MAKROEKONOMIE přednášky, zeleně menším písmem postupně doplňované z učebnice Ing. Macháček

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MAKROEKONOMIE přednášky, zeleně menším písmem postupně doplňované z učebnice Ing. Macháček"

Transkript

1 MAKROEKONOMIE přednášky, zeleně menším písmem postupně doplňované z učebnce Ing. Macháček MODEL - - stěžejní makroekonomcký model - popsuje mechansmus, kterým se ekonomka dostává do stavu všeobecné makroekonomcké rovnováhy - název - je odvozen od základních rovnovážných stavů na trhu statků a trhu peněz o trh statků je v rovnováze, když se nvestce rovnají úsporám I = S o trh peněz je v rovnováze, když se poptávka po penězích rovná nabídce peněz L = M - je neoklascký tzn. spojuje prvky Keynesovy Obecné teore zaměstnanost a peněz (1936) a s prvky předkeynesovské neoklascké teore - tvůrcem je J.R.Hcks, už ve 30. letech - tento model exstuje v mnoha různých varantách ja --B, -E- ředpoklady 1. jde o model poptávkově orentovaný klíčová je zde agregátní poptávka a předpokládá se, že agregátní nabídka se jí automatcky přzpůsobuje tzn., že jakékolv poptávané množství může být vyrobeno tzn., že je dostatek VF (práce, kaptál) je to stuace, kdy se ekonomka nachází pod svým potencálním produktem vysoká nezaměstnanost, nevyužtá kaptálová kapacta = recesní mezera 2. cenová hladna je považována za stablní, nepracuje se zde se změnam cenové hladny, není zde nflace tzn., že nemusíme rozlšovat mez změnam velčn v nomnálních a reálných hodnotách jsou zaměntelné a shodné pokud totž mohou frmy mohou bez problémů měnt svou nabídku, protože na trhu je dostatek volných VF, jejch produkce není levnější nebo dražší souvsí s tím, že se ekonomka nachází v recesní mezeře, takže je vysoká nezaměstnanost př zvyšování produktu ekonomky pomocí zaměstnávání dalších pracovníků nedojde ke zvyšování cenové hladny, protože noví zaměstnanc prozatím nevyžadují růst svých mezd 3. tento model je poměrně nestablní, vhodný pouze pro analýzu v krátkodobém horzontu 4. centrální banka má pod kontrolou peněžní zásobu, tzn. předpoklad exogenní peněžní zásoby CB se rozhoduje sama za sebe, jaká bude v ekonomce peněžní báze 5. jde o model uzavřené ekonomky, která nemá toky se zahrančím =0 AD ať se změní poptávka jak chce, kolísá pouze, ale změny cenové hladny jsou nulové AS horzontální, dokonale cenově elastcká - křvka vyjadřující rovnováhu mez nvestcem a úsporam - podél ní jsou nvestce a úspory totožné - ukazuje tedy rovnováhu na trhu výrobků a služeb - křvka vyjadřující rovnováhu jednak na trhu peněz a jednak na trhu úrok nesoucích fnančních aktv (např. oblgací) - L vyjadřuje poptávku, M vyjadřuje nabídku proto Funguje zde takovýto transmsní mechansmus: L AE AD AS ř růstu reálného důchodu dochází k růstu poptávky po penězích. Na peněžním trhu se proto zvýší úroková míra. Dostupnost úvěrů pro řadu soukromých nvestorů domácností je tak horší než dříve. Ldé nemohou splácet dražší úvěry a proto dojde k poklesu zamýšlených agregátních výdajů, což se projeví na trhu statků snížením agregátní poptávky a potom agregátní nabídky. Následně prostřednctvím multplkovaného účnku snížených výdajů klesá reálný důchod. Dopad růstu reálného důchodu se pak v konečném důsledku projeví v poklesu reálného důchodu Nejde o funkce není tady závslá a nezávslá proměnná, jde jen o kombnace zajšťující rovnováhu KŘIVKA TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB - křvka vyjadřující rovnovážné stavy na trzích výrobků a služeb (tyto rovnovážné stavy vyjadřují v podstatě rovnost zamýšlených AE a reálného důchodu) - křvka je klesající, protože př poklesu úrokové míry dochází ke zvýšení agregátních výdajů můžeme j konstruovat dvěm způsoby: 1. vychází z modelu důchod-výdaje 2. vychází z tzv. Hcksova kříže Model důchod-výdaje AE agregátní výdaje úroková 1 míra 2 E1 E1 E2 E2 1 2 lne 45 0 jestlže se pohybujeme podél této lne AE = to, co ek. subjekty dostanou v podobě důchodu, zase utratí takže exstuje rovnováha agregátní důchod agregátní produkt AD 2 AE AD 1 agregátní poptávka a agregátní výdaje jen v jednom bodě je ROVNOVÁHA - v tečkovaném pol jsou AD přílš nízké a exstuje převs nabídky - ve šrafovaném pol jsou AD přílš vysoké, takže subjekty plánují koupt více než je nabízeno a exstuje převs poptávky agregátní úroková míra neodlšujeme krátkodobou č dlouhodobou an reálnou a nomnální zde exstuje současně rovnováha na všech 3 trzích: výrobků, peněz a úrok nesoucích fnančních aktv ř konstrukc vycházíme z fce agregátních výdajů AE1. Její nžší poloha je dána tím, že je v ekonomce poměrně vysoká úroková míra 1. okud dojde k poklesu úrokové míry na úroveň 2, ldé s budou ochotněj půjčovat apod. a tak dojde k nárůstu zamýšlených agregátních výdajů a křvka AE se posune do vyšší polohy AE2. Ekonomka se dostává do nového rovnovážného bodu E2, kterému odpovídá reálný důchod 2. Do spodního grafu přeneseme rovnovážné body E1 a E2 tak, že znázorníme odpovídající úrovně rovnovážného produktu 1 a 2 a vyznačíme s tam hodnoty odpovídajících úrokových sazeb 1 a 2. nomnální, reálný agregátní produkt, v peněžních jednotkách

2 Odvození křvky pomocí Hcksova kříže II. v tomto kvadrantu je vztah mez změnam úrokové míry a velkostí nvestc I 0 = I 0 b křvka poptávky po nvestcích 1 I. v tomto kvadrantu je výsledek tohoto odvozování tj. křvka, křvka rovnost nvestc a úspor je nutná rovnost: = AE = AD = AD AD = jde o uzavřenou ekonomku (takže ne C+I+G+NX) AD = C + I + G C se skládá z: autonomní spotřeby nezávslé na změnách důchodu C0 a ndukované spotřeby závslé na změnách důchodu c (součn mezního sklonu ke spotřebě a agregátního důchodu) s poklesem úrokové míry se zvýší nvestce I I = S v tomto kvadrantu je vztah mez úrokovou mírou a velkostí úspor předpokladem je rovnost I = S III. I 2 I 1 2 S 1 S 2 S S = - C 0 + s - C0 je záporná autonomní spotřeba s je mezní sklon k úsporám v tomto kvadrantu je vývoj úspor v závslost na důchodu IV. s = S/ takže: AD = C0 + c + I0 + G0 roč I0? protože nvestce (podle keynesů) nejsou funkčně závslé na důchodu, ale jen na úrokové míře roč G0? protože vládě je jedno jaký je důchod, nakupuje, co má v plánu nezávsle na něm důchod se skládá z: důchodu transferových plateb TR0, které jsou autonomní autonomních daní T0, těch, které nejsou spjaty s vývojem důchodu, nezávsí na příjmech, ale na spotřebě ndukovaných daní t, které závsí na důchodu tzn. důchodová sazba krát důchod pak = + TR0 T0 - t takže: AD = C0 + c( + TR0 T0 t) + I0 + G0 po roznásobení závorky: AD = C0 + c + ctr0 ct0 ct + I0 + G0 Algebracké vyjádření AD = c( 1 t) + A b kde: c = mezní skon ke spotřebě (kolk z dodatečného důchodu domácnost chtějí vydat na spotřebu) t = daňová sazba (daň z příjmu) A= autonomní výdaje (nezávslé na změnách důchodu) b = koefcent ctlvost AD na změny úrokové míry = úroková míry Jestlže předpokládám, že dojde k poklesu 1 na 2, bude to mít poztvní vlv na plánované výdaje AD (spotřebtelský úvěr, výhodnější podmínky nvestc) v důsledku toho vzroste agregátní výstup z 1 na 2 vz. graf AE = rovnováha v ekonomce ve 2-sektorové ekonomce jsou jen domácnost a frmy AE může být vydáno na nákup spotřebtelských statků nebo kaptálových statků AE = I + C důchod zde může být buď spotřebován nebo uspořen = C +S AE = I + C = C + S I = S tuto rovnováhu zachycuje křvka Odvození formalzace vzorce pro nyní zavedeme A jako autonomní výdaje do níž schováme všechny autonomní velčny: A = C0 + ctr0 ct0 + I0 + G0 takže: AD = A + c ct AD = A + c(1-t)...porovnáme-l to se vzorcem uvedeným výše AD = c( 1 t) + A b, je vdět, že schází úroková míra AD se musí rovnat důchodu = AD = A + c(1-t) c(1-t) = A [1 c(1-t)] = A 1 = A 1 c(1 t) 1 vztah bývá označován jako velčna α tzv. výdajový multplkátor pro uzavřenou ekonomku 1 c(1 t) je ovlvněn mezním sklonem ke spotřebě c a daňovou sazbou t...stále chybí úroková míra není to všechno ovlvňováno jen změnam důchodu, ale také změnam úrokové míry

3 spotřební funkce: C 0 = C0 b(c). tzn. od autonomní spotřeby musíme odečíst tu část, která je závslá na změnách C b(c) představuje koefcent ctlvost spotřeby na změny úrokové míry tj. b(c) = 0 (> 0) jak se změní spotřeba př změnách totéž platí pro nvestce: I 0 = I0 b(i). kde je b(i) = jak to změní naš analýzu? zase to dáme do A: 1 a výsledkem je: =.( A b) 1 c(1 t) I 0 (> 0) AD = C0 b(c). + c + ctr0 ct0 ct + I0 b(i). + G0 α 1 = =.( A b) 1 c(1 t) Sklon křvky a které faktory jej ovlvňují...ři NEZMĚNĚNÉ ÚROKOVÉ MÍŘE!!! 2 1 úroková míra je zafxovaná na této úrovn 0 stává se plošší je zde vdět, které velčny ovlvňují polohu + sklon + posuny př nezměněné úrokové míře roste agregátní důchod 1 vlv má výdajový multplkátor α ( ) 1 c(1 t) tzn. rol hrají: c = mezní sklon ke spotřebě t = změna daňové sazby Faktory, které mají vlv: 1. změna c čím c, tím bude α a tím plošší bude křvka a naopak 2. změna t čím t, tím bude α a tím strmější bude křvka a naopak 3. můžeme uvažovat také mezní sklon k úsporám s ( když jeho vlv je vdět v c, protože c + s = 1 tzn. exstuje nepřímá úměra mez c a s čím c, tím s změna s čím s, tím bude α a tím strmější bude křvka a naopak 4. důležté je také b tj. koefcent ctlvost nvestc na změnu úrokové míry změna b čím b, tím plošší bude křvka a naopak osuny křvky - jsou způsobeny změnam autonomních velčn (nezávslých na změnách důchodu) - např. změna autonomní spotřeby C0, nvestc I0, autonomních daní T0, transferových výdajů TR0 anebo vládních výdajů G0 - v důsledku takovéto změny se v grafu zvýší autonomní výdaje A - AE se tedy posune směrem nahoru (př nezměněné úrokové míře) - v důsledku toho roste agregátní důchod - a protože je nezměněná úroková míra 1, nebudeme se posunovat po křvce (jak to naznačuje žlutý puntík) ale bude se rovnoběžně posouvat celá křvka - pokud vzroste jakákolv složka agregátních výdajů se rovnoběžně posouvá doprava - tj. př C0, I0, G0, TR0, T0 OZOR Nerovnováha na trhu výrobků a služeb AE C 1 2 A jedně zde je rovnováha B C A B AE = AD 2 = c(1-t) + A.b2 AD 1 = c(1-t) + A.b1 když se budeme nacházet napravo od - např. v bodě B - je zde přílš vysoký agregátní výstup - z něj jsou tvořeny úspory S přílš vysoké agregátní úspory - S > I - nebol exstuje nedostatečná nvestční poptávka - tzn. AS > AD když se budeme nacházet nalevo od - např. v bodě C - přílš nízký agregátní výstup - přílš nízké agregátní úspory - S < I - tzn. AS < AD - ekonomcké subjekty chtějí více nakoupt než jsou producent na trhu ochotn prodat neuspokojení jejch poptávky ř změnách sklonu křvka rotuje buď kolem hypotetckého bodu, který leží na ose y nebo na ose x: v případě změny velčny (tj. c,t,s,) se bude křvka otáčet kolem bodu v němž protíná osu y v případě změny 4. velčny (tj. b) se bude křvka otáčet kolem bodu v němž protíná osu x

4 KŘIVKA ENĚŽNÍ TRH, TRH FINANČNÍCH AKTIV Křvka představuje rovnovážné stavy v peněžní část ekonomky...dokončení grafckého odvození Grafcké odvození opět dva grafy, ale tentokrát vedle sebe př odvozování budeme vycházet ze stuace na trhu peněz úroková míra L poptávka po penězích M/ nabídka peněz úroková míra pokračování odvození NÍŽE úroková míra 1 2 L 2 poptávka po penězích odpovídající 2 L 1 poptávka po penězích odpovídající 1 M/ nabídka peněz M množství peněz úroková míra 1 2 růst agregátního výstupu je doprovázen a LA agregátní důchod - když vzroste agregátní důchod z 1 na 2, zvýší se transakční poptávka po penězích LT - př nezměněné nabídce peněz roste úroková míra z 1 na 2 - aby zůstala rovnováha na trhu, peněz, musí ve stejném rozsahu (jako vzrostla LT) klesnout LA - to jen potvrzuje skutečnost, že LA je zápornou funkcí (proto bude LA když ) M množství peněz agregátní důchod - Centrální banka má zde kontrolu nad peněz, rozhoduje se autonomně peněžní nabídka je tedy exogenní velčna (dána zvnějšku) - L poptávka po penězích L = LT + LA peníze mají tyto fce: prostředník směny, uchovatel hodnoty, účetní jednotka proč ldé chtějí držet peníze? 2 motvy: transakční LT a majetkový LA LT odvíjí se od role peněz jako prostředníka směny je kladnou funkcí agregátního výstupu platí mez nm přímá úměra (čím HD, tím ldé potřebují držet více peněz pro provádění transakcí s výrobky a sl.) LA majetková poptávka po penězích = poptávka po penězích jako po aktvu, uchovatel hodnoty je zápornou funkcí nomnální úrokové míry platí mez nm nepřímá úměra (čím, tím LA) peníze jsou zde chápány jako alternatva vůč jným úrok nesoucím aktvům (např. cenné papíry oblgace) peníze jsou aktvem, které nenese úrok subjekt má tedy své portfolo aktv a rozhoduje se kolk bude držet peněz a kolk úrok nesoucích aktv (přčemž má jako omezení svůj rozpočet, který musí alokovat) pak když roste, budou mít subjekty tendenc držet více cenných papírů a úrok nesoucích aktv a tím se musí vzdát peněz roč tedy vůbec držet peníze? protože jsou vysoce lkvdním aktvem (schopnost aktva být rychle využtelný ve směně) tj. zvažované portfolo = optmální skladba mez lkvdtou a mírou výnosu Dá se odvodt také pomocí Hcksova kříže II. v tomto kvadrantu je zachycen vývoj majetkové poptávky po penězích čím je, tím je LA L A L A = - h L = L A + L T v tomto kvadrantu je zachycen vývoj celkové poptávky po penězích III. L A 1 2 L T I. v tomto fnálním kvadrantu je výsledek tohoto odvozování tj. křvka, zachycující vazbu úrokové míry na důchod 2 s, zároveň 1 L T = k. v tomto kvadrantu je vývoj transakční poptávky po penězích v závslost na změnách agregátního důchodu IV.

5 Algebracké vyjádření L = k. h. mínus tam je, protože platí nepřímoúměrný vztah mez a LA k = koefcent důchodové ctlvost poptávky po penězích h = koefcent úrokové ctlvost poptávky po penězích (ctlvostní koefcenty měřící ntenztu reakcí na změnu velčn) M = k. h. musí platt, že nabídka po penězích je rovna poptávce po penězích M k.h = h. h. = k. výsledkem je: M 1 M =.( k ) matematcký záps křvky h Nerovnováha na peněžním trhu a na trhu fnančních aktv když se budeme nacházet napravo od - např. v bodě B - B je přílš vysoký výstup - takže je přílš vysoká LT C B - chtělo by to vyšší úrokovou míru, ta je ale malá - přtom to není kompenzováno nízkou poptávkou po penězích A - L > M/ (poptávka po penězích větší než nabídka) když se budeme nacházet nalevo od 0 - např. v bodě C C A B - C důchod je přílš nízký - chtělo by to nžší - tzn. je nedostatečná poptávka po penězích a není kompenzována snížením - L < M/ jedně na křvce platí L = M/ anebo je to možné vyjádřt také takto: = M h. + k Sklon křvky a které faktory jej ovlvňují sklon křvky mohou ovlvnt změny koefcentů k a h - čím je h, tím je plošší a naopak - čím je k, tím je plošší a naopak - v obou případech křvka rotuje kolem hypotetckého bodu ležícího na průsečíku s horzontální osou y osuny křvky jedným faktorem, který může posouvat křvku je změna peněžní nabídky L/M tzn. změna množství peněz v ekonom peněžní nabídky posunuje rovnoběžně doprava peněžní nabídky posunuje rovnoběžně doleva úroková míra 1 2 L 1 M/ M/ úroková míra - zvýší-l se množství peněz v ekonomce - jestlže se pak nezmění agregátní výdaje - musí klesnout úroková míra M 1

6 ÚČINK FKÁLNÍ A MĚNOVÉ OLITIK V MODELU - Multplkátory (násobtelé účnků) a) multplkátor fskální poltky b) multplkátor měnové poltky Odvození vztahu pro výpočet: 1 : = α.( A b) ; α = 1 c(1 t) 1 M : =.( k ) h do křvky vložíme a po úpravách dostaneme tento vztah: M b = χ. A + χ.. h toto je gama! (lepší znak jsem nenašla), zavádíme pro zjednodušení vztahu α χ =.b.k 1+ α h Multplkátor fskální poltky - vyjadřuje, co se stane, když dojde k fskálnímu zásahu ( G příp. TR nebo T) anž by se změnlo množství peněz v ekonomce M b - proto z rovnce vypadávají tyto členy: χ.. h - a co se stane? dochází k posunu křvky, ale se nemění = χ. A = χ multplkátor fskální poltky A = o kolk se změní agregátní výstup, když dojde k jednotkové změně autonomních výdajů A Multplkátor monetární poltky - vyjadřuje, co se stane, když dojde ke změně nabídky peněz, př daných autonomních výdajích A - proto z rovnce vypadávají tyto členy: χ. A - a co se stane? dochází k posunu křvky, ale se nemění M b b =.χ. = χ. multplkátor monetární poltky h M h = o kolk se změní agregátní výstup, když dojde k jednotkové změně nabídky peněz b aby to nebylo tak složté, zavádí se místo tohoto součnu β = χ. h Grafcké znázornění budeme pracovat se třem alternatvním tvary křvky 1 1 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ FKÁLNÍ OLITIK Co se stane př fskální expanz (FE), anž by se měnla nabídka peněz? I. alternatvní tvar 1 1 I. II. III. h = k = 0 nekonečně ctlvá poptávka na změnu úrokové míry nulová důchodová ctlvost poptávky po penězích h = 0 k = úroková míra nezareaguje, zareaguje jen výstup (1 2) účnnost FE je maxmální, protože zvýší výstup, tudíž sníží nezaměstnanost a přtom se nezmění úroková míra takže jednoznačně maxmálně účnná fskální poltka stuace AST LIKVIDIT (příp. past na lkvdtu) pokud chce vláda realzovat FE, musí s na peněžních trzích půjčt fnanční prostředky takže by se teoretcky měla zvýšt úroková sazba (v důsledku poptávky po úsporách a ceny peněz) FE zároveň tlačí na (s tím jak roste agregátní poptávka) to vyvolává růst transakční poptávky po penězích LT (aby mohlo být realzováno více transakcí) tj. G LT aby zůstala zachována rovnováha na peněžním trhu, měla by poklesnout majetková poptávka po penězích LA LA je zde nekonečně ctlvá na změnu tj. stačí k tomu jen nekonečně malá změna...a proč AST LIKVIDIT? protože k = 0 protože v této stuac CB není schopna ovlvňovat úr. míru změnam množství peněz v ekonomce s tím, jak je poptávka po penězích nekonečně ctlvá na......jakákolv nepatrná (téměř nulová) změna by zde bude znamenat až nekonečně velké reakce až nekonečné snížení poptávky po penězích ldé budou chtít držet pouze úrok nesoucí aktva (C) až nekonečné zvýšení poptávky po penězích ldé budou chtít držet pouze peníze Vytěsňovací efekt v past lkvdty je vytěsňovací efekt nulový, úroková míra totž nezareagovala AD = C + I + G protože se nezměnla, nemění se an výše C a I pak je vdět, že AD jen roste 1 1 h = (0; ) k = (0; ) tj. něco mez tím

7 ...a o kolk se tedy zvýší agregátní výstup? h = ; χ = α 1 χ = α = 1 c(1 t) tj. výstup se zvýší úplně stejně jako G (např. 8 mld. vláda vloží o 8 mld. stoupne ) tj. nc není vytěsněno II. alternatvní tvar 2 1 zareaguje pouze úroková míra (1 2), výstup se nezmění FE zde není vůbec účnná, protože se nezměnl výstup ekonomky an nezaměstnanost expanzvní zásah nemá expanzvní účnek 1 stuace KLASICKÝ ŘÍAD klascký proto, že je spojován s klasckou školou ekonomky vypadá to přesně naopak než past lkvdty... vláda s také tady musí na peněžních trzích půjčt fnanční prostředky vznká tlak na růst úrokové míry (v důsledku poptávky po úsporách a ceny peněz) úroková míra tedy roste, ale protože je úroková elastcta nulová (h = 0), nereaguje na to poptávka po penězích tj. G LA= 0 celou tíhu přzpůsobovacího procesu tedy ponese transakční složka poptávky po penězích LT LT je nekonečně ctlvá, takže stačí, když dojde k nekonečně malému zvýšení důchodu, aby vyvolal obrovský vzestup LT a naopak Vytěsňovací efekt u klasckého případu je vytěsňovací efekt úplný, 100%ní, nezměnl se totž výstup, ale prudce vzrostla AD = C + I + G agregátní poptávka se praktcky nezměnla...jak to tady bude s agregátním výstupem? h = 0; χ = 0 změní se pouze struktura AD tj. G; C ; I vládní výdaje stouply na úkor nvestc a spotřebních výdajů (např. 8 mld. vláda vloží se nezmění vůbec) III. alternatvní tvar expanzvní zásah zde vede jak k růstu úrokové míry (1 2), tak k růstu výstupu (1 2) fskální poltka je zde proto jen částečně účnná má sce reálný účnek tj. a u, ale ten je spojen s vláda s půjčuje na peněžních trzích fnanční prostředky vznká tlak na růst úrokové míry jenže př růstu mají tendenc poklesnout soukromé výdaje C0 a nvestce I0 2 1 FE zároveň tlačí na výstup tedy sce roste, ale ne tolk, jako by to bylo, kdyby byla zachována úroková míra 1 Efekt vytěsnění CO (Crowlng-out ) př FE vznká tlak na zvýšení omezuje C a I kdyby se nezvýšla, byl by výstup podstatně vyšší AD = C + I + G částečné vytěsnění a o kolk se tedy zvýší agregátní výstup? h = (0; ); χ = (0;α) tj. bude to někde mez oběma předchozím extrémy (χ < α) (např. 8 mld. vláda vloží se změní jen o 6 mld., 2 mld. se vytěsní s růstem ) Jak to souvsí s fskálním multplkátorem??? ale posune se jen sem př nezměněné by se mohl výstup posunout až sem tato část výstupu nebyla realzována malá růžová špka znázorňuje EFEKT VTĚSNÉNÍ = χ. A ukazuje, o kolk se posunula křvka (platí ve všech 3 příkladech) Exstuje více názorů na účnky FE 1. Keynesovc nulový vytěsňovací efekt (dokonalá úroková elastcta poptávky po penězích) 2. Neoklasc veřejný sektor se roztáhne na úkor soukromého, proto je fskální poltka neúčnná (předpokládá nulovou ctlvost na poptávky po penězích) 3. FE je částečně účnná GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ MONETÁRNÍ OLITIK Co se stane př monetární expanz (ME) tj. zvýšení množství peněz v ekonomce I. alternatvní tvar stuace past lkvdty M tlak na (je popsána dost otřesně, ale přes všechnu snahu jsem nc lepšího nedokázala) vzroste peněžní nabídka měla by se tedy snížt úroková míra jako cena peněz poptávka po penězích je zde nekonečně ctlvá na a podle toho se budou ekonomcké subjekty rozhodovat o držbě peněz M nemůže př takto vysoké ctlvost zvýšt, protože rovnováha na trhu peněz bude zase obnovena jakoukolv nepatrnou změnou křvka je horzontální, změna nabídky peněz j neovlvní jestlže nedojede ke změně, nezvýší se C & I nezmění se agregátní poptávka nezvýší se veřejnost je v této stuac ochotna držet, př dané, jakékolv množství nabízených peněz, protože nvestoř předpokládají, že ceny ostatních fnančních aktv (FA) jsou jž tak vysoké a míra výnosu z nch () tak nízká, že všchn očekávají pokles cen FA a růst ; další nákupy FA by jm způsobly kaptálovou ztrátu (jejch cena je strašně vysoká a je malá míra výnosů z nch, navíc se počítá s tím, že se každou chvíl vysoké ceny FA prolomí a půjdou rychle dolů) M

8 ještě jnak: ldé preferují držbu peněz, majetková poptávka po penězích LA je extrémně ctlvá, takže když banka přsype do ekonomky peníze, ldé je okamžtě odeberou proto neklesne a nepřtáhne C & I nezvýší se takže se s křvkou nc nestane měnová poltka je neúčnná M / ldé dodatečné peníze absorbují, anž by se změnla úroková míra II. alternatvní tvar stuace KLASICKÝ ŘÍAD uvažujeme zde nulovou úrokovou ctlvost poptávky po penězích zvýšení peněz v ekonomce vyvolá růst poptávky po FA znamenalo by to pokles výnosů z FA ( ), ale protože není poptávka po penězích na vůbec ctlvá na, musí velm reagovat transakční poptávka po penězích M / LT pohled z jné strany: př dochází ke stmulování C & I a proto vyroste M / C & I měnová poltka je v této stuac velm účnná III. alternatvní tvar kompromsní případ M / DFA FA LA C & I LT proč klesá? je-l více peněz v ekonomce, roste zájem ldí o FA to způsobí tlak na růst ceny FA a to znamená pokles míry výnosů ( ) z FA jsou s tím spojeny 2 efekty: o pokles vyvolá růst C & I a následně růst a tak roste transakční poptávka po penězích LT o vzestup peněz v ekonomce je kompenzován růstem jak transakční tak majetkové poptávky po penězích LT LA kdežto v extrémních případech reaguje jen jedna složka L LA past lkvdty L M LT klascký model monetární ekonomka je částečně účnná nemění se úroková míra a nemění se výstup E 1=E ALTERNATIVNÍ TVAR KŘIVK b = 0 2 E 2 1 E F: velm účnný bude fskální zásah a platí, že G tlačí na (vláda s půjčuje peníze a poptávku po penězích) teoretcky by měly C&I, ty ale na nereagují G tudíž vyvolá nedochází k žádnému vytěsnění maxmální účnnost F M: je neúčnná M: velm účnný bude monetární zásah a =0 nabídka peněz v ekonomce tlak na autonomní výdaje jsou ctlvé na proto jakkolv malé vyvolá obrovský C&I M / tudíž vyvolá velm účnná M F: je neúčnná tj. relatvní účnnost F a M v uzavřené ekonomce je dána: 1. úrokovou elastctou poptávky po penězích h 2. úrokovou elastctou autonomních výdajů b b = M uvažovány jsou 2 efekty: 1. efekt lkvdty spojován s úvahou, že: M / DFA FA 2. důchodový efekt spojován s úvahou, že: M / a C&I máme s dočíst z učebnce: Dlema CB zda bude držet neměnnou, ale potom musí na změny v ekonomce reagovat množstvím peněz v oběhu anebo v reakc na změny v ekonomce přpustí změny a bude držet nezměněné množství peněz pohledem modelu - buď bude kolísat nebo (co bude výhodnější?) zatímco monetarsté preferují krtérum monetární zásoby tj. reagovat změnam neokeynesovc preferují krtérum úrokové míry tj. reagovat změnam peněžní zásoby 1 E 1 E Rozpory o účnnost hospodářské poltky 1. Keynesovc, neokeynesovc účnnější je F, protože považují poptávku po penězích za nekonečně úrokově elastckou (h= ) AST LIKVIDIT 2. Neoklasc, monetarsté účnnější je M, protože naopak považují poptávku po penězích za úrokově neelastckou (h=0) KLASICKÝ MODEL

9 MODEL - S ČASOVOU STRUKTUROU ÚROKOVÝCH SAZEV = -E někdy taky -A to E značí očekávání (expectaton) proč vznkl tento model? model - má totž mnoho nedostatků: o platí pro uzavřenou ekonomku -E nevyřeší o nepracuje s očekáváním (např. nflačním) o neuvažuje změny cenové hladny (nerozlšujeme mez nomnálním a reálným velčnam) o pracuje jen s jednou blíže nespecfkovanou úrokovou mírou model -E pracuje s celým spektrem úrokových měr Typy úrokových měr používané v -E trhy výrobků a služeb jsou ovlvňovány dlouhodobou reálnou úrokovou mírou r (vztahuje se k ) peněžní trhy (tj. trhy peněz + trhy krátkodobých do 1ho roku fnančních aktv) jsou ovlvňovány krátkodobou nomnální úrokovou mírou S (vztahuje se k ) trhy úrok nesoucích fnančních aktv (dlouhodobých nad 1 rok) jsou ovlvňovány dlouhodobou nomnální úrokovou mírou L (vztahuje se k ) všechny dohromady mohou být zachyceny do jednoho syntetzujícího grafu: k jeho sestrojení je nutné převést křvku na E dělá se pomocí rovnce: o Fsherova rovnce: L = r + π e (π e = očekávaná míra nflace) její skutečný tvar je L = r + π e + r.π e, ale nám stačí zkrácená verze, protože je rozdíl zanedbatelný o L = S + M tato rovnce vysvětluje, proč jsou dlouhodobé úrokové míry vyšší než krátkodobé tj. protože je k míře výnosu přpočítávána splatnostní préme M splatnostní préme M má 3 složky: o lkvdtní préme λ - odměna za sníženou lkvdtu FA s delší dobou splatnost o rzková préme σ odměna za zvýšené rzko, které se pojí s vázaností peněz o průměr krátkodobých nomnálních očekávaných úrokových měr ε - očekávání ohledně budoucí úrovně úrokových měr r E nyní musíme tyto rovnce spojt: RG>0 S + M = r + π e r r - S = M - π e tento rozdíl představuje mezeru úrokových sazeb RG Model -E: r r E 1 E mezera RG je větší než 0 je kladná, takže r>s ( S) 1 a analogcky RG by posunula křvku E pod křvku pouze v případě RG=0 se bude shodovat E s EL V rámc modelu -E můžeme zkoumat 2 stuace: 1. co se v modelu stane, jestlže dojde ke změně M za předpokladu nezměněné π e 2. co se v modelu stane, jestlže dojde ke změně π e za předpokladu nezměněné M Změna M za předpokladu neměnné π e jak ovlvní RG a tedy kam se posune E a jak se změní a? dojde ke vzrůstu M M RG E se posouvá doleva nahoru z obrázku dále vdíme, že r a zároveň S, protože úspory jsou funkcí výstupu S = f() klesá v reakc na vzestup reálné úrokové míry podraží se pro frmy nvestce a tak C&I klesají, aby byla zachována rovnováha I=S r změny ostatních(nomnálních) úrokových měr: S: LT LA S r aby na peněžním trhu zůstala rovnováha, musí být 2 LT r 1 kompenzován LA proto se S (je mez nm nverzní vztah úroková míra musí klesat, aby ldé dával přednost hotovým penězům před FA) L: odvozuje se podle tohoto vztahu: L = S + M víme, že M S jsou to protpohyby, takže nelze jednoznačně určt, co se stane s L potřeboval bychom konkrétní čísla Změna π e za předpokladu neměnné M dojde k vzrůstu π e E E r π e RG zmenšuje se mezera úrokových sazeb, zmenšuje se rozdíl mez r a E S r 1 1 E by se posunula do polohy E E r 2 2 z obrázku vdíme, že r a nyní postupujeme v úvahách podobně jako v předchozím případě, jen se jedná o opačný pohyb S 1 2 S: LT LA S L: protože se M nemění a S, ve výsledku bude L růst a sce o úplně stejné % jako S A co by posunulo křvku??? pouze změna rzkové préme σ změny σ ovlvní nejen RG, ale také posunují křvku σ mění rzkovost nvestc a tak má dopad na I0 a tedy na křvku např. růst σ posune křvku doleva dolů (roste rzkovost nvestc) změna r by záležela na počátečním sklonu křvek a r E 2 E E 2 2 E E E 1 1 E E 1 zobrazuje rovnováhu na peněžním trhu a na trhu FA, ale jž př zohlednění očekávané nflace a splatnostní préme

10 VÝNOSOVÁ KŘIVKA GRAFICKÉ VJÁSŘENÍ ČASOVÉ STRUKTUR ÚROKOVÝCH SAZEB ukazuje, jak se mění míra výnosu z aktv se změnou doby jejch splatnost obvykle vypadá její tvar jako na obrázku nomnální míra výnosu L M zpočátku strmá a pak plošší (20 a 25-letá oblgace už není moc rozdíl) výnosová křvka S t t+1 t doba splatnost může mít ale také obrácený tvar nverzní výnosová křvka (s časem klesá) platí pak, že S > L takový tvar obvykle sgnalzuje blížící se reces (v té obvykle klesají nomnální úrokové sazby, třeba když chce banka nastartovat rozvoj) tehdy trhy očekávají pokles nomnálních měr tj. ε (tj. už dnes, anž by S začaly klesat, je ovlvněna L, protože v sobě tato očekávání zahrnuje) výnosová křvka je využtelná také pro konjunkturní prognózování tj. odhad hospodářských cyklckých výkyvů

11 MODEL AS-AD STRANA OTÁVK: AD křvka agregátní poptávky, zachycuje vlv změny cenové hladny na vývoj reálného výstupu (tj. poptávaná produkce ) jednotky ne peněžní jednoty (Kč, EU apod.), ale cenový ndex takže % cenová hladna...odvodíme s j z modelu - musíme s tam zapracovat změnu cenové hladny!!! (ty se projeví na křvce ) ( M / ) ( M / ) vycházíme z klasckého tvaru křvek a - musíme s uvědomt, že je křvka konstruována vždy pro nějakou úroveň nabídky peněz v reálném vyjádření (tzv. reálných peněžních zůstatků) - co se stane, jestlže dojde k vzestupu cenové hladny? snžují se reálné peněžní zůstatky M / klesá reálná nabídka peněz př dané poptávce po penězích pak roste nomnální úroková míra tlak na pokles spotřebních a nvestčních výdajů I0 a C0 takže v konečném důsledku klesá agregátní výstup - M / ( M /) I0&C0 - každá křvka odpovídá jné úrovn reálné nabídky peněz tj. jné úrovn cenové hladny - každý bod na AD odráží nějaký rovnovážný bod - Sklon AD AD bude tím plošší, čím bude plošší a tím plošší, čím bude strmější (sklon AD tedy ovlvňují stejné faktory jako -) AD je tím plošší, čím α b (souvsí s plochostí ) AD je tím plošší, čím h k (souvsí se strmostí )...pak může být AD za určtých extrémních podmínek třeba vertkálou nebo horzontálou... (pak nebude fungovat klascký nepřímoúměrný vztah, že když klesne cenová hladna a všechno bude levnější, budou spotřebtelé více nakupovat) Alternatvní tvary AD 1. jako vertkála - ctlvost A na změny je nulová (C a I nereagují na změny ) - pak jestlže vzroste cenová hladna klesá reálná nabídka peněz př dané poptávce po penězích pak roste nomnální úroková míra I0 a C0 na to ale vůbec nereagují takže an výstup se nemění - M / ( M /) I0&C0 =0 =0 - změny cenové hladny nevyvolávají změny poptávaného výstupu 0 AD reálný agregátní výstup = 0 AD b = 0 zde jsou peněžní jednotky (a ne fyzcké) souvsí s Keynesem a jeho Obecnou teorí zaměstnanost, úroku a peněz (zkráceně Obecná teore) - říká, že když je ekonomka pod potencálním produktem * (je v reces) a je vysoká nezaměstnanost, nejsou optmálně využívány zdroje......nemusí fungovat to, co tvrdí neoklasc -...neoklasčtí ekonomové se domníval, že v takové stuac dojde samotným působením tržního (cenového) mechansmu dojde k odstranění této mezery výstupu - Keynes tvrdí, že to nemusí fungovat a ekonomka může velm dlouho setrvávat s takto nízkým objemem výstupu - roč? protože snížení cenové hladny (jako reakce na nízkou poptávku) - ( M /) neoklasc s myslel, že by to nastartovalo I0&C0 a spontánně vzroste směrem k * Keynes říká, že I0&C0 zareagovat nemusí a zůstane pod hrancí * - roč spotřebtelé nereagují na pokles? Zásadní rol zde hraje pesmsmus spotřebtelů protože jsou pesmstčtí ohledně budoucnost, an snížení je nemusí přesvědčt, aby více spotřebovával a nvestoval. Jak z této stuace ven? - posuny nepomáhají - ale pomůže posunutí celé křvky doprava - a sce za pomocí expanzvní fskální poltky - př dané cenové hladně Tato Keynesova myšlenka se nazývá deflační mpotence cenového mechansmu (v reces cenový mechansmus nemá schopnost vyvést ekonomku z této nepříznvé ekonomcké stuace) AD AD 2. jako horzontála - když bude horzontála, bude mít křvka AD zase tento nepříznvý průběh - jde o stuac past lkvdty - představme s, že ekonomka je v depres a CB by se snažla nastartovat j měnovou expanzí tj. zvýšení nomnálního množství peněz v oběhu její aktvta ale v této stuac nevyvolá!!! pokles a pak vzestup I0&C0 a tím pádem růst jak 1 = 2 jsme zvyklí měnová expanze v tomto případě ekonomku z recese nevyvede, bude mpotentní 1 zvýšená nabídka peněz nemusí znamenat pokles (říká Keynes), protože jakákolv zvýšená nabídka peněz je absorbována zvýšenou poptávkou po 1 = 2 penězích (ldé jsou ochotn držet jakékolv množství peněz, protože AD ceny úrok nesoucích fn. aktv jsou tak vysoko, že je ldé nechtějí, bojí se, že tato bublna praskne a ceny f.a. půjdou dolů a on se stanou žebráky...) - M ( M /) =0 I0&C0 =0 =0 - neúčnná měnová poltka, vhodné nasadt fskální expanz = 0 = 0

12 Názor Neoklasků - mají opačný názor na schopnost cenového mechansmu (změnam cenové hladny) ekonomku dovést k potencálnímu produktu a přrozené nezaměstnanost - zástupcem je brtský ekonom Arthur C. geu M geův efekt (= efekt reálných peněžních zůstatků ) - geu soudl, že jestlže v dané ekonomce dojde ke změně cenové hladny (např. budeme uvažovat pokles) zvýší se reálné peněžní zůstatky M / = ( M /) ty bezprostředně způsobí zvýšení soukromé spotřeby C0 (ne zprostředkovaně přes sníženou úrokovou sazbu), protože jsou v této stuac spotřebtelé reálně bohatší (mají určté nomnální množství peněz a zboží zlevní) dochází ke zvyšování agregátního výstupu - M / = ( M /) C0 grafcky: - kldně můžeme uvažovat stuac horzontální (tj. past lkvdty), ve výchozí poloze se nacházíme pod úrovní potencálního produktu * - v této stuac s ekonomka pomůže sama v reces obvykle vznká tlak E 1 E 2 na pokles pak podle geua automatcky C0, křvka se posune 1 doprava a tak vzroste anž by se musela měnt - pokud by tedy platl geův efekt, pak by vždy př změnách došlo k opačné změně takže křvka AD je podle něj vždy klesající 1 * (geův efekt je součástí efektu bohatství nebol tzv. efektu Metzlerova) námtky prot geovu efektu: 1. námtka spojená s efektem očekávání např. jestlže se ekonomka nachází v depres, vznká tlak na, ale ldé nemusí reagovat zvyšováním C0, protože jestlže ldé budou očekávat pokles, mohou spekulovat, čekat ještě na další pokles cen a odkládat svou spotřebu (deflační očekávání) pak se neodráží v C0 tj. geův efekt nefunguje 2. spojený s Fsherovým efektem (= efekt redstrbuce, přerozdělení bohatství) podle amerckého monetárního ekonoma Irvnga Fshera např. jestlže se ekonomka nachází v depres, vznká a, pak dochází k redstrbuc (přerozdělení bohatství) v ekonomce: protože deflace je nevýhodná pro dlužníky, ale výhodná pro věřtele dochází k redstrbuc bohatství směrem od dlužníků k věřtelům dlužník vrací věřtel určtou nomnální částku jako splátku půjčky, ale vrací j v době, kdy dochází k, takže by s za ty peníze mohl koupt více zboží (mají větší kupní sílu) než předtím, takže věřtel se raduje... spousta dlužníků se tak dostává do ekonomckých problémů, přestávají být schopn hradt své závazky, čímž se dostávají do problémů také banky (jako věřtelé), což vede k poklesu peněžní nabídky jak v nomnálním tak v reálném vyjádření (klesá totž úvěrová aktvta komerčních bank) v depres tedy neporoste směrem k *, protože se dostává do problémů fnanční sektor a sce proto, že dojde k výše zmíněnému přerozdělování Co posouvá celou křvku AD (když sledujeme faktory posunující celou křvku, uvažujeme stuac, kdy je cenová hladna fxována) to, co posunuje křvky a fskální faktory T0, TR0, G0 monetární faktory M v nomnálním vyjádření psychologcké faktory (očekávání) AD AD optmsmus posunuje AD doprava pesmsmus posunuje AD doleva u otevřené ekonomky také změna čstého exportu, ale to zatím neřešíme... ekonomové se velm přou o tom, které faktory jsou důležtější: keynesovc fskální faktory a psychologcké faktory monetarsté monetární faktory Nerovnovážné stavy body mmo křvku AD C AD A jedně zde je rovnováha B C D B Formalzace AD velm složtý vzorec, který se dá ale lehce odvodt ze vztahu pro - b M = χ. A + χ.. χ = n tento člen se týká měnových zásahů tento člen se týká fskálních zásahů matematcký záps AD bychom získal položením na levou stranu bod B převs nabízeného množství nad poptávaným (kladné zásoby) jestlže by měla být rovnováha odstraněna, musela by pak by byl ldé ochotn nabízené množství odkoupt bod C převs poptávaného množství nad nabízeným (záporné zásoby) pokud by měla být uspokojena poptávka, muselo by dojít ke jedně př takové by byly frmy ochotny vyrábět právě takové množství, které jsou domácnost ochotny koupt α 1+ α STRANA NABÍDK: = produkční strana ekonomky AS - exstují zásadní spory mez jednotlvým ekonomckým školam ohledně tvaru křvky AS - z průběhu křvky AS lze lecos poznat pokud jde o teoretcké základy těch jednotlvých škol (za jejím tvarem se skrývá celá řada věcí...) - tvar křvky AS zásadním způsobem souvsí s určtým pojetím trhu práce té č oné školy malčko opakování o trhu práce... práce je VF (nabízející strana = domácnost x poptávající strana = frmy) cenou na trhu práce je reálná mzdová sazba W / (kde W je nomnální mzdová sazba a je cenová hladna) cenou práce není mzda mzda je důchod plynoucí z práce (mzda = mzdová sazba x množství práce) KLASICKÁ TEORIE v klasckém případě je AS vertkálou na úrovn * tzn. že míra nezaměstnanost je na své přrozené míře u* z klasckého tvaru AS také plyne, že ať se mění agregátní poptávka jak chce, nemění se nám výstup, ale pouze kolísá cenová hladna vztahuje se k ní tzv. Sayův zákon říká, že agregátní nabídka s hledá svoj poptávku tj. to, co je vyrobeno, je automatcky prodáno (poptávka se vždycky přzpůsobí nabídce).b.k h AS * AD

13 tvar křvky AS souvsí s tímto problémem... v ekonom obvykle uvažujeme, že motvem podnkání je úslí o dosažení zsku vztah pro průměrný zsk Aπ = AR AC (kdy AR = jednotková cena produkce a AC = cena výr. faktorů VF) klasčtí ekonomové se domnívají, že ceny výrobků a služeb, ale zároveň ceny VF jsou dokonale pružné to může vést k stuac, kdy je růst cen výrobků a služeb kompenzován růstem cen VF, takže s jednotkovým zsky v ekonomce se nc neděje za daných okolností frmy nemají tendenc vyrábět více nebo méně, proto je výstup pořád na úrovn * trh práce a křvka AS jestlže se v ekonomce změní AD má to vlv na změnu pak také na VF, nebol pokud se pohybujeme na trhu práce, pružně se mění také nomnální cenová úroveň W a z toho vyplývá, že hodnota změny zlomku ( W /)=0 (smultánně roste jak ve jmenovatel tak v čtatel) pak se nezmění an zaměstnanost N a nemění se an reálný výstup AD W ( W /)=0 N=0 =0 Efekty fskální a měnové poltky v klasckém modelu obě poltky jsou neúčnné nejsou schopny v klasckém modelu ovlvnt výstup, ale jen cenovou hladnu Fskální poltka např. expanzvní zásah fskální poltky ( G) vzestup vládních výdajů G posouvá se doprava křvka AD vláda s na své výdaje musí půjčt na fnančních trzích, takže dojde k vzestupu úrokové míry dojde k poklesu soukromé spotřeby a nvestc I0&C0 (a to k takovému, že dopad vzestupu G na výstup je plně kompenzován dopadem poklesu I0&C0 na výstup) takže se v konečném důsledku výstup nemění uplatňuje se zde 100% vytěsňovací efekt!!! (dojde pouze ke změně ve struktuře AD stoupne veřejná složka a poklesne soukromá složka HD) smultánně probíhá toto: když se zvyšuje AD roste cenová hladna a zároveň se pružně zvyšuje nomnální mzdová úroveň W hodnota zlomku W / pak zůstává stejná a tak se nemění an zaměstnanost N a an výstup (vz. výše) G AD I0&C0 =0 G AD W ( W / )=0 N=0 =0 Měnová poltka např. monetární expanze tj. zvýšení peněz v ekonomce centrální bankou zvyšuje se množství peněz v ekonomce M ale ceny jsou dokonale pružné, takže se zároveň zvyšuje cenová hladna tj. hodnota celého zlomku M / (reálné peněžní zůstatky) se nemění (hodnota čtatele roste stejně jako hodnota jmenovatele) a protože se tedy nemění nabídka peněz v reálném vyjádření, nemění se an cena peněz smultánně probíhá toto: zvýšení M posune křvku AD doprava a pak růst cenové hladny, který je kompenzován růstem nomnální mzdové úrovně W pořád dokola M ( M / )=0 =0 M AD W ( W / )=0 N=0 =0 jedný rozdíl mez FE a ME, FE zvýší úrokovou míru, kdežto ME j nemění přpomenutí z 1. ročníku rovnce směny zachycující zvýšení množství peněz v ekonomce M. V =. adekvátně se zvýší cenová hladna, ale nezareaguje reálný výstup, an rychlost obratu peněžní jednotky V W / N D N S=N D tj. případ klascké dchotome = týká se této skutečnost, kdy změna množství peněz v ekonomce (tj. změna nomnální velčny), vyvolá pouze změnu cenové hladny a nedotkne se reálného výstupu = jné faktory působí na nomnální velčny a jné faktory působí na reálné velčny Jak se tedy může výstup změnt?? rozhodně ne pod vlvem změn agregátní poptávky AD musí se posunout samotná AS a sce změnou výrobních faktorů (jejch množstvím, jejch produktvtou) např. když by se v ekonomce zvýšl objem kaptálu, tj. mám více kaptálu na jednotky práce K /L, tak bude práce produktvnější, stoupá mezní fyzcký produkt ML a tak pokud jsme v dokonalé konkurenc, vzroste reálná mzdová úroveň W / v dokonalé konkurenc ceny výrobních faktorů odpovídají produktvtě těch N W výrobních faktorů S / N D N D grafcky: N S poptávková křvka po prác se posune, frmy chtějí zaměstnávat více práce, protože je produktvnější, to znamená vzestup reálné mzdové úrovně a zároveň vzestup zaměstnanost a když je větší zaměstnanost, roste produkce, tj. nakonec se posune AS N zaměstnanost Syntetzující graf N 1 N 2 II. v tomto kvadrantu je zachycen vztah mez cenovou hladnou a reálnou mzdovou úrovní W / křvka představující kombnace reálné mzdové úrovně a cenové hladny př dané nomnální mzdové úrovn W v tomto grafu je zachycen pohled na trh práce s jeho nabídkou a poptávkou III. ten výstup 1=2 odpovídá potencálnímu výstupu * tudíž nezaměstnanost se nachází na své přrozené úrovn v této stuac je nulová cyklcká nezaměstnanost a zůstává pouze dobrovolná nezaměstnanost (strukturální a frkční) N W 1 W 2 1 ( W / ) 1=( W / ) 2 N D N S N 1= N 2 I. v tomto fnálním kvadrantu je výsledek tohoto odvozování tj. křvka AS, zachycující vazbu cenové hladny na agregátní výstup jná stuace by ale nastala v případě zvýšení kaptálové zásoby K N K ML př dané N došlo by k vysunutí produkční funkce a tak př nezměněné zaměstnanost výstup roste AS 2 př poklesu cenové hladny (kdyby klesala AD), ve stejné proporc poklesne nomnální mzdová úroveň W, a tak díky dokonalé pružnost trhu práce zůstává mzdová úroveň nezměněná, nezmění se an nezaměstnanost a an agregátní výstup 1= 2 N v tomto kvadrantu je vzájemná závslost mez zaměstnaností a agregátním výstupem IV. produkční funkce (výstup je funkcí zaměstnanost) s degresvním průběhem (zákon klesajících mezních výnosů posun AS vysunutí

14 a posouvá se celá AS

15 EXTRÉMNĚ KENESOVSKÝ OHLED podle nch má křvka AS horzontální průběh takže exstuje dokonalá cenová elastcta agregátní nabídky pak ať nám kolísá AD jak chce, nemění se cenová hladna, ale AS promítá se to do změn agregátního výstupu =0 funguje zde přesný opak Sayova zákona zde s agregátní poptávka vytváří svou nabídku (výrobc jsou př daných cenách schopn a AD ochotn vyrobt a nabídnout jakékolv poptávané množství)...pak je 100% účnná fskální měnová poltka výstup se daří ovlvňovat a přtom to nemá žádný dopad na cenové hladnu (nemají nflační nebo deflační dopad) měnová nebo fskální expanze vysouvá křvku AD doprava a výstupy rostou, anž by to vyvolalo nflační tlaky měnová nebo fskální restrkce vysouvá křvku AD doleva a výstupy klesají, anž by to vyvolalo deflační tlaky podrobnější pohled na účnky poltk by byl analogí klasckého modelu o zase by se uvažovalo, že se nemění reálná mzdová úroveň W / o také M / např. expanzvní měnová poltka hodnota M / poroste I0&C0 roč s myslí, že by mohla mít AS křvka takovýto horzontální průběh? souvsí to s předpokladem, že v ekonomce jsou ve velkém rozsahu nevyužty výrobní faktory je vysoká nezaměstnanost a také v případě využívání kaptálu jsou rezervy, půdy... např. velká hospodářská krze konce 20. let mn. stol. s masovou nezaměstnaností kdyby vzrostla AD (posun doprava) např. kdyby poptávku stmulovala vláda veřejným výdaj frmy by v důsledku rostoucí poptávky po své výrobě chtěly zaměstnávat větší množství VF v ekonomce je velm vysoká nezaměstnanost a tak by vzestup poptávky po prác nevyvolal růst nomnálních mezd W a tím pádem se nezmění an cenová hladna (frmy s v reces rozhodně nemohou dktovat) AD W = 0 a = 0 kdybychom se podíval na trh práce... W / N D N D N S N S W E E N 1 N 2 N jestlže se zvýší AD dojde na trhu práce ke zvýšení zaměstnanost z N1 na N2 (tj. ke zvýšení produkce) ale nezmění se reálná mzdová úroveň W / pozor!!! v tomto případě se W / nezmění ne proto, že by byla změna W vykompenzována stejně velkou změnou jako u klasků, ona se prostě nezmění vůbec, nezmění se an čtatel an jmenovatel kdybychom s to grafcky znázornl posunou se obě křvky, jak nabídková, tak poptávková NEOKENESOVSKÝ OHLED je kombnací neoklascké ekonome a keynesovy obecné teore (1936) pokus o jejch syntézu, komproms výchozím předpokladem je to, že nomnální mzdy W jsou krátkodobě nepružné, tj. nereagují tak rychle na změnu ekonomckých podmínek jako ceny výrobků a služeb pohled na trh práce... zde je klíčová reálná mzdová úroveň W / uvažujme pokles AD (např.vláda zvýší T0) pokud to není v stuac, kdy by byla nějaká masová nezaměstnanost, masová nadprodukce..., vznká tlak na pokles (aby fy prodaly své zásoby, musí zlevnt) ve zlomku W / se to W / ( W / ) 1 ( W / ) 0 N D Nedobrovolná nezaměstnanost souvsející s krátkodobě neměnnou nomnální mzdou E N S N S N projevuje růstem hodnoty frmy v stuac klesající poptávky po jejch zboží mají zájem zaměstnávat méně práce tj. klesá poptávka po prác ND to by mělo vytvářet tlak na pokles nomnální mzdové úrovně W, jenže podle neokeynesovských ekonomů se W krátkodobě nemění, tj. není tak pružná (např. odbory) to znamená ten výše zmíněný růst hodnoty zlomku W /,tj. reálná mzdová úroveň roste (zaměstnaní, kteří dostávají stále stejnou mzdu s nyní př poklesu cenové úrovně mohou koupt více, jsou reálně bohatší) ale s růstem reálné mzdové úrovně z W /1 na W /2 se pro frmy stává práce drahou a tak jsou ochotny poptávat jen její menší množství, naopak domácnost by př nové mzdové úrovn rády nabízely mnohem větší množství práce (zelená úsečka v grafu ukazuje zmíněný převs nabízené práce nad poptávaným př dané výš W /) vznká tak nedobrovolná nezaměstnanost (př dané reálné mzdové úrovn, všchn, kdo chtějí nabízet prác, tak tu prác nedostanou) AD ND W=0 W / ( W /)... Syntetzující graf II. v tomto kvadrantu je zachycen vztah mez cenovou hladnou a reálnou mzdovou úrovní pokles cenové úrovně je spojen s poklesem agregátního výstupu růst cenové úrovně je spojen s růstem agregátního výstupu Efekty fskální a měnové poltky v klasckém modelu 2 1 W / křvka představující kombnace reálné mzdové úrovně a cenové hladny př dané nomnální mzdové úrovn W v tomto grafu je zachycen pohled na trh práce s jeho nabídkou a poptávkou III. 1 AS 2 AD W 1 1 ( W / ) ( W 2 / ) 1 N D N 2 N S 2 N 1 I. v tomto fnálním kvadrantu je výsledek tohoto odvozování tj. křvka AS, zachycující vazbu cenové hladny na agregátní výstup 2 1 AS N v tomto kvadrantu je vzájemná závslost mez zaměstnaností a agregátním výstupem IV. př poklesu cenové hladny z 1 na 2, nomnální úroveň W zůstává nezměněná (alespoň krátkodobě), takže se budeme pohybovat podél křvky, vzroste tak reálná mzdová úroveň z W /1 na W /2,což odpovídá poklesu zaměstnanost z N1 na N2, př nžší zaměstnanost je pak také produkován nžší výstup 2 spojením bodů získáváme rostoucí křvku AS produkční funkce (výstup je funkcí zaměstnanost) s degresvním průběhem (zákon klesajících mezních výnosů jde o komproms mez dvěm extrémy klasckým a keynesovským expanzvní poltka vede k růstu výstupu, ale zároveň vede k růstu cenové hladny nflační tlaky recesvní poltka vede k poklesu výstupu, ale zároveň k poklesu cenové hladny deflace

16 MODEL AGREGÁTNÍ NABÍDKOVÉ KŘIVK MILTONA FRIEDMANA monetarsmus se začíná výrazněj formovat v 60. letech 20. stol. výroky Fredmana: Inflace je vždy a všude peněžní jev monetarsté rehabltoval úlohu peněz (do té doby byla podceněna), udělal z peněz klíčovým faktorem hospodářských cyklů 1965 publkoval M.Fredman s A.J.Schwarzovou Monetární hstore Spojených států našl, že centrální banka USA opakovaně změnla množství peněz v ekonomce a následně s určtým časovým zpožděním došlo ke změně reálného hospodářského výstupu a zaměstnanost M 1968 časopsový článek Role měnové poltky podání teoretckého vysvětlení toho hstorckého zjštění předpoklady modelu předpoklad exstence nformační asymetre v ekonomce konkrétně na trhu práce zaměstnavatelé (frmy) mají dokonalejší nformace než zaměstnanc (domácnost) předpoklad tvorby adaptvních očekávání Adaptvní očekávání ldé vytvářejí svá očekávání ohledně budoucnost na základě mnulých zkušeností s vývojem předvídané velčny těm nejčerstvějším zkušenostem přsuzují nejvyšší váhu a těm nejstarší přsuzují nejnžší váhu (ale všechny se na tom rozhodování podílejí) důsledky adaptvního očekávání modeloval jž v Cagen matematcký záps adaptvního očekávání o např. míra nflace e e e π t + 1 = πt + α( π t πt ) π- míra nflace e π - očekávaná míra nflace e π t očekávaná míra nflace pro příští rok α- ctlvostní koefcent, který ukazuje jak rychle se ldé učí z chyb o e e e pak když dosadíme do vzorce π t + 1 = π t + α( π t π t ) 5% 0% + (5% - 0%) řekněmě, že v mnulost pro období t byla očekávaná 0% míra nflace ale veskutečnost byla 5%, tj. ldé se dopustly chyby ve výš 5% o tuto chybu pak opraví svá očekávání pro letošní rok proto pro následující období už nebudou očekávat 0%, ale 5% míru nflace opravl svá očekávání poučl se z chyb podle hypotézy adaptvních očekávání se ldé dopouštějí systematckých chyb ve svých očekáváních, protože jm trvá několk období, než svá očekávání zcela opraví tj. kldně stejnou chybu udělají 3x než kompletně přzpůsobí své očekávání ekonomcké realtě mmochodem neokeynesovští ekonomové (vz. výše) očekávání nemodelují, ne že by ho podceňoval znají ho ve formě vln optmsmu č pesmsmu, ale domníval se, že očekávání modelovat nelze Asymetre nformací zaměstnavatelé mají nformační převahu zatímco zaměstnavatelé dsponují znalostm o aktuální výš reálné mzdové úrovně W /, zaměstnanc těmto nformacem nedsponují (deflují nomnální mzdovou úroveň pouze očekávanou cenovou úrovní W / e ) jak je to možné? zaměstnavatelé jsou s totž vědom aktuálních pohybů cenové hladny, ale zaměstnanc pracují pouze s očekávanou cenovou hladnou logku Fredmanova přístupu budeme demonstrovat na dagramu AS-AD víme, že monetarsmus zdůrazňuje aktvní úlohu peněz v ekonomce proto budeme uvažovat měnové šoky v našem případě půjde o příznvý měnový šok CB zvýší množství peněz v ekonomce (zvíší tempo růstu peněžní zásoby) jestlže se zvýší množství peněz v ekonomce M, vytváří to tlak na vzestup cenové hladny, nyní když budeme používat trh práce pro vysvětlení pohybů výstupu, vdíme, co se děje s reálnou úrovní mezd... nomnální mzdová úrovně W není u monetarstů fxována, může se krátkodobě měnt W ale bude reagovat na změnu množství peněz v ekonomce až s určtým časovým zpožděním nejprve bude reagovat cenová hladna a až následně nomnální mzdová úroveň W (Macháček to vysvětluje tak, že nad městem budou lítat centrální bankéř ve vrtulnících a budou házet z kufru peníze tj. vnější šok, kterým je ta ekonomka zasažena ldé ty peníze sbírají a běží s něco koupt tj. roste koupěschopná poptávka obchodníc jsou konfrontován s vyšší poptávkou a tak vznká tlak na vzestup cenové hladny, obchodníc samozřejmě mohou zareagovat také tím, že zvýší výrobu a k tomu potřebují dsponovat větším množstvím VF obchodníc začnou poptávat VF poptávka po VF je poptávkou odvozenou od poptávky po konečných výrobcích a službách tj. vdíme tady určtý časový nesoulad, než se ta zvýšená spotřebtelská poptávka promítne do poptávky po VF to demonstruje skutečnost, že: nomnální mzdová úroveň bude sce reagovat na změnu množství peněz v ekonomce, ale pomalej než cenová hladna!!!!) co to způsobí v ekonomce? zpočátku roste W pomalej a méně výrazně než hodnota čtatele roste, ale pomalej než hodnota jmenovatele hodnota celého zlomku W / bude klesat to znamená, že zaměstnavatelům, kteří to vnímají, budou zpočátku klesat reálné náklady výroby (ne nomnálně musí vyplácet vyšší mzdy, ale zase své výrobky prodávají za vyšší ceny tj. jsou na tom lépe ten růst tržeb je výraznější než růst těch nomnálních nákladů) frmy jsou tak motvovány najímat více této levnější práce a co strana nabídky práce? zaměstnanc nevnímají aktuální výš, pracují s očekávanou cenovou úrovní e zaměstnanc tedy neví, že ve skutečnost roste a pracují s nějakou původní očekávanou e přtom > e zaměstnanc ale dobře vnímají že se jm zvyšují nomnální mzdy W a tak s myslí, že jm roste reálná mzdová úroveň W /, že jm roste kupní síla jejch mzdy proto ochotněj nabízejí prác roste nabídka práce NS dohromady: frmy zvyšují poptávku po prác, domácnost zvyšují nabídku práce roste zaměstnanost N roste výstup W M ( W /) ND NS N to netrvá věčně, zaměstnanc s za nějaký čas uvědomí, že ve skutečnost jejch reálné mzdy poklesly a nevzrostly jak se domníval tj. prohlédnou tzv. peněžní luz zaměstnanc začnou tlačt na to, aby jm frmy dorovnaly jejch nomnální mzdy W, aby se jejch kupní síla vrátla na původní úroveň v delším období začne růst W předsthovat růst!!!! hodnota zlomku W / se bude růst, vracet na svou původní úroveň zaměstnavatelé tak ztrácejí zájem zaměstnávat tolk práce jako předtím takže také N se vrací na původní úroveň LAS takže se vrací na původní úroveň AS a co cenová hladna? = e AS nevrací se na původní úroveň zůstává zvýšená, dokonce ještě trochu povyroste když spojíme konečný bod (3) s tím výchozím (1), 3 > e dostaneme vertkální křvku dlouhodobé agregátní 3 2 nabídky LAS odpovídající potencálnímu výstupu * 2 1 AD 1 AD *

17 shrnutí podle Fredmana má křvka AS krátkodobě rostoucí průběh, a sce jen díky tomu, že skutečná se lší od očekávané e ( e ) (v našem modelu jsme se posunul z výchozího bodu podél rostoucí křvky (2) jen proto, že ldé očekával stále stejnou, ale ta ve skutečnost vzrostla...) v delším časovém horzontu ldé přzpůsobují svá očekávání a dostávají se na horzontální LAS ( = e ) křvku LAS proto můžeme nazvat křvka správných očekávání jedně v důsledku odchylek očekávání od skutečnost se výstup odchyluje od potencálního výstupu *...a nejen výstup, ale také u* (přrozená míra nezaměstnanost) dlouhodobě se v ekonomce prosazuje u* a kolem ní může skutečná míra u kolísat, ale jenom krátkodobě!!! Důsledky pro hospodářskou poltku podle Fredmana jsou hospodářské cykly (tj. kolísání skutečného výstupu kolem potencálního) prmárně způsobeny tím, že CB mění tempo růstu peněžní zásoby M (měnové šoky), čímž krátkodobě mate domácnost (zaměstnance), vyvolává u nch peněžní luz......dočasně...v delším čase domácnost peněžní luz prohlédnou a ekonomka se vrací ke své výchozí rovnovážné úrovn (tj. k * a u*), ale samozřejmě jž v jné cenové úrovn s tím souvsí doporučení pro hospodářskou poltku: (je účnná z hledska dopadu na výstup a nezaměstnanost, ale jen krátkodobě) CB by tedy neměla aktvně vstupovat do ekonomky s cílem j stablzovat, protože ten trh zareaguje rychlej (ekonomové musí zaregstrovat, že vznká problém, vyhodnott, rozhodnout, mplementovat... vždycky přjde jejch zásah pozdě, do úplně jné stuace) CB, když se pokouší o to být aktvní, cyklcké výkyvy totž ještě zhoršuje, je jejch zdrojem CB by neměla realzovat stablzační měnovou poltku, ekonomka s pomůže sama role CB by měla spočívat v udržování stablního tempa růstu peněžní zásoby, měla by se řídt dlouhodobým pravdly tempa peněžního růstu tj. měla by deklarovat, dopředu, že bude udržovat po danou dobu určtou peněžní zásobu a neměla by mást ekonomcké subjekty dskrečním zásahy zaměřeným na krátkodobou stablzac jak by mělo být vysoké tempo peněžního růstu? M. V =. nomnální výstup (tj. výstup vyjádřený v aktuálních cenách) podle nové kvanttatvní teore peněz, jejímž jádrem je předpoklad, že rychlost obratu peněžní jednotky V je v podstatě stablní aby nevznkaly tlaky an na růst an pokles cenové hladny, měla by CB podle krtéra vývoje reálného výstupu přzpůsobovat vývoj růstu peněžní zásoby M, CB má dlouhodobě nastavt tempo růstu M podle tempa růstu Fredmanovu modelu se říká taky foolng model, protože CB dělá z domácností hlupáky, tím, že u nch vyvolává peněžní luz, když mění tempo růstu peněžní zásoby př jakékolv malé změně výstupu ekonomky NOVÁ KLASICKÁ MAKROEKONOMIE soudobá škola, začala se rozvíjet od počátku 70. let exstuje ve 2 proudech o proud peněžních modelů o proud reálných modelů (hstorcky mladší 80. léta) duchovním otcem je Robert Lucas (Chcago) tvůrce peněžních modelů (nsproval se u Fredmana) Obecné předpoklady NKM 1. klade velm slný důraz na mkroekonomcké základy makroekonomckých teorí 2. modely NKM jsou rovnovážné 3. modely NKM pracují s předpokladem dokonalé konkurence 4. NKM pracuje s hypotézou RATEX = raconální očekávání add 1. spojení mkro- a makroekonome...narozdíl od neokeynesovských ekonomů, kteří vůbec nevysvětlují své makroekonomcké jevy na základě mkroekonomcké logky (není tam vysvětleno, že každý makroekonomcký jev je výsledkem chování jednotlvců) pro NKM makro a mkro jedno jsou... nelze vysvětlt makroekonomcký jev bez mkroekonomckých předpokladů add 2. rovnovážnost modelů např. hospodářský cyklus v tradčním neokeynesovském pojetí je spojen s tržním selháním NKM to vdí tak, že hospodářský cyklus není spojen s ekonomckým selháním, makroekonomka se chová optmálně a přesto kolísá pak ale není žádný prostor pro hospodářskou poltku vlády nebo CB, už nemohou udělat něco lepšího, když se ekonomka sama chová optmálně NKM odmítá jejch stablzační poltku ještě razantněj než monetarsté Jak je možné, že hospodářský cyklus by nemusel souvset s těm tržním selháním? ldé se snaží přpravt na budoucnost tím, že přpravují kontngentní kontrakty chtějí se tak pojstt prot rzkům budoucího ekonomckého vývoje kontngentní kontrakt je takový kontrakt, jehož realzace závsí na nějakém budoucím stavu světa (ekonomky), takže pokud v budoucnu nastane určtý stav, bude kontrakt naplněn a jestl nenastane, naplněn nebude tzn. realzace kontraktu závsí na nějakém budoucím náhodném stavu světa... (ldé mají averz k dešt, neví jestl bude zítra pršet nebo nebude snaží se proto zabezpečt prot nejsté budoucnost uzavřením kontngentního kontraktu jestl bude pršet, koupím deštník za 100,- jestl ne, nekoupím nc... je to výhodné pro domácnost, protože alespoň jakýms způsobem omezuje rzko budoucího vývoje, ale podle NKM je to výhodné pro výrobce deštníků, protože alespoň do jsté míry může odhadovat vývoj poptávky po své produkc......takhle kupuj a nekupuj deštníky, podle toho zda prší č ne když bychom se podíval na časovou řadu vývoje prodeje deštníků v ekonomce, byl by v některých obdobích prodej nadprůměrně vysoký a v jných nadprůměrně nízký to ale neznamená, že by trh deštníků nebyl vyčštěn, že by tam byl nějaký nesoulad mez nabídkou a poptávkou ty jsou vyrovnané, výkyvy jsou způsobeny vnějším vlvem prší/neprší když to převedeme na makroekonomckou úroveň je tam stejná analoge, nejsou kontngentní kontrakty jen na deštníky, ale na všechny komodty když je agregujeme, získáváme reálný domác produkt na časových řadách se dá pozorovat jeho cyklcké kolísání jenže stejně jako u těch deštníků to neznamená, že exstuje nesoulad mez nabídkou a poptávkou, že musí být nevyčštěné trhy apod., ale že je ekonomka je zasahována nějakým vnějším šoky, někdy poztvním a někdy negatvním a na ně se ekonomka adaptuje optmálním způsobem těm kontngentním kontrakty) krtc tuto koncepc označují jako koncepc plovoucí rovnováhy ekonomka je v rovnováze, ale ne v nějaké staconární kolísá, plave... add 3. dokonalá konkurence frmy jsou příjemc tržní ceny, žádná není schopna ovlvnt cenu své produkce add 4. hypotéza RATEX poprvé se objevla 1961 u J.F.Mutha (využl j pro studum trhů se zemědělským komodtam) Lukas s uvědoml, že tato hypotéza může mít obrovský význam pro makroekonom (Nobelovka)

18 ldé podle této hypotézy vytvářejí svá očekávání ohledně budoucího vývoje nějaké dané ekonomcké velčny na základě veškerých dostupných nformací, nejen o vývoj té dané velčny, ale skutečně veškeré dostupné nformace tj. mnohem větší balík nformací klade na člověka mnohem větší nároky nezohledňuje pouze mnulý vývoj hodnot, ale bere v potaz šroké spektrum velčn, které mohou vývoj ovlvnt, poltckou stuac apod. sleduje mechansmus generování těch zkušností... atd. podle Lukase je raconální, aby ldé využíval veškeré možnost, které mají, když formulují svá očekávání ohledně budoucnost proto aby byla předpověď co nejpřesnější ldé podle Lukase tedy nedělají chyby systematcky (jako u adaptvního očekávání), ale jenom náhodně! (když třeba nemají k dspozc potřebnou nformac ale podruhé už tu chybu neudělají) MODEL ROBERTA LUCASE ENĚŽNÍ KONCECE stěžejní model peněžního proudu (nsprován Fredmanovým modelem) za šoky (počáteční mpulsy pro vznk ekonomckých cyklů) zde budeme považovat změny tempa růstu peněžní zásoby tj. měnové šoky = šoky poptávkového typu využtí dvou grafů: makro (AS-AD) a mkro AD-SL: výchozí stuace E1, které odpovídá cena 1 a produkt 1 = * v důsledku zvýšení tempa růstu peněžní zásoby dojde k vysunutí AD doprava vznká tlak na vzestup cenové hladny zvýšení peněžní zásoby může být podle Lucase doprovázeno také růstem výstup na a zaměstnanost N ROČ? vysvětlíme za pomocí obrázku představujícího mkroekonomcký pohled... zobrazuje ekonomcký systém segmentovaný na řadu dílčích trhů A, B,.. n Lucas pro vysvětlení ekonomckého cyklu využívá koncepce ostrovní ekonomky = výrobc operující na jednotlvých trzích jsou sce ve vzájemném kontaktu obchodují spolu, jsou od sebe ale nformačně odděleny (tj. subjekty působící na trhu A, nemají okamžté nfo o dění v jných segmentech např. B, C, D..., ví s jstotou jen to, co se děje u nch doma) touto ostrovní ekonomkou s budeme pomáhat př vysvětlování makroekonomckých vztahů zpět k AD-SL: C LAS B z v ý š í 3 E E 1 AS E 2 AS její tvar je v modelu odvozován, zjšťuje se, proč roste AD AD p e * n ěžní zásobu a v důsledku toho vzroste výstup vybereme s segment např. A ekonomka je v stuac dokonalé konkurence a frmy jsou tudíž cenovým příjemc!!!...jednotlvé frmy tedy pouze pozorují změny cen jejch produkce co se tedy děje na trhu A? když tedy CB nasype do ekonomky peníze vznkne tlak na vzestup výrobce A pozoruje, že cena jeho produkce stoupá my víme, že stoupá v důsledku měnové expanze, ale on (na nformačním ostrově) s tento pozorovaný vzestup může vysvětlt dvěm způsoby: 1. ntenzvnější poptávka po jeho produkc tj. přesun zájmu spotřebtelů od produkce C, B... k produkc A (= jsou atraktvnější právě jeho výrobky) trhy jsou ale obchodně propojeny A C B D n tj. výrobce A nakupuje materál pro svou produkc od nějakých jných segmentů Aπ = AR AC roste cena produkce A výrobc A rostou průměrné příjmy AR pokud jde o průměrné náklady AC (na materál apod.) výrobce s myslí, že nerostou výrobce má tedy dojem, že jeho Aπ rostou (neví totž, že rostou jeho AC)...sorry, ale nějak m to nejde napsat srozumtelněj pak je výrobce motvován rozšřovat výrobu, najímat dodatečné VF... důležté je, že se takto chovají všchn výrobc (A, B, C...) každý z nch má tento chybný poct, že roste poptávka po jeho produkc, pozoruje vzestup ceny své produkce a prozatím netuší, že ve skutečnost rostou ceny v celé ekonomce, takže mu rostou také jeho průměrné náklady...všchn jsou motvován rozšřovat svou výrobu roste agregátní produkce, zvyšuje se zaměstnanost N a to je doprovázeno vzestupem cenové hladny tím se pohybujeme po rostoucí křvce AS z bodu E1 do bodu E2 tento stav ale netrvá dlouho!!! výrobc s záhy povšmnou, že neroste jen odbytová cena, ale také náklady na jejch produkc, že ve skutečnost jejch zsky Aπ nerostly a není tedy důvod vyrábět zvýšenou úroveň produkce vracejí se na původní úroveň * cenová úroveň se jž ale nevrací, naopak se ještě zvýší na úroveň 3 křvka SAS se posunuje doleva do polohy SAS (nejprve reaguje AD a AS reaguje posléze s určtým zpožděním) tj. dostáváme se do bodu E3 2. výrobc s uvědomují, že pozorovaný vzestup ceny jejch produkce souvsí se vzestupem cen v celé ekonomce tím pádem nemají důvod an krátkodobě více vyrábět pak výstup vůbec nezareaguje = 0 a jedné, co se v ekonomce stane je, že výrazně vzroste cenová hladna dostáváme se tak z výchozího stavu E1 rovnou do E3 Co to znamená pro měnovou poltku? o podle Lucase se CB měnovou expanzí podaří výstup dočasně zvýšt jenom tehdy, je-l ten její zásah neočekávaný (neantcpovaný) jedně tehdy budou jednotlvc chybně nterpretovat pozorovaný vzestup lokálních cen a dočasně zvýší produkc o v případě očekávaného zásahu CB výrobc nterpretují správně a tudíž výstup nezareaguje a jedné, co se stane je růst cenové hladny o měnová poltka je účnná jenom tehdy, je-l neočekávaná kdybychom se podíval na současnou stuac v ČR úkolem CNB zde není regulovat pohyby a N, ale zajímá se o stablzac nflačního vývoje kdyby chtěla CB snížt cenovou hladnu, měla by snížt tempo růstu peněžní zásoby a posunout tak křvku AD směrem dolů - kdyby tak učnla neočekávaně, dočasně zmate jednotlvé výrobce a vyvolá dočasnou reces v ekonomce (růst nezaměstnanost, pokles výstupu), teprve až by s výrobc uvědoml, že zásah nterpretoval špatně, dostal by se do cílového bodu - když bude měnový zásah očekávaný, tj. dopředu ohlášený a když bude mít banka důvěru u ekonomckých subjektů, rovnou se dostaneme do cílového bodu, anž by došlo k dočasnému snížení výstupu (graf analogcky s předchozím, akorát obráceně) 1 LAS 3 E 3 E 1 * AD AD

19 Čím je tedy podle Lucase vyvolán ekonomcký cyklus? - tím, že CB mění tempo růstu peněžní zásoby (expanze, recese) - tím, že to dělá neočekávaně!!! (zásadní rozdíl této koncepce prot Fredmanovskému pojetí, kde jakýkolv zásah CB krátkodobě zmátl zaměstnance vyvolal luz a až pak se přzpůsobl...) - Lucas má tedy ještě vyšší averz vůč stablzační poltce CB - nelze hovořt o stablzac, jestlže je podmínkou, aby byly zásahy neočekávané REÁLNÉ MODEL NOVÉ KLASICKÉ EKONOMIE model RST jejch rozdíl oprot peněžním modelům spočívá v charakteru šoků (mpulsů kolísání výstupu) dosud to byly poptávkové šoky, nyní to jsou náhodné změny produktvty výrobních faktorů tj. šoky spíše nabídkového charakteru proč tak začal uvažovat? protože argumenty prot měnovým šokům byl dost zásadní nformační ostrovy jsou v dnešní moderní době poněkud nesmyslné vysoká podobnost se Sollowovým modelem, v něm ale technologcké změny byly plynulé (docházelo k nm ve stablním tempu) v modelu RBC je narozdíl od Sollowa techncký pokrok nahrazen náhodným změnam v technolog (někdy produktvta poroste více, někdy méně......může klesat) součástí modelu je hypotéza mezčasové substtuce nebol mezčasové kompenzace, která vysvětluje proč mohou mít dočasné šoky déletrvající účnky, proč jsou přenášeny do dalších období (vysvětluje přenos účnků v čase a prostoru) říká, že ldé reagují na dočasné zvýšení důchodu tím, že jenom část dodatečného důchodu spotřebují a část uspoří a nvestují, aby se takto přpravl na horší časy,c T 1 T 2 T 3 agregátní důchod trend soukromá spotřeba T soukromá spotřeba je sce procyklcká, ale relatvně málo volatvní tj. podléhá menším výkyvům než důchod proč je tomu tak, to vysvětluje mezčasová substtuce podle ní se raconální člověk nechová tak, že to, co dodatečně vydělá, okamžtě utratí raconální člověk utratí jenom část a druhou část uspoří a nvestuje, čímž se zabezpečí prot budoucímu výkyvu důchodu v opačném směru......jeho žvotní úroveň pak nepoklesne tak výrazně, jak by se dalo čekat, protože má ty své úspory Ekonomcký cyklus v modelu RBC jak vznká ekonomcký cyklus? na začátku je nějaká náhodná (uvažujme příznvá) změna produktvty výrobních faktorů (K,L)...každý soustruh vyprodukuje za určtou dobu více výrobků než předtím... když se změní produktvta kaptálu, mění se zároveň také produktvta práce...u těch soustruhů stojí nějací ldé, a když on (vybaven kaptálem) jsou schopn nyní za časovou jednotku vyrobt více výrobků, protože mají lepší soustruhy, znamená to, že také on jsou produktvnější... kaptál: jestlže roste produktvta kaptálu, roste nvestční poptávka (je zájem nvestovat do rozšřování kaptálu) jenže zvýšená nvestční poptávka zatím naráží na nějakou danou úroveň úspor, která v ekonomce je zvýšená nvestční poptávka tedy vyvolává vzestup ceny na fnančním trhu reálné úrokové míry trh práce: jestlže jsou pracovníc produktvnější a jsme v prostředí dokonalé konkurence (mzda odráží bezprostředně produktvtu práce) znamená to, že také reálná mzda má tendenc růst to vše má takový dopad na nabídku práce, že pracovníc více pracují, nabízejí více práce pracovníc jsou ale vedle vyšší reálné mzdy motvován také z dalšího důvodu: s tím jak roste reálná úroková sazba (jako klíčová velčna ovlvňující mezčasovou substtuc)...v důsledku nárůstu produktvty kaptálu a zájmu o nvestování... vz výše pak se v důsledku toho relatvně zatraktvňuje nvestování prot současné spotřebě (je výhodnější méně spotřebovávat a více spořt a více pracovat a ukládat peníze v budoucnu z nch budou větší požtky)...a tak je atraktvnější také práce!!! dělníc jsou tedy ochotn nabízet více práce nejen z důvodu důchodového efektu, ale také z důvodu substtučního efektu jestlže se zvyšuje nabídka práce roste výstup, ekonomka expanduje dodatečné přírůstky výstupu však nejsou celé spotřebovány, jejch část je uspořena a nvestována jaké jsou důsledky toho, že jsou přírůstky uspořeny? zpočátku frmy, které zvyšovaly nvestční poptávku, narážely na omezené úspory a tak reálná úroková míra rostla nyní v expanz se v ekonomce objevuje více úspor takže se nvestční poptávka střetává se zvýšenou nabídkou úspor a reálná úroková míra zase klesá...to se projeví také na trhu práce: dělníc byl motvován ke zvýšené nabídce práce ale mezčasová substtuce je méně a méně výrazná nyní se nasycuje jak důchodový efekt (vz. zpětně zakřvená křvka ndvduální nabídky práce bohatí dělníc už nestojí o další peníze a chtějí spíše volný čas) tak substtuční efekt (s poklesem reálné úrokové míry) tj. expanze se postupně bude vyčerpávat...a jak se ekonomka dostane pod úroveň trendu? (vz. graf) výše popsané jevy totž stále popsují stav, kdy je ekonomka nad trendem (nad potencálem) ekonomka půjde směrem dolů až zasáhne negatvní šok nepříznvá změna produktvty VF recese se také vyčerpá......přjde příznvý šok a ekonomka se zase rozkolísá...na okraj Role peněz v ekonom autoř: Kydland & rescott zatímco u Fredmana, Lucase a ostatních monetarstů jsme vycházel z myšlenky, že změny množství peněz v ekonomce vyvolávají změny reálného výstupu o u Lucase jenom neočekávané změny, u Fredmana jakékolv změny o a jen v krátkodobém čase M u teoretků RBC je pohled úplně opačný změny množství peněz v ekonomce jsou vyvolány změnam reálného výstupu o obrácená (reverzní) kauzalta!!! M jak mohou být změny peněz v ekonomce důsledkem změn výstupu??? - víme, že změny M časově předcházejí změnám - z této časové následnost dvou jevů ale automatcky nevyplývá, že exstuje příčnný vztah M - příklad mmoekonomcký: např. představme s prosnec na poštách, kdy prudce narůstá počet pohlednc a pak s určtým zpožděním následují vánoční svátky málokdo by z toho vyvozoval, že Vánoce jsou důsledkem toho, že ldé zasílají pohlednce kauzální vztah je zde přesně opačný - většna ekonomů se domnívá, že platí vztah odpovídající časové následnost tj. M - představtelé teore RBC ale tvrdí, že jž dnes se mění množství peněz v ekonomce z toho důvodu, že ldé očekávají budoucí směny výstupu

20 jak s to teoretc RBC představují? - máme v ekonomce reálný šok - zvýšení produktvty výrobních faktorů - víme, že v důsledku toho dojde v budoucnu k růstu agregátního výstupu - protože subjekty vytvářejí raconální očekávání a uvědomují s to, proto jž dnes (tj. aby byl na budoucí růst přpraven) zvyšují svou poptávku po penězích (hovoříme o transakční složce poptávky) - jž teď tedy roste poptávka po penězích př nějaké nabídce peněz a pokud by CB nezareagovala, vzrostla by úroková míra - jestlže by ale CB nechtěla dopustt růst úrokové míry, musela by na vzestup poptávky po penězích reagovat zvýšením nabídky peněz - pozorujeme tedy, že dnes roste nabídka peněz a až s určtým zpožděním roste výstup - tzn. změna výstupu způsobla změnu peněžní zásoby - tzn. změna výstupu nebyla způsobena změnou peněžní zásoby, ale reálným šokem (změnou produktvty výrobních faktorů) co to znamená pro oblast měnové poltky v modelu RBC? - měnová poltka je za těchto předpokladů zcela neúčnná - CB totž pouze pasvně reaguje na to, co se odehrává v reálném sektoru (pouze dodává do ekonomky peníze př změnách poptávky po penězích) NOVÁ KENESOVSKÁ EKONOMIE soudobá škola ekonomckého myšlení, hlavní protvník vůč nové klasce začala se rozvíjet od počátku 80. let mn. století ve srovnání s novou klasckou školou je nové keynesovství daleko heterogennější (různorodý souhrn hypotéz a teorí, které jsou někdy protchůdné...) představtelé: Josef Stgltz, N. Gregory Mankn (majtel psa Keynese), L. Summers Obecné předpoklady: 1. pracuje s hypotézou raconálních očekávání RATEX 2. modely jsou budovány na mkroekonomckých základech 3. noví keynesovc odmítají paušálně pracovat s předpokladem dokonalé konkurenc, v jejch modelech se nacházejí prvky nedokonalé konkurence (= makroekonome nedokonalé konkurence) jestlže přpustíme, že alespoň část trhů v ekonomce je nedokonale konkurenčních (exstují tržní selhání), hospodářská stablzační poltka může mít svůj smysl, může zvyšovat společenský blahobyt Některé modely: klasfkace: Koncepce nomnálních cenových a mzdových strnulostí (rgdt) hypotéza explctních cenových a mzdových kontraktů hypotéza mplctních cenových a mzdových kontraktů menu costs Koncepce reálných cenových a mzdových strnulostí Modely vstup výstup (entry ext) Koncepce nomnálních cenových a mzdových strnulostí - pracujeme zde s předpokladem, že alespoň část trhů v ekonomce je nedokonale konkurenční - to znamená, že alespoň na některých trzích jsou frmy tvůrc cen své produkce prce makers - bude-l pak v ekonomce docházet ke změnám agregátní poptávky, každá z frem bude konfrontována s výkyvy poptávky po své produkc - frmy, které jsou cenovým tvůrc, mohou reagovat na takové změny poptávky změnam cen své produkc a přtom ponechat objem produkce na stejné úrovn co by to znamenalo? - když by se frmy takto chovaly, nepozoroval bychom žádný ekonomcký cyklus, ale pouze změny cenové hladny - ekonomcký cyklus je ale součástí tržní ekonomky - tím pádem je jasné, že frmy musí reagovat (alespoň částečně) na změny poptávky po své produkc změnam objemu produkce a proč by to měly dělat? - je to otázka směřující k tomu, proč ceny v ekonomce nejsou dokonale pružné??? - tj. proč se nepřzpůsobují jenom ceny, ale také objem produkce...k tomu slouží tyto jednotlvé koncepce: hypotéza explctních cenových a mzdových kontraktů - explctní = psané, fyzcky exstující dohody - někteří noví keynesovc argumentují prot dokonalé pružnost cen exstenc psaných smluv - v reálných ekonomkách je jen malá část cen vytvářena akčním způsobem, značná část cen je určena smluvně (např. na trhu práce) - pak když dojde ke změně agregátní poptávky, jsou frmy exstencí takových smluv (fxujících ceny na určté úrovn) vázány a nemohou zareagovat změnou ceny své produkce

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Studijní opora MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA. Část 1 Model IS-LM

Studijní opora MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA. Část 1 Model IS-LM Studjní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonome) Téma 2 MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA Část 1 Model IS-LM Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc. Operační program Vzdělávání pro

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Teorie efektivních trhů (E.Fama (1965))

Teorie efektivních trhů (E.Fama (1965)) Teore efektvních trhů (E.Fama (965)) Efektvní efektvní zpracování nových nformací Efektvní trh trh, který rychle a přesně absorbuje nové nf. Ceny II (akcí) náhodná procházka Předpoklady: na trhu partcpuje

Více

1. Mezinárodní trh peněz

1. Mezinárodní trh peněz 1. Meznárodní trh peněz Na počátku 21. století je vývoj světového hospodářství slně ovlvněn procesem globalzace 1, v důsledku čehož dochází k dost výraznému otevírání národních ekonomk, které tak jž nemůžeme

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Základy finanční matematiky

Základy finanční matematiky Hodna 38 Strana 1/10 Gymnázum Budějovcká Voltelný předmět Ekonome - jednoletý BLOK ČÍSLO 6 Základy fnanční matematky ředpokládaný počet : 5 hodn oužtá lteratura : Frantšek Freberg Fnanční teore a fnancování

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Finanční matematika. Téma: Důchody. Současná hodnota anuity

Finanční matematika. Téma: Důchody. Současná hodnota anuity Fnanční matematka Téma: Důchody Současná hodnota anuty Důchody Defnce: Důchodem se rozumí pravdelné platby ve stejné výš, tzv. anuty Pozor na nejednotnost termnologe Různé možnost rozdělení důchodů Členění

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ

18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ 7. přednáška 18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA 7. přednáška 18.04.2007 I. AD II. AS III. Rovnováha AD-AS AS 7. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Agregátn tní poptávka, agregátn tní nabídka, rovnovážná

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Časová hodnota peněz ve finančním rozhodování podniku. 1.1. Význam faktoru času a základní metody jeho vyjádření

Časová hodnota peněz ve finančním rozhodování podniku. 1.1. Význam faktoru času a základní metody jeho vyjádření Časová hodnota peněz ve fnančním rozhodování podnku 1.1. Význam faktoru času a základní metody jeho vyjádření Fnanční rozhodování podnku je ovlvněno časem. Peněžní prostředky získané dnes mají větší hodnotu

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Charakteristika modelu

Charakteristika modelu Model křivek IS-LM Charakteristika modelu Rozdíl oproti modelu s přímkou 45 stupňů: investice už nejsou nezávislé, tj. nejsou autonomní, rozšíření o nabídku a poptávku po penězích vedle trhu statků zavádíme

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

5 ST ADATEL, FONDOVATEL, ZÁSOBITEL, NESTEJNÉ PENùÎNÍ PROUDY, REÁLNÁ ÚROKOVÁ MÍRA

5 ST ADATEL, FONDOVATEL, ZÁSOBITEL, NESTEJNÉ PENùÎNÍ PROUDY, REÁLNÁ ÚROKOVÁ MÍRA 5 ST ADATEL, FONDOVATEL, ZÁSOBITEL, NESTEJNÉ PENùÎNÍ PROUDY, REÁLNÁ ÚROKOVÁ MÍRA Střadatel se používá pro výpočet úroku na konc období, kdy jste pravdelně ukládal stejnou částku, ve stejný okamžk, po určté

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

ANALÝZA RIZIKA A JEHO CITLIVOSTI V INVESTIČNÍM PROCESU

ANALÝZA RIZIKA A JEHO CITLIVOSTI V INVESTIČNÍM PROCESU AALÝZA RIZIKA A JEHO CITLIVOSTI V IVESTIČÍM PROCESU Jří Marek ) ABSTRAKT Príspevek nformuje o uplatnene manažmentu rzka v nvestčnom procese. Uvádza príklad kalkulace rzka a analýzu jeho ctlvost. Kľúčové

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

Model agregátní poptávky a nabídky:

Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a agregátní nabídky rozvíjí předcházející modely model s křivkou pod úhlem 45 stupňů a model IS-LM. Oproti nim však opouští předpoklad, že cenová

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden Makroekonomie 2 LS 2015 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. KH Po 11: 00 12:30 Literatura, osnova kurzu a podmínky získání kreditů viz STAG Nutnost příprav na přednášku dle zadané literatury Přednášky nekopírují

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce Keynesovská teorie Osnova přednášky 1. Východiska 2. Efektivní poptávka, spotřeba a investice 3. Model důchod výdaje 4. Teorie preference likvidity 5. Model IS-LM* - formální odvození *snímky v oranžové

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

( ) = H zásobitel = 1. H i = 1+ +...

( ) = H zásobitel = 1. H i = 1+ +... sou fnance důležté? nanční management Základní pojmy e NPV důležté? Základy úrokového počtu reálná aktva fnanční aktva hmotná aktva nehmotná aktva sou fnance důležté? Kolk a do jakých aktv má frma nvestovat?

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

1. Agregátní nabídka AS :úhrn nabízených produkt pro finální užití (ne meziprodukty)

1. Agregátní nabídka AS :úhrn nabízených produkt pro finální užití (ne meziprodukty) Mak 3 : agregátní nabídka a otávka. Agregátní nabídka AS :úhrn nabízených rodukt ro fnální užtí (ne mezrodukty) 2. Determnanty AS : využtelné výrobní zdroje (ráce, katál, da) techncký okrok hos. oltka

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY (PPP)

TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY (PPP) ZÁKLADNÍ PROBLÉMY Model chování dlouhodobého směnného kurzu není dokonalým popisem reality, ale je způsobem jak ukázat jak účastníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz a co ovlivňuje pohyby kurzu

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat

Více

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace Téma cvičení Makroekonomie I Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Osnova k teorii inflace Vymezení

Více

ČVUT FEL. X16FIM Finanční Management. Semestrální projekt. Téma: Optimalizace zásobování teplem. Vypracoval: Marek Handl

ČVUT FEL. X16FIM Finanční Management. Semestrální projekt. Téma: Optimalizace zásobování teplem. Vypracoval: Marek Handl ČVUT FEL X16FIM Fnanční Management Semestrální projekt Téma: Optmalzace zásobování teplem Vypracoval: Marek Handl Datum: květen 2008 Formulace úlohy Pro novou výstavbu 100 bytových jednotek je třeba zvolt

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE ÚVOD, DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět Test 1 1. Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) vše výše uvedené 2. Makroekonomie se liší od mikroekonomie

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

Ing. Barbora Chmelíková 1

Ing. Barbora Chmelíková 1 Numercká gramotnost 1 Obsah BUDOUCÍ A SOUČASNÁ HODNOTA TYPY ÚROČENÍ JEDNODUCHÉ vs SLOŽENÉ ÚROČENÍ JEDNODUCHÉ ÚROČENÍ SLOŽENÉ ÚROČENÍ FREKVENCE ÚROČENÍ KOMBINOVANÉ ÚROČENÍ EFEKTIVNÍ ÚROKOVÁ MÍRA SPOJITÉ

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014 Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více