva dokonalé, jsem přesvědčen, že EET přinese prodejcům jen komplikace. Nedovedu 9

20 si představit například to, jak se s vydáváním účtenek budou potýkat stánkaři, prodávající rychlé občerstvení, zmrzlinu a podobné drobnosti, když budou mít za pultem frontu netrpělivých zákazníků, kteří nestojí o účtenku, nýbrž především o co nejrychlejší obsloužení. Chtěl bych pak poukázat na to, že vadná není jenom samotná myšlenka zavedení kontrolního mechanismus EET, kdy si nástroj kontroly musí na vlastní náklady pořizovat sami kontrolovaní, což je absurdita, která nemá obdoby, ale že vadné je samotné provedení, tedy zpracování dnes projednávaného legislativního návrhu, a to doložím třemi příklady. Zákon není schopen podchytit mnohá specifika související s praxí prováděných plateb, jako jsou platba předem nebo naopak nákup na dluh, záloha apod. Povinnost evidovat příjem v určitý moment, v okamžiku vzniku práva přijmout peněžní prostředky za službu či zboží, neumožňuje například zachytit změnu ve způsobu platby při pozdějším plnění z platby hotovostní na platbu převodem. Druhý příklad ačkoli zákon zavádí povinnost zaslat údaje o evidované tržbě finanční správě bezodkladně a v případě technických problémů nejpozději do 48 hodin, zároveň zavádí možnost storno a oprav evidence, která však není nijak v zákoně omezena. Tím se stávají uvedené povinnosti poměrně bezzubé a zneužitelné. Třetí příklad a poslední. Nevyjasněná nebo minimálně velmi komplikovaná zůstává také otázka evidence spropitného pro číšníky. Zákon je děravý i v případě jiných zisků z prodeje, jako je například situace, kdy zákazník ve směnárně dosáhne kurzového zisku z výhodného prodeje cizí měny, a měl by tak správně vystavit směnárně účtenku, pokud by nechtěl zatajit, že daňový prodej je pro něj určitou formou podnikání. Uvedl jsem zde některé, nikoliv však všechny argumenty, pro které je dle mého názoru elektronická evidence tržeb nepřijatelným a nadbytečným výmyslem, u kterého zcela jednoznačně převažují negativa nad přínosy. O tomto tvrzení jsem přesvědčen, a proto budu hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona. A vzhledem k tomu, že jsem si dobře vědom toho, jak pravděpodobné je zamítnutí vládních legislativních předloh v naší komoře parlamentu, dovoluji si zároveň předložit pozměňovací návrh, který načtu v podrobné rozpravě, pokud na zamítnutí nedojde. Tímto pozměňovacím návrhem by mělo dojít k odložení účinnosti zákona o evidenci tržeb za horizont řádných voleb do Poslanecké sněmovny v roce Návrh předkládám zejména s ohledem na to, že žádná z vládních stran neměla zavedení systému elektronické evidence tržeb ve svém předvolebním programu. V této souvislosti je třeba zmínit, že naopak sami představitelé hnutí ANO před volbami tvrdili, že nemají v plánu zavádět registrační pokladny, ani jejich obdoby, neboť by to byla nadměrná zátěž na podnikatele. To bylo prokázáno např. nedávným zveřejněním vystoupení paní místopředsedkyně sněmovny Jermanové, v předvolební debatě roku Odložení účinnosti by dle mého názoru bylo zároveň vhodné i s ohledem na to, že pravicová opozice opakovaně avizovala, že EET v případě volebního úspěchu zruší. Pokud by tedy byl tento systém zaveden a následně zrušen, znamenalo by to pro značnou část podnikatelé zmařené výdaje, které by jim nikdo nenahradil. Domnívám se proto, že by bylo vhodné, aby EET ve volbách rozhodli sami voliči, aby jednotlivé strany měly možnost se přihlásit k jeho zavedení, nebo proti němu, a aby již více nebylo hazardováno s osudy desítek či stovek tisíc 10

21 podnikatelů, kteří jsou poctiví a měli by doplácet na zanedbatelné procento nepoctivců. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A s přednostním právem vystoupí pan kolega Petr Vícha. Prosím. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Nebudu hovořit k technickému provedení tohoto zákona, přihlásil jsem se především proto, abych požádal o pětiminutovou přestávku pro poradu klubu před hlasováním. Takto jsem hovořil i s některými dalšími předsedy klubů. Ale mám-li již slovo, tak mi dovolte pár slov. Především už při příchodu do sálu tady bylo vidět, že tento zákon vzbudí nějaké emoce. A hovořilo se tady i o případném návrhu nezabývat se tím zákonem. Já jsem velmi rád, že nepadl, protože pamatuji rok 2007, kdy tady v Senátu byl projednáván tzv. "Topolánkův batoh" mnoha zákonů s velkými dopady na mnoho subjektů. ODS tady tehdy měla 41 členů. Ten návrh nezabývat se padl a opozice neměla možnost v podstatě ani k tomu diskutovat. Jsem proto rád, že dnes tady mají možnost všichni vyjádřit svůj názor a že pak v hlasování nějakým způsobem rozhodneme. Někteří kolegové mi tady avizovali, jestli vydržíme do pátku, že ta diskuse bude dlouhá. Určitě podle mě vydržíme i do soboty, kdy proběhne marná lhůta tohoto zákona a zákon tím půjde k prezidentovi k podpisu. Takže naštěstí ta naše procedura má i své výhody, že tady ty obstrukce příliš v tomto duchu nehrozí. Ten zákon tak jako tak pravděpodobně skončí u Ústavního soudu, z důvodů procedury v Poslanecké sněmovně. Já jsem rád, že my jsme tím, že jsme umožnili diskusi, že to řádně proběhne, tak jsme nezavdali další příčinu. Ty názory tady dneska padly z obou stran. Přiznám se, že většinově od poctivých podnikatelů slyším, že nechápou, proč pravice je proti tomu, protože přece daně by se platit měly. Je skoro škoda, že musíme přijímat další a další nástroje k tomu, abychom poplatníky donutili platit daně, protože to nedělají nějakým způsobem ze zákona bohužel všichni dobrovolně. Ale k tomu nechci hovořit, na to jsou tady větší odborníci. Tím bych své vystoupení tady ukončil. Pro mě je podstatné, že ústavně-právní výbor doporučil schválení. Tento výbor je pro mě určitým garantem i té procedury. A platí to moje původní, co jsem říkal, že žádám o pětiminutovou přestávku. Možná v pátek, nevím, před hlasováním. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, já všem řídícím to dám ve známost. A nyní vystoupí pan senátor Zdeněk Papoušek. Senátor Zdeněk Papoušek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb je o úloze státu v životě člověka, o níž existuje řada teorií. Nahlédneme-li do starověku, najdeme v Aténách zachmuřeného Platóna, jak vymýšlí svůj ideální stát s vedoucí úlohou filozofů, majitelů pravdy. V renesanci spatříme Niccolo Machiavelliho, jenž dovoluje vladařům provádět cokoli pro udržení moci. Zanedlouho přijde Thomas Hobbes se svým Leviathanem, smrtelným bohem, představujícím neomezený stát, jemuž se každý člověk musí bezvýhradně a ve všem podřídit. V 19. století naopak Henry Thoreaua provokuje svým výrokem, že dobrá vláda je ta, která vládne co nejméně a nejlepší ta, která nevládne vůbec. Nedlouho předtím označuje John Locke stát za nočního hlídače, který má dbát na to, aby byla 11

22 zachována a uplatňována základní lidská práva. Tedy právo na svobodu, život a majetek. Mimo jiné do kategorie svobody patří i právo každého začít soukromě podnikat a pokračovat v něm bez zbytečných komplikací. A stát nesmí apriorně předpokládat, že člověk bude svoji činnost či podnik provozovat nečestně a nesportovně. Rád bych vám, vážené a milé kolegyně a kolegové, před hlasováním prozradil, že mám nepřekonatelný odpor k Platónovu ideálnímu státu, Machiavellimu účelu, který světí prostředky, Hobbesovu absolutistickému Leviathanovi, jsou mi proti mysli zbytečné zásahy do lidských svobod a je mi milá nadsázka Henryho Thoreaua a Noční hlídač Johna Locka. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a nyní vystoupí paní kolegyně Veronika Vrecionová. Senátorka Veronika Vrecionová: Hezké dopoledne, pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně, senátorky, senátoři. V případě tohoto návrhu zákona se asi všichni shodneme na jednom daně se mají platit. Já si k tomu dovolím přidat, že ani dotační podvody se nemají dělat. Já, jenom, abych na to pak nezapomněla, v tuto chvíli navrhuji tuto předloho zamítnout. A dovolte mi teď dodat některé argumenty. Nejvyšší kontrolní úřad ve svých číslech zmiňuje, že v celém tom velikém balíku daňových úniků se malý a střední podnikatel, živnostník, podílí na celých těch 100 procentech pouze ze 7 procent. To znamená, 93 procent se odehrává ve velkých firmách. Tento systém, který, jak si myslím všichni vidíme jasně, je velice nákladný a je zcela nepřiměřený pro to, abychom zasáhli těch 7 procent daňových úniků. Já jsem si tady vypsala pár úplně zásadních negativních dopadů, který ten systém přinese. Přinese veliký problém především pro venkovské podnikatele. Ti již dnes budou zasaženi. Např. chystá se zákaz kouření, omezení pracovní doby a k tomu jim ještě přidáme EET. Znamená zvýšenou administrativní i finanční zátěž pro drobné podnikatele, pro živnostníky. To není, jak tady neustále slyšíme, že to bude stát 5000 Kč, nebo ještě menší číslo jsem slyšela, musí mít pokladnu, tiskárnu, připojení, několik tisíc až desítek tisíc korun, pravidelné aktualizace softwaru, odpisy zařízení, papír, náplň do tiskárny, opravy, internetové připojení... Problém také nastane v zařízeních, která fungují na malých platbách ve velkém množství. Např. trafiky, stánky, tržiště. Znamená také, myslím, velké odrazení a velkou překážku pro každého nového podnikatele, který by případně chtěl vstoupit a začít podnikat. Protože těch regulací pro tyto lidi je dnes již příliš mnoho. Mimochodem bych ráda zmínila, že zástupci farmářských trhů, ty farmářské trhy, které jsou např. v Praze již tak oblíbené, už oznámili, že spousta farmářů přestane na trzích prodávat, protože se jim to kvůli sezónnosti zboží vůbec nevyplatí. Značná část prodávajících nejsou klasičtí prodejci, ale lidé bez možnosti prodat svou produkci do maloobchodů a prodávají pouze sezónně. Těm se rozhodně nevyplatí pořizovat si potřebné technologie. Výsledkem ale bude pouze pokles prodejů identických a typicky českých zemědělských surovin a potravin se zaručeným původem. Pokud se týká podvodníků na farmářských trzích, existuje Asociace farmářských tržišť, která se tomuto velice věnuje. Takže to si myslím, že by bylo zcela dostatečné. 12

23 Nyní bych chtěla k těm důvodům, proč vlastně tady předkladatel s tímto systémem přichází. Mluví o větším výběru daní. Já tady mám před sebou tabulky o tom, jak se v souvislosti s EET vybírají daně na Slovensku a Chorvatsku. To je zcela zavádějící, z toho se zcela nedá vůbec vyčíst, spíše naopak, jeden rok pokles, jeden rok jedno procento nárůst. Naopak řada živnostníků ukončila svoji práci. Takže to si myslím, že tento argument neobstojí. Dokonce včera na hospodářském výboru jeden příznivec z kolegů senátorů, jeden příznivec tohoto zákona za hnutí ANO řekl, že ani on neočekává nikterak vyšší příjem na daních. Ale že je to nejdůležitější a o tom mluvil pan ministr tady také narovnat podnikatelské prostředí. Pan ministr dokonce mluví o tom "hrát fair play". Já jsem myslela, že přesně ráno ani dobře neslyším, když to pan ministr říkal, protože nerozumím, jak může o fair play mluvit člověk, který sám nedodržuje pravidla hry. Teď samozřejmě mluvím o Čapím hnízdě. Tomu se doslovně říká kázat vodu a pít víno. Na závěr jenom jednu větu. Systém postihne pouze slušné podnikatele a malá skupinka těch neslušných si stejně z něho zase najde cestičku ven... Na závěr bych ještě chtěla říct, já jsem navrhla zamítnout. S tím, že pokud bychom přešli do podrobné rozpravy, mám tady před sebou, máte ho všichni na stole, můj kratičký pozměňovací návrh. Týká se přesouvání veškerých důležitých částí do podzákonného předpisu, což si myslím, že by bylo v rozporu s ústavou. Podzákonnými předpisy je možné upravovat pouze záležitosti dané zákonem, nikoli jim určovat, na koho se daný zákon má vztahovat, a na koho nikoliv. Tady mi jde o to, že já jsem byla velice překvapená, ÚPV tento návrh předkládal, a vlastně jsem ani nezaznamenala, že by se tomuto problému věnoval. A já si myslím, že v této části je ten návrh skutečně v rozporu s ústavou. Takže tady si dovolím, případně, že přejdeme do podrobné rozpravy, tento pozměňovací návrh přečíst. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko, a nyní vystoupí pan senátor Jan Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, kolegové. Já bych chtěl úvodem říci, že vystupuji a jsem ve střetu zájmů, poněvadž ve svém družstvu zaměstnávám 60 pracovníků. A každou korunu, kterou vyděláme, musím převést do účetnictví, abych měl na výplaty, poněvadž se snažím všechny pracovníky řádně platit. Žádnou minimální odměnu apod. A já jsem víceméně v té nekalé konkurenci těch, kteří neplatí odměny nebo jenom minimální odměnu, zbytek dávají bokem, ohrožen. Proč to říkám? Podvádění se stalo doslova společenskou normou a neodvádět daně se považuje za normální. Toto považuji v naší společnosti momentálně za nejhorší stav, jaký může v oblasti společenské morálky být. Posílilo mě to, když jsem dělal v září poradu s 28 podnikateli z našeho okresu s premiérem, kde všichni řekli jednoznačně, ano, elektronickou evidenci tržeb, něco, co zabezpečí, bez ohledu na to, kolik se vybere do státní kasy, férové podnikatelské prostředí, aby ti podnikatelé mohli pracovat seriózněji v konkurenci. Proč je u nás situace tak složitá? Minulé vlády přispěly k šedé ekonomice tím, že se systematicky likvidovali celníci, finanční úřady a např. i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. 13