3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu"

Transkript

1 3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu financované z projektu technické spolupráce OP LZZ Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/ ).

2 Zpráva určena pro: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, Praha 2 Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny Praha 7 a Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 1869/ Praha 2 Verze dokumentu: č. 1.6 (finální) ze dne

3 Obsah 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ÚVOD VÝSTUPY KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ZAMĚSTNANCI MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE A ZÁJEMCI O ZAMĚSTNÁNÍ DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ LIDÉ NAD 50 LET MLADÍ LIDÉ OD 15 DO 25 LET LIDÉ DO 26 LET VYRŮSTAJÍCÍ BEZ RODIN, OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNOU VÝCHOVU OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, OSOBY S CHRONICKÝM DUŠEVNÍM NEMOCNĚNÍM OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VĚZENÍ OBĚTI NÁSILÍ A TRESTNÉ ČINNOSTI OSOBY ZÁVISLÉ (NA DROGÁCH APOD.) A ZÁVISLOSTÍ OHROŽENÉ OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ IMIGRANTI, AZYLANTI, CIZINCI A ETNICKÉ MENŠINY (VYJMA ROMŮ) ROMOVÉ A OSOBY Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ OSOBY PEČUJÍCÍ O OSOBU BLÍZKOU NEBO O ZÁVISLÉ ČLENY RODINY VČETNĚ DĚTÍ DO 15 LET VĚKU RODIČE VRACEJÍCÍ SE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA TRH PRÁCE SAMOŽIVITELKY, SAMOŽIVITELÉ ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELÉ, PODNIKATELKY TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI A ASISTENTI PEDAGOGA EVALUAČNÍ OTÁZKY ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ NAKLÁDÁNÍ S DATY ZDROJE PŘÍLOHA Č. 1: TECHNICKÁ ČÁST KVALITATIVNÍ VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ NÁSLEDUJÍCÍ FÁZE EVALUACE PŘÍLOHA Č. 2: PODKLADY PRO ROZHOVORY A FOKUSNÍ SKUPINY OBLASTI PRO POLOSTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY (SOUHRN) OBLASTI PRO FOKUSNÍ SKUPINY (SOUHRN) OBLASTI PRO POLOSTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY S ZÁSTUPCI CÍLOVÝCH SKUPIN NEZASAŽENÝCH PROGRAMEM (SOUHRN) PŘÍLOHA Č. 3: SEZNAM EVALUAČNÍCH OTÁZEK A HYPOTÉZ PŘÍLOHA Č. 4: SHRNUTÍ PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN

4 1 Manažerské shrnutí OP LZZ je vícecílovým programem, jehož globálním cílem vycházejícím z Národního strategického referenčního rámce (NSRR) je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. Studie se zaměřuje na první tři prioritní osy programu, jejichž specifickými cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. 3. průběžná zpráva navazuje na předchozí fáze projektu, konkrétně na expertní šetření, jehož výsledky byly prezentovány v 1. průběžné zprávě, a na kvantitativní dotazníkové šetření příjemců podpory, jehož výsledky předkládala 2. průběžná zpráva. 3. průběžná zpráva představuje výsledky první vlny kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny programu a na jejich pohled na krátkodobé i dlouhodobé dopady projektů z OP LZZ. Kvalitativní šetření bylo realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin, doplňkovou metodou byly evaluační návštěvy spojené s rozhovory s příjemci podpory (zástupci organizací). Sběr dat proběhl v říjnu 2011 až únoru Celkově bylo dotazováno 268 respondentů, z nichž 221 byli zástupci cílových skupin podpoření z OP LZZ (s 88 respondenty byl realizován rozhovor a 133 respondentů se účastnilo celkem 24 fokusních skupin) a 47 byli zástupci cílových skupin, kteří nebyli podpořeni z OP LZZ (dotazovaní formou polostrukturovaných rozhovorů). Kontakt s respondenty (se zástupci cílových skupin) byl navazován přes příjemce, tj. organizace; v případě zástupců cílových skupin nezasažených programem pak přes organizace zaměřující se na tyto cílové skupiny. Výběr konkrétních respondentů probíhal na základě několikafázového procesu. V jeho v rámci bylo zohledňováno několik kritérií (příslušnost k cílové skupině, účast či neúčast v projektu z OP LZZ, u respondentů zasažených OP LZZ také region NUTS 2, v němž byl projekt realizován, typ projektu a aktivity projektu). Cílem bylo vytvořit co nejvíce diferencovaný vzorek respondentů, který by pokryl pole možných případů s nejvyšším potenciálem. Obecně je možné shrnout, že projekty z OP LZZ mají významné dopady na situaci cílových skupin. Výsledky programu se liší v jednotlivých prioritních osách. V prioritní ose 1 vedla intervence ke zvýšení kvalifikace a posílení znalostí a dovedností zaměstnanců, avšak rozvoj lidských zdrojů v podnicích, zejména pak ve středních a malých (MSP), je prováděn na krátkodobé bázi (bez dlouhodobého konceptu), a proto projekty OP LZZ nepřinášejí dlouhodobé řešení. V prioritních osách 2 a 3 došlo k významnému rozvoji (z hlediska počtu, typů i rozsahu služeb) v lokálním či regionálním kontextu. U některých cílových skupin (zejména v projektech realizovaných ve druhé a třetí prioritní ose) by v případě nerealizování projektů došlo k výraznému zhoršení situace cílových skupin. Problémy cílových skupin mají velmi často komplexní povahu a dochází k jejich kumulaci, což platí zejména pro skupiny osob bez zaměstnání v kombinaci s životní situací komplikující možnost uplatnění na trhu práce. Vedle nezaměstnanosti a s ní spojené materiální deprivace se osoby bez zaměstnání často potýkají se zadlužeností, s problémy s bydlením, ale i s psychickými problémy, demotivací a celkovou apatií. V některých případech je doprovodným problémem i zapojování do nelegálních forem práce. Kumulace problémů (zejména u cílových skupin ve druhé a třetí prioritní ose programu) vyžaduje komplexní řešení. Klíčovou roli hraje poradenství a přenos informací, který 4

5 může probíhat jak prostřednictvím formálních aktivit projektu, tak neformálně při komunikaci mezi jednotlivými účastníky projektu. Sociální začleňování a integrace jsou dlouhodobé procesy, které nelze řešit krátkodobými projekty (intervencemi) ani sériemi opakujících se krátkodobých projektů (intervencí), ale potřebují dlouhodobé a systematické řešení. Cílové skupiny hodnotí dopady projektů různým způsobem. Odlišná perspektiva se objevuje zejména u zaměstnaných osob a u osob bez zaměstnání. Zaměstnanci, jejichž zapojení v projektu z OP LZZ představovalo rozšiřování jejich kvalifikace či vzdělání (a tím i potenciální upevňování pozice a zvyšování šancí na pracovním trhu) hodnotili celkové (krátkodobé) dopady projektů pozitivně. Pozitivní dopady spatřovali jak v oblasti rozšíření znalostí a dovedností a zvýšení kvalifikace, tak v posílení sociálních vazeb v rámci firmy a v rozvoji firemní kultury. Lidé bez zaměstnání hodnotili dopady projektu s ohledem na reálný výsledek, kterého se podařilo dosáhnout, tj. zda se jim podařilo najít práci. U osob bez zaměstnání se ovšem hodnocení dopadů velmi významně lišilo s ohledem na míru problematičnosti jejich životní situace. Projekty se často vedle nezaměstnanosti zaměřovaly na řešení dalších problémů, jako jsou dluhy, problémy s bydlením, problémy s výchovou dětí atd. Pokud se v rámci těchto projektů podařilo vyřešit některý z těchto problémů nebo tento problém alespoň začal být řešen, respondenti hodnotili danou situaci jako významný pokrok a úspěch, i když si v rámci projektu nenašli zaměstnání. Lze konstatovat, že čím je životní situace jedince komplexnější a problematičtější, tím je možné vysledovat větší dopad projektu a pozitivnější hodnocení tohoto dopadu ze strany jedince. Jako významný nezamýšlený (ale pozitivní) dopad projektů je možné hodnotit sociální rovinu projektů, tj. sociální vztahy a interakce, navázání nových kontaktů, možnost sdílení a předávání informací a zkušeností, rozvíjení kultury organizace. V rámci kvalitativní analýzy byly identifikovány i některé negativní dopady projektů na cílové skupiny, přičemž v těchto případech se objevují rozdíly mezi jednotlivými prioritními osami. U zaměstnanců se jednalo zejména o nutnost dohnat zameškanou práci, u lidí bez zaměstnání byly negativně hodnoceny menší možnosti přivydělat si během absolvování projektu či velké časové prostoje u některých aktivit projektů. Zároveň se také potvrdilo, že negativní dopady má i samotné nastavení programu a oblastí podpory. V rámci kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem dvacet cílových skupin. U jednotlivých cílových skupin jsou shrnuty hlavní problémy a bariéry, se kterými se zástupci cílové skupiny potýkají, a dále hlavní dopady projektů. Zaměstnanci malých a středních podniků (včetně specifických skupin osob nad 50 let a osob do 25 let) jsou potenciálně ohroženi obtížnou či neadekvátní uplatnitelností na trhu práce při ztrátě stávajícího zaměstnání, např. z důvodu nízké kvalifikace, zastarání znalostí a dovedností atd. Podle zaměstnanců lze najít pozitivní dopady projektů jak ve zvyšování kvalifikace a rozvoji znalostí a dovedností, tak v navázání nových kontaktů a upevnění sociálních vazeb ve firmě. Uchazeči o zaměstnání registrovaní na Úřadu práce a zájemci o zaměstnání představují širokou a ze své podstaty dynamickou cílovou skupinu, která se proměňuje s ohledem na míru uplatnitelnosti na trhu práce. Mezi problémy cílové skupiny uchazečů o zaměstnání se v některých případech řadí pasivita, celková apatie a rezignace, někdy také snaha najít ideální práci. Může zde také docházet 5

6 ke kumulaci dalších handicapů (vyšší věk, rodičovství, etnická příslušnost atd.). Lze konstatovat, že příslušníci této cílové skupiny spatřovali přínos projektů především v sociální dimenzi. Dlouhodobě nezaměstnaní se potýkají se specifickými problémy, jako jsou ztráta pracovních návyků, celková rezignace či deprese. Problémy cílové skupiny jsou často daleko komplexnější než u cílové skupiny uchazečů o zaměstnání. Problémem je zadluženost cílové skupiny, která často souvisí s problematickou finanční situací i s nedostatečnou finanční gramotností, dále se jedná o problémy s bydlením a špatný zdravotní stav. Dopady projektů jsou hodnoceny nejen s ohledem na skutečnost, zda si jedinec našel zaměstnání (tedy jako u předchozí skupiny), ale zejména s ohledem na to, zda se podařilo vyřešit další problémy komplikujícího jeho životní situaci. Lidé ve věku nad 50 let hledající zaměstnání upozorňují na diskriminaci z důvodu vyššího věku, s níž se při hledání práce setkávají ze strany zaměstnavatelů, problémem je ale i pasivita a rezignace cílové skupiny. U této cílové skupiny se častěji objevuje pozitivní hodnocení přínosu sociálních kontaktů v rámci projektu. Mladí lidé ve věku od 15 do 25 let představují různorodou skupinu, do které je v kontextu OP LZZ možné zařadit studující i hledající zaměstnání. U první skupiny je největším problémem riziko předčasného ukončení počátečního vzdělávání, projekty tedy byly často zaměřeny na doučování a individuální poradenství 1. Do druhé skupiny spadají zejména lidé s nízkým vzděláním či s chybějící kvalifikací ti dopady projektů hodnotili s ohledem na možnosti svého dalšího uplatnění. Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin a osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu nejhůře pociťují zejména fázi odchodu z ústavní výchovy a důsledky, které z této fáze vyplývají. Mezi hlavní problémy této cílové skupiny patří zejména zajištění bydlení, hledání práce, ale i dokončení vzdělání či doplnění si vzdělání. Dopady projektů byly ve většině případů hodnoceny jako klíčové pro život respondentů, neboť řešily jejich akutní potřeby. Nalezení zaměstnání zde představovalo pouze jeden z možných výsledků projektu. Osoby se zdravotním postižením a osoby s chronickým duševním onemocněním jsou v uplatnění na trhu práce omezeny jednak svým zdravotním stavem, jednak se často projevují další typy handicapů či předsudky a diskriminace na straně zaměstnavatelů. Cílová skupina hodnotila dopady projektů jako podstatné pro další život i pracovní uplatnění, a to zejména v těch případech, kdy respondenti získali v rámci projektu i pracovní místo. U této cílové skupiny se častěji než u jiných cílových skupin objevovaly obavy z budoucnosti a ze situace, která nastane po skončení projektu. Osoby propuštěné z vězení jsou cílovou skupinou, u které jsou jednotlivé problémy vzájemně velmi provázané. Kromě (dlouhodobé) nezaměstnanosti jde nejčastěji o zadluženost, o problémy s bydlením či bezdomovectví a dále o špatný zdravotní stav. Nalezení zaměstnání komplikuje zejména zápis v trestním rejstříku. Dopady projektů jsou hodnoceny jako zásadní pro život respondentů, intervence v rámci projektů byly opět velmi komplexní. Kromě nezaměstnanosti se zaměřovaly na řadu dalších problémů. Oběti násilí a trestné činnosti řeší kromě obecných problémů, se kterými se potýkají i ostatní cílové skupiny (např. problémy s bydlením), i další problémy (např. psychické problémy jako důsledek domácího násilí či trestného činu). Dopady projektů byly opět hodnoceny jako klíčové pro život 1 V této skupině byly realizovány také rozhovory s dobrovolníky, kteří cílové skupině poskytují doučování. 6

7 jedinců, některé z projektů se kromě pomoci s hledáním zaměstnání a zvyšování zaměstnatelnosti věnovaly i dalším problematickým oblastem. Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené představují cílovou skupinu, jejíž problémy jsou komplexní a jejich příčiny se vzájemně prolínají. Hledání zaměstnání mohou ale komplikovat i předsudky ze strany zaměstnavatelů. Pro cílovou skupinu představoval projekt často zásadní životní zlom a návrat do normálního života. Respondenti hodnotí dopady jednoznačně pozitivně, ať už se jim díky projektu podařilo nalézt zaměstnání či se pouze vyřešily nebo se začaly řešit související problémy. Osoby bez přístřeší rovněž představují skupinu s vzájemně provázanými problémy. Vedle materiální deprivace, která je důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti, se lidé bez domova potýkají s dluhy. Problémem je i špatný zdravotní stav, případně užívání návykových látek či alkoholu. Respondenti opět oceňují rozhýbání celé situace či zajištění základních potřeb. Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny se potýkají s integrací do většinové společnosti. V tomto směru je pro ně největší překážkou jazyková bariéra. Dopady projektů, jejichž součástí byly jak kurzy českého jazyka, tak individuální poradenství, jsou podle respondentů zásadní, neboť díky nim pro ně bylo zapojení do české společnosti i na trh práce jednodušší. Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí řeší často kromě (dlouhodobé) nezaměstnanosti rovněž problémy se zadlužením a problémy s bydlením. Klíčovou bariérou pro vstup na legální trh práce je podle respondentů diskriminace ze strany zaměstnavatelů a celková negativní nálada vůči Romům ve společnosti. Proto v některých případech dochází k využívání práce na černo. I v případě, že v rámci projektu nenalezli zaměstnání, hodnotí respondenti celkové dopady své účasti v projektu pozitivně, neboť projekty v jejich případě často přispěly k vyřešení dalších souvisejících problémů. Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku se potýkají s celou sadou problémů: nedostatek financí, psychická náročnost, obtížná komunikace s úřady a nedostatek informací, stigmatizace příjemců dávek, nedostatečná nabídka služeb, nedostatek zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Respondenti se shodli na významnosti účasti v projektu pro svůj život i pracovní uplatnění. Jako klíčová se zde opět ukázala sociální rovina přínosů projektů. Rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce se potýkají zejména s nedostatečnou nabídkou služeb pro děti a s nedostatečnou nabídkou zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Jako dopady projektu byly kromě očekávatelných přínosů (zvýšení kvalifikace, rozvoj dovedností, získání zaměstnání atd.) opět pozitivně hodnoceny zejména sociální interakce probíhající v rámci projektů. Velmi pozitivně byla ve všech případech hodnocena i organizační část projektů (např. zajištění hlídání dětí během školení). Samoživitelky a samoživitelé řeší stejnou sadu problémů jako předešlé dvě cílové skupiny, avšak jako palčivější se zde ukazují finanční problémy a psychická náročnost situace pro jedince. Hodnocení dopadů projektů je podobné jako u skupiny rodičů po rodičovské dovolené. Začínající podnikatelé a podnikatelky oceňovali jak získání velkého množství praktických informací a zkušeností díky odborným přednáškám i individuálním konzultacím, tak také podporu a dodání odvahy s podnikáním vůbec začít. Asistenti pedagoga a terénní sociální pracovníci se účastnili vzdělávání a školení v rámci své profese. Dopady projektů byly hodnoceny jako pozitivní zejména u skupiny terénních sociálních pracovníků. 7

8 2 Úvod 3. průběžná zpráva Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu poskytuje informace o dalším postupu projektu a shrnuje výsledky první vlny kvalitativního šetření. 3. průběžná zpráva navazuje na výstupy 1. průběžné zprávy, která srovnávala cíle OP LZZ v rámci prvních tří os programu, problémy v dílčích oblastech a problémy cílových skupin, na které se program zaměřuje, a 2. průběžné zprávy, jež prezentovala výsledky první vlny kvantitativního šetření zaměřeného na příjemce podpory z OP LZZ. 3. průběžná zpráva obsahuje hlavní výstupy první vlny kvalitativního šetření, které bylo realizováno v srpnu 2011 až únoru 2012 (sběr dat probíhal v říjnu 2011 až únoru 2012). Kvalitativní fáze výzkumného šetření byla zaměřena pouze na cílové skupiny programu, kvalitativní výzkum tedy nebyl zacílen na příjemce podpory. Hlavními metodami kvalitativních fází výzkumu byly polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Další využitou metodou sběru dat byly evaluační návštěvy, které byly navázány na realizaci rozhovorů a fokusních skupin. V rámci první vlny kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 268 respondentů, 221 respondentů byli zástupci cílových skupin, kteří byli podpořeni z OP LZZ (z nich 133 bylo dotazováno prostřednictvím 24 fokusních skupin a 88 respondentů v rámci polostrukturovaných rozhovorů) a 47 respondentů byli zástupci cílových skupin, kteří nebyli podpořeni v rámci OP LZZ (dotazování proběhlo formou rozhovorů). Realizace kvalitativního šetření měla několik fází. V srpnu až říjnu 2011 probíhala příprava scénářů pro polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. V říjnu až listopadu 2011 byli následně vybíráni a oslovováni respondenti pro rozhovory a fokusní skupiny a probíhala příprava tazatelů a evaluátorů na terénní šetření. Samotný sběr dat (realizace polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin) byl realizován v říjnu 2011 až únoru 2012; v tomto období byla zároveň získaná data analyzována. Navázání kontaktu s respondenty (se zástupci cílových skupin) bylo realizováno přes příjemce, tj. organizace v případě respondentů zasažených programem; u respondentů nezasažených programem byl kontakt navázán přes organizaci zaměřující se na tyto cílové skupiny (bez ohledu na projekty z OP LZZ). Konkrétní respondenti byli vyhledáváni a vybíráni na základě několikafázového procesu a bylo zohledňováno několik kritérií (příslušnost k cílové skupině, účast či neúčast v projektu z OP LZZ, region NUTS 2 [Český statistický úřad, 2011], v němž byl projekt realizován,, typ projektu a aktivity projektu 2 ). Kritéria výběru vzorku byla stanovena na základě co nejvíce diferencovaného vzorku, který by pokryl pole možných případů s nejvyšším potenciálem. Zároveň realizátoři studie, tj. Navreme Boheme, s.r.o., a Člověk v tísni, o.p.s., využili své sítě a kontakty na organizace realizující projekty, u kterých se dalo předpokládat, že organizace spíše umožní zprostředkování rozhovorů či fokusních skupin. 2 V případě skupiny respondentů nepodpořených programem byla kritériem jednak příslušnost k cílové skupině podle vymezení OP LZZ, jednak nezapojení respondenta do OP LZZ. 8

9 Fokusní skupiny a polostrukturované rozhovory byly v rámci kvalitativního výzkumného šetření zaměřeny na následující cílové skupiny (v závorce je uveden počet fokusních skupin, počet dotazovaných respondentů a počet rozhovorů v cílové skupině): - zaměstnanci malých a středních podniků (35 podpořených respondentů v sedmi fokusních skupinách a tři rozhovory, osm rozhovorů s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 46 respondentů); - uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání (26 podpořených respondentů ve čtyřech fokusních skupinách a jeden rozhovor s podpořeným respondentem, pět rozhovorů s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 32 respondentů); - dlouhodobě nezaměstnaní (20 podpořených respondentů ve čtyřech fokusních skupinách a jeden rozhovor s podpořeným respondentem, čtyři rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 25 respondentů); - lidé ve věku nad 50 let (25 podpořených respondentů ve čtyřech fokusních skupinách a dva rozhovory s podpořenými respondenty, pět rozhovorů s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 32 respondentů); - mladí lidé ve věku od 15 do 25 let (17 podpořených respondentů ve čtyřech fokusních skupinách, čtyři rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 21 respondentů); - lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu (sedm rozhovorů s podpořenými respondenty, dva rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem devět respondentů); - osoby se zdravotním postižením nebo chronickým duševním nemocněním (devět rozhovorů s podpořenými respondenty, dva rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem jedenáct respondentů); - osoby propuštěné z vězení (čtyři rozhovory s podpořenými respondenty a jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem pět respondentů); - oběti násilí a trestné činnosti (pět rozhovorů s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem šest respondentů); - osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené (čtyři rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem pět respondentů); - osoby bez přístřeší (čtyři rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem pět respondentů); - imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (šest rozhovorů s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem sedm respondentů); - Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí (14 rozhovorů s podpořenými respondenty, tři rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 17 respondentů); - osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku (deset respondentů v rámci jedné fokusní skupiny a osm rozhovorů s podpořenými respondenty, tři rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 21 respondentů); - rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce (čtyři rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem pět respondentů); - samoživitelky, samoživitelé (pět rozhovorů s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem 6 respondentů); 9

10 - začínající podnikatelé či podnikatelky (pět rozhovorů s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem šest respondentů); - terénní sociální pracovníci (dva rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, t. celkem tři respondenti); - asistenti pedagoga (dva rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem tři respondenti); - dobrovolníci (dva rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem tři respondenti). Výzkumná zpráva se v první kapitole věnuje výstupům kvalitativní analýzy, které jsou členěny podle cílových skupin. V rámci každé skupiny: je popsán výzkumný vzorek (počet respondentů, jejich charakteristika, překrývání cílových skupin atd.); jsou analyzovány problémy cílových skupin na základě dat získaných v rámci kvalitativního šetření; je popsáno zapojení cílových skupin v rámci projektů z OP LZZ a dopady projektů z pohledu respondentů a je srovnána situace podpořených respondentů s nepodpořenými respondenty; byly vytvořeny případové studie, v nichž byly představeny konkrétní případy osob spadajících do příslušné cílové skupiny, přičemž snahou bylo vybrat typický případ z analyzovaného vzorku (nikoliv extrémní případy). Data získaná v rámci kvalitativního šetření byla pro účely studie anonymizována (jména, zaměstnavatel, místa bydliště atd.), aby nebylo možné identifikovat jednotlivé respondenty. 3 Výstupy kvalitativního šetření Následující kapitola shrnuje výstupy realizovaného kvalitativního šetření. Zjištění představují sdělení respondentů a jejich názorů a postojů k problematice. Expertní zhodnocení problematiky je uvedeno v kapitole Evaluační otázky, která analyzuje zjištění prezentovaná v této kapitole. 3.1 Zaměstnanci malých a středních podniků Popis výzkumného vzorku V cílové skupině zaměstnanci malých a středních podniků (MSP) bylo realizováno celkem sedm fokusních skupin (35 respondentů) a tři rozhovory s respondenty, kteří byli s různou intenzitou zapojeni do aktivit projektů z OP LZZ. Cílovou skupinu zaměstnanců je možné dále rozčlenit na management, technicko-hospodářské pracovníky (THP) a dělnické profese. Do skupiny zaměstnanců 10

11 dále spadaly specifické skupiny zaměstnanců, byla realizována jedna fokusní skupina realizovaná se zaměstnanci nad 50 let a dále jedna fokusní skupina se zaměstnanci ve věkové skupině do 25 let. Celkem tedy bylo analyzováno devět fokusních skupin (45 respondentů) a tři rozhovory se zástupci cílové skupiny zaměstnanců MSP, kteří byli podpořeni z OP LZZ. Ve výzkumném vzorku bylo celkem 18 žen a 30 mužů. Fokusní skupiny se uskutečnily v regionech Jihovýchod (tři), Severovýchod (dvě), Jihozápad (dvě), Střední Morava (jedna) a Praha (jedna). Rozhovory byly realizovány v regionu Střední Čechy. V podskupině dělnických profesí byly realizovány dvě fokusní skupiny a tři rozhovory. Se zaměstnanci managementu a THP bylo realizováno zbývajících sedm skupin. Pozice respondentů byly různé, v managementu byl zastoupen jak vyšší management (ředitel společnost, jednatel, obchodní manažer, ředitel obchodního oddělení), tak nižší management (vedoucí ekonomického úseku, mistr ve výrobě, mistr stavební výroby, směnový vedoucí haly). Na pozicích THP byli zastoupeni zaměstnanci v administrativě, účetnictví, IT, odborní pracovníci (oblast řízení kvality a konstrukce, oblast obchodu a marketingu, oblast vývoje). V malých firmách se fokusních skupin zúčastnili zároveň zástupci managementu i THP. Co se týká míry podpory a zapojení respondentů do projektů, přibližně polovina z nich byla zapojena do velké části aktivit projektů pravidelně a v dlouhodobějším časovém úseku, druhá polovina respondentů se účastnila pouze vybraných aktivit projektů (např. pouze některých školení). Do cílové skupiny zaměstnanců spadali i někteří respondenti z jiných cílových skupin, se kterými byl realizován rozhovor (tyto rozhovory ovšem nebyly v tomto kontextu analyzovány, protože jsou ve většině případů specifické, a projekt, kterého se účastnili v OP LZZ, byl odlišný od zde prezentovaných projektů pro zaměstnance, které byly realizovány v rámci firmy, v níž respondenti pracují). V rámci výzkumného šetření byly rovněž realizovány rozhovory se zaměstnanci, kteří nebyli nijak podpořeni z projektů OP LZZ (celkem osm respondentů pět žen a tři muži). Tři rozhovory se uskutečnily v regionu Střední Čechy, jeden v regionu Praha, jeden v regionu Severovýchod a tři v regionu Severozápad. Respondenti z cílové skupiny zaměstnanců (nepodpoření z OP LZZ) zároveň spadali i do dalších cílových skupin (samoživitelky, Romové, lidé nad 50 let, mladí lidé do 25 let, osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny, osoby závislé na drogách a ohrožené závislostí). Do skupiny zaměstnanců je možné zároveň zařadit i čtyři respondenty z cílové skupiny lidí nad 50 let Problémy cílové skupiny U cílové skupiny zaměstnanců není možné vysledovat společný soubor problémů, se kterými se potýkají, neboť cílová skupina z principu není definována společným problémem (jako je tomu např. u dlouhodobě nezaměstnaných), ale statusem zaměstnance. Za společné riziko cílové skupiny zaměstnanců je možné považovat (potenciálně) obtížnou či neadekvátní uplatnitelnost na trhu práce při ztrátě stávajícího zaměstnání, např. z důvodu nízké kvalifikace, zastarání znalostí a dovedností atd. 11

12 Někteří zaměstnanci mají obavy z toho, že by o zaměstnání mohli v budoucnu přijít a novou práci by si podle svého názoru hledali obtížně. Častěji měli obavy ze ztráty současného zaměstnání zaměstnanci, kteří jsou si vědomi svého potenciálního znevýhodnění na trhu práce, pokud by o své současné zaměstnání přišli (např. zaměstnanci nad 50 let, zaměstnanci s nízkým vzděláním či bez kvalifikace, matky s dětmi atd.). Bojím se ztráty zaměstnání. Když mám tři děti, už bych si takovou práci nenašla. Tady mi částečně vychází zaměstnavatel vstříc. Musela bych jít na nižší pozici. (RE 1, Střední Čechy, rozhovor) Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty v OP LZZ pro tuto cílovou skupinu byly zaměřeny na vzdělávání zaměstnanců, nejčastěji formou různých typů školení. Kromě nákladů na projekty byly v některých případech firmám hrazeny i mzdové náklady, což podle respondentů významně usnadnilo zaměstnavatelům možnosti realizace projektu. Firmy ve většině případů využívaly pro školení externí firmy (v některých případech současně zaměřovaly své projekty na vzdělávání interních lektorů). Kladné hodnocení školení bylo často spojeno právě s profesionalitou externích lektorů. Školení jsme dělali dříve svépomocí, pomocí interních lektorů, ale nebyla tak velká kvalita, např. vyšší a střední management bychom nezvádli svépomocí. (RE 2, Praha, fokusní skupina) V analýze realizovaných fokusních skupin a rozhovorů byly zvlášť posuzováni zaměstnanci v dělnických profesích a zvlášť zaměstnanci na pozicích managementu a THP. Ve výzkumném vzorku byly u dělnických profesí zastoupeny dva typy projektů, z nichž jeden byl zaměřen na odborné znalosti (konkrétně na výpočetní techniku) a druhý na vztahy a komunikaci na pracovišti, motivaci a řešení konfliktů (jednalo se o dva různé projekty). Odborná školení byla hodnocena jako velmi kvalitní jak po obsahové stránce, tak po stránce organizační. Respondenti zejména oceňovali fakt, že měli možnost se vzdělávat přímo ve firmě (bez tohoto školení by za odbornými kurzy museli dojíždět). Ve školeních zaměřených na komunikaci a na vztahy na pracovišti se jako klíčový faktor ukázala zejména osobnost lektora, který školení vedl. Školení zaměřená na komunikaci a na vztahy na pracovišti byla ve většině případů hodnocena jako zajímavá, ale někteří respondenti je hodnotili jako málo využitelná pro praxi (viz níže uvedený citát). Účast byla povinná. Kdybych nemusela, tak bych asi nešla na celé, možná na jednu přednášku ano, ale určitě ne na celé. Jsem radši v práci než na takových školeních. Další vzdělávání určitě nechci. Bylo to sice poučné, ale stačilo to. Člověk to stejně v praxi příliš nepoužívá. (RE 3, Střední Čechy, rozhovor) Školení určená pro management a THP byla zaměřena na různé oblasti. Jednalo se o odborné vzdělávání (např. školení v legislativě, účetnictví, jakosti, školení řidičů atd.), dále o kurzy zaměřené na výuku cizích jazyků a o kurzy zaměřené na počítače. Posledním typem byla školení orientovaná na rozvoj tzv. měkkých dovedností (soft skills), tj. na rozvoj komunikačních dovedností, na motivaci 12

13 týmu, hodnocení zaměstnanců a hodnocení dělnických profesí, krizový management či lidské zdroje. Zaměstnanci si uvědomují, že všechny školení jsou určitým nadstandardem a jsou pořádána díky realizaci projektu (kdyby firma nerealizovala projekt, nedisponovala by pravděpodobně dostatečnými zdroji na realizaci těchto školení). Tady to byl hrozný kus práce, co říkají lidi v minulosti, tady těch školení bylo strašně málo, tohle byla startovní čára, aby vůbec ti lidi pochopili, jak se v tom pohybovat, jak načerpat určitý informace, nejenom pro firmu, ale i pro sebe a svou kariéru, takže tohle bylo rozhodně dobrý, předtím to bylo na úplně základní úrovni, ale ty ostatní firmy jsou už jinde. (RE 4, Severovýchod, fokusní skupina 2) Tato školení jsou softskillová a na ně nejsou normálně peníze. (RE 5, Praha, fokusní skupina) A co bylo také důležité, tak při účasti na vzdělávání měli pracovníci hrazenou mzdu, což byla veliká pomoc. Bez toho by to asi nešlo, to bychom si nemohli něco takového dovolit. (RE 6, Střední Morava, fokusní skupina) My moc vzděláváni nejsme, pro nás je dotace z Unie způsob, jak vzdělávat, jinak bychom na to neměli, díky tomu máme nadstavbu těch odborných školení a měkkých dovedností. (RE 7, Severovýchod, fokusní skupina 2) Účast v projektu byla téměř pro všechny respondenty povinná. Zaměstnanci se o projektu dozvěděli ve všech případech od svého nadřízeného (v menších firmách probíhala komunikace ohledně projektu častěji neformální způsobem). Velmi pozitivně respondenti oceňovali zejména jazykové kurzy, které byly hodnoceny jako velmi přínosné, zároveň ovšem velmi často respondenti uváděli, že mají malou možnost využívat jazykové znalosti v praxi (oceňovali sice možnosti jazykových kurzů, ale uvědomovali si, že získané nové znalosti nevyužívají). Respondenti také u některých školení oceňovali, že byla připravena na míru jejich firmě a že díky tomu lépe vyhovovala jejich potřebám (jednalo se zejména o školení zaměřená na rozvoj tzv. měkkých dovedností, ale i o jazykové kurzy). Bylo to na míru, měli jsme obsah a cíle, kterých chceme dosáhnout, zaměřovali jsme se na věci, které budeme opravdu potřebovat, mělo to směr, aby to vyhovovalo nám všem. (RE 8, Severovýchod, fokusní skupina 2) Jako negativní faktor respondenti hodnotí ztracený čas strávený na školení, neboť většina z nich musela dohnat zameškanou práci. V tomto hledisku se ale velmi významně podepisuje celkový přístup zaměstnanců k jejich práci a k firmě a zejména obecně přístup ke vzdělávání (zda respondenti chápou vzdělávání jako příležitost vlastního rozvoje, nebo pouze jako nutnou pracovní povinnost). Ve výzkumném vzorku se objevily oba tyto postoje, negativní přístup zde ale převažoval. Určitá omezení realizace projektů představují reálné časové a kapacitní možnosti firmy a zejména přístup nadřízených a vedení firmy, tj. zda je vzdělávání zaměstnanců vnímáno jako priorita. 13

14 Záleží i na podpoře nadřízených, která vždy není stoprocentní. Takže někdo by mohl chodit na školení, ale reálně nemá tu možnost. (RE 9, Severovýchod, fokusní skupina 2) Dopady projektů je možné podle respondentů najít ve dvou základních aspektech. První z nich je zlepšení a rozvoj znalostí a dovedností zaměstnanců. Určitý přínos účasti v projektu dokládají všichni respondenti, avšak někteří respondenti přiznávají, že získané informace v praxi nevyužijí a že je pro svou práci nepovažují za důležité. Já protože mám zkušenost z jiných firem, kde tohle byl standard, tak vidím, že pro ty kluky to má přínos ( ) a hlavně to není vnímaný jako něco navíc, že musím být navíc v sobotu v práci, je to braný normálně, berou to jako běžnou součast zaměstnání. (RE 4, Severovýchod, fokusní skupina 2) Obecně si myslím, že u mě osobně by to nemělo žádný dopad, kdybych ty školení neabsolvovala. (RE 10, Severovýchod, fokusní skupina) Druhá oblast dopadů realizace projektů jsou dopady na vztahy na pracovišti a na kulturu fimy. Tento faktor je možné v některých případech hodnotit jako nezamýšlený dopad projektů, který je ale ze strany respondentů hodnocen jednoznačně pozitivně. Na školeních jsme vytvářeli strategie, mělo to obrovský dopad jak na nás, tak na dění ve firmě. Z jednoho z těch školení se stal určitý mezník, otevřelo to ohromnou debatu jako řešení konfliktů na pracovništi, motivace, hodnocení pracovníků. (RE 11, Praha, fokusní skupina) Výhodou je i to, že na školení je možnost potkat se s lidmi, které člověk běžně nepotkává. Při školeních se lidé setkávají více neformálně. (RE 12, Jihovýchod, fokusní skupina) Pro mě to byl taky exkurz do toho, co dělají ostatní, jak ta firma funguje, pro mě to zajímavý, myslím, že mi říkali i další kolegové, že si díky tomu uvědomili, co kdo dělá. (RE 13, Severovýchod, fokusní skupina 2) Respondenti pozitivně hodnotí možnost realizovat projekt, protože kdyby tuto příležitost neměli, nebylo by z finančních důvodů možné podobná školení realizovat. Obecně lze konstatovat, že s ohledem na časové omezení projektu je celkový systém vzdělávání zaměstnanců realizován většinou v krátkodobém horizontu a není zřejmé, že by došlo k zásadním posunům ve zlepšení a větší koncepčnosti vzdělávání zaměstnanců (a řízení lidských zdrojů obecně). Někteří respondenti jsou překvapeni, že vůbec stát projekty tohoto typu financuje. Objevují se i kritické názory, že forma podpory prostřednictvím projektů není efektivní a že pro firmy by byly potřebnější jiné způsoby pomoci. Firmy podle respondentů podporu z programu využívají, protože mají tu možnost, ale reálný dopad pomoci je podle nich malý. Poptávka tedy v některých případech nekoresponduje s nabídkou, projekty se realizují, protože na ně jsou peníze. Podle některých respondentů není systém projektů a jejich schvalování dostatečně průhledný a transparentní. Myslím, že kdybychom se nezúčastnili projektu, nic zásadního by se pro nás nezměnilo. (R3, Střední Morava, fokusní skupina) 14

15 Já si myslím, že kdyby se ty peníze použili na něco jinýho, pořádně.. tak by to asi bylo lepší. (RE 14, Severovýchod, fokusní skupina) Využíváme ho hlavně proto, že ta možnost tady je. (RE 15, Severovýchod, fokusní skupina) Myslím si, že by se neměly automaticky všechny firmy účastnit, protože stát by měl firmám, které se snaží dělat export, pomáhat úplně jinak. Viděl bych podporu v podpoře exportu. (R3, Střední Morava, fokusní skupina) Evropské fondy jsou pro mě obrovský matrix, umělý svět, který si přeje být klamán. Je to neuvěřitelný, hodně mi to vadí, člověk nemůže o určitých věcech přiznat něco, i když je to smysluplný, ale musí to napsat podle toho, jak to musí být na tom papíře. (RE 7, Severovýchod, fokusní skupina 2) Podle mě je tam spousta mezikroků, který tam být nemusí, mohly by se ty peníze využít smysluplněji. (RE 8, Severovýchod, fokusní skupina 2) Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Respondenti, kteří nebyli zapojeni do projektů z OP LZZ, se ve většině případů v rámci svého zaměstnání neúčastnili žádného dalšího vzdělávání, jeden z respondentů absolvoval v minulosti rekvalifikační kurz organizovaný Úřadem práce a jedna respondentka školení v zaměstnání (zakončené certifikátem). Respondenty nezapojené do projektů z OP LZZ lze podle jejich přístupu k dalšímu vzdělávání rozdělit na dvě skupiny. Někteří respondenti by se v rámci svého zaměstnání rádi školení či vzdělávacích kurzů zúčastnili, kdyby jim ho zaměstnavatel nabídl, někteří z nich ale tvrdí, že žádná školení ke své práci reálně nepotřebují. Zajímavým zjištěním je fakt, že podpoření a nepodpoření respondenti se ve většině případů neliší v tom, zda a do jaké míry mají obavy z možné ztráty zaměstnání. Znamená to, že obavy z budoucnosti se objevují u obou skupin, přičemž na ně má vliv spíše pozice respondenta na trhu práce a jeho předchozí zkušenosti s hledáním zaměstnání než účast v projektu Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. pracuje na plný pracovní úvazek jako vedoucí prodejny ve středně velké firmě prodávající spotřební zboží. U firmy pracuje sedm let, v této prodejně je rok a půl. Má tři děti a má dokončené středoškolské vzdělání (obor prodavačka). V práci je spokojená pouze částečně. Pozitivně hodnotí kolektiv zaměstnanců. Za negativum považuje zejména výši platu a způsob odměňování zaměstnanců, který není motivační. Paní X. X. vyhovuje pozice, na které v současné době pracuje; kdyby povýšila, podle jejího názoru by se to negativně podepsalo na její rodině a na péči o děti. Do jisté míry se obává možné ztráty zaměstnání, protože se bojí, že by byla pravděpodobně nucena pracovat na nižší pracovní pozici. Za svou nevýhodu na pracovním trhu označuje fakt, že má tři děti ( mám pocit, že se třemi dětmi je tohle můj strop ). 15

16 Školení, kterých se v rámci projektu z OP LZZ zúčastnila, byla zaměřena na komunikaci na pracovišti (řešení problémů, zvládání konfliktů na pracovišti). Celkem absolvovala tři jednodenních školení. Byla oslovena nadřízenými, její účast byla povinná. Po absolvování školení získala certifikát. S obsahem školení byla spokojená, pozitivně hodnotí interaktivitu školení (např. nácvik modelových situací) i úroveň a přístup lektorů školení. Dopady projektu na svou práci nehodnotí jako významné, ale přiznává, že k určitým problémům a situacím (např. komunikace s podřízenými) přistupuje po absolvování školení trochu jinak. Případová studie č. 2 (zasažení) Firma X. X., se kterou byla prováděna fokusní skupina, je středně velkou organizací zaměřující se na oblast služeb. Respondenti fokusní skupiny (celkem pět) byli zástupci středního managementu a kvůli účasti na fokusní skupině přijeli z celé republiky do centrály firmy. Ve fokusní skupině byli dva muži a tři ženy. Respondenti se v rámci projektu z OP LZZ zúčastnili různých typů školení. Dvě respondentky se zúčastnily školení pro interní lektory. Další tři respondenti absolvovali jazykové kurzy zaměřené na obchodní angličtinu a školení řidičů, jeden z nich dále absolvoval kurzy zaměřené na školení lidských zdrojů a krizový management, jeden z respondentů školení zaměřená na motivaci týmu a na hodnocení dělnických profesí. Respondenti se o projektu dozvěděli od svých nadřízených. Skutečnost, že získali projekt, hodnotili podle svých slov jako velkou radost, ale zároveň přiznali i obavu z realizace projektu. Školení pro zaměstnance sice ve firmě pravidelně probíhá, ale je zajišťováno interně, proto je možné reálně vzdělávat pouze zaměstnance na nižší urovních (v rámci interního vzdělávání neprobíhá vzdělávání managementu). U školení v rámci projektu z OP LZZ respondenti velmi pozitivně hodnotí kvalitní zpracování kurzů externí firmou a zejména celkový důraz na přidanou hodnotu pro zaměstnance. Jako příklad jeden z respondentu uvádí, že v případě, kdy účastníkům kurzů angličtiny nevyhovovala lektorka, došlo bez problémů k její výměně. Respondenti dále oceňují, že školení byla přizpůsobena konkrétním potřebám jejich firmy. Jako dopad školení v rámci projektu z OP LZZ označuje jeden z respondentů zahájení diskuze mezi managementem a vedením firmy o různých tématech, jako jsou řešení konfliktů na pracovništi, motivace, hodnocení pracovníků atd. Jako určitý problém realizace projektu respondenti hodnotí časovou prodlevu, neboť projekt byl vytvořen před třemi lety a určité potřeby firmy a požadavky zaměstnanců se postupně měnily. Tato rizika se ovšem dařilo řešit, pokud byl lektor schopen přizpůsobit školení novým potřebám, což se ve většině případů stalo. Celkově se ale respondenti shodují, že projekt řešil témata a problémy, které jsou v jejich zaměstnání klíčové. Případová studie č. 3 (nezasažení) Pan X. X. (47 let) pracuje již dva roky jako dělník v paletárně (práce na směny), dříve pracoval jako opravář. Má ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem. Má dva syny, oby mají ukončenou střední školu s výučním listem. Manželka pana X. X. je v invalidním důchodu. Pan X. X. v rámci svého 16

17 zaměstnání neusiluje o povýšení, rozhodující je pro něj výše platu, která se v případě povýšení na vedoucího směny mění minimálně. Důvodem je i fakt, že musí splatit úvěr na stavebním spoření. Do jisté míry má obavu ze ztráty zaměstnání v důsledku celkové ekonomické situace. Pan X. X. nikdy neabsolvoval žádné kurzy nebo rekvalifikace. O žádné další vzdělávání v rámci svého zaměstnání pan X. X. ani nemá zájem Vazba na výstupy longitudinální studie V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 10] byly formulovány aspekty, které se vztahují k problematice kvality lidských zdrojů. Příčiny spolu často souvisí a jsou vzájemně provázané. První oblastí je neefektivní a nerozvojové řízení organizace (např. absence dlouhodobé rozvojové strategie, neznalost okolních vývojových trendů, omezenost informačních zdrojů, ale i spokojenost s dosaženým stavem). Vliv tohoto faktoru se v rámci kvalitativního šetření potvrdil. Zaměstnanci přiznávají, že reálné možnosti vzdělávání jsou mimo jiné omezeny přístupem jejich nadřízených. Významně se zde projevuje i neefektivní řízení rozvoje lidských zdrojů, jehož příčiny lze hledat jak v postojích a motivaci zaměstnanců, tak v nesystémovém přístupu k rozvoji lidských zdrojů ze strany vedení organizace. U cyklicky citlivých odvětví se dále projevuje krátkodobý rozvojový horizont, nákladová omezení a nízká znalostní poptávky na vstupy. Výstupy kvalitativního šetření opět potvrzují, že problém neefektivity a krátkodobého časového horizontu rozvoje lidských zdrojů ve firmách je jednou z oblastí, které se zde projevují. Ukazuje se, že ve firmách jsou často opakovaně využívány prostředky z projektů (nejen z OP LZZ). Zaměstnanci jsou tak školeni externími firmami i interními lektory v rámci organizace, omezením je ale doba trvání projektů. Navíc jsou potřeby firem pro účely projektu stanovovány během sepisování žádosti, ale samotná realizace přichází často s příliš dlouhým časovým odstupem, Projekt tak obsahově zastarává a dostatečně nereflektuje aktuální potřeby. Na základě realizovaných fokusních skupin a rozhovorů nelze potvrdit, že by důsledkem realizace projektů z OP LZZ byla vyšší koncepčnost řízení rozvoje lidských zdrojů. Negativní vliv má i neodpovídající nabídka vzdělávání a poradenství potřebám firmy z důvodů věcných, finančních i kapacitních. Toto hledisko se projevuje i v realizovaném kvalitativním šetření. Respondenti přiznávají, že kdyby neměli zdroje z OP LZZ, neměli by možnost školení realizovat nebo pouze v omezené míře (např. by byla školena pouze část zaměstnanců, a to interně). Posledními dvěma aspekty, které negativně ovlivňují kvalitu lidských zdrojů, jsou chybějící komplexní strategie rozvoje lidských zdrojů na národní, regionální a lokální úrovni včetně související podpory (chybějící sítě a partnerství, chybějící propojení s inovační politikou) a selekce vzdělávání (vyloučení méně kvalifikovaných skupin ze vzdělávání). Poslední zmiňovaný aspekt se rovněž projevoval ve výpovědích respondentů. Ukázalo se ale, že může jít o různé způsoby selektivity zaměstnanců (kromě neškolení zaměstnanců s minimální kvalifikací např. nezaměření školení na management, protože to firma není schopna zajistit svépomocí, tj. interně). Z kvantitativního šetření organizací, jehož výstupy shrnuje 2. průběžná zpráva [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 10], vyplývá, že organizace realizující projekt v první prioritní ose (firmy, jejichž 17

18 cílovou skupinou jsou zaměstnanci) mají menší problémy se zapojováním cílové skupiny do aktivit projektu. Jak se ukazuje v kvalitativní analýze, zaměstnanci mají často povinnost účastnit se projektu. Problematické ovšem může být zapojování zaměstnanců z managementu kvůli časovému vytížení této skupiny, což se potvrdilo jak v dotazníkovém šetření, tak v realizovaných fokusních skupinách a rozhovorech. V rámci evaluační návštěvy a rozhovorů s realizátory projektů se rovněž potvrdily výsledky 2. průběžné zprávy [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 48] týkající se možného omezení realizace projektů, např. regionální omezení realizace projektů (vč. nemožnosti zahrnutí Prahy) či omezení realizovaných aktivit a činností v rámci projektu (např. teambuilding). 3.2 Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání Popis výzkumného vzorku V cílové skupině uchazečů o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemců o zaměstnání byly realizovány čtyři fokusní skupiny (celkem 26 respondentů) a jeden rozhovor s respondenty, kteří byli zapojeni do aktivit projektů z OP LZZ. Do této skupiny ale spadá specifická podskupina dlouhodobě nezaměstnaných (viz další kapitola) a velké řada respondentů z jiných cílových skupin. Výzkumný vzorek v této cílové skupině byl pestrý, spadaly do něj i různé specifické skupiny uchazečů o zaměstnání (lidé nad 50 let, mladí lidé bez kvalifikace, rodiče s dětmi atd.). Fokusní skupiny (zaměřené přímo na tuto cílovou skupinu) byly realizovány v Praze (dvě), v regionu Severozápad (jedna) a v regionu Střední Morava (jedna). Většinu respondentů fokusních skupin tvořily ženy (různého věku, s dětmi do 15 let). Jednu fokusní skupinu tvořily pracovnice veřejné služby. Rozhovor byl realizován s respondentem v regionu Severozápad. Respondent měl dokončené základní vzdělání, měl v plánu přihlásit se na rekvalifikační svářečský kurz. Většina respondentů byla v rámci projektu z OP LZZ zapojena do velké části aktivit projektů pravidelně a v dlouhodobějším časovém úseku (jednalo se např. o účast na pravidelném vzdělávacím či rekvalifikačním kurzu). V rámci cílové skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání bylo dále realizováno pět rozhovorů s osobami nezapojenými do projektů, tj. nepodpořenými z OP LZZ (čtyři muži a jedna žena). Jeden rozhovor se uskutečnil v Praze, jeden v regionu Moravskoslezsko a tři v regionu Jihozápad. Tři respondenti současně spadali do cílové skupiny Romů, jeden do cílové skupiny lidí nad 50 let a jedna respondentka do cílové skupiny rodičů vracejících se po rodičovské dovolené na trh práce. Tři respondenti měli ukončené středoškolské vzdělání bez maturity, jeden středoškolské vzdělání s maturitou a jeden základní vzdělání Problémy cílové skupiny Cílová skupina uchazečů a zájemců o zaměstnání je velmi široká. Skupina uchazečů o zaměstnání se v rámci času proměňuje s ohledem na míru uplatnitelnosti, je dynamická, někteří najdou zaměstnání, část z cílové skupiny se naopak může přesunout do cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. 18

19 Problémy, které se zde objevují, jsou proto velmi různorodé s ohledem na specifickou situaci respondentů. Uchazeči a zájemci o zaměstnání jsou často znevýhodněni na trhu práce, a to z různých důvodů nízkého vzdělání, věku, pohlaví, rodičovství, etnické příslušnosti, čímž spadají i do vymezení jiných cílových skupin (podle OP LZZ). Reflexe cílové skupiny, její situace a postavení na trhu práce je různá a závisí i na regionu (jiná situace je v Praze a jiná v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti). Podle respondentů se pak tato různost projektuje i v činnosti kontaktních pracovišť (resp. krajských poboček) Úřadu práce. Častým společným znakem je finanční tíseň a psychický stav cílové skupiny (apatie, deprese). Na základě realizovaných terénních návštěv a rozhovorů s realizátory projektů v rámci terénních návštěv lze konstatovat, že významným problémem je i pasivita značné části této skupiny, která je důsledkem jak psychického stavu, tak snahy najít ideální práci. Finanční tíseň spojená s nezaměstnaností s sebou může přinášet další problémy, které se tak kumulují. Jde zejména o zadluženost cílové skupiny nebo o problémy s bydlením Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ byly různého typu, jednak se jednalo o rekvalifikace, motivační a vzdělávací kurzy (např. výuka PC), jednak o terénní sociální práce (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a podpůrné služby v podobě vzdělávání v rodinách a kariérního poradenství). Očekávání respondentů od projektu bylo jednoznačné najít si práci, mít větší šance a možnosti na trhu práce. Snad nám vylepší tu pozici. Jestli [to] povede k tomu, že si najdeme tu práci, ta záruka je prostě minimální. (RE 16, Praha, fokusní skupina) Očekávání respondentů využívajících terénní sociální služby byla komplexnější. Kromě nalezení práce očekávali zejména pomoc v obtížných situacích, především při řešení exekucí, nedoplatků na energiích, při komunikaci se školou, při zajištění rekvalifikace a vyřizování složitějších úředních záležitostí. Klienti terénních sociálních služeb se také shodli na tom, že bez projektových pracovníků a služeb by byl pro ně život obtížnější a že by rádi využívali těchto služeb i nadále. Respondenti se o projektech dozvěděli třemi způsoby prostřednictvím Úřadu práce, přes organizaci realizující projekt, se kterou spolupracovali už před začátkem projektu (přes terénní sociální pracovníky) nebo přes známé, kteří jim účast v projektu doporučili. Někteří respondenti se do projektu zapojili kvůli možnosti rekvalifikace, kterou jim Úřad práce nenabízel. Mně nabídli tento dlouhodobější projekt, protože nedisponují nabídkou rekvalifikačních kurzů v takovém rozsahu, co by se třeba mně líbil. Úřad práce nabízí velice velice omezenou možnost rekvalifikace. Tenhle projekt má daleko širší spektrum. (RE 16, Praha, fokusní skupina) Jako problém se u vzdělávacích kurzů ukázaly různé potřeby jejich účastníků. Někteří z respondentů hodnotí projekt jako po obsahové stránce velmi přínosný, protože jim přinesl velké množství nových informací, naopak jiní respondenti říkají, že některé z projektových aktivit nepotřebovali absolvovat 19

20 v takovém rozsahu. Dva možné pohledy nabízí následující citáty (jedná se o hodnocení stejného kurzu). Já jsem třeba neměla zkušenosti, že bych podávala životopis přes internet, nebo ten motivační dopis. Pro mě to bylo něco úplně novýho. Já když jsem si sháněla zaměstnání, tak to bylo přes Annonci, že jsem tam hned zavolala a práci jsem si takhle sehnala. (RE 17, Praha, fokusní skupina) Mě to motivování naopak rozčiluje, já se těším na to, že se něco naučím, těším se na ty počítače. Myslím si, že motivák by mi bohatě stačil tři dny, maximálně pět dní. To, co jsme tady brali těch čtrnáct dní, by se podle mě vešlo do tří dnů. (RE 16, Praha, fokusní skupina) V době konání fokusních skupin a rozhovorů nebylo možné, aby respondenti zhodnotili dopad projektu na pracovní uplatnění, protože projekty byly stále ve fázi realizace. Přesto ale někteří respondenti pozitivně hodnotili širší dopady projektu, zejména oceňovali navázání sociálních kontaktů, které jim bez zaměstnání často chybí. Pro mě je to přínosné, nejen co slyším od těch přednášejících, ale i co slyším tady vedle od děvčat, tak si to tak skládám a považuju to pro sebe za moc přínosný. I takový to povídání, co má kdo za sebou, nebo před sebou. (RE 18, Praha, fokusní skupina) Respondenti porovnávali kvalitu spolupráce a komunikace v rámci projektu s činnostmi Úřadu práce. Oceňovali zejména fakt, že v rámci projektu byl oproti aktivitám na Úřadu práce umožněn individuální přístup k jednotlivým účastníkům, a dále skutečnost, že jim organizace realizující projekt vycházela většinou vstříc (např. možnost uvolnění v případě, že museli něco zařídit na úřadě, měli nemocné děti atd.). Někteří z respondentů hodnotili činnost Úřadu práce negativně (nedostatek informací, problémy v komunikaci i přístupu zaměstnanců Úřadu práce). Mě negativně překvapila komunikace s Úřadem práce, protože tam vlastně nevědí, o co jde, nedají vám informace a v podstatě mi nebyli schopní ani vyřídit nějaké papíry, to mi řekli až tady. (RE 19, Praha, fokusní skupina 2) Já to svým způsobem chápu, že na tom Úřadě práce, mají tam plnou čekárnu, sekají to jak Baťa cvičky Nemají čas se s každým vybavovat. (RE 20, Praha, fokusní skupina 2) Respondenti v některých případech považují svou účast v projektu za určitý nadstandard, který dostali navíc a na který nemá každý automaticky nárok. Zároveň ale někteří z respondentů přiznávají, že jejich účast (alespoň na úvodních schůzkách) byla povinná. Já jsem tam byla asi měsíc [na Úřadu práce], a pak mi v pátek volali, že mám v pondělí přijít, že tam jsou nějaký volný místa, aniž bych jako tušila. Ono to bylo jako takový bonus, mi to ta paní nabídla. (RE 21, Praha, fokusní skupina) Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Situace respondentů podpořených z OP LZZ je ve srovnání s respondenty nepodpořenými z OP LZZ příznivější zejména z hlediska získaných znalostí a dovedností, neboť respondenti zapojení 20

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST 3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem

Více

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Projekt První šance mladým je spolufinancován z prostředků Evropského

Více

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Ing. Ivana Projsová Odbor implementace programů ESF Změny v OP LZZ Oblast podpory 1.1, 3.4 vyhlašuje

Více

V padesáti není pozdě

V padesáti není pozdě Projekt V padesáti není pozdě Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: 2. Aktivní politika trhu práce Oblast podpory: 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Střední odborné učiliště

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST)

Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST) 4. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST) PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. CZ.1.04/2.1.00/70.00072 RECEPT NA ÚSPĚCH Realizátor: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Brně Úvodní seminář 28. května 2014 Obsah prezentace Harmonogram projektu Hlavní cíle projektu Inovativnost projektu

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Program vzdělávání pro zaměstnance členů ODVĚTVOVÉHO SVAZU HUTNICTVÍ ŽELEZA, který je financován z evropského sociálního fondu a státního rozpočtu vstoupil do dalšího

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

Regionální projekty ÚP ČR. Praha,

Regionální projekty ÚP ČR. Praha, Regionální projekty ÚP ČR Praha, 12. 9. 2016 Záruky pro mladé 11 RIP Záruky pro mladé v kraji navazující na již realizované projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let Cíl projektů: poradenské aktivity

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu 5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

ZÍSKEJ NOVOU PROFESI! CZ.1.04/2.1.01/44.00039

ZÍSKEJ NOVOU PROFESI! CZ.1.04/2.1.01/44.00039 ZÍSKEJ NOVOU PROFESI! CZ.1.04/2.1.01/44.00039 Operační program Prioritní osa: Oblast podpory Lidské zdroje a zaměstnanost 4.2a Aktivní politiky trhu práce (Konvergence) 4.2a.1 Posílení aktivních politik

Více

GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů

GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Stručná charakteristika úvodem: Grant je specifickou formou projektu a grantové schéma je vytvořeným

Více

Projekt Informační brožura pro zaměstnavatele

Projekt Informační brožura pro zaměstnavatele Projekt Informační brožura pro zaměstnavatele provasvjmk.rcv.czhttp ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PROJEKTU Program: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa programu: 2. Aktivní politika trhu práce

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit

Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit Datum zveřejnění: 19. 12. 2010 Verze: 1.7 (finální) 1 Manažerské

Více

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Nová příležitost Ing. Pavel Široký, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. POSKYTOVATEL DOTACE Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky REALIZÁTOR

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 Příjemce: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. (Závodní 815, Třinec) KaPA, o.p.s. byla založena v

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020)

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020) Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020) Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Hradec Králové 15. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření a alokace OP Zaměstnanost

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Operační program lidské zdroje a zaměstnanost

Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Seminář poslankyně Evropského parlamentu MUDr. Olgy Sehnalové, MBA Přerov dne 8. 4. 2010 Řídící orgán Ministerstvo práce a sociálních věcí Finance: 2 156 839

Více

Po roce do práce v Jihomoravském kraji

Po roce do práce v Jihomoravském kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00029 Po roce do práce v Jihomoravském kraji Realizátor: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Brně Úvodní seminář 11. dubna 2013 Obsah prezentace Harmonogram projektu Hlavní cíle projektu

Více

Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji. Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita Pardubice

Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji. Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita Pardubice Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita Pardubice Zaměření projektu Podpora rozvoje dalšího profesního vzdělávání Analýza

Více

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost)

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost) 5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost) PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem

Více

Uč se a pracuj. CZ.104/3.3.05/75.00236 OPLZZ oblast podpory Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce

Uč se a pracuj. CZ.104/3.3.05/75.00236 OPLZZ oblast podpory Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce Uč se a pracuj CZ.104/3.3.05/75.00236 OPLZZ oblast podpory Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce Důvody realizace projektu vysoká míra nezaměstnanosti ve Šluknovském výběžku zvyšující se počet

Více

Člověk v tísni, o.p.s.

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Čím se zabýváme Humanitární a rozvojová pomoc (přírodní katastrofy/ Skutečný dárek) Podpora lidských práv (podpora občanské společnosti v zemích s totalitním režimem, filmový festival

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Název odboru/úseku (vyhlašovatele): Odbor

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Prezentace dosavadních výstupů projektu TVÁ BUDOUCNOST 2. 8. 2005 31. 12. 2006

Prezentace dosavadních výstupů projektu TVÁ BUDOUCNOST 2. 8. 2005 31. 12. 2006 Prezentace dosavadních výstupů projektu TVÁ BUDOUCNOST 2. 8. 2005 31. 12. 2006 VÝSTUPY PRACOVNÍCH SKUPIN PS Analytika PS Integrační centra PS Školící centra PS Informatika PS Poradenství PS Vzdělávání

Více

Projektový záměr STÁŽE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ 2

Projektový záměr STÁŽE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ 2 STÁŽE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ 2 PhDr. Kateřina Šímová vedoucí oddělení stáží, Fond dalšího vzdělávání Obsah Souhrnné informace o projektu Hlavní a dílčí cíle projektu Cílová skupina projektu Zdůvodnění

Více

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů IPN KREDO Doplňkový úkol č. VIII (KA 03) Alena Hanzelková Workshop KA05, Olomouc, 12. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Cíl doplňkového úkolu č. VIII Zjistit, do

Více

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020)

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020) Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020) Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Autoklub ČR, Praha 18. listopadu 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OPZ Obce jako příjemci

Více

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014)

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) [PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU] 1 PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) Realizovaný v rámci projektu Genderová politika - už víme jak na to! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00083 Realizátor

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání Regionální komunikační a informační workshopy, září-listopad 2015 CÍLE DNEŠNÍHO SETKÁNÍ 1. INFORMACE O PROJEKTU KOOPERACE A JEHO VÝSTUPECH 2. PŘEDSTAVENÍ

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Efektivní návrat vysokoškolsky vzdělaných žen na trh práce po rodičovské dovolené

Efektivní návrat vysokoškolsky vzdělaných žen na trh práce po rodičovské dovolené Citace: Jarolímek, J., Houšková Beránková, M., Houška, M.: Efektivní návrat vysokoškolsky vzdělaných žen na trh práce po rodičovské dovolené. Závěrečná konference ESF Zkušenosti a příklady dobré praxe

Více

JAK JE PLNĚN PROJEKT ESF V RÁMCI OP RZL, PROBĚHLO- LI JIŢ 6 MOTIVAČNÍCH KURZŮ A PRVNÍ SPOLEČNÁ KONFERENCE?

JAK JE PLNĚN PROJEKT ESF V RÁMCI OP RZL, PROBĚHLO- LI JIŢ 6 MOTIVAČNÍCH KURZŮ A PRVNÍ SPOLEČNÁ KONFERENCE? TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY PROJEKT OP RLZ, OPATŘENÍ 2.2 Číslo projektu CZ 4.1.03/2.2.15.1/0069 Název ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Projekt NEKONČÍME V PADESÁTI

Projekt NEKONČÍME V PADESÁTI Projekt NEKONČÍME V PADESÁTI Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: 2. Aktivní politika trhu práce Oblast podpory: 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Střední odborné učiliště

Více

Příležitosti pro podniky v OP Zaměstnanost Mgr. Lenka Kaucká

Příležitosti pro podniky v OP Zaměstnanost Mgr. Lenka Kaucká Příležitosti pro podniky v OP Zaměstnanost Mgr. Lenka Kaucká Ředitelka odboru podpory projektů Úsek pro evropské fondy Ministerstvo práce a sociálních věcí Co Vám nabízí OP Zaměstnanost? Na co se zaměřuje?

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU CZ.1.04/3.1.03/22.00170

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU CZ.1.04/3.1.03/22.00170 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU ÚDAJE O PROJEKTU Registrační číslo projektu Název projektu CZ.1.04/3.1.03/22.00170 Zajištění základní kvalifikace pro osobní asistenty a start dalšího profesního vzdělávání asistentů

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Rozvojové partnerství

Rozvojové partnerství Rozvojové partnerství Název: Příjemce: Partneři: Asistence Slezská diakonie Moravskoslezský kraj Město Karviná ÚP Karviná Hospodářská komora okr. Karviná Slezská univerzita, OPF Karviná AKLUB Reintegra

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Pracovník hypermarketu vzdělávání, praxe, zprostředkování práce Získej praxi získáš práci. Autor presentace: Ing. Petr Ptáček, MBA

Pracovník hypermarketu vzdělávání, praxe, zprostředkování práce Získej praxi získáš práci. Autor presentace: Ing. Petr Ptáček, MBA Pracovník hypermarketu vzdělávání, praxe, zprostředkování práce Získej praxi získáš práci Autor presentace: Ing. Petr Ptáček, MBA Cíle projektů Cílem tohoto projektu bylo vybrat zřad dlouhodobě nezaměstnaných,

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Zhodnocení vazeb a vlivu navrhovaných opatření na aktéry v oblasti odborného vzdělávání 14. 5. 2015. RNDr. Martina Hartlová

Zhodnocení vazeb a vlivu navrhovaných opatření na aktéry v oblasti odborného vzdělávání 14. 5. 2015. RNDr. Martina Hartlová Zhodnocení vazeb a vlivu navrhovaných opatření na aktéry v oblasti odborného vzdělávání 14. 5. 2015 RNDr. Martina Hartlová Kontext a metodologie Příspěvek vychází z výstupů externí evaluace. V rámci hodnocení

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

ÚSPĚŠNÝ START S NÁMI

ÚSPĚŠNÝ START S NÁMI ÚSPĚŠNÝ START S NÁMI Registrační číslo: CZ.1.04/2.1.01/74.00006 Občanské sdružení Za kulturní Třinecko, o.s. realizátor projektu Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: 2. Aktivní

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Počítačová služba s.r.o.

Počítačová služba s.r.o. Jeden z největších národních projektů v Olomouckém kraji Dodavatel: Stupkova 413/1a, Olomouc Najdi si práci v Olomouckém kraji Termín realizace: od 1. 7. 2006 do 31. 5. 2008 CÍLE PROJEKTU Cílem je přispět

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Hodnocení vzdělávací akce.

Hodnocení vzdělávací akce. Projekt terénního výzkumu Hodnocení vzdělávací akce. NEWTON CENTER, spol. s r.o. Praha 4, Krč, Štúrova 55, PSČ 142 00 IČO: 250 80 211 WWW.NEWTONCENTER.CZ 1 Obsah: I. Přípravná fáze...3 II. Realizační fáze...4

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE (dále jen výzva ) k podlimitní veřejné zakázce na služby zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení dle 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,

Více

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků Personální audit a personální strategie na úřadech územních samosprávných celků Dělat (vybrat) správné věci je úkolem zejména zastupitelů města. Dělat (vybrat) správné věci Správně je provádět Správně

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Vyrovnání šancí osob pečujících o závislé členy rodiny s ostatními aktéry na pracovním trhu CZ.04.3.07/2.2.01.1/2005

Vyrovnání šancí osob pečujících o závislé členy rodiny s ostatními aktéry na pracovním trhu CZ.04.3.07/2.2.01.1/2005 Vyrovnání šancí osob pečujících o závislé členy rodiny s ostatními aktéry na pracovním trhu CZ.04.3.07/2.2.01.1/2005 Informační a poradenské centrum Praha pro nezaměstnané nebo nezaměstnaností ohrožené

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

SPRÁVNÁ VOLBA OBORU - ZAČÁTEK DOBRÉ KARIÉRY

SPRÁVNÁ VOLBA OBORU - ZAČÁTEK DOBRÉ KARIÉRY Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky SPRÁVNÁ VOLBA OBORU - ZAČÁTEK DOBRÉ KARIÉRY Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.11/01.0041 Partneři projektu 1 Operační

Více

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ Karlovarský kraj Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s. založeno 1994 27 zaměstnanců 150 externích spolupracovníků 10 000 klientů/40 projektů Poslání a

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113

Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáteční vzdělávání 1.2. Rovné příležitosti

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 Struktura prioritních os OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 ING. JITKA BEDNÁŘOVÁ Prioritní osa 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly Investiční priority 1.1 Přístup k zaměstnání pro

Více