Co si myslí. MK o EU. aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii. editoři: Hynek Fajmon Matěj Trávníček

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Co si myslí. MK o EU. aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii. editoři: Hynek Fajmon Matěj Trávníček"

Transkript

1 Co si myslí MK o EU aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii editoři: Hynek Fajmon Matěj Trávníček

2

3 Co si myslí MK o EU aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii editoři: Hynek Fajmon, Matěj Trávníček Mladí konzervativci 2008

4

5 Co si myslí MK o EU aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii editoři: Hynek Fajmon Matěj Trávníček

6 2008 Mladí konzervativci

7 Obsah Editorial Hynek Fajmon Úvodní slovo Matěj Trávníček Co se mi na EU líbí, nelíbí a jakou Evropskou unii bych si přál Petr Bouda Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie. Předsednictví České republiky v Radě EU Jakub Čermák Schengenská dohoda konec cesty do Evropy? Radim Karásek Problémy imigrace v evropském kontextu Jaroslav Kepka Jedna špatná evropská norma Zbyněk Klíč Evropská energetická politika Ondřej Kremeň MK a poslanci Evropského parlamentu obrazová příloha Salam alejkum mír s tebou Ondřej Liška

8 Svoboda a blahobyt? Spojené nádoby Evropské unie Josef Myslín EU aneb plnící se sen Jan Pilař Národní stát v Evropě, evropská integrace a identita Jana Poncarová Patří Turecko do Evropy? A do EU? Matěj Trávníček

9 Editorial Vážení čtenáři, do rukou se Vám dostává publikace Co si myslí MK o EU, aneb Co mi vadí, co se mi líbí a jakou bych chtěl mít Evropskou unii, která vznikla díky iniciativě Mladých konzervativců. Jedná se o soubor zajímavých esejů mladých autorů o aktuálních otázkách evropské politiky. Najdete v něm texty zabývající se obecně evropskou integrací, ale také jednotlivými evropskými politikami. Publikace se nevyhýbá ožehavým tématům, jakým je například evropský osud Turecka, rizika islamizace Evropy nebo antidiskriminační legislativa. Kromě těchto otázek se ale publikace věnuje také problémům evropské energetické politiky a společné zahraniční a bezpečnostní politice. Samostatný příspěvek se věnuje také otázkám imigrace a pozornost je věnována rovněž fungování Schengenského systému. Všechny příspěvky mají dobrou úroveň. Zajímavé jsou tím, že poskytují pohled z perspektivy studentů a mladých lidí. To, že si dali tu práci a své myšlenky ukazují v podobě publikace je velmi chvályhodné. Psaní rozsáhlejších textů je totiž nejlepší cestou k hlubší reflexi naší současnosti. Myslím si, že tento sborník je dobrým počinem, který mezi pravicově orientovanými mladými lidmi jistě najde řadu čtenářů. Hynek Fajmon poslanec EP za ODS 7

10 8

11 Úvodní slovo Vážení a milí čtenáři, rád bych Vás seznámil s cílem sborníku a zároveň Vám představil sdružení, které sborník připravilo, Mladé konzervativce. Cílem sborníku je reagovat na současnou debatu o Evropské unii ze středopravicových pozic. Domníváme se taktéž, že je třeba rozšířit všeobecné povědomí o kladech a záporech současné Evropské unie, jakož i o možných směrech jejího dalšího vývoje. Mladí konzervativci jsou občanským sdružením aktivních mladých lidí liberálního a konzervativního zaměření se zájmem o věci veřejné. Vzniklo roku 1991 s cílem prosazovat konzervativní a liberální myšlenky mezi mladými lidmi, a to prostřednictvím pořádání přednášek a seminářů a vydávání periodických i neperiodických publikací. MK je členem mezinárodní organizace studentů DEMYC a spolupracuje s řadou podobě zaměřených organizací z celé Evropy (mj. ze Slovenska, Německa, Dánska, Běloruska). Přirozeným partnerem MK na politické scéně je z důvodů shodné ideologické orientace Občanská demokratická strana. Je proto logické, že mnoho členů MK je zároveň členy ODS, kde se nezřídka prosazují do vysokých pozic. Členy MK tak byli například ministr vnitra Ivan Langer či ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Současné či bývalé členy MK lze nalézt taktéž mezi členy obecních, městských nebo krajských zastupitelstvech a i v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Závěrem bych rád poděkoval panu europoslanci Mgr. Hynku Fajmonovi a europoslanecké frakci Evropské lidové strany Evropských demokratů (EPP-ED) za jejich laskavou podporu, bez níž by tento sborník nikdy nevznikl. Příjemné čtení přeje Matěj Trávníček editor sborníku 9

12 10

13 Co se mi na EU líbí, nelíbí a jakou Evropskou unii bych si přál Petr Bouda člen Regionálního klubu MK Brno Evropská unie je dlouhodobým projektem, postaveným na Evropských společenstvích. Opakovat zde celou historii od ESUO založené Pařížskou smlouvou v roce 1951 až k současné podobě by nemělo smysl samo o sobě, je však třeba si uvědomit, že původní ideje, na nichž byla tato celoevropská spolupráce založena, jsou odlišné od těch dnešních. V tomto mém příspěvku se obě témata, zmíněná v nadpisu, prolínají. Na Evropské unii se mi líbí právě ony původní myšlenky čtyř svobod pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb protože šlo o realistický cíl, který směřoval k větší konkurenceschopnosti Evropy jako takové, odboural zbytečné bariéry a celkově prospěl při vytváření jednotného vnitřního trhu. Přestože na tomto poli bylo dosaženo značných úspěchů k 1. lednu 1993 byly zrušeny kontroly zboží na hranicích, byla zrušena omezení kapitálového a platebního styku, dovozu a vývozu měn tyto čtyři svobody bohužel dodnes nejsou naplněny. Za volný pohyb osob nepovažuji zavedení tzv. přechodných opatření, která se týkají přístupu našich občanů na trh práce a která mohou být až sedmiletá. Byť byla tato opatření později omezena, stále je v rozdílné míře uplatňuje sedm států EU. Důvodem pro tato opatření byly obavy některých členských států, že levná pracovní síla z nově přistoupivších zemí je přinutí řešit politiku zaměstnanosti a provést dlouho odkládané reformy (Francie, Německo). Paradoxní je, že k žádnému masovému pohybu osob, k žádnému stěhování za prací nedošlo ani dříve, např. v roce 1996 žilo v Německu jen 2,2 % občanů z jiného státu EU, ve Francii 2,3 %, ve Španělsku 0,5 %. Problematická je rovněž svoboda pohybu služeb, která je prováděna cestou harmonizace různých typů dopravních daní, silničních poplatků či 11

14 bezpečnostních a ekologických norem. Byť jedním z pozitivních důsledků je vyostření konkurenčního boje, tedy přínos pro zákazníky, negativní důsledky nastavování jednotných sazeb, jednotných ekologických norem (např. nechvalně známá směrnice REACH) převažují nad výhodami, protože likvidují konkurenci a vedou k přežití jen těch nejsilnějších podniků. Doporučuji přečíst si analýzy dopadu právě směrnice REACH, modelového příkladu, jaké dopady může mít takto ambiciózní projekt v praxi likvidace menších podniků, vyšší nezaměstnanost, zvýšení cen produktů v důsledku nákladného testování. Ekonomické přínosy směrnice REACH jsou ryze spekulativní, nedají se kvantifikovat. Navíc se ukazuje, že zavedení jednotné sazby či jednotné pracovní doby je problematické, protože se na konkrétní výši nedokáží jednotlivé členské státy shodnout, a to ani po několika letech jednání. Byl bych rád, kdyby došlo k opuštění politiky protekcionismu a nadstátního dirigismu, bohužel, změny v systému hlasování (nahrazování jednomyslnosti tou či onou většinou) vedou k tomu, že místo hledání přijatelných kompromisů pro všechny členské státy se hledá řešení výhodné jen pro některé státy, na oprávněné námitky ostatních se neberou ohledy. Bohužel, tento trend válcování některých států není ničím novým, neobjevil se až při pokusech zavést tzv. Euroústavu (jejíž změkčenou podobu obsahuje Lisabonská smlouva), ale projevila se již v 80. letech při snahách vymezit jednotné standardy sociální politiky. Od počátku zde existovaly dvě koncepce minimalistická (prosazovala ji Velká Británie) a maximalistická (tu prosazovala Francie a Německo). Jednotný evropský akt z roku 1986 změnil původní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu při přijímání směrnic Rady týkajících se bezpečnosti práce, čímž byl problém s nesouhlasem Britů vyřešen. Zajímavé byly snahy zavést Evropské obranné společenství v roce 1952, které byly, díky nesouhlasu Francie, nakonec neúspěšné. V současné době, přestože jednou z politik EU je i společná zahraniční a bezpečnostní politika, je zřejmé, že šlo o zbytečné snahy nahradit spolupráci v rámci NATO ryze evropskou institucí. Dodnes není EU schopná vlastní obrany mimo Severoatlantickou alianci. Z tohoto hlediska je rivalita vůči USA něčím zcela nepochopitelným, protože právě USA mají rozhodující vliv v NATO a bez jejich aktivity by nikdy nedošlo k realizaci protiraketového deštníku nebo k řešení krize na Balkáně v 90. letech 20. století. 12

15 Přál bych si, aby EU spolupracovala s NATO a s USA, a to daleko intenzivněji než doposud, aby zde nedocházelo ke snahám za každou cenu se vymezit proti USA, bez ohledu na důsledky a bez ohledu na minulost. Pokud má západní civilizace přežít, pak jedině jako celek. EU totiž svou existencí (ač mnozí její představitelé tvrdí opak) nezajistila mír v Evropě, mír v Evropě nastal až díky demokracii a EU může mír udržet jen tak dlouho, dokud bude sama demokratická, respektive dokud budou EU tvořit demokratické státy. Nejproblematičtější stránkou Evropské unie však nejsou ani aktivity směřující k (předem prohranému) boji proti klimatickým změnám, ani velmi ambiciózní cíle první desetiletky (jak jinak nazvat Lisabonskou strategii EU pro roky 2000 až 2010, jejímž cílem je stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností. ). Nejproblematičtější je právní rámec, směrnice, nařízení, deklarace a smlouvy, který může vést až k totálnímu právnímu nihilismu. V rámci EU dochází k vydávání enormního množství právních norem, které zahlcují právní řády členských zemí neuvěřitelným způsobem. Německé ministerstvo spravedlnosti zjistilo, že jen v období let bylo celých 84 % právních norem vytvářeno v Bruselu. Množství stran právních norem přijímaných v EU jde do desítek tisíc ročně. V takovém množství právních norem se nevyzná ani právník, natož běžný občan. Tyto snahy o regulaci všeho druhu, o jednotný právní rámec, byť mohou být motivovány dobrými úmysly, znamenají odsunutí národního práva jednotlivých členských zemí na druhou kolej. V poslední době se stále častěji využívá nařízení (namísto směrnic), tedy právních norem přímo účinných v jednotlivých členských státech s tím, že pokud jsou právní normy třeba ČR v rozporu, aplikuje se nařízení. Zároveň s tím dochází k přenášení dalších pravomocí a dílčích politik od členských států k EU (ale už ne naopak), zároveň dochází ke snahám (bohužel úspěšným) nahradit nepohodlnou jednomyslnost kvalifikovanou většinou (je to rychlejší). Je třeba se zmínit také o problematice tzv. přeshraničních her, kdy právní normy, které by byly neprůchodné v domovském státě, se skrze Radu ministrů dostávají do práva celé EU, je třeba vzít do úvahy také tzv. balíkové dohody, které v rámci dosažení kompromisů seskupují spolu nesouvisející cíle jednotlivých členských států a které tak ze své podstaty dále znepřehledňují právní řád. 13

16 Zcela mimo pozornost zůstává rozhodování Evropského soudního dvora. Evropský soudní dvůr vykládá právo ve smyslu co možná nejvyššího stupně pravomocí platných pro celý spolek., tedy téměř vždy rozhodne spor ve prospěch EU (a tedy v neprospěch členských států). Navíc je třeba si uvědomit, že tato rozhodnutí jsou závazná pro další případy téhož druhu. Princip subsidiarity, který je jedním ze základních principů celé EU a který opravdu stojí za to dodržovat, je výše zmíněnými postupy porušován. Nejrůznější instituce EU ukrajují další a další pravomoci pro sebe, což je sice pochopitelné, ale nežádoucí, protože tyto instituce zároveň trpí výrazným demokratickým deficitem a nejsou občany EU téměř vůbec kontrolovány. V souvislosti s Radou ministrů se dá hovořit i o zrušení dělby moci, kdy zákonodárství je v rukou exekutivy, což bylo možná únosné při ekonomické integraci, ale rozhodně to není únosné dnes, kdy se v EU rozhoduje prakticky o všech oblastech politiky, od zahraniční po zemědělskou. Všechny zmíněné problémy vedou mnoho lidí k oprávněnému přesvědčení, že zde z původní ekonomické integrace vyrostl neprůhledný, těžkopádný moloch, který je jakýmsi rájem byrokratů a lobbyistů, který reguluje úplně všechno a jehož cílem je vybudovat jakési Spojené státy evropské USE. Jaká by tedy Evropská unie měla být? Evropská unie by se měla vrátit ke svým původním principům k oněm čtyřem svobodám a k principu subsidiarity a začít je fakticky naplňovat. Měly by přestat snahy regulovat na celoevropské úrovni to, co může být efektivněji a s ohledem na odlišnosti regulováno jednotlivými členskými státy. Členské státy musí mít možnost odnímat centru pravomoci, které na něj původně delegovalo, a to v případě, že by tyto pravomoci centrum vykládalo extenzivně. Vedlo by to pak k daleko uvážlivějšímu postupu při tvorbě oné společné politiky, vedlo by to k redukci celoevropských právních norem, ustala by současná legislativní smršť. Pokud totiž EU nepřestane rozhodovat o všem, nebude nakonec rozhodovat o ničem, protože přestane existovat. Evropská unie by si měla stanovit reálné cíle, měla by postupovat minimalistickými koncepcemi, hledat minimální standardy přijatelné pro všechny členské státy. Současná maximalistická opatření (včetně Charty základních práv a svobod EU), nereálné a velmi ambiciózní cíle směřující k větší a těsnější federalizaci Evropy vedou do slepé uličky. Představitelé EU by si měli konečně uvědomit, že Evropu není možné sjednotit do federace 14

17 á la USA, protože rozdíly mezi jednotlivými členskými státy reálně existují a kulturní odlišnosti (včetně neexistence jednoho společného jazyka) se nedají popřít. Mělo by dojít k podstatné revizi veškerých právních norem, resp. výraznému omezení přijímání norem nových a důkladná novelizace nebo zrušení těch stávajících. Evropský parlament by měl plnit stejnou úlohu, jakou plní v jednotlivých členských státech parlamenty národní, měl by mít tedy větší pravomoci než dnes, protože alespoň tito představitelé EU jsou přímo voleni a mají tedy legitimitu rozhodovat o politice EU a vytvářet právní normy. Mělo by přestat vytváření jednotných evropských institucí typu Evropského ombudsmana nebo Evropského ministra zahraničí, neboť jsou zbytečné a své opodstatnění by měly ve federaci, kterou ovšem EU není (a doufejme, že ani nikdy nebude). Zároveň by měly být jasně stanoveny tři úřední jazyky angličtina, francouzština a němčina. Zabránilo by se tak komplikacím při výkladu jednotlivých právních norem, ušetřily by se peníze nutné pro překlady do všech ostatních jazyků. Současná přezaměstnanost překladatelů v EU je alarmující. Konečně, v EU by měly ustat snahy o protekcionismus, měly by ustat snahy o nivelizaci, o stejné podmínky, výhodné jen pro některé státy a nevýhodné pro ostatní. To by vyžadovalo zrušení kvót na výrobu mléka, pěstování vína apod. a v konečném důsledku by to přispělo k naplnění původních cílů, na kterých by měla EU dodnes trvat: přispívat k ekonomickému rozvoji, růstu zaměstnanosti a životní úrovně členských států a racionalizaci výroby, to vše skrze společný trh, kde by neplatila žádná diskriminační omezení jednotlivých států. Současný stav dotací, výjimek, omezení a kvót je brzdou ekonomického rozvoje. Přál bych si, aby se EU řídila zásadami svobodné tržní ekonomiky, aby byla dostatečně transparentní, demokratická, levná a efektivní instituce, která bude respektovat princip subsidiarity a kulturní odlišnosti. Přál bych si EU liberálně konzervativní, a nikoli socialistickou. Co myslíte, splní se toto mé přání? 15

18 16

19 Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie. Předsednictví České republiky v Radě EU Jakub Čermák student politologie na KAP FF ZČU v Plzni, člen Výboru Regionálního klubu MK Plzeň Úvod Na začátek bych si dovolil vyslovit základní otázku, na niž se touto prací pokusím odpovědět. Co je to Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Evropské unie (EU) a jaké budou zahraničně politické cíle České republiky (ČR) během jejího předsednictví v Radě Evropské unie? Jelikož problematika SZBP EU je velice obsáhlým fenoménem, musíme si klást další podotázky. Jak se SZBP EU vyvíjela, jaká je její historie, jakou má strukturu, jaké jsou zlomové události pro její vlastní vývoj? Svou práci začnu historickým exkurzem, zahrnutým v základní charakteristice. Dále budu usilovat o kvalitní rozbor struktury, orgánů a cílů spojených se SZBP. Poté se zaměřím především na jednotlivé smlouvy týkající se Evropské unie, které tuto politiku pevně zakotvují do struktury Evropské unie a formulují její následnou podobu. V předposlední části se budu snažit vypořádat s nedílnou součástí SZBP, a to konkrétně s Evropskou bezpečnostní a obrannou politikou (EBOP). A na závěr bych se rád také podíval na roli České republiky v rámci SZBP a její integrální části EBOP, samozřejmě v přímé návaznosti na předsednictví v Radě EU. Základní charakteristika Stručná a velice základní charakteristika zní například takto: Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie je novou oblastí integrace, 17

20 zakotvená ve smlouvě o Evropské unii, která ji orientuje k prvým krokům politické integrace. Má být realizována prostřednictvím systematické spolupráce a prováděním společných akcí v souladu se společnými zájmy členských států Unie. Jejími základními nástroji jsou konzultace a vzájemné informování, zejména na půdě Rady EU, vedoucí k zaujímání společných postojů a koordinovaných vystoupení na mezinárodním fóru, v mezinárodních organizacích, na konferencích a poradách. Linii společné zahraniční a bezpečnostní politiky vytyčuje Evropská rada. Pomocným orgánem Rady EU je politický výbor, složený z politických ředitelů, který sleduje vývoj mezinárodně politické situace a vypracovává příslušné informace, podklady a stanoviska pro Radu. (Zlý 1997, 76) Společná zahraniční a bezpečnostní politika vychází z Evropské politické spolupráce (EPS), ustanovené mezi členskými státy Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce Novým základem slaďování zahraniční politiky členských států EHS se stala Smlouva o Evropské unii, přijatá v rámci maastrichtské novelizace základních smluv, platná od roku Touto smlouvou byla vytvořena Evropská unie. Maastrichtská smlouva pro tento účel vytvořila strukturu postavenou na třech pilířích, zastřešenou společným institucionálním rámcem. SZBP v ní představuje II. pilíř. Jako nový článek evropské architektury je spolu s třetím pilířem založen na mezivládní spolupráci členských států. (pozn. 1) Pro funkčnost SZBP je důležité následující: 1. Členské státy podporují SZBP EU aktivně a bezvýhradně v duchu loajality a vzájemné solidarity. 2. Členské státy se vzájemně informují a konzultují všechny záležitosti týkající se SZBP. 3. Rada zaujímá stanoviska, kdykoliv to považuje za nezbytné. Členské státy zajišťují soulad názorů národních politik a politik EU. 4. Rada na základě obecných směrů Evropské rady rozhodne o společné akci členských států. 5. Rada při rozhodování o uskutečnění společné akce rozhoduje kvalifikovanou většinou. 6. Všechny společné akce jsou dopředu oznámeny, aby bylo možné připravit se na ně v rámci národních politik. 7. SZBP nekoliduje s jinými bezpečnostními politikami členských států EU (např. s NATO). 8. SZBP slaďuje svůj postup s Radou bezpečnosti OSN a také ji plně informuje. (Romancov, Romancovová 2002, ) (pozn. 1) &trid=1&prsl=&pocc1= 18

21 Nyní se blíže podívejme na jednotlivé aktéry SZBP. Hlavními aktéry jsou Evropská rada, Rada Evropské unie, Předsednictví Evropské unie, Generální tajemník Rady, Vysoký komisař pro SZBP (nyní Javier Solana), Evropská komise, Evropský parlament, členské státy EU, Zvláštní zmocněnci Evropské unie a v neposlední řadě také Útvar pro politické plánování a včasné varování. Jednotlivými aktéry se nyní nebudu blíže zabývat, protože to hlavní si řekneme v souvislosti s jednotlivými smlouvami o EU. Nejdůležitější a v hierarchii nejvýše postavený aktér, který určuje hlavní směr a je nejvyšší rozhodovací instancí, iniciátor reformních návrhů a mluvčí společných postojů EU, je Evropská rada. (Kol. autorů 1997, 288) Jak již bylo řečeno, v roce 1970 vznikla EPS. Současně s jejím vznikem byly také vytvořeny a schváleny funkční nástroje EPS. Tyto nástroje později v roce 1992 přejímá také EU. Nástroje jsou dále rozvíjeny v rámci dalších smluv o EU. Hlavními nástroji SZBP EU je přijímání společné strategie, postojů a akcí celou sedmadvacítkou, dále uzavírání mezinárodních smluv, prohlašování deklarací a udržování kontaktů se zeměmi tzv. třetího světa. Za poslední bod své charakteristiky jsem si vytkl cíle SZBP. Jedním z hlavních cílů je ochrana společných hodnot, základních zájmů a nezávislosti EU. Dále upevňování bezpečnosti EU a jejích členů ve všech směrech, obrana míru a mezinárodní bezpečnosti v souladu s Chartou OSN, Helsinským závěrečným protokolem a Pařížskou smlouvou, podpora mezinárodní spolupráce, rozvoj a upevňování demokracie, práva, respektování lidských práv a základních svobod. (Keřkovský, Keřkovská 1999, ) Maastrichtská smlouva Maastrichtská smlouva Smlouva o Evropské unii (SEU) byla podepsána 7. února Po ratifikaci všemi členskými státy vstoupila v platnost 1. listopadu Smlouva o Evropské unii je nejrozsáhlejší reformou Římských smluv, které patří k základům evropské integrace. Členské státy nově vzniklé Evropské unie si v Maastrichtské smlouvě stanovily určité cíle mj. v článku B se uvádí, že Unie má v úmyslu prosazovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Za tímto účelem byla V. hlava SEU věnována nově vytvořené společné zahraniční a bezpečnostní politice EU. Hlava V. SEU nahradila hlavu III. Jednotného evropského aktu (JEA) o evropské spolupráci v oblasti zahraniční politiky. 19

22 SEU stanovila, že společná zahraniční a bezpečnostní politika bude zahrnovat všechny otázky, které mají vztah k bezpečnosti Unie, včetně eventuálního formování společné obranné politiky, což by mohlo časem vést ke společné obraně. Tato formulace přesahuje úpravu, kterou obsahoval JEA, kde smluvní strany JEA byly pouze ochotny úžeji koordinovat svá stanoviska k politickým a ekonomickým aspektům bezpečnosti. Dohoda o SZBP umožnila, aby EU vystupovala v mezinárodní oblasti jedním hlasem a aby se mohla vyjadřovat ke všem zahraničním a bezpečnostním otázkám, které jsou z jejího pohledu důležité. SEU přehledně určovala role jednotlivých institucí EU při rozhodování a provádění SZBP v jejím rámci působily jak orgány Unie, tak orgány, které byly vytvořeny speciálně pro SZBP. Poprvé v historii evropské integrace byl jasně definován vztah EU a Západoevropské unie. Časem se ukázalo, že ustanovení, která byla v rámci II. pilíře přijata, byla sice pokrokem oproti předcházejícímu stavu, ale nevyhovovala novým podmínkám v mezinárodním dění. K posouzení veškerých nedostatků dosavadní úpravy a zkvalitnění právního rámce SZBP využila Unie mezivládní konferenci členských států v Amsterodamu. (pozn. 2) Amsterodamská smlouva Mezivládní konference byla zahájena 29. března 1996 a ukončena 18. června Změny ve Smlouvě o EU, které byly dohodnuty, byly zahrnuty do tzv. Amsterodamské smlouvy, podepsané dne 2. října Amsterodamská smlouva posílila akční schopnost SZBP zavedením nových nástrojů a účinnějších rozhodovacích postupů. Smlouva vstoupila v platnost 1. května Mezi nejvýznamnější inovace v oblasti SZBP patřilo: A) Zavedení tzv. konstruktivní abstence, která umožňuje pružnější rozhodování EU. B) Vytvoření nového nástroje SZBP společné strategie. Evropská rada rozhoduje o společných strategiích, které Unie uskutečňuje v oblastech, kde mají členské státy důležité společné zájmy. Strategie vyžaduje jednomyslné přijetí ze strany Evropské rady, ale jakákoliv jiná rozhodnutí přijatá v rámci strategie (společné akce, společné pozice) jsou přijímána kvalifikovanou většinou. C) Zavedení nové funkce Vysokého představitele pro SZBP, kterou spojila s funkcí (pozn. 2) &trid=1&prsl=&pocc1= 20

23 Generálního tajemníka Rady. Zřízení Útvaru pro politické plánování a včasné varování pod vedením Vysokého představitele sleduje a hodnotí vývoj v oblastech důležitých pro SZBP. D) Možnost budoucího začlenění Západoevropské unie (ZEU) do EU. Podle čl. 17 SEU Unie napomáhá užším institucionálním vztahům se ZEU se zřetelem na možnost začlenění ZEU do EU, rozhodne-li tak Evropská rada. (pozn. 3) Jak již bylo řečeno Amsterodamská smlouva ve snaze posílit koordinaci a prezentaci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU vytvořila funkci Vysokého představitele pro SZBP, který pomáhá Radě s koordinací SZBP a může Unii zastupovat navenek. Od roku 1999 tento post zastává bývalý generální tajemník NATO Javier Solana. (pozn. 4) Při přípravě Amsterodamské smlouvy se Unie pokoušela o realizaci poměrně zásadní reformy SZBP. V průběhu mezivládní konference se však ukázalo, že není možné dosáhnout kompromisu mezi členskými státy v celé řadě otázek. Význam změn, které nakonec byly zakotveny v Amsterodamské smlouvě, je proto spíše sporný. (Fiala, Pitrová 2003, 567) Smlouva z Nice Další změny se SZBP dočkala na summitu v Nice. Ten se konal v prosinci roku Na tomto summitu byla opět revidována smlouva o EU. Smlouva z Nice byla podepsána dne 26. února 2001 a po ratifikaci všemi členskými státy EU vstoupila v platnost dne 1. února Nejdůležitější změny týkající se SZBP, které přináší smlouva z Nice, jsou: Za prvé, zavedení možnosti nastolit v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky užší spolupráci z hlediska implementace společné akce nebo společného postoje. Užší spolupráci tohoto druhu nelze uplatnit ve věcech, které mají vojenský charakter nebo mohou mít vliv na záležitosti obrany. Užší spolupráci schvaluje Rada EU po obdržení stanoviska Komise, která se vyjadřuje především k otázce souladu užší spolupráce s politikami Unie. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, ale každý členský stát si může vyžádat, aby věc byla předána Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí (pozn. 3) &trid=1&prsl=&pocc1= (pozn. 4) 21

24 (tzv. záchranná brzda). Za druhé, úprava čl. 17 Smlouvy o EU v tom smyslu, že se odstraňuje ustanovení definující vztahy mezi Evropskou unií a Západoevropskou unií, neboť se předpokládá, že otázky obrany SZBP jsou záležitostí samotné EU. A konečně za třetí, možnost Rady EU udělit Politickému a bezpečnostnímu výboru (PSC) nové označení pro Politický výbor pověření k řešení určité krize. Na základě tohoto pověření může PSC v rámci druhého pilíře sám činit vhodná rozhodnutí s cílem zajistit politickou kontrolu a strategické vedení operací na zvládnutí dané krize. (pozn. 5) Podle článku 17 Smlouvy o EU Evropská unie postupně vytváří společnou obrannou politiku (EBOP) nebo také Evropskou bezpečnostní a obranou politiku (EBOI). Šedesátitisícové Síly rychlé reakce EU budou plnit tzv. Petersberské úkoly, definované jako humanitární a záchranné mise, mise k udržení míru a mise bojových jednotek k řešení krize, včetně nastolování míru. Cílem EU je, aby se její Evropská bezpečnostní a obranná politika co nejlépe doplňovala s NATO. (pozn. 6) Závěry ze summitu v Nice specifikovaly také podobu, funkce a vzájemný vztah nových stálých orgánů EBOP. Těmito hlavními orgány EBOP jsou: Politicko-bezpečnostní výbor, Vojenský výbor a Vojenský štáb. Důležitým závěrem smlouvy z Nice bylo také zapojení třetích zemí do fungování EBOP. (Khol 2002, 14) Lisabonská smlouva 13. prosince 2007 došlo k podpisu nové smlouvy o EU, tj. Lisabonské smlouvy. Nová Lisabonská smlouva umožní institucím EU pracovat efektivněji a ukončí šest let trvající debatu o reformě institucí. Konsensus ohledně konečného znění textu Lisabonské smlouvy umožní EU věnovat se konkrétním tématům. Jedním z nich je například i SZBP. K významným změnám, které Lisabonská smlouva přináší a jistě se SZBP dotýká, patří funkce předsedy Rady EU. Ten bude předsedat summitům, podílet se na jejich přípravě a reprezentovat Unii na mezinárodní scéně. Nahradí tak princip rotujícího předsednictví, který zůstane zachován v radě ministrů. Bude volen kvalifikovanou (pozn. 5) &trid=1&prsl=&pocc1= (pozn. 6) 22

25 většinou na dva a půl roku s možností jednoho znovuzvolení. Již nyní se spekuluje o možných kandidátech na tento post. Mohl by jím být např. bývalý premiér Velké Británie Tony Blair či jeho lucemburský protějšek Jean-Claude Juncker. Také pozice Vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku bude na základě Lisabonské smlouvy posílena, a proto je otázkou, zda Javier Solana, který je v úřadě od roku 1999, zůstane ve své funkci. Nově by měl představitel pro SZBP mimo jiné předsedat zasedání rady pro zahraniční záležitosti, v níž se budou setkávat ministři zahraničí členských států Unie. Mezi jmény, o nichž se v souvislosti s tímto prestižním postem ministra zahraničí EU hovoří, najdeme současnou komisařku pro vnější vztahy Benitu Ferrero-Waldner nebo švédského ministra zahraničí Carla Bildta. (pozn. 7) Na závěr ještě jednou shrnu nejdůležitější reformy, které by s sebou měla Lisabonská smlouva přinést. Pro SZBP jsou nejdůležitější především tyto dva body: 1. Na 2,5 roku bude volen předseda Evropské rady, který bude Unii reprezentovat navenek a řídit její summity. 2. V rámci Komise EU bude jakýsi ministr zahraničních věcí, který bude diplomaticky zastupovat Unii a řídit její diplomatický servis. (pozn. 8) Aby však všechny změny, které předpokládá ve svém textu Lisabonská smlouva, vstoupily v platnost, je nutné, aby ji všechny členské státy ratifikovaly. Zda-li nastíněné reformy skutečně vstoupí v platnost a nabudou reálného světla, nám ovšem ukáže až ratifikační proces. Prioritní oblasti předsednictví České republiky v SZBP EU Zahraničně-politická dimenze bývá tradičně zařazována mezi priority předsednictví. Předsednická země v jejím rámci zohledňuje aktuální vývoj v zahraniční politice Unie, zvýšené pozornosti se však logicky dostává těm aspektům vnějších vztahů či oblastem, v nichž se daná země výrazněji angažuje zejména s ohledem na svou geografickou polohu, historickou zkušenost, vlastní zahraničně-politickou orientaci, bezpečnostní a ekonomické zájmy. V oblasti vnějších vztahů je pozornost ČR zaměřena zejména na jí blízké regiony, (pozn. 7) (pozn. 8) 23

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Mezivládní organizace jediná úroveň

Mezivládní organizace jediná úroveň Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Historický vývoj předchůdce Shengenské dohody: Saarbrückenská dohoda z roku 1984 14. července 1985 Shengenská smlouva 19. června 1990

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

EKONOMICKÁ INTEGRACE A POLITIKY EU. Prezentace k semináři č

EKONOMICKÁ INTEGRACE A POLITIKY EU. Prezentace k semináři č EKONOMICKÁ INTEGRACE A POLITIKY EU Prezentace k semináři č. 1 2017 EHS A EKONOMICKÁ INTEGRACE Ekonomická integrace hlavní důvod, účel a cíl založená EHS Neproběhla naráz, ale realizovala se po etapách

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru

Vstup ČR do schengenského prostoru Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 19.10.2006 1 Struktura prezentace! základní informace o schengenské spolupráci! příprava ČR na vstup do Schengenu konkrétní změny ve vybraných oblastech!

Více

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé

Více

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské

Více

ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 20. května 1999

ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 20. května 1999 DOKUMENTY K SCHENGENU ROZHODNUTÍ RADY ze dne 20. května 1999 o definici schengenského acquis za účelem určení právního základu všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří acquis, v souladu s příslušnými

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE

Více

Federalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU)

Federalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU) Otázka: Integrační procesy po 2. světové válce (neboli EU) Předmět: Ekonomie Přidal(a): Len Druhy a stupně integrace (=propojení) Druhy mezinárodních integrací Federalistická seskupuje se politicky (př.

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2014 COM(2014) 338 final 2014/0172 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví postoj, který má Unie přijmout na 25. zasedání revizní komise Mezivládní organizace pro

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2015 COM(2015) 110 final 2015/0060 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty CS

Více

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 - 1 - REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 Pokyny: Po výběru správné odpovědi vyplňte příslušné kolečko odpovídající správné odpovědi u každé otázky ve zvláštním odpovědním formuláři, který Vám

Více

Bratislavské prohlášení

Bratislavské prohlášení Bratislava, 16. září 2016 Bratislavské prohlášení Sešli jsme se dnes v Bratislavě v čase kritickém pro náš evropský projekt. Bratislavský summit 27 členských států byl věnován společnému stanovení diagnózy

Více

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, DOHODA O ÚČASTI ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.2016 COM(2016) 367 final 2016/0168 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Rakouská republika a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Peru k

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup SHRNUTÍ PE 462.498 CS Tento

Více

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.9.2014 COM(2014) 578 final ANNEX 7 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně

Více

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom? Česko : Jak jsme na tom? 1. 11. 216 NÁRODNÍ BEZPEČNOST Garant: Tomáš Pojar SVĚTOVÝ INDEX MÍRU (GPI SCORE) MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ (pořadí země v roce 216 z celkového počtu 163) 2, 1,8 1,6 1,4 71 82 1,2 1,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Vzorová dohoda o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Vzorová dohoda o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže DOKUMENTY EU Vzorová dohoda o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže Informační podklad ke sdělení Komise Vzorová dohoda o postavení jednotek podle čl. 54 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1624

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po - Pá: 10:00 18:00 Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a 24 hráčů ve hře)

PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a 24 hráčů ve hře) PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a ve hře) NĚMECKO Více Evropy 8 hráčů VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy 8 hráčů FRANCIE Pevnost Evropa 8 hráčů RAKOUSKO Zelená

Více

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Od ESUO k Lisabonu 4. března, Pardubice Jak šel čas v Evropě Pařížská smlouva ESUO 1951/52 Jednotný evropský akt 1986/87 Amsterodamská smlouva 1997/99 Lisabonská Smlouva? 9. 5. 1950 Robert Schuman 1957/58

Více

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU PREZENTACE VŠFS 2015 ČLÁNEK 2 SES Základní cíle Společenství zahrnují Společný trh a hospodářskou a měnovou unii harmonický, vyvážený a udržitelný

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.4.2015 COM(2015) 152 final 2015/0077 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout ohledně přijetí rozhodnutí Smíšeného výboru EU-ESVO pro společný

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Otázka: Evropská unie a začlenění ČR Předmět: Ekonomie Přidal(a): K.N. Hlavní cíle Evropské unie: Hospodářská, politická, měnová unie Jednotný vnitřní trh Demokratičtější Evropa Konkurence schopnost -

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Mezinárodn. rodní organizace

Mezinárodn. rodní organizace rodní organizace OSN založena 1945 Organizace spojených národů anglická zkratka UN (United Nations) http://www.osn.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/organizace_spojených_národů OSN Organizace spojených

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

EUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY

EUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY PARLEMETER: 2015 NÁRODNÍ REGIONY 1 PARLEMETER: 2015 METODICKÁ PŘÍLOHA: VÝSLEDKŮ EUROBAROMETRU Následující regionální analýza je založena na průzkumech provedených Evropským parlamentem pomocí Eurobarometru.

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.3.2016 COM(2016) 133 final 2016/0073 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie v rámci Smíšeného výboru zřízeného Úmluvou o společném

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 28. září 2010 (OR. en) 13712/10 Interinstitucionální spis: 2010/0227 (NLE) VISA 218 AMLAT 102

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 28. září 2010 (OR. en) 13712/10 Interinstitucionální spis: 2010/0227 (NLE) VISA 218 AMLAT 102 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 28. září 2010 (OR. en) 13712/10 Interinstitucionální spis: 2010/0227 (NLE) VISA 218 AMLAT 102 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : DOHODA mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30.

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30. EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 31.5.2013 COM(2013) 326 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna

Více

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 PROTOKOL, KTERÝM SE MĚNÍ PROTOKOL O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH, PŘIPOJENÝ KE SMLOUVĚ

Více

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS Rada Evropské unie Brusel 12. ledna 2015 (22.01) (OR. en) 5126/15 LIMITE SOC 7 EMPL 5 ECOFIN 16 SAN 3 POZNÁMKA Odesílatel: Předsednictví Příjemce: Pracovní skupina pro sociální otázky Dne: 23. ledna 2015

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.8.2016 COM(2016) 508 final 2016/0248 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví postoj, který má Unie přijmout, pokud jde o změny příloh k Evropské dohodě o mezinárodní

Více

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky 303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY LEOPOLD SKORUŠA Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu +420 973 442 571; leopold.skorusa@unob.cz

Více

PŘÍLOHA. pozměněného návrhu. rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. pozměněného návrhu. rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.9.2016 COM(2016) 552 final ANNEX 1 PŘÍLOHA pozměněného návrhu rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním provádění Dohody mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou

Více