Co si myslí. MK o EU. aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii. editoři: Hynek Fajmon Matěj Trávníček

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Co si myslí. MK o EU. aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii. editoři: Hynek Fajmon Matěj Trávníček"

Transkript

1 Co si myslí MK o EU aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii editoři: Hynek Fajmon Matěj Trávníček

2

3 Co si myslí MK o EU aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii editoři: Hynek Fajmon, Matěj Trávníček Mladí konzervativci 2008

4

5 Co si myslí MK o EU aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii editoři: Hynek Fajmon Matěj Trávníček

6 2008 Mladí konzervativci

7 Obsah Editorial Hynek Fajmon Úvodní slovo Matěj Trávníček Co se mi na EU líbí, nelíbí a jakou Evropskou unii bych si přál Petr Bouda Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie. Předsednictví České republiky v Radě EU Jakub Čermák Schengenská dohoda konec cesty do Evropy? Radim Karásek Problémy imigrace v evropském kontextu Jaroslav Kepka Jedna špatná evropská norma Zbyněk Klíč Evropská energetická politika Ondřej Kremeň MK a poslanci Evropského parlamentu obrazová příloha Salam alejkum mír s tebou Ondřej Liška

8 Svoboda a blahobyt? Spojené nádoby Evropské unie Josef Myslín EU aneb plnící se sen Jan Pilař Národní stát v Evropě, evropská integrace a identita Jana Poncarová Patří Turecko do Evropy? A do EU? Matěj Trávníček

9 Editorial Vážení čtenáři, do rukou se Vám dostává publikace Co si myslí MK o EU, aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii, která vznikla díky iniciativě Mladých konzervativců. Jedná se o soubor zajímavých esejů mladých autorů o aktuálních otázkách evropské politiky. Najdete v něm texty zabývající se obecně evropskou integrací, ale také jednotlivými evropskými politikami. Publikace se nevyhýbá ožehavým tématům, jakým je například evropský osud Turecka, rizika islamizace Evropy nebo antidiskriminační legislativa. Kromě těchto otázek se ale publikace věnuje také problémům evropské energetické politiky a společné zahraniční a bezpečnostní politice. Samostatný příspěvek se věnuje také otázkám imigrace a pozornost je věnována rovněž fungování Schengenského systému. Všechny příspěvky mají dobrou úroveň. Zajímavé jsou tím, že poskytují pohled z perspektivy studentů a mladých lidí. To, že si dali tu práci a své myšlenky ukazují v podobě publikace je velmi chvályhodné. Psaní rozsáhlejších textů je totiž nejlepší cestou k hlubší reflexi naší současnosti. Myslím si, že tento sborník je dobrým počinem, který mezi pravicově orientovanými mladými lidmi jistě najde řadu čtenářů. Hynek Fajmon poslanec EP za ODS 7

10 8

11 Úvodní slovo Vážení a milí čtenáři, rád bych Vás seznámil s cílem sborníku a zároveň Vám představil sdružení, které sborník připravilo, Mladé konzervativce. Cílem sborníku je reagovat na současnou debatu o Evropské unii ze středopravicových pozic. Domníváme se taktéž, že je třeba rozšířit všeobecné povědomí o kladech a záporech současné Evropské unie, jakož i o možných směrech jejího dalšího vývoje. Mladí konzervativci jsou občanským sdružením aktivních mladých lidí liberálního a konzervativního zaměření se zájmem o věci veřejné. Vzniklo roku 1991 s cílem prosazovat konzervativní a liberální myšlenky mezi mladými lidmi, a to prostřednictvím pořádání přednášek a seminářů a vydávání periodických i neperiodických publikací. MK je členem mezinárodní organizace studentů DEMYC a spolupracuje s řadou podobě zaměřených organizací z celé Evropy (mj. ze Slovenska, Německa, Dánska, Běloruska). Přirozeným partnerem MK na politické scéně je z důvodů shodné ideologické orientace Občanská demokratická strana. Je proto logické, že mnoho členů MK je zároveň členy ODS, kde se nezřídka prosazují do vysokých pozic. Členy MK tak byli například ministr vnitra Ivan Langer či ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Současné či bývalé členy MK lze nalézt taktéž mezi členy obecních, městských nebo krajských zastupitelstvech a i v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Závěrem bych rád poděkoval panu europoslanci Mgr. Hynku Fajmonovi a europoslanecké frakci Evropské lidové strany Evropských demokratů (EPP-ED) za jejich laskavou podporu, bez níž by tento sborník nikdy nevznikl. Příjemné čtení přeje Matěj Trávníček editor sborníku 9

12 10

13 Co se mi na EU líbí, nelíbí a jakou Evropskou unii bych si přál Petr Bouda člen Regionálního klubu MK Brno Evropská unie je dlouhodobým projektem, postaveným na Evropských společenstvích. Opakovat zde celou historii od ESUO založené Pařížskou smlouvou v roce 1951 až k současné podobě by nemělo smysl samo o sobě, je však třeba si uvědomit, že původní ideje, na nichž byla tato celoevropská spolupráce založena, jsou odlišné od těch dnešních. V tomto mém příspěvku se obě témata, zmíněná v nadpisu, prolínají. Na Evropské unii se mi líbí právě ony původní myšlenky čtyř svobod pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb protože šlo o realistický cíl, který směřoval k větší konkurenceschopnosti Evropy jako takové, odboural zbytečné bariéry a celkově prospěl při vytváření jednotného vnitřního trhu. Přestože na tomto poli bylo dosaženo značných úspěchů k 1. lednu 1993 byly zrušeny kontroly zboží na hranicích, byla zrušena omezení kapitálového a platebního styku, dovozu a vývozu měn tyto čtyři svobody bohužel dodnes nejsou naplněny. Za volný pohyb osob nepovažuji zavedení tzv. přechodných opatření, která se týkají přístupu našich občanů na trh práce a která mohou být až sedmiletá. Byť byla tato opatření později omezena, stále je v rozdílné míře uplatňuje sedm států EU. Důvodem pro tato opatření byly obavy některých členských států, že levná pracovní síla z nově přistoupivších zemí je přinutí řešit politiku zaměstnanosti a provést dlouho odkládané reformy (Francie, Německo). Paradoxní je, že k žádnému masovému pohybu osob, k žádnému stěhování za prací nedošlo ani dříve, např. v roce 1996 žilo v Německu jen 2,2 % občanů z jiného státu EU, ve Francii 2,3 %, ve Španělsku 0,5 %. Problematická je rovněž svoboda pohybu služeb, která je prováděna cestou harmonizace různých typů dopravních daní, silničních poplatků či 11

14 bezpečnostních a ekologických norem. Byť jedním z pozitivních důsledků je vyostření konkurenčního boje, tedy přínos pro zákazníky, negativní důsledky nastavování jednotných sazeb, jednotných ekologických norem (např. nechvalně známá směrnice REACH) převažují nad výhodami, protože likvidují konkurenci a vedou k přežití jen těch nejsilnějších podniků. Doporučuji přečíst si analýzy dopadu právě směrnice REACH, modelového příkladu, jaké dopady může mít takto ambiciózní projekt v praxi likvidace menších podniků, vyšší nezaměstnanost, zvýšení cen produktů v důsledku nákladného testování. Ekonomické přínosy směrnice REACH jsou ryze spekulativní, nedají se kvantifikovat. Navíc se ukazuje, že zavedení jednotné sazby či jednotné pracovní doby je problematické, protože se na konkrétní výši nedokáží jednotlivé členské státy shodnout, a to ani po několika letech jednání. Byl bych rád, kdyby došlo k opuštění politiky protekcionismu a nadstátního dirigismu, bohužel, změny v systému hlasování (nahrazování jednomyslnosti tou či onou většinou) vedou k tomu, že místo hledání přijatelných kompromisů pro všechny členské státy se hledá řešení výhodné jen pro některé státy, na oprávněné námitky ostatních se neberou ohledy. Bohužel, tento trend válcování některých států není ničím novým, neobjevil se až při pokusech zavést tzv. Euroústavu (jejíž změkčenou podobu obsahuje Lisabonská smlouva), ale projevila se již v 80. letech při snahách vymezit jednotné standardy sociální politiky. Od počátku zde existovaly dvě koncepce minimalistická (prosazovala ji Velká Británie) a maximalistická (tu prosazovala Francie a Německo). Jednotný evropský akt z roku 1986 změnil původní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu při přijímání směrnic Rady týkajících se bezpečnosti práce, čímž byl problém s nesouhlasem Britů vyřešen. Zajímavé byly snahy zavést Evropské obranné společenství v roce 1952, které byly, díky nesouhlasu Francie, nakonec neúspěšné. V současné době, přestože jednou z politik EU je i společná zahraniční a bezpečnostní politika, je zřejmé, že šlo o zbytečné snahy nahradit spolupráci v rámci NATO ryze evropskou institucí. Dodnes není EU schopná vlastní obrany mimo Severoatlantickou alianci. Z tohoto hlediska je rivalita vůči USA něčím zcela nepochopitelným, protože právě USA mají rozhodující vliv v NATO a bez jejich aktivity by nikdy nedošlo k realizaci protiraketového deštníku nebo k řešení krize na Balkáně v 90. letech 20. století. 12

15 Přál bych si, aby EU spolupracovala s NATO a s USA, a to daleko intenzivněji než doposud, aby zde nedocházelo ke snahám za každou cenu se vymezit proti USA, bez ohledu na důsledky a bez ohledu na minulost. Pokud má západní civilizace přežít, pak jedině jako celek. EU totiž svou existencí (ač mnozí její představitelé tvrdí opak) nezajistila mír v Evropě, mír v Evropě nastal až díky demokracii a EU může mír udržet jen tak dlouho, dokud bude sama demokratická, respektive dokud budou EU tvořit demokratické státy. Nejproblematičtější stránkou Evropské unie však nejsou ani aktivity směřující k (předem prohranému) boji proti klimatickým změnám, ani velmi ambiciózní cíle první desetiletky (jak jinak nazvat Lisabonskou strategii EU pro roky 2000 až 2010, jejímž cílem je stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností. ). Nejproblematičtější je právní rámec, směrnice, nařízení, deklarace a smlouvy, který může vést až k totálnímu právnímu nihilismu. V rámci EU dochází k vydávání enormního množství právních norem, které zahlcují právní řády členských zemí neuvěřitelným způsobem. Německé ministerstvo spravedlnosti zjistilo, že jen v období let bylo celých 84 % právních norem vytvářeno v Bruselu. Množství stran právních norem přijímaných v EU jde do desítek tisíc ročně. V takovém množství právních norem se nevyzná ani právník, natož běžný občan. Tyto snahy o regulaci všeho druhu, o jednotný právní rámec, byť mohou být motivovány dobrými úmysly, znamenají odsunutí národního práva jednotlivých členských zemí na druhou kolej. V poslední době se stále častěji využívá nařízení (namísto směrnic), tedy právních norem přímo účinných v jednotlivých členských státech s tím, že pokud jsou právní normy třeba ČR v rozporu, aplikuje se nařízení. Zároveň s tím dochází k přenášení dalších pravomocí a dílčích politik od členských států k EU (ale už ne naopak), zároveň dochází ke snahám (bohužel úspěšným) nahradit nepohodlnou jednomyslnost kvalifikovanou většinou (je to rychlejší). Je třeba se zmínit také o problematice tzv. přeshraničních her, kdy právní normy, které by byly neprůchodné v domovském státě, se skrze Radu ministrů dostávají do práva celé EU, je třeba vzít do úvahy také tzv. balíkové dohody, které v rámci dosažení kompromisů seskupují spolu nesouvisející cíle jednotlivých členských států a které tak ze své podstaty dále znepřehledňují právní řád. 13

16 Zcela mimo pozornost zůstává rozhodování Evropského soudního dvora. Evropský soudní dvůr vykládá právo ve smyslu co možná nejvyššího stupně pravomocí platných pro celý spolek., tedy téměř vždy rozhodne spor ve prospěch EU (a tedy v neprospěch členských států). Navíc je třeba si uvědomit, že tato rozhodnutí jsou závazná pro další případy téhož druhu. Princip subsidiarity, který je jedním ze základních principů celé EU a který opravdu stojí za to dodržovat, je výše zmíněnými postupy porušován. Nejrůznější instituce EU ukrajují další a další pravomoci pro sebe, což je sice pochopitelné, ale nežádoucí, protože tyto instituce zároveň trpí výrazným demokratickým deficitem a nejsou občany EU téměř vůbec kontrolovány. V souvislosti s Radou ministrů se dá hovořit i o zrušení dělby moci, kdy zákonodárství je v rukou exekutivy, což bylo možná únosné při ekonomické integraci, ale rozhodně to není únosné dnes, kdy se v EU rozhoduje prakticky o všech oblastech politiky, od zahraniční po zemědělskou. Všechny zmíněné problémy vedou mnoho lidí k oprávněnému přesvědčení, že zde z původní ekonomické integrace vyrostl neprůhledný, těžkopádný moloch, který je jakýmsi rájem byrokratů a lobbyistů, který reguluje úplně všechno a jehož cílem je vybudovat jakési Spojené státy evropské USE. Jaká by tedy Evropská unie měla být? Evropská unie by se měla vrátit ke svým původním principům k oněm čtyřem svobodám a k principu subsidiarity a začít je fakticky naplňovat. Měly by přestat snahy regulovat na celoevropské úrovni to, co může být efektivněji a s ohledem na odlišnosti regulováno jednotlivými členskými státy. Členské státy musí mít možnost odnímat centru pravomoci, které na něj původně delegovalo, a to v případě, že by tyto pravomoci centrum vykládalo extenzivně. Vedlo by to pak k daleko uvážlivějšímu postupu při tvorbě oné společné politiky, vedlo by to k redukci celoevropských právních norem, ustala by současná legislativní smršť. Pokud totiž EU nepřestane rozhodovat o všem, nebude nakonec rozhodovat o ničem, protože přestane existovat. Evropská unie by si měla stanovit reálné cíle, měla by postupovat minimalistickými koncepcemi, hledat minimální standardy přijatelné pro všechny členské státy. Současná maximalistická opatření (včetně Charty základních práv a svobod EU), nereálné a velmi ambiciózní cíle směřující k větší a těsnější federalizaci Evropy vedou do slepé uličky. Představitelé EU by si měli konečně uvědomit, že Evropu není možné sjednotit do federace 14

17 á la USA, protože rozdíly mezi jednotlivými členskými státy reálně existují a kulturní odlišnosti (včetně neexistence jednoho společného jazyka) se nedají popřít. Mělo by dojít k podstatné revizi veškerých právních norem, resp. výraznému omezení přijímání norem nových a důkladná novelizace nebo zrušení těch stávajících. Evropský parlament by měl plnit stejnou úlohu, jakou plní v jednotlivých členských státech parlamenty národní, měl by mít tedy větší pravomoci než dnes, protože alespoň tito představitelé EU jsou přímo voleni a mají tedy legitimitu rozhodovat o politice EU a vytvářet právní normy. Mělo by přestat vytváření jednotných evropských institucí typu Evropského ombudsmana nebo Evropského ministra zahraničí, neboť jsou zbytečné a své opodstatnění by měly ve federaci, kterou ovšem EU není (a doufejme, že ani nikdy nebude). Zároveň by měly být jasně stanoveny tři úřední jazyky angličtina, francouzština a němčina. Zabránilo by se tak komplikacím při výkladu jednotlivých právních norem, ušetřily by se peníze nutné pro překlady do všech ostatních jazyků. Současná přezaměstnanost překladatelů v EU je alarmující. Konečně, v EU by měly ustat snahy o protekcionismus, měly by ustat snahy o nivelizaci, o stejné podmínky, výhodné jen pro některé státy a nevýhodné pro ostatní. To by vyžadovalo zrušení kvót na výrobu mléka, pěstování vína apod. a v konečném důsledku by to přispělo k naplnění původních cílů, na kterých by měla EU dodnes trvat: přispívat k ekonomickému rozvoji, růstu zaměstnanosti a životní úrovně členských států a racionalizaci výroby, to vše skrze společný trh, kde by neplatila žádná diskriminační omezení jednotlivých států. Současný stav dotací, výjimek, omezení a kvót je brzdou ekonomického rozvoje. Přál bych si, aby se EU řídila zásadami svobodné tržní ekonomiky, aby byla dostatečně transparentní, demokratická, levná a efektivní instituce, která bude respektovat princip subsidiarity a kulturní odlišnosti. Přál bych si EU liberálně konzervativní, a nikoli socialistickou. Co myslíte, splní se toto mé přání? 15

18 16

19 Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie. Předsednictví České republiky v Radě EU Jakub Čermák student politologie na KAP FF ZČU v Plzni, člen Výboru Regionálního klubu MK Plzeň Úvod Na začátek bych si dovolil vyslovit základní otázku, na niž se touto prací pokusím odpovědět. Co je to Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Evropské unie (EU) a jaké budou zahraničně politické cíle České republiky (ČR) během jejího předsednictví v Radě Evropské unie? Jelikož problematika SZBP EU je velice obsáhlým fenoménem, musíme si klást další podotázky. Jak se SZBP EU vyvíjela, jaká je její historie, jakou má strukturu, jaké jsou zlomové události pro její vlastní vývoj? Svou práci začnu historickým exkurzem, zahrnutým v základní charakteristice. Dále budu usilovat o kvalitní rozbor struktury, orgánů a cílů spojených se SZBP. Poté se zaměřím především na jednotlivé smlouvy týkající se Evropské unie, které tuto politiku pevně zakotvují do struktury Evropské unie a formulují její následnou podobu. V předposlední části se budu snažit vypořádat s nedílnou součástí SZBP, a to konkrétně s Evropskou bezpečnostní a obrannou politikou (EBOP). A na závěr bych se rád také podíval na roli České republiky v rámci SZBP a její integrální části EBOP, samozřejmě v přímé návaznosti na předsednictví v Radě EU. Základní charakteristika Stručná a velice základní charakteristika zní například takto: Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie je novou oblastí integrace, 17

20 zakotvená ve smlouvě o Evropské unii, která ji orientuje k prvým krokům politické integrace. Má být realizována prostřednictvím systematické spolupráce a prováděním společných akcí v souladu se společnými zájmy členských států Unie. Jejími základními nástroji jsou konzultace a vzájemné informování, zejména na půdě Rady EU, vedoucí k zaujímání společných postojů a koordinovaných vystoupení na mezinárodním fóru, v mezinárodních organizacích, na konferencích a poradách. Linii společné zahraniční a bezpečnostní politiky vytyčuje Evropská rada. Pomocným orgánem Rady EU je politický výbor, složený z politických ředitelů, který sleduje vývoj mezinárodně politické situace a vypracovává příslušné informace, podklady a stanoviska pro Radu. (Zlý 1997, 76) Společná zahraniční a bezpečnostní politika vychází z Evropské politické spolupráce (EPS), ustanovené mezi členskými státy Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce Novým základem slaďování zahraniční politiky členských států EHS se stala Smlouva o Evropské unii, přijatá v rámci maastrichtské novelizace základních smluv, platná od roku Touto smlouvou byla vytvořena Evropská unie. Maastrichtská smlouva pro tento účel vytvořila strukturu postavenou na třech pilířích, zastřešenou společným institucionálním rámcem. SZBP v ní představuje II. pilíř. Jako nový článek evropské architektury je spolu s třetím pilířem založen na mezivládní spolupráci členských států. (pozn. 1) Pro funkčnost SZBP je důležité následující: 1. Členské státy podporují SZBP EU aktivně a bezvýhradně v duchu loajality a vzájemné solidarity. 2. Členské státy se vzájemně informují a konzultují všechny záležitosti týkající se SZBP. 3. Rada zaujímá stanoviska, kdykoliv to považuje za nezbytné. Členské státy zajišťují soulad názorů národních politik a politik EU. 4. Rada na základě obecných směrů Evropské rady rozhodne o společné akci členských států. 5. Rada při rozhodování o uskutečnění společné akce rozhoduje kvalifikovanou většinou. 6. Všechny společné akce jsou dopředu oznámeny, aby bylo možné připravit se na ně v rámci národních politik. 7. SZBP nekoliduje s jinými bezpečnostními politikami členských států EU (např. s NATO). 8. SZBP slaďuje svůj postup s Radou bezpečnosti OSN a také ji plně informuje. (Romancov, Romancovová 2002, ) (pozn. 1) &trid=1&prsl=&pocc1= 18

21 Nyní se blíže podívejme na jednotlivé aktéry SZBP. Hlavními aktéry jsou Evropská rada, Rada Evropské unie, Předsednictví Evropské unie, Generální tajemník Rady, Vysoký komisař pro SZBP (nyní Javier Solana), Evropská komise, Evropský parlament, členské státy EU, Zvláštní zmocněnci Evropské unie a v neposlední řadě také Útvar pro politické plánování a včasné varování. Jednotlivými aktéry se nyní nebudu blíže zabývat, protože to hlavní si řekneme v souvislosti s jednotlivými smlouvami o EU. Nejdůležitější a v hierarchii nejvýše postavený aktér, který určuje hlavní směr a je nejvyšší rozhodovací instancí, iniciátor reformních návrhů a mluvčí společných postojů EU, je Evropská rada. (Kol. autorů 1997, 288) Jak již bylo řečeno, v roce 1970 vznikla EPS. Současně s jejím vznikem byly také vytvořeny a schváleny funkční nástroje EPS. Tyto nástroje později v roce 1992 přejímá také EU. Nástroje jsou dále rozvíjeny v rámci dalších smluv o EU. Hlavními nástroji SZBP EU je přijímání společné strategie, postojů a akcí celou sedmadvacítkou, dále uzavírání mezinárodních smluv, prohlašování deklarací a udržování kontaktů se zeměmi tzv. třetího světa. Za poslední bod své charakteristiky jsem si vytkl cíle SZBP. Jedním z hlavních cílů je ochrana společných hodnot, základních zájmů a nezávislosti EU. Dále upevňování bezpečnosti EU a jejích členů ve všech směrech, obrana míru a mezinárodní bezpečnosti v souladu s Chartou OSN, Helsinským závěrečným protokolem a Pařížskou smlouvou, podpora mezinárodní spolupráce, rozvoj a upevňování demokracie, práva, respektování lidských práv a základních svobod. (Keřkovský, Keřkovská 1999, ) Maastrichtská smlouva Maastrichtská smlouva Smlouva o Evropské unii (SEU) byla podepsána 7. února Po ratifikaci všemi členskými státy vstoupila v platnost 1. listopadu Smlouva o Evropské unii je nejrozsáhlejší reformou Římských smluv, které patří k základům evropské integrace. Členské státy nově vzniklé Evropské unie si v Maastrichtské smlouvě stanovily určité cíle mj. v článku B se uvádí, že Unie má v úmyslu prosazovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Za tímto účelem byla V. hlava SEU věnována nově vytvořené společné zahraniční a bezpečnostní politice EU. Hlava V. SEU nahradila hlavu III. Jednotného evropského aktu (JEA) o evropské spolupráci v oblasti zahraniční politiky. 19

22 SEU stanovila, že společná zahraniční a bezpečnostní politika bude zahrnovat všechny otázky, které mají vztah k bezpečnosti Unie, včetně eventuálního formování společné obranné politiky, což by mohlo časem vést ke společné obraně. Tato formulace přesahuje úpravu, kterou obsahoval JEA, kde smluvní strany JEA byly pouze ochotny úžeji koordinovat svá stanoviska k politickým a ekonomickým aspektům bezpečnosti. Dohoda o SZBP umožnila, aby EU vystupovala v mezinárodní oblasti jedním hlasem a aby se mohla vyjadřovat ke všem zahraničním a bezpečnostním otázkám, které jsou z jejího pohledu důležité. SEU přehledně určovala role jednotlivých institucí EU při rozhodování a provádění SZBP v jejím rámci působily jak orgány Unie, tak orgány, které byly vytvořeny speciálně pro SZBP. Poprvé v historii evropské integrace byl jasně definován vztah EU a Západoevropské unie. Časem se ukázalo, že ustanovení, která byla v rámci II. pilíře přijata, byla sice pokrokem oproti předcházejícímu stavu, ale nevyhovovala novým podmínkám v mezinárodním dění. K posouzení veškerých nedostatků dosavadní úpravy a zkvalitnění právního rámce SZBP využila Unie mezivládní konferenci členských států v Amsterodamu. (pozn. 2) Amsterodamská smlouva Mezivládní konference byla zahájena 29. března 1996 a ukončena 18. června Změny ve Smlouvě o EU, které byly dohodnuty, byly zahrnuty do tzv. Amsterodamské smlouvy, podepsané dne 2. října Amsterodamská smlouva posílila akční schopnost SZBP zavedením nových nástrojů a účinnějších rozhodovacích postupů. Smlouva vstoupila v platnost 1. května Mezi nejvýznamnější inovace v oblasti SZBP patřilo: A) Zavedení tzv. konstruktivní abstence, která umožňuje pružnější rozhodování EU. B) Vytvoření nového nástroje SZBP společné strategie. Evropská rada rozhoduje o společných strategiích, které Unie uskutečňuje v oblastech, kde mají členské státy důležité společné zájmy. Strategie vyžaduje jednomyslné přijetí ze strany Evropské rady, ale jakákoliv jiná rozhodnutí přijatá v rámci strategie (společné akce, společné pozice) jsou přijímána kvalifikovanou většinou. C) Zavedení nové funkce Vysokého představitele pro SZBP, kterou spojila s funkcí (pozn. 2) &trid=1&prsl=&pocc1= 20

23 Generálního tajemníka Rady. Zřízení Útvaru pro politické plánování a včasné varování pod vedením Vysokého představitele sleduje a hodnotí vývoj v oblastech důležitých pro SZBP. D) Možnost budoucího začlenění Západoevropské unie (ZEU) do EU. Podle čl. 17 SEU Unie napomáhá užším institucionálním vztahům se ZEU se zřetelem na možnost začlenění ZEU do EU, rozhodne-li tak Evropská rada. (pozn. 3) Jak již bylo řečeno Amsterodamská smlouva ve snaze posílit koordinaci a prezentaci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU vytvořila funkci Vysokého představitele pro SZBP, který pomáhá Radě s koordinací SZBP a může Unii zastupovat navenek. Od roku 1999 tento post zastává bývalý generální tajemník NATO Javier Solana. (pozn. 4) Při přípravě Amsterodamské smlouvy se Unie pokoušela o realizaci poměrně zásadní reformy SZBP. V průběhu mezivládní konference se však ukázalo, že není možné dosáhnout kompromisu mezi členskými státy v celé řadě otázek. Význam změn, které nakonec byly zakotveny v Amsterodamské smlouvě, je proto spíše sporný. (Fiala, Pitrová 2003, 567) Smlouva z Nice Další změny se SZBP dočkala na summitu v Nice. Ten se konal v prosinci roku Na tomto summitu byla opět revidována smlouva o EU. Smlouva z Nice byla podepsána dne 26. února 2001 a po ratifikaci všemi členskými státy EU vstoupila v platnost dne 1. února Nejdůležitější změny týkající se SZBP, které přináší smlouva z Nice, jsou: Za prvé, zavedení možnosti nastolit v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky užší spolupráci z hlediska implementace společné akce nebo společného postoje. Užší spolupráci tohoto druhu nelze uplatnit ve věcech, které mají vojenský charakter nebo mohou mít vliv na záležitosti obrany. Užší spolupráci schvaluje Rada EU po obdržení stanoviska Komise, která se vyjadřuje především k otázce souladu užší spolupráce s politikami Unie. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, ale každý členský stát si může vyžádat, aby věc byla předána Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí (pozn. 3) &trid=1&prsl=&pocc1= (pozn. 4) 21

24 (tzv. záchranná brzda). Za druhé, úprava čl. 17 Smlouvy o EU v tom smyslu, že se odstraňuje ustanovení definující vztahy mezi Evropskou unií a Západoevropskou unií, neboť se předpokládá, že otázky obrany SZBP jsou záležitostí samotné EU. A konečně za třetí, možnost Rady EU udělit Politickému a bezpečnostnímu výboru (PSC) nové označení pro Politický výbor pověření k řešení určité krize. Na základě tohoto pověření může PSC v rámci druhého pilíře sám činit vhodná rozhodnutí s cílem zajistit politickou kontrolu a strategické vedení operací na zvládnutí dané krize. (pozn. 5) Podle článku 17 Smlouvy o EU Evropská unie postupně vytváří společnou obrannou politiku (EBOP) nebo také Evropskou bezpečnostní a obranou politiku (EBOI). Šedesátitisícové Síly rychlé reakce EU budou plnit tzv. Petersberské úkoly, definované jako humanitární a záchranné mise, mise k udržení míru a mise bojových jednotek k řešení krize, včetně nastolování míru. Cílem EU je, aby se její Evropská bezpečnostní a obranná politika co nejlépe doplňovala s NATO. (pozn. 6) Závěry ze summitu v Nice specifikovaly také podobu, funkce a vzájemný vztah nových stálých orgánů EBOP. Těmito hlavními orgány EBOP jsou: Politicko-bezpečnostní výbor, Vojenský výbor a Vojenský štáb. Důležitým závěrem smlouvy z Nice bylo také zapojení třetích zemí do fungování EBOP. (Khol 2002, 14) Lisabonská smlouva 13. prosince 2007 došlo k podpisu nové smlouvy o EU, tj. Lisabonské smlouvy. Nová Lisabonská smlouva umožní institucím EU pracovat efektivněji a ukončí šest let trvající debatu o reformě institucí. Konsensus ohledně konečného znění textu Lisabonské smlouvy umožní EU věnovat se konkrétním tématům. Jedním z nich je například i SZBP. K významným změnám, které Lisabonská smlouva přináší a jistě se SZBP dotýká, patří funkce předsedy Rady EU. Ten bude předsedat summitům, podílet se na jejich přípravě a reprezentovat Unii na mezinárodní scéně. Nahradí tak princip rotujícího předsednictví, který zůstane zachován v radě ministrů. Bude volen kvalifikovanou (pozn. 5) &trid=1&prsl=&pocc1= (pozn. 6) 22

25 většinou na dva a půl roku s možností jednoho znovuzvolení. Již nyní se spekuluje o možných kandidátech na tento post. Mohl by jím být např. bývalý premiér Velké Británie Tony Blair či jeho lucemburský protějšek Jean-Claude Juncker. Také pozice Vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku bude na základě Lisabonské smlouvy posílena, a proto je otázkou, zda Javier Solana, který je v úřadě od roku 1999, zůstane ve své funkci. Nově by měl představitel pro SZBP mimo jiné předsedat zasedání rady pro zahraniční záležitosti, v níž se budou setkávat ministři zahraničí členských států Unie. Mezi jmény, o nichž se v souvislosti s tímto prestižním postem ministra zahraničí EU hovoří, najdeme současnou komisařku pro vnější vztahy Benitu Ferrero-Waldner nebo švédského ministra zahraničí Carla Bildta. (pozn. 7) Na závěr ještě jednou shrnu nejdůležitější reformy, které by s sebou měla Lisabonská smlouva přinést. Pro SZBP jsou nejdůležitější především tyto dva body: 1. Na 2,5 roku bude volen předseda Evropské rady, který bude Unii reprezentovat navenek a řídit její summity. 2. V rámci Komise EU bude jakýsi ministr zahraničních věcí, který bude diplomaticky zastupovat Unii a řídit její diplomatický servis. (pozn. 8) Aby však všechny změny, které předpokládá ve svém textu Lisabonská smlouva, vstoupily v platnost, je nutné, aby ji všechny členské státy ratifikovaly. Zda-li nastíněné reformy skutečně vstoupí v platnost a nabudou reálného světla, nám ovšem ukáže až ratifikační proces. Prioritní oblasti předsednictví České republiky v SZBP EU Zahraničně-politická dimenze bývá tradičně zařazována mezi priority předsednictví. Předsednická země v jejím rámci zohledňuje aktuální vývoj v zahraniční politice Unie, zvýšené pozornosti se však logicky dostává těm aspektům vnějších vztahů či oblastem, v nichž se daná země výrazněji angažuje zejména s ohledem na svou geografickou polohu, historickou zkušenost, vlastní zahraničně-politickou orientaci, bezpečnostní a ekonomické zájmy. V oblasti vnějších vztahů je pozornost ČR zaměřena zejména na jí blízké regiony, (pozn. 7) (pozn. 8) 23

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU ČR v EU Základní přehled historie vstupu České republiky do Evropské unie 1988 ČSSR a Evropská společenství navázaly diplomatické styky 1990 ČSFR podepsala dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci s

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

ROZŠÍŘENÍ SCHENGENSKÉHO PROSTORU

ROZŠÍŘENÍ SCHENGENSKÉHO PROSTORU ROZŠÍŘENÍ SCHENGENSKÉHO PROSTORU Vít Nejedlo prosinec 2007 Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, 110 00 Praha 1; tel./fax. +420 224 813 460; www.amo.cz; info@amo.cz V EVROPĚ PADAJÍ DALŠÍ HRANICE:

Více

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ SN 2682/13 ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ GENERÁLNÍ TAJEMNÍK RADY, s ohledem na jednací řád Evropské rady ze dne 1. prosince 2009

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

INFORMACE Interní zpravodaj

INFORMACE Interní zpravodaj Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 16/2009 17. 7. 2009 EVROPSKÁ RADA 18. A 19. ČERVNA 2009 Ze závěrů předsednictví: Kapitola "Institucionální otázky" a její přílohy: - Rozhodnutí

Více

Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa. ČR v Schengenu: Cestování po Evropě volnou cestou

Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa. ČR v Schengenu: Cestování po Evropě volnou cestou Díl XII. vyšlo 12.12.2007 (č. 0) ČR v Schengenu: Cestování po Evropě volnou cestou Českou republiku dělí od vstupu do schengenského prostoru několik posledních dní. Již před Vánocemi bude možné překračovat

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie?

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie? Evropa v kostce Co to je Evropská unie? Je evropská Je to unie = nachází se v Evropě. = spojuje země a lidi. Podívejme se na ni zblízka: Co mají Evropané společného? Jak se Evropská unie vyvinula? Co dělá

Více

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních

Více

zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie

zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie Monika Matysová Spotřebitel? zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie 70. léta 20. století Pařízský sumnit 1972: Předběžný program EHS o ochraně spotřebitele a informační

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Datum: 10. 7. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 10. 7. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 10. 7. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_353 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP 12.2.2014 Úřední věstník Evropské unie L 41/13 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP ze dne 10. února 2014 o Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli

Více

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou.

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. EKONOMICKÁ REFORMA V EVROPĚ, ÚNOR 2002 - SHRNUTÍ REALIZACE EVROPSKÉHO POTENCIÁLU Aby Evropa fungovala Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. Bílá kniha

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Návštěva evropských institucí

Návštěva evropských institucí Návštěva evropských institucí Ve dnech 9. až 13. 10. 2011 se uskutečnila ve spolupráci se ZŠ Mitušova 8, Ostrava Hrabůvka a CK Hambálek vzdělávací akce exkurze do Bruselu, Štrasburku a Lucemburku, které

Více

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce EVROPSKÁ KOMISE Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce Současné rozšiřování EU Obsah 20 2., upravené vydání 1. Vznik EU 2. Instituce EU 3. Rozhodování

Více

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Konzultace Evropské komise, GŘ pro vnitřní trh a služby Předběžná poznámka: Tento dotazník vypracovalo Generální ředitelství pro

Více

Vznik EFTA. Padesát let poté. Sborník textů

Vznik EFTA. Padesát let poté. Sborník textů Vznik EFTA Padesát let poté Sborník textů Hynek Fajmon, Pavel Hnát, Petr Adrián Petr Mach, Victoria Curzon Price, Jan Skopeček Jens Eikaas, Martin Erva, Tomáš Munzi Lukáš Kovanda Marek Loužek (ed.) č.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování

Více

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 18. 12. 2009 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě z vlastního podnětu na téma EHP/Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŢÁKY

VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŢÁKY PROJEKT Zlepšení podmínek výuky učebních oborů CZ.1.07./1.1.06/01.0079 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŢÁKY Vyučovací

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ. Oznámení poslancům. Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ. Oznámení poslancům. Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ Oznámení poslancům Věc: Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela Podle článku 214 Smlouvy o ES podléhá předseda a

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření

Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření MEMO/06/173 V Bruselu dne 27. dubna 2006 Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření Evropská unie již dva roky sdružuje 25 členských států a pracuje ve 20 úředních jazycích. Připravuje se také na

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE)

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) MEZINÁRODNÍ FEDERACE PREZENTACE 8.0. Cíl prezentace Přiblížit strukturu a poslání Mezinárodní

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.04.2005 KOM(2005) 146 v konečném znění 2005/0056 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Studijní opora. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací

Studijní opora. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací Studijní opora Název předmětu: Mezinárodní právo humanitární Zpracoval: Mgr. Ing. Leopold Skoruša, Ph.D. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních

Více

Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008

Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008 vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Komunikační priority a cílové skupiny... 4 2.1

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ, VNITŘNÍ DOHODA MEZI ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍMI V RADĚ, O FINANCOVÁNÍ POMOCI SPOLEČENSTVÍ V RÁMCI VÍCELETÉHO FINANČNÍHO RÁMCE PRO OBDOBÍ 2008-2013 V SOULADU S DOHODOU O PARTNERSTVÍ AKT-ES

Více

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU ÚSTAVA základní právní dokument státu formální základ veřejné moci zakládá zásady dělby moci

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008. Evropská unie, společný trh, euro, vstup ČR, Varšavská smlouva, NATO

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008. Evropská unie, společný trh, euro, vstup ČR, Varšavská smlouva, NATO Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Další rozšiřování EU Problémy a perspektivy. Vladimír Bartovic Institut pro evropskou politiku EUROPEUM 2008

Další rozšiřování EU Problémy a perspektivy. Vladimír Bartovic Institut pro evropskou politiku EUROPEUM 2008 Další rozšiřování EU Problémy a perspektivy Vladimír Bartovic Institut pro evropskou politiku EUROPEUM 2008 Politika rozšiřování - Kodaňská kritéria Politická: Institucionální stabilita Demokracie a právní

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ

ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ MZA č. 55/2006 technické informace ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ Pneumatiky s hroty a sněhové řetězy Ve všech evropských státech je hloubka vzorku pneumatik u osobních automobilů předepsána na 1,6 mm, v některých

Více

Evropský parlament. Rada

Evropský parlament. Rada Fórum pre Komunikačné Technológie seminár Telekomunikační stavby III 25. November 2010 2010 AT&T Intellectual Property. All rights reserved. AT&T and the AT&T logo are trademarks of AT&T Intellectual Property.

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

DOPAD ČLENSTVÍ V SCHENGENSKÉM SYSTÉMU NA ČESKOU REPUBLIKU ANALÝZA FÓRUM PRO EVROPSKOU POLITIKU - EUROPEUM ČERVEN 2002

DOPAD ČLENSTVÍ V SCHENGENSKÉM SYSTÉMU NA ČESKOU REPUBLIKU ANALÝZA FÓRUM PRO EVROPSKOU POLITIKU - EUROPEUM ČERVEN 2002 DOPAD ČLENSTVÍ V SCHENGENSKÉM SYSTÉMU NA ČESKOU REPUBLIKU ANALÝZA FÓRUM PRO EVROPSKOU POLITIKU - EUROPEUM ČERVEN 2002 1. Schengenský systém a Česká republika Česká republika při jednání o svém vstupu do

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček Ph.D. Název: Politický zeměpis

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) francouzština angličtina španělština

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) francouzština angličtina španělština Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) Vyhrazeno pro OHIM: Přijato dne Počet stran Žádost o mezinárodní zápis ochranné známky 0 (nutno ) podle Madridského protokolu Údaje pro řízení u OHIM 0.1 Jazyk,

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST V oblasti práva zaměstnanců na informace a konzultace doplňuje Evropská unie ve svých činnostech členské státy tím, že přijímá opatření, s cílem podporovat

Více

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit Document no.: 2006-11-27/1 Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit 1. Profil projektu Jednou z hlavních priorit České republiky je rozvoj trhu za účelem zvyšování efektivity veřejných investic

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv I. PŘEDMĚT 1. Podpora ochránců lidských práv je již dlouho nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

SPOLEČNÁ RYBÁŘSKÁ POLITIKA: VZNIK A VÝVOJ

SPOLEČNÁ RYBÁŘSKÁ POLITIKA: VZNIK A VÝVOJ SPOLEČNÁ RYBÁŘSKÁ POLITIKA: VZNIK A VÝVOJ Společná rybářská politika (SRP) byla poprvé formulována v Římské smlouvě. Původně byla propojena se společnou zemědělskou politikou, ale postupem času se osamostatňovala.

Více

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY S160/06 VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY Dokument Komise a generálního tajemníka, vysokého představitele určený pro zasedání Evropské rady ČELIT VNĚJŠÍM ENERGETICKÝM RIZIKŮM EU

Více

Jste občanem Evropské unie

Jste občanem Evropské unie Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku

Více

Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa. Díl III. vyšlo 11.10.2007 (č. 41)

Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa. Díl III. vyšlo 11.10.2007 (č. 41) Díl III. vyšlo 11.10.2007 (č. 41) Schengen: volný pohyb osob bez kontrol na vnitřních hranicích 31. prosince 2007 1 by měly odpadnout kontroly při překračování hranic České republiky se všemi sousedními

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_351 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis Aktualizovaná verze,

Více

A. Smlouva o Evropské unii

A. Smlouva o Evropské unii SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA

Více

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 27. března 2014 o druhém koordinovaném plánu kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při uvádění některých

Více

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Příloha 3 Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Úvod Čím dál častěji se objevuje ve společnosti pojem rovných příležitostí pro muže a ženy, který znamená

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.10.2014 COM(2014) 638 final 2014/0297 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým

Více

Nabídka přednášek pro studenty středních škol a vyšších odborných škol. I. Anotace k přednáškám pro střední školy

Nabídka přednášek pro studenty středních škol a vyšších odborných škol. I. Anotace k přednáškám pro střední školy Nabídka přednášek pro studenty středních škol a vyšších odborných škol I. Anotace k přednáškám pro střední školy Historické mezníky vývoje EU Obsah přednášky je zaměřen na klíčové mezníky integračního

Více